ÚNOSY LIDÍ DO UFO

Trewis Walton

Věc : Únos – ztracený čas

Arizona, Heber

05.11.1975
17:30

Skupině dřevorubců skončil pracovní den. Trewis Walton nasedl k ostatním do auta a to vyrazilo do několik mil vzdáleného Heberu. Trewis si všimnul světla mezi stromy. Netrvalo dlouho a auto se k nim přiblížilo. Mike Rodgers, vedoucí dřevorubců zastavil. Asi třicet metrů od nich visel mezi stromy nehybně disk, vysoký asi 3 metry. Měl zlatavou barvu a jeho průměr byl něco přes šest metrů. Trewis vystoupil z auta a pomalu se blížil k talíři. Za spodu talíře vyletěl neónově modrý paprsek a srazil Trewise k zemi. Polekaní dřevorubci ujeli a zanechali na místě Trewise samotného. Když se po půl hodině vrátili pro Trewise, nikdo jej nenašel. Zdrcení dřevorubci dojeli do Heberu a vše oznámili na policejní stanici. Policie okamžitě vyhlásila po Trewisovi pátrání, které skončilo fiaskem. Policie prohlásila, že tito dřevorubci Trewise zabili a nyní se to snaží vysvětlit jako únos UFO. Byli vzati do vazby a prošli detektorem lži. Experti potvrdili, že oni Trewise nezabili a že viděli něco jako létající talíř.

V noci z desátého na jedenáctého listopadu, tedy o 5 dní a několik hodin později se Trewis probudil na lesní cestě a pěšky se vydal do Heberu, odkud zavolal svému bratranci… I Trewis podstoupil zkoušku na detektoru lži a opět bylo potvrzeno, že nelže.

Nyní vám popíšu několik podrobností z jeho setkání.

* Trewis tvrdí, že když nabyl vědomí, ležel na stole. Kolem stáli tři tvorové v bílých maskách, asi metr a půl velcí s velkými hlavami a očima, které zabíraly téměř třetinu obličeje. /Popis nápadně připomíná tělo, které našel Pentagon v havarované loďi v Arizoně – o tomto případu si ale napíšeme jindy./

* Když Trewise zanechali o samotě, vyšel ven na chodbu a vešel do jakési řídící kabiny. Usedl do křesla a prohlížel si panel, když za sebou zaslechl jakýsi zvuk. Když se otočil, spatřil člověka. Skutečného člověka, který ho odvedl do bílého pokoje. Cestou Trewis spatřil v hangáru celkem tři létající stroje, které vypadaly jako onen létající předmět. V pokoji byli další dva lidé. Nikdo z nich mu na jeho četné otázky vůbec neodpověděl.

* Při svém návratu si Trewis myslel, že byl pryč sotva dvě hodiny, teprve jeho bratranec ho přesvědčil, že se „ztratil“ na pět dnů.

*Při pozdější hypnóze se u Trewise doktor dostal k jakési bariéře v mozku, kterou nemohl překonat. Podle jeho mínění by Trewis mohl i zemřít, kdyby se ji pokoušel obejít.

Další řádky jsou jen mojí teorií.

Pokud skutečně v roce 1947 vláda USA a potažmo PENTAGON našel v Arizoně havarovaný létající talíř, mohla vyzvědět zcela nové metody a způsoby létání a tak je využít – přítomnost lidí to jen potvrzuje.

Mimojiné v neoficiálních kanálech se poslední dobou dost mluví o letadle nové generace – AURORA, to má však pravděpodobně trojúhelníkový tvar /bližší informace přineseme v některém z příštích čísel./

PENTAGON se rozhodl, že Trewise nezabije a po patřičné hypnóze ho opět pustil na svobodu. Časový efekt, by mohl být způsoben vysokou rychlostí létajícího objektu, zde se nám nabízí efekt teorie relativity, ale ten je krajně nepravděpodobný a spíš je důvod prozaičtější – účinné omamné látky, které Trewise mohly dostat do stavu bezvědomí.

Ověřená svědectví

Existují ověřená svědectví, že kolem naší planety krouží neidentifikovatelné létající předměty, čili UFO. Některé jsou dříve nebo později vysvětleny, jiné zůstávají zahaleny tajemstvím. S UFO se pojí i takzvaná setkání třetího druhu.

Za prvním takovým případem jsme se vydali do Českých Budějovic. Pan Martin byl prý před devíti lety unesen mimozemšťany. Tímto zážitkem je natolik poznamenán, že o něm nechce mluvit. Dodnes se mu zdají divoké sny a neustále ho provází pocit, že je někým sledován.

