Mobil v roli špiona?

Pavel Přeučil (06. 12. 2004)

Mobilní telefon lze snadno využít (ale i zneužít) k poměrně přesné lokalizaci jeho majitele.

Všiml si toho určitě každý vlastník mobilního telefonu. Jakmile jej necháte položený poblíž počítače, rádia či televize, objevují se v těchto přístrojích poruchy obrazu či rušivé vrčení. To je právě chvíle, kdy mobil hlásí svoji, tedy i vaši polohu příslušné celulární buňce, se kterou je ve spojení.

Nejlepší stopař

Mobilní telefon komunikuje se základnovými stanicemi. Ty jsou umístěny po celé oblasti pokryté signálem GSM sítě a jsou uspořádány do tzv. buněk (proto hovoříme o celulární síti). Hustota základnových stanic (a tím i poloměr buněk) se liší dle hustoty osídlení oblasti, ve městech je obvykle vyšší, než mimo ně. Mobilní telefon komunikuje vždy pouze s jednou základnovou stanicí, ale obvykle má přehled i o dalších stanicích ve svém okolí.

Možný je i odposlech

Nejen systém pro mobilní komunikaci, ale i moderní ústředny pevné sítě uchovávají i data o tom, komu majitel telefonu volal, kdo volal jemu a jak dlouho hovor trval. Tato data se totiž využívají pro měsíční vyúčtování hovorného. V České republice je možné zjistit úplně všechna vytáčená čísla a délku hovora, pouze s výjimkou starších analogových ústředen. Zřejmě každý ví, že odposlouchávat běžné telefony není prakticky vůbec těžké. Samozřejmě to nedokáže každý, ale jen telefonní technik, který má přístup na správná místa. Odposlechu telefonů se v policejní praxi využívá vcelku běžně. O odposlechu mobilních telefonů se sice tolik nemluví, nicméně i ten je možný – alespoň v případě analogového systému NMT. Dokonce je to ještě jednodušší; stačí mít přijímač pracující na frekvenčním pásmu okolo 450 Mhz a hovor bez problému naladíte. Digitální systémy jsou proti odposlechu chráněny. Bezpečnost hovoru je vyzdvihovanou výhodou GSM oproti staršímu systému NMT.

CBS si najde každého

Jde o službu Short Message Service Cell Broadcast (SMSCB, CBS), která funkčně dovoluje aby větší množství nepotvrzovaných všeobecných zpráv bylo vysíláno všem příjemcům v daném regionu. Cell Broadcast (CB) zprávy mohou být použity pro distribuci informací o počasí, dopravě, pro inzerci a nabídku obchodních společností a služeb, zpravodajský servis, nebo burzovní zpravodajství. CBS zprávy vám naskočí na displeji telefonu, setrvají tam určitou krátkou dobu (10 až 15 vteřin) a pak se přemažou. Standardně se neukládají nikam do paměti telefonu či SIM karty.

Co nás čeká a nemine

Je zcela jisté, že mobilní telefon začíná být leckdy v pozici obtížného hmyzu. To jsou právě situace, kdy potřebujeme být někde inkognito, nebo nebýt obtěžováni nevyžádanými inzertními zprávami typu CB. Někteří mobilní operátoři už nabízejí i služby, kdy vám za úplatu vyhledají pozici, kde se zrovna nachází vámi hledaný telefon i s majitelem. Tato služba je ovšem omezena souhlasem majitelů dotyčných telefonů, kteří se zapojí do tak zvaného verilokačního systému. Pokud se skupina přátel či zaměstnanců jednoho podniku dohodne a podepíše souhlas, mají možnost mít stálý přehled o vzájemných pohybech. Verilokační systém ve Spojených státech a v Anglii přichází i s nabídkou dalších futuristických služeb, kdy umožní zaměstnavateli vyhledávat polohu svých zaměstnanců, připravuje možnost placení dálničních poplatků podle projeté vzdálenosti namísto mýta či u nás zavedených dálničních známek a rodičům nabídne například možnost zjišťovat polohu jejich toulavého potomstva.

