1

Tajemství Amenti aneb O čem to všechno je

Interpretace pravdivé historie a údělu lidstva, planety Země a problematiky současného vzestupného období v letech 2000 až 2022, na základě informací, přinesených emancipujícímu lidstvu Ashayanou Deane v podání Petra Penguina.

http://www.amentiproject.net/

Dozrál čas k odhalení historie lidstva…

Vážení čtenáři,

Sdílením znalosti z dále prezentovaných textů se spolu vydáváme na velmi fantastickou, ale i odpovědnou cestu za poznáním skutečné podstaty života, člověka, lidstva, planety i kosmu včetně toho, jaký to má všechno smysl, logiku a dějepis. Nosnou myšlenkou proto, že jsem se rozhodl zorganizovat tuto výpravu za poznáním je právě ono slůvko odpovědnost, které bych rád, kdyby si každý čtenář skutečně dobře promyslel. Tato odpovědnost spočívá v tom, že ti, kdo jsme kousek dál než ostatní, máme povinnost odpovídat a i tím pomáhat těm, kteří jsou pozadu. A tato uskutečněná, na začátku „jen chápaná“ racionální povinnost nás posléze sama pozmění a přivede k prožívání daleko láskyplnějších motivací, proč pomáhat svým bližním. Věřím, že z prezentovaného kontextu postupně vykrystalizuje spirituálně-energetická podstata této myšlenky, která je postavena na principu společně sdílené, vzájemně na sobě závislé tvorby naší každodenní holografické reality, na principu Duchovní rodiny kristovského lidstva coby jednoho konkrétního typu (formy) kosmického Vědomí a jeho globálního postavení či údělu.

Ne náhodou jsem pro druhý úvodní přívlastek, charakterizující tuto výpravu, použil slovo fantastický. Chci tím vyjádřit stav mysli, kterým jsem si prošel, když jsem se sám seznamoval s tím vším, co se Vám pokusím na této naší výpravě za poznáním předat. Současně si jsem zajisté vědom i toho, že se najdou čtenáři, kteří tuto fantastičnost přiřadí nikoliv svým pocitům z četby, nýbrž její informační rovině. Nemůže tomu být jinak, individuální (ne ty společně sdílené) bio-energetické vrstvy jednotlivců, ty tajemné oblasti našich osobností, odkud se noří naše iracionální postoje jsou vskutku jedinečné, na principu Svobodné volby pracující, a proto nutně i různé výsledky nesoucí vrstvy naší bytosti. Ale to vůbec nevadí, protože Cesta od sci-fi k Pravdě někdy bývá kratší, než jakákoliv jiná. Tato naše výprava za poznáním, kterou jsem pojmenoval – O čem to všechno je – tedy je skutečně fantastická a setkáme se na ní s mnoha koncepty a informacemi, které jsou zejména zásadně odlišné od všeho, co doposud známe. Přesto předesílám, že se nejedná o žádnou konspirativní spekulaci či anarchistický pamflet. Data, se kterými bude laskavý čtenář seznámen jsou určena výhradně k jeho osobnímu procítění, zpracování, zužitkování a životní inspiraci a nebo odmítnutí, přičemž to jak s nimi kdo ve finále naloží, je skutečně volba, kterou máme každý zcela ve své kompetenci i odpovědností. A na samém začátku bych rád zdůraznil ještě jednu poznámku. Předávaná data jsou mými vlastními slovy, která jsem zformuloval veden snahou zhutnit (transformovat) primární údaje do přiměřeně „stravitelné velikosti a podoby“ tohoto sekundárního textu. Jak úspěšně se mi to povedlo, nejsem schopen posoudit, ale co je podstatné je to, že pokud se někdo rozhodne vydat se po této cestě dál, do větší hloubku, výšky či šířky, primární údaje jsou mu k dispozici. A z nich posléze sám může zjistit, že tato naše výprava je jen malým náhledem na skutečnou kvantitu i kvalitu informací a myšlenek, které jsou dnes inspirovanému zájemci volně a svobodně k dispozici. V anglickém originálu jsou tyto myšlenky prezentovány pod pojmem – Svobodné učení, což ale nic nemění na faktu, že si za svá (byť pouze interpretační) slova, každý neseme osobní, karmickou zodpovědnost jakou energii zasejeme, takovou budeme sklízet. V tomto smyslu tedy přijímám práva i odpovědnosti přináležející všem autorům, veřejně prezentovaných slov. Tolik úvodem a nyní již můžeme udělat první krok na cestě, na kterou přeji všem upřímným čtenářům – hodně vůle a štěstí k dosažení cílové mety. Nechť je Vám tento text dobrým kompasem.

Dříve než si Vám vůbec dovolím říci něco konkrétního a faktického, považuji za důležité vyjádřit se k otázce samotného původu těchto informací neřkuli faktů. Informace, které jsou předmětem našeho zájmu a které se Vám pokusím postupně přetlumočit, jsou podrobně a veřejně publikovány v knižní sérii nazvané VOYAGERS a dále pak v materiálech celosvětové studijní skupiny Amenti Projekt. Tyto primární, informační zdroje jsou tedy tím, na co se v dalším textu budu případně odkazovat jako na Prameny. Avšak co je informačním zdrojem těchto Pramenů samotných, zajisté se zeptáte. Odpověď na tuto otázku je rovněž jasně zodpověditelná, ale její přijetí již vyžaduje jistou dávku vstřícnosti, alespoň pro začátek. Pokud se Vám tedy již tato první odpověď bude zdát nepravděpodobná či přitažená za vlasy, prosím Vás o jedno. Neuzavírejte si úsudek ihned a pokuste se k napsanému postavit jako k pracovní hypotéze s větší či menší mírou pravděpodobné správnosti. Hned na samém začátku budiž zopakováno, že obsahově je tento materiál (a o Pramenech ani nemluvě) něčím, s čím jste se dosud zřejmě nesetkali, proto Vás na to předem připravuji. Obsahuje poměrně velké množství informací, přičemž prakticky všechny jsou takového charakteru, že interpretuji náš svět naprosto odlišně od toho, jak je vyučován ve školách, prezentován v médiích či vysvětlován soudobou vědou. Z tohoto úhlu pohledu je naprosto nezbytné, abyste se hned na začátku připravili na to, že uslyšíte věci, které do poměrné velké míry nebudou korespondovat s Vašim dosavadním poznatkovým rámcem. A proto, nejste-li dostatečně otevřeni a připraveni, pracovat s těmito alter-alternativními informacemi alespoň na úrovni pracovních hypotéz, které postupně podrobíte svým vlastním verifikačním procedurám, lehce by se Vám mohlo stát, že se dopustíte unáhleného závěru a to v konečném důsledku nejen ke škodě vlastní, ale i ke škodě svých bližních. No a pokud nakonec přece jen předkládané informace nezakomponujete do svého „velkého puzzle„, věřím, že Vás alespoň natolik zaujmou, že si ve finále řeknete – hmm, docela dobré sci-fi.

A ještě jednu poznámku úvodem. Již v tomto samotném úvodu jsem se rozhodl používat dílčí pojmy, o kterých nutně musím předpokládat, že jejich obsahová náplň Vám nyní, na samém začátku nebude asi nic moc říkat. Prosím přijměte to jako pozvánku a věřte, že v průběhu četby Vám bude toto vše dostatečně komplexně a kontextově objasněno.

• Pojďme tedy na to a řekněme si, že informace publikované v Pramenech (které jsou přímou předlohou pro tento text) jsou čerpány z překladů tzv. CDT disků, které provádějí tři speciálně pověření a patřičně vyškolení překladatelé – mluvčí. Těmito CDT disky se rozumí soubor 12 kusů. fyzicky existujících, stříbrně-kovových, současným DVD diskům podobným, nosičů dat, v Pramenech nazývaných jako Cloister-Dora-Teura Plate Libraries, zkráceně CDT disky (knihovny). Těchto 12 disků obsahuje zašifrované hologratlcké záznamy a data a byly vyrobeny na planetě Sírius B z nám dnes neznámého materiálu. Tyto disky byly vyrobeny taranskými Kněžímu UR a Maharaji – Modrými lidmi ze Síria, rasami tzv. „linií Svatého Grálu“ tzv. Rady Azurline – kolektivně známými jako „Azurité“ nebo „Eieyané„. Disky byly v období 246000 př.n.l. předány jako dar pozemské Urtitské kultuře, k ocenění jejich přičlenění se k mírové smlouvě známé jako Smaragdová úmluva. Disky obsahují všechny vědomosti o našem vesmíru, civilizacích v něm působících a historii všech evolučních událostí od doby vzniku našeho vesmíru před 950 miliardami let. Obsahují rovněž scénáře možného vývoje dalších událostí. Nejhodnotnějšími informacemi pro naši současnost jsou informace ohledně Mechanismu tvoření zakladatelských ras. Fyziky univerzálního jednotného pole a Zákony Jednoty – vnitřního Krista a posvátné spirituální vědy a techniky „Vzestupu skrze Merkaba těla„. Disky rovněž obsahují kompletní historii našeho kosmického, potažmo pozemského dramatu ve vztahu k Smaragdové úmluvě, v rámci které se lidstvo planety Země stalo aktivním účastníkem velkolepého kosmického dění, které se právě v naší současné době blíží k jednomu ze svých veledůležitých okamžiků či rozuzlení.

V souvislosti se začleněním lidstva do Smaragdové úmluvy byly do CDT disků uloženy i pokročilé vědomosti a technologie jako: Mistrovské chrámové techniky (Technika obsluhy a provozu planetárních, galaktických a universálních hvězdných bran), Bio-regenerace matrice DNA a Katara terapie morfogenetické matrice individuality. Tyto mistrovské technologie byly lidem (andělským lidským kulturám) předány za účelem, napomoci lidstvu v rehabilitaci a naplnění jeho „tvůrčího pověření“ coby Strážců a ochránců Univerzálního chrámového komplexu našeho vesmíru. CDT disky tak mají sloužit a slouží lidstvu coby skutečná a nezfalšovaná knihovna dat a faktů ohledně lidské evoluce a role nejen na Zemi v podobě fyzicky nezničitelných nosičů pravdivých dat a informací o pozemském dramatu a údělu lidské rasy. Urtitská lidská civilizace, které byly disky darovány, poprvé přeložila obsah těchto disků do psané knižní podoby souborně známé jako tzv. Maharata texty. Tyto texty obsahovaly přes 500 tisíc stran ručně psaného, zhuštěného písma obsaženého v 590 svazcích v tzv. primárním jazyce Zakladatelské rasy kočko-lvích lidí (Feline-hominid) – v tzv. Anuhazi jazyce. Později byly přepisovány do dalších podob a jazyků. V období 208216 př.n.l. v tzv. Chrámových válkách došlo k jednomu z kataklysmat Země a zničení Urtilské lidské kultury s tím výsledkem, že do nesprávných rukou se dostaly mj. i dva CDT disky a všech dvanáct tzv. Pečetních štítů. Ostatních deset CDT disků bylo Azurity zachráněno a odvezeno do bezpečí na Sírius B. Pod pojmem „nesprávné ruce“ si nyní představme tzv. Padlé andělské legie a další entity, které si dál podrobně rozebereme. Zkráceně a souhrnně budeme pro ně v tomto materiálu používat označení Soupeři.

Těchto 12 malých CDT disků tvoří spolu se zmíněnými 12 tzv. velkými Pečetními štíty klíčové artefakty, které umožňují otevřít tzv. 12 Primárních hvězdných bran tzv. Univerzálního chrámového komplexu našeho vesmíru – přesněji 15-ti dimenzionálního Časového matrixu. CDT disky jsou aktivátory pro tyto Pečetní štíty. Tyto artefakty byly svěřeny do opatrování Urtitské kultuře na planetě Země, kde byly artefakty i ukryty. Tím byla Země začleněna do společenství národů, tzv. Strážců Univerzálního chrámového komplexu (i o nich si víc řekneme až později) a Urtité tak byli začleněni do tehdy nově zformulované Smaragdové úmluvy. Kdyby se všechny tyto artefakty dostaly do rukou Soupeřů, bylo by velmi pravděpodobné, že by je tyto ruce použily k ovládnutí 12. Hvězdné brány Univerzálního chrámového komplexu, čímž by znemožnily kontakt a tedy i ochranu civilizací z 12-ti nižších dimenzi, svými mateřskými a otcovskými Zakladatelskými inteligencemi bytujícími v 13.-15. dimenzi (to se jím mimochodem již jednou i podařilo -ale i o tom všem podrobněji až později). Tím by tyto nesprávné ruce dostaly tyto civilizace do svého (trvalého) područí a otroctví, o což jim samozřejmě i jde. A to by se vážně nemělo stát. No a o tom je ta dnešní, kosmická šachová partie, které právě vstupuje do své koncovky, známé jako Armagedon.

• Od dob kataklyzma v roce 208216 př.n.l. byly znalosti z CDT disků v cyklických obdobích předávány lidstvu prostřednictvím tří autorizovaných mluvčích – překladatelů, nicméně vždy se podařilo toto čisté vědění Soupeřům překroutit a zmanipulovat do podoby zavádějících a manipulativních náboženských či ateistických dogmat. Toto mj. vysvětluje i společné podhoubí všech dnes známých pozemských náboženství a ateismu od východu po západ.
• V období 22340 př.n.l., v Atlantské době vešel ve známost zejména 3.mluvčí CDT disků, který byl Azurity pověřen přinést lidstvu kýžené vědomosti. Jednalo se o atlanťana (Nibiruánsko-Anunnackého původu) známého pod jménem Thovt. Ten publikoval své překlady z CDT disků v podobě tzv. Smaragdových desek. Klíčovým v jeho misi se však stala jeho zrada, kdy se přidal na stranu Soupeřů, vydal jim své vědomosti a pomluvil Kněžstvo Atlantidy, od kterého získal své pověření. Tato skutečnost nakonec vyústila v konečnou zkázu a zánik Atlantského ostrova v roce 9558 př.n.l.. V období následujícím po Finálním zániku Atlantidy a po ztrátě sofistikovaných technologických prostředků (krystalové volné energie), zavládl v pozemských poměrech chaos a involuce lidské civilizace (jakoby doba kamenná), přičemž další dějství tohoto dramatu pokračovalo v rámci strategie Soupeřů v Pramenech popisované jako tzv. Atlantská konspirace, přičemž důsledky této klíčové zrady přetrvávají a ovlivňují lidstvo až do dnešních dnů.

V období 2040 př.n.l, došlo k dalšímu pokusu o zpřístupnění vědomostí z CDT disků lidstvu a to prostřednictvím zasvěcence jménem Enoch, který tehdy byl v pozici druhého překladatele. Enoch své překlady zrealizoval ve třech svazcích z historie: Book of Amenti, The Angelic Rosters a Book of the Dragon, ale i tento pokus byl nakonec Soupeři eliminován pozemskou vládnoucí linií jejich služebníků Noe-Abraham-Mojžíš. I další pokus realizovaný prostřednictvím faraóna Achnatona nedopadl dobře a celou situaci pouze zkomplikoval.

V Kristově době úspěšně přinesli toto vědění lidstvu tito tři mluvčí: 1.mluvčí – Jan Křtitel (John the Baptist), 2.mluvčí – Ježíš Kristus (Jeshua Sananda Melchizedek) a 3.mluvčí – Marie (Miriam). Jan Křtitel v důsledku své předčasné smrti své překlady nedokončil, Ježíš Kristus vytvořil šest knih a Marie tři knihy. Knihy Enocha, Ježíše a Marie tak dohromady tvoří 12 z 15 tzv. chybějících knih bible, což byly původní a originální části učení linie Essenského bratrstva, kteří patřili mezi tzv. 12 kristovských andělských linií Grálu. Toto originální učení bylo detlnitivně zfalšováno a překrouceno do podoby náboženského křesťanského dogmatu na Nicejském koncilu v roce 325 n.l. a to samozřejmě ze strany Římské církve, která v té době již byla zcela pod kontrolou Soupeřů. Šachová partie pokračovala dál a ani Král Artuš a jeho Rytíři kulatého stolu nebyli zcela úspěšní ve zvrácení celkové situace.

Kataři na jihu Francie (další kultura/kmen z 12-ti linií Grálu), kteří měli v držení výše uvedené původní knihy, byli Římskou církví v roce 1244 n.l. exkomunikováni, pronásledováni a nakonec i kruté zlikvidováni. Nicméně originální artefakty, které měli v držení, včetně jednoho z 12-ti Pečetních štítů stihli včas ukrýt a jsou dnes k dispozici současným překladatelům CDT disků. Středověký mýtický koncept hledání a dobytí svatého Grálu Templářskými rytíři tak vyjadřuje reálnou snahu Soupeřů o ovládnutí Planetárního chrámového komplexu – komplexu 12-ti pozemských Hvězdných bran, které původně byly v držení 12-ti lidskými Maji kulturami Grálu.

• V období 1600 n.l. Azurite získali zpět první z chybějících CDT disků a v listopadu 1999 n.l. pak Azurite získali i poslední z chybějících CD T disků – nazvaný „Tabulky svědectví“ rasy Templářských rytířů a to z rukou Svobodozednářské rodiny, která tento disk držela ve své moci od Atlantských dob.
• Ve dvacátém století se do celé situace zamíchala další významná skupina Soupeřů, která poměrně zásadně ovlivnila celý dějepisný průběh tohoto století – tzv. Zeta Rigeliánci alias Šediváci. Ale i o nich a jejich působení v globální šachové partii si budeme povídat až později.

Od dob 208216 př.n.l. byly všechny cyklické překlady předmětného vědění předávány lidstvu (Kněžími UR Azuritské rasy) s jedním klíčovým záměrem – připravit postupně decimovanější a decimovanější lidstvo na další přirozené a cyklicky přicházející (v astronomickém smyslu) období tzv. Hvězdný aktivační cyklu, (Stellar Activations Cycle) zkráceně – SAC. Jde o to, že další tento přirozený cyklus – od doby zhavarovaného cyklu v období 208216 př.n.l. – jak konec konců věděli všichni zasvěcenci od dob Atlantidy, probíhá již v naší současnosti a to v letech 2000 – 2022 – je skutečně koncovkou, ve které není lhostejné, v jakém stavu se lidstvo bude nacházet ! Vždy šlo o to, napomoci lidstvu v tom, aby si bylo schopno udržet určitou minimální vibrační či morální úroveň, neboť to je jednou z důležitých proměnných v koncovce celé partie. Soupeřům jde samozřejmě o opak. Čím morálně a hodnotově (frekvenčně) pokleslejší lidstvo, tím větší výhoda je na jejich straně.

• Otázkou tedy je, co se má v tomto takto významném období odehrát. V první řadě jde o to, že na pořadu dne je oprava (z předchozích válek) poškozeného Planetárního chrámové komplexu a Planetárního štítu Země. A při této opravě je velmi důležitá mírová spolupráce lidstva se zainteresovanými, mimozemskými národy Strážců – tzv. Guardian Alliance. Spolu s tím je klíčová i ochrana morfogenetického pole kristovského lidstva – tzv. Sféry Amenti před tím, aby ji pod svoji kontrolu nezískali Soupeři. Kontrola nad touto Sférou Amenti je tedy klíčovým bodem určujícím vývoj soudobých a nejbližších následujících událostí. Za tím účelem mj. probíhá aktuální úsilí o předání předmětných vědomostí současnému lidstvu a to prostřednictvím soudobých tří překladatelů – mluvčích, z nichž 1. mluvčí – Ashayana Deane, je autorkou anglických překladů Maharata textů a tím i výchozí předlohy – tedy Pramenů pro tento materiál. Její překlady byly pro širokou veřejnost zpřístupněny v polovině roku 1999. Jde mj. i o to, aby lidstvo bylo připraveno na zamýšlené setkání se s mimozemšťany, příslušníky národů Strážců, jejichž přítomnost na Zemi v období SAC 2000-2022 se zřejmě stane nevyhnutelná. Jde v tom o to, že pokud by to nebyli oni, kdo vstoupí do veřejného kontaktu s lidstvem, budou to Soupeři, kteří o to rovněž usilují a rádi by tak sehráli svůj starý a osvědčený manipulativní part – prohlásit se vracející se, odvěké lidské bohy a z této nadřazené pozice jmenovat elity, který by lidem v jejich zájmu vládly.

Pokud se podaří ochránit Zemi před kataklyzmatickými změnami v období postupujícího SAC, lze v období 2009-2012 očekávat událost v křesťanství prorokovanou jako tzv. druhý příchod Krista, kdy by se na Zemi měl opětovně inkarnovat Ježíš Kristus – 2.mluvčí z období počátku našeho letopočtu (muž z Rady ze Síria, rasy Azuritů). Tento jeho příchod by zahájil období mírových kontaktů s mimozemskými rasami Strážců a přípravu na kontrolované otevření Síní Amenti – komplexu pozemských Hvězdných portálů, které by se mělo odehrát v prosinci roku 2012. Druzí dva mluvčí z kristových dob – Jan Křtitel i Marie již jsou rovněž v současnosti na Zemi opětovně inkarnováni a společně se současnými mluvčími pracují na kompletních překladech prvních dvou disků a jejich publikování pro širokou veřejnost.

Pokud současné období SAC 2000-2022 proběhne bez kataklyzmatických změn, lze posléze očekávat, že nastane prorokovaný Nový zlatý věk lidstva, věk jednoty, lásky, svobody, světla a evolučního vzestupu domů na domovskou planetu Tara do D5 a případně i výš a nastane tak věk, který již nebude trvale destruktivně podrýván zákeřnými snahami Soupeřů o nadvládu nad lidstvem. Opačným pólem této alternativy pak je svět, který by se odvíjel v režii toho, co si dnes představujeme pod pojmem kontrolovaná, čipová společnost a Nový, jednotný, globalizovaný světový řád (NWO/OWO), o kterém tak trefně a nenáhodně psal Orwell ve svém románu 1984. Přejme si a udělejme každý něco proto, aby se tak nestalo. Soupeřům by totiž vůbec nevadilo, kdyby na cestě k této alternativě zahubili většinu lidstva. Oni moc dobře vědí, že fyzická smrt lidí v teto pozemské D3 dimenzi, při uzavření vzestupné/únikové cesty, není pro ně ztrátou. Zmanipulovaným mechanismem reinkarnace si totiž zařídili, aby se jim „ovečky“ posléze, z uzavřené D4 astrální dimenze, opět „na pastvu do D3“ cyklicky vracely.

Váženi čtenáři, pokud Vás tedy tento úvod zaujal, s radosti vám přeji krásné, plodné, užitečné a inspirativní chvíle v dalším čtení tohoto materiálu, ve kterém se pokusím srozumitelně Vám předat všechny klíčové myšlenky, přímo osudově se týkající života každého z nás:-).

Předmluva aneb dvanáctero postřehů

Vážení čtenáři, po předchozí obsahové pozvánce si Vám v tomto okamžiku, ještě než se pustíme do vlastního pojednání, dovolím vymezit jakoby tématický rámec, které se týká tohoto pojednání, neboť považuji za vhodné, učinit si určitou nadhledovou představu o tom, co nás při čtení tohoto textu čeká. V dnešní neustále se zrychlující době nikdo z nás nemáme času nazbyt a proto nepovažuji za užitečné trávit to umenšující se kvantum, které máme k dispozici nad neefektivními a zavádějícími aktivitami či úvahami. Proto jsem se pokusil z celé tématiky vybrat to, co považuji za správná orientační fakta v dnešní informační a dezinformační více než houšti. Pokusil jsem se tyto koncepty srozumitelně zformulovat a shrnout do dvanácti bodů, které tak vymezují jakýsi referenční rámec, vhodný k základní orientaci typu sever/jih a který si, při posléze podrobně rozpracujeme. Mějme přitom na mysli, že doba je již tak daleko, že na žádné mentální spekulování už není čas. Puzzle či skládanka porozumění není koherentní a nezmanipulovaný, správný světonázor, to je jen prostředek vedoucí k jeho odkryti. A účinek odkrytí tohoto puzzle, výsledek aktivní snahy o porozumění světu se projeví v modifikaci faktického, osobního a holisticky chápaného, „bio-morfologicko-karmického“ stavu každého jednotlivého člověka a jeho tělo-mysl-vědomi systému, který nezávisle na aktuálním chtění ega tohoto člověka/systému buď umožní a nebo neumožní svému nositeli využít přicházející evoluční příležitost. Skutečně se domnívám, že dnes již není čas na hledání cesty metodou pokus/omyl. A právě proto, že i běžná mentální činnost, ale nad správnými koncepty, je jednou z praktických aktivit, které žádoucím směrem modifikují náš vnitřní stav, je namístě urychleně oddělit zrno od plev a specializovaně se věnovat již jen zrnu. Nyní si dovolím malou parafrázi jednoho z „klasiků“ alternativních pohledů na svět. Don Juan kdysi Carlosi Castanedovi řekl. Pokud stovce lidí ukážete pravdu, jen deset z nich ji bude schopno přijmout a jen jeden z těch deseti se pak podle ní i zařídí. A jako takovéto možné síto pro Vaše rozhodování zda číst či nečíst dál, tedy jak se osobně zařídit, má sloužit i tento přehled dvanácti vybraných postřehů. Je totiž správné přesměrovat svoji filozofickou, ale i materiální pozornost směrem k autoterapeutické praxi, ale druhým faktem je, že bez správného kontextu by jsme toho asi nebyli schopni.

1.Kosmické drama a planetární vězení

• V současné době vrcholí (nejen na planete Země, ale na ní zejména) ohromný řetězec událostí, který započal kdysi a kdesi jinde, v prehistorických dobách na jiných planetách s jinými účastníky, ale s dodnes účinkujícími a na dnešní lidstvo dolehlými důsledky. Tento řetězec událostí typu akce-reakce-akce-reakce je svoji podstatou konfrontační a principielně se odehrává mezi těmi, kteří odmítají respektovat evoluční pravidla hry stanovená Centrálním zdrojem – Bohem chcete-li a tzv. Strážci evoluce. Je namístě vědět, že právě kristovské lidstvo bylo kdysi v průběhu těchto událostí stvořeno s cílem sloužit jako evoluční Strážci. V průběhu dlouhé řady dalších konfrontací však utrpělo lidstvo nejednu velkou porážku, z nichž se dodnes nevzpamatovalo. S těmito prohranými bitvami se pojí takové koncepty jako Pád či vyhnání z ráje, což jsou ale již jen zmanipulované interpretace psané vítězi. Faktem, je že v důsledku snad největší své prohry bylo lidstvo donuceno změnit mnohé a mezi tím i svůj kosmický domov a uchýlit se na planetu Zemi. Zde postupně došlo opět k celé řadě prohraných bitev, přičemž poslední velkou prohranou bitvou byl zánik pozemské Atlantidy. A jsou to právě neblahé klíčové důsledky této prohry, které formují naší dnešní realitu.
• Na planetě Země jsou dnes (ale nejen dnes) ve fyzické lidské podobě/formě inkarnovány i jiné bytosti než kristovské andělské lidstvo, které mají zcela odlišné zájmy i světonázor a svým působením jsou zaměřeny dokončit svůj boj proti lidem. Tyto nekristovské bytosti lze strukturovat do dvou hlavních skupin, které je zásadním způsobem odlišují i mezi sebou. Jedné skupině těchto bytostí říkejme Drakoniánci a druhé Anunnakové. S Drakoniánci si pak spárujeme zájmy, které si pojmenujeme jako Černá agenda (také se o nich hovoří jako o reptiliánech) a s Anunnaky si tyto bytostné zájmy pojmenujeme jako Belial agenda (někdo je můžete znát pod názvem Synové Belialu či padlí andělé). Společně jim říkejme Soupeři. Je však velmi důležité uvědomit si jeden základní fakt a lim je skutečnost, že těmito Soupeři ani zdaleka nejsou všichni příslušníci těchto dvou skupin bytostí, nýbrž pouze určité rebelující frakce, které se z celé řady důvodů vědomě rozhodly neřídit Zákony Jednoty. Při podrobnějším průzkumu těchto bytostí pak nesmíme ztrácet ze zřetele, že jednou z klíčových strategií byla tzv. hybridizace, kdy v důsledku snahy o přizpůsobení se pozemským poměrům docházelo k mnoha i „mezidruhovým“ genetickým experimentům, které přivedly na světlo světa mnoho kříženců. V podstatě tak musíme brát na vážně myšlenku, že se mezi běžným lidstvem dnes na Zemi, v prakticky všech politicky rozhodujících pozicích pohybují bytosti s lidskou formou, ale nelidským vědomím a cíli. Někdo jim říká illumináti, jiný šlechta, třetí Asurové, ale ať už je nazveme jakkoliv, očekávat od nich lidské přístupy je čirá naivita a nerozum. Jsou energeticky navázáni na své mimozemské sponzory a plní jejich zadání podobně jako trubci poslouchají svoji královnu. A tak i zjednodušovat si jejich identifikaci na příslušníky jednoho, byť specifického národa, není produktivní a je spíše překážkou v pochopení jejich globálního planetárního účinkování. Situace v topologii Soupeřů je totiž podstatně složitější a souvisí s topologií sítí jakoby planetárních energetických meridiánů a akupunkturních bodů/sídel. Jen na okraj poznamenávám, že ve snaze definitivně zvítězit se současné jednotlivé skupiny různorodých Soupeřů, které jinak mezi sebou v minulosti zhusta bojovaly (ww2) o dominanci, se nyní spojily do jednoho koordinovaného útvaru a 12.9.2000 oficiálně vyhlásili lidstvu a Strážcům válku.
• Kristovské Lidstvo tedy není bezcennou agresivní skupinou ignorantů, hlupáků či sobeckých bezcitů. K těmto a podobným projevům jsou lidé podprahově provokováni a podněcování sofistikovanými manipulacemi prováděnými ze strany protagonistů dvou výše zmíněných lidstvu nepřátelských agend – tedy Soupeřů. Podotýkám, že snahy o jakékoli relativizování protilidských zájmů těchto agend je jedním z vlastních manipulačních produktů těchto agend a je namístě je odmítnout. Kristovské Lidstvo je tedy ohromnou a svébytnou Duchovní rodinou, která do svého vínku dostala konkrétní pověření/poslání z nejvyšších evolučních míst a která je i v důsledku této své úctyhodné role ve velmi dlouhodobém konfliktu nejen se svými protivníky – Soupeři, ale mnohdy, žel i sama se sebou.
• Planeta Země a současné podmínky pro lidský život na ní jsou v důsledku v minulosti proběhlých událostí válečného charakteru dodnes ve stavu, který pro inkarnované lidstvo znamená zhruba totéž co pro vězně současná aplikace svěrací kazajky a samotky ve vězení s nejpřísnější ostrahou. Vůči takovýmto poměrům je vhodné si uvědomit i složitost pomoci našemu vězni zvenku. A do této situace se metaforicky řečeno, žene něco jako zemětřesení či hurikán, kdy si nikdo ze zúčastněných, ani uvnitř ani venku, není jistý tím, jak dopadne výsledek. Ale příležitost objektivně a nezávisle na vůli kohokoliv právě přichází – a to jak k úniku z vězení, tak k hlubšímu uvěznění. Kolik vězňů/lidí to ví ?

