Astronauté a UFO

Je možné, že se astronauti při svých cestách setkali s něčím, co je pokládáno za UFO? Někdy v roce 1985, jeden z prvních amerických kosmonautů, kteří obletěli zeměkouli, prohlásil před komisi OSN. „Domnívám se, že tuto planetu navštěvují plavidla a posádky z jiných planet, které jsou technicky mnohem vyspělejší, než jsme my na Zemi. Mám pocit, že je potřeba vypracovat program na nejvyšší úrovni, který by se zaobíral sběrem a rozborem vědeckých dat týkajících se všech druhů setkání a zároveň stanovil, jakým způsobem lze proti těmto návštěvníkům v přátelském duchu zasáhnout.“ Cooper tvrdil, že toto prohlášení ho opravňuje sdělit proto, že: „Byl jsem na okraji oblastí, po kterých „oni“ cestují. Pozoroval jsem jejich přelety plavidel, která letěla v bojovém útvaru a byla ve větší výšce, než jaké jsme schopni dosáhnout my.“ Další závažné tvrzení bylo vyřčeno bývalým šéfem komunikací NASA, Maurice Chatelainem. Ten se mimo jiné, podílel i na projektu kosmické lodi Apollo. „Jsem přesvědčen, že NASA se účastní na komplotu mlčení. Všechny lety lodi Apollo a Gemini, sledovaly z dálky a někdy i z těsné blízkosti vesmírná plavidla mimozemského původu.“ Dále tvrdí. „Pokaždé, když k tomuto došlo, uvědomili kosmonauté letovou kontrolu, která poté nařídila absolutní mlčení.“ Na povrch vyplouvají další skutečnosti a dokonce byly zveřejněny i některé fotografie, které tuto skutečnost jen potvrzují.

Četná hlášení kosmonautů dokazují, že ve vesmíru nebudeme sami. Na oběžné dráze naší Země i Měsíce se pohybují cizí tělesa. Astronauté nebyli ani na okamžik sami, neustále byli pod dohledem tajemných UFO.

Stále více se v současné době prosazuje názor, že fenomén UFO by se měl daleko intenzivěji stávat středem zájmu oficiálních věd. Nad povrchem Měsíce je fotograficky zachycen neidentifikovatelný létající objekt. Jsme tedy ve vesmíru, skutečně sami?

Převzato:  http://fernando.webzdarma.cz/MILDA/

Astronauti o UFO

Podle Neila Armstronga mají mimozemšťané základnu na Měsíci. Neil Armstrong i Edwin „Buzz“ Aldrin viděli na Měsíci UFO krátce poté, co na něm Apollo 11 21. července 1969 přistálo. V přímém televizním přenosu bylo jasně slyšet, jak se Armstrong zmínil o „světle“ v kráteru nebo nad kráterem a potom následovala žádost pozemní kontroly o bližší informace. A to bylo v onom televizním přenosu všechno.

Podle někdejšího zaměstnance NASA Otto Bindera však nejmenovaní radioamatéři, kteří se pokoušeli vysílání z Měsíce zachytit nezávisle na NASA, uslyšeli toto:

NASA: Co je tam? Řízení letu volá Apollo 11?

Apollo 11: Ty „děťátka“ (v orig. babies) jsou obrovský, pane! Ohromný! PROBOHA! Tomu byste nevěřili! Říkám vám, že tady jsou další kosmické lodě. Jsou seřazené na vzdálenější straně okraje kráteru! Jsou na Měsíci a pozorují nás!“

Další informace pocházejí z rozhovoru profesora, který si nepřeje být jmenován, s Neilem Armstrongem na konferenci NASA:

Profesor: „Co se tam opravdu stalo s Apollo 11?

Armstrong: „Bylo to neuvěřitelné, samozřejmě, že jsme věděli, že ta možnost tady je. Ve skutečnosti jsme byli varováni (míněno mimozemšťany). A potom se už o existenci kosmické stanice na Měsíci nebo měsíčního města nepochybovalo.“

Profesor: „Jak to myslíte, že jste byli varováni?“

Armstrong: „Nemohu zacházet do detailů, můžu jenom říct, že jejich lodě byly dál než naše, jak co do techniky, tak co do velikosti. Lidi, byly velké! ?a hrozivé! Ne, o existenci kosmické základny tam není pochyb.“

Profesor: „Ale NASA po Apollu 11 podnikla přece ještě další lety na Měsíc?“

Armstrong: „Přirozeně – NASA do toho byla v té chvíli už zapletena a nemohla riskovat paniku na Zemi. Ve skutečnosti ty mise byly jen bleskové návštěvy ahonem zpátky.“

Dr. Vladimir Azhazha tvrdí:

“ Neil Armstrong sdělil pozemní kontrole, že ho sledovaly dva velké záhadné objekty, které přistály nedaleko přistávacího modulu. O této zprávě se ale veřejnost nikdy nedozvěděla, protože NASA to zcenzorovala.