ZPŮSOBY LOKALIZACE MOBILNÍCH TELEFONŮ

CellofOrigin(COO). Základním údajem pro určení polohy mobilního telefonu je informace o základnové stanici, se kterou právě komunikuje. Poloha mobilního telefonu je pak určena známou polohou základnové stanice. Přesnost této metody je však velmi variabilní, od 150 metrů v hustě obydlených oblastech až po 35 kilometrů.

Timing Advance (TA), vychází ze znalosti vzdálenosti mobilního telefonu od minimálně tří základnových s   stanic. Tento údaj je pak za-§   nesen pomocí křivek do digitální mapy a poloha je určena průsečíkem křivek. Zjištěním této vzdálenosti je pověřen mobilní telefon, neboť ten ji zná pro všechny základnové stanice ve svém okolí.

Time of Arrival (TOA) -vychází ze znalosti vzdálenosti telefonu od tří základnových stanic, avšak sběrem této informace není pověřen mobilní telefon, nýbrž stanice základnové. Zde narážíme na problém časové synchronizace  všech základnových stanic;  ty totiž nejsou v sítích GSM  synchronizovány a jejich  synchronizace představuje  dodatečný náklad na straně provozovatele sítě.

Enhanced Observed  Time Difference  (E-OTD), je založena na  instalaci referenčních i přijímačů (Location Measurement Unit-LMU)po celé síti GSM. Údaj  o vzdálenosti od tří základnových stanic je získán nejen mobilním telefonem,  ale také referenčním přijímačem. Využití referenčních přijímačů i umožní zvýšit přesnost určení polohy až  na 50 metrů.

Mobilní telefonování bez rizika?

Marek Zouzalík (21. 05. 2004)

Výsledek výzkumu není zcela jednoznačný. Zprávy o škodlivosti mobilních telefonů jsou ve sdělovacích prostředcích časté a mnohdy rozporné. Rozsáhlý celostátní výzkum provedený v Dánsku byl uzavřen s tím, že mobilní telefonování nepředstavuje zvýšené nebezpečí rakoviny mozku, tedy aspoň pokud netrvá déle než deset let.

Tým z Ústavu epidemiologie rakoviny v Kodani zkoumal rozšíření jednoho typu vzácného nádoru v oblasti vnitřního zvukovodu, na který záření z mobilu působí nejvíce. Jde o poměrně vzácný neurinom statoakustiku,  jehož léčba patří v neurochirurgii a k nejobtížnějším. Dánové srovnávali výskyt nových případů tohoto nádoru z hlediska věku, pohlaví i společensko-ekonomického postavení pacientů. Ačkoliv v rámci tohoto výzkumu nezjistili žádný vztah mezi vznikem nádoru a využíváním mobilního telefonu, upozorňují, že doba, po kterou lidé mobilních telefonů využívají, neumožňuje vyloučit dlouhodobé riziko. Prozatím nikdo z nemocných nepoužíval mobilní telefon déle než deset let.

Bude komunikovat mobil s televizí?

zdroj AKADEMON (18. 09. 2003)

Společnosti Intel, Sony, Microsoft, Gateway, Nokia a další založily Pracovní skupinu pro digitální domácnost.

Nová koalice založená společnostmi Intel, Sony, Microsoft, Gateway, Nokia a dalšími, nazývaná Digital Home Working Group (Pracovní skupina pro digitální domácnost), si klade za cíl stanovit standardy pro vzájemnou operativní komunikaci mezi různými typy digitálních zařízení – osobními počítači, televizemi, tiskárnami, stereo přehrávači, DVD přehrávači, mobilními telefony, handheld počítači atd. Jedná se jistě o technologicky významný krok, ale zůstává otázka: opravdu potřebujeme, aby se naše televize dorozuměla s naším mobilem?

Mobil pod kůží?

Pavel Přeučil (18. 09. 2003)

OTEC MOBILNÍHO TELEFONU EXLUZIVNĚ PRO 21.STOLETÍ. Do České republiky, země svých předků, poprvé zavítal Američan Rudy Krolopp (73), který je považován za otce prvního mobilního telefonu na světě. Právě před dvaceti lety ohromil svět prvním funkčním přístrojem, který otevřel novou éru mezilidské komunikace.