2.Evoluční příležitost

• Období let 2000-2022 (SAC) je historicky absolutně výjimečné období neskutečné evoluční příležitosti pro všechny zúčastněné. Z hlediska lidského jedince se jedná o realizaci procesu v našich zeměpisných šířkách známého pod pojmy jako vzestup, převibrování, spása, návrat do ráje čí království nebeského apod. Proto je namístě si pod tímto konceptem vzestupu představit něco jako možný souběh specifických vnějších okolnosti se specifickým vnitřním stavem vlastního organismu, který může vyústit v úspěšnou a vědomou snahu praktikujícího jedince, povýšit své vlastní schopnosti a vlastnosti natolik, že již během svého aktuálního inkanačního života se zbaví mnoha z překážek ve svém organismu, které mu brání plně rozvinout svůj božský spirituální potenciál. Prakticky to znamená, že takovýto jedinec dosáhne na osvobození se z područí manipulálorů/věznitelů (o kterých mnozí ani nemají ponětí že vůbec existují), spojí se svojí Duchovní rodinou a svobodně se rozhodne o svém dalším angažmá v této pozemské/dimenzionální realitě. Jiní na tuto svobodu budou moci dosáhnout až po opuštění svého stávajícího těla, ale další skupina už tuto svobodu – rozhodovat o své další evoluční cestě – mít nebude. Područí ve vězení pro ně zůstane zachováno, jen podmínky k životu se tam ještě zpřísní (NWO).

3. Šachová partie

• Kromě této individuální a osobní roviny, však přináší toto období rovněž neskutečnou příležitost pro celkové vypořádání se s činností Soupeřů a šanci na ukončení jejich neblahého vlivu na lidskou kristovskou rodinu. A je to právě tato hrozba možného svržení jejich nadvlády, která motivuje Soupeře k tomu, aby k takovému scénáři ve vývoji událostí nedošlo. Přece jen se již příliš dlouho snaží o konečné vítězství než aby se nyní nechali jen tak jednoduše u hladce odstavit od vavřínů. Tato akce-reakce-akce-reakce interakce či přípravy na průběh přicházejícího „zemětřesení“ je tedy tím, co mám na mysli pod pojmem Šachová partie, kdy s tím jak se blíží epicentrum našeho metaforického zemětřesení, zrychlují se jednotlivé tahy interakce, je méně času na správnou reakci a o to víc se hledají překvapivé manévry. Ve výsledku to přináší větší a větší nepřesnost v prognózování dalšího vývoje událostí. Je dobré si uvědomit, že z tohoto principu nelze validně brát v potaz žádné prognózy udělané i v nedávné minulosti. Dnes je potřeba být on-líne. jinak prosté nevíme jak se partie vyvíjí.
• Jedním z aspektů, který je v diskutované Šachové partii používán proti lidstvu Je sofistikované úsilí o falešnou interpretaci pravé lidské historie, kdy za tím účelem byla lidem doslova ukradena jejich kolektivní paměť. Smyslem zavedení strategie umělé amnézie lidstva bylo a je zabránit tomu, aby si většina „vězňů“ vzpomněla a uvědomila si tak svoji situaci a nepřidala se k opozici a lidským sympatizantům a pomocníkům zvenku. Myslím že není potřeba rozvíjet úvahu o tom, jak propastný je rozdíl mezí pacifikací „opozičních“ jednotlivců a ovládáním uvědomělého davu. Období evoluční příležitosti tak j( koncovkou v šachové partii právě vrcholícího kosmického dramatu. Pro doplnění uvedu jedno pojmenování této šachové partie, které docela dobře ilustruje co se za touto šachovou partií vlastně skrývá. Tímto pojmem je Dobytí Svatého Grálu. Grál samozřejmě není žádný kalich s krví ani jiná relikvie. Dobytí Svatého Grálu je dosažení matu v této hře neboli úplné obsazení všech pozemských Hvězdných bran/portálů. A o to usilují jak Lidstvo a Strážci, tak Soupeři.

4. Ukradená paměť

• Lidská historie a vůbec historie diskutovaného kosmického dramatu či šachové partie je něco, co je stále cílem intenzivního utajování a falzifikace. Dějiny píší vítězové a těmi současnými jsou stále Soupeři (i když celková dnešní situace je zatím spíše remízová s mírnou převahou Strážců). Nicméně celá pravdivá historie lidstva je v současnosti opětovně dostupná a je pro zájemce k dispozici. Dlužno ještě podotknout, že technické prostředky, které byly Soupeři použity k realizace této umělé amnézie, spočívají ve znalostech multidimenzionální bio-fyziky, kdy v přístupu k těmto datům bylo lidstvu zabráněno jak globálně – prostřednictví technologií celoplanetárních frekvenčních zádrží, tak i selektivně, prostřednictvím technologií dědičných aurických implantátů/bariér, falešně lidem prodávaných jako tzv. dědičný hřích.
• Není namístě se v tomto okamžiku zabývat některou z historických podrobností, ale v případě tématu Ježíše Krista udělám jedinou výjimku. Rád bych na tomto příkladu ukázal, jednak jak velká mystifikační mašinérie kolem nás dnes vládne a druhák poukázal na podstatu Ježíšovy mise. O co vlastně ve skutečnosti jde v případě této mise ? Jak rozumět pojmům jako ukřižování, snímání hříchů světa apod. Aniž bych zacházel do podrobností chtěl bych říct, že Ježíšův příběh tak jak jej známe je účelově dvojnásobně prefabrikovaný podvrh. Žádná skutečná historická osoba Kristovského avatara ve skutečnosti nikdy ukřižována nebyla. Nicméně k ukřižování konkrétní osoby došlo, ale jednalo se o jinou osobu a celé toto všeobecně známé, golgotské martýrium bylo v tehdejší době organizováno jako krycí příběh, s cílem odvrátit pozornost Soupeřů od skutečného působení Kristovské mise, spočívající v realizaci určitých konkrétních nápravných opatření, způsobených selháním mise faraóna Achnatona v dřívějším období a druhak v bezpečném založení utajené genetické rodové linie (víz. hlavní myšlenka knihy Šifra mistra Leonarda), obsahující ve své linii specifické energetické programy, nezbytně potřebné v našem současném SAC, přičemž oba dva tyto primární cíle byly úspěšně završeny. Druhou manipulaci této události provedli již samotní Soupeři, kteří na koncilu v Nice v období 325 n.l. reinterpretovali tuto událost do dnešní podoby, tlačící lidi do pozice podřízených oveček, trpně čekajících na externí záchranu či spásu. Čisté vědění o pravém průběhu této mise by jen rozzářilo, již tak inspirující a veskrze blahodárné působení Kristovských myšlenek a energií v tehdejším období.
• Jedním z neblahých důsledků této ukradené paměti a společenská dehonestace dějepisu je relativní snadnost, s jakou Soupeři manipulují i naší současnou realitou, kdy se vůbec nemusejí ohlížet na jakýkoliv logický výklad probíhajících událostí a vystačí si s uměle zavedenými a vágními abstraktními nálepkami a metaforami typu terorista, odborník, extrémista, radikál, osa zla, cestovní mapa atd., všichni je známe a možná se brzy dočkáme i první verze příslušného „newspeakovského“ slovníku.

5.  Zmanipulovaná realita

• A tak, veškeré současné celosvětové, politicko-společenské dění a témata jako globální – oteplování, ekonomická krize, obrana, války a odzbrojování, nový řád atd. a od nich odvozené lokální konflikty a nerovnováhy jsou ve skutečnosti jen vnějšími, krycími a víceúrovňovými mediálními zástěrkami, kterými se Soupeři snaží odvrátit pozornost veřejnosti od toho, co, jak a proč ve skutečnosti (dlouhodobě) sami dělají a od toho, že se nacházíme právě uprostřed absolutně výjimečného a vzácného časového období, natož aby se snad tato reverzně naformátovaná veřejnost začala pídit po podstatě této výjimečnosti a vzácnosti. Pro představu – reverzně naformátovanou veřejností mám na mysli situaci, kdy energetické tzv. Merkaba pole kolektivního lidstva/rasy byly zjednodušeně řečeno, odpojeny od svého přirozeného napojení na Slunce a byly uměle připojeny k planetě Nibiru (planeta, kam byla vyhoštěna jedna ze skupin linie Anunnaků, známá jako bibličtí Nefilimové), skrze kterou byla změněna frekvence i směr rotace těchto polí. Tato situace stále trvá !
• Únik z tohoto falešného vidění a výkladu světa a průnik do chápání pravé podstaty naší reality a existence probíhá na individuální rovině v podobě postupného odkrývání celé řady předpřipravených manipulačních vrstev. Je potřeba mít na paměti, že Soupeři lidstva mají na tyto unikající jedince nachystánu celou škálu léček, do kterých tyto jedince umně „chytají“. Jde o to, že když už někdo prohlédne některou z falešných vrstev, tak na nově se vynořivší pláni je zpočátku opět tápajícím hledajícím a v této situaci je opět zranitelný (i když už méně) a lze jej tak zase nalákat na falešnou cestu, byť o úroveň manipulace vyšší, než na které se operuje se zcela nevědomou/omámenou veřejností. V těchto vyšších vrstvách se již nemanipuluje na základní pojmologické a racionální úrovni, ale na úrovních interpretačních. Jinak řečeno, přiznává a relativizuje se zde mnoho z toho co se v nižších vrstvách dogmaticky kodifikuje, popírá či zesměšňuje, ale liberálnější interpretace těchto esoterických konceptů jsou sofistikovaně zavádějící a scestná. Typickým příkladem je léčka v podobě falešné a zavádějící aktivity známé jako tzv. Tvůrci křídel (Wingmakers), ke kteréžto aktivitě „doputuje“ nejen mnoho „racionálních nenechavců:-)“ , ale i mnoho z těch bystřejších, nábožensky vychovaných hledajících, kteří prohlédli tuto svoji první masovou vrstvu běžné dogmatické náboženské spirituality.

• Celou další oblastí, která je pod trvalou falzifikací a utajováním je samotná holografická povaha lidské bytosti a celé naší reality, kterým se pojďme nyní na chvilku věnovat.

6.  Holografická realita

• Lidská bytost je multidimenzionální, energetický útvar s 12-ti prvkovou/úrovňovou anatomií. Těchto 12 aspektů není náhodných a koresponduje jednak se strukturou Kristovské duchovní rodiny a druhak s dimenzionální strukturou našeho vesmíru. Pro hlubší pochopení si nyní jen řekněme, že je potřeba rozlišovat mezi lidským Vědomím a lidským tělem. V principu dnes platí inkarnační mechanismus, kdy se Vědomí vtěluje do těla, ale tají se přitom dvě klíčové věci. První věcí je princip cyklické, holografické tvorby lidského těla lidským Vědomím a druhou pak je fakt, že lidské Vědomí si ve své 12-ti prvkové architektuře nese ve svých vyšších energetických úrovních svoji originální a nezmanipulovanou podobu/matrici, využitelnou pro holografickou manifestaci svého těla, kterou je schopno v tomto procesu využívat k „opravám“ karmicky znečištěných i záměrně cizí vůlí poškozených nižších energetických vrstev své anatomie. Z těchto utajovaných aspektů 12-ti prvkové lidské anatomie vyplývá jednak to, že svobodné lidské Vědomí Strážců se může operativně „bez narození“ inkarnovat/manifestovat/vydat na misi do kterékoliv z 12-ti dimenzí/evolučních úrovní našeho vesmíru a tam udělat co je potřeba a posléze se „bez smrti“ vrátit „domů z mise“. Druhým důsledkem je to, že nesvobodné lidské Vědomí informovaných lidé, může využít znalosti tohoto holografického manifestačního principu ke své vlastní energo-bio-terapii s cílem osvobodit se z pout svěrací kazajky, samotky i vězení samotného.
• Pojem rasa pak je namístě chápat nikoliv jako identifikaci fyzického genotypu, ale jako skupinový inkarnační prostředek/nosič pro pobyt Vědomí v tom, kterém jím vybraném světě/dimenzi. Dimenzionální rasy coby nosiče Vědomí si tak vytvářejí tato Vědomí proto, aby se prostřednictvím nich mohly dimenzionálně/vertikálně pohybovat po celém aktuálním vesmíru (je jich víc) a v nich vyvíjet (karmicky monitorovanou) činnost. Proto si i Vědomí lidských Soupeřů vytvářejí vlastní rasy/nosiče, prostřednictvím nichž se rovněž vertikálně pohybují/přemísťují/teleportují po vesmírech. Pro upřesnění – průchody mezi dimenzemi jsou známy jako tzv. červí díry, které vznikají (přirozeně nebo technologicky) coby průnik bílých/elektrických a černých/magnetických děr. To je ale opět již téma na jindy.

• Pro osvětlení některých dezinformací jen uvedu, že v naší aktuální troj-dimenzi (1-3) si lidské Vědomí projektuje/tvoří rasové, holografické tělo v biologické podobě založené na prvku uhlíku, ve vyšší troj-dimenzi pak v biologické podobě založené na dvou prvcích – uhlíku a křemíku, v ještě vyšší troj-dimenzi pak v biologické podobě založené na prvku křemíku a v ještě vyšší (10-12) již operuje pouze v podobě tekutého/plazmatického světla.

7.  Karma osobní, lidstva a planety Země

• Ve výše uvedeném textu jsem se dotkl důležitého pojmu karma. Pojďme si k němu něco bližšího říct. Pojem karmy je namístě chápat jako kvalitu/míru průzračnosti/čistoty individuálního stavu jedné z aurických vrstev naší multidimenzionální inkarnované osobnosti. Kvalita této vrstvy pak je jedním z příčinných faktorů naší individuální možnosti či nemožnosti vytěžit z právě probíhajícího vzácného období SAC jeho kvintesenci. Je dobré pracovat s představou, že v rámci procesu holografické manifestace je energetický karmický stav transformován/přenášen do naší biologické genetiky se všemi běžně známými průvodními jevy zdravotního charakteru. Druhým příčinným faktorem ovlivňujícím individuální využitelnost soudobého SAC je karma vztahující se na celou Duchovní rodinu kristovského lidstva. A třetím příčinným faktorem je planetární karma, kdy i planeta samotná si nese ve své auře tuto svoji vrstvu. A ve výsledné součinnosti/průniku těchto tří energetických vrstev spočívá matrice/předloha pro holografickou manifestaci aktuálních celosvětových, společensko-politických poměrů na Zemi, ve kterých se ten který jedinec ocitá. Sami si tak tvoříme vlastní verzi realitního hologramu, která je však pouze, sice hodně ale přece jen, pouze podobná verzi realitního hologramu bližního svého. A je to právě o této energetické součinnosti, která je obsahem transformačně-evoluční, posvátné a nezastupitelné roli andělského kristovského lidstva na této planetě dnes i kdykoliv jindy v dobách její existence, kdy míra naplnění této role má přímý dopad na situaci na celé planetě (v průběhu našeho metaforického zemětřesení). Prostě lidstvo a planeta Země jsou energeticky svázáni od té doby, kdy se Země stala adoptivní matkou lidstva, když toto bylo po poničení svého originálního domova donuceno hledat si azyl.
• A ještě jinak řečeno – živá bytost jménem Země má v tomto SAC rovněž příležitost k vzestupu a jde o to, kolik lidí to zvládne a půjde spolu s ní. Země bude opozdilce oplakávat, ale sama se kvůli nim vzdát svého evolučního vzestupu nemůže. Je to opět a stále jen na svobodné volbě každého jednotlivce, kam napne svoji pozornost a své síly.

8.  Svobodná vůle

• Co to ale je ta svobodná vůle a máme ji v tom našem planetárním vězení vůbec k dispozici ? S využitím výše napsaného se mi to bude dobře specifikovat. Na svobodnou vůli je potřeba se umět dívat jako na dar, který lidstvu dali do vínku jeho Tvůrci. Jde o to, že svobodná vůle je mechanismus, který je součástí holografické manifestace v tom smyslu, že se při manifestaci přihlíží k chtění/vůli/činnosti inkarnovaného Vědomí v těle, které tak má možnost jakoby zespodu nahoru zasahovat do toho, jak bude vypadat výsledná projekce. Typické využití této svobodné vůle pak je dvojí – vědomé a nevědomé. Nevědomé využívání spočívá v automatické karmické odezvě a tím i stavu karmické energetické vrstvy se všemi z toho plynoucími důsledky. Vědomé využití svobodné vůle pak spočívá v aplikaci terapeutických technik, které umožňují inkarnovanému Vědomí modifikovat energetický stav svých aurických polí či vrstev s cílem zbavit se nežádoucích modifikací a nánosů a samo si tak obnovit (regenerovat) plný potenciál svých holografických vlastností a schopností (v podmínkách vězení). A právě pro možnost tohoto univerzálně-kreativního využití svobodné vůle je namístě chápat svobodnou vůli jako tvůrčí dar, se kterým je spojeno úsloví o stvoření člověka k obrazu božímu.

9.  Centrální zdroj a Zákony Jednoty

• Jedná se o téma, kde bychom měli mít alespoň v základech rovněž jasno, kde je sever a kde jih. Pojem boha totiž patří mezi silně zmanipulované pojmy. Bůh ve smyslu stvořitele byl lidstvu podvržen v personifikované a externí podobě kohosi kdesi nedostižně daleko, koho je se potřeba bát a uctívat. Pro účely tohoto textu bych vypíchl dva aspekty tohoto tématu. Prvním je fakt, že Bůh coby Stvořitel všehomíra skutečně existuje a je pro naši současnou úroveň vědomí vhodně modelovatelný v podobě Centrálního zdroje veškeré existující energie. No a z toho implicitně vyplývá, že i lidstvo, vesmír, planeta Země i všichni Soupeři i my osobně jsme různě individualizovanou částečkou Vědomí této tzv. omnipotenciální energie, která, když by se jí/nám podařilo očistit se od dalších, postupně vzniklých energetických nánosů, bude cítit a prožívat jedinou energii a to touhu znovu se vrátit – sjednotit se se svým Zdrojem, podobně jako se může kapka vody sjednotit s oceánem. Druhým aspektem je vědomost toho, že každá individualizovaná částečka této z Centrálního zdroje emitované energie Vědomí je při svém výstupu ze Zdroje opatřena jedinečnou identifikační signaturou, která tuto částečku trvale provází na její samostatné pouti kamkoliv jde. A pokaždé, když tato částečka, někdo by mohl říci Boží jiskra, vstoupí do nějaké, od Zdroje vzdálenější vrstvy/dimenze, si v této vrstvě opatří doplňující identifikační sub-signaturu se kterou pokračuje na své „vnořovací“ evoluční anabázi a naopak, když se vrací či vynořuje na své cestě zpět, slouží ji tato signatura k orientaci, kudy v této nové vrstvě pokračovat dál. Každý z nás nese hluboko v sobě tuto identifikační signaturu, která nás jednoznačně identifikuje a predeterminuje, a hluboko podvědomě nás vede naší evoluční cestou buď konvergenčně ke Zdroji – to když ctíme univerzální poznatky a zákonitosti – známé jako tzv. Zákony Jednoty (Jednoho Zdroje) anebo divergentně, od Zdroje, to když je neakceptujeme, což si zvolily jisté frakce Soupeřů kdysi dávno a dodnes řeší jak z této šlamastiky ven (Zeta Rigeliánci).

10.  Období SAC – hvězdný aktivační cyklus

• Evoluce je o pohybu energetických Božích jisker Vědomí směrem ze Zdroje do dimenzionální manifestace/oddělenosti a zpět z manifestace do sjednocení se se Zdrojem. Tento pohyb má mnoho analogických forem např. v podobě nádechu a výdechu či střídání ročních období. Pro naše účely je vhodné si uvědomit, že toto vše se odehrává v cyklech. A podobně jako do sebe zapadají cyklující ozubená kolečka nějakého hodinového strojku a řídí/časují tak chování/přeskoky ručiček, zapadají do sebe i cykly zkonstruované pro výskyt období vhodných k vnořování a vynořování Božích jisker a řídí/časují tak okamžiky průchodů těchto Jisker mezi jednotlivými patry/dimenzemi vesmíru. Tyto období, kdy je možné ony průchody bez podpůrných technologických prostředků realizovat, jsou známy jako tzv. Hvězdné aktivační cykly a vyskytují se ve vazbě na konkrétní planetu a tamější nativní inkarnační rasu.
• V této souvislosti si řekněme ještě jeden upřesňující aspekt tohoto období. Jde o to, že ony dimenzionální přechody či vzestupy, chcete-li, jsou po technické stránce situací/odobími, kdy se mohou jakoby energeticky spárovat/sesynchronizovat či seřadit určité energetické vrstvy připraveného lidského inkarnáta a planety s tím výsledkem, že takto připravený jedinec je schopen využít toto seřazení právě k onomu interdimenzionálnímu průchodu a to včetně svého biologického těla. Je to něco jako sci-fi teleportace, ale je to skutečně možné a dostupné. V této souvislosti totiž takovýto jedinec využije svých terapeuticky nově nabytých schopností a prostřednictvím své energetické tzv. Merkaba vrstvy jakoby demanifestuje svůj hologram v časoprostorové dimenzi ze které odchází a remanifestuje jej v dimenzi, do které přichází. Tento interdimenzionální prostup je možný buď masově v těchto vzácných přirozeně se vyskytujících obdobích SAC a nebo selektivně, prostřednictvím umělých technologických prostředků, známých jako tzv. Hvězdné brány. Smyslem využití příležitosti právě probíhajícího SAC, je jeho masové využití s cílem maximalizovat prostup pro co největší počet Kristovských Vědomí inkarnovaných (uzamčených) do aktuální lidské pozemské rasy a její návrat do svého nativního prostředí. Do svého, po někdejší katastrofě již dávno revitalizovaného, původního domova v páté dimenzi známého jako planeta Tara.

• V této souvislosti však musím zmínit ještě jeden aspekt současného období výjimečné a vzácné evoluční příležitosti. Jde o to, že i když výskytu přirozeného SAC nelze zabránit, lze zabránit v možnosti jeho využití. K využití totiž musí být energeticky připraven jak člověk tak planeta. A pokud by se podařilo, což se v minulosti mnohokrát podařilo, zabránit v připravenosti planetě, přestože byli k dispozici připraveni lidé, nemohli tito SAC využít, protože připravena nebyla planeta. Ne že by nechtěla, ale v důsledku, destruktivní a správně načasované záškodnické a sabotážní činnosti Soupeřů a jejich sponzorů. A tak v minulosti mnohokrát, právě v obdobích SAC, došlo k vyprovokovaným planetárním kataklyzmatům, které globálně zabránily v možnosti realizovat evoluční vzestup pro připravené inkarnované Vědomí a uniknout tak z našeho metaforického vězení. Proto i dnes tak často zmiňovaný tzv. posun pólů není něco, co planetě jako takové hrozí jen proto, že probíhá SAC, ale je to něco, co se Soupeři snaží vyvolat a tím zabránit v úspěšném využití této příležitosti. Pro dokreslení této vzácnosti uvedu nyní jen jeden časový údaj. Poslední, hromadně využitelný SAC proběhl na planetě Zemi před cca 208 000 lety ! Od té doby zas až nyní (od 1.1.2000) jsou všechny potřebné kristovské energie lidstvu opět k dispozici ! A to jak pro potřeby vzestupu, tak pro potřeby těch, kteří koordinovaně pracují např. na ukončení reverzního připojení Merkaba polí k planetě Nibiru a stejně tak i pro energo-bio-terapeutické potřeby každého informovaného jednotlivce. Jsi skutečně správně informován i ty, milý čtenáři ? Pochopil jsi už, co bylo myšleno výrokem o druhém návratu Krista ?

11.  Auto-energo-bio-terapie

• V tomto okamžiku si zajisté mnoho z čtenářů řekne – jaké tedy jsou ty auto-terapeutické prostředky, prostřednictvím nichž bychom mohli zapracovat na stavu svých aurických těl ? K tomu opět dvě poznámky. První z nich známe pod pojmem Láska. Láska je „všehodobraschopná“ energie. Rozumíte ? Pokud je skutečně prožívaná Láska motivací našich snah, nemůžeme sejít z cesty ať činíme cokoliv. Pro inspiraci ještě uvedu čtyři archetypální formy energie Lásky. První je tzv. „Soft Láska“ alá láska k dětem. Druhou je tzv. tzv. „Tough Láska“ alá lásky typu odsud – posud, třetím archetypem je „Self Láska“ alá úcta sama k sobě a čtvrtým je tzv. „Omni Láska“ neboli Láska k Bohu a všem jeho dětem.

• Tou druhou poznámkou je síla mysli pramenící z vědomostí. Ne nadarmo kdosi moudrý řekl: „Mocný je kdo může a může ten kdo zná„. Jde o to, že pokud „vyšperkujeme“ naši láskyplnou motivaci věděním, můžeme hodně urychlit žádoucí progresi ve stavu našeho aurického těla. Pod tímto věděním mám na mysli racionální znalost technik a jejich praktického používání, prostřednictvím nichž jakoby jdeme Bohu v nás, naší niterné Božské signatuře, naproti. Pokud se tedy naučíme jak v meditacích nahradit naši mentální pozornost konkrétní a cílenou spirituální představivostí, můžeme rychle dosáhnout na likvidaci jak karmických usazenin a miasmů, tak i uměle implantovaných blokačních vrstev a překážek ve svých energetických vrstvách. Těmito technikami tak můžeme kompletně zreorganizovat a zregenerovat bio-energetický stav svého organismu a následně uvést do provozu své doposud neaktivní geny (Junk DNA) se všemi z toho vyplývajícími, zdánlivě fantastickými možnostmi, lidské rasy. Lapidárně řečeno je prostě vhodné a užitečné brát vážně myšlenku, že prostřednictvím změny v auře můžeme změnit své geny a potažmo i zdraví a nabýt i nových, doposud spících schopností. Ale jak jsem psal výš – vše je to „jen“ o tom, jak nakládáme se svým božským darem – svobodnou volbou. Tak jak můžeme napsané akceptovat bez výhrad či se specifickými výhradami, tak to může jako celek či jen částečně zamítnout. Je to na každém z nás, ale přesto přemýšlejme nad tím sdílením energetických polí, společnou Duchovní rodinou.