Podle dr. Alexandra Kazanceva Buzz Aldrin zevnitř z modulu natočil barevný film, na kterém jsou UFO a natáčel je i potom, co Armstrong vystoupil na měsíční povrch.

Armstrong potvrdil, že to je pravda, ale nechtěl zacházet do podrobností. Na druhou stranu ale připustil, že na utajení této věci se podílí také CIA.

Převzato:  http://www.zahady.cz/

Mitchell: Mimozemšťané zde již byli

„Mimozemšťané již přistáli.“ To prohlásil člen posádky Apolla 14 astronaut Edgar Mitchell v sobotu před více jak dvěma sty ohromenými obdivovately. „Jen několik zasvěcenců zná pravdu… a studují těla, která byla objevena,“ řekl Mitchell, šestý člověk, který chodil po měsíci.

Edgar Mitchell byl členem posádky Apolla 14 Mitchell, který přistál na Měsíci společně s Alanem B. Shepardem, prohlásil, že „skupina“ zasvěcenců po prezidentovi Kennedym již zastavila informování o mimozemšťanech. Pro ty, kteří by snad považovali jeho prohlášení za přestřelené, Mitchell, který má vědecký titul z Technologického institutu v Massachusetts, poznamenal, že před 30 lety všeobecně převládal názor, že člověk je ve vesmíru sám. „Tomu však dnes již věří jen málokdo,“ dodal. Kromě mimozemšťanů mluvil Mitchell také o tom, že se poté, co se vrátil z Měsíce, během léčitelské seance dostal z rakoviny prostaty a zažil zjevení. „Dostal jsem příležitost být turistou,“ vyprávěl, když popisoval své úžasné pocity při sledování Země, Měsíce a Slunce.

Mitchell vyrostl ve vlivu církve Jižních baptistů, ale prohlásil, že jeho pocit propojení nelze nějakým tradičním náboženstvím vysvětlit. Později založil Institute of Noetic Sciences. Na svém webu o sobě kalifornská organizace říká, že provádí a sponzoruje „převratný výzkum možností a sil vědomí“ a že objevuje „fenomén, který nezbytně nemusí zapadat do konvenčních vědeckých modelů, avšak dodržuje zásady vědecké práce.“ Stránka také uvádí že IONS, jak jeho členové vědí, není spirituální sektou, politickou skupinou, ani účelovým institutem.

Sobotního odpoledne si desítky lidí našly i přes déšť cestu do hotelu Heritage Holiday Inn v Petrohradě, aby si poslechli Mitchella a prezidenta IONS Jamese O´Deaho. Lisa Raphaelová, členka IONS, která se považuje za transformační holistickou léčitelku prohlásila, že velmi ráda vyslechla Mitchellovy komentáře. „Nejvíce potěšující byl pro mne fakt, že byl ještě upřímnější, než kdy jindy, velmi otevřeně se zmínil o dalších formách inteligentního života ve vesmíru i o tom, že s největší pravděpodobností zde již byli,“ řekla Raphaelová.

Převzato:  http://gnosis9.net/

Astronaut NASA: Ufóni existujú

Bývalý astronaut amerického Národného úradu pre letectvo a vesmír (NASA) Edgar Mitchell, ktorý bol šiestym človekom na Mesiaci, šokoval poslucháčov britskej rozhlasovej stanice Kerrang! Radio vyhlásením, že mimozemšťania existujú. Podľa neho navštívili Zem niekoľkokrát, ale vlády ich prítomnosť už šesť desaťročí tutlajú.

Sedemdesiatsedem ročný Mitchell dodal, že podľa zdrojov NASA, ktorý kontakt s mimozemšťanmi zaznamenal, sú obyvatelia cudzích planét „malí mužíci, ktorí sú pre nás čudní“. Skutočný mimozemšťan podľa neho teda zodpovedá bežnej predstave: je nízkej postavy, má veľké oči a hlavu. Naša technologická vyspelosť „nie je zďaleka“ ako ich a „ak by chceli byť nepriateľskí, potom by sme teraz už neexistovali“, dodal.

Mitchell spolu s veliteľom Apolla 14 Alanom Shepardom drží rekord najdlhšej prechádzky po Mesiaci. Počas misie v roku 1971 strávili na obežnici Zeme deväť hodín a sedemnásť minút.

