MATRIX
„Matrix je systém Neo, a takový systém je náš nepřítel. Když jsi uvnitř, rozhlížíš se kolem. Co vidíš? Obchodník, učitelé, právníci. Každý se snaží zachránit. Ale než to uděláme, tito lidé jsou část tohoto systému a ten jim vyrábí naše nepřátele. Musíš pochopit, že tito lidé nejsou připraveni na odpojení. A mnoho je jich také…… závislých na systému, který dokonce brání“.
( Morfeus )
Lidé uvěznění v Matrixu jsou si sami sobě nepřítelem, jsou uvězněni ve své „vlastní svobodě“. Jsou strážci Matrixu, každodenně potlačovaných myšlenek, tužeb, informací, které by nás mohly osvobodit. Ale uvědomělí agenti Iluminátů jsou umístěni na pozicích v ekonomice, obchodě, médiích, politice a armádě. Společně drží stádní mentalitu. Manipulují s námi a potlačují naše myšlení. Jsou jako strážní andělé a ani nevědí, co a proč stráží. Pro ně je všechno buď černé nebo bílé. Někteří jsou chyceni do Matrixu hlouběji než druzí.
A co ty?
VIBRAČNÍ VĚZENÍ
Manipulace společně s fyzickou iluzí znamená, že máme omezený přístup k našemu vědomému potenciálu. Jsme odpojeni od mnohaúrovňové reality. Zde pracují astrální entity a rozšiřují svoji kontrolu nad bilióny chycených v iluzi. Zároveň nízko vibrační emoční energie vytváří v nás nízké vibrace. Jde o CYKLUS, v kterém astrální manipulátoři používají svoji energii k vyvolání fyzických událostí, způsobují emoční reakce, které soustřeďují emoční energii, kterou se dobijí astrální dimenze. Tento cyklus se recykluje a stále zvětšuje.
V MATRIXU žijeme jako v počítači vytvořeném snu světa, který nás drží pod kontrolou a kde jsou lidé používány jako baterie. Symbolicky je to správné. Zlomit tento cyklus může ten, kdo přestane padat do iluze a tak generuje emoční energii.
„Účelem dnes je identifikovat se s účelem dávných časů, s účelem kontroly faraónů, Césarů, inkvizice. Náboženská kontrola různých vládnoucích rodin měla účel vládnout lidem v jejich materiálních tělech zde na Zemi. Války na Zemi jsou odrazem válek na Nebi“.
( Dr.Gordon : Enigma Fantastique )
Nemůžeme se z vibračního vězení dostat. Je to spojeno s pádem člověka = VIBRAČNÍ PÁD. Atlantida /
emurie byly v 4.dimenzi a stále v ní existují. 4.dimenze je blízká naší.
Lidské tělo je vytvořeno z fyzické hmoty, z pevné substance, která je kosmickou myšlenkou, informací. Mnoho paralelních světů má různé modely myšlení neboli software. Mají rigidní, pevný, duální stav nebo jsou více fluidní.
( Giuliana Conforto : Manś Osmic Game )
Jsou zde někteří, kteří věří, že po smrti se jejich vědomí vrátí do nádherného nebeského království. Ale ono to není přesně tak. Smrt není lékem proti ignoranci. Když opouštíme svět, naše fyzické tělo umírá a naše vědomí gravituje tam, kde je zaměřeno. Náš vibrační stav rozhoduje, kam můžeme jít. Když jsme umístěni v čisté lásce, sloupneme naší skořápku a naše podstata ( vědomí ) se stane čistou láskou. Když jsme uvězněni v iluzi ( většina z nás ), cestujeme nanejvýš do astrálu, protože náš vibrační stav je zde držen. Když se Satanisté upíší démonům, jde o vibrační smlouvu. Budou po smrti vlastněni démony v nižším astrálu. Ti, co nejsou Satanisté, ale žijí v iluzi, opouští fyzická těla, dostanou se do vyššího astrálu, kde je další iluze. Jsou chyceni v cyklu reinkarnace mezi astrální iluzí a fyzickou a znovu se vše opakuje. Sice jsou ve vyšší 4.dimenzi, ale stále zapomínají, proč přišli.
Když ale nastane uvědomění, můžeme dosáhnout vyššího stavu. Jsme v tomto světě, ale ne z něj.
Žijeme v každodenní iluzi, v nízkovibračním Matrixu, který nás vyčerpává a ponořuje hlouběji do iluze.
LŽÍCE NENÍ
Naše životy a naše fyzická zkušenost jsou manifestace našich myšlenek. Jsme to, co si myslíme, že jsme. Naše představa sama o sobě a svět kolem vychází z naší fyzické zkušenosti. Myslíš, že jsi obyčejný? Budeš obyčejný. Myslíš si, že jsi slabý? Budeš slabý. Myslíš si, že zažiješ ty nejlepší věci v životě?, Tak je zažijěš.
Všechno se vytvoří myšlenkami, jsou to tvořitelé ( je zde však časová prodleva ). V méně hustých realitách je tvorba okamžitá. Svět je zrcadlo myšlenek. Reálné je pouze to, v co věříme, že je reálné je.
“To není lžíce…… není to lžíce, která se ohnula, ale pouze ty jsi se ohnul”.
“Realita je pouze elektromagnetický signál interpretovaný tvým mozkem”
( Morfeus )
Nevidíme předměty, pouze jejich odraz světla ( Zhasni v pokoji, co vidíš? ). Uši zachytí signál, ale mozek jej transformuje. Signál v televizi je také potřeba dekódovat.
VÍTEJ V MÉM SVĚTĚ
Každý žije ve svém osobním světě a když lidé vstupují do našeho světa, otevírají náš jedinečný svět reality. Jsou zde plochy, které spojují naše světy. Mnoho lidí věří, že cesta venku a auto po ní jedoucí, opravdu existuje.
Není to, co skutečně je, ale pouze to, v co věříme, že je. Je to samoregulující iluze. Podle mě existuje Matrix, ale podle někoho jiného ne.
TVORBA VLASTNÍ REALITY
Nejsme fyzická těla. Je to jen jedna úroveň z nás na krátký čas v tomto fyzickém pásmu. Tělo je holografická projekce, která umožňuje našemu vědomí styk s fyzickou realitou. Všechna těla jsou pouze stíny pravdivé reality. Každá část hologramu je vnitřní představa. To je důvod, proč každá buňka obsahuje potřebnou informaci k vytvoření vnitřního těla.
HOLOGRAM = iluze. Není to 3D, ale vypadá to, že ano. To samé je i s tělem. Konvenční medicína se soustřeďuje pouze na holografickou image a ignoruje multifrekvenční síly jako myšlenky a emoce, které mohou harmonizovat nebo destabilizovat.