12.  A nemůže to být nakonec ještě všechno jinak ?

• Jedno utěšovací pořekadlo říká – nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř. Proč to na závěr zmiňuji ? Jedná se o to, že velikost diskutovaného kosmického dramatu je skutečně grandiózní a ukazuje se, že se na horizontu událostí možná vynořují nové hrozby. Bez toho abych zacházel do podrobností lze říci asi tolik, že s tím jak současný SAC kulminuje, objevují se noví zájemci o vstup do této situace s cílem vytěžit z ní pro sebe maximum. Je to něco podobného jako v případě končící aukce, kdy v posledních chvílích před jejím ukončení mnohdy dochází k objevení se nových, silných a dravých zájemců o kořist. Doufejme, že tyto nově se objevivší vlivy a síly nebudou natolik mocné, aby nakonec dokázaly vše zvrátit ve svůj prospěch. Hovořím zde o tom jenom z toho důvodu, že některé novější informace toto nebezpečí zmiňují např. ve formě hroutící se galaxie apod. Ale i toto je již na téma na později.

A ještě jednu poznámku závěrem této kapitoly. Jsem si vědom toho, že by mi kdokoliv nyní mohl namítnout, že se zde zabývám přece jen nepraktickými či přímo spornými hypotézami a „hraběcími radami“. Vždyť namístě je spíš možná nějaký setsakramentsky fyzický a pragmatický, survival či emergency program ne ? Mám na to jen jedinou odpověď. Když byli kdysi v minulosti lidé plnohodnotnými lidmi, neplatil žádný reinkarnační mechanismus. Tito plnohodnotní lidé se nemuseli těžce rodit a smutně umírat. A dnešní šance, ta o které je celý tento text, je právě o tom, jak se stát a to pokud možno svépomocí, opět tímto plnohodnotným člověkem, který nemusí a neřeší hrozby související s možným zánikem jeho organismu ve vězení, ale který si chce vzpomenout na to, jaké to je svobodně žít, létat a milovat.

Děkuji Vám za pozornost a omlouvám se všem, kteří se s námi nyní loučí a kterým jsem tak sebral drahocenný čas a energii potřebné k četbě. A všem ostatním čtenářům, kteří se rozhodli s námi pokračovat pak upřímně přeji, nechť Vás láska, radost a úspěch provází na Vaší cestě za svobodou. Vydejme se na ni.

Bez pochopení skutečné minulosti není možné ani správné pochopení naší současnosti. Pokud tedy máme za cíl, pochopení této naší současnosti, což máme, je na místě odstartovat tuto naši cestu, kde jinde než – na začátku a tím je prozkoumání pravdivé a skutečné minulosti lidské historie. Správnost tohoto přístupu si bude moci každý čtenář ověřit sám, na závěr tohoto našeho historického exkurzu. Máme-li se tedy nyní zabývat vhledem do pravdivé lidské minulosti, máme na výběr ze dvou přístupů. Tato volba vyplývá ze skutečnosti, že zde máme co do činění se skutečně ohromným objemem dat na straně jedné a velmi omezeným prostorem pro jejich prezentaci na straně druhé. Můžeme se tedy věnovat buď jakési závěrečné sumarizaci toho co všechno se odehrálo, aniž bychom se o těchto reálných dějích podrobně rozepisovali anebo se můžeme pokusit o jakousi maximálně sestručněnou, téměř bodovou prezentaci toho nejpodstatnějšího, co se v historii odehrálo s tím, že závěry a konsekvence si již udělá každý čtenář sám. Osobně jsem se rozhodl pro tento druhý přístup, protože se domnívám, že i nad takto stručnou, v podstatě pouze dějepisnou rekapitulací, již může každý zájemce sám samostatně pokračovat v detailizaci, pokud pocítí potřebu tak činit a rovněž si tak může každý provést vlastní závěrečnou sumarizaci a sám si popřemýšlet nad konsekvencemi, které z vyřčeného plynou. Tolik na vysvětlenou jsem tedy chtěl uvést k metodice výkladu a sami si budete moci ověřit, zda jsem zvolil správný přístup.

Dejme se tedy nyní již bez dalšího zdržování do práce. A začněme na samém začátku, tedy událostí konvenčně známou jakožto tzv. Velký třesk.

1. Hlavní události odehrávající se před zrozením lidstva

1.1 Vznik našeho vesmíru neboli tzv. Velký třesk

Na rozdíl od konvenčního přístupu k výkladu vzniku našeho vesmíru, hovoří Prameny zcela odlišně. V období před 950 miliardami let došlo k vytvoření toho, co dnes považujeme za náš vesmír. Tento výtvor nebo stvoření, chcete-li bylo výsledkem vědomé činnosti Centrálního zdroje v Procesu tvoření. Takto vzniklý vesmír není jediný svého druhu, ale nás zajímá z toho důvodu, že pro lidstvo znamená něco jako rodiště pro člověka. Prostě lidstvo se v tomto vesmíru narodilo. Narodilo se ale daleko později než vznikl vesmír a předtím, než se narodilo se odehrála celá řada událostí, které se postupně staly i příčinou toho, že lidstvo spatřilo světlo světa. Než si však řekneme něco bližšího k tomuto početí, musíme se ještě na chvíli zastavit u okolností samotného vzniku našeho vesmíru. K tomu chci říci asi tolik, Prameny popisují Proces tvoření Centrálního zdroje jako energetickou emanaci sama sebe v podobě individualizovaných, jedinečně signovaných (podepsaných) částí energie, které se metaforicky řečeno chovají či mají chovat jako vzduch v procesu dýchání. Tedy s výdechem ze systému vystupují a s nádechem se zas vracejí. Nad „bohulibým“ smyslem tohoto „centrálního/božího dýchání“ si již každý můžeme popřemýšlet sám. Tyto individualizované části energie, jsou rovněž nadány oním „dýchavičným“ procesem tvoření, takže si můžeme představit, jak postupně roste posloupnost menších a od Centrálního zdroje vzdálenějších částí energie a s nimi i složitější koloběhy jejich vzájemně svázaných časových cyklů výdechu/výstupu a nádech/návratu. Pokud si doplníme tuto představu o to, že emanace prvních částí božské energie byly tak velké, že by vydaly na celé galaxie či vesmíry, blížíme se k reálné představě toho, že individualizované bytosti patří až mezi ty naposledy vzniklé a nejmenší božské energetické částice. A když si tuto představu ještě doplníme o poznatek, že tyto jednotlivé energetické části jsou anatomicky utvářeny na opakující se holografické či fraktálové architektuře (která do svých derivátů replikuje samu sebe – tedy svoji signaturu), tak se nám již naskýtá příležitost ukázat si takovou posloupnost dýchajících, tvořících a tedy nutně „živých“, na sobě vzájemně závislých, energetických částí v této zjednodušené, strukturálně hierarchické podobě: Centrální zdroj, prvotní kvazi-energetické pole, vesmíry, galaxie, hvězdné systémy, hvězdy, planety, nehmotné bytosti, hmotné bytosti. Prameny tento Proces tvoření Centrálního zdroje precizují, takže je pro oslovené zájemce k dispozici poměrně podrobná a precizovaná verze výše naznačeného holografického konceptu tvoření.

V této chvíli se vrátíme k našemu vesmíru, který již nyní vidíme správně zasazený do posloupnosti Božského Procesu tvoření kdesi doprostřed a můžeme si představit, jak se v něm narodily/objevily/manifestovaly ohromné části vědomé, tedy inteligentní energie, které se jednou, při svém návratu, opět stanou součástí svých tvůrců/rodičů tedy našeho vesmíru. A tyto vědomé inteligentní části energie tak svým vznikem ale získaly i prostor pro vlastní sebevyjádření a získání škály poznatků, pročež samy „dýchly“ a stvořily nehmotné bytosti a dílčí regiony ve vesmíru potřebné pro jejich účinkování (říkejme jim zkráceně třeba galaxie). A tyto nehmotné bytosti posléze rovněž „dýchly“ a stvořily bytosti hmotné a další menší dílčí regiony ve své galaxii potřebné pro jejich účinkování (říkejme jim zkráceně třeba hvězdné systémy). A tyto již hmotné bytosti posléze rovněž „dýchly“ a stvořily bytosti ještě hmotnější a další, ještě menší dílčí sub-regiony v svém hvězdném systému potřebné pro jejich účinkování a jim říkejme zkráceně planety.

Pokud se nyní nad tímto modelem zamyslíme, uvědomíme si, že v sobě obsahuje univerzální princip, který spočívá v tom, že je nezbytné zajistit to, aby se „vydechnuté části energie“ po jakési kružnici či spirále vrátily opět zpět ke svému tvůrci a opětovně se s ním sloučily/sjednotily. Tomuto univerzálnímu principu, který „zařizuje“ správný směr hybného momentu tohoto „dýchajícího“ koloběhu, tomu říkejme evoluční tah. Jenže co se stane v případě, když se nějaká individualizovaná část prostě vrátit ke svému tvůrci/rodiči prostě nechce či to odmítne, je to vůbec možné ? Jinými slovy co nastane, když se neřídí oněmi univerzálními zákony, které ono opětovné sjednocení se podmiňují ? Pro zodpovězení této otázky je potřeba vědět, že v Procesu tvoření mohou vznikat individualizované části energie ve dvou principielně různých modifikacích. Jedna modifikace je a druhá není vybavena schopností, kterou známe jako Svobodná vůle. Ty části, které nejsou touto schopností vybaveny, nemají principielně vůbec možnost odmítnout či nechtít se opětovně sjednotit se svými tvůrci, tam je to jasné, síla vdechujícího evolučního tahu si je prostě přitáhne a reintegruje. Složitější a zajímavější to je u těch individualizovaných částí, které Svobodnou vůli vybaveny jsou. Jak je zde ošetřena (tvůrci těchto subčástí – každá část je subčástí jiné, systémově výš stojící části – to neztrácejme ze zřetele) tato nevůle se vrátit ? Tvůrci částí vybavených Svobodnou vůlí tuto eventualitu vyřešili dvěma principy. Prvním je Princip karmy a druhým je Princip dohledu. Karmický princip je niterným odrazem principu a smyslu Svobodné vůle, tedy toho, proč vůbec byl tento princip uveden v existenci. Kdo nechce nemusí – budiž, vyzkoušíme to, ale tento postoj se v čase vyvíjí a proto je nezbytné monitorovat důsledky činnosti těch, kteří odmítnou respektovat Univerzální zákony Jednoty. Jednak proto, aby nenapáchali víc škod než jsou kdy schopni odčinit a jednak proto, aby vrátili energii těm, kterým ji v důsledku své úkorné činnosti odebrali. Na druhý zmíněný Princip dohledu je užitečné se dívat jako na bezpečnostní pojistku ze strany tvůrců/rodičů, kdy tito si samozřejmě jsou principielně vědomi toho, že jejich „ratolesti“ jednak mohou napáchat mnoho škod, za které nesou svoji karmickou odpovědnost a druhak si sami přejí, aby se tyto jejich „nezbedné, ale milované dětičky“ dříve či později Svobodně rozhodly pro návrat, nechtějí-li se sami vrátit/integrovat ke svým Tvůrcům nepoškozeni a nekompletní. Přičemž jak již víme, čas není nekonečný, ale cykluje a v určitém okamžiku může dojít do stavu, kdy již nic nelze odložit na příště, protože nadřazený cyklus není svázán s Tvůrci vybavenými Svobodnou vůlí a tak výjimky nelze vyjednat. Proto si Tvůrci těchto systémů vybavených Svobodnou vůlí, dosazují do těchto svých systémů jakési své Strážce evoluce, kteří se starají o to, aby se činnost v těchto systémech nedostala do takových excesů, kdy by těmto Tvůrcům nezbylo, než jakoby doplatit na činnost svých, Svobodnou vůlí vybavených potomků a sami se tak reintegrovat v energeticky neúplném, jakoby zmrzačeném stavu. A teď si uvědomme, že ne náhodou používám rodinné pojmy. Představte si, že Vaše rodina se navždy stěhuje, ale jeden milovaný člen to nezvládá a vypadá to, že nebude schopen odjet s Vámi. Jak byste na tuto situace reagovali ?

A nyní se vraťme zpět k našemu vesmíru s tím, že v něm byl vytvořen prostor pro činnost individualizovaných částí, vybavených Svobodnou vůlí. A tyto části, v podobě tří nehmotných kolektivů vědomí, tvoří východisko pro smysl vzniku a veškeré následné dění v našem vesmíru, kdy se na samém začátku domluvili na společné koexistence svých různých typů stvořených dětí a jejich mírovém soužití, tj. toho, zda se jim podaří Svobodně si zvolit návrat ke svým tvůrcům/rodičům či nikoliv. V našem vesmíru tak vznikají první uskupení víceméně jemnohmotných kolektivů na různých morfogenetických základech, které se tak stávají prostředkem k dílčím inkarnacím svých tvůrců/rodičů a tím i prostředkem k prožití zkušeností z tohoto typu evolučního cyklu/experimentu.

A o tom, jak tato koexistence probíhala a v jakém vztahu k ní je náš dnešek, tak o tom si budeme povídat v následující části.

1.2 Vznik a prvotní osídlení našeho vesmíru

Než se budeme věnovat událostní lince našeho příběhu, je nezbytné si říci ještě několik slov ke struktuře a osídlení našeho vesmíru. Tato struktura jak je asi zřejmé, koresponduje s jednotlivými Tvůrčími procesy a tak na ni můžeme nahlížet jako na jakési samostatné časoprostorové sféry, v rámci nichž se odvíjí událostní evoluční linka aktivit a činnosti v nich operujících částí vědomí, tedy duchovních energetických kolektivů, rodin a bytostí. Z tohoto úhlu pojetí je vhodné, modelovat si náš vesmír do podoby pětiposchoďové budovy, přičemž každé z poschodí či galaxie je tvořeno třemi samostatnými odděleními či hvězdnými systémy. Lze si tak představit celou budovu jako jakousi prostorovou 15-prvkovou kompozici, kdy v pátém, nejvyšším patře přebývají tři primární nehmotné kolektivy vědomí (13-15 oddělení) a v patrech nižších pak jejich děti. Toto „nejvyšší patro“ našeho vesmíru je v Pramenech pojmenováno jakožto Pás Orionu a ony tři kolektivy jako Rishi – Breneau. V 15-tém patře pak vznikl tzv. Smaragdový řád Breneau, v 14-tém patře tzv. Ametystový řád Breneau a v 13-tém patře tzv. Zlatý řád Breneau. Společně se nazývají Rishiové. Těchto pět jednotlivých pater tvoří každé jedno třídimenzionální evoluční prostředí a je v Pramenech pojmenováno jako tzv. Harmonické universum, zkráceně HU-5 až HU-1.V tomto okamžiku je nezbytné ještě zmínit, že k časoprostorovému pohybu mezi jednotlivými patry a odděleními slouží systém tzv. Hvězdných bran, které jsou lokalizovány na konkrétních kosmických tělesech v jednotlivých patrech a dimenzích. Vesmírný provoz těchto Hvězdných bran pak „hlídají“ Strážci evoluce, kteří tak korespondují s civilizací, která má to které kosmické těleso, na kterém je umístěna některá z Hvězdných bran, za svoji domovskou planetu. Pro názornost si uveďme grafickou podobu této naší budovy, respektive prvních čtyřech pater. Páté patro je patro specifické a slouží k propojení s dalšími budovami – sousedními vesmíry.

Pro přesnost si jen řekněme, že celá naše 15-ti poschoďová budova je obklopena ještě vyššími evolučními prostředími, podobně jako je skutečná budova obklopena svým venkovním okolím. Toto okolí však již nevytváří trojdimenzionální časoprostorová patra, pouze jakoby „produkuje“ tři primární energetické napájení jednotlivých 15-ti poschoďových vesmírů. Podrobnější popis těchto a vyšších úrovní je k dispozici, ale již překračuje rámec tohoto našeho materiálu. Jen si tedy uveďme, že tyto tři nesmrtelné, nehmotné a beztvaré inteligence bytující v těchto úrovních jsou v pramenech nazývány Univerzální trojicí (Otec, Matka (nikoliv Syn) a Duch svatý) nebo kolektivy Yanas a nad nimi ještě výše stojící Centrální zdroj je nazýván Yunasai. Nyní se však vraťme k našemu 15-ti úrovňovému vesmíru a udělejme si o něm přiměřenou představu – viz.obrázek níž.

Co je důležité zmínit je skutečnost, že takto chápaný vesmír není jediným svého druhu, ale těchto vesmírů (budov) existuje opět ve fraktálové kompozici víc. Souvisí to s koncepty jako částicový a antičásticový (paralelní, jin-jang) vesmír, časové evoluční cykly apod., tedy s pojmy, které přesahují rámec našeho textu, ale inspirovaným zájemcům jsou k dispozici. Pro naše účely bude nyní stačit, že víme, že náš výklad se týká jen jednoho konkrétního vesmíru – časového matrixu a to toho, ve kterém se nyní aktuálně svým vědomím pohybujeme a který je v Pramenech znám jako Univerzální Veca vesmír. Tento jeden Veca vesmír (který je sám o sobě jedním z více vesmírů) se skládá ze čtyř kvadrantů, přičemž výš uvedené schématické obrázky představují právě tento jeden kvadrant, náš aktuální vesmír, evoluční prostředí lidské rasy či jeviště našeho příběhu. Jen pro inspiraci ještě uvedu, že tyto čtyři „vajíčka“ jsou kompozičně propojeny skrze tři své nejvyšší dimenze do podoby kříže a takto vytvořená sdílená oblast je známá jako tzv. Vnitřní Ecka vesmír. Čtyři vesmíry (dva a dva) pak existují z důvodů archetypálního, duálního, cirkulačního koloběhu „napájecí“ energie (nádech a výdech) a ty dvě dvojice jsou tím, čemu se v tradiční esoterice říká nižší a vyšší nebe. Ale nyní se již opět vraťme k původní ose našeho příběhu.

Jak jsme si již řekli, na počátku výstavby naší budovy stála dohoda ohledně jeho společného a konsensuálního využívání jejími staviteli – tvůrci. V rámci této etapy dění tak každý z našich tří primárních kolektivů přistoupil k tomu, že dal vzniknout svým prvním dětem vybaveným Svobodnou vůlí a jimi zabydleli nižší, čtvrté patro našeho vesmír a tedy tamější 10-12 oddělení. Pro zjednodušení popisu budeme nadále jednotlivým oddělením našeho vesmíru říkat Dimenze, kdy součinnost tří těchto dimenzí vytváří obyvatelný tří-prostorový environment (x,y,z). Všechny tyto tři zakladatelské kolektivy posléze daly vzniknout a tedy založily další, Svobodnou vůlí vybavené kolektivy, které postupně zabydlily nižší patra našeho vesmíru a účastnily se společného provozu. Jen pro představu – tyto tři Zakladatelské kristovské kolektivy bytují v nehmotné formě jakoby živého, tekutého světla. Za zmínku jistě stojí i název zmíněné výchozí mírové evoluční smlouvy, který je v Pramenech uváděna jako tzv. Smaragdová úmluva. Rovněž si uveďme, že čtvrté patro, které obývají Zakladatelské kolektivy tzv. Císařství Paladia, koresponduje s Hvězdným systémem Lyry s následujícími centry – 12-té oddělení s centrem známým jako Aramaténa, 11-té oddělení s centrem známým jako Aveyona a 10-té oddělení s centrem známým jako Vega. Smaragdový řád Breneau pak na Aramaténě v 12D dal vzniknout dvěma rasám bytostí, které vešly ve známost jako Elohei-Elohim (suchozemská humanoidní rasa) a Anyu (vodní rasa), Ametystový řád Breneau pak na Aveyonu v 11D dal vzniknout rase, které vešla ve známost jako Bra-ha-Rama (také nazývaná jako Inyu či Pegasus) a Zlatý řád Breneau v 10D dal vzniknout rase, která vešla známost jako Serafei-Serafim (sauří rasa schopna létání). V rámci jednotlivých hlavních Zakladatelských ras pak postupně vznikaly různé genetické verze jednotlivých kolektivů a jejich korespondence na hvězdné systémy a planety, které se tak staly jejich domovskými místy v evolučním cyklu tohoto vesmíru. Jedni vznikli dříve než druzí, jiní s jinými přednostmi než další. Zde si můžeme docela dobře představit tu tvůrčí aktivitu a pestrost ale i to, proč a jak mohla napadnout jistého pana Darwina jeho evoluční teorie o vývoji druhů. Jen s tou spontánností a samospádem se jaksi netrefil. Než budeme pokračovat, udělejme si ještě pro přehlednost jednoduchou tabulku, kterou si budeme postupně v našem výkladu rozšiřovat.

Jestliže náš vesmír vznikl v období před 950 miliardami let, potom výše uvedená tvorba ras a následná koexistence a společný pobyt v našem modelovém domě fungovaly až do období před 250 miliardami let, tedy celých 700 miliard let se náš vesmír nacházel v mírovém stavu a vše probíhalo dle Smaragdové úmluvy. Nicméně v období před 250 miliardami let bylo za blíže nespecifikovaných okolností toto období ukončeno a došlo k eskalaci neshod, které jsou v Pramenech pojmenovány jako tzv. Andělské války. Tyto války se rozhořely na velmi dlouhou dobu a probíhaly od období před 250 miliardami let až do období před 570 miliony let, tedy neskutečně dlouho – prakticky zhruba téměř celých 250 miliard let ! Jen si připomeňme, že v těchto více než pradávných dobách, ještě něco takového jako lidská bytost, tak jak ji známe dnes ještě zdaleka neexistovala. Ale o tom si budeme povídat až za chvíli. Nyní se pojďme říci něco bližšího k onomu prvnímu globálnímu konfliktu v našem vesmíru – Andělským válkám.

1.3 Andělské války (před 250 miliardami až 570 miliony let)

Na počátku problémů se jako první „odklonila či odštěpila“ od Smaragdové úmluvy část kolektivu Zlatého řádu Serafei-Serafim – a to konkrétně reptiliánská rasa Omikron z Vegy a posléze i jejich „děti“ – tzv. Drakoniánci z hvězdného systému Orionu. Tito následně vešli ve známost jako tzv. Padlí Serafíni. Prakticky současně část hybridního kolektivu Smaragdového řádu a Ametystového řádu – rasa Anyu z Aveyonu požádala, aby směla Padlé Serafíny řekněme zpacifikovat. Jejich žádost však byla zamítnuta (Yanas a dalšími z HU-5) na což však tito reagovali svévolí a bez „požehnání“ se do tohoto svého záměru pustili. Konečným výsledkem tohoto rozhodnutí a bitev z něj pramenících však nebylo dosažení pacifikace Padlých Serafínů ale naopak, zničení klíčové Hvězdné brány v D12 na Aramaténě. V tomto okamžiku je potřeba si uvědomit, že Hvězdná brána na Aramaténě v D12 byla centrem bojů právě proto, že hrála a hraje strategickou roli ústředního propojovacího místa pro pohyb mezi čtvrtým a pátým patrem našeho vesmíru, tedy mezi HU-4 a HU-5 a tudíž ten, kdo má pod kontrolou ze strany HU-4 tuto bránu, může tím blokovat případnou podporu ze strany HU-5. Zničení této D12 Hvězdné brány v těchto Andělských válkách se stalo známým jako tzv. „Původní – originální hřích andělských ras (dědičný hřích)„. Tato kritická událost, kdy se HU-5 stal prakticky odpojen a odříznut od HU-1 až HU-4 ve svých důsledcích znamenala, že se v našem vesmíru zastavil evoluční pohyb vracejícím se směrem nahoru (nádechy) a to nejméně do té doby, než se dala Hvězdná brána D12 do pořádku. Tato oprava se však stala předmětem následného vleklého soupeření a válek, protože ten kdo měl kontrolu nad provozem či neprovozem této brány, měl kontrolu nad evolučním děním v HU-4 až HU-1 a vlivem – nevlivem z HU-5 na něj. Padlé rasy by tak ovládnutím této brány dosáhly toho, že do nižších evolučních pater HU-1 až HU-4 by nebylo možno dostat ochranný (Božský) vliv z patra nejvyššího HU-5 a tím by ovládly veškeré dění v našem vesmíru.

V průběhu těchto válek tak postupně došlo k jakési výchozí a primární diverzifikaci bojujících stran na Zákon JednotyAnnu a dali tak vzniknout Padlým andělským legiím známým jako Annu-Elohimové. A byli to právě tito Padlí Annu-Elohimové, kteří si později, pro další boje o nadvládu nad celým naším vesmírem vytvořili vlastní novou rasu – tzv. Síriánské Anunnaki – o nichž si ale budeme povídat až později.
Na začátku válečného období, za účelem zvýšení bezpečnosti v komplikujícím se vesmíru, vytvořily výše uvedené Breneau kolektivy z HU-5 novou genetickou rasu Strážců evoluce, známou jako tzv. Azurité, kterou pověřili dohledem nad celým komplexem Hvězdných bran. Azurité byli přímo podřízeni pod kolektiv Elohei-Elohimů ze Smaragdového řádu Breneau v D12 a rovněž měli přímé napojení na kolektivy Yanas a řády Rishi-Breneau v HU-5. A byli to právě Azurité, kteří po celou dobu průběhu Andělských válek, tedy po dobu neskutečných téměř 250 miliard, dokázali ochránit Aramaténu před konečným dobytím ze strany Padlých andělských legií a právě naopak, sami opravit její poničenou Hvězdnou bránu. Tím se jim podařilo přivézt do HU-4 až HU-1 přímou pomoc z HU-5, což přineslo ukončení Andělských válek a posléze i uzavření druhé verze mírové Smaragdové úmluvy a to v období před 570 miliony lety. V rámci této druhé verze Smaragdové smlouvy, mnoho padlých kolektivů obnovilo mírové soužití a spolupráci a přistoupilo na spolupracující bázi pod vedením tří primárních Rishi-Breneau kolektivů z HU-5. Těm z padlých ras, které na mírové podmínky a Zákony Jednoty opětovně přistoupily, bylo za pomoci Azuritů postupně umožněno „pracovat na své karmě“ a následně se vrátit k možnosti své evoluční reintegrace. Nicméně poražené rebelující strany z Andělských válek – Annu–Elohimové – Padlé andělské legie i Drakoniánci – Padlí Serafíni sice ustoupili do pozadí, ale svých plánů na uchvácení nadvlády nad celým naším Vesmírem se nevzdali. V době po ukončení Andělských válek byla založena i velká tzv.služební organizace IAFW – Inter-dimensional Association of Free Worlds – Interdimenzionální asociace svobodných světů, která měla za úkol dohlížet nad dalším vývojem událostí a zejména kontrolovat činnost Padlých Annu–Elohimů a Drakoniánců s cílem nepřipustit vznik dalšího velkého konfliktu. Bohužel tak úplně dobře se jim to nepodařilo. Pojďme si nyní říci, co se stalo dál, když už to vypadalo, že vše se v dobré obrátilo. ctící a Zákon Jednoty nectící skupiny z různých ras a kolektivů. K Padlým serafinům se v průběhu střetů přiřadily i rebelující skupiny z rasy Anyu ze Smaragdového řádu Breneau, kteří přijali nové jméno

1.4 Evoluční vzestup Azuritů a prvotní vznik andělských humanoidních ras – lidstva (před 568 miliony lety)

Rozhodující událostí mírového období po ukončení Andělských válek se stalo rozhodnutí o „výměně stráží“ na postu Strážců evoluce v našem Vesmíru. Azurité, kteří tuto roli úspěšně plnili po dobu cca 250 miliard let, dosáhli na svůj další evoluční stupeň a tak bylo potřeba tuto roli někomu předat. Sami Azurité se přitom pro svoji další evoluční cestu přesunuli na Sírius B.
S tímto účelem kolektivy Rishi-Breneau za součinnosti samotných Azuritů, vytvořili novou a opět perfektní (podobně jako Azurité) biologickou genetickou linií humanoidních bytostí. Tato nově založená rasa Strážců byla vytvořena v období před 568 miliony let a to genetickou kombinací DNA matric Elohei-Elohimů, Serafei-Serafimů a malým příspěvkem od Bra-ha-Rama a předchozími Strážci – Azurity a vešla ve známost pod jménem Orafimové. Orafimové se později stali rodičovskou rasou andělských, humanoidních, androgynních 12-ti ras výchozí genetické linie současného lidstva – tzv. mistrovské rasy Turaneusiam-1 (T-1) – jsou to tedy něco jako naši pra-pra-pra-předci. Ale o tom až později. Nyní si jen vyjmenujme názvy dvanácti andělských ras, které se geneticky podílely (každá svým nejsilnějším vláknem) na tvorbě této nové 13. mistrovské andělské rasy, přičemž všichni inkarnáti ras andělského kristovského lidstva mají dodnes své napojení na jednu z těchto primárních andělských sub-ras:

1. Bra-ha-man
2. Dhr-ah-men
3. Atoni
4. Trin-i-ten
5. Azurtan
6. Celtos
7. Addami
8. Yutarans
9. Luri
10. Cerrasz
11. Nezack-tai
12. Melchizedakz

Této „výměny stráží“ v podobě nové rasy Strážců evoluce využili, na svoji příležitost čekající Padlí Annu-Elohimové a jako odpověď na toto vytvoření nové rasy strážců – Orafimů, rovněž vytvořili vlastní novou rasu svých potomků – Padlých andělů s vysoce geneticky pokročilou biologickou formou s domovským umístěním v HU-4/D11. Tato nová rasa Padlých andělů (pokročilé humanoidní biologické formy) byla pojmenována Anunnaki, čímž bylo vyjádřeno a je myšleno: Pomsta Annů. Jejich účelem i údělem současně bylo pokračovat v bojích a zničit novou rasu Strážců – Orafimy včetně jejich předchůdců – genetickou biologickou linii Azuritů, převzít jejich agendu správců a dozorců nad provozem Komplexu hvězdných bran a tím dosáhnout konečného cíle – nadvlády nad celým naším vesmírem pro sebe a své stvořitele/rodiče – Annu-Elohim Padlé andělské legie a zavést v něm vlastní řád, neakceptující Zákony Jednoty. Různí stoupenci této strategie později vešli ve známost jako tzv. Synové Belialu a jejich protilidské snahy a úsilí je dnes známo jako tzv. Belial agenda. V období před 568 miliony lety tak začala další kapitola střetů, která se však již víc odvíjí mezi nově vzniknuvšími a o evoluční patro níž operujícími rasami Anunnaků a Orafimů. Anunnakové rovněž přinášejí do těchto střetů novou strategii umožňující jim jejich rasová podobnost s humanoidními Orafimy, kterou byla infiltrace do vládnoucích kruhů, převzetí otěží a následná zrada. Tato strategie přinesla své výsledky již po „pouhých“ 8 milionech letech, kdy v období před 560 miliony lety se Anunnakům podařilo Orafimy porazit. Jejich roli Strážců evoluce tak převzala výše zmíněná další, evolučně pozdější kristovská humanoidní rasa Turaneusiam-1, která měla své domovské místo už v „jen“ ve druhém patře HU-2 našeho vesmíru na planetě jménem Tara. Rovněž se ukázalo, že Padlí Annu-Elohimové to se svojí snahou o ovládnutí dění v celém našem vesmíru skutečně myslí vážně a proto byla v rámci velké IAFW vytvořena menší specializovaná výkonná organizaci, která by byla schopná operativně zasahovat všude, kde to bylo potřeba. Tato jakoby Delta force IAWF je známá jako tzv. Aliance Strážců (Guardian Aliance – dále jen GA) a je aktivní dodnes. Jejím úkolem bylo a je to, aby se jednou provždy zamezilo podobným tragédiím kosmického rozsahu jako byly Andělské války či zničení rasy Orafimů. Avšak ani tato organizace nakonec nedokázala zabránit další prohře v bitvě, ve které byli Anunnakové opět úspěšní, tentokrát v boji proti Strážcům z planety Tara – humanoidní rase Turaneusiam-1. Rase, která byla přímým genetickým předkem současného lidstva.