Sám se narodil v Chicagu, ale jeho matka byla Češka. Pracoval dvaačtyřicet let u firmy Motorola a odcházel jako ředitel průmyslového designu .Během své kariéry se podílel na vývoji celé škály výrobků spotřební elektroniky, radiopřijímačů, hifi věží, stereopřístrojů, radiostanic a samozřejmě i mobilních telefonů. Při jeho návštěvě České republiky jsme měli možnost Rudy Kroloppa vyzpovídat.

Jaké byly první kroky ve vývoji mobilního telefonu?

Všechno začalo v prosinci 1972. Jednoho dne si mne zavolal jeden z ředitelů a postavil mne před úkol, který byl tehdy naprostým unikátem. Měl jsem zkonstruovat mobilní telefon, přenosný přístroj, který předtím ještě nikdo neznal. Byla to sice naprostá novinka, ale pro mne to byl úkol jako každý jiný, protože jsem se vždy zabýval jen špičkami moderní technologie.
Co bylo ovšem na celé věci nejzajímavější, na celý vývoj prototypu jsme měli jen šest týdnů. Byla to skutečně šibeniční lhůta, ale po oněch šesti týdnech stál na stole před kolegiem vedoucích pracovníků Motoroly hotový a funkční model. Lhůta na vývoj byla tak krátká z toho důvodu, že ve Washingtonu se tehdy přesně za šest týdnů mělo rozhodnout o přidělení frekvencí pro mobilní síť, u které byla původní představ taková, že bude využitelná pouze v automobilech.

Co pro vás osobně tento úkol znamenal?

Byla to pro nás příležitost dokázat, že dokážeme udělat něco, co nikdo jiný nedokáže. Teprve když jsem se vrátil do své kanceláře, došlo mi, jak obrovský úkol přede mnou stojí. Svolal jsem své lidi a řekl jim: Odložte všechnu rozdělanou práci a od dnešního dne máte každý pět dnů na to, abyste navrhli mobilní telefon. To bylo tehdy tak výjimečné a nové, že vlastně nikdo nevěděl, o čem to vlastně mluvím. Tři dny pracoval každý na svém návrhu designu mobilního telefonu. Všechno jsme stále konzultovali a vybrali ta nejlepší řešení. Pak měli pouze dva dny, aby své návrhy zrealizovali, tedy postavili model.

Vybraný model byl vlastně jakýmsi sochařským dílem, které jsme předali technikům. Ti měli model proměnit ve funkční přístroj. Všem spadly brady a ještě větší šok nastal, když se dozvěděli, že na všechno mají jen šest týdnů. Funkční prototyp stál skutečně v termínu skutečně na stole. Výsledkem toho všeho bylo, že prototyp putoval okamžitě na jednání do Washingtonu, kde nám na základě funkčního mobilního telefonu byla licence jako jediným skutečně udělena. To bylo v lednu 1973.

Tato cesta od vývoje k funkčnímu přístroji byla neuvěřitelně rychlá. Proč se tedy přístroj objevil na trhu až po deseti letech?

Pak už to tak rychle nešlo, konstrukce se neustále vylepšovala, přicházely nové prvky, materiály, skládaly se dohromady součástky z jiných přístrojů, protože nic původního vlastně neexistovalo a tak se první skutečný mobil dostal na trh až v roce 1983.

Dalším a poněkud větším problémem byla neexistence buňkové sítě, která by mobilním telefonům umožňovala vzájemnou komunikaci. Celá infrastruktura se tedy musela od základů vybudovat. K oné dlouhé prodlevě přispěly i administrativní průtahy při schvalování frekvencí na federálních úřadech. První telefony, které se na trhu objevily, zmizely jako mávnutím kouzelného proutku, i když jejich cena byla 3 995 dolarů.

Stály před námi další náročné úlohy, jako snížení hmotnosti a velikosti, a prodloužení doby hovoru. Ale mobilní telefony chtěly používat i ženy a těm se tento přístroj příliš nelíbil, tvrdily, že to je telefon pro chlapy. Následoval tedy typ určený převážně ženám a ten už byl skutečně sexy. Byl založený zase na principu véčka stal se nejúspěšnějším výrobkem v historii Motoroly. Přestal se vyrábět vloni a prodalo se jej přes padesát milionů.

Jaké tedy vidíte  perspektivy ve vývoji mobilních telefonů?