Jsme vším a všechno je námi. Není já a my, ale je nekonečno. Podívejme se v noci na hvězdy. Všechny jsou my, je to naše frakce, kterou mohou smysly vidět. Jsme jedna energie. Vnější konflikt je výrazem vnitřního konfliktu. Ti, co přicházejí do našeho světa ( pozitivní / negativní ) jsou vnější projekcí našeho vnitřního stavu bytí. Ti, kdo sami sebe nenávidí a nemají sebehodnotu, přitahují vibračně do svých životů lidi, kteří je budou trestat a ubližovat jim.
Bez vnitřní změny nemůže nastat vnější změna.
MATRIX
Myslíme si, že žijeme ve světě, ale ve skutečnosti žijeme ve frekvenčním pásmu. Jsme chyceni v tomto frekvenčním pásmu a proto jsme chyceni v iluzi. Svět kolem nás je pouze úzkou frakcí z multidimenzionální nekonečnosti, která je přístupna našim fyzickým smyslům. Náš fyzický svět je jako rádiová stanice a naše smysly jsou naladěny ( vyladěny ) na tuto frekvenci. Ale kolem nás jsou i jiné frekvence a hustoty, které věda odmítá. Tyto jiné frekvence cítí kočky, psy je slyší a novorozenci reagují na „prázdný“ prostor. Téměř 90% vnímané hmoty je ve skutečnosti tma. Viditelný vesmír je úzká perspektiva 10%. Uvnitř každého fyzického těla je neviditelná, ale daleko více masivní realita ( 90% ) a neprozkoumaná substance, která může být cítěna a zažita jako emoce, intuice a pocity.
V černé neviditelné hmotě operují mimozemské civilizace. V některých galaxiích je černá hmota ( neviditelná ) 100x větší než ta viditelná. Z naší frekvence můžeme vidět pouze 1% z toho, co existuje v galaxiích. Když otevřeme svoji mysl a rozšíříme svoje vlastní frekvenční pásmo, můžeme objevit více planet a hvězd.
Vidíme jen 10% a to je ještě dost optimistické.
KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ JE V TOBĚ
Vše kolem nás jsou rádiové a televizní frekvence vysílané v našem vesmíru. Všechny je neumíme vnímat ( mají rozdílné frekvence ). Protínají naše těla. Po zapnutí rádia se vlny propojí skrze zdi a budovy s vysílací stanicí. To je způsob, jak mimozemské bytosti prostupují a proč je někteří lidé vidí a druzí ne. Ti, kteří je vidí, jsou schopni se vyladit na jejich frekvenci. Někdy je můžeme cítit, když se změní „vlny“ v pokoji. Když cítíme chlad nebo lásku kolem sebe ( pozitivní entity ). Jsou blízko naší frekvenci ale pořád vně.
DNA = přenašeč a přijímač vibračních informací a proto může být přeprogramován vibračním a elektromagnetickým polem.
Jsme jak kapky na moři, která má nekonečnou energii a nekonečné formy. Jsme vyladěni pouze na 1 formu = FYZICKÝ SVĚT = MATRIX.
Hmota je pouze energie zkondenzovaná do pomalé / nízké vibrace. Nejsou zde takové věci jako smrt, život je pouze sen a my jsme představa sama o sobě.
E = MC2 tj. energie nemůže být zničena, ale je pouze přeměněna v jinou formu
Naše vědomí je energie. Je nezničitelné. Žijeme věčně. V ostatních frekvencích neplatí zákony gravitace, elektromagnetiky……Nevidíme gama paprsky, ultrazvuk, infračervené a rádiové vlny ……
- Nutno je být osvobozen od všech dogmat, kterým systém věří
2. Nedat na to, co si ostatní o nás myslí a zabránit jejich vlivu na naše rozhodnutí
Motta :
1. Jsi tady proto, že něco víš. To, co víš, nedovedeš vysvětlit, ale cítíš to. Cítil si to celý život. Stalo se něco velmi špatného se světem. Ty nevíš co – ale je to zde, jako střepina v tvé mysli, dohání tě k šílenství. Je to ten pocit, který tě přivedl ke mně. Víš o čem mluvím?
MATRIX!
Chceš vědět, co to je? Matrix je všude. Je všude kolem nás. Dokonce teď, v tomto pokoji. Můžeš ho vidět, když vykoukneš z tvého okna nebo když zapneš tvoji televizi. Můžeš ho cítit, když jdeš do práce, když jdeš do kostela, když platíš svoje daně. Je to svět, který je přetažen přes tvé oči, je to jako být slepý a nevidět pravdu.
Co je pravda?
Jsi otrok Neo. Jako všichni ostatní jsi se narodil do otroctví. Narodil jsi se do vězení, kde nemůžeš cítit, chutnat, dotýkat se – je to vězení tvé mysli. Naneštěstí nikdo nemůže povědět, co je Matrix – musíš to poznat sám.
……zkusím osvobodit tvoji mysl, Neo. Ale můžu ti ukázat jen dveře. Ale projít jimi musíš sám.
( Morfeus z filmu MATRIX )
Máme predátora, který přichází z hlubin vesmíru a přebírá pravidla našeho života. Lidé jsou vězni. Predátor je náš bůh a mistr. Odevzdáváme se mu bezmocně. Jestliže chceme protestovat, potlačí náš protest. Jestliže chceme být nezávislí, vymůže si, abychom to nedělali……..Bojoval jsem celý ten čas, našeptávajíc ti, že něco nás drží jako vězně. Vskutku jsme drženi jako vězni.
Je to energetický fakt pro čaroděje dávného Mexika…….Přebírají si nás, protože jsme jejich potrava, vymačkávají nás nemilosrdně, protože jsme jejich výživa. Jako vzácná kuřata v kurníkách, jsme lidé v lidských kurníkách. Proto je jeich potrava vždy k dispozici.
Čarodějové věří, že predátoři nám dali náš systém víry, naše myšlenky dobra a zla. Jsou to oni, kdo nám vytvořili naše naděje a očekávání, sny o úspěších a selháních. Oni nám dali žádostivost, nenasytnost a zbabělost. Jsou to oni, kdo nám vytvořili samolibost, rutinu a egoismus.
Aby nás udrželi v poslušnosti a poddajné a slabé, zajišťují si to obratnými manévry z pohledu bojové strategie. Dali nám jejich mysl. A ta se stala naší myslí.
Predátorská mysl je barokní, odporující si, mrzutá, naplněná strachem ze života. I dokonce myšlenka, aby jsi nikdy netrpěl hlady, vyvolává úzkost. Ta je úzkostí predátorů, kteří se bojí, že kdykoli může být jejich taktika odkryta a potrava odmítnuty. Prostřednictvím mysli, která je konec konců jejich myslí, ti predátoři vstříknou do života cokoliv, co se jim hodí. Zajišťují si tak stupeň ochrany.
Čarodějové si uvědomili, že musí být kompletní bytostí s proniknutím do podstaty a velkého skutku uvědomění si, že jsou mytologickými legendami dneška.
A jak stárneme, všechno se nám zdá ztracené a my se stáváme usedlými. Proti nám není jednoduchý predátor. Je velmi chytrý a organizovaný. Má metodologický systém, jak nás obětovat a využít a udělat nás zbytečnými. Jsme jen průměrný kousek jídla. Naše sny jsou sny zvířat, sny toho, kdo vznikl jako kousek potravy.