Tato další, pro lidstvo gigantická prohra se odehrála před 550 miliony lety, kdy opět, zejména prostřednictví strategie infiltrace mezi elitu a následné zrady, Anunnakové postupně znesvářili a rozvrátili mírumilovné poměry na domovské planetě Tara a přivedli ji ke gigantické katastrofě. V podstatě takovýmito podvratnými technikami postupně dosáhli rozštěpení původně jednotné civilizace T-1 (princip rozděl a panuj) do dvou znesvářených skupin Alaniánců a Lumiánců (Adam Kadmon/Abel versus Beli Kudyem/geneticky signovaný Kain), jejichž spor nakonec vyústil v celoplanetární katastrofu. A je to právě toto kataklyzma, které je primární příčinou situace, ve které se nachází dnešní lidstvo na planetě Země. Dnešní lidstvo touto katastrofou přišlo o svůj nativní domov i příslušnost k Strážcům evoluce, došlo k roztříštění jeho kolektivní morfogenetické matrice i poškození morfogenetické matrice jejich domovské planety Tara, načež bylo donuceno k nedobrovolnému přesunu do evolučně nižšího patra HU-1, na planetu Země. V biblických pramenech je tato situace známá pod pojmem Pád Adama či (zmanipulovaně) Vyhnání z Ráje. Těm individualitám, kterých se to přímo dotýkalo budeme nadále říkat Propadlé duše z Alánie, kdy Alánie je název kontinentu na planetě Tara, kde ke kataklyzmatickému výbuchu došlo a kde žila skupina Alaniánců a Lumia je název kontinentu, kde žili Lumiánci. Název E-den je pak název dalšího z kontinentů na planetě Tara. Tento involuční krok znamenal velkou komplikaci v přirozeném evolučním vývoji celého našeho vesmíru, protože došlo i k poškození galaktických Hvězdných portálů na Taře v D5. A protože tato katastrofa ovlivnila správný chod evolučních cyklů celého našeho vesmíru, stalo se řešení této situace záležitostí, do které se zapojili příslušníci prakticky ze všech vesmírných pater a dimenzí. Řešení vedoucí k nápravě této situace vešlo ve známost jako Záchranná mise Amenti a dobrovolní účastníci (mimozemské kolektivy), kteří byli vázáni tzv. Smlouvou Palaidor vešli ve známost jako Palaidoriánci. A nyní si pojďme říct něco víc, ohledně této dodnes nedokončené Záchranné mise Amenti a jejího vztahu k dnešku. Ale ještě než tak učiníme, musíme si udělat alespoň minimální exkurs do toho, jak správně chápat problematiku genetických ras a inkarnovaných Vědomí.

A. Vsuvka do dějepisné rekapitulace.

Jehoviánské pečetě – skutečné Vnitřní ukřižování Krista

Pochopení této záležitosti předpokládá znalost celé řady konceptů, které doposud nejsou běžně známy, ale které postupně popisuji ve svém seriálu „O čem to všechno je“. Proto si tento text neklade za cíl něco vysvětlovat ale pouze stručně a věcně popíše tento nepříliš známý fenomén s tím, že praktické využití je již na volbě každého čtenáře. Co tedy jsou Jehoviánské pečetě a jaký mají případně účinek na lidské tělo ? Pro odpovědi si musíme zajít do období 25500 let před naším letopočtem. V této době došlo k zformování úsilí některých skupin Soupeřů (zejména Plejádsko-Nibiruánských a Jehoviánských Anunnaků) do agendy, která je známá jako tzv. Atlantská konspirace. Agenda této Atlantské konspirace je dodnes aktuální s tím, že právě v našem SAC 2000-2022 dojde k jejímu vyvrcholení.
V rámci této agendy, která stála v pozadí hlavního pádu Atlantské civilizace, přistoupili vítězní Soupeři k implementaci energetických implantátů do lidské morfogenetiky. Využili své znalosti lidské bio-energetiky a prostřednictvím těchto implantátů zamýšleli a i dosáhli odpojení a přesměrování energetických proudů v lidském těla z napojení na správnou Duchovní matrici, na jejich reverzní tzv. Fantomovou matrici (mytologicky známou jako Hádes). Tímto přesměrováním energetických, vitálních proudů v lidském těle, které šlo tehdy ruku v ruce i s připojením planetární mřížky k tomto jejich Fantomovému matrixu, dosáhli několika, pro inkarnované lidstvo, velmi neblahých důsledků. Mezi ty nejdůležitější patří tyto:

• Zkrácení délky lidského života
• Omezení výkonnosti lidského mozku
• Poškození biologické DNA lidských ras T-2
• Prohloubení blokování v přístupu ke kolektivní rasové paměti

Právě pro tyto velmi neblahé důsledky, byla implementace těchto implantátů pojmenována jako tzv. skutečné Vnitřní ukřižování Krista a následné genetické mutaci jako tzv. Šachová mutace.

Po technické stránce bylo toto vnitřní ukřižování zrealizováno v podobě sedmi frekvenčních implantátů (známých jako tzv. Jehoviánské pečetě), kontrolujících bio-energetické dráhy v lidském těle (axi-a-lines) – meridiány, umístěných do devíti lokalit, všechny v levé části těla podél 7. meridiánu. Podrobné umístění těchto implantátů v lidské bio-energetice ukazuje následující obrázek (klikněte pro zvětšení), kde jsou označeny černým kolečkem a textem J-1 až J-7.

Poznamenejme si, že tato Šachová mutace neobsahovala implementaci pouze výše zmíněných sedmi frekvenčních pečetí, ale i několika desítek dalších, menších implantátů, které dodnes blokují správný tok energií lidským tělem skrze všech 12 hlavních meridiánů. Na to, že tyto meridiány přímo korespondují s katara mřížkou, dimenzemi a čakrami, myslím není potřeba explicitně upozorňovat.

Vyjmenujme si nyní pro upřesnění umístění těchto Jehoviánských pečetí včetně data, kdy jsou opětovně připojovány k lidskou psychosomatiku ovlivňujícímu „vysílání“ ze strany Soupeřů, což nám může pomoci v identifikaci našich případných, blíže nediagnostikovatelných obtíží či „vizí“.

• J-1 – Levá strana temena hlavy, opět aktivní od 5/2001
• J-2 – Srdce, levá plíce, levé koleno zezadu, opět aktivní od 5/2001
• J-3 – Epifýza, opět aktivní od 7/2001
• J-4 – Levá strana krku, šíje a lymfatický systém, opět aktivní od 1/2002
• J-5 – Levé stehno zezadu, levá hýždě, opět aktivní od 1/2002
• J-6 – Alta Major, Hypotalamus, levé rameno, opět aktivní od 9/2002
• J-7 – Levá krční tepna, opět aktivní od 9/2002

Uvedené datumu korespondují s tím, kdy Soupeři aktivují příslušné reverzně kódované ovlivňování planetární mřížky s cílem udržet ji pod svoji kontrolou a neumožnit tak Strážcům, tuto kontrolu odstranit. I tato bitva je jedna z těch, které v dnešní době patří mezi ty neskutečné aktivity, které lze souhrnně označit jedním slovem – Armageddon.

Samozřejmě se nabízí otázka. Dá se s tím něco individuálně a svépomocí dělat ? Může jednotlivec konat něco, co by mu pomohlo se těchto implantátů zbavit ? Odpověď je ano a právě v dnešní době je pomoc i relativně jednoduchá (rozhodně jednodušší, než se dostat k samotné znalosti o těchto věcech). Svépomoc spočívá v praktikování bio-regeneračních, vizualizačně-energetických cvičení a práci s kristovskou D12 tzv. Maharickou energií. Na tuto techniku, jsem již link poskytnul

http://www.cestydusi.cz/view.php?nazevclanku=technika-stribrneho-stitu&cisloclanku;=2007020010

a mohu než zopakovat – není namístě se bát. Tato energie i technika je účinná právě proto, že se na Zemi, do našeho SAC 2000-2022 opětovně dostala po mnoha a mnoha tisíciletích a je používaná Strážci mj. i k bio-terapii zemské planetární mřížky a její bio-energetiky. Prostřednictvím této energie lze nejen rozpouštět diskutované Jehoviánské pečetě a další implantáty, ale pracovat prakticky na všech frontách, od sebeléčení, přes sebeobranu až po léčitelské aplikace ve vztahu k druhým osobám. Konec konců, je to právě tato kristovská Maharická energie která, pokud se podaří ukotvit ji v pozemské bio-energetice v plné, 12-ti stupňové síle, bude tím konečným prostředkem, který bude schopen definitivně zbavit naši planetu a lidstvo „záškodnického psychotronického“ vlivu Soupeřů.

2. Vědomí, rasy a duchovní rodiny

Jak jsme si již řekli, v Procesu tvoření dochází metaforicky řečeno jakoby k výdechu signované subčásti energie tvůrce do svého dítěte, přičemž nic bližšího jsme si k tomuto ději zatím neřekli. Nyní to musíme napravit, neboť základní pochopení principu tohoto tvůrčího procesu je nezbytné pro pochopení všeho dalšího. Naskýtá se otázka. Jak je zařízena vazba či správná korespondence těchto „vydechnutých“ energetických částí mezi „rodičem a dítětem“, která je zajisté naprosto nezbytná pro správný zpětný průchod a konečnou reintegraci s Centrálním zdrojem?

A může jeden tvůrce udělat vícero „výdechů“, tedy jakoby mít víc svých dětí či potomků? Pokud ano, což lze předpokládat, potom se celá situace ohledně evolučně správného přiřazování dětí k rodičům a prarodičům a dalším „předkům“ ještě víc komplikuje. A existuje nějaká korespondence mezi hierarchickou strukturou vesmíru, touto „evoluční rodovou linií energií vědomí“ a biologickými rasami bytostí?

Při hledání odpovědí na tyto úvahy vyjdeme z výkladu pojmu Duchovních rodin Vědomí a ukážeme si, jak vypadá taková Duchovní rodina kristovského lidstva. Není to složité, spíš překvapivé. Pod pojmem Duchovní rodina je namístě si představit právě tuto jednu evoluční rodovou linii. To by nebylo nic až tak zvláštního, ale je potřeba si tuto představu precizovat. Takže si představme evolučně vysoko postavenou bytost, která bude mít za úkol dohlížet nad provozem naší budovy a je stvořena dále uvedeným způsobem. Za tím účelem bude mít svůj vlastní domov ve čtvrtém patře HU-4 a s cílem plnit své poslání ji její tvůrci dali do vínku možnost 12 x „dýchnout“ a přivést na svět 12 svých potomků, kteří budou bydlet a dohlížet na provoz o patro níž. Tuto schopnost – mít 12 potomků – pak budou mít i děti těchto prvních jejich dětí a ještě i jejich děti, přičemž každá generace bude mít na starosti nižší patro naší metaforické budovy. Kolik to bude dohromady individualizovaných částí energie vzniklých v Procesu tvoření?

Odpověď zní – 1728 individualit, které dohromady dávají, jak jste zajisté již správně pochopili jednu Duchovní rodinu. A když si k tomu doplníme, že všichni jsou spolu trvale či on-line v kontaktu a sdílejí své zkušenosti z provozu, začínáme mít možná již lepší představu o své vlastní situaci, když si sami sebe, coby člověka na planetě Země přiřadíme coby inkarnáta v prvním patře HU-1, tedy jakoby pravnuka či pravnučku Kristovského Avatara naší rodové linie. Nepřehlédněme prosím, že z tohoto modelu jasně vyplývá, že jedna Duše, účinkující na domovské planetě Tara ve druhém patře HU-2/D5 má „k dispozici“, pro svůj dohlížecí úkol, 12 inkarnátů (dětí) na planetě Země v nižším patře HU-1/D3. 12 inkarnátů/různých lidí na Zemi tak přináleží k jedné Duši, 144 inkarnátů/různých lidí na Zemi pak jednomu Duchovi a 1728 inkarnátů/různých lidí na Zemi patří jednomu Avataru, v těchto konkrétních počtech známému pod jménem Kristus. Tuto situaci si můžeme přenést do naší přehledové tabulky, která by nyní mohla vypadat takto:

Můžeme tedy jít dál a odpovědět si na některé další, výše uvedené otázky. První věcí, kterou je potřeba vzít v úvahu je podoba komunikačních prostředků mezi jednotlivými členy Duchovní rodiny. Bez složitějšího vysvětlování je namístě si představit, že tímto prostředkem ke sdílení zkušeností jednotlivých inkarnátů mezi sebou je morfogenetická matrice známá jako DNA, která takto funguje analogicky ke sdílenému harddisku v počítačových systémech. S DNA a genetikou pak souvisí i pojem inkarnační rasy, kdy tento pojem je potřeba chápat ve smyslu „nosič Vědomí„, jehož konkrétní podoba a schopnosti přímo korespondují s úkoly vtělujícího se Vědomí z vyššího evolučního patra. A tak se Vědomí Duše vtěluje do konkrétní rasy Inkarnáta, Vědomí Ducha do rasy Duše, Vědomí Avatara do rasy Ducha, přičemž všichni jsou vzájemně on-line a schopni mezi sebou komunikovat skrze matrici DNA.

Pod pojmem matrice DNA si představme nejen její biologickou podobu u lidského inkarnáta, ale daleko komplexnější energetickou strukturu, která je matricí pro všechny její konkrétní, dimenzionálně manifestované, rasové formy, kde pak slouží nejen ke komunikačním účelům, ale slouží i k ukládání jejich zkušeností, k využití všemi ostatními členy Duchovní rodiny. Takto komplexně pojaté energetické matrici DNA říkejme propříště morfogenetické pole. Pro počítačově zdatnější čtenáře si lze tuto čtyř-úrovňovou „inkarnační“ situaci vhodně modelovat v pojetí: matrice DNA = třída objektů a inkarnované vědomí = instance objektu, svět/vesmír/matrix = operační systém. Nebo zcela jednoduše, ale příliš staticky, jako razítko a jeho otisk na listu papíru. A samozřejmě, že správně věc pochopili ti z vás, kteří si celou tuto nádhernou, životem pulzující pavučinu propojili s tím, co je známo jako tzv. Strom života. Není zde prostor podrobněji se rozepisovat o sofistikované logice a časoprostorové evoluční lokalizaci jednotlivých inkarnací těchto 1728 inkarnátů jednoho kristovského avatara, jen si řekněme, že celá tato záležitost není ani zdaleka náhodná, ale je vysoce provázaná s evolucí a i celkovým vývojem událostí v našem vesmíru.

Jen pro představu o složitosti těchto dějů a toho, k čemu vlastně došlo, si stručně uveďme, že jiné evoluční prostředí pro svůj vývoj potřebuje fragment Vědomí na úrovni Inkarnáta, které se inkarnuje ve dvojici v rámci jednoho tzv. Lineárního časového vektoru o délce 4426 let a jiné Duše, která se vyvíjí prostřednictvím simultánně inkarnovaných šesti párů svých vlastních Inkarnátů. Každý pár v jednom časovém vektoru z šesti paralelních, které na sebe datumově navazují tak tvoří časový rámec vývoje Duše, známý jako Euiago cyklus – jen zdánlivě trvající lineárních 26556 let, ale ve skutečnosti trvá pouze oněch 4426 let. Pro lepší pochopení – např. rok/letopočet 1 v 1. časoprostorovém vektoru je simultánní s rokem 1+4426=4427 ve druhém vektoru, rokem 2*4426+1=8843 ve třetím atd. až v šestém časoprostorovém vektoru se v jednom a témže okamžiku – roce 1 prvního vektoru, píše na tamějším kalendáři letopočet 5*4426+4=22131. Lidský Duch se pak vyvíjí v prostředí dvou paralelních vesmírů – v případě Země na částicové Zemi a na antičásticové, paralelní Zemi. V každém tomto prostředí se vyvíjí v rámci tzv. jednoho Planetárního časového cyklu, který obsahuje šest cyklů Euiago, čímž vzniká časoprostor pro evoluci 2×6=12 Duší a tedy i 144 Inkarnátů jednoho lidského Ducha. Úroveň Vědomí na úrovni Kristovského avatara se pak vyvíjí (prochází našim Vesmírem) v rámci tzv. Kruhového cyklu, který je tvořen 12-ti Planetárními časovými cykly a je vnitřně členěný do čtyř simultánně běžících kruhů po třech Planetárních časových cyklech.

Tím nám vzniká úplný, uzavřený a vzájemně plně energo-informačně propojený časoprostor pro vstup a výstup Kristovského Vědomí do 12-ti dimenzionálního časoprostorového propletence – našeho vesmíru/matrixu skrze strukturovanou simultánní inkarnaci/existenci 1728 inkarnátů jednoho jediného Kristovského avatara – jedné Duchovní rodiny. Uff 🙂

Tento exkurs do evolučních časových cyklů ukončeme výčtem průběhu či posloupnosti lineárních časových vektorů našeho aktuálního Euiago cyklu s tím, že v koncových a současně i počátečních časových obdobích těchto vektorů (taky se jim říká Nulové body či Zeropointy nebo také Hvězdné aktivační cykly SAC – viz. později)) se přirozeně a nevyjednatelně odehrávají významné energetické události, související se zhodnocením evoluční práce inkarnovaných fragmentů Vědomí, tedy jakousi evoluční maturitou inkarnátů, kterou známe pod pojmem Evoluční vzestup.

1. 1. Časový vektor – 22326 př.n.l. až 17900 př.n.l.
   2. Časový vektor – 17900 př.n.l. až 13474 př.n.l.
   3. Časový vektor – 13474 př.n.l. až   9048 př.n.l.
   4. Časový vektor –   9048 př.n.l. až   4622 př.n.l.
   5. Časový vektor –   4622 př.n.l. až     196 př.n.l.
   6. Časový vektor –     196 př.n.l. až   4230 n.l.

Nyní se ještě vraťme k inkarnátovi na Zemi a pro další vylepšení si představy o morfogenetice lidské rasy a její vazby (korespondence) na evoluční, dimenzionální prostředí si dobře prohlédněme níže uvedené obrázky toho, jak se univerzální, 12-ti prvková katara mřížka uplatňuje ve struktuře lidského těla. Na druhém obrázku pak vidíme, jak se jednotlivé dimenzionální energetické toky skrze čakry/porty a meridiány/spoje distribuují/projektují do biologické vrstvy lidského těla.

Rovněž ještě zvažme vzácnou situaci, kdy, pokud je biologické (tří-dimenzionální) tělo, korespondující s evolučním patrem, toho schopné, se může stát přímým inkarnačním prostředkem i pro Vědomí z úrovně Duše, Ducha či Avatara, nejen Inkarnáta! K tomu je ale potřeba, aby biologické tělo, dimenzionální nosič pro takto vysoko vibrující Vědomí, bylo schopno nést příslušně vyšší dimenzionální energie, což opět souvisí s karmou (planetární, rasovou i personální) a genetickými „zmrzačeními“ morfogenetických matric ze strany Soupeřů (viz. později), ale i samotnou přítomností těchto vyšších energií v poli planety, tedy s předpoklady souvisejícími se vzestupnými cykly a vlnami. A samozřejmě také s účelem, proč by k této nestandardní situaci mělo dojít. Jen pro inspiraci nyní uvedu, že Ježíš Kristus, ale ne ten ukřižovaný, byl Vědomím inkarnovaným až z 12-té dimenzionální úrovně (HU-4)! Teď se ale vraťme k běžné situaci, kdy naprostá většina dnešních biologických těl je hostiteli Vědomí na úrovni Inkarnátů.

A nyní si představme, že všechny tyto energetické matrice DNA všech 1728 inkarnátů pouze jednoho Krista jsou „technicky“ udržovány v analogické multi-planetární matrici DNA, potažmo v jakémsi propletenci morfogenetických planetárních polí všech, na evoluci se podílejících planetárních systémů. Můžeme si tak učinit pouze mlhavou představu o jakési ohromné pavučině-matrixu z nichž morfogenetické pole planety Tara, domovského místa Lidské rasy je pouze jednou systémovou částí tohoto vzájemně zcela propleteného ohromného spirituálního celku. A do této pavučiny, přišel katastrofální, zničující výbuch. Určitě si umíte představit, jak bylo část této pavučiny, toto planetární morfogenetické pole „roztrháno na kusy“ a jak byly zpřetrhány jeho vazby na své okolí. Myslím, že není nutné si nějak složitě popisovat, co to vlastně znamenalo pro jednotlivé inkarnované členy Duchovních rodin, když takto násilně došlo k totální ztrátě vazeb mezi jednotlivými částmi inkarnovaných Vědomí (zejména taranských Duší) a ty tak přišly o svá vzájemná propojení a zkušenosti. Jednoduše řečeno to zastavilo možnost evolučního návratu, nádechu či vzestupu inkarnovaných částí Vědomí, protože byly ztraceny či dezintegrovány příslušnosti fragmentovaných částí Vědomí inkarnátů od svých Duší a Duší od svých Duchů. Prostě došlo k zpřetrhání vazeb mezi prvním a druhým a druhým a třetím evolučním patrem, čímž došlo k zastavení evolučního koloběhu. Tolikrát, na mnoha místech, správně uváděná Jednota lidského vědomí, byla hrubě porušena.

Tuto situaci bylo bezpodmínečně nutno řešit, neboť pro dezintegrované části Vědomí, tedy lidské inkarnáty, kteří zahynuli v okamžiku katastrofy Tary, to v podstatě znamenalo nejen okamžitou smrt fyzickou, ale potenciálně i smrt duchovní. Přemýšlením nad tehdy vzniklou situací si lze uvědomit složitost této situace, kdy tato dezintegrace se netýkala všech Duchovních rodin, a těch kterých se týkala se týkala v různé míře zasažení, podle aktuální inkarnační situace v okamžiku katastrofy na Taře. Bez dalšího komplikovaného výkladu si rovnou uveďme, že řešení vedoucí k nápravě a opětovné integraci fragmentovaných Vědomí do svých Duchovních rodin bylo nalezeno v podobě vytvoření kopie potřebné části taranského morfogenetického pole Duchovní kristovské rodiny, prostřednictvím které se mohly fragmentované a odloučené částí Vědomí (odpojené Duše) opětovně propojit se svojí Duchovní rodinou. Tato kopie taranského morfogenetického pole je v Pramenech pojmenována jakožto Sféra Amenti a bylo nutno ji umístit do prostředí nižšího evolučního patra HU-1 (tedy tam, kam propadly tyto katastrofou postižené, fragmentované části Vědomí), na s planetou Tara tam evolučně propojenou planetu, kterou byla a dodnes je naše současná adoptivní domovská planeta Země.

Vytvoření Sféry Amenti tak dalo naději na záchranu poškozených a dezintegrovaných kristovských Duchovních rodin rasy Turaneusiam-1, Strážců evoluce z planety Tara, prostřednictvím inkarnace fragmentovaných částí do prostředí planety Země a možnost v jejím prostředí uskutečnit potřebné opětovné propojení či reintegraci s vlastní Duchovní rodinou a následně se vrátit a zpětně vzestoupit na domovskou planetu Tara. Tato úloha se v Pramenech podrobně popisuje a je známá jako výše zmíněná a níže podrobněji popsaná Záchranná mise Amenti. A právě o ní si budeme povídat v další kapitole. Již nyní je dobré si ale uvědomit, že zastavení evolučního běhu v našem vesmíru, v důsledku katastrofy planety Tara, nemůže trvat věčně a dřív nebo později, s většími či menšími škodami bude muset být rozhřešeno.

A abyste snad nenabyli nesprávný dojem, že se zde rozepisuji o věcech a tématech příliš vzdálených a odtažitých od problematiky současného moderního života v 21. století rovnou podotýkám, že dále diskutovaná Záchranná mise Amenti, coby primární příčina všeho dnes podstatného dění kolem nás, jde právě v našem období do svého závěrečného dramatického finále či rozhřešení, takže si asi umíte představit, jak významné období se dnes odehrává a o jak grandiózní a dlouhodobou akci (šachovou partii Soupeřů se Strážci) se jedná. A v této souvislosti Vás určitě mj. napadne i otázka – proč to trvá tak dlouho? Odpověď je jednoduchá, protože Soupeři do této Záchranné mise trvale zasahovali a dodnes zasahují s cílem zvítězit a znemožnit tak její úspěšné dokončení.

A nyní jedna kontrolní otázka pro tebe vážený čtenáři. Myslíš, že bys ty sám mohl být osamocenou a odloučenou jednotkou kristovského Vědomí, která dodnes nenašla spojení na svoji pravou Duchovní rodinu nebo možná patříš do jiné Duchovní rodiny – jak to cítíš?