Já si myslím, že skutečně žádná konečná podoba neexistuje. Vývoj půjde samozřejmě směrem k rozšiřování funkcí. Výzkum pracuje na mobilech, které budou hlídat váš zdravotní stav, změří teplotu, tlak, spojí se s vašimi zdravotními záznamy v centrální databance a doporučí vám případně návštěvu lékaře. Pro mobily se zde otevírá zcela nový trh. K vývoji nového funkčního přístroje jsou zapotřebí vždy ti správní lidé s novým myšlením, technické prostředky a nemalé peníze. Vezměte si jen, že vývoj prvního mobilu od prototypu po první prodejný typ stál Motorolu sto milionů dolarů.

Další cestou je stálá miniaturizace. Dnes už jsou čipy a vysílací jednotky tak malé, že se implantují pod kůži například psům, aby byli snadno k nalezení a identifikaci. Technicky není problém malé vysílací aparatury implantovat i člověku, například malým dětem. Jsou zde ovšem problémy legislativní, narušila by se tím určitě intimita osobnosti. Vývojáři si ale i zde najdou schůdné cesty a tak vidím jako jednu z nich například v tom, že miniaturní vysílací čipy budou ve formě samolepky, která se přilepí po potřebou dobu, například na potřebných pár hodin dítěti na kůži a pak se zase jednoduše odstraní.

Vývojová cesta mobilu

1940 – první příruční radiostanici na světě uvádí na trh Motorola. Tak zvané Handie-Talkie radio slaví velké úspěchy zejména na frontách Druhé světové války, jako zbrusu nový spojovací prostředek v poli.

1946 – první radiotelefon v autě. Telefon přišel o dráty a nastává nová éra komunikace

1955 – Objevuje se první pager Motorola. Umožňuje zasílání krátkých signál a zpráv  cílenému uživateli. Našel velké uplatnění v nemocnicích, továrnách, velkých úřadech i v armádě
1969 – Slova astronauta Neila Armstronga z měsíce „ jeden malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo, přišla na Zemi prostřednictvím radiového transponderu Motorola, umístěného v měsíčním modulu.

1977 Motorola zavádí experimentální celulární systém mobilního spojení, pokrývá se Washington, Maryland a Baltimore

1983 – šlágrem trhu je první komerční mobilní telefon Motorola DynaTac8000x. Jde na dračku i za cenu 3 995 dolarů

1989 – Objevuje se další šlágr první telefon předchůdce „véčka“s odklápěcím mikrofonem. Cena od 2 495 do 3 495 dolarů

1996 – miniaturní véčko Motorola StarTac je vyhodnocen prestižním časopisem Science & Technology nejlepším výrobkem roku

1999 – objevuje se první třípásmový mobilní telefon, operující v pásmech GSM

2001 – trh Severní Ameriky zaplavují přístroje Motorola Timeport 7382i, využívající rychlý přenos dat GPRS

2003 – Inteligentní telefon Motorola V600 s fotoaparátem, bluetooth technologií, MMS klientem, barevným displejem a celou řadou dalších novinek. Na náš trh se dostává právě v těchto dnech.

První mobilní telefon na trhu – Motorola DynaTac 8000X

 Myšlenka mobilního telefonu byla před revolučním počinem společnosti Motorola něčím neslýchaným. DynaTac, přestože byl prvním mobilem na trhu, se mohl pochlubit několika prvky, které až do dneška považujeme za standardní. Měl LED displej, paměť na 30 telefonních čísel a příslušenství, jako adaptér do auta, či přenosnou nabíječku.

Spotřebitelé zareagovali okamžitě a spustila se lavina poptávky po osobních přístrojích pro mobilní komunikaci. I přes astronomickou sumu 3 995 dolarů existovaly na telefon pořadníky s tisíci jmen žadatelů.

Na jedno nabití vydržel jednu hodinu hovoru a osm hodin v pohotovostním stavu. Jeho hmotnost byla téměř 800 gramů a jeho rozměry i s anténou dlouhou 15 centimetrů byly 33 x 4,3 x 8,9 cm.

Škodí mobilní telefony lidskému zdraví?

Marek Zouzalík (19. 11. 2004)

Jak působí mobilní telefony na lidskou tkáň? Jsou obavy z elektromagnetického záření opodstatněné? Jak se na tuto problematiku dívají lékaři a co dokazují dosavadní výzkumy Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalších lékařských institucí? Do protikladu jsme postavili názory zastánců obou názorových proudů.