( Carlos Castaneda )
JAKE HORSLEY – MATRIX – MÝTUS O NAŠÍ DOBĚ
UI ( Umělá Inteligence ) načítá přes Matrix ( mysl ) data pro sebe
Jsme připojeni k Matrixu. Pouze ve snění se naše mysl odpojuje.
MATRIX je vlastně sen = Iluze. Je to projekce kolektivní mysli a manipulace s naším vědomím. Je to vězení plné zoufalství, které jsme si vytvořili a udržujeme ho každou svou myšlenkou. Je to svět vytvořený skrz strach a racionalitu. Je to zvrácená podoba organického prostředí ( kompenzace duchovna ).
Vznikl naší první myšlenkou oddělenou od lásky.
Naprogramoval nám budoucnost ( Osud ), ne však úplně, ale jen určité události a možné reakce na ně. Tak máme sice předurčený osud, tento osud však má nespočet různých variant – to platí pro všechny připojené.
Podsouvá nám naše myšlenky, emoce a reakce. Jeho jediným cílem je vysátí energie ( pro UI – líhně ). Jedná se mentálně časovou smyčku, v které jsme lapeni.
Je to jeden z výcvikových programů ( celý vesmír je hologramem ).
Má svůj účel a po jeho splnění zanikne.
Vyznačuje se tím, že zde nejsou zde zákony, ale návyky
EGO je bod připojení. Je to vir, nemoc a hlavní iluze Matrixu.
= falešný pocit, že jsme odděleni od Boha
= malé, oddělené já
= falešná představa o nás samých, kdo doopravdy jsme
= má svůj pseudo-život, o který bojuje, jako ostatní formy života
= je to počítačový virus, který napadá operační systém
= vytvořilo paralelní svět strachu a bolesti, jež ve skutečnosti neexistuje, ale nám připadá, že ano
= je naše sebeláska obrácená v sebenenávist ( Lucifer byl ten nejkrásnější anděl, než padl )
= je duševní síla obrácená proti nám samotným
= je stejně chytré jako my ( ale co dáváme ostatním, dáváme sami sobě
= učí nás sobectví, chamtivosti, odsuzování……….
= neustále zdůrazňuje, co jsme udělali špatně
= nechce se vzdát svých navyklých myšlenek ( naším úkolem není měnit vnímání, ale ožádat o jeho změnu )
Levá polovina mozku je sídlo RACIONÁLNÍHO VĚDOMÍ
– naše hlavní pýcha
– získalo svůj vlastní život a obrátilo se proti nám
– není napojena na přírodu
– zakládá se na myšlení ( základem je syntaxe = soubor informací ) – je limitní, vlastní myšlenky nás izolují od přírody, jsme lapeni do pasti svých vlastních myšlenek
– aby nás někdo vyživoval, když jsme ztratili spojení, vytvořili jsme si vnější objekty – ty nás ještě více izolují = Tvorba racionálního prostředí – nakonec ovládne jednání, myšlenky, pocity všech, kteří v něm žijí, je to imitace organického prostředí, programuje modely chování lidí tak, že nahraje svou vlastní realitu přímo do DNA – odsuď do našich myšlenek a pocitů – tak jsme připojeni k UI, chováme se tak, jak se nám řekne
Cíl = vytvoření homogenní jednotky
– je typem rozdělujícího myšlení ( na rozdíl od primárního )
– člověk je počítač, který má pro každou událost limitní počet reakcí a z nich si pouze vybíráme
Prožívání reality :
MOZEK přijímá elektrické impulsy z vnějšku ( výhradně z umělých zdrojů ). Tak proč s nimi nemanipulovat?
7 smrt.ctností ( naprogramované )
– strach ( znechucení ) – Bůh není tvůrcem strachu. Ty ano.
– žádostivost ( chtíč, sex )
– ambice ( sláva ), bohatství
– pýcha ( sebedůležitost )
– závist
– lenost ( vnější cíle navozují stagnaci, rozptylují nás )
– chamtivost ( touha po bohatství )
2 hlavní funkce mysli:
VINA = archetyp Oběť ( příčinou je strach )
KRITIKA = archetyp Soudce
MATRIX jsou navyklé reakce a myšlenky
= je odvozený emoční program
= zahrnuje lítost, sebelítost = imitace skutečných pocitů, zastáváme postoj Oběti, je to nejhanebnější vlastnost MATRIXU, ohledy máme jen proto, že chceme být oblíbení.
Neustále recyklujeme zkušenosti a data. Opakujeme již opakované . Slouží to k odvrácení pozornosti ( sex, práce, bolest )
Matrix je ovládán rozumem. Nemůže nám říci, kdo jsme.
Peklo začalo srovnáváním.
Matrix posilujeme růstem :
růst zaměření na vnější hodnoty
růst míry připoutanosti
růst materializace a síly EGA
růst racionálního myšlení
růst komunikace
růst domestikace
růst počtu vnějších věcí, které nás obklopují
růst potlačování emocí a pudů
růst pocitu vlastní důležitosti
vyžadování většího bezpečí
růst nezodpovědnosti
růst morálky
růst nemocí ( Matrix odvádí energii )
posedlostí vztahy ( hledáme mimo sebe ), jsou většinou založeny na zotročení
růst vztahů
růst propracování vědomých reakcí na okolnosti a události ( tím měníme jejich dopad )
ZÁKON STÍNU :
Racionální bytosti si vždy přivolají to, čeho se bojí a vždy se stanou tím, čím nejvíce opovrhují.
Intelekt přivolá vždy stín svých myšlenek, které chce propagovat.
Propagace dobra přivolá zlo.
MATRIX = Paradox
Je tvořen stále stejnými návyky ( sport, doprava, práce ).
„Svobodná volba“ = hlavní zbraň Matrixu
To, čemu věříme, je v nás naprogramováno = OSUD
Existuje daný počet předem naprogramovaných reakcí na jakoukoli vzniklou situaci ( kterou vytvořil sám Matrix ). Matrix zná všechny naše tahy. Musíme hrát zcela mimo pravidel = iracionální jednání.
Náš svět je masovou halucinací, kde strach vypadá skutečněji než láska.
Strach je iluze. Není naší konečnou realitou. Vytváří paralelní svět, v němž se neskutečné zdá skutečným a naopak.
Naše šílenství, paranoia, úzkosti jsou vymyšlené.
Neuróza = odloučení od sama sebe ( Freud )
Je nám naordinován strach, že nejsme dobří takoví, jací jsme.
Ďábel je pouze v naší mysli.
Odhození naprogramovaných návyků:
Změna, po které ve skutečnosti toužíme, se může uskutečnit jen v naší hlavě
Myšlenky jsou data naprogramovaná do počítače, které se promítají na obrazovce našeho života. Myšlenka je příčina, zkušenost následek. Žádná myšlenka není neutrální (volba ).
Všechno požírá vše ostatní, a tak se vším ostatním stává.