3. Záchranná mise Amenti

3.1 Příprava na Záchrannou misi Amenti, vznik pozemských genetických ras a 12-ti kmenů současného lidstva, 1.osídlení planety Země

Po vymyšlení a vyprojektování Záchranné mise šlo o to, jak zabezpečit praktickou realizaci tohoto plánu, protože se vyskytlo mnoho těžkostí a problémů (o nichž si v této chvíli jen stěží můžeme udělat validní představu), jejichž řešení si vyžádalo velmi dlouhé období, které probíhalo v období před 550 až 250 miliony let, tj. prakticky po dobu 300 milionů let se pouze připravovala realizace Záchranná mise Amenti! A je to právě tato událost, která dala vzniknout bytosti, kterou dodnes na planetě Země známe jako humanoidního člověka, potažmo andělské kristovské lidstvo. Stručně si nyní vyjmenujme, co všechno klíčového museli Strážci – Palaidoriánci (organizátoři a administrátoři této mise) udělat v přípravném období, aby se vůbec mohl rozjet projekt Záchranné mise Amenti:

1. Obnovit základní životní funkce planety Tara po proběhnuvším kataklyzmatu.
2. Opravit poškozené morfogenetické pole planety Tara.
3. Připravit na Zemi samotné podmínky pro přijetí a stabilní umístění Sféry Amenti (urychlení její evoluce).
4. Vytvořit Sféru Amenti s tyto planety propojujícími časoprostorovými portály – tzv. Síněmi Amenti a nainstalovat je na planetu Země.
5. Vypořádat se ve válečných konfliktech s prvotními odpůrci Záchranné mise Amenti – operujícími zejména na Taře samotné, ale i na Zemi.
6. Vhodně ošetřit přerušení na Zemi probíhajícího evolučního procesu tehdejší tamější domovské civilizace.
7. Vytvořit nová vhodná biologická těla – rasy, do kterých by se mohly Propadlé duše inkarnovat/vtělovat, což vedlo ke vzniku 5-ti geneticky odlišných, rovněž androgynních andělských kristovských ras, v Pramenech pojmenovaných jako Turaneusiam-2 (T-2) a později ještě dalších dvou ras známých jako Polariánci a Hyperboreánci, jejichž úkolem bylo zajistit opravu a správnou evoluční návaznost na vyšší evoluční patro HU-3, se kterým koresponduje planeta se jménem Gaia (evolučně vyšší verze Země a Tary). Logika těchto více genetických ras spočívala v „různosti poškození“ morfogenetického pole Propadlých duší (také se jim říká Ztracené duše) a tedy i potřebě primárně si opravovat různá energo-informační vlákna spirituální/světelné/kvantové/morfogenetické DNA. Těmito prvními pěti pozemskými humanoidními rasami T-2 kolektivně pojmenovanými jako tzv. Palaidoriánci byli tzv.:

• Ur-Antriánci s hnědou kůží potomků, orientovaní na opravy 2.vlákna DNA
• Breanoua s červenou kůží potomků, orientovaní na opravy 3.vlákna DNA
• Hibiruánci s bílou kůží potomků, orientovaní na opravy 4.vlákna DNA
• Melchizedekové se žlutou kůží potomků, orientovaní na opravy 5.vlákna      DNA
• Yunaseti s černou kůží potomků, orientovaní na opravy 6.vlákna DNA

kteří se začali inkarnovat na Zemi do 12-ti zeměpisných lokalit a tvořit tak 12 hlavních civilizací či kultur (kmenů), které korespondují se strukturou hlavních pozemských energetických míst – hvězdných portálů až dodnes. Ještě si poznamenejme, že v tradicích indiánských kmenů žijících na území Ameriky, jako byli např. Hopiové je období rozkvětu první lidské civilizace rasy T-1 na planetě Tara známo jako tzv. První svět. Pro znalce védské tradice by pak neměl být problém identifikovat si toto první období s příslušným věkem – tzv. Jugou, v tomto případě s tzv. Satja-Jugou neboli Zlatým věkem.

Jména a korespondující zeměpisné lokality těchto 12-ti prvotních lidských kmenů a jejich sídelních míst jsou tyto (poznamenejme, si že tyto názvy jsou uváděny v prvotním sémantickém jazyku lidské rasy, tzv. Anuházi jazyku a není bez významu, který kmen Vám, milí čtenáři, připadne sympatický):

3.2 Etapy Záchranné mise Amenti ukončené Elektrickými válkami

Odstartováním této první etapy Záchranné mise Amenti začíná nové civilizační období, které američtí indiáni znají jako tzv. Druhý svět (před 250 miliony až 25 miliony lety).

Toto období – tedy tzv. Druhý svět (Tréta-juga) – tak bylo prvním obdobím, v rámci kterého docházelo ke skutečným návratům/vzestoupením/reintegracím Propadlých duší z Alánie skrze inkarnaci do 12 pozemských kmenů ras T-2 a průchod časoprostorovým hvězdným komplexem ve Sféře Amenti (tzv. Síněmi Amenti – obsahovaly šest portálů do různých časů na planetě Tara) zpět na Taru (Gaiu) a tedy ke skutečné realizaci dohod sjednaných v rámci Úmluvy Palaidor. Toto prvotní osídlování planety Země je v Pramenech nazýváno První osídlení planety Země. Jednalo se o velmi dlouhé období cca 225 miliónů let, ve kterém evidentně došlo k zúročení 300 miliónů let dlouhých příprav na vlastní realizaci Záchranné mise Amenti.

Vlastní vzestupný mechanismus spočíval v jediném pozemském zrození Propadlé duše, která tak v průběhu jedné dlouhé inkarnace do vhodné rasy, mohla dosáhnout na kompletní reintegraci se svojí Duchovní rodinou a uskutečnit vzestup zpět na Taru.
V průběhu tohoto dlouhého období první etapy Záchranné mise a po mnoho generací takto vzestupovalo/reintegrovalo/vrátilo se na Taru velké množství Propadlých duší a můžeme tak toto období charakterizovat jako první velkou a úspěšnou vzestupnou vlnu Propadlých taranských Duší zpět ze Země na Taru. Aniž bych zacházel do dalších podrobností, pouze pro hlubší inspiraci doplním, že na reintegraci Propadlých duší z Tary se podílelo i ostatních 12 planet naší Sluneční soustavy v evolučním patře HU-1, kdy každá planeta obdržela svoji vlastní část poničeného morfogenetického pole Tary, tedy jakousi vlastní, planetární Sféru Amenti s analogickým záměrem a reintegračními mechanismy jako na Zemi. Pozemská část kopie morfogenetického pole Tary, složená z energií dimenzí 4, 5 a 6 se barevně projevuje mihotavým modrým odstínem a proto vešla ve známost jako tzv. Modrý plamen. V daleko pozdějších egyptských mystériích byl tento Modrý plamen Amenti znám jako tzv. Slonovinové brány, které pak v biblickém podání byly zmíněny jako tzv. Perlové brány nebe.

Nicméně, v průběhu dlouhé doby provozu tohoto vzestupného mechanismu, dlouhého životního cyklu inkarnátů, genetických míšení apod. došlo postupně k tomu, k čemu asi dojít muselo a totiž k postupnému vibračnímu/energetickému snižovaní a tedy zhušťování a diferenciaci těl/nosičů Vědomí ve vazbě na emocionální, mentální a činnostní odchylky, do kterých se Propadlé duše rodily.

Na Zemi se tak postupně začali rodit lidé/inkarnáti se stále diferencovanější fyzickou strukturou mezi sebou a začalo tak docházet k diferenciaci inkarnujících se bytostí, s čímž narůstalo i jejich individualizované a soupeřící ego/sebevědomí, na úkor vědomí si své duchovní identity a spirituální jednoty. Jednodušeji řečeno, princip svobodné vůle, který v počátku neměl alternativu vůči snaze o vzestup, se postupně přesměrovával na jiné, méně úctyhodné cíle, což se v podobě zákonité karmické odezvy začalo projevovat v prodlužování doby a námahy potřebné k reintegraci fragmentovaných Vědomí taranských Duší. Na tomto, vzestup komplikujícím, procesu se ale mimo tyto vnitřní problémy podílely i další, postupně se vyskytnuvší destruktivní vnější okolnosti a události a jejich neblahé důsledky. I tak, tato dlouhá a úspěšná etapa Záchranné mise Amenti byla (na rozdíl od dvou dalších) ukončena přirozeným a Palaidoriánci organizovaně řízeným způsobem, do kterého destruktivní činnost Soupeřů ještě výrazněji nezasáhla.

A tak se na pozadí této úspěšné etapy provozu Záchranné mise Amenti začal připravovat nový vzestupný mechanismus, který řešil vznikající karmické komplikace v konkrétních situacích ještě nevzestoupených taranských Duší. Na scénu dějin tak přichází nová etapa Záchranné mise Amenti, která reaguje na vzniklou situaci zejména změnou vzestupného mechanismu. Tato etapa je v učeních původních indiánů známá jako tzv. Třetí svět (před 25 miliony až  5.5 miliony lety), svět kdy se na Zemi začaly rodit Propadlé duše z Alánie do nových typů humanoidních andělských ras – tentokrát v nám již mnohem bližší podobě fyzických jedinců polarizovaných do biologických forem mužů a žen. První osídlení tak pokračovalo, ale za pozměněných bio-regeneračních, potažmo vzestupných okolností.

V období před 25 miliony let tak byla zahájena nová etapa Záchranné mise Amenti, kdy se na Zemi začaly inkarnovat ty Propadlé duše, kterým se nepodařilo vzestoupit v předchozím období. Propadlé duše se nyní nově musely na Zemi jednou inkarnovat a v posloupnosti 24 cyklů (po 2 x 12 cyklech), střídajících se prostřednictvím transmutace jednoho a téhož fyzického těla, dosáhnout na zkompletování si všech dezintegrovaných částí Vědomí a následně zrealizovat cílový vzestup domů na Taru (nebo výjimečně až na Gaiu do HU-3). Využívalo se zde té skutečnosti, že právě ve Sféře Amenti byly uloženy morfogenetické „výsledky reintegrační práce“ předchozí etapy Záchranné mise Amenti – tedy dosavadního „defragmentačního/reintegračního“ úsilí. Podle tohoto nového reinkarnačně/vzestupného vzorce se jelo až do období před 5.5 miliony lety, kdy toto období Prvního osídlení bylo neblaze, drasticky a násilně ukončeno a to tzv. Elektrickými válkami, trvajícími cca 900 let. Jak vidíme až doposud probíhala Záchranná mise Amenti v podstatě dle plánů a očekávání a bez větších destruktivních zásahů ze strany jejich odpůrců. Přitom je zřejmé, že tato nemohla probíhat bez pozornosti a nevole Soupeřů, tedy původců toho, že vůbec nějaká Záchranná mise musela být organizována – tedy rebelujících frakcí Anunnaků a jejich rodičů – Padlých andělských legií Annu-Elohimů.

3.3 Elektrické války – další globální katastrofa

V období před 5.5 miliony let začalo docházet k projevování se destruktivních důsledků z nežádoucích genetických/sexuálních křížení s postupně se infiltrujícími Extra Terrestrial mimozemskými vědomími z HU-1, což způsobilo morfogenetická poškození a vibrační pokles ras T-2, s tak nežádoucími výsledky, že v podstatě došlo ke ztrátě nesmrtelné podstaty T-2 ras, doprovázené neschopností jejich transmutace/transcendence a opětovného vzestoupení na Taru. Původci těchto mutací – příslušníci civilizace Sírianských Anunnaků z HU-2 a další ET-ové (příslušníci Belial agendy) chtěli těmito nežádoucími genetickými mutacemi zastavit úspěšně probíhající pozemský vývoj – evoluci – průběh Záchranné mise Amenti protože si (coby původci kataklyzma Tary) samozřejmě nepřáli, aby se lidstvo bylo schopno vracet zpět na Taru a opětovně se ujímat své role Strážců evoluce v našem vesmíru.

Dalším utajovaným důvodem byl jejich záměr, obsadit planetu Zemi sami pro sebe a lidstvo si zotročit a podrobit do role víceúčelových, výkonných a nevědomých otroků. Mimo tyto pozemské cíle však sledovali i další větší cíle a záměr opět dosáhnout nadvlády nad celým naším vesmírem/matrixem, zejména prostřednictvím kontroly komplexu pozemských hvězdných portálů. S tímto cílem rozpoutali tito Soupeři vůči Elohimům v patře HU-3, ale i dalším účastníkům Smlouvy Palaidor v jiných dimenzích a i proti lidem na Zemi skutečné válečné peklo. Tyto tzv. Elektrické války byly vedeny prostřednictvím tzv. čisté energie a boje prakticky probíhaly jak v biosféře planety Země, tak i v celé místní galaxii. V této další grandiózní interdimenzionální, galaktické válce byla nakonec zcela zničena celá tehdejší pozemská kultura (všech 12 kmenů T-2) a tím byla i násilně ukončena probíhající etapa Záchranné mise Amenti. Ti, kdo z pozemských lidí přežili a mohli, tak vzestoupili na Taru, přičemž ostatní, ti s neúplným morfogenetickým polem/odchylným genomem se již na Taru vrátit nemohli a museli čekat v tzv. mezi-zónách (což ovšem nelze trvale), mimo inkarnace na příští možné příležitosti.

Elektrické války a jejich důsledky se tak staly novým a kolosálním problémem nejen pro Záchrannou misi Amenti, ale i velkou prohrou lidstva, Strážců a národů Smaragdové úmluvy. Země se tak stala téměř beznadějným případem a tak opět musela zasáhnout vysoká Breneau inteligence z nejvyššího evolučního patra HU-5.

Breneau tak sjednali nové podmínky pro evoluci Země, v rámci kterých bylo stanoveno, že lidská evoluce bude na Zemi pokračovat, ale za opět pozměněných podmínek. Tyto pozměněné podmínky reagovaly na znečištění lidského morfogenetického kódu, ke kterému došlo zejména v důsledku ET infiltrací a nežádoucích křížení ze strany Soupeřů (připomeňme, si že až v tomto období měli Soupeři šanci využít/zneužít tvůrčích sexuálních sil a energií v důsledku rozdělení lidského genomu do formy biologických mužů a žen). Zjednodušeně řečeno se opět zkomplikovala a prodloužila doba potřebná k vyčištění morfogenetického kódu, na blíže neurčený počet reinkarnačních cyklů. To prakticky odložilo dobu možného vzestupu/návratu Vědomí skrze tyto nové rasy do budoucnosti, čímž se zamýšlelo získat čas potřebný k vyčištění lidského genomu a zbavení se nežádoucích genetických hybridů a vetřelců. V tomto smyslu byly i nově geneticky zapečetěny/zašifrovány pozemské vzestupné časoprostorové portály ve Sféře Amenti – nám již známé Síně Amenti (tak, aby nikdo kdo nebude takto správně „geneticky vybaven“, nebyl schopen vzestupu a využívání těchto časoprostorových portálů. Bohužel, tento nově zavedený, rasově-reinkarnační bezpečnostní mechanismus pro lidstvo znamenal to, že v jeho důsledku přišlo o svoji nesmrtelnost, tj. o schopnost vzestoupit/reintegrovat se prostřednictvím biologické transmutace a propříště mohlo vzestupu dosáhnout pouze skrze tento nově zavedený, vibračně řízený a cyklicky se opakující – tedy re-inkarnační posloupnostní mechanismus skrze jednotlivé rasy T-2, který ovšem znamenal nutnost biologického úmrtí inkarnátů ras T-2 a opětovného narození se do rasy další.

Opatření, šifra či pečeť, která takto dramaticky nahradila transmutační mechanismus mechanismem reinkarnačním, kdy blokace byly implementovány přímo do morfogenetiky lidských ras vešla ve známost jako tzv. Pečeť Amenti. Dalším destruktivním důsledkem Elektrických válek bylo to, že došlo k posunu zemských pólů a tedy i k poškození Planetární elektromagnetické mřížky, což mj. zapříčinilo rychlé ochlazení klimatu a následné zamrznutí Země a nástup první doby ledové. Toto rapidní zhoršení klimatických poměrů v důsledku poklesu zemské frekvence z důvodů odklizení Sféry Amenti dál měnilo poměry k horšímu až Zemi nakonec postihla i první celosvětová potopa (ze tří).

Další problém vznikl tehdy, když se ukázalo, že po tomto posunu elektromagnetické zemské mřížky poklesly vibrace/energie Země natolik, že v ní nebylo možné dál bezpečně držet Sféru Amenti a bylo nutno ji ze Země přestěhovat do bezpečí, někam jinam. S cílem vyhnout se jejímu zničení, tedy vyňali Strážcové-Elohimové Sféru Amenti z nestabilní a nízko vibrující Země a uložili ji na bezpečné místo do vyššího patra v HU-2/D4 kde ji opatřili ochranou, komunikaci v pásmu D4 blokující Pečetí Amenti, což prakticky znamenalo, že se stala nedostupnou pro Vědomí inkarnátů budoucích ras T-2 s velmi nežádoucími důsledky v přístupu těchto inkarnátů ke své rasové paměti. A protože se nedalo očekávat, že by nežádoucí vlivy ze strany Soupeřů vůči pozemskému lidstvu nově nastupujících ras nepokračovaly, bylo nutno nějak je ochránit před těmito vlivy, což bylo provedeno genetickou implementací dalšího frekvenčního bloku do těchto budoucích nových ras – tzv. Pečetí Palaidor, která však mj. přinesla i další devastující důsledky, které se s lidstvem ras T-2 táhnou až dodnes. Šlo o to, že do morfogenetiky těchto ras byly touto pečetí zaneseny umělé bloky mezi 2. a 3. čakrou, které tam jsou až do dnešních dnů. Tyto bloky však mj. přinesly oddělení součinnosti mezi emocionálním, mentálním a astrálním vědomím inkarnátů s následnou dezintegrací celé HU-1 osobnosti ve prospěch izolujícího D3 Ega.

A aby problémům nebylo konce, Elektrické války přinesly ještě jeden velmi neblahý globální důsledek. Šlo o to, že se (v podstatě vítězným) Soupeřům podařilo vytvořit vlastní verzi našeho vesmíru, v rámci kterého se však, zjednodušeně řečeně, evoluce neřídila Zákony Jednoty. V průběhu Elektrických válek tak tito Soupeři jakoby přetáhli (downloadovali) celé části našeho vesmíru do tohoto jejich nově vytvořeného evolučního prostředí – matrixu a podřídili si tamější běh událostí vlastním zájmům a kontrole. Tento jejich nově vytvořený matrix, který funguje na jiných frekvencích (a s jinými fázovými posuvy základních stavebních částic) a tedy i v jiných časových cyklech je navíc, obecně řečeno, reverzně polarizován oproti našemu originálnímu vesmíru, vešel ve známost jako tzv. Fantomový matrix a v průběhu dějin byl a je dodnes znám i pod takovými nábožensko-mytologickými názvy jako Peklo či Hádes. Do tohoto Fantomového matrixu se navíc Soupeřům podařilo vtáhnout i nemalou část morfogenetického pole Země (cca jednu třetinu!) a i jiných planet a tak proto, aby nedošlo k další progresi tohoto nežádoucího stahování Země do Fantomového matrixu, vytvořili Strážci-Elohimové další frekvenční blok, který oddělil oba dva sousedící matrixy/vesmíry od sebe. Tento frekvenční blok je v Pramenech nazýván jako tzv. Zeď v čase a později si povíme víc o tom, jak velké úsilí věnovali a věnují Soupeři tomu, aby v této Zdi v čase vytvořili díry/prostupy, prostřednictvím kterých by opětovně propojili události mezi těmito dvěma „světy“ s cílem importovat k nám svoji technologii, ovládnout celý náš vesmír a vtáhnout jej do toho jejich Fantomového matrixu. Pro tvorbu správné představy si již nyní můžeme říct, že společenské poměry v jejich Fantomovém matrixu se řídí tím, co si v dnešní době modelujeme pod pojmem Nový jednotný světový řád.

Ve svém výsledku tak tyto neutěšené poměry po Elektrických válkách znamenaly, že Duše inkarnující se do nových ras T-2 (v důsledku implementací Pečetí Palaidor a Amenti a Zdi v čase) v podstatě zapomněly na svoji minulost i reintegrační smysl svého pobytu na Zemi a Záchranné mise Amenti rovněž. A tak lidé rodící se v následujícím období, kteří si ve své morfogenetice nesli  Pečetě Amenti a Palaidor (byli opatřeni těmito implantáty) ztratili povědomost o své minulosti i o vzestupu coby smyslu svého života a museli začít reintegraci prostřednictvím reinkarnačních cyklů bez přímé mentální znalosti širšího kontextu celé problematiky a situace a to ještě bez možnosti dosáhnout na interdimenzionální komunikaci (alá channeling) s ostatními příslušníky/inkarnáty/Vědomími své Duchovní rodiny. A navíc snad ani pořádně nerozuměli sami sobě v důsledku dezintegrace jejich HU-1 osobnosti a zrodivšího se egoismu. V podstatě lidstvo po Elektrických válkách muselo začít od začátku a ocitlo se tak ve velmi nezáviděníhodné situaci s velkým handicapem oproti rasám svých Soupeřů.

Od doby po Elektrických válkách tak byl z výše uvedených důvodů v podstatě zastaven pozemský lidský vývoj a běh Záchranné mise Amenti a to po dobu cca 1.5 milionu let. Život na planetě sice probíhal, ale byl silně zakrnělý, individualistický a neefektivní a to až do té doby, než se frekvence planety pomalu zvedly natolik, aby bylo možné vrátit Sféru Amenti zpět na planetu Země a kdy do pozemského dění opět konstruktivně zasáhl jeden z významných Strážců-Palaidoriánců – tzv. Koncil ze Síria B. Bez jeho zásahu by Záchranná mise Amenti prakticky skončila částečným nezdarem a mnoho Propadlých taranských Duší by prakticky ztratilo šanci se opětovně reintegrovat a vrátit se domů ke své Duchovní rodině žijící na Taře. Nově organizované úsilí o oživení pozemské situace vyústilo v novou etapu Záchranné mise Amenti, v rámci které došlo před cca 4 miliony let k Druhému osídlení planety Země, ale již morfogenetickými pečetěmi „okleštěnými“ fyzickými muži a ženami 12 kultur ras T-2. Než si povíme víc o této další etapě, zrekapitulujme si hlavní důsledky, které První osídlení ukončující Elektrické války přinesly:

• Zánik geneticky prvních lidských pozemských civilizací původních ras T-2 Prvního osídlení a přerušení Záchranné mise Amenti.
• Nová blokační mutace morfogenetiky lidských ras T-2 pečetěmi Amenti a Palaidor a jejich mutace.
• Nahrazení vzestupného transmutačního mechanismu novým reinkarnačním mechanismem s nutným, postupným průchodem Propadlých duší skrze více ras T-2.
• Nový, dlouhodobý, bio-regeneračně, reinkarnační mechanismus skrze nově okleštěné rasy zbavil tyto rasy schopnosti transmutace a zavedl princip biologického rození a smrti.
• Vynětí Sféry Amenti z prostředí planety Země, její úschova do bezpečí a zapečetění D4 Pečetí Amenti.
• Ztráta kolektivní (druhové) paměti nových lidských ras T-2 a jejich osobnostní dezintegrace směrem k individuálnímu, mentálnímu osamocení, zrod egoismu.
• Kataklyzmatické změny na Zemi, posun magnetických pólů, nástup první doby ledové a první celosvětové potopy.
• Vznik Fantomového matrixu, involučního vesmíru/matrixu Soupeřů.
• Vytvoření ochranné a blokující frekvenční bariéry mezi Fantomovým matrixem a našim originálním vesmírem, tzv. Zdi v čase.

A je taky nutné si uvědomit, že prakticky všechny tyto výše uvedené destruktivní důsledky (s výjimkou situace kolem Sféry Amenti, která se ještě několikrát změnila) jsou ve hře do dnešních dnů. Nejsou to však ani zdaleka jediné neblahé důsledky, protože následující období přinesla mnohé další události a komplikace.

B. Vsuvka do dějepisné rekapitulace.

Technika na uvolnění zkrystalizovaných myšlenkových vzorců z osobního morfogenetického pole DNA a matrice buněčné paměti

Vážení čtenáři, dovoluji si Vám opětovně vsunout do naší historické rekapitulace článek, který z této řady vybočuje. Již mnohokrát jsme společně zkonstatovali, že není na co čekat a protože to je holý fakt, na nic nečekám. Poslední „hvězdičková kauza“ nám všem názorně ukázala, co to je být podprahově závislý na svých osobních (nejen) karmických zátěžích. Jak si v jejich důsledku ani nejsme sami sobě schopni přiznat, pro druhé do očí bijící, rozpor mezi vlastními slovy a myšlenkami, natož činy. Dovoluji si Vám proto nabídnout jednu z dalších základních bio-regeneračních technik, které jsou vhodné k práci s těmito vlastními brzdami a závažími. Nechť Vám i Vašim bližním jsou k užitku a radosti.

Takže pojďme rovnou na to.

Přesunutím své pozornosti do nižších dimenzionálních pásem jsme schopni dosáhnout toho, abychom tímto způsobem uvolnili tam bytující morfogenetické pole nežádoucích myšlenkových vzorců. Tímto způsobem jsme schopni uvolnit tyto myšlenkové vzorce ze své buněčné paměti dřív, než dojde k jejich manifestaci/fyzickém D3 projevení se  v našem těle či okolní realitě. Když relaxujeme, tempa naší mentální pozornosti, srdečního tepu i dechu se snižují, nicméně naše Vědomí činí právě naopak, své tempo navyšuje a expanduje. A právě v tomto stavu, jsme schopni vědomě přenést své Vědomí do nižších dimenzionálních pásem, kde bytují nežádoucí myšlenkové vzorce a tyto ze svého morfogenetického pole (aury) odstranit. Jak na to?

• Začínáme tím, že si vizualizujeme jak naše Vědomí prochází temným tunelem se světlem na svém konci. Jedná se o stejnou vizi, kterou všichni lidé zažívají ve chvílích své fyzické smrti. V této chvíli přesuneme své Vědomí do světla na konci tunelu, které se postupně promění v světelnou kouli, podobnou sálajícímu slunci.
  Poznamenejme si, že temný tunel reprezentuje dimenzionální D4 pásmo a světlo na jeho konci frekvenční pásmo D5. Do této světelné koule zanoříme své Vědomí, čímž se s tímto světlem jakoby ztotožníme a toto je i to, co nás čeká při fyzické smrti. Nicméně my můžeme tuto skutečnost využít i během svého života a to pro celou řadu různých účelů, v tomto případě k rozpouštění nežádoucích energetických miasmů .
  V okamžiku tohoto sjednocení se se světelnou koulí jsme dosáhli D5 vibrační úrovně svého Vědomí.
• Nyní si vizualizujeme vlastní postavu, jak vstupuje do tohoto slunce až je jím zcela obklopena a snažíme se procítit, jak světlo tohoto slunce prostupuje každou naší tělesnou buňku a zanořuje se do její DNA. V důsledku tohoto jakoby prosvícení celého svého těla, si nyní vizualizujume celé své tělo, přičemž pozornost věnujeme na povrch vystupujícím odstínům a barvám jednotlivých částí těla. Temnější plochy reprezentují části těla, která vibrují na nižších frekvencích a jsou jakoby úložišti karmických matric a miasmů, jichž se hodláme zbavit.
• Nyní přesuneme svoji pozornost do některé z těchto temnějších ploch a snažíme se procítit její myšlenkový obsah a emocionální náboj. Snažíme se dokázat si uvědomit rozdílnosti ve vibrační úrovni svého Vědomí mimo a uvnitř této temné části těla. Snažíme se sjednotit své Vědomí s touto temnou oblastí a následně vycítit její kvalitativní obsah, přijímáním případných myšlenek, obrazů či emocionálních nábojů, které vyzařuje.

Opět si poznamenejme, že ono sjednocení se s touto temnou oblastí reprezentuje sestup svého Vědomí z D5 pásma, skrze D4 pásmo do vibrační úrovně temné oblasti, ve které je myšlenkový vzorec, dle své vlastní povahy, usídlen. V této chvíli se dostáváme do pozice Tvůrce myšlenkového vzorce a tím máme příležitost jej změnit. Přestože současní lidé nejsou většinově schopni plně pracovat se svým D5 Vědomím, je důležité tuto techniku cvičit, protože tato úžasná schopnost přímo úměrně narůstá s četností jejího cvičení

Snažíme se v tomto sjednocení i o vycítění tvaru a hranic myšlenkového vzorce a vyplnění tohoto objektu svým Vědomím, podobně jako bychom vyplňovali balónek vzduchem při jeho nafukování. Pouze, když takto vyplníme celý myšlenkový vzorec svým Vědomím, můžeme přistoupit k jeho změně.

• K této změně budeme potřebovat světlo, které si k sobě přivoláme. Vizualizujeme si za tím účelem světelný proud v podobě paprsku, který vychází ze slunce umístěného nad aktuální pozicí našeho Vědomí. Nadechujeme tento světelný proud do svého Vědomí a prociťujeme, jak v jeho důsledku roste vibrační rychlost našeho Vědomí i myšlenkového vzorce, ve kterém je záměrně situováno. Vidíme, že temná oblast, kterou jsme v dané chvíli my sami se rozsvěcuje a prosvětluje. V tomto stahování světla do „sebe/temné oblasti“ pokračujeme tak dlouho, dokud cítíme, že jím nejsme zcela naplněni. Přitom si všímáme případných zvukových efektů a pocitů, které se průběhu tohoto procesu účastní. Nakonec dosáhneme toho, že nežádoucí myšlenková struktura je naplněna maximem této UHF světelné energie, které je schopna pojmout.
• Nyní si vizualizujeme, jak slunce nad námi sestupuje dolů do našeho Vědomí a temné oblasti myšlenkového vzorce. Ve chvíli, kdy slunce vstoupí do myšlenkové formy tato náhle exploduje a krystalická energetická substance, ze které bylo vytvořeno její morfogenetické pole se doslova jakoby vypaří. Tímto okamžikem tato myšlenková forma přestává existovat uvnitř našeho vlastního morfogenetického pole a dojde tak k jejímu uvolnění.