Zároveň s masovým rozmachem mobilní telefonie se náhle objevil i nový fenomén. Jak odborná, tak i populární média velmi často nastolují otázku, zda elektromagnetické záření produkované mobilními telefony neohrožuje lidské zdraví.

Mobilní telefony JSOU bezpečné!

 Vyplývá to z výzkumu, který na základě požadavku britské vlády zpracovala skupina nezávislých odborníků a vědců. Výzkum, který přišel daňové poplatníky na více než 7 miliónů liber a jehož výsledkem je tzv. „Stewartova zpráva“ prokázal, že:

• Vysokofrekvenční záření, které vydává mobilní telefon, není tak silné, aby se v jeho důsledku zvýšila teplota tělesné tkáně natolik, že by mohlo dojít k poškození mozkových buňek.
  · Magnetické pole vyzařované mobilním telefonem je nepatrné a je velmi nepravděpodobné, že by mohlo ovlivnit funkci mozkových buněk.
• Souvislost mezi častými a dlouhými telefony z mobilního telefonu a únavou, bolestmi hlavy a ztrátou koncentrace, se v laboratorních podmínkách nepodařilo prokázat.
  · Tuto skutečnost se zatím nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit – příčiny tohoto jevu dosud nebyly vědecky vysvětleny.
• Záření, které vydává vysokonapěťové elektrické vedení je odlišné od vyzařovaní mobilního telefonu a je navíc mnohonásobně silnější.

Mobilní telefony NEJSOU bezpečné!

Tvrdí to tým vědců z neurologického oddělení Lund University ve Švédsku, kde se dlouhodobě zabývají působením vysokofrekvenčního záření na živé organismy. Výsledky jejich výzkumu je možné shrnout takto:

• Vysokofrekvenční záření, které vydává mobilní telefon, způsobuje zvýšení teploty tělesné tkáně, což může způsobit nenávratné poškození mozkových buňek.
• Magnetické pole vytvořené mobilním telefonem má negativní vliv na funkci mozkových buňek.
• Lidé, kteří hodně a dlouho telefonují s mobilním telefonem si stěžují na únavu, bolesti hlavy a ztrátu koncentrace.
• Uživatelé mobilních telefonů jsou více než dvojnásobně ohroženi vznikem nádoru v oblasti mozku.
• Mezinárodní agentura  pro výzkum rakoviny nalezla souvislost mezi nádorovými onemocněními u dětí a vysokonapěťovým elektrickým vedením, které je stejně jako mobilní telefon zdrojem vysokofrekvenčního záření.

V čem panuje shoda?

• Mobilní telefon by měl být využíván jen v případě, kdy je to doopravdy nutné a nelze využít klasického telefonního spojení.
• Pokud kupujete mobilní telefon, měl by mít integrovanou anténu.
• Neprodlužujte zbytečně hovory, voláte-li z mobilního telefonu.
• Omezte používání mobilního telefonu v případě, je-li v lokalitě kde se nacházíte slabý signál. Telefon v takovém případě automaticky zvyšuje výkon vysílací části tak, aby mohl bezproblémově komunikovat se základnovou stanicí a vysokofrekvenční vyzařování je vyšší.
• Pokud zrovna netelefonujete, mějte telefon co nejdále od těla.
• Pokud to jde, užívejte při telefonování handsfree sadu.
• Nekupujte ochranné pomůcky a příslušenství, které nebyly testovány důvěryhodnou institucí.

Důvodné obavy či neopodstatněná hysterie?

 Neškodnost mobilních telefonů pro lidské zdraví zpochybňují např. čtyři francouzští vědci v publikaci nazvané „Váš GSM, vaše zdraví – lžou vám!“. Konstatují, že používání mobilních telefonů může vést k nespavosti, depresím i srdečním potížím, a doporučují náruživým telefonistům, aby telefonování omezili.