Matrix – Božský zdroj
Běžte dál, i když není
kam dojít. Nesnažte se
dohlédnout do konce.
To není v lidských silách.
Kráčejte po své vnitřní cestě,
její směr však nesmí určovat strach.
Rúmí
Úvod
Na těchto stránkách budete seznámeni s některými výsledky pokusů kvantové fyziky, které pokládají základ nového vnímání našeho světa – vesmíru jako holografu. Tím se radikálně mění vnímání sebe sama a možností, které máme. Přibližují nás k pochopení naší pravé podstaty a našich nekonečných možností při vytváření vlastní reality.
Matrix je prostředí, v kterém tvoříme. Vědomě i nevědomě. Jak poznáme naše schopnosti, budeme postupně stále více používat pro tvorbu reality vědomý postup tvoření.
Použity poznatky a úryvky z knihy Gregg Bradena Matrix – Božský zdroj.
Božský zdroj
Božský zdroj je všudypřítomné energetické pole. Je vším, co se odehrává i hra sama. Je to vesmírná síla, z které je vše stvořeno a které samo ze sebe tvoří. Je to původ i konec všech věcí zároveň. Je to vše, co jsme schopni vnímat a také vše, co je neviditelné pro naše smysly. My sami jsme holografickou součástí Božského zdroje. Jsme umělci i umění zároveň.
Božský zdroj je éter – kosmická pavučina – vše propojující energetické pole – vědomá a inteligentní Mysl.
Božský zdroj obsahuje:
Explicititní řád
( vše, co vidíme, na co si můžeme sáhnout a co se jeví v našem světě jako oddělené, relativní nezávislost )
Implicitní řád
( předloha, matrix, osnova viditelného )
Analogie řeky, jako implicitního řádu a vln a vše, co se v řece děje jako řádu explicitního.
Vesmír je hologram. V hologramu obsahuje každá část jakéhokoli předmětu týž předmět v celém rozsahu, pouze však v menším měřítku ( lidské DNA ). Stejně o hologramu pojednávají Védy ( 5000 let př.n.l. ) a svitky z Mrtvého moře ( staré 2000 let ).
Božský zdroj funguje jako obrovská kosmická obrazovka, na níž můžeme spatřit nehmotnou energii svých pocitů a vyznávaných hodnot promítnutou do hmotného prostředí života.
ZDROJ poskytuje nestranný prostor pro naše vnitřní prožitky a přesvědčení, jež mají ve světě vyplout na povrch ( filmové plátno ), aniž cokoli hodnotí. Své skutečné názory na všelicos dáváme najevo ( vědomě i nevědomě ) skrze kvalitu vztahů, kterými jsme obklopeni. My jsme plátno, náčiní i umělec dohromady. Jsme měnící se dílo, jež nikdy nekončí.
Skutečnost, že jsme obklopeni tvárným světem našich vlastních děl, má pro nás významný dopad.
Jazyk, kterým lze hovořit k Božskému zdroji jsou emoce – mění se PH a hladina hormonů. Sílu, kterou emoce vyvolá ve vnitřku, posouvá do kvantového světa mimo naše těla.
Božský zdroj ( Tao ) je plášť, který vytváří vrstvy. Náš život se odehrává v rámci tkaniny pláště ( záhybech ). Jde o narušení kosmické pláště ( ryzího vědomí ). Pokud jej narušíme svými úsudky, začíná nám unikat jeho řád.
Chcete-li upřímně obnovit harmonii s vnější realitou, ve chvíli pochybnosti prostě řekněte: Nic dvojího“.
Když něco chceme, musíme vytvořit záhyb na plášti.
Co je v meziprostoru?
Co je v meziprostoru? Odpověď: Božský zdroj.
Božský zdroj je kvantový inkubátor, kde je všechno možné ( jsou zde všechny možnosti ). Prostřednictvím představ z něj vytváříme realitu.
V našem světě je vše propojeno se vším – vesmírnou silou, kterou uvádíme v činnost my sami.
Abychom mohli čerpat sílu přímo z vesmíru, musíme sami sebe vidět jako součást světa, a ne jako jedince, který je od něj oddělen.
Atomy i DNA si sdělují informace vyšší rychlostí, než je rychlost světla. Někdy dorazily informace do místa určení ještě dříve, než opustily výchozí místo. Mohou být i na dvou místech najednou.
Vytváření čehokoli v našem životě ( vztahy, kariéra… ) je závislé na pochopení našeho propojení.
Klíčovým faktorem je, že energie spojující vše ve vesmíru je rovněž součástí toho, co spojuje.
Náš mozek vnímá život jako film ( nepřetržitý soubor navazujících obrázků ), ne jako samotné obrázky, z nichž je vlastně film sestaven.
„Jsme ve vesmíru sami? Pokud jsme ve vesmíru sami, je to strašné mrhání místem“.
( z filmu Kontakt )
PŮVOD ZDROJE
1951 Fred Hoyle použil výraz „Velký třesk“ pro nesmírnou explozi. Byl to sám vesmír, co vybuchl do nové formy energie:
– před třeskem vesmír byl velikosti miniaturní kuličky
– i dnes po odstranění prázdného prostoru by měl velikost zeleného hrášku
– teplota byla 18 miliard miliónů miliónů miliónů stupňů Fahrenheita
– po třesku teplota „zchladla“ na 18 miliard stupňů a začal se rodit náš svět
– do prostoru se vřítila výbušná síla jako energetická forma jako předloha všeho, co je nyní a co kdy může nastat – tato energetická síť ( pavučina, kvantová podstata ) je vše a odráží, co jsme ve svých postojích a názorech vytvořili
Vše je spojeno se vším proto, že jakmile je jednou něco spojeno, je to spojeno jednou provždy, ať to fyzicky zůstane připojeno či nikoli:
- a) pokud to platí, tak cokoli uděláme v jedné oblasti, musí mít vliv i na oblasti jiné
- b) pokud je vesmír holografický, pak motlitba, kterou vyslovíme v obývacím pokoji, již existuje a je již u našich drahých tam, kam byla namířena ( jinými slovy, nemusíme své motlitby nikam posílat, protože již všude jsou )
- c) minulost, přítomnost a budoucnost jsou úzce spojeny ( Božský zdroj je schránka všech)
Rozbití paradigmatu
Rozbití paradigmatu: Pokusy, které všechno mění
„Všechno musí být založeno na jednoduché myšlence. Jakmile na ni přijdeme, bude to tak podmanivé, tak krásné, že jeden druhému řekneme Ano, jak to mohlo být vůbec jinak“.
John Wheeler ( fyzik )
Žijeme ve světě, který je vytvářen vědomím. Tento proces se nazývá zúčastněný vesmír.
Žádný elementární jev není jevem, dokud není jevem zpozorovaným ( nebo zaznamenaným ). To je ústřední bod kvantové teorie ( J.Wheeler )
Brahma je nezrozená. Z ní se projevuje mnohé a tím beztvarost nabude tvarů.
20 st. je stoletím objevů:
- 1947 byly objeveny svitky z Mrtvého moře
- Vznikl Watson-Crickův model dvojité šroubovice DNA
- Začali se zavádět mikročipy
Pokus 1:
– Zjistila se spojitost chování DNA k fotonům ( kvantový materiál, z kterého je stvořen náš svět )
– DNA ovlivňuje fotony druhem energie, o níž jsme dříve nevěděli
– tím pokus potvrdil, že máme přímý vliv na svět kolem nás ( jak nám říkají starodávné texty )
Pokus 2:
– emoce mají přímý vliv na způsob fungování buněk v těle
– pokaždé, když se dotkneme jiného člověka, zůstane na nás stopa jeho DNA a současně se naše buňky DNA přenesou na něj – nastává spojení
– kvalita tohoto spojení však určuje míra, do níž si jeho existenci uvědomujeme
– mezi živými tkáněmi existuje dosud nepoznaná forma energie, prostřednictvím které komunikují buňky
– vzdálenost nemá na výsledek žádný vliv ( oddělené tkáně reagují na emoce dárce stejně, jako kdyby nebyly odděleny )
Pokus 3:
– lidská emoce změnila tvar DNA ( stažení nebo roztažení )
– tradiční názor je, že DNA se nemění po celý život a její tvar je pevně daný – není to pravda
Vnitřní technologie, která nám změní život – DNA našeho těla nám umožňuje přístup k energii spojující svět. Emoce je pak klíčem k napojení na toto pole.
Máme schopnost se na tuto sílu napojit a změnit kvantový plán ( vědomá a inteligentní Mysl)
Božský zdroj je všudypřítomná energetická pavučina ( jemná energie ). Právě všudypřítomné spojení umožňuje nelokalizaci věcí v rámci Zdroje. Disponuje inteligencí ( reaguje na sílu lidské emoce ). To vysvětluje důležitost pozitivních pocitů a modliteb.
Most mezi představou a skutečností
Most mezi představou a skutečností ( jak funguje Božský zdroj )
Představy tvoří skutečnost….a člověk není ničím jiným, než výsledkem představivosti.
Neville, jasnovidec a mystik
Cokoli provádíme okolnímu světu, provádíme sobě ( jsme vláknem pavučiny ).
Jsme katalyzátory životních událostí i proživateli toho, co stvoříme.
V zúčastněném vesmíru znamená akt zaměření pozornosti – to, že se někam díváme a zkoumáme svět – akt tvoření jako takového.
Vše, co prožíváme – doslova všechno, co se nám děje či co sami děláme – pouze výsledkem našeho vědomí a ničeho jiného ( Neville )
Nemůže se nic přihodit mimo schránku vědomí.
Neexistuje žádné „oni“, „nám“, ale jen „my“ ( je jednotné energetické pole ).
Hlavním klamem člověka je jeho přesvědčení, že existují jiné příčiny než jeho vlastní stav vědomí. (Neville)
Máme veškerou sílu,
kterou potřebujeme,
abychom učinili změny,
pro něž se rozhodneme.
V dynamickém a vyvíjejícím se světě existuje pouze jediný způsob, jak řešit problémy = je to změna našeho postoje a přístupu.
Žít z odpovědi
Mezi směřováním k výsledku, myšlením a vnímáním v souladu s ním existuje nepatrný, leč významný rozdíl. Cíl musíme prožívat jako již dosažený. Proto je důležité vstoupit do představy svých tužeb a myslet podle nich. Zažíváme radost z dokončeného úkolu a nepřipouštíme si těžkosti spojené s jeho provedením.
Učinit ze snu o budoucnosti realitu současnosti ( Neville ) to je vžít se do pocitu, že je naše přání již splněno.
Mnoho možností – jedna realita
Vědomí pozorovatele určuje, jak se bude energie chovat ( kvantová fyzika ).
Rovnice kvantové fyziky nám nemohou říci, kde kvantové částice jsou a jak se chovají. Udávají pouze souhrn možností – tedy kde mohou být, jak se mohou chovat a jaké mohou mít vlastnosti.
Náš svět, život a tělo jsou takové, jaké jsou, neboť byly vybrány ( zvoleny představou ) ze světa kvantových možností ( pokud na nich něco chceme změnit, musíme si je nejdříve představit novým způsobem – namixovat nově. Která možnost se stane skutečností, určuje naše zaměření pozornosti.
Někdy se elektrony chovají tak, jak očekáváme ( průchod elektronu přes 1 otvor ). Pokud tomu tak je, fungují pravidla každodenního života, v němž jsou věci jasně odlišené a oddělené. Jindy nás však elektrony překvapí a chovají se jako vlny ( průchod 2 otvory najednou ).
Jsou 3 typy interpretací vesmíru a jeho působení:
1.kodaňská interpretace:
– vesmír je tvořen nekonečným množstvím překrývajících se možností, nacházejí se bez přesného místa určení či stavu bytí, doku někdo ( vědomí člověka ) neurčí jednu z těchto možností
– to se děje formou pozorování
– vše, co v daný okamžik vidíme, je varianta, na niž jsme se zaměřili
2.mnohosvětová interpretace:
– v kterémkoli okamžiku se odehrává nespočet možností a všechny existují a dějí se současně
– každá z možností se vyskytuje ve svém vlastním světě ( alternativní světy ), který ostatní možnosti nemohou vidět
– lidské vědomí určuje, která z těchto možností se stane skutečností
– potom se my pohybujeme podél časové přímky jedné možnosti v jednom světě a jednou za čas učiníme kvantový skok do další možnosti v jiném světě ( zázračné uzdravení….. )
– vidíme jen možnost, na kterou jsme zaměřeni
3.penroseova interpretace:
– každá možnost má své gravitační pole
– k jeho udržení je zapotřebí energie, a čím více energie určitá pravděpodobnost vyžaduje, tím je nestálejší
– není možné zachovat nepřetržitě systémy, proto se nakonec zhroutí veškeré pravděpodobnosti do jediného stavu – nejstabilnějšího ( ten, který vyžaduje nejméně energie ) – který vnímáme jako realitu
Kdo je tím prvkem, který všechno spojuje dohromady a zabraňuje nám prožívat stejnou svobodu, jaké se těší kvantové částice? Jsme to my sami!
Naše schopnost volit si emoce, myšlenky, postoje a hodnoty. Události z kvantové sféry mají s každodenním životem společné naprosto VŠECHNO.
Vytváření skutečnosti
Reálný svět je výsledkem subjektivní představivosti. Potencionální realita se stává opravdovým prožitkem po zaměření pozornosti. Klíčem ke zvolení reality je emoce. Ve světě možných realit existuje totiž nespočet potencionálních odpovědí.
To, co se stane, je výsledkem toho, čemu věříme a co si zvolíme. Současná realita není dána jednou provždy. Je poddajná a tvárná. Změna může dokonce nastat, i když se zdá, že pro ni není žádný důvod.