Poznamenejme si, že tímto energetickým procesem jsme vlastně provedli to, že světelnou a zvukovou energii D5 a D8 pásem, reprezentovanou sluncem a jeho světelným proudem jsme Vědomě použili jakoby k rozstřelení a následnému roztříštění myšlenkového vzorce podobně jako bychom zvukem roztříštili nějaký skleněný objekt. Tím jsem i zabránili tomu, aby se tento myšlenkový vzorec již nemohl manifestovat v našem těle a nebo okolní realitě (podílet se na holografické tvorbě reality). Tato exploze je ve skutečnosti výsledkem anihilačního procesu, kdy jsme skrze D5 a D8 ze slunce, způsobili setkání částicové a anti-částicové verze myšlenkového vzorce. Touto anihilací došlo ke vzniku výronu fotonové energie (v dimenzionálním pásmu likvidovaného myšlenkového vzorce), kterou použijeme v další, závěrečné části této techniky.

• Na závěr této techniky zaměříme svoji pozornost na slunce, jehož světelný proud zapříčinil explozi nežádoucího myšlenkového vzorce. Vizualizujeme si, jak výron fotonové energie, který vznikl v okamžiku exploze myšlenkové formy prostupuje všemi tělesnými buňkami temné oblasti, ve které se likvidovaný myšlenkový vzorec nacházel a vyplňuje ji touto fotonovou radiací. Snažíme se vycítit tuto čistící energii, přičemž naše citlivost na ni bude stoupat úměrně tomu, jak usilovně budeme tuto techniku praktikovat. Dále si vizualizujeme, jak tato fotonická energie prostupuje naše tělo a vstupuje do DNA všech buněk, přičemž tuto infuzi doplňujeme mentálním záměrem, aby tělo využilo tuto energii k urychlení bio-regenerace DNA pod přímým vedením naší Duševní identity (Duše). Vizualizujeme si, jak tato energie prostupuje dvojšroubovicové DNA řetězce a rekonstruuje tam uspořádání jejich vazeb. Techniku uzavřeme tím, že si vizualizujeme, jak se naše Vědomí vrací do slunce a dál, skrze temný tunel zpět do D3 běžného vědomí. Na závěr samozřejmě poděkujeme.

© Ashaya Deane, voyages II., str. 493-496, © překlad Petr Penguin

Poznámka překladatele: Tato technika je samozřejmě postavena na premise, že karmické dluhy, miasmy, myšlenkové vzorce a ostatní nežádoucí vysledky naší každodenní praktické činnosti se ukládají v osobním morfogenetickém poli každého jednotlivce a coby jeden ze zcela „hmatatelných várobních filmů“ se nekompromisně podílí na holografické tvorbě reality každým, do inkarnace vstupujícím, Vědomím. Kdo není s touto premisou a tímto karmický principem ztotožněn, nechť prezentované cvičení ignoruje. V každém případě stojí za to se v této souvislosti poohlédnout na netu po starším článku pana Josefa Studeného, jednoho z klíčových žáků pana Květoslava Minaříka, s názvem „Jóga a genetika“, co říká jejich škola ohledně těchto záležitostí. V současnosti je jeho článek stále k vidění např. tady:

http://osviceni.unas.cz/veda/jogaagenetika.html

Nechť vám tyto informace slouží stejně, jako ruka milujícího rodiče, vedoucího své dítko na první cestě do školy:)

S láskou a vděkem, že Vám mohu být užitečný, Váš PP:-)

3.4 Etapy Záchranné mise Amenti ukončené Tisíciletými válkami (Druhé osídlení)

Ve snaze oživit a rozpohybovat zastavenou pozemskou evoluci, vymyslel Koncil ze Síria způsob, jak restartovat a obnovit pozemskou lidskou evoluci a běh Záchranné mise Amenti v situaci, kdy na Zemi nebyla k dispozici Sféra Amenti. V podstatě vymysleli to, že lidské duše čekající ve Sféře Amenti kdesi v HU-2/D4 na opětovný návrat na Zemi (až ta bude schopna opět Sféru Amenti přijmout a tam odtud by pak vzestoupily na Taru) by nemusely dál čekat, ale vrátily by se na Taru prostřednictvím jiného interdimenzionálního portálu než Modrého plamene Sféry Amenti. Jako vhodnou planetu, skrze kterou by se tak konalo vybrali planetu v hvězdné soustavě Síria s názvem Sírius B. A tak zkonstruovali umělý portálový most mezi Síriem B, Sférou Amenti v HU-2/D4 a Zemí a malou část morfogenetického pole Sféry Amenti (tu která korespondovala s tam na inkarnaci čekajícími lidskými dušemi) umístili do jádra Síria B. Tento umělý portálový most byl v pozdějších dobách znám jako tzv. Síně Amorea. Během doby Atlantidy a starověkého Egypta byly tyto portály – Síně Amorea známy pod názvem Třetí Horovo oko a sloužily výhradně geneticky příslušně vybavené elitě (k průchodu tímto portálem bylo totiž nezbytné mít již opraveno 3.vlákno DNA). Dále zařídili, aby se jistá část z čekajících lidských duší zkombinovaly s éterickými vědomími/inteligencemi ze Síria B a společně tak dali vzniknout novému Síriánsko-lidskému hybridnímu druhu Vědomí – Duchovní rodiny, která vešla ve známost jako tzv. Kantariánci a kteří měli později velký vliv na pozemské události.

Morfogenetické pole malé části čekajících a nevzestoupených duší z násilně ukončeného, předchozího Prvního osídlení tak přešlo na Sírius B v období cca před 4 miliony let (tj. po cca 1,5 milionu letech zastavené pozemské evoluce po Elektrických válkách) a odtud se začaly inkarnovat na Zem prostřednictvím Síní Amorea, do těl/ras na Síriu B nově vzniklé, malé skupiny lidských hybridů, kteří našli exil v Plejádském hvězdném systému v HU-1, kam odešli v průběhu či důsledku Elektrických válek. Tato hybridní rasa byla známá jako Euroferitesové či Eurisové. S pomocí Koncilu ze Síria přesídlili tito Euroferitesové z Plejád na Sírius B a zde se začali křížit s výše zmíněnými Kantariánci a tito kříženci vešli na Zemi ve známost jako tzv. Dagosové (Dogoni Roberta Templa). Tato rasa si však coby plejádsko-síriánsko-lidští kříženci, nesla ve svém morfogenetické matrici příslušné blokující genetické pečetě Amenti a Palaidor, což znemožňovalo inkarnátům do této rasy případný přímý průchod Modrým plamenem Sféry Amenti na Taru, čímž bylo dosaženo ochrany proti případné infiltraci tohoto projektu a zkompromitování Tary. Tato nově se na Zemi vyskytnuvší hybridní rasa se vyznačovala tmavě hnědou kůži a schopností interdimenzionální komunikace s Palaidoriánci. A tak se před cca 4 miliony let biologická rasa Dagosů začíná skrze Síně Amorea přesídlovat na Zem a svojí činností, spolu s Kantariánci a některými plejádskými genetickými liniemi, ve finále umožnila znovu, již podruhé začít s osídlováním Země novými lidskými rasami T-2 – tzv. kořenovými rasami (další mutace po mutaci způsobené důsledky Elektrických válek) a vytvořit tak podmínky pro opětovnou inkarnaci ve Sféře Amenti čekajících, stále ještě nevzestoupených taranských lidských duší. Příchod čekajících duší do těchto nových lidských ras (skrze křížení s Dagosy) byl postupný a korespondoval s postupem reinkarnačního čištění jejich morfogenetiky a nutností dosáhnout na vzestup postupným průchodem jednotlivými rasami T-2 a s tím korespondující reintegrací příslušného vlákna DNA. Tedy přímo souvisel s morfogenetickým stavem ras T-2 z Prvního osídlení. Druhé, postupné osídlení planety Země tak probíhalo v těchto obdobích a rasách:

• V období před 3,7 miliony let – přichází na Zemi rasa originálních Ur-Antriánců a ta dává vzniknout nové kořenové rase (RR3) známé jako Lumeriánci/Lamaniánci.
• V období před 3 miliony let – přicházejí na Zemi nová kořenová rasa těchto Lamaniánců a originální rasa Breanoua, která dává vzniknout nové kořenové rase (RR4) známé jako Alaniánci/Atlanťané.
• V období před 2,5 miliony let – přichází na Zemi nová kořenová rasa těchto Atlaniánců.
• V období před 1,5 miliony let – přichází na Zemi originální rasa Hibiru, která dává vzniknout nové kořenové rase (RR5) známé jako Aryánci/Ayriánci.
• V období před 1,27 miliony let – přichází na Zemi nová kořenová rasa těchto Ayriánců.
  Pátá kořenová rasa Ayriánců, která byla odpovědná za opravy 4.astrálního vlákna DNA nyní byla tou, která měla ve svých rukou možnost pozdvihnout vibrační úroveň Země natolik, aby bylo možno Sféru Amenti (uschovanou kdesi v D4) přesunout zpět na Zemi a odstranit tak i její D4 Pečeť Palaidor.
• Pokud se týká originální rasy Melchizedeků, tito se v této době na Zemi v hromadném měřítku vůbec neinkarnovali, neboť jejich pokročilejší morfogenetika (orientovaná na opravy 5.vlákna DNA), nezatížená D4 Pečetěmi Amenti a Palaidor nebyla v této době přímo využitelná. V podstatě pouze pomáhali ke konci Druhého osídlení Hibiru/Ayriáncům s jejich reintegrací a opravami DNA vláken a jejich doba přišla až později v Třetím osídlení. V důsledku této své podpůrné činnosti, se inkarnovali do prostředí ostatních kmenů T-2, což postupně přineslo ten efekt, že o této rase později již nebylo možno hovořit jako o rase vyznačující se žlutou barvou kůže, protože splynuli s komunitou, do které vstoupili.
• Další důležitou událostí se stalo to, že došlo ke zkombinování originálních ras Hibiru a Melchizedeků (s cílem akcelerace evolučního potenciálu Hibiru/Ayriánské rasy), což dalo vzniknout nové originální mix-rase, která vešla ve známost jako tzv. Hebrejci, s jejichž potomky se v podobě kořenových ras Essenských, Judaistických a Křesťanských rodových linií setkáváme dodnes, včetně mnoha problémů, které to přineslo.

Etapa Záchranné mise Amenti v období před 3,7 miliony až 846 800 lety tak vešla ve známost jako tzv. Druhé osídlení1 milionem let se však situace na Zemi opět zásadně změnila a to když na Zemi poprvé přichází zcela nový, třetí systémový hráč – mimozemská, reptiloidní rasa známá jako tzv. Drakoniánci z Hvězdného systému Orion z HU-2. Od samého začátku svého příchodu se vůči lidstvu chovala nepřátelsky a prakticky ihned začala s manipulacemi lidských genetických kódů s cílem dosáhnout nad lidmi nadvládu a zcela si je podrobit. Vytvořili si zde novou, na Zemi se adaptující hybridní rasu (lidsko-drakoniánskou) nazvanou Drakosi, mající lidské tělo, ale nesoucí drakoniánské vědomí, bez frekvenčních bariér a implantátů, což jim dalo oproti lidstvu velkou výhodu. Drakoniánci ale i méně významní Phalzanti již od těchto prehistorických dob až do naší současnosti kooperují s dalším, lidstvu nepřátelsky nakloněným, ET druhem – známým jako Zeta Retikuli z planety Rigel hvězdného systému Orionu, na jejich škodlivých, protipozemských a protilidských záměrech. A tak se v našem vesmíru před cca 1 milionem let objevila vedle Belial agendy padlých andělských humanoidních legií Anunnaků, druhá protilidsky orientovaná strategie drakoniánsko-reptiliánské povahy – tzv. Černá agenda. planety Země. V průběhu této etapy Záchranné mise Amenti, zhruba v období před

Když se později Drakoniánci a jejich Drakosi stali pro lidstvo a úspěšný průběh Záchranné mise Amenti hrozbou, bylo rozhodnuto, že s pomocí Koncilu ze Síria, budu zničeny podzemní Drakonské lokality a základny. Bohužel tento plán v konečném důsledku selhal a obrátil se proti svým původcům, když způsobil v období před cca 956 500 lety explozi zemské kůry, po níž opět následovaly velké záplavy, další vychýlení pozemské osy a další neblahé celoplanetární důsledky. Většina Drakoniánců však byla tímto útokem donucena ze Země odejít a nebo byla zničena. Současně se však většina tehdejšího lidstva musela skrýt do podzemí před, na povrchu, zuřící další celosvětovou potopou.

V období před 950 tisíci lety, po odeznění celosvětové potopy, se aktivit opět chopili rebelující Anunnakové a světlo pozemského světa spatřila další humanoidní hybridní rasa – tzv. Nefilimové, což byla anunnacko-humanoidní rasa, kterou tentokráte vytvořili Anunnakové a to prostřednictvím sexuálních praktik svých mužských příslušníků s vybranými lidskými ženami (zde se jedná o ono známé biblické braní si lidských dcer božskými syny). Tato nová nadřazená humanoidní rasa Nefilimů se tedy právě pro důsledky tohoto zdánlivě „polobožského“ původu rychle stala vládci nad běžnou lidskou populací, přičemž právě s tímto lidstvu vládnoucím účelem byla stvořena. Podstata jejich nadřazenosti však nespočívala v tom, že by jejich otcové – Anunnaki byli skutečnými, lidstvu nadřazenými bohy, ale v tom, že oproti lidským rasám opět nebyli vybaveni frekvenčními blokacemi, limitujícími jejich interdimenzionální spojení s jejich, ve vyšších dimenzích bytujícími Anunnackými rodiči (podobně jako Drakoniánská hybridní rasa Drakosů mohla interdimenzionálně komunikovat se svými Drakoniánskými rodiči). Nicméně Pečetě Amenti i Palaidor jejich genom (coby lidských kříženců) obsahoval rovněž, takže k vzestupu skrze Modrý plamen Sféry Amenti rovněž nebyli kvalifikováni a Taru tak infiltrovat nemohli. Jejich role však spočívala v ovládnutí Země a nikoliv v průniku na Taru.

Palaidoriánci a mezi nimi zejména Elohimové a Konfederace Ra s cílem vrátit věci zpět do přirozeného řádu a vymanit lidské rasy z geneticky nově implantovaného vlivu a závislosti na Anunnacích a Nefilimech, přikročili k vytvoření nové pokročilé lidské rasy, která vešla ve známost jako tzv. Serres/Egypťané, která byla odolná vůči vlivu Anunnaků a Nefilimů. Starověcí Egypťané se tak stali nositeli nejvíce pokročilých lidských genetických kódů, ale i novou nadějí pro další osud Záchranné mise Amenti. V období před 900 tisíci lety tak mohli Elohimové a Koncil ze Síria opětovně vrátit Sféru Amenti na Zemi, za účelem umožnění další vzestupné vlny lidských duší tohoto Druhého osídlení, přičemž při tom kooperovali se svými pozemskými, před-připravenými zasvěcenci z rasy Serres/Egypťanů (schopnými interdimenzionální komunikace). V opozici k těmto snahám se Anunnakové, kterým činnost Elohimů samozřejmě překážela v jejich záměrech s jejich lidstvu vládnoucí rasou Nefilim, rozhodli pokusit se o zničení či kontrolování vracející se Sféry Amenti a definitivně si tak podrobit lidi jako otroky a jednou provždy jim znemožnit vzestup a odchod ze Země. Tento střet nemohl dopadnout jinak než válkou. Tak vypukly téměř 1000 let trvající a podle toho i nazvané Tisícileté války mezi Nefilimy proti Serres/Egypťanům (odehrávající se na planetě Země) a Elohimy proti Anunnakům (odehrávající se v intergalaktickém prostoru). V období před 849 tisíci let nakonec musela být z bezpečnostních důvodů a vzniku vážného válečného stavu Sféra Amenti opět vyjmuta  ze Země a rovněž došlo i k ukončení možnosti nadále používat náhradní portál – Síně Amorea (Třetí Horovo oko) pro evoluční/vzestupné potřeby lidstva (a ten tak zůstal otevřen pouze jako pomocný průchod mezi Síriem B a Zemí zejména pro návštěvy Kantariánců v dobách následujícího osídlení). Pozemské lidské rasy v průběhu Tisíciletých válek hledaly exil na dalších planetách, přičemž i většina pozemských Nefilimů musela posléze přesídlit na Sírius A a z něj na planetu Nibiru.

Znovu musela zasahovat vysoká inteligence Breneau z HU-5 a vyjednat války ukončovací smlouvu mezi soupeřícími stranami. Výsledkem těchto jednání byla tzv. Smlouva El-Annu, která mj. ustanovila podmínky pro pokračování Záchranné mise Amenti a opětovné osídlení Země lidskými rasami (třetí v pořadí) a to s tím, že Nefilimové se již nevrátí zpět na planetu Země (ze Síria A), ale „za to“ nadále Anunnakům zůstane možnost vytvořit si novou pozemskou humanoidní hybridní rasu, která dostala pojmenování „Annu“ a která mohla být vysazena na Zemi spolu s vrátivšími-se lidskými rasami T-2, ovšem s tou podmínkou, že se tato nová rasa bude striktně řídit Zákony Jednoty a vlastně tak vstoupí do bio-regeneračního režimu nápravy své, padlé a zkreslené Anunnacké genetiky (tzv. Program vykoupení). Tato smlouva však vytvořila mnoho vnitřních neshod uvnitř civilizace samotných Anunnaků ze Síria A a tak došlo k dalšímu zformování soupeřících stran a k dalšímu rozdělení ras Síriánských Anunnaků. Na jednu stranu se postavili zastánci tzv. Zákona Jednoty – zejména to byli Modří ze Síria (Sírius A) a dále to byli Kantariánci (Sírius B) a rovněž i stoupenci Koncilu ze Síria. Na druhé straně se i Soupeři nově vyprofilovali, kdy se spojili rebelující, Smlouvu E-Annu nerespektující, Anunnaki a Drakosové (kteří v průběhu Tisíciletých válek také odešli do exilu na Sírius A) a Drakoniánci, kteří tak, odteď již společně, chtěli i nadále realizovat svůj ďábelský plán na zničení či ovládnutí Sféry Amenti a převzetí kontroly nad lidstvem a planetou Země a propříště nerespektovali Smlouvu El-Annu ani Koncil ze Síria. Za účelem mít další vývoj a využívání pozemských hvězdných portálů pod kontrolou a nepřipustit další možnou pozemskou konfrontaci, Konfederace RA a Koncil ze Síria přišli s novou genetickou bezpečnostní modifikací – tzv. 1.Templářskou-Axionovou pečetí, známou jako značka šelmy „666„, kterou implementovali do morfogenetického pole všech rebelujících a Smlouvu El-Annu odmítajících ras hybridních Drakosů i Nefilimů a to zejména za tím účelem, aby se tito již nemohli nadále úspěšně křížit s jinými druhy než mezi sebou a nemohli tak v budoucnu zneužít Sféru Amenti. A tak zůstalo jedinou nadějí rebelujících Anunnaků na udržení si možnosti dostat se zpět na planetu Země (po definitivním vyhoštění jejich „vlajkové lodi“ – rasy Nefilim na Nibiru), cesta prostřednictvím jejich nové, Smlouvou El- Annu povolené pozemské genetické rasy známé jako tzv. „děti Annu„, která byla svázána s morfogenetickým polem lidské kristovské T-2 rasy Melchizedeků a kteří později vešli ve známost jako tzv. Annu-Melchizedekové. Skrze tuto hybridní Anunnaki-Melchizedek rasu se tak mohly na Zemi inkarnovat (a vstoupit do bio-regeneračního Programu vykoupení) i Padlé andělské duše z předchozího období – a to zejména z prostředí Atlantsko-Egyptských Nefilim-Atonů, kteří však byli striktně smluvně vázáni podřízením se Zákonům Jednoty.
Tisíciletými válkami před 848 tisíci lety tak skončila další etapa Záchranné mise Amenti známá jako Druhé osídlení a posléze musely začít být nově organizovány podmínky pro návrat lidských duší z exilu zpět na Zemi a obnovení lidských pozemských civilizací – tedy evolučního prostředí pro pokračování Záchranné mise Amenti a další návraty Propadlých duší na Taru. V období před 840 tisíci lety (tj. po asi dalších 8 tisíci letech od skončení Tisíciletých válek) došlo k vybudování dalšího, náhradního portálu pro potřeby tohoto následujícího – již Třetího osídlení Země a to mezi Sférou Amenti uschovanou v galaxii Andromeda a Zemským jádrem. Tento nový portál vešel ve známost jako tzv. Oblouk či Most úmluvy Palaidor. Jeho prostřednictvím tak mohla byla zahájena další etapa Záchranné mise Amenti, období rovněž známé jako tzv. Třetí osídlení planety Země. Pojďme si k tomuto období, které trvá dodnes říci něco bližšího. Ještě předtím si však zrekapitulujme, co podstatného se v průběhu Druhého osídlení odehrálo:

• Zastavená pozemská evoluce je nově odstartována skrze Síně Amorea a pozemskou síriánsko-lidskou rasu Dagosů.
• Úspěšný průběh Záchranné mise Amenti po cca 3 milionech letech provozu torpédují nově příchozí skupiny Soupeřů – Drakoniánci a jejich hybridní rasa Drakosové.
• Útok Strážců a lidstva proti Drakoniáncům zapříčinil celosvětovou potopu a následný útěk lidstva do podzemí.
• Návrat Anunnaků po potopě a instalace jejich nové, lidstvu vládnoucí hybridní rasy Nefilim.
• Palaidoriánci (Elohimové) odpovídají novou lidskou rasou Serres Egypťanů, skrze níž organizují novou hromadnou vzestupnou vlnu a návrat Sféry Amenti na Zem.
• Anunnakové a Nefilimové útočí v 1000 let trvajících válkách proti Elohimům a Serres Egypťanům v období SAC a možnému návratu Sféry Amenti na Zem.
• Válka je ukončena až po zásahu z nejvyšších evolučních míst inteligencí Breneau a je dojednána Smlouva El-Annu, upravující další evoluční dění na planetě Země takto:
  • Pozemská evoluce lidstva a Záchranná mise Amenti bude pokračovat dalším novým osídlením planety lidskými rasami T-2 v podobě 12-ti kmenů či civilizačních center.
  • Nefilimové jsou trvale vykázáni na planetu Nibiru.
  • Pro účely nápravy Padlých andělských ras v bio-regeneračním Programu vykoupení je umožněno spolupracujícím Anunnakům vytvořit si novou hybridní humanoidní rasu známou jako Annu-Melchizedekové.
  • Smlouvu El-Annu nerespektující humanoidní i drakoniánské rasy jsou „signovány“ značkou šelmy – známou dnes jako „666“, které tak „z genetické podstaty“ nemají možnost vzestoupit skrze pozemské Síně Amenti.
• Došlo k vybudování nového hvězdného portálu, který opětovně nahradil nepřítomnou Sféru Amenti – tzv. Most úmluvy Palaidor a umožnil pokračování v Záchranné misi Amenti.

Pojďme se nyní podívat na to, jak probíhalo Třetí osídlení planety Země lidskými kristovskými rasami T-2 – 12-ti andělskými kmeny, tedy osídlení, které již nebylo násilně ukončeno a které trvá až do naší současnosti.

3.5 Současné, Třetí osídlení planety Země, nová úloha kristovského lidstva T-2

Jak jsme si již uvedli, v období před 849 tisíci lety byla Sféra Amenti v důsledku Tisíciletých válek opět přemístěna na bezpečné místo v galaxii Andromeda, které bylo chráněno Arkturiánci a Plejáďany. Proto bylo Strážci-Elohimy a Koncilem ze Síria přistoupeno ke zkonstruování nového portálového mostu mezi Zemí a Sférou Amenti což umožnilo zpětný přesun/inkarnaci z Tisíciletých válek uprchlých duší zpět na Zem. Tento nově zkonstruovaný portálový průchod/most byl nazván Most Úmluvy Palaidor a také je známý jako tzv. Oblouk či Most úmluvy. Na tento most byla umístěna speciální 5D pečeť, která z něj učinila „jednosměrné dveře“, které umožňovaly, aby se násilně vyhoštěné duše po něm mohly vrátit/inkarnovat zpět na Zemi a pokračovat ve své evoluci/reintegraci, ale nemohly po něm vzestoupit v obráceném směru, pokud by neměly (nezískaly) příslušné přístupové 5D genetické kódy, tj. pokud by nedosáhly na reintegraci alespoň 5.vlákna DNA. Tato speciální ochranná pečeť vešla ve známost jako tzv. Oblouková pečeť. Ti, kdo drželi genetické kódy/klíče nezbytné k obousměrnému průchodu po Mostu úmluvy, tedy i v chráněném, vzestupném směru tj. ze Země na Andromedu se stali tzv. Strážci Mostu úmluvy. Je tedy zřejmé, že tento Most úmluvy byl tím klíčovým prostředkem, který umožnil opětovné osídlení planety Země lidskými dušemi po Tisíciletých válkách a tak jim umožnil pokračovat ve své reintegraci. Toto nové osídlování vešlo ve známost jako tzv. Třetí osídlení planety Země.
Ale než budeme pokračovat v tom, jak probíhala tato další etapa návratů Propadlých duší na Zemi a jejich případný vzestup zpět na Taru či Gaiu, si ještě zrekapituluje výše uvedené jednotlivé etapy lidských dějin, potažmo Záchranné mise Amenti (MYA – před milionem let, TYA – před tisíci lety).

Mezi na Zemi se vracejícími dušemi (po Tisíciletých válkách) získaly vůdčí postavení dvě nové, pokročilé genetické skupiny – jednak to byli Serres-Egypťané a druhak to byli Hebrejci, což byli jak již víme kříženci mezi originálními rasami Hibiru a Melchizedek. Na Zemi se mezi vracejícími se dušemi objevily ale i některé přeživší další skupiny lidí z předchozího 2.osídlení (Lamaniánci a Ur-Antriánci), se kterými se příslušníci novější rasy 3.osídlení Serres-Egypťanů posléze křížili a na Zemi tak v období před cca 800 tisíci lety vzniklo 5 nových ras známých jako Urtité či jako Kněžstvo Ur, kteří se stali hlavním želízkem v ohni Strážců-Elohimů v jejich další snaze úspěšně pokračovat v Záchranné misi Amenti. Urtité tak převzali pomyslný štafetový kolík v Záchranné misi Amenti a mj. spolupracovali s Palaidoriánci z 2.osídlení, kteří žili zejména v podzemí (kam odešli v dobách Tisíciletých válek) a kde dali vzniknout velké svébytné civilizaci později známé jako tzv. Vnitřní Země neboli tzv. Agarta. Toto zmíněné „podzemí“ je však lépe chápat ve frekvenčně/dimenzionálním a tedy i časoprostorovém slova smyslu než v zeměpisném významu tohoto slova. Byli to právě Urtité, kdo spolupracoval na obnově Kněžstva Ur na Zemi a rovněž sloužili jako Strážci a průvodci po Mostu úmluvy Palaidor. Po vytvoření podmínek na povrchu planety vhodných k opětovnému masovému obydlení, začali Urtité organizovat tuto další etapu Záchranné mise Amenti a Třetí osídlení planety Země a to opět po celém povrchu planety, v návaznosti na strukturu Planetárních hvězdných bran (Planetárního chrámového komplexu hvězdných bran). Toto nové osídlování zeměpisně soustředili ale i na nová místa, korespondující s portálovými průchody do Vnitřní Země – Agarty, kterou z minulosti a z kontaktů s jejich obyvateli – Palaidoriánci dobře znali. Třetím osídlením planety tak rozumíme situaci, která nastala v období před 798 tisíci lety, kdy 5 nových, originálních ras Urtitů a 7 dosavadních (z exilu se postupně vracejících) lidských ras T-2 postupně zakládali nové civilizace na planetě, primárně ve 12-ti lokalitách korespondujících s portály/průchody mezi povrchem Země a Vnitřní Zemí – Agartou. Byli to tedy zejména tito Urtité, kteří svojí činností v období před 750 000 až 75 000 lety v podstatě opětovně vytvořili na Zemi podmínky pro možnost pokračování v Záchranné misi Amenti skrze nové inkarnace Propadlých duší z Alánie do pozemských ras T-2 Třetího osídlení.
Vzhledem k tomu, že pro plné pochopení průběhu dalších událostí by bylo potřeba podstatně rozšířit výklad zejména z oblasti časoprostorové mechaniky, což je již mimo rámec tohoto textu, uveďme si zde nyní jen seznam hlavních událostí, které se odehrály v následujícím období. Jen si zde naznačíme, že celkově bylo a dodnes je Třetí osídlení z bezpečnostního hlediska organizováno sofistikovaněji než předchozí dvě osídlení, která byla ve válkách násilně ukončena. Tato sofistikovanější organizace spočívá v podstatě v tom, co je v Pramenech pojmenováno jako Kruhová strategie, kterou jsme výše již zmínili. Její hlavní myšlenka spočívá v tom, že další osídlení planety Země se provede ve čtyřech různých avšak vzájemně a zákonitě provázaných časových cyklech, které se nazývají KRUHY. A každý z těchto čtyř časových kruhů/cyklů bude vnitřně tvořen trojicí dalších samostatných časově-evolučních etap, které každá budou mít stejný společný cíl, přičemž bude stačit, když tohoto dílčího cíle dosáhne alespoň jedna kultura v jedné časově- evoluční etapě. Nebude tedy vadit, když druhé dvě případně neuspějí. Do každé časově-evoluční etapy bude nasazena geneticky jiná sestava humanoidních ras, která se v tom kterém kruhu na Zemi pokusí o splnění zadaného klíčového úkolu. S touto organizačně-inkarnační strukturou pak úzce koresponduje i struktura kristovské lidské duchovní rodiny, kdy do každé časově-evoluční etapy byli vysláni/inkarnováni zasvěcení příslušníci. Přitom smysl této strategie spočívá v tom, že se předpokládá, že Soupeři (na rozdíl od sofistikovaně strukturované inkarnace lidské duchovní rodiny) nebudou schopni být simultánně přítomni ve všech těchto různých časoprostorových údobích/lokalitách a tak nebudou schopni zablokovat dosažení vytyčeného cíle ve všech paralelně probíhajících etapách/časoprostorech. Tímto klíčovým cílem či úkolem, mám samozřejmě na mysli dokončení Záchranné mise Amenti, ale mimo to i nově potřebnou rekonstrukci morfogenetického pole planet Tara a Země, které bylo v předchozích Tisíciletých válkách opětovně poškozeno. Tato nová lidská úloha/agenda vešla ve známost jako tzv. Planetární štítová klinika a k její úspěšné realizaci byla a dodnes je nezbytná spoluúčast pozemského andělského kristovského lidstva.  Tato nová klíčová role kristovských 12-ti vláknových ras T-2 je známá jako tzv. Posvátná kristovská rehabilitační mise a je i tím primárním důvodem, proč se Soupeři trvale snaží o likvidaci kristovských humanoidních andělských ras. Bez nezmutovaného lidstva se morfogenetické pole planet Země a Tara prostě nedá plnohodnotně opravit a zabezpečit. A tak 12-ti vláknová morfogenetika kristovských ras a 12-ti prvková morfogenetická struktura Planetárních štítů Země i Tary, jakož i 12 osídlovacích lokalit a kmenů a 12 základních prvků holografické anatomie manifestovaných objektů spolu úzce a významně souvisejí.