„Mal som to privilégium zoznámiť sa so skutočnosťou, že nás mimozemšťania na tejto planéte navštívili, a preto fenomém UFO je skutočný,“ povedal Mitchell. „Naše vlády to všetko dobre taja približne posledných šesťdesiat rokov, ale pomaly to presakuje von a vybraní z nás mali tú česť sa s niektorými informáciami zoznámiť.“

Predstavitelia NASA ale vzápätí Mitchellovo tvrdenie spochybnili. Hovorca úradu oznámil: „NASA UFO nesleduje. NASA sa nezúčastňuje na žiadnom utajovaní informácií o mimozemskom živote na tejto planéte ani na inom mieste vo vesmíre. Pán Mitchell je vynikajúci Američan, ale my jeho názory na túto vec nezdieľame.“

ČTK

Převzato:  http://spravy.pravda.sk/

Dr. Ed Mitchell Apollo 14 Astronaut, MSN Interview 10/98

Během mnoha let jsem byl skeptický jako mnoho ostatních. Ale po posledních přibližně asi deseti letech známosti se zesnulým Dr. Alan Hynkem – kterého si vysoce vážím, a spolupráce s Dr. Jasquesem Valleem jsem došel k závěru, že důkazy se kupí a vytvářejí z toho zcela legitimní zkoumatelnou otázku. Navíc moje profesionální motivace byla vždy pochopit lépe náš vesmír a můj teoretický výzkum mě přesvědčil, že život existuje v celém vesmíru, považuji toto za velmi aktuální otázku… Díky tomu, že jsem se účastnil seriozního výzkumu, viděl jsem hromadící se důkazy směřující k pravdě v této věci. Spoléhám se na svědectví od lidí, které jsem osobně potkal – pamětníků – kteří byli přímo zapleteni v oficiálních místech ve vládě, zpravodajských službách a armádě během posledních 50ti let. Není možné tvrdit, že se to dnešní vláda skutečně snaží utajit – myslím, že mnoho z nich neví co se děje o nic víc než veřejnost.

…..Ohledně technologie jako takové, pracuji s lidmi znalými úrovni toho, co je dnes k dispozici moderním armádám. Tzv. mimozemské technologie, možnost mít tiché motory a bezezvučné létající stroje se schopností reprodukovat pozorování UFO, nejsou v arzenálu žádné země, nicméně skutečně existují. Takže pokud existují tyto reengineerované technologie jsou pravděpodobně v rukou této skupiny jedinců – pracujících dříve buď ve vládě nebo ve zpravodajských službách, nebo v privátním sektoru s nějakým druhem dohledu od armády nebo vlády. Ale tento (dohled) už zjevně neexistuje díky této kategorii informací s odepřeným přístupem. Nazývám to tajnou skupinou. Technologie není ve výzbroji našich armád nikde ve světě, ale existují a to je to, co me poněkud znepokojuje

Príbehy amerických astronautov

Major Gordon Cooper

Ako posledný americký astronaut absolvoval cestu do vesmíru sám, v rámci série misií Mercury. 15. mája 1963 odštartoval do vesmíru, aby 22-krát obletel Zem. Počas posledného obletu oznámil monitorovacej stanici Muchea v Austrálii, že vidí zelenkastý objekt , rýchlo letiaci za jeho modulom. UFO bolo skutočné, pretože ho zaregistroval aj radar v Muchei.

Cooperove pozorovanie bolo zverejnené v NBC, ale keď pristál novinárom bolo zakázané pýtať sa na túto udalosť. Pred 10 rokmi, v roku 1951, videl UFO počas letu na lietadle F-86 nad Nemeckom. Boli kovové a ich manévrovacej schopnosti sa nemohlo vyrovnať žiadne lietadlo amerického letectva. Major Cooper tiež svedčil pred komisiou OSN, kde povedal: Verím, že tieto mimozemské lode a ich posádky prichádzajú na našu planétu z iných planét … Väčšina astronautov nechce rozprávať o UFO. Mal som príležitosť v roku 1951 pozorovať lety rôznych typov od západu až na východ Európy.

V interview pre J.L. Fernanda povedal:

Dlhé roky som žil s tajomstvom, ktoré ťaží všetkých expertov na astronautiku. S určitosťou môžem povedať, že deň čo deň sú v USA radarmi zaznamenané objekty, ktoré sú nám neznáme. Taktiež existujú záznamy tisícok svedectiev, ktoré to potvrdzujú, ale nikto nemá tú odvahu zverejniť ich. Bol som svedkom neuveriteľnej udalosti tu, na tejto planéte. Stalo sa to na Floride. Na vlastné oči som videl, ako plameň z motorov takéhoto objektu pohltil zem. Stvorenia opustili loď. Vyzerali, ako keby študovali topografiu, odobrali vzorky pôdy a vrátili sa odkiaľ prišli. Dozvedel som sa, že vedúci predstavitelia urobili všetko preto aby tento incident utajili pred verejnosťou, a tak zabránili panike.

Ed White a James McDivitt

V júni 1965 títo dvaja astronauti prelietavali ponad Hawai vo vesmúrnej lodi Gemini. V tomto momente zbadali zvláštny kovový objekt. Z UFA vytŕčali rôzne chápadlá. McDivitt ho nasnímal ale tieto obrázky neboli nikdy zverejnené.

James Lovell a Frank Borman

V decembri 1965 Lovell a Borman taktiež videli UFO, počas ich druhého obletu rekordného 14-dňového letu. Borman povedal, že videl neidentifikovateľnú loď v blízkosti ich modulu. Z kontrolného letového strediska na Kennedyho myse im oznámili, že to je posledný stupeň rakety, ktorá ich vyniesla do kozmu. Borman však povedal, že posledný stupeň rakety vidí, ale že vidí ešte aj niečo iné.

Lovellov rozhovor s riadiacim strediskom:

Lovell: Neznámy predmet v našom zornom poli.

Kontrolné stredisko: Tu Houston zopakujte to.

Lovell: Povedal som, že máme v zornom poli neznámy predmet.

KS: Gemini 7 je to posledný stupeň rakety alebo niečo iné ?

Lovell:Som presvedčený, že to je niečo iné, lebo raketu vidíme tiež.

KS: Predpokladaná veľkosť alebo vzdialenosť …

Neil Armstrong a Edwin Aldrin

Podľa Neila Armstronga majú mimozemšťania základňu na Mesiaci a povedali astronautom aby odišli z Mesiaca. Neoficiálne zdroje uvádzajú, že Neil Armstrong aj Edwin Aldrin videli UFO krátko po historickom pristátí na Mesiaci Apollo 11, 21. Júla 1969. Počas priameho televízneho prenosu z pristátia obidvaja spomínali nejaké svetlo v kráteri, na čo sa ich kontrola spýtala na podrobnosti avšak nič viac nebolo počuť.

Tu je záznam rozhovoru:

NASA: Čo je ? Čo sa stalo?

Apollo11: Ó bože. Nebudete tomu veriť. Hovorím Vám, že sú tu iné vesmírne lode, zoradené na vzdialenej strane krátera.

Sú na Mesiaci a pozorujú nás!

Tu je ďalší rozhovor z diskusie vedcov s Armstrongom.

Profesor: Čo sa vlastne stalo tam hore ?

Armstrong: Bolo to neskutočné, vždy sme vedeli o možnosti, proste varovali nás.

mimozemšťania )

Profesor: Ako myslíte varovali?

Armstrong: Nemôžem zachádzať do detailov, môžem vám iba povedať, že ich lode boli oveľa väčšie ale aj lepšie po technickej stránke.

Profesor: Ale veď NASA uskutočnila ďalšie misie po Apolle 11?

Armstrong: Samozrejme – nemohli predsa rozpútať na Zemi paniku. Bol to iba rýchly skok tam a späť.

Podľa Dr. Vladimira Azhazha Neil Armstrong povedal kontrole, že ich sledujú dva veľké, záhadné objekty. Tieto slová však nikdy neboli zverejnené, lebo ich NASA scenzurovala. Podľa iných zdrojov Edwin Aldrin filmoval objekty z modulu aj po odchode Armstronga na povrch. Armstrong priznal, ?e to je pravda, ale odmietol sa vyjadriť bližšie, pretože celé utajovanie má na svedomí CIA.

Donald Slayton

Tento astronaut, ktorý sa zúčastnil misie Mercury v jednom interview oznámil, že videl UFO v roku 1951. „Testoval som stíhačku P-51 v Minneapolise keď som zbadal ten objekt. Bolo krásne, slnečné a jasné popoludnie a ja som bol vo výške 10000 stôp. Mysele som si, že je to len model ale uvedomil som si, že model nemôže lietať tak vysoko. Ako som sa približoval vyzeralo to ako meteorologický balón, sivé a asi 3 metre v priemere. Ale akonáhle som sa dostal bližšie vedel som, že to nemôže byť balón. Vyzeralo to ako tanier – bol to disk. Tá vec sa začala odo mňa vzďaľovať a ja som sa ju pokúsil sledovať. Letel som rýchlosťou okolo 500 kilometrov za hodinu, chvíľu sa mi darilo sledovať ho ale objekt zrazu zmizol. Urobil som 45 stupňový obrat pokúšal som sa ho nájsť ale nebolo ho. Pristál som veľmi sklamaný.“

Major Robert White

17. Júla 1962 Major Robert White oznámil, že pozoroval UFO počas letu na lietadle X-15. “ Nevedel som si predstaviť čo by to mohlo byť. Bolo to sivé a asi tridsať až štyridsať stôp odo mňa.“
Neskôr pre magazín Time povedal.

“ Existujú! Tie veci tam vonku určite sú!“

Převzato:  http://www.isternet.sk/ufo/

Rozhovor s Gennadijem Strekalovem

Gennadij Michajlovič STREKALOV (* 28.10.1940)

VESMÍRNÉ MISE:

27.11.1980 – 10.12.1980 (Sojuz T-3, Saljut 6)

20.04.1983 – 22.04.1983 (Sojuz T-8)

03.04.1984 – 11.04.1984 (Sojuz T-11, Saljut 7)

01.08.1990 – 10.12.1990 (Sojuz TM-10, Mir)

14.03.1995 – 07.07.1995 (Sojuz TM-21, Mir)

Věřím v existenci velkého počtu jiných světů a civilizací, které jsou daleko vyspělejší. Nemůžeme být tak egoističtí a tvrdit, že vědomí existuje pouze tady, na tomto zrnku písku ve vesmíru jménem Země. Těžko říct, na jaké úrovni, na jakém stupni evoluce se v kosmickém měřítku nacházíme, i když pro nás je to supercivilizace. V minulém století psal Jules Verne o budoucnosti s ponorkami, balony, letadly. A všechno se stalo skutečností.

Co se týká UFO, chtěl bych říct, že svým přátelům závidím. Mnoho z nich vidělo „létající talíře“. A jsou to velmi zodpovědní kolegové. Já to štěstí ještě neměl.

A co jste tedy viděl?

Během letu v roce 1990 jsem zavolal velitele: „Pojď k oknu!“ Bohužel, a to se stává často, se nám nepodařilo dost rychle vložit film do fotoaparátu a vyfotografovat to. Dívali jsme se na Nový Founland. Atmosféra byla jasná. Najednou se objevila jakási koule. Přirovnal bych ji k vánoční kouli na stromeček, byla krásná, třpytivá. Pobyla tam asi deset vteřin a pak zmizela stejně záhadně, jako se objevila. Co byla zač, jakou měla velikost, nevím. Nebylo tam nic, s čím bych ji porovnal.

Byl jsem jako zasažený bleskem. Byla to perfektní koule a nádherně se třpytila. Ohlásil jsem to kontrolnímu středisku pro kosmické lety. Vyjádřil jsem se, že jsem viděl jakýsi neobvyklý jev. Slova jsem volil úmyslně opatrně. Nechtěl jsem, aby o tom někdo spekuloval a pak mě citoval…

Víte o nějakých dalších neobvyklých pozorováních?

Jak vidíte, kosmounati jsou opravdu opatrní lidé. Jsou považováni za důvěryhodné, a pokud něco řeknou, vzbudí to značnou pozornost. Proto když mluvím o tom, co jsem viděl, snažím se být co nejstřídmější. Přesto mohu s klidným svědomím říci, že třeba Kovaljonok viděl něco jako podvodní proudění, příkop ve vodách oceánu. Dodnes nevíme, co to bylo.

Otázky kladli: Giorgio Bongiovanni, Valerij Uvarov

Převzato:  http://gnosis9.net/

Svědectví Gordona Coopera

Plukovník Gordon Leroy COOPER (06.03.1927 – 05.10.2004)

VESMÍRNÉ MISE:

15.06.1963 – 16.05.1963 (MA 9)

21.08.1965 – 29.08.1965 (Gemini 5)

Bývalý pilot amerického vojenského letectva Gordon Cooper byl posledním americkým astronautem, který do vesmíru letěl sám a prvním astronautem, který začal veřejně hovořit o svých pozorováních i názorech na problematiku existence mimozemských kosmických lodí. Během své kariéry zaznamenal dvě významná setkání s UFO – první z nich v roce 1951, když s letadlem F-86 Sabrejet přelétal nad tehdejším Západním Německem, a druhé v květnu 1963, když končil poslední z oběhů Země v modulu Mercury. Cooperovo druhé pozorování bylo zachyceno radarovou stanicí v australském Perthu a společnost National Broadcast Company, která celou misi sledovala živě, o něm odvysílala zprávu.

Svými názory se netajil ani před velvyslancem Grenady v OSN Griffithem. 9. listopadu 1978 mu napsal tento dopis:

„Chtěl bych Vám sdělit svoje názory o mimozemských návštěvnících, kterým se lidově říká UFO, a také, jak by se mělo v této otázce dále postupovat. Věřím, že mimozemské objekty a jejich posádky, které navštěvují naši planetu, pocházejí z jiných , a jsou zřejmě technicky o něco více vyvinuty, než jsme my na Zemi. Myslím, že potřebujeme koordinovaný program, a to na nejvyšších místech, kde by se shromažďovala a vyhodnocovala data z celého světa a hledala cesta, jak bychom mohli nejlépe navázat přátelský kontakt s těmito návštěvníky. My bychom jim měli především ukázat, že jsme se naučili – než budeme akceptováni univerzální společností – řešit naše vlastní problémy mírovým způsobem a ne prostřednitvím válek. Jejich uznání by pro náš svět otevřelo neslýchané možnosti a mohli bychom se rozvíjet ve všech oblastech. Jistě je z toho důvodu logické, že Spojené národy by měly mít zájem se tímto tématem velmi rychle zabývat.