„Bylo to v noci na přelomu července a srpna 1994,“ začíná své vyprávění pan Martin. „Ležel jsem na posteli v obývacím pokoji, když mě najednou probudila oslnivá záře. Asi taková, jako kdyby do okna někdo namířil halogenovou svítilnu. Vstal jsem a šel se podívat, co se to vlastně děje.“ To, co pan Martin uviděl, mu vyrazilo dech. Ze středu světla se vinul stříbřitý paprsek. Vedl k oknu, u kterého užaslý muž stál. Po paprsku se k němu začala přibližovat vyšší vychrtlá postava. „Do té doby jsem se povídačkám o mimozemšťanech jen usmíval. A teď ke mně jeden s vejčitým obličejem a šikmýma očima přicházel. Vypadal přesně tak, jak ho mnozí popisují.“

To byla také poslední věc, kterou si pan Martin uvědomoval. Co se dělo potom, neví. Probudil se až v jakési laboratoři. Ležel na lůžku a asi šest bytostí neznámého původu se nad ním sklánělo. V levé paži cítil tupou bolest. „Nebylo to nic příjemného,“ vzpomíná unesený. „V tom okamžiku jsem si připadal jako kdyby mě někdo znásilnil.“ Mimozemšťané mezi sebou prý rozmlouvali neznámou řečí. Podle toho, jak ukazovali, soudil unesený, že se baví o něm.

Pan Martin není jediný, kdo něco podobného prožil. Jen u nás v České republice existují přinejmenším dvě desítky lidí, kteří mají podobné zkušenosti. Ze světa pak přicházejí zprávy o ženách, které měly být mimozemskými bytostmi znásilněny a oplodněny. Na ostatních prý nebešťané prováděli různé pokusy a voperovávali jim implantáty.

Setkání s mimozemskými bytostmi prožil v létě 1994 i pan Pavel z Tachovska. Ležel na posteli obličejem ke zdi. Měl pocit, že mu kdosi dává pokyn, aby se otočil, ale jeho tělo bylo zparalyzováno až do konečků prstů. To trvalo zhruba tři minuty. Po dvou týdnech se situace opakovala, ale tentokrát se už mohl hýbat. Když se pan Pavel otočil, spatřil u okna podivnou postavu nejasných obrysů, šedobílé barvy, jako z mlhy. Výškou i tvarem se podobala asi sto padesát až sto šedesát centimetrů vysokému člověku. Pan Pavel se zprvu domníval, že se do domu vloupal zloděj. Uchopil bombičku se slzným plynem a opatrně se vydal k bytosti. Ve vzdálenosti jednoho a půl metru se ale dostavil známý pocit znehybnění. Po chvíli bytost zmizela a tělo pana Pavla se uvolnilo. Návštěva z kosmu nebo jiný, zatím nevysvětlitelný jev?

Podobných setkání zaznamenaly pracovní skupiny Projektu Záře nebo společnosti Sirius desítky. Hlášení se asi z osmdesáti procent shodují. Proto je nelze brát na lehkou váhu. Je otázkou času, kdy se podaří zjevení identifikovat. Ve všech případech pozorování mluví lidé o menších postavách stříbřité barvy, někdy zahalených v mlžném oparu. Popisované bytosti na sobě mívají přilnavé kombinézy bez znaků možného zapínání. Obličej je popisován jako vejčitý se šikmýma očima, postava jako velmi tenká. Shodný je i pocit paralyzace. Existují dokonce zprávy o lidech, kteří jsou v kontaktu s mimozemskými civilizacemi po většinu svého života. Cestují na jejich korábech a navštěvují s nimi jejich domovinu.

Lidé, kteří únos prožili, popisují v mnoha případech interiér létajícího tělesa, kam byli přeneseni zpravidla na paprsku. Mimozemšťané na nich pak vykonávají pokusy, kterým se díky paralyzaci nemohou bránit. Při paralyzaci je totiž člověk zbaven možnosti se pohybovat, ale přitom je schopen vnímat své okolí. V některých případech byl při lékařském vyšetření unesených objeven jeden nebo více podivných implantátů. Takové případy jsou zatím hlášeny jen ze zahraničí.

V mnoha případech jsou setkání třetího druhu pro pozorovatele nepříjemná a zanechávají v něm po dlouhá léta negativní vzpomínky. To se stává například tehdy, když je pozorovatel nezvaným hostem sexuálně znásilňován. To se zatím stává pouze v případě žen.

Říká se, že lidé přicházejí s tvrzením o UFO, popřípadě kontaktu s mimozemšťanem kvůli slávě a penězům. Často tomu tak skutečně je. Na druhé straně existují svědkové, kteří o svém zážitku odmítají mluvit. Jiní o něm hovoří, ale jsou přitom plni stresu. Navíc množství záznamů nebylo nikde publikováno a zůstává důvěrným materiálem seriózních organizací.

A tak otázka setkání s mimozemskými civilizacemi zůstává stále otevřená. Snad mnohé by mohly osvětlit tajné sejfy vojenských a vládních organizací.

Únosy do UFO.

01.04.2007

Johanes Fiebag.

Fenomén UFO se prezentuje v průběhu staletí a možná tisíciletí v různých formách a aspektech. Jeden z těchto aspektů (můžeme jej nazvat subfenoménem) je fenomén únosový. Ufologům a všem těm, kteří se o únosy zajímají, je znám od 60. let minulého století. nebývalé popularity dosáhly v posledních 5 až 10 letech minulého století a živá diskuse se přenesla z UFO scény i mimo tuto scénu.

Co znamená únosový fenomén: Lidé jsou uneseni cizími bytostmi ze svého prostředí proti své vůli a zataženi na jim neznámé místo, kde jsou navíc podrobeni fyzickému a psychickému  vyšetřování. Pak jsou vráceni na původní místo. Jiná varianta je ta, že jsou tito lidé podrobeni uvedeným procedurám doma. Únosy se odehrávají zpravidla už od dětství a pokračují různými epizodami do pozdního věku. Zdá se, že únosy jsou vázány na celé generace, to znamená, byl-li někdo unesen do UFO, je velmi pravděpodobné, že některé z dětí unesených bude mít v budoucnu rovněž tuto zkušenost.

Co se týká interpretace těchto zážitků, jsou známy různé výklady. Mají široký záběr – od psychologických, připadně psychopatologických vysvětlení, až do připuštění myšlenky, že se jedná o skutečné únosy mimozemskou civilizací. Pro žádnou z těchto variant však nelze doposud předložit žádné přesvědčivé důkazy.

Sledujeme-li tento fenomén za posledních několik staletí, zjistíme, že se zde projevuje časová kontinuita, přičemž se tento jev vyskytuje po celém světě, nezávisle na sociální, náboženské, národnostní nebo etnické příslušnosti. Z toho plyne, že tento fenomén musí mít reálný základ. Otázkou, jež si kladu, je, jakého druhu je tento základ, případně s jakou formou reality se zde setkáváme.

Při intenzivním studiu této problematiky, máme-li k dispozici větší množství případů (já sám mám výpovědi o 180 únosech), ukazují se dvě zajímavé vlastnosti fenoménu: jednak překvapující shodnost v základních rysech, jednak překvapující variabilita v jednotlivých detailech. V podstatě můžeme vyjít z toho, že existuje jakýsi „základní rastr“, který se týká všech unesených, a kromě něho i individuální „jemný vzor“.

To se ukazuje nejen při klasických zážitcích (tzv. operace, tělesné vyštřování, missing embryo syndrom – syndrom ztráty plodu nebo bedroom visitor – návštěva v ložnici), ale i ve vztahu k informacím, které unesení obdrželi od únosců. V zásadě můžeme tyto informace rozdělit do dvou kategorií – informace o původu a motivaci cizinců a informace o osudu lidstva, ve kterých jsou unesení seznamováni s budoucností naší planety. V těchto sděleních nechybí téma válečné konfrontace, ekologické katastrofy nebo katastrofy kosmické. Ke sdělení je připojen návod, co musí lidstvo udělat, jaké musí podniknout kroky k záchraně Země. Získaná informce se tak v podstatě neliší od informací získaných v průběhu mariánských zjevení nebo informací získaných channelingem.

Ve skutečnosti však tato poselství často postrádají vnitřní logiku, jejich struktura je chaotická. To připouští dvě možné interpretace. Buď se ve všech případech jedná o informace vzniklé čistě subjektivně (vyprodukovalo je podvědomí uneseného), nebo za nimi stojí zdroje, o jejichž motivaci nic nevíme, vydávající vědomě informace chybné. Nemáme žádnou záruku, že – byť jen jedno jediné – během únosů předané poselství odpovídá pravdě. Osobně zastávám názor, že se jedná o chybné informace, které mají zakrýt skutečné motivy přítomnosti cizích bytostí v prostoru Země.

Fenomén „únosy do UFO“ je velmi komplexní. Nalézáme v něm časové a cílové detaily stejně jako návody pro přeměnu lidstva. V „technickém balení“ se zde vynořuje  repertoár známý už z regionálních poselství. Nápadné však je, že mnoho unesených bylo nejprve podrobeno zcela zvláštním psychologickým testům a testovacím procedurám. Jsou transportováni do cizích krajin, do kuriozních situací ohrožujících život, ze kterých musí najít východisko a podobně.

Splní-li unesený úspěšně tyto zkoušky, je odměněn – uvidí krásné krajiny, může se proletět v UFO, případně UFO přímo řídit. Únosci ho mohou také přivést k jiným uneseným, kteří mají vyšetřovací procedury už za sebou, nebo mu mohou ukázat zázraky své vysoce vyspělé techonologie.

Na otázku, jestli se tyto věci odehrávají v reálném prostředí, lze odpovědět, že se pravděpodobně odehrávají v uměle vytvořeném světě, nikoliv ale v jiné prosotorové dimenzi, nýbrž v hlavách unesených, kteří jsou však přesvědčeni, že všechno proběhlo ve skutečnosti.

Únosový fenomén tedy s sebou nese základní otázky, které si žádají odpovědi: je fenomén UFO únosu reálný? A jaká je vůbec realita naší existence? Způsoby cizinců jasně ukazují, že ať jsou kdokoliv, ať jsou odkudkoliv a ať pro svou činnost mají jakékoliv motivy, mají schopnost obejít naší realitu. Pro únosy umějí použít realitu jinou, přičemž spojí v mozku uneseného fyzikální a psychickou realitu takovým způsobem, že není schopen mezi nimi rozlišovat. V tom je podstata problému uneseného. Není schopen sdělit dalším lidem svoje zkušenost. Vnitřní spojení jiné časoprostorové reality s fyzikálními vlatnostmi našeho čtyřrozměrného univerza a vlastním psychickým potenciálem (např. fantazií a sny) znamená pro každého badatele, ale i pro samotného uneseného neproniknutelný a zamotaný konglomerát zdánlivých a neuvěřitelných zážitků, normálním jazykem prakticky nesdělitelný. To samozřejmě brání provedení hlubší analýzy fenoménu.

Lidé zabývající se únosy do UFO mají dojem (také mnoho unesených už zastává toto stanovisko), že důvodem pro únosy je to, aby si lidé zvykli na reálnou existenci mimozemské inteligence a akceptovali ji. Za druhé se zdá, že se „nepozemšťané“ snaží dostat do myšlení lidí. Přitom se mimozemská inteligence přizpůsobuje našim představám o ní, i fantaziím o možném kontaktu s ní. Zesiluje tuto fantazii a proniká tímto způsobem do vědomí lidí i do kolektivního vědomí lidstva

U vysoce vyspělé civilizace absolutně logický postup. Tato inteligence nás nezná. Hodlá-li s námi v dohledné době komunikovat, musela by nás nejprve pozdvihnout na svou úroveň. To zjevně nemá naději na úspěch. Nepozemšťané zřejmě zvolili opačný psotup. Oni sami přecházejí na úroveň naší. my přece neděláme nic jiného, když se pokoušíme komunikovat s delfíny nebo se šimpanzy. My se jim také nepokoušíme vysvětlovat činnost atomové elektrárny nebo základy řecké kultury. Přejdeme na primitivnejší komunikaci a pokoušíme se ve formě myšlenek. Nic jiného neprobíhá ani mezi cizí inteligencí a lidmi. Únosy jsou pravděpodobně pokusy kontaktovat jednotlivce z celkové masy lidí. Přitom je těžké vyjádřit se k tomu, jakou formou se kontakt realizuje.

Náš problém u fenoménu únosů do UFO je v tom, že nevíme nic o motivech této cizí inteligence. Kolik nám toho o sobě hodlá říci a jakou zvolí formu komunikace. Co můžeme v dané chvíli udělat, je shromažďovat data, pozorování a sestavovat je do smysluplného vzoru. Musíme si také uvědomit to, že tato data a poznatky mohou být záměrně falešné…

V současnosti tápeme bez cíle v neprostupné mlze, o které nic nevíme, a nevíme, jestli se mlha kdy zvedne. Nemáme však jinou alternativu. je to v současnosti naše jediná šance, kterou máme. A nesmíme ji promarnit vysmíváním, zneužíváním a ignorací.

Převzato z časopisu Fantastická fakta č.1/1998

Přeložil: Petr Vokáč

Převzato:  http://vacek.osoba.cz/