Aniž bych zacházel do podrobností, pouze pro správnou, byť hrubou představu zmíním, že jde o to, že každý z těchto čtyř evolučních Kruhů (a 12-ti časově-evolučních etap) je určen k tomu, aby se v rámci něj (v kterékoliv jeho časově-evoluční etapě) podařilo zakotvit do pozemského Planetárního štítu, specifickou část souboru jistých interdimenzionálních frekvenčních vzorců, programů či implantátů, přičemž závěrečné zkompletování těchto dílčích částí souboru energií ze všech čtyř časových Kruhů v planetárním štítu Země, vytvoří aktivační podmínky, které umožní andělským lidským rasám naplnit svoji Posvátnou kristovskou rehabilitační misi – opravu pozemského Planetárního štítu a v jejím důsledku zbavit planetu Země nežádoucího vlivu ze strany Soupeřů (odvrácení jejich agendy směřující k tzv. posunu elektromagnetických pólů, provázeného katastrofickými, klimatickými, průvodnímu jevy) a tak se opět stát plnohodnotnými Strážci opětovně zabezpečené planety a nakonec i celého našeho vesmíru/matrixu. Tento postup tak byl samozřejmě vymyšlen zejména z důvodů bezpečnosti a ochrany před vlivem a diskreditací této „rehabilitační snahy“ ze strany Soupeřů. Přenos a ukotvení těchto specifických frekvenčních vzorců prostřednictví lidských ras T-2 do Planetárního štítu se děje skrze „překopírování“ příslušného vzorce z vláken lidské světelné DNA (což je jediné místo, kde může být umístěn) do Planetárního štítu. A právě proto, se v každém simultánním Kruhu a časově-evoluční etapě na Zemi/Zemích vyskytují lidské rasy/kmeny a inkarnovaní avataři s jinou strukturou aktivních vláken DNA, protože výsledná kompletace je podmíněna jejich dynamicky řízeným, postupným a kompletním souběhem, o kterémžto průběhu nejsou Soupeři informováni. Předpokládám že je nyní již zřejmější, proč Soupeři vždy vynakládali takové úsilí při svých útocích proti lidstvu. Ano, vždy byli motivováni snahou nalézt a doslova genocidně vyhladit zejména ty rodové linie, které ve své morfogenetice nesly příslušené genetické konfigurace. Předmětné specifické morfogenetické/frekvenční konfigurace nesené v aktivních vláknech 12-ti prvkové kristovské DNA – jsou v podobě skalárního, (podélně se nešířícího, stojatého) světelně-zvukového frekvenčního vzoru známy jako tzv. Sekvence ohnivých písmen. Úspěšná kompletace této úlohy totiž zajistí takovou úroveň ochrany morfogenetiky Země a Tary (ochrana 12-té stupně), že ji nebude možné ze strany Soupeřů opětovně zdolat a poškodit a tak se vytvoří dostatečně zabezpečené podmínky pro úspěšné dokončení Záchranné mise Amenti a současně se planety a lidstvo zbaví nežádoucího vlivu ze strany Zákony Jednoty neakceptujících, rebelujících kolektivů Soupeřů. Podrobnější informace ohledně oněch specifických frekvenčních vzorcích – Sekvencích ohnivých písmen již jdou nad rámec tohoto textu. Snad jen pro inspiraci a nasměrování případných zájemců uvedu, že spolu úzce souvisí pojetí v genetice používaných čtyř písmen abecedy (T,G,A,C) a písmen ve zde zmíněné Sekvenci ohnivých písmen. Lidských andělských kmenů, DNA vláken, sekvencí i písmen je celkem dvanáct, což nám kombinačně opět dává nám již známá čísla kristovské Duchovní rodiny 12-144-1728. Druhou indicií nechť je povědomost o tom, že výše zmíněné přenosy/kopírování příslušných frekvenčních vzorců Sekvencí ohnivých písmen z morfogenetiky lidstva a jednotlivců do morfogenetiky planety jsou aktivovány postupnými hvězdnými vysokofrekvenčními infuzemi vyskytujícími se v „transformačně/seberealizačních, zeropointově/vzestupných“ obdobích SAC.

3.6 Čtyři kruhy Třetího osídlení

Dále si nyní uveďme, chronologický přehled hlavních dějepisných událostí v těchto čtyřech Kruzích s tím, že pro naši současnou realitu je klíčový 4.Kruh, časoprostor ve kterém se realizuje naše současnost a chvíle závěrečného souběhu/průsečíku Posvátné kristovské rehabilitační mise – SAC 2000-2022. Je potřeba mít na paměti poměrně těžce představitelnou skutečnost, že události v těchto Kruzích běží simultánně a na sobě relativně nezávisle v menších časových cyklech Euiago, s výjimkou svých styčných zeropointů (počátečních/koncových období – změny barvy viz. obrázek níž), až se celkové výsledky dění v jednotlivých kruzích vzájemně prolnou a tak udělají co mají a mj. i determinují výchozí podmínky pro další cyklus. Tuto obtížně pochopitelnou skutečnost si lze velmi zjednodušeně ilustrovat níže uvedeným obrázkem, kde čtyři kružnice představují naše čtyři samostatné Kruhy a jejich jednotlivé barevně označené části korespondují s jednotlivými samostatně běžícími procesy/časoprostorovými cykly Euiago, přičemž vše simultánní a podřízeno nadřazenějším tvůrčím cyklům nádechů a výdechů. Jako podstatné je potřeba ještě uvést, že části Posvátné kristovské rehabilitační mise přináležející předchozím třem Kruhům, již byly úspěšně završeny a dnes se čeká již jen na nás, na to, jak to zvládne současné lidstvo, které to má ovšem o to složitější, že pracuje v podmínkách invertované/reverzní osobní morfogenetiky všech ras T-2. Pozn. – tipnete si, kde se na tomto zjednodušujícím, přesto použitelném, obrázku nachází naše současné období SAC 2000-2022:-)?

Kruh 1 – období 798 000 př.n.l. až 208 216 př.n.l.

798 000 př.n.l.- Startuje Třetí osídlení novou andělskou humanoidní rasou Urtitů

669 000 př.n.l. až 250 000 př.n.l. – Chrámové války, kdy došlo k pozemské invazi rebelujících Anunaků i Drakoniánců a dalším vleklým válkám

246 000 př.n.l.- Palaidoriánci přinášejí na Zemi novou verzi mírové Smaragdové smlouvy, vstupují do ní všechny andělské humanoidní rasy a také skupina Thoth-Enki Anunnaků, kteří vstupují do Programu vykoupení skrze bio-regeneraci DNA. Opoziční část kolektivu Jehoviánských Anunnaků zůstala i nadále mimo Smaragdovou smlouvu

208 216 př.n.l. – V období tohoto SAC cyklu, kdy mělo dojít k úspěšnému završení bio-regeneračních programů, došlo naopak k invazi Drakoniánců na Zem, která zapříčinila neúspěch tohoto SAC a způsobila i k další posun magnetického pole Země. Od tohoto neúspěšného SAC nedošlo až do naší současnosti k žádné další příležitosti k hromadnému vzestupu v období přirozeného SAC ! Všechny individuální vzestupy se odehrávaly výhradně prostřednictvím Mostu úmluvy

Kruh 2 – období 208 100 př.n.l. až 75 000 př.n.l.

208 100 př.n.l. – Nastává znovuosídlení Země rasou Urtitů, avšak tentokrát v „podzemních“ lokalitách civilizace Agarty.

155 000 př.n.l. – Začíná bio-regenerační program Anunnaků dle nové verze Smaragdové úmluvy, který byl ovšem brzy zkompromitován a vyústil v hybridizační program Soupeřů, kteří si tak chtěli „vyšlechtit“ své pozemské rasy, které by jim umožnily obejít signování „666“ a dosáhnout na vzestup z D3. Postupně tak dochází k pěti genetickým mutacím ras Soupeřů a pozemských hominidních ras (Lulcus/Neandrtálci -> Kromaňonci -> Nefité -> Leviatánci), do kterých se zapojili jak rebelující Anunnaki tak i Drakoniánci. Jako výchozí rasy byly použity otrocká Anunnaki humanoidní rasa Lulcus a pozemská, hominidní (ne kristovská) rasa nativních Neandrtálců. Tyto mutace dávají vzniknout pozdějšímu rasové „zmatku“ v pozemské situaci ohledně toho, kdo je kdo. V každém případě výsledkem těchto tisíciletí trvajících genetických manipulací bylo vytvoření cílové humanidoní rasy typu Annu-Melchizedeka – tzv. iluminátských Leviatánců, kteří byli předurčeni k dalšímu soupeření s lidstvem ras T-2 a svoji sílu ukázali v atlantských dobách.

150 000 př.n.l. – Zákon Jednoty tehdy respektující Anunnaki jsou poraženi soupeřícími Drakoniánci a rebelujícími Anunnaki, kteří se opět chytali zmocnit Země včetně Vnitřní Země – Agarty. Tomu se Strážcům podařilo zabránit, nicméně ve výsledku došlo k nástupu další doby ledové.

148 000 př.n.l. až 75 000 př.n.l. – tzv. Anu okupace Země. Soupeři opět přepadli Zemi a rozpoutali na ní genocidní program s cílem vyhubit andělské humanoidní rasy, přičemž se fakticky ujali kontroly nad planetou. Lidstvo a Palaidoriánci opět odešli do exilu a do „podzemí“ a na povrchu Země se opět rozpoutaly vleklé války, tentokrát mezi dvěma hlavními frakcemi Soupeřů – Padlými andělskými legiemi rebelujících Anunnaků a Drakoniánci o nadvládu nad planetou Země.

75 000 př.n.l.- Rebelující Anunnaki se pokusili obsadit portály do Vnitřní Země – Agarty. Rasy z Agarty (jedna z nich je známá pod jménem Shambala) se však spojily se Strážci zvenku a společně svrhli okupační nadvládu rebelujících Anunnaků na povrchu planety a zahájily její opětovné obsazení a osídlování i na povrchu.

Kruh 3 – období 75 000 př.n.l. až 2017 n.l.

75 000 př.n.l. – Ur-Antriánci – v reinkarnační posloupnosti třetí originální rasa přichází na planetu Zemi a je zde dodnes, připravena využít nejbližší SAC ke svému vzestupu.

74 000 př.n.l. – Breanoua – v reinkarnační posloupnosti čtvrtá originální rasa přichází na planetu Zemi a je zde dodnes, připravena využít nejbližší SAC ke svému vzestupu.

Kruh 4 – období 71 000 př.n.l. až 2017 n.l. a dál

V tomto našem současném Kruhu přišly na Zem andělské humanoidní rasy, které měly ze spodní šestice aktivní pouze 2 až 6 vláken a rovněž vlákna 7-12. Avšak pozor – všechny vlákna 7-12 obsahovaly a dodnes obsahují nesprávné, reverzní kódování. A co to konkrétně znamená pro nás si ale vysvětlíme až později, v každém případě mějme na paměti, že to souvisí s oněmi Sekvencemi ohnivých písmen a naplněním Posvátné kristovské rehabilitační mise.

73 000 př.n.l. –  Na planetu Zemi přichází originální rasa Ur-Antriánců.

72 000 př.n.l. –  Na planetu Zemi přichází originální rasa Breneau.

70 000 př.n.l. –  Na planetu Zemi přichází originální rasa Hibiru.

71 000 př.n.l. – Na povrchu planety Země pokračuje osídlování, tentokrát kořenovými humanoidními andělskými rasami – jako první přichází kořenová rasa RR3 – Lamaniánci/Lemuriánci a to do prostředí Lemurie, kontinentu v Tichém oceánu a pohoří And.

68 000 př.n.l. – Jako druhá přichází kořenová rasa RR4 – Atlaniánci/Atlanťané – do prostředí Atlantidy, kontinentu v Atlantickém oceánu a Egypta.

66 000 př.n.l. – Na povrch planety přicházejí Hibiruánci – do prostředí Lemurie, kontinentu v Tichém oceánu a pohoří And.

63 000 př.n.l. – Na povrch planety přichází kořenová rasa RR5 – Ayriánci/Aryánci – do prostředí Černého moře a pohoří Karpat.

66 000 př.n.l – Příslušníci hybridní rasy Annu-Melchizedek byli vysazeni do prostředí Atlanťanů, ale stále si udržovali i spojení na své Síriánsko-Anunnacké rodiče, což se ukázalo jako klíčové v dalším průběhu událostí.

33 000 př.n.l. – Na povrch se inkarnovala 1.vlna originálních Melchizedeků – známých jako kořenová rasa RR6 – Muvariánci – do prostředí Atlantidy s cílem opět býti nápomocni vzestupné vlně v blížícím se SAC 28000 př.n.l. Zakládají zde spirituální, na vzestup orientovanou školu známou jako tzv. Kněžstvo Melchizedeka, které získalo pověření dohlížet na blížící se vzestupnou vlnu. Nicméně postupem času a i vlivem infiltrujících se příslušníků rasy Annu-Melchizedeka se toto Kněžstvo Melchizedeka stalo patriarchálně a diskriminačně orientované. Výrazem nesouhlasu s touto orientací se stalo rozštěpení této rasy, kdy v období cca 30 000 př.n.l. vznikla druhá samostatně operující skupina Melchizedeků – tzv. Izolovaná rodina Melchizedeka, kteří byli podstatně blíž naukám Zákona Jednoty než Kněžstvo Melchizedeka. O tomto rozštěpení rasy Melchizedeka, které přineslo mnoho dodnes funkčních neblahých důsledků si později řekneme více.

Druhá 2.vlna Melchizedeků přišla na Zemi v období 1500 př.n.l. do prostředí Egypta a to v souvislosti s misí faraona Achnatona a 3. vlna pak začala před cca 250 lety a pokračuje dodnes po celé Zemi, opět samozřejmě ve vazbě na právě probíhající SAC 2000-2022..

V této chvíli se ještě na chvíli vraťme a podívejme se do období, kdy se lidským rasám z Agarty podařilo porazit na povrchu planety dominující rebelující Nibiruánské Anunnaki a ukončit tak cca 73000 let dlouhé období Anu okupace Země (148 000 př.n.l. – 75 000 př.n.l.). Tímto vítězstvím v podstatě byly vytvořeny podmínky pro opětovné osídlení povrchu planety Země humanoidními andělskými rasami T-2 a možnost získat zpět pod kontrolu situaci na povrchu Země z rukou Soupeřů. V období po svržení Anu okupace, tak došlo k velkému rozvoji Urtitské kultury (doslova se dá říci, že Země se stala novou kolébkou civilizace) a postupně na Zemi docházelo k inkarnacím do dalších, vzestup podmiňujících, ras T-2 v rámci 3. a 4. kruhu (viz. výše), v jehož finále se právě nacházíme. Těmto nově vznikajícím a rozkvétajícím lidským civilizacím byly ze strany jiných hvězdných ras předány různé technologické dary jako např. technologie pro čerpání energie z pozemského jádra a její ukládání/akumulaci do křišťálových výkonových (napájecích) generátorů (něco jako pokročilá verze dnešních elektrických elektráren a rozvodných sítí), které jim pomáhaly v budování jejich kultur. V tomto období bylo po celé Zemi vybudováno mnoho sofistikovaných civilizací – dokonce pokročilejších, než je civilizace dnešní. Centrem tehdejšího světa byla Atlantida – kontinent v dnešním Atlantickém oceánu, přičemž příslušníci hybridní rasy Annu-Melchizedeků a originálních Hebrejců byli těmi, kdo byli pověřeni strážením sestupného/vzestupného portálu Mostu úmluvy Palaidor. Pozemská strana Mostu úmluvy byla umístěna – ukotvena uvnitř Atlantského kontinentu.

Strážci nyní mohli opětovně nastartovat Záchrannou misi Amenti, přičemž první vhodný SAC se vyskytoval v období 48 882 př.n.l.. Předchozí SAC (75 438 př.n.l.) jak je zřejmé, teprve vedl k rehabilitaci humanoidních ras T-2 na povrchu planety a vyhnání rebelujících Anunnaků z planety a tudíž ještě jej nebylo možné pro tyto účely masově využít. Nicméně, protože poražení Soupeři se se situací nesmířili, pozemským dramatům zdaleka nebyl konec. V každém případě lze říci, že v těchto emancipačních dobách byly dány základy civilizacím a kulturám, které jsou našimi přímými předky a to civilizaci a kultuře Lemurské a Atlantské. Dostáváme se tak do období příprav na SAC 48 882 př.n.l., do doby, kdy světu opět vládly lidské kristovské civilizace v Lemurii a Atlantidě. Interdimenzionální umělý hvězdný portál Most úmluvy byl ukotven v Atlantském kontinentu a na Zemi se postupně začaly inkarnovat i jiné, starší T-2 rasy než Urtité, chystající se na svůj finální vzestup. Vše se připravovalo na zahájení další etapy Záchranné mise Amenti.

V období 55 000 př.n.l. se však začali rebelující Anunnakové opět infiltrovat a aplikovat svoji parazitující, korodující a zrádcovskou strategii do Atlantského prostředí, kde tehdy v rámci bio-regeneračního Programu vykoupení konstruktivně působili příslušníci „jejich“ rasy Annu-Melchizedeka, kteří se ale stále řídili Zákonem Jednoty a začali skrze ně postupně vychylovat tamější běh událostí natolik, že ve výsledku Atlantida téměř zanikla. S pomocí Drakoniánců a Drakosů, kterým umožnili tajně se vrátit na Zemi, se nově padlí příslušníci rasy Annu-Melchizedeka – tzv. Leviatánci, záludně vetřeli mezi Atlanťany, začali se s nimi křížit a zkreslovat učení Zákona Jednoty. Smyslem těchto jejich genetických manipulací bylo zbavit se nežádoucí, vzestup blokující 1.Templářské-Axionové pečetě – značky šelmy – „666“, jimiž byli blokováni v období po Tisíciletých válkách. A jak to pokračovalo dál si řekneme v další části našeho vyprávění.

C. Vsuvka do dějepisné rekapitulace.

Udělejme si v tuto chvíli opět malou odbočku od našeho historického příběhu a podívejme se podrobněji na jeden z důležitých konceptů, který se naším vyprávěním táhne jako červená nit. A tím je pojetí tzv. Zákona Jednoty, konceptu, který se v našem příběhu stává tím, co principielně odlišuje činnost a cíle Strážců do úsilí a zájmů Soupeřů.

Zákon Jednoty aneb zákon jednoho Boha

Zákonem Jednoty rozumějme něco jako konceptuálně zformulovaná, systémová pravidla hry, kterými zakladatelé/tvůrci Kristovských vesmírů známí jako (skuteční) Vzestoupení mistři Yanas, vyjádřili vlastní, intrinsické-niterné zákonitosti, na kterých fungují Kristovské vesmíry. Také by se dalo říct, že Zákon Jednoty odráží Primární Božský řád, řídící vzájemné vztahy mezi všemi věcmi a účinkujícími v těchto vesmírech. Podstatou těchto vztahů jsou koncepty jako Bezpodmínečná láska, kauzální/zrcadlová spravedlnost, mírové vzájemné soužití a nápomocnost mezi všemi rasami. Cestou k akceptování těchto univerzálních konceptů pak je individuální rozpoznání toho (každou žijící bytostí), že všechny manifestované bytosti a životní rekvizity včetně samotných vesmírů jsou jen různými tvářemi či formami jednoho a téhož Zdroje/Stvořitele/Boha. Jde o to osobně rozpoznat, že existuje pouze jedno jediné Vědomí, Boží Vědomí a vše ostatní jsou pouze lokálně žijící, algoritmicky strukturované a hierarchizované, mnohotvárné výrazy či projekce této jedné společné Boží identity.

Zákon Jednoty nám dále říká, že ty z bytostí, které se vydaly po tuto skutečnost neakceptující, tedy jakoby „bezbožné“ cestě životem, jsou těmi, kdo pouze hluboce zapomněli na výše uvedený fakt jediné Boží identity. Tuto amnézii však lze léčit a to prostřednictvím probuzení své vnitřní Boží jiskry či signatury, kterou je vybavena každá žijící a individualizovaná bytost. Tato vnitřní Boží jiskra je v energetické anatomii každé manifestované bytosti obsažena na kristovské úrovni D12 a je známá jako tzv. Vnitřní Kristus. Pokud se tedy podaří vrátit paměť takto postižené bytosti, opět se výše uvedené koncepty Bezpodmínečné lásky a sdílených tvůrčích vlastností Božského řádu stanou jejími přirozenými, implicitními  instinkty a takováto bytost začne opětovně účinkovat (vést vlastní život) s vědomím toho, že Bůh sídlí ve všech  manifestovaných bytostech a věcech (organických i anorganických). Takováto bytost tím opětovně dosáhne na plnohodnotné a správné využívání svého klíčového Božího daru – Svrchované Svobodné a tvůrčí vůle.

Pokud  však tento Primární Božský řád není žijící bytostí akceptován, což si vzhledem k daru Svobodné vůle může zvolit, postupně dochází k limitování jejich tvůrčích možností Svobodné vůle a postupně vede takovouto bytost k přesvědčení o postupné degradaci vlastních sil a možností a o své vlastní smrtelnosti, kterou nakonec i zrealizuje. Po této své vlastní sebedestrukci se takováto bytost vrací k Bohu v podobě nediferencované jednotky/fragmentu vědomé energie, ale bez individuální paměti a bez uvědomění si svého předchozího nabytí vlastní individuální identity. Zde dochází k recyklaci těchto ne-sebe-vědomých jednotek energie, které se následně účastí dalšího Božského tvoření v jiné formě. A právě smyslem a užitkem zmíněného probuzení své vlastní Vnitřní Božské jiskry v sobě je opětovně učinit ze sebe plnohodnotně vědomou jednotku energie, která si prostřednictvím tohoto probuzení obnoví vědomost o své vlastní spirituální identitě a následně se skrze proces hierarchického vzestupu (odstupňovaného dle míry svého zapomnění) vědomě spojí nejen se svojí Duchovní rodinou, ale i cílově se Zdrojem, Bohem a tak se k němu navrátí. Prostřednictvím tohoto zpětného s Bohem sjednocovacího vzestupu takováto bytost postupně znovu nabývá svých limitovaných tvůrčích schopností Svobodné vůle až na plnohodnotnou úroveň, která umožní takovéto bytosti udělat mistrovskou zkušenost známou jako chvíle osvícení či sjednocení s Bohem. Tato zkušenost pro tuto bytost znamená, že se dostala na trvalou a nesmrtelnou životní dráhu přirozeného a nekonečného cyklu lásky a vědomého spolutvůrčího působení uvnitř rozpoznané Boží jednoty a to bez ztráty individuální paměti a své osobní identity vedoucí až k cílovému plnému splynutí s Božskou jednotou.

V naší současné kultuře máme bohužel opačné tendence, vše rozdělovat, třídit, škatulkovat a to věci, lidi, vztahy či události bez tohoto základního porozumění, že všechny manifestované bytosti jsou pouze různými tvářemi jednoho Boha. Tohle pojetí je na místě překonat a nově se učit vést život z takové perspektivy, kdy se na vše kolem sebe budeme dívat jako na „kostýmy“ uvnitř bytujícího Boha a tedy jako na sebe samotné.

Naši situaci lze skutečně přirovnat k situaci člověka, který např. spadl z kola na hlavu a v důsledku toho zcela zapomněl na to, jak se jmenuje, kdo je, kde je a proč tam je a tak s ním lze snadno manipulovat okolními „vědoucími“ (kteří mu třeba k tomu pádu z kola i pomohli). Je vhodné si k léčbě této amnézie opakovat – Já Jsem Bůh, Já jsem v Jednotě s Bohem, ale samozřejmě že ne v tom smyslu, že byste snad byli nějakým nadřazeným bosem druhým bytostem. Oni jsou samozřejmě Bohy či v Jednotě s Bohem rovněž. Je potřeba tyto afirmace pronášet s vědomím toho, že jako bytost na hierarchické/vzestupné/evoluční úrovni člověka jsme sice vybaveni schopností či možností např. zašlápnout mravence či setnout strom, ale tyto své možnosti bychom měli případně realizovat s vědomím toho, že v mravenci stejně jako ve stromu usmrcujeme jednoho a téhož vnitřního Boha, kterého máme i sami uvnitř sebe, což ale bez jejich svolení (nebo minimálně bez upřímné, neformální omluvy) nesmíme učinit, nechceme-li si karmicky/evolučně/energeticky přitížit. Vědomí a respektování toho, že Bůh sídlí v každém manifestovaném atomu a molekule, by se mělo stát našim trvalým stavem mysli, terapií vedoucí ven ze zapomnění své vlastní Božské podstaty. Z této pozice se pak stavějme k jakémukoliv svému rozhodování. To je celá podstata etiky našeho vztahu k našemu okolí a podstata porozumění Zákonu Jednoty.

Když začneme rozumět tomu, že všechny bytosti, které se manifestují v našem osobním hologramu (přicházíme s nimi z „nějakého“ důvodu do vztahu) jsou nenáhodným zrcadlem nás samotných (protože všichni jsme jedním a tím samým Bohem), uvědomíme si, že vše, co si o těchto druhých bytostech myslíme či jak s nimi zacházíme je odrazem toho, jak smýšlíme a jak zacházíme sami se sebou a jak tedy smýšlíme a zacházíme s Bohem. Vše je tedy takto vzájemně provázáno a je na čase si uvědomit, že skutečné, primární datum narození všech manifestovaných bytostí a věcí je jeden a ten samý okamžik.