Realitu musíme nejprve přesně vymezit. To učiníme způsobem, jak ji pozorujeme = jak o ni přemýšlíme. Jakmile zjistíme, že si můžeme vybrat, CO vidíme jako svoji realitu, je zde otázka: „Jak to uděláme?“.
Musíme jít za iluzi, kterou nám svět nabízí. Nestačí si však jen přát a přemýšlet. Musíme učinit kroky, abychom nechtěnou skutečnost nahradili požadovanou.
Zvolit si určitou kvantovou možnost znamená STÁT SE bytostí žijící v souladu s ní ( žít v tomto novém stavu a nikdy již ve starém ).
Pocity : klíčový faktor kvantového světa
Buďme v takovém citovém stavu, jako bychom již svého cíle dosáhli a naše motlitby budou vyslyšeny ( motlitba ).
Soucit a emoce jsou to, co drží svět pohromadě!
Jde o stav, v jakém jsme při tom, když si přejeme.
Rozhodnutí musí vycházet z touhy, jež není založena na našem egu = musíme tak činit bez vnitřní závislosti na výsledku.
Vynaložené úsilí posiluje realitu, kterou chceme změnit.
Musíme vše vnímat tak, jako by to již nastalo. Teprve potom se naše touhy stanou realitou. Potom nastane kvantový skok, kdy elektron přechází na jinou úroveň ( do jiného stavu vědomí ).
Musíme se STÁT tím, co si zvolíme k PROŽITÍ jako svůj život ( jinak naše přání a motlitby budou mít jepičí život ).
Fyzikální zákony dneška nás nelimitují.
Život v holografickém světě
Jednou spojeni, navždy spojeni: život v holografickém světě
Vše je vesmírnou hrou, v níž není víc než vy.
Holografický přístup je jedním z nejjednodušších, současně však nejméně pochopitelných přírodních jevů. Skýtá v sobě obrovský potenciál k vytváření změn v nejširším měřítku.
HOLOGRAM:
– zvláštní druh fotografie, jež se po osvícení přímým světlem náhle stane trojrozměrným
– takový obraz vytvoří laserové světlo, každý takto vzniklý obraz ( hologram ) obsahuje předlohu pouze v menším měřítku
– v každé části holografického objektu je zobrazen celý objekt
Žijeme v nelokálním světě, v němž mezi sebou mohou okamžitě komunikovat i věci fyzicky oddělené. Nejde jen o to, že zavřu oči a pošlu vzkaz člověku vzdálenému 1000 km, ale o to, že naše vědomí není oddělené.
Vlastnost uložená v hologramu se nachází všude jinde. Základní všudypřítomná energie vše okamžitě propojuje. Pokud je vesmír nelokální a holografický, pak tato síť propojuje všechno navzájem a zároveň každý její bod odráží všechny další. V síti jsou drahokamy, které navzájem odráží všechny ostatní. Tak je to vesmír odrazů. Všechno je již všude.
Vše, co potřebujeme pro přežití, je s námi vždy a všude.
Jakékoli přání nemusíme nikam vysílat. Je všude. Motlitba nebo přání bude okamžitě přijato tam, kam byly určeny.
Změna provedená v jednom místě vyvolá změnu všude
Vše, co se odehrává v jednom místě, probíhá i ve všech dalších. Co se odehrálo v určitém okamžiku, se děje i poté.
Nepatrná změna se prostřednictvím holografického vědomí odrazí v celém životě.
Jemná síla hologramu spočívá v tom, že umožňuje provádět obrovské změny ve velkém měřítku, a to pouhou úpravou obrazu v jednom místě. Sami jsme hologramy vyšší existence.
Holografický mozek v holografickém světě
Jsme součástí mnohem vyššího systému mnoha realit uvnitř realit nacházejících se uvnitř dalších realit……V tomto systému lze na náš svět pohlížet jako na stín, či promítnutí událostí, odehrávajících se v hlubší, spodní úrovni reality. To, co vidíme jako svět, jsme ve skutečnosti my sami – naše individuální a kolektivní mysl, přeměňující možnosti hlubších sfér do fyzické reality. To sebou přináší bezprostřední přístup ke každé možnosti, kterou si budeme přát.
Klíčem toho je, že musíme o sobě přemýšlet jiným způsobem. Pak se stane něco úžasného – změníme se. Přemýšlet o sobě jinak než dosud můžeme pouze tehdy, když k tomu máme důvod. Koncepce propojeného hologramu nás ujišťuje, že jsme limitováni pouze svoji vírou.
Člověk může žít svobodně nebo nesvobodně – rozhodnutí je pouze na něm.
Minimální počet lidí nezbytných k „nastartování“ změny ve vědomí je druhá odmocnina z 1% populace ( změnit hologram světa je v moci každého z nás ). To je to, proč tradiční moudrost zdůrazňuje význam každého jednotlivce pro celek.
VÍRA:
– spojována s názory, jež nemají potvrzení ( slepá víra ). Naše přesvědčení je základem víry
– víra na základě poznatků kvantové fyziky – to, co fixuje některou možnost jako realitu, je akt sledování – vědomé pozorování ( očekávání či víra, kterou během pozorování pociťujeme, je přísadou, jež v této směsici určuje, která z možností se stane naším opravdovým prožitkem ). Tak si z nekonečného množství můžeme zvolit požadovanou realitu.
Pokud budeme trvat na předpokladu, že naše přání je již splněno….náš život se tomuto předpokladu nevyhnutelně přizpůsobí ( Neville ).
Časoprostorové skoky ve zdroji
Když tady znamená tam a tehdy je nyní: časoprostorové skoky ve zdroji
Je to čas, co zabraňuje, aby se dělo všechno naráz ( John Wheeler ).
Čas nelze vyfotit ani zachytit, shromáždit na jednom místě a použít později někde jinde. Čas můžeme popsat jedině událostmi, které se v jeho rámci odehrávají.
Odlišnost minulosti, přítomnosti a budoucnosti je pouze tvrdošíjná, vytrvalá iluze
( Einstein)
Fenomén vidění na dálku pracuje na kvantových principech. Svět, planeta, naše tělo je nelokální. Jsme všude – nyní a napořád.
Vidění na dálku potvrzuje, že musí existovat médium, v kterém se vědomí pohybuje
Vše se děje v chodu, je propojené a děje se nyní. Indiáni Hopiové používají stejná slova pro to, co se děje i co se stalo. Popisují možnosti, jež byly zvoleny, a budoucnost nechávají otevřenou.
Podle Einsteina čas plyne 2 směry, což znamená, že dnešní volba tak může změnit události, které se odehrály včera.
Čas nemá na kvantovou úroveň žádný energetický účinek.
Volba, kterou učiníme dnes, může přímo ovlivnit události, které již v minulosti proběhly ( na základě pokusu J.Wheelera s fotony ). Pokud to tak je, může se změnit úplně všechno.
Můžeme tak přepsat události, které se již staly? Získaly bychom tak KVANTOVÝ VYMAZAČ, který by nám změnil běh událostí, jež nakonec vyústily v bolestné prožitky.
Náš svět se chová jako vesmírná smyčka se zpětnou vazbou, v níž poučení získané v současnosti mění minulost, znamená to, že svět, jak jej známe dnes, je výsledkem toho, co jsme se již naučili.
Volbami určujeme přítomnost a budoucnost. Ale minulost je s nimi spojena v Boží schránce.
Emoce, postoje a přesvědčení jsou jazykem Božského zdroje.
Vzkazy z Božského zdroje
Vzkazy z Božského zdroje: život, láska a uzdravení v kvantovém vědomí
Jsme zrcadlem a tváří v něm.
Rúmí
Pokud jsme při vědomí, pak neustále tvoříme.
Naše důvěrné vztahy jsou věrnými obrazy nás samých, jak je vidíme v lidech kolem sebe. Smířit se s nimi je však těžké, i když by nás to uzdravilo.
Naše zrcadlená realita
Rezonujeme do jisté míry se vším, ať je to auto, dům či dokonce spotřebiče, na něž každý den spoléháme. Proto také pouhou přítomností ovlivňujeme ostatní lidi, své okolí a svět. Nemělo by nás tedy překvapit, že když se změní něco v našem okolí nebo v nás, projeví se tyto změny v našem životě.
Jsme naladěni na svůj svět a ten nám fyzicky ukazuje energii, kterou emocionálně prožíváme. Emoce ztělesňuje voda. Vzkazy k nám přicházejí skrze okolí ( mohou být varováním ).
Naše největší obavy
Božský zdroj prostřednictvím životních událostí bez přestání zrcadlí naše vnitřní hodnoty, postoje a emoce. Každodenní život přináší nahlédnutí do našich nejhlubších sfér. Svět je zrcadlo!
1.vzorec – strach z odloučení a opuštění
Takřka v každém z nás je zakořeněn strach ze samoty.
Každý prvek, z kterého se skládá DNA, přísluší určitému písmenu hebrejské a arabské abecedy. V lidské DNA stojí: Bůh/Věčný uvnitř těla.
Když máme strach, je příslibem, že vytvoříme vztahy, které nám ukážou, jak strach má být léčen. Pokud máme strach z odloučení, tak jej promítáme do našich vztahů – opouštíme druhé nebo nás sami opustí.
2.vzorec strachu – strach z nízké sebeúcty
V každém z nás je zakořeněn pocit, že nejsme dost dobří. Že nejsme hodni úcty a respektu.
Jsem dost dobrý na to, abych měl takové štěstí?
3.vzorec strachu – strach z odevzdání se a důvěry
Božský zdroj odráží vše, nač myslíme, co cítíme, co předstíráme a čemu v srdci i mysli věříme.
Nevzdávejme se ve vztazích své osobní síly a sebe sama.
Ale odhodili jste někdy přesvědčení o tom, kým nebo čím se máte stát, výměnou za lepší možnost toho, kým byste se stát mohli?
Abychom se ve světě cítili bezpečně, musí pocit bezpečí vzejít z pocitu jistoty v nás samých.
Vesmír je inteligentní a bezpečný.
K překonání strachu je potřeba použít vědomí, že děsivé věci a nebezpečí nemusí být nutně součástí naší reality.
Podstata našich „negativních“ zkušeností může být shrnuta do jednoho ze tří vzorců strachů
( popř.kombinace ):
– strachu z opuštění
– strachu z nízké sebeúcty
– strachu ze ztráty důvěry
Chceme-li, ať se něco změní, musíme prolomit kruh a nabídnout Zdroji k odrážení něco jiného. Je to velice obtížné, protože musíme změnit způsob, jak na sebe nahlížíme.
Jak číst v zrcadle vztahů
Jak číst v zrcadlech vztahů,: vztahy, které si posíláme
Život je zrcadlo, a cokoli mu ukážeme, nám zase vrátí zpět.
Ernest Holmes
Božský zdroj slouží jako kvantové zrcadlo, v němž se odráží, co jsme vytvořili v souhlasu s našimi vnitřními hodnotami a přesvědčením.
Vztahy ukazují naše radosti, vášně a obavy. Ve šťastném stavu se zřídkakdy „zasekneme“ a proto zpravidla se nestane spouštěčem hlubší životní lekce.
Vztahy představují příležitost poznat se ze všech úhlů. Každý člověk nám ukazuje něco o nás samých. Budeme-li moudří, odhalíme hodnoty, kvůli nimž trpíme.
A zrcadlo nikdy nelže.
Naše skutečné vnitřní hodnoty se odrážejí v našich nejintimnějších vztazích.
Povrch Božského zdroje je neutrální a odrazí vše, co na něj bylo promítnuto. Otázkou je, zda rozumíme jeho řeči.
Náš život nás staví před skupinu zrcadel, kterou poznáváme postupně ( má to řád ).
Abychom překonali nepříjemné pocity a strach, musíme nejprve zvládnout vzorce, které povolují jejich existenci.
5 starověkých zrcadel vztahů:
- zrcadlo – odrazy okamžiku
- zrcadlo – odrazy kritických postojů
- zrcadlo – odrazy toho, co jsme ztratili, čeho jsme se vzdali nebo co nám bylo vzato
- zrcadlo – odrazy temné noci duše
- zrcadlo – odrazy největšího soucitu
Zrcadla jsou uvedena v pořadí, v jakém je poznáváme.
Věda zjistila, že na základě změny úhlu pohledu na minulé události, se mění chemické složení těla a tím i prožitek minulosti.
- zrcadlo – odrazy okamžiku
Vzory, s nimiž se nejvíce ztotožňujeme, jsou zpravidla ty, které u druhých nedokážeme vystát ( pokud jsme autoritativní, vadí nám autority ).
Pokud v zrcadlech spatříme své přesvědčení a názory, jde o přesvědčení a názory aktuální.
Tím, že je rozpoznáme, jej dokážeme změnit. Většinou zjistíme, že negativní vzorce, které se promítají do života, mají původ v jednom ze tří základních typů strachů.
Vidíme ve vztazích své niterné hodnoty.
- zrcadlo – odrazy kritických postojů
„Každý, s kým soutěžíš, je pro tebe osobním zrcadlem: ukáže ti, kdo v tom okamžiku jsi. Sleduj, jak k tobě přistupuje, a z jeho reakcí poznáš, jak tě vnímá“.
Mistr bojového umění
V tomto zrcadle nám ostatní nepředvádějí, kdo jsme, ale co odsuzujeme.
– když nám někdo lže
– nesplněné sliby dospělých a nadřízených……
– to, co nás rozčiluje a dohání k šílenství ve vztazích
Pokud se ztotožňujeme s tím, co nám ukazují, platí 1.zrcadlo, a ukazují nám sebe samého. Pokud se s tím neztotožňujeme, je to 2.zrcadlo – to, co odsuzujeme.
Kritický postoje je magnet a lepidlo zároveň.
Jsou různé stupně důvěry, a proto nemůžeme každému, komu důvěřujeme, důvěřovat na 100%.
Modlitbou k těm, kteří nám způsobili bolest, přerušíme začarovaný kruh.
Kaskádovitým efektem se naše pochopení začne odrážet ve více našich dalších vztazích.
- zrcadlo – odrazy toho, co jsme ztratili, čeho jsme se vzdali nebo co nám bylo vzato
Láska, soucit a starostlivost představují tu naši část, o níž lze přijít, bláhově ji promarnit nebo si ji nechat vzít těmi, kdo mají nad námi moc. Pokaždé, když důvěřujeme natolik, že druhého člověka začneme milovat, starat se o něj a naše láska je zneužita, přicházíme o část sebe samých. Neochota vystavit se znovu podobnému zranění je zároveň naší ochranou – způsobem, jak přežít zranění a zradu.
Objevme je ve svém nitru, dosáhneme pohodu a mír. Tento návrat bude naše nejsilnější osobní vítězství.
V druhých hledáme to, co jsme ztratili
Neustále se zamilováváme ( několikrát za den ).
Chceme-li přežít, musíme v dnešní době neustále v sobě něco potlačovat ( v dětství na sebe brát roli dospělého po rozpadu rodiny…..potlačujeme vztek, bolest…. ).
Proč to děláme a zrazujeme sami sebe? Abychom přežili!!!!!! – vzdáváme se, neříkáme nahlas svůj názor, necháváme se zneužívat, poddáváme se nemoci, zdrcujícím emocím a konfliktům.
Neustále hledáme něco, co zaplní naši prázdnotu. Najdeme-li člověka, který má právě to, čeho jsme se vzdali, dělá nám dobře být v jeho blízkosti ( zakusit pocit celistvosti ). Jakmile své „chybějící“ části objevíme u druhých, jsme k nim silně a neodolatelně přitahováni. Dokonce si myslíme, že je „potřebujeme“, ale jen do té chvíle, než si uvědomíme, že to, co nás k nim láká, máme stále uvnitř sebe……jen to spí. Odkryjme tyto rysy a vlastnosti a znovu je uplatněme. Jakmile to uděláme, zjistíme, že už nás to k té osobě tak silně a nevysvětlitelně nepřitahuje.
Vyznat se ve svých citech k druhým je klíčem k pochopení, jací druzí opravdu jsou.
Co nám říkají city k přitažlivé osobě a jak to zjistit
Každý z nás se ve chvílích důležitých pro fyzické a emocionální přežití bez váhání vzdá svých vnitřních částí, které tím obětujeme:
– nevědomě
– vědomě
Pak se cítíme méněcenní.
Při rozhovoru si položme otázku: vidím na tom člověku něco, oč jsem sám přišel, čeho jsem se vzdal nebo co mi vzali?
V druhé osobě nacházíme kus sebe sama. Tak společně nalezneme celistvost, kterou každý hledá. V těchto pocitech nalézáme to, po čem vnitřně toužíme, to co máme skryté uvnitř sebe. Tak postupně získáme svoji skutečnou sílu.
- zrcadlo – odrazy temné noci duše
V životě se stává, že v práci, milostných vztazích či zaběhnutém životním stylu se můžeme ocitnout v zajetí vzorce, kdy vlastně nejsme moc šťastni, ale nikdy jsme to svému okolí neřekli. Toužíme po změně a jakékoli situace ( nový vztah, nečekané změny v životě ) jsou spouštěčem. Zrovna, když se zdá, že je život dokonalý, stane se dosažená rovnováha znamením, že jsme připraveni na změnu.
Největší zkoušky Temné noci přicházejí, když je nejméně čekáme.
Ať si to uvědomujeme, nebo ne, jsme vždy připraveni na všechno, co nám život může přinést. Smyslem Temné noci duše je prožít největší obavy a překonat je. Každý se bojí něčeho jiného ( že zůstane sám….. ). Vztahy nám umožňují prožít vše, čeho se obáváme.
Jakmile pochopíme, proč se tolik trápíme, začne tato zkušenost dostávat nový význam.
Co se po mě chce, abych zvládl?
Vyzývejme vesmír, aby poslal další zkušenost. Pokud přežijeme první zkoušku, přežijeme i ty ostatní.
- zrcadlo – odrazy největšího soucitu
Jsme sami sobě největšími kritiky. Je nutné najít soucit týkající se nás samých – soucit s tím, co jsme a čím jsme se stali.
Představme si, že vše, co jsme udělali, je to nejlepší ( ať se věci vyvinou tak nebo tak ). Ze všeho si berme ponaučení. Božský zdroj odráží vše, co si o sobě myslíme.
Smíření se sebou samým je ten největší dar, který můžeme sami sobě dát. Každodenní život je náš duchovní život, protože jsme duchovní bytosti. Způsob, jak jej řešíme, je duchovní růst sám o sobě.
Přepsání kódů reality
Přepsání kódu reality: 20 klíčů k vědomému tvoření
Každý počítač potřebuje hardware, operační systém a software.
Operační systém – Windows, nám umožňuje komunikaci s počítačovými čipy a provádět činnosti v tiskárně, na obrazovce….naše pokyny přes klávesnici přeloží tak, aby jim počítač rozuměl = naše vědomí
Hardware = monitor + klávesnice, čipy, obvody, zobrazuje výsledky naší práce = realita
( Božský zdroj )
Software = programy – Excel, Word….
Pokud chceme, aby počítač udělal něco jiného, změníme příkazy, které do něj vstupují ( ne operační systém ). Musíme změnit programy – emoce, postoje, motlitby a přesvědčení = software.
V životě se nevyhnutelně staneme právě tím, co se rozhodneme prožít.
Potom bude všechno možné, i když tomu teď zrovna nevěříme.
Jsme holografické bytosti a aktivní stvoření. Součástí našeho zrcadleného světa jsou lidé, rodiče, děti…..naše tělo odráží vesmírné vzorce zasazené do dalších vesmírných vzorců, jež jsou zasazeny do dalších….
Jsme ztělesněním všech možností – sestra x matka, kurtizána x svatá, manželka x panna…
Každý z nás je ve vztahu k sobě úplný a dokonalý.
Smutné scény z filmu jsou jen spouštěči smutku v nás, pokud jej máme ( jak nahoře, tak dole… ).
Jsme zkušenostní vesmírná smyčka se zpětnou vazbou, které se neustále opakují, avšak na různých úrovních.
Někdo to musí začít první. Jedinec si musí vybrat nový způsob bytí a podle něj žít v přítomnosti druhých, aby ho viděli a aby se tento způsob vtiskl do příslušného vzorce. Tak posíláme vědomí plán nové reality.
Když:
– budeme věřit okolnímu vesmíru
– všem odpustíme
– přeneseme se přes věci, které zraňují, nenecháme se jimi pohltit
– na zradu odpovídáme láskou
tak získáme obrovskou moc. Uděláme upgrade reality ( jako velcí učitelé ).
Změna učiněná na jednom místě v holografickém modelu vesmíru se stává změnou všude.
Převzato:http://www.matrix-neo.cz/