Měl bych připomenout, že nejsem žádný profesionální ufolog. Nedostalo se mi zatím privilegia letět s UFO nebo se setkat s jeho posádkou. Myslím však, že jsem trochu kvalifikovaný o nich diskutovat, protože jsem byl na hranici těch prostor, ve kterých se oni pohybují. Sám jsem měl v roce 1951 příležitost dva dny pozorovat množství UFO, letících obyčejně od východu na západ přes celou Evropu v různých velikostech a různých hlídkových formacích. Létají v daleko větších výškách, než jsme tehdy mohli dosáhnout našimi tryskovými letadly.

Chtěl bych se dále zmínit o tom, že většina astronautů je velice zdrženlivá, jde-li o diskusi o UFO, protože existuje velký počet lidí, kteří bez skrupulí prodají falešné dokumenty s a ohrozí jejich dobré jméno. Ti nečetní astronauti, kteří si zachovali zájem o UFO, musí být proto velmi opatrní. Jsou mezi námi tací, kteří věří v UFO a měli příležitost je vidět z letadla nebo ze Země. Jestliže je něco vidět z kosmu, je jenom jedna z možností, že by to mohlo být právě UFO.

V případě, že by se Spojené národy rozhodly přijmout tento projekt a tím daly věci věrohodnost, pak by se snad rozhodlo více kvalifikovaných lidí, že se připojí a vystoupí na veřejnost, a nabídnou pomoc a informace.“

V souvislosti s dalším incidentem týkajícím se přistání UFO na Floridě v květnu 1973 Gordon Cooper prozradil: „Vím, že vládní orgány udělaly vše pro to, aby tuto událost utajily před tiskem a televizí ve strachu před veřejnou panikou.“

V interview pro Los Angeles Herald Examiner 15.08. 1976 prohlásil: „Inteligentní bytosti z jiných planet navštěvují náš svět ve snaze navázat s námi kontakt. Při svých letech jsem potkal různé kosmické lodi. NASA i americká vláda to vědí a mají množství důkazů, které však tají, aby nevyděsily obyvatelstvo.“

UFO mělo tvar létajícího talíře V dubnu 1995 na konferenci v Arkansasu vzbudilo jeho vystoupení zaslouženou pozornost. V roce 1957 sloužil jako vojenský důstojník na letecké základně Edwards. Tak jako v jiných letech i v tomto roce se účastnil celé řady zkušebních letů během kterých se testovaly části zařízení různých typů letadel. Během jednoho takového letu kdy se několika kamerami sledoval podvozek letadla, došlo k výjimečné události. Na letadlo zcela nepokrytě zaútočil objekt, který svými letovými manévrovacími schopnostmi a designem neodpovídal ničemu pozemskému. Posádce letadla se podařilo kamerami celý incident zaznamenat na filmový pásek. A jak sám Gordon sděluji později se i on mohl na celý záznam podívat. Film byl později odvezen do Washingtonu a od té doby již o něm nebylo nic slyšet.

Gordon Cooper odhalil mnoho zajímavých informací v televizním dokumentárním pořadu tématicky zaměřeném na problematiku UFOs: „Když jsem sloužil v Německu, viděl jsem UFO ze země. V mém dalekohledu vypadaly jako skupina bojových letounů letících ve formaci. Tyto objekty vidělo i několik mých kolegů. S několika stroji jsme se je dokonce pokoušeli stíhat – letěli jsme tak vysoko, jak jen to bylo možné, ale nestačilo to. Proto se nám také tyto objekty nikdy nepodařilo identifikovat. Objekty letěly velmi ukázněně, zdálo se, že jsou dobře organizované. Pohybovaly se ve stejné bojové formaci, jakou používáme i my. Bylo jich velmi, velmi mnoho a objevovaly se po několik dní. Létaly nad celým Německem – od východu k západu. Záhadné objekty neměly křídla, měly diskovitý tvar, vypadaly opravdu jako talíř. Byly zjevně všechny z kovu a při letu za sebou nezanechávaly kondenzační čáry. Nikdo z nás nikdy předtím žádné podobné letouny neviděl.“

Cooper vyprávěl dále: „Na vojenské letecké základně Edwards jsem měl později na starosti několik projektů. Setkal jsem se tam s několika kameramany, kteří tvrdili, že se jim podařilo nafilmovat UFO. Ta věc letěla přímo nad jejich hlavami a potom přistála ve vyschlém jezeře. Moje posádka se blížila k UFO, to však náhle odstartovalo a neuvěřitelnou rychlostí odletělo. Měl jsem možnost si vyvolaný film prohlédnout, ale na detailní analýzu jsme bohužel neměli dost času, protože jsme jej museli ihned poslat do Washingtonu. To bylo naposledy, co jsem o tomto filmu slyšel.“

Plukovník Gordon Cooper, zkušený pilot, veterán korejské války, byl jedním z prvních lidí ve vesmíru. Je to legenda, hrdina všech Američanů a chlouba NASA. Když o UFO začne mluvit někdo takový, mědia, která o fenoménu UFO donedávna mlčela nebo jej zesměšňovala, náhle změnila tón.

Převzato:  http://gnosis9.net/

Leroy Gordon Cooper

(CNN) — Leroy Gordon Cooper, jeden z prvních astronautů, který dosáhl rekordu cestování vesmírem více než 3,3 milionu mil na palubě Gemini 5 v roce 1965, zemřel dle NASA dnes v pondělí. (4.10.2004, pozn. Zayko5) Bylo mu 77 let.

V jeho post-NASA kariéře se Cooper stal známý jeho výslovnou vírou v UFO a obviňoval vládu, že ukrývá svou znalost o mimozemské aktivitě.

„Věřím, že tyto mimozemské stroje a jejich posádka navštěvuje z jiných planet naši planetu, kteří jsou zjevně technicky pokročilejší než jsme my zde na Zemi,“ řekl v roce 1985 porotě Spojených Národů.

„Domnívám se, že potřebujeme top-level koordinovaný program pro vědecký sběr a analýzu údajů ze všech míst na Zemi týkajících se jakéhokoliv typu setkání, a rozhodnout jak k těmto návštěvníkům přístupovat co nejlépe přátelským způsobem.“

Dodal „Po mnoho let jsem žil s tajemstvím, utajením, které je uvrhnuto na všechny odborníky a astronauty. Mohu dnes odhalit, že každý den jsou v USA na našich radarech zachycovány objekty forem a složení nám neznámých.“

Převzato:  http://edition.cnn.com/

UFO a záchrana sovětských kosmonautů

Na sovětském kosmodromu Bajkonur ráno 5. dubna 1975 bylo rušno. Dva kosmonauté, Vasilij Lazarev – lékař a zároveň důstojník vojenského letectví – a Oleg Makarov – konstrukční inženýr, specialista na havarijní situace – byli již připraveni ke startu kosmické rakety Sojuz. Oba již jednou uskutečnili společný let lodí Sojuz-12, kdy se testoval zdokonalený systém zajištění a ochrany života v mimozemském prostoru a také nové skafandry. Přestože o Makarovovi kolovaly poznámky, že přináší smůlu, šlo o člověka s klidnou myslí, který nikdy nepropadal panice, přestože v kosmickém prostoru již zažil nejednu těžkou chvíli, ale vždy – i z těch nejnebezpečnějších situací – dokázal najít nejoptimálnější řešení.

V 10,30 hod. místního času byli už oba piloti v kosmické lodi na svém místě a začalo odpočítávání před startem. Vasilij Lazarev popisuje, jak si oddechl, když – podle něho – nejnáročnější část letu tj. start, už měli za sebou. Nyní již naslouchali hlasu operátora, který je informoval o průběhu času po startu a technických datech v raketě, které byly normální. Ve chvíli, kdy hlas operátora spojení oznamoval: „Všechno v?“ nastala nějaká porucha, jakoby někdo napodoboval a opakoval hlas operátora. Znělo to příliš uměle, jako hlas z počítače nebo robota, který jim chtěl něco sdělit. Bohužel, kosmonauti ničemu z těchto hlasů nerozuměli. Vše trvalo jen několik sekund, když se náhle kabinou rozezněla siréna a zablikalo červené světlo s nápisem „havárie nosné rakety“. Čas ukazoval 270 sekundu letu a k dosažení oběžné dráhy zbývaly ještě čtyři a půl minuty. Alarm oznamoval, že loď nemůže dosáhnout oběžné dráhy a proto se havarijní systém s kabinou s lidskou posádkou oddělí od nosné rakety a bude klesat zpět k Zemi.

V tu chvíli dva kosmonauti namísto hlášení s centra letové kontroly, opět uslyšeli podivné zvuky připomínající napodobeninu lidského hlasu. Nemohli pochopit, jak se na tento přísně chráněný komunikační kanál může napojit někdo cizí. Nyní byli oba dva pod vlivem silného přetížení, které – jak již to znali z předchozích zkoušek – mohlo vést i ke krvácení po celém těle. Jakmile se dostali do hustých vrstev atmosféry, viděli kolem sebe ohnivé peklo, na skle se usadily žluté saze a nejdříve slyšeli šum, přecházející v ostrý hvizd, až nakonec nastal obrovský rámus. Otřesy se pozvolna zpomalovaly, ale kosmonauti se stejně nemohli vůbec pohnout, když pod vlivem přetížení byli na svých místech jako přikováni. Po několika dalších sekundách se otevřel padák zpomalující přistání a nastalo ticho.

V centru kosmických letů již věděli, že došlo k havarijní situaci, ale jakmile po chvíli uslyšeli hlas Lazareva, okamžitě zaměřili pozici části rakety Sojuz s posádkou. Ta se právě nacházela nad horami Altaje, poblíž hranice s Čínou. Od Bajkonuru to byly dva tisíce kilometrů. Odtamtud již vyslali skupinu záchranářů a do mikrofonu upozorňovali kosmonauty na vysoké hory, které jsou nyní pod nimi.

Lazarev a Makarov byli v tu chvíli nad pásem Altajských hor ve Střední Asii, táhnoucím se na jihovýchod od Sibiře až do pouště Gobi. Dobře věděli, co taková varování z centra znamenají: nedostupné štíty hor, dosahující výše nad tři tisíce metrů, skalní útesy, rozsedliny a propasti, čili krajina pro člověka téměř nedostupná. Pomalu se přibližovali k zemi, neměli však žádnou možnost k uskutečnění nějakého manévru. Nezbývalo jim nic jiného, než se oddat do rukou osudu.

Náhlý otřes signalizoval, že se konečně nacházejí na pevné zemi. Nyní bylo zapotřebí provést manévr k odpojení padáku, aby nemohlo dojít k dalšímu vzlétnutí, což by mohlo být velice nebezpečné. Oba kosmonauti však byli příliš vyčerpaní, aby cokoliv učinili. Přesto kabina zůstala ve své stabilní svislé pozici. Jakmile se po určité době Lazarev a Makarov dostali z kabiny ven, s hrůzou zjistili, že díky padáku „zaparkovali“ na úbočí hory zaklíněni mezi keři na skalním výstupku. Od propasti je dělilo jen několik metrů. Vše pokrývala vrstva čerstvého sněhu, sahající mužům až po pás. Než nastalo setmění, podařilo se kosmonautům rozdělat oheň a po nějaké chvíli – už za tmy – se na nebi objevila světla, signalizujíce „ztroskotancům“, že už byli objeveni.

Ještě předtím, jak seděli u ohně, bylo nad nimi jasné nebe a kolem naprosté ticho. V tu chvíli uslyšeli ve vzduchu zesilující hvizd, až oba najednou na obloze spatřili nějaký objekt, jenž nad nimi zůstal bez pohybu stát. Nebylo možné určit jeho tvar ani výšku, zřejmé bylo pouze vyzařování jemné fialkové záře. Asi po půl minutě podivný objekt velice rychle zmizel, stejně rychle, jako se předtím objevil.

* * *

Vasilij Lazarev při svém soukromém pobytu v Londýně v roce 1996 několika západoevropským novinářům řekl: „Nemám pochybnosti o tom, že jsme na vlastní oči viděli UFO. Rovněž jsem přesvědčen, že tento objekt usiloval navázat s námi radiový kontakt. Jsem si jist, že díky tomuto UFO jsme přistáli bez úhony v této měsíční krajině Altajských hor.“ Na otázku, proč on nebo Oleg Makarov se už tenkrát v Bajkonuru nezmínili o záhadném létajícím objektu, Lazarev odpověděl, že v té době ti piloti a kosmonauti, kteří tvrdili, že viděli neidentifikovatelné objekty, nebo projevy tzv. nadpřirozených sil, byli okamžitě ze svého postavení odsunuti. Lazarev ještě poznamenal, že nahrávka s podivným hlasem byla předána k podrobnému výzkumu. Ovšem z neznámých důvodů se pak ztratila a více se již nikdo k tomuto tématu nevrátil.

Převzato:  http://www.zahady.cz/

Viděl UFO na vlastní oči!

MOSKVA – Mimozemšťané existují! Alespoň to tvrdí ruský kosmonaut Vladimir Kovaljonok, který mezi lety 1977 až 1982 strávil 217 dní na kosmické stanici Saljut 6. Kosmonaut, který patří mezi nejznámější v Rusku, dokonce uvedl, že jeden z neidentifikovatelných létajících objektů (UFO) viděl explodovat.

„Ve vesmíru jsem viděl mnoho UFO. Jeden se rozprskl na kousky,“tvrdí současný prezident Ruské asociace kosmonautů. Dvaašedesátiletého Kovaljonka navíc překvapuje mlčení ostatních kolegů. „Nerozumím tomu, že další kosmonauti říkají, že na oběžné dráze neviděli nic neobvyklého,“ postěžoval si a dodal, že on viděl mnoho UFO všech druhů, tvarů a velikostí.

„Pamatuji si, jak jsem pozoroval divný objekt v roce 1981. Byl vážně malý. Když jsem ho uviděl, zavolal jsem kolegu Viktora Savinycha a on popadl kameru. Ale ve chvíli, kdy se chystal UFO natočit, explodovalo. Zůstal tam jen obláček kouře, to bylo vše. Okamžitě jsme volali řídicí středisko,“ vzpomínal kosmonaut.

„Nevím, co se ten den stalo, ale rozhodně to nebyla má představivost,“ dodal mnohokrát vyznamenaný kosmonaut. Data z pozemního řídicího centra prý později potvrdila, že ten den se ve vesmíru stalo cosi divného. „Když jsme se vrátili zpět na Zemi, naši experti potvrdili, že v čase exploze tohoto UFO naměřili extrémně vysokou úroveň radiace,“ uvedl.

Převzato:  http://www.mojenoviny.cz/