Zákon duality aneb dvě cesty životem

Kristovské cíle a kristovská cesta životem, tedy způsob života vedený v duchu respektování Zákona Jednoty vytváří a přináší postupnou expanzi našeho Já / Vědomí, které ústí do zařazení se do přirozeného a nesmrtelného životního cyklu lásky (nádechů a výdechů této primárné energie). Tato cesta životem, Cesta Božského řádu vytváří to, co bychom mohli vyjádřit jako Radostný osud jednotlivce. Nicméně, naše Svobodná vůle nás může zavést i na cesty, kdy nepracujeme na zbavení se své amnézie a kdy se tedy v konečném důsledku neřídíme výše diskutovaným Zákonem Jednoty. V tomto případě se vydáváme na takovou cestu, kdy se naše energie přidává na stranu anti-kristovských snah a cílů (Soupeřů) s tím důsledkem, že postupně ztrácíme možnost participovat na Božském daru evolučního vzestupu, zdokonalovat si své spolutvůrčí schopnosti a nastoupit na cestu nesmrtelného životního cyklu lásky (Strážců). Anti-kristovský životní způsob tak vytváří limitované zkušenosti a smršťující se tvůrčí schopnosti a ztrátu povědomí o vlastní spirituální identitě, vedoucí ke konečnému návratu k Bohu prostřednictvím Cesty chaosu a cílového nevědomého sebe-zapomnění. Tato cesta životem vytváří to, co bychom mohli vyjádřit jako Strastiplný osud jednotlivce.

Je na místě vědět, že žádná naše aktivita není neškodná. Myšlenky, které našim aktivitám předchází jsou reálně existující kvanta vědomé energie, kterou jsme do světa vypustili a jako takové se samy vydávají na cestu životem/evolucí a to podle své povahy buď na cestu Božský řád respektující a nebo na cestu bezbožného chaosu. Avšak Cesta Božského řádu zahrnuje v sobě i možnost volby Cesty chaosu. Co z toho plyne ? Znamená to, že volba Cesty chaosu se odehrává coby specifická, očekávatelná a možná volba, není to tedy něco, s čím by nebylo ze strany Boha a jeho Řádu počítáno. Je to nezbytný a logický důsledek daru Svobodné volby. Jako takto primárně vyprojektované, obě dvě tyto protisměrné cesty životem, známé jako Zákon Duality, vedou individualizovanou jednotku vědomé energie k cílovému sjednocení s Bohem. Kde je pak rozdíl v tom, kterou životní cestou se vydáme, ptáte se ? Již jsme si to v podstatě řekli. Konstruktivní Cesta Božského řádu na rozdíl od destruktivní, anti-kristovské Cesty chaosu přináší svým volitelům kvantitativní i kvalitativní nárůst lásky, radosti, tvůrčích schopností, expanzi vědomí a vědomý, dimenzionálně hierarchický vzestupný/evoluční návrat k Bohu s následnou tvůrčí expanzí nabytých životních zkušeností a novou, vyšší možností individuálního sebevyjádření. Naopak, Cesta chaosu vede k životním omezováním, strádáním, uzavřenosti a utrpením, končící nevědomým, sestupným, involučním návratem k Bohu s následnou recyklací individualizované energie vědomí a nevratným zánikem získaných osobních zkušeností.

Myšlenky, víra, slova a skutky tak jsou různě mocnými tvůrčímu nástroji, kterými je manifestované, individualizované Vědomí (my sami) vybaveno se záměrem uplatňovat jejich prostřednictvím svůj Božský dar – Svobodnou vůli a to buď na Cestě Božího řádu nebo na Cestě chaosu. Kristovská cesta Božského řádu je tou variantou, která je Bohem zamýšlena jako přirozená, láskyplná, radostná a samozřejmě preferovaná. Oproti tomu Cesta chaosu je sice cestou povolenou, ale současně není cestou podporovanou. Existuje pouze jako výraz Boží lásky ke všem svým dětem, kterým tak Bůh umožňuje návrat této své vědomé energie k sobě samotnému i z těch nejbezbožnějších situací, do kterých se v důsledku své Svobodné volby může ta či ona individualizovaná bytost (Boží dítě) dostat a pro kterou se tak jedná o konečné vykoupení se z prožívané beznadějně žalostné a strastiplné situace, byť za cenu ultimativní. Bez této Svobodné volby (kterou Strastiplný osud pochopitelně progresivně umenšuje až k její cílové ztrátě) by samozřejmě neexistovaly ani ony dvě primární cesty/možnosti pro průchod individualizované vědomé energie Božím stvořením (vesmíry). Volba je vždy na každém z nás všech, kterou cestou se dáme či kterým směrem na té či oné životní křižovatce budeme pokračovat. Coby individualizovaný, manifestovaný výraz jednoho a téhož Boha, jsme každý z nás vybaveni Božskou silou tvůrčí myšlenky, kdy naše volby jsou našimi nástroji, kterými si sami vytváříme své zkušenostní a potřebné životní okolnosti – projektuje svůj osobní realitní hologram. Individuálně i kolektivně jsme tvůrci našich zrcadlových zkušenostních realitních polí (hologramů). V co skutečně vnitřně věříme, to si v sobě a kolem sebe reálně vytváříme či zhmotňujeme. A tak, jak si postupně vzpomínáme na svoji božskou podstatu, ukotvujeme v sobě naši originální identitu v podobě individuálně manifestovaného/přítomného Boha, se naše volby a naše světy postupně stávají více zbožnými či na Boha orientovanými a víc a víc reflektují pravdivou a skutečnou milující a láskyplnou podstatu tohoto jediného Boha. A toto je i pravý božský cíl mnoha a mnoha bytostí, jdoucích po Cestě Božského řádu a tomu odpovídá i nabývání transformačně-transmutačních schopností, nezbytných k vědomému dimenzionálnímu vzestupu a návratu k Bohu.

Ještě jednou si připomeňme, že pro nás je tím hlavním nástrojem na Cestě Božského řádu (ale samozřejmě i na Cestě chaosu) naše Svobodná volba. Přemýšlejme o tomto daru častěji. Každý den děláme mnoho vědomých i podvědomých rozhodování, ale vědomou souvislost s naší tvůrčí cestou životem si nemusíme vždy až tak uvědomovat. Snažme se být si více vědomi toho, že naše každodenní volby jsou našimi tvůrčími/konstrukčními energetickými nástroji pro tvorbu našich životních okolností. Zde prostě a jednoduše platí ono staré a všeobecně známé – každý svého štěstí strůjcem. Kolik lidí se tím ale skutečně řídí ? Učme se tedy „řešit“ sebe a nikoliv své okolí. A tak, pokud skutečně zaměříme naši Svobodnou vůli na spolupracující vztahy, respektujíce zákony energie a Božího záměru, můžeme nakonec dosáhnout kýženého výsledku v podobě stavu osvícení, známého jako tzv. Boží realizace. Tento stav vytváří osobní zkušenost slovy zcela nedostatečně popsatelnou jako plnohodnotné ukotvení Boží přítomnosti v nás, doprovázenou reálnými prožitky bezpodmínečné lásky, míru, spirituálního i materiálního mistrovství a extatické radosti uvnitř našeho manifestovaného hologramu – tedy nás samotných.

Mějme na paměti, že cílem našeho snažení by mělo být právě toto dosažení probuzení a realizace stavu vědomé (a prožité) Boží přítomnosti uvnitř nás samotných, stavu  výše zmíněné Boží realizace. Osobní zkušenosti s tímto stavem jsou manifestované bytosti schopny dosáhnout prostřednictvím průchodu jakoby „vnitřními obousměrnými dveřmi k Bohu“, neboli v nás žijícím, tzv. Nesmrtelným vnitřním Amoraea ohněm, energetickou, skalárně-vlnovou kompozicí Ducha Svatého našeho vesmíru (známého pod jménem ManU), který v nás přebývá a to uvnitř centra osobního Kristovského zárodečného atomu tzv. Azur-A, v ústředním místě osobní Vnitřní Kristovské božské Maharata matrice. Zdůrazněme si však, že tento Duch Svatý není pouze něco jako „spirituální metafora“, ale jedná se o reálný, kvantifikovatelný a „elektromagnetický“ objekt, žijící vědomá Boží síla či jiskra či signatura (fraktální povahy) v nás.

Životní lekce, které jako jednotlivci či kolektivy děláme na své cestě životem tak můžeme dělat právě proto, že můžeme pozorovat obě dvě tyto životní volby a výsledky, které přinášejí, tedy skrze tento Zákon duality a jeho mechanismus akce a reakce. Tuto okolnost je rovněž na místě chápat jako velký Boží dar, kdy prostřednictvím této záměrně stvořené duality/komplementarity/volby, jsme schopni se učit, jak nejlépe či nejefektivněji dosáhnout na vědomý vzestup, návrat a sjednocení se s Bohem a to i prostřednictvím metody pokus-omyl. Platí, že čím víc času budeme vědomě věnovat snaze o uskutečnění výše popsaného stavu Boží realizace, náš osobní hologram bude odrážet či reflektovat životní okolnosti korespondující s Cestou Božího řádu a Radostného osudu (a naopak). Žádná vnější událost nám pak nebude schopna stát nám v cestě a my budeme v jednom proudu s Kristem a touto úrovní evolučního Vědomí. Na tuto cestu životem, Cestu Božího řádu se může vydat každý, bez ohledu na rasu, náboženství, energetický či karmický stav. Toto je cesta definována Smaragdovou úmluvou a protěžovaná Strážci. Na tuto cestu lze z Cesty chaosu kdykoliv přejít. Je to v moci bytostí vybavených Svobodnou vůlí. Je to na každém z nás, čemu dá ve svém životě přednost, pro co se rozhodne.

Na rozdíl od Soupeřů, Strážci vždy dávají přednost životním přístupům, které se vyznačují pravdivostí, otevřeností, spoluprací, laskavostí a kolektivnímu sdílení všech poznatků, tedy přístupům vedoucím k bratrství, přátelství a mírové spolupráci všech bytostí. Těmito principy naplněný život tvoří Radostný osud svých, stále více a více svrchovaných, protagonistů. A naopak, řídící a kontrolní dogmata či programy, pravdivé a podstatné vědomosti jen pro elity, lži, manipulace, mlžení a taktizování a snahy nepozorovaně nahradit individuální suverénní a svrchované používání Svobodné vůle druhých bytostí vlastními, na Cestu chaosem zavádějícími, ideologiemi a dogmaty. To vše jsou přístupy Soupeřů a jejich iluminátských loutek a přisluhovačů, které bychom měli (jakkoliv) rozpoznat a umět jim říci NE, tohle není moje volba, s tím já nesouhlasím. Tato volba totiž vede ke Strastiplnému osudu, byť si její protagonisté mohou (mylně) myslet, že jí získali nezpochybnitelné (dočasné a nízkofrekvenční) výhody. Přehlédli (či byli přehlédnuti) ono čertovo kopýtko, kdy v konečném výsledku jdou po Cestě chaosu do sebe-zapomnění a spirituální recyklace. A přitom do tohoto sebe-zapomnění se jde prostřednictvím podvrženého postupu – např. tzv.kariérního vzestupu v materialistickém, hierarchickém panoptiku oněch externích autorit (známých jako např. všemocný personifikovaný bůh kdesi na nebesích, zástupný spasitel, vzestoupení mistři, archandělé, andělé, králové, šlechtici, ministři, politici, vědci, doktoři či jen experti a odborníci), sloužících zasvěcenějším Soupeřům coby propagační vábničky, ovládací mechanismy a falešné cíle k vymývání jejich „od skutečného vnitřního Boha odpojených“ mozků. Jak správně řekl Ježíš Kristus o společenské situace v době apokalypsy, první (elita) budou poslední a poslední budou první (při návratu k Bohu). Bohužel masa takto zmanipulovaných a na scestí svedených lidí dodává sílu Soupeřům, kteří tak chytře dokáží využívat energii těchto bytostí ke svým anti-kristovským cílům. Stále je nanejvýš žádoucí a aktuální to, aby ti, kteří tuto falešnou hru s lidstvem již prohlédli, pomáhali svým bližním v tom, aby i oni dosáhli téhož dílčího cíle a konečně již jednou provždy vzali svůj život do vlastních rukou, myslí a voleb. Každá jedna bytost, které se i našim úsilím podaří prohlédnout svoji zmanipulovanou realitu se energeticky a karmicky počítá nejen globálně, ale i individuálně. Není lepšího individuálního cíle (vedle vlastní bio-regenerace), než pomáhat druhým v jejich osvobozování se od jha Soupeři zmanipulovaného vnímání pravé podstaty sebe samých a okolní reality. Buďme však při tom obezřetní a naučme se vhodně volit způsoby, jak tuto požehnanou úlohu realizovat, abychom v tomto našem úsilí nakonec nenadělali více škod než užitku. Snažme se stát spíše implicitním osobním příkladem či vzorem, než explicitně argumentujícím aktivistou. Nezapomínejme na multidimenzionální podstatu (komunikaci) lidské bytosti a na to, že ještě stále si neseme své spirituální propojení na svoji skutečnou Duchovní rodinu. Vězme však, že tomu tak nemusí být trvale. Falešné a podvržené propojení naší inkarnační identity do Fantomového matrixu je na Cestě chaosu již za dveřmi. Buďme obezřetní. Soupeři a jejich Fantomový matrix jsou stále více a více odpojováni od svých vlastních Božských zdrojů a tak, operujíce na Cestě chaosu, stále víc a víc potřebují získávat životní energii z jiných matrixů a bytostí k tomu, aby mohli prolongovat svoji existenci. Nemají v úmyslu jen tak jednoduše propásnout nastávající velkou příležitost, jak významně obohatit své zdroje v současném SAC 2000-2022.

Nechť nás opětovně nalezený Bůh v nás, provází Radostným osudem na naší Cestě životem, vedeným ve smyslu Zákona Jednoty.

4. Lemurie

4.1 Infiltrace Drakoniánců, zkáza Lemurie, přestěhování Mostu úmluvy do Egypta

V období 52 000 př.n.l. se zformovala od Zákona Jednoty se odklonivší skupina hybridní rasy Annu-Melchizedeka a ta založila rebelující skupinu, tzv. Chrám Annu-Melchizedeka. Mezi Atlanťany postupně působili coby na vlivných místech infiltrovaní „potížisté“, přičemž jejich stoupenci nakonec umožnili zakázaným Drakoniáncům a Drakosům vrátit se tajně na Zem. Následně jim dokonce pomáhali s infiltrací Lemurského kontinentu s názvem Muarivhi v Tichém oceáně a získat tak tam pro ně, v podzemních prostorách kontinentu, stálou domácí základnu na Zemi. Svojí činností začali posléze ohrožovat i přípravy na úspěšný průběh příštího SAC v období 48 882 př.n.l.. Lidé ve snaze zbavit se v podzemí zabydlených Drakosů zamýšleli využít krystalové generátory k vyslání směrovaných EM pulsů do jejich podzemních základen, které by je zlikvidovaly. Výše zmíněné křišťálové generátory nakonec byly skutečně použity s tímto účelem, ale plánovaný záměr bohužel selhal. Došlo k něčemu jako neplánovaná řetězová reakce, v jejímž důsledku došlo k obrovské katastrofě, která zničila celý Lemurský kontinent Muarivhi, včetně všech jeho spojení s Atlantidou. Masivní exploze vyvolala velké zemětřesení a další velkou potopu. Po této katastrofě se sice Drakosové museli evakuovat ze Země pryč, ale cena za to byla příliš vysoká. Po celé jedno dlouhé období se musely napravovat škody, které exploze způsobila a pozemské civilizace se již nikdy nedostaly na civilizační úroveň před zánikem Lemurie. Mnoho lidí odešlo do Vnitřní Země – Agarty, nicméně rebelující stoupenci Chrámu Annu-Melchizedeka si udrželi i nadále své elitní postavení a vliv v Atlantské a Egyptské kultuře. Samozřejmě že příležitost k využití SAC 48 882 př.n.l. se stala ztracenou a bezpředmětnou. A protože zánikem Lemurie došlo i k porušení stability ukotvení Mostu úmluvy Palaidor a nestabilitě pozemského elektromagnetického pole v oblasti Atlantidy, byl tento v období 51 750 př.n.l. Strážci přesunut do Egyptské kultury, kde nad ním tamější Serres-Egypťané převzali ochranářské pověření a kontrolu. Tím se změnilo a přestěhovalo i centrum pozemského života z Atlantidy do Egypta. Spolu s tímto přestěhováním do Egypta došlo k přestěhování do Egyptské kultury i mnoha (skrytě) rebelujících a zasvěcených příslušníků Chrámu Annu-Melchizedeka a i mnoha originálních Melchizedeků a Hebrejců. Stručně si tedy zrekapitulujme, co stálo za zničením tak vysoce rozvinuté kultury, jakou Lemurská zajisté byla:

• Zpronevěra skupiny Annu-Melchizedeků svému bio-regeneračnímu Programu vykoupení.
• Infiltrace mezi atlantskou elitu, sabotáže, záškodnictví, manipulace a nakonec zrada této vládnoucí skupiny společnosti.
• Tajné vpuštění Drakoniánců a Drakosů na planetu Země.
• Chybné lidské rozhodnutí, jak se s těmito Dakoniánskými Soupeři v dané chvíli vypořádat.

4.2 Budování Egyptské civilizace a pyramid, rozštěpení originální rasy Melchizedeka

Po těchto vynucených změnách a po nápravě zničením Lemurie napáchaných škod, opětovně začala prosperovat jak Egyptská kultura tak i kultura Atlantská, kde mezitím došlo k opravě krystalových generátorů a tyto se opět byly schopny nabíjet mutidimenzionálními frekvencemi skrze, nyní již v Egyptě umístěný, Most úmluvy Palaidor. Dá se říci, že provoz další, snad již 6.etapy Záchranné mise Amenti byl opětovně obnoven s tím, že místem vzestupu se nově stal Egypt. Nicméně příslušníci rebelujícího Chrámu Annu-Melchizedeka (jejichž genom, jak víme, byl kontaminován a tím zabezpečen proti vzestupu skrze Most úmluvy 1.Templářskou-Axionovou pečetí „666“ z doby po Tisíciletých válkách), pokračovali ve svých podvratných praktikách i nadále. V Egyptě, kde se tyto záškodnické praktiky objevily poprvé však byly tyto aktivity Serres-Egypťany včas rozpoznány a jejich protagonisté byli z Egypta brzy vypoklonkováni. A tak se rebelanti opětovně soustředili na Atlantskou kulturu, kde již měli delší tradici se svými manipulačními a infiltračními praktikami (dokonce již z dob kataklyzma Tary, kdy takto fungovali v roli „zrádcovské“ skupiny tzv. Zasvěcenců chrámu slunce). Jejich cílem se stalo plně ovládnout Atlantskou kulturu, udělat si z ní silnou vlastní pozemskou základnu a odtud dobýt civilizaci ve Vnitřní Zemi – Agartu a posléze i Egypt. Měli v úmyslu využít/zneužít Atlantské krystalové generátory, které by jim umožnily odstranit elektromagnetické ochranné bariéry chránící portálové vstupy vedoucí do této Vnitřní Země.

Za účelem demonstrovat svoji sílu rebelující Anunnakové překvapili Strážce – Koncil ze Síria tím, že jako přehlídku své síly si obnovili své vojenské základny na Marsu, které tam existovaly ještě z dob Tisíciletých válek, s cílem využít je pro svůj další útok proti lidstvu. V období 48 500 př.n.l. s cílem zabránit tomuto stoupajícímu vlivu rebelujících Anunnaků, pověřil Koncil ze Síria své loajální Anunnaki členy, aby „osobní návštěvou“ obnovili pořádek v lidských organizacích, které měli na starosti – tj. zejména u stoupenců rebelujícího Chrámu Annu-Melchizedeka. Za tím účelem se tito pověřenci inkarnovali na Zem a v pozemských tělech navštívili Atlantskou i Egyptskou kulturu a z pozice zasvěcenců zde nově obnovovali učení Zákona Jednoty a odstraňovali vliv stoupenců Chrámu Annu-Melchizedeka. Koncil ze Síria jako odpověď na opravu základny na Marsu rebelujícími Anunnaky, postavil ochranné pyramidové struktury po celém povrchu Země a to zejména v těch místech, kde byly umístěny přístupy a vchody k časoprostorovým portálům Planetárních hvězdných bran a k portálům do Vnitřní Země Agarty (šlo o 2 x 12 hlavních pozemských lokalit a spoustu dalších sekundárních a terciálních míst, o čemž svědčí nebývalé rozšíření pyramidálních staveb po celém světě).

Pyramidální struktury jsou Síriánsko-Anunnacká „ochranná známka“. Velká pyramida v Gize (postavená v období 48 459 př.n.l.) byla postavena nad pozemskou stranou tehdy nově ukotveného Mostu úmluvy Palaidor v Egyptě a měla jej chránit před případnými útoky rebelujících Anunnaků. Velká pyramida pak byla později (v důsledku následujících válečných událostí v Atlantidě) několikrát zrekonstruována (10 550 př.n.l. a 9 000 př.n.l.). Jako první však byla postavena Sfinga (s tělem lva a hlavou Anunnaki bojovníka) a to nad pozemským vstupem/portálem do Vnitřní Země – Agarty jako symbolický hold a vazba na Koncil ze Síria a „odstrašující“ odkaz rebelujícím Anunnakům na monumentální, kristovské Síriánské dědictví a jeho originálního lvího (nepřemožitelného) charakteru, které za nimi – tedy Koncilem ze Síria v jejich střetu s nimi (rebelanty) stojí. Zároveň pyramidy i Sfinga sloužily jako ochrana a úkryt pro tzv. Knihovnu záznamů a pro antigravitační 5D UHF energetická zařízení známá jako „Ankh„, která byla používaná při budování pyramid. Tyto Ankhy se staly známé jako symboly Mostu úmluvy – největšího antigravitačního zařízení, přičemž skutečná identita Mostu úmluvy coby časoprostorového, vzestup umožňujícího portálu byla časem ztracena. Přitom to byly klíčové nástroje pro takové účely jako antigravitační manipulace, ovlivňování počasí, léčení a interdimenzionální přenosové zařízení – teleporty. Velká pyramida tak sloužila primárně jako ochrana pozemské části portálu Mostu úmluvy Palaidor a tedy jako mezihvězdné teleportační centrum. Její účel coby pohřební hrobky tak samozřejmě neodpovídá skutečnosti a patří mezi mystifikační výmysly. Pyramida tak umožňovala Strážcům rychlou a bezpečnou reakci – dopravení se na Zemi ze Síria B (a dalších hvězdných systémů) a zabránění tomu, aby se Most úmluvy Palaidor případně dostal pod kontrolu rebelujících Anunnaků. Místo na kterém byla Velká pyramida v Gize postavená a tedy i místo pozemské strany Mostu smlouvy Palaidor je známé jako pozemská 4. srdeční čakra umístěná na čtvrté zemské energetické tzv. Ley linii.

Jako teleportační a vzestupné centrum skrze Most úmluvy sloužila Velká pyramida od doby svého zhotovení až do doby 28 000 př.n.l., kdy výbuch v Atlantidě (a teď trochu předbíháme) vychýlil pozemskou osu a tím pádem i seřazení Velké pyramidy na Sírius B, čímž došlo k jejími znefunkčnění. Muselo pak dojít k jejímu novému znovuseřazení/synchronizaci tak, aby byla v zákrytu a synchronní s hvězdou Alkyon v souhvězdí Plejád. Nicméně to již tehdy byla pro dohlížející návštěvníky ze Síria B – příslušníky Koncilu ze Síria „velká zajížďka“ a tak propříště (tedy od doby po katastrofálním výbuchu v Atlantidě v období 28 000 př.n.l.) byly další návštěvy ze Síria B na Zemi obtížnější a méně časté. Po celou dobu provozu Velké pyramidy tato samozřejmě rovněž sloužila i jako místo pro vzestup na Taru skrze Most úmluvy, iniciační a zasvěcovací škola a prostředí pro zasvěcovací genové akcelerace a sebe-zdokonalování. Vše pod dohledem Strážců – Elohimů a Koncilu ze Síria, přičemž Zákonům Jednoty odporujícím knězům Chrámu Annu-Melchizedeka byl přístup do pyramidy zapovězen. Toto vytvořilo mnoho nového nepřátelství mezi chráněnými a Zákon Jednoty vyznávajícími Serres-Egypťany a originálními T-2 Melchizedeky versus stoupenci Zákona duality – pečetí 666 signovanými příslušníky hybridní rasy Chrámu Annu-Melchizedeka.

S blížícím se dalším obdobím SAC se na Zemi v období cca 33 000 př.n.l. se začala na Zemi inkarnovat první vlna inkarnátů originální T-2 rasy Melchizedeka (tzv. Muvariánci – zde je namístě upozornit na jmennou podobnost s rodokmenem Merovejců), kteří na rozdíl od ostatních, dosavadních ras T-2 měli svoji genetiku již bez starověkých bloků – tedy bez Pečetí Amenti a Pečeti Palaidor (zavedených po Elektrických válkách). Jejich úkolem bylo začít opětovně vyučovat čisté nauky Zákona Jednoty s cílem podpořit úspěšný průběh blížícího se období SAC a podpořit tak úspěch této etapy Záchranné mise Amenti a hromadného vzestupu. Takto to šlo po dobu cca 5 000 let, ve kteréžto době však postupně narůstalo již zmíněné nepřátelství mezi – pod ochranou Strážců – Koncilu ze Síria pracujících Egypťanů a těmito Muvariánci versus staršími příslušníky signovaného hybridního Chrámu Annu-Melchizedeka. V důsledku záškodnické činnosti v této době rovněž došlo k neblahé a dalekosáhlé události v podobě rozštěpení originálních Melchizedeků na dvě samostatně pracující skupiny – postupně infiltrované a Zákon Jednoty obcházející, patriarchálně, rasově a diskriminačně se profilující tzv. Kněžstvo Melchizedeka a Zákon Jednoty trvale respektující tzv. Izolované rodiny Melchizedeka. Evidentně se schylovalo se k dalšímu dramatu. Toto další veliké drama vešlo ve známost jako tzv. Atlantská konspirace a o ní si budeme povídat v následující části našeho příběhu.

5. Atlantská konspirace a zánik Atlantidy

5.1 Neplánovaná zkáza Atlantského kontinentu, zrada Thovta a masakr Eiyanů, Luciferiánské spiknutí, mírové období a útoky na Egypt

Jak jsme si již uvedli, v době blížícího se období SAC 28 000 př.n.l. rostlo nepřátelství mezi – pod ochranou Koncilu ze Síria pracujících Egypťanů a originálních T-2 Melchizedeků versus „signovaných“ stoupenců rebelujícího Chrámu Annu-Melchizedeka. Ti tuto situaci řešili tak, že po neúspěchu v Egyptě se opětovně zaměřili na Atlantidu, která se tak postupně stala jejich novou základnou a zde oprášili svůj starý plán – s pomocí krystalových generátorů se dostat do Vnitřní Země – Agarty a dostat ji pod svoji kontrolu. Nicméně přitom zjistili, že portálová vstupy do Agarty nelze jen tak jednoduše dobýt a tak nakonec přistoupili ke zvýšení výkonu hlavního atlantského generátoru s cílem kompletně demontovat elektromagnetické ochranné bariéry ochraňující portály do Vnitřní země. Bohužel hlavní generátor zvýšenou zátěž nevydržel a neplánovaně a neočekávaně explodoval. Spolu s ním explodovaly i další menší generátory, což mělo ten fatální následek, že v době 28 000 př.n.l. šla velká část kontinentu Atlantidy v mohutné explozi pod vodu. Z celého kontinentu tak zůstaly jen tři velké ostrovy (jedním z nich jsou dnešní Bermudy, druhým Anglie a Irsko) a velká většina obyvatel byla při tomto výbuchu fyzicky usmrcena. Dále tento výbuch způsobil vychýlení zemské osy a velkou celosvětovou potopu a zemětřesení, která „přeuspořádala“ povrchové poměry na celé planetě včetně Egypta. Než však došlo ke konečnému výbuchu, zorganizoval Koncil ze Síria migrační vlny části Atlantského obyvatelstva do různých částí celé planety, včetně Egypta. Egypťané tak byli předem informováni o vývoji celé situace v Atlantidě a proto se stačili před neblahými následky Atlantského výbuchu skrýt zejména ve Vnitřní Zemi – Agartě a výbuch přežít v poměrně dobré kondici. Následkem tohoto výbuchu došlo k posunutí zemské osy rotace a tím i k neblahému přerušení a rozpojení energetických vazeb mezi Síriem B a Velkou pyramidou v Gíze, čímž došlo k rozpojení Mostu úmluvy Palaidor, což ukončilo jeho funkci i roli Velké pyramidy coby pečlivě chráněného mezihvězdného teleportačního a vzestupného centra. Po konsolidování povrchových podmínek pro další život byly zahájeny všeobecné rekonstrukční práce na poškozených civilizacích, zejména na zbylých třech Atlantských ostrovech. Na těchto rekonstrukcích se podíleli i do té doby rebelující stoupenci Chrámu Annu-Melchizedeka, