Sopka St. Helens v americkém státě Washington, česky někdy nesprávně nazývaná Hora svaté Heleny, vybuchla naposledy se vší silou v roce 1980. Jednalo se o jednu z největších a také nejlépe zdokumentovaných explozí v dějinách lidstva. Některá nová data naznačují, že pod sopkou dříme vulkán ještě větších rozměrů.

Zemětřesení uvolnilo takové množství energie, že to má následky pro dynamiku naší planety. „Celá zeměkoule stále ještě v důsledku tohoto otřesu vibruje jako zvon a bude v tom pokračovat ještě několik dní,“ uvedl ředitel italského národního geofyzikálního institutu Enzo Boschi a dodal, že se zemětřesení projevilo takovou silou, která by ... Číst více

V geologické historii se odehrálo šest nebo sedm katastrofických událostí, které zcela změnily život na Zemi. Většinou se vysvětlují pádem mimozemských těles. Jak lze jejich stopy rozpoznat? Není nakonec meteoritickým kráterem i česká kotlina? Můžeme takovou katastrofu očekávat v blízké budoucnosti? Na to se 21. STOLETÍ zeptalo geologů.

Jaké jsou třinácté komnaty dnešních sopek? Milan Koukal (20. 10. 2006) Přes 500 (podle jiných kritérií až 1 500 ) aktivních sopek čeká v různých částech naší planety na „svůj“ okamžik. Vulkanologové, odhadují, že erupce by krutě postihly životní osudy až půl miliardy lidí. Vědci proto odhalují stále nová tajemství sopek, ... Číst více

Před čtvrt miliardou let měl život na naší planetě na kahánku. Z vesmíru se přihnal meteorit o průměru 50 kilometrů a vyhubil 96 procent mořských a 70 procent pozemských druhů. Tato čerstvá vědecká hypotéza vzbudila pozornost vědců celého světa. S touto hypotézou přišel nedávno americký profesor Ralph von Frese z ... Číst více

Slunce sice nyní rychle spěje k minimu svého jedenáctiletého cyklu, ale z dlouhodobého hlediska je stále v období velmi vysoké aktivity. Zjistil to mezinárodní tým vědců při Max Planck Institute for Solar System Research (Katlenburg-Lindau, Německo), který vede Dr. Solanki. Tým zrekonstruoval sluneční aktivitu za posledních 11 tisíc let a ... Číst více

Pěstování kulturních rostlin, zejména obilnin, nezbytných pro zajištění výživy obyvatel Země je v historii lidstva nejvýznamnější zemědělskou činností. Z celkové rozlohy pozemské pevniny 149 milionů km2, se obilniny pěstují na 36 milionech km2, tedy na celé čtvrtině pevné plochy!

Je všeobecne známe, vesmír môže mať vplyv na ľudí. Slnečné vzplanutia majú u niektorých osôb, citlivých na zmenu počasia, na svedomí zdravotné problémy. Mesiac - okrem toho, že je príčinou prílivu a odlivu - môže aktivizovať námesačníkov. A zdá sa, že všetci sa už dopočuli, že Zem sa môže jedného ... Číst více

Ve skrytu hluboko pod zemským povrchem dřímají jedny z nejničivějších a přesto nejméně pochopených přirozených jevů tohoto světa - supervulkány. Na celém světe je jich pouze hrstka, ale pokud jediný z nich vybuchne, překoná tím veškeré sopečné erupce, které známe. Exploze bude slyšet kolem celého světa. Obloha se zatemní, začne ... Číst více

Údaje získané paleoklimatologickým výzkumem ukazují, že chladné periody v zemské historii vždy otevíraly cestu teplejším a naopak. Není však tak docela jasné, co tyto změny způsobuje, a proto je předpovídání klimatických změn tak obtížné. Třebaže se všichni shodují v tom, že změny podnebí jsou velmi rychlé, sotva někdo může říct, ... Číst více

Zemské magnetické pole - tedy štít, který nás chrání před paprsky smrtící radiace - dramaticky slábne. Vědci zjistili, že jeho síla v uplynulých dvou stoletích značně poklesla, a bude-li klesat podobným tempem mohlo by v příštích 1000 letech úplně zaniknout. 

Nezvyklé trendy, obzvlášť astronomické, patří mezi skvělý způsob jak vyvolat veřejnou paniku. Ale vědci mají pro ty, kteří mají obavy z podivně dlouhého období bez slunečních skvrn zprávu: nečekejte že se sluneční aktivita změní přes noc. Sluneční skvrny jsou tmavé oblasti na povrchu Slunce, způsobené intenzivní magnetickou činností. Jedná se ... Číst více

V posledních deseti letech se počet tornád pozorovaných u nás významně zvýšil. Nadělí nám atmosféra v budoucnu více takových nepříjemných událostí anebo se nic významného neděje? 21. století hledalo odpověď u odborníků. Dnes už snad nikdo nepochybuje o tom, že se tornáda vyskytují i u nás. Intenzitou se sice nemohou ... Číst více

Tajná zpráva amerického Pentagonu varuje, že změny klimatu, k nimž má dojít během nadcházejících dvaceti let, mohou vést ke globální katastrofě, v níž přijdou o život miliony lidí při přírodních katastrofách a válkách o nejnutnější prostředky k životu. Zprávu potlačovanou americkým ministerstvem obrany nakonec získal týdeník Observer. Zpráva varuje, že ... Číst více

Často se stává, že nejdůležitější zprávy přicházejí z místních novin; tím máme na mysli příběhy, které nevystoupají po zpravodajském žebříku do velkých novin nebo večerních zpráv. Můžou to být zprávy, které, na první pohled, nemají celostátní nebo mezinárodní dopad. Ale druhý pohled a dobrá pamět můžou odhalit dopad, který může ... Číst více

Letošní dlouhá zima sice nijak nepotvrzovala obavy vědců z narůstajícího globálního oteplování naší planety, nicméně musíme se smířit s faktem, že hrozivé globální oteplení už začalo. Důkazů o tom existuje bezpočet a není pochyb, že celosvětově k nárůstu teplot dochází. Zásadní je však jiná otázka. Má to na svědomí lidská ... Číst více

Já a můj partner Joe Lavalley jsme měli v říjnu roku 2006 velmi zvláštní zážitek. Velmi, velmi přesně jsme viděli mapu naší planety. Úsek po úseku jsme jakoby letěli nad zemských povrchem a viděli jsme zcela detailním způsobem geografické rozložení některých kontinentů. Velmi rychle jsme si všimli, že na mnohých ... Číst více

Nad obrovskými listy kapradin a cykasů se chvěje vzduch. Teplota dosahuje 35 oC a vlhkost se pohybuje kolem 90 %. Hladina jezírka, schovaná pod zelení, se najednou prudce zavlní a z vody se vyřítí obrovské čelisti plné ostrých zubů. Pro velkého mloka na břehu se posledním údělem jeho života stává ... Číst více

Dramatický ústup sněhové pokrývky nejvyššího afrického horského masivu Kilimandžáro (5895 m) je důsledkem oteplování planety a znečišťování životního prostředí. K tomu se ještě přidává takzvaný „farmářský efekt“, kdy afričtí zemědělci vypalují rozsáhlá území, aby získali úrodnou půdu. To má za následek úbytek dešťů. Přitom srážky jsou logicky hlavním zdrojem pro ... Číst více