Podle nich by mobily mohly hrát roli ve vývoji určitých nádorů, leukémie, neurodegenerativních nemocí, jako je např. Alzheimerova choroba, a v určitých případech i epilepsie. Vzhledem k těmto potenciálním rizikům doporučují, aby doba telefonování nepřekračovala tři minuty a aby mezi jednotlivými hovory byla aspoň čtvrthodinová přestávka. Mladí lidé do šestnácti let, těhotné ženy a ti, kteří mají implantován srdeční stimulátor by měli z mobilů telefonovat co nejméně.

Co vlastně elektromagnetické záření způsobuje?

Zatím jediný vliv, který byl u záření na frekvencích užívaných mobilními telefony zjištěn a který může představovat jistá zdravotní rizika, je ohřívání těla nebo jeho částí. Jiný vliv nebyl nikdy prokázán a ani není znám teoretický mechanismus, kterým by takové záření na živý organismus působilo jinak, než právě uvolněným teplem.

V této souvislosti byla značná pozornost věnována zejména vlivu impulsní modulace signálu, protože mobilní telefony vysílají krátké impulsy nesoucí kódovaný záznam hlasu. Tyto impulsy mají délku 0,577 milisekund a opakují se po 4,615 milisekundách, tedy s frekvencí 217 Hz.

V době mezi těmito impulsy je vysílač mobilního telefonu vypnutý a ve zbývajících sedmi osminách času mohou být na stejné nosné frekvenci přenášeny z antény základnové stanice hovory dalších sedmi telefonujících.

Buňky v ohrožení

Teorie o možném netepelném působení spočívá v představě, že impulsy vysokofrekvenčního elektromagnetického pole pronikajícího do těla, by mohly v tkáni vyvolávat elektrické proudy s nízkou frekvencí, které by působily především na nervové buňky. To se však zatím vědcům nepodařilo prokázat.

Pokud by impulsně modulované vysokofrekvenční záření mobilního telefonu skutečně nízkofrekvenční proudy vyvolávalo, bylo by nutné kromě absorbovaného výkonu ještě hodnotit, zda není překračována nejvyšší přípustná hodnota pro intenzitu indukovaných nízkofrekvenčních elektrických proudů.

Důležitý parametr: SAR

Prakticky žádný z výrobců mobilních telefonů si dnes již nedovolí mezi provozními parametry neuvést hodnotu označovanou zkratkou SAR (Specific Absorption Rate). Tato hodnota vyjadřuje množství záření pohlcované specifickou hmotou, kterou je v případě mobilních telefonů mozková tkáň a představuje maximální hodnotu energie, kterou mozková tkáň pohlcuje, vztaženo na jednotku hmotnosti.

V Evropě jsou maximální hodnoty stanoveny standardem „ICNIRP Guidelines“ z roku 1998, který povoluje v oblasti hlavy a trupu maximálně 2,0 W/kg. Pro končetiny je maximální hodnota SAR vyšší, zde může dosahovat až 4 W/kg. Tyto hodnoty se vztahují na frekvenční pásma v oblasti od 10 MHz až do 10 GHz, kam spadají i frekvence systému GSM. V jiných frekvenčních pásmech mohou být povolené limity jiné, protože přípustné hodnoty SAR jsou stanovovány s ohledem na vliv elektromagnetického záření na lidský organismus.

Povinné testy

Před uvedením do prodeje musí každý nový model mobilního telefonu projít testy. Vzhledem k nemožnosti měřit elektromagnetické záření uvnitř lidské hlavy, probíhají testovací měření jejím modelu.

Vlastní měření probíhá tak, že k jedné straně modelu hlavy je přiložen testovaný mobilní telefon v poloze, která je obvyklá při telefonování. Mobil v průběhu tohoto měření vysílá s maximální možnou intenzitou, přičemž automatická sonda, která se během měření pohybuje uvnitř i vně modelu, měří intenzitu elektromagnetického pole.

Z naměřených hodnot je vypočítána hodnota SAR a tyto hodnoty jsou přeneseny do grafického zobrazení modelu hlavy, na kterém jsou barevně odlišeny oblasti podle naměřené hodnoty SAR. U vícepásmových telefonů je prováděno samostatné měření pro každé pásmo zvlášť.

Intenzitu vyzařování ovlivňuje anténa

Vědci zjistili, že zásadní vliv na intenzitu elektromagnetického záření má anténa mobilního telefonu. Naprosto jiné hodnoty totiž vykazují telefony s integrovanou anténou a telefony vybavené externí anténou. Pokud anténa mobilního telefonu nezáří všesměrově, ale vyzařuje směrem od hlavy telefonujícího, je samozřejmě hodnota SAR výrazně nižší.
Největší část výkonu se tak použije na komunikaci. Integrovaná anténa je ale konstrukčně náročnější a tak je i dražší. Její výhodou je ovšem také menší spotřeba energie a proto delší výdrž baterií telefonu.

Z měření telefonů, které jsou vybaveny klasickou anténou vyplývá, že hlava pohltí přibližně 50 % výkonu a dalších zhruba 12 % pohltí ruka. Z toho je patrné, že jen asi 38 % výkonu telefonu je využito na vlastní komunikaci se základovou stanicí. Vysokofrekvenční výkon vyzařovaný anténkou mobilního telefonu je velmi malý. Po dobu trvání impulsu nepřekračuje 2 W, a to ani při plném využití výkonu přístroje. Dalších sedm osmin doby mezi impulsy přístroj nevysílá a střední vyzařovaný výkon mobilního telefonu je 0,25 W. Hlavou člověka, který právě telefonuje, je z tohoto výkonu pohlcována méně než jedna polovina, přibližně jen 0,1 W.

Lze elektromagnetické vyzařování omezit?

 Na trhu existuje několik výrobků, které nabízejí odstínění záření od hlavy volajícího. Pravděpodobně tím nejjednodušším a přitom velmi efektivním řešením je zvětšení vzdálenosti mezi telefonem a hlavou, a to pomocí tzv. lehké handsfree sady, označované též jako bondovka.

Proti tomu, aby se mikrovlnná elektromagnetická energie šířila směrem k hlavě prostřednictvím kabelu handsfree sady, se mohou na kabel umístit speciální feritové izolátory, které energii částečně odstíní. Výrobci těchto izolátorů uvádějí, že se při jejich použití po kabelu šíří pouze jen 5 % nežádoucího elektromagnetického vlnění.

Na používání bezdrátových handsfree sad pracujících v systému Bluetooth jsou rozporuplné názory, ale faktem je, že vysílací výkon je u těchto zařízení v porovnání s mobilními telefony zanedbatelný.

Další variantou, jak odstínit hlavu od možného nebezpečného záření jsou také různá stínící pouzdra. Obvykle se jedná o obdobu klasického pouzdra na mobil, ale s tím rozdílem, že součástí tohoto pouzdra je speciální stínící vložka. Pokud telefon odstíníte příliš důkladně, dosáhnete tím zhoršení kvality přijímaného signálu a mobil se bude snažit slabý signál kompenzovat zvýšením vysílacího výkonu.

Škodí tedy či neškodí?

Lékaři i vědci se shodují na tom, že slabé vysokofrekvenční záření může mít za určitých okolností na lidský organismus nepříznivý vliv, a to především pokud je jeho působení dlouhodobé. Tyto účinky jsou však v porovnání s ostatními riziky, kterým se lidé vystavují ve svém každodenním životě, velmi malé.

Projekt INTERPHONE

Projekt na který jsou vyčleněny čtyři miliony eur, je rozsáhlý epidemiologický výzkum pokrývající 13 zemí, zahájený v roce 2000 Lyonským centrem CIRC (Centre international de recherche sur le cancer); zkoumá vztah mezi používáním mobilních telefonů a výskytem mozkových a dalších tumorů (výsledky se očekávají koncem tohoto roku)

Program COST281

COST (European Co-operation in the Field of Scientific and Technical Research), který v Evropě koordinuje národní výzkumy v této oblasti, vydal již o současných znalostech nebezpečí spojených s vlivy elektromagnetických polí první zprávu. Prozatímní závěr je, že neexistuje žádný důkaz nežádoucích dopadů na lidské zdraví. Nicméně stanovily se další oblasti pro podrobnější zkoumání.Na novém programu, na nějž je zatím vyčleněno 95 milionů eur, se účastní přes 50 expertů z 18 zemí nejen z Evropské unie, ale i Bulharska, Chorvatska, Polska a Maďarska; spolupráce je vedena i s Japonskem, Koreou, USA a řadou mezinárodních organizací. Závěry by měly být známy v roce 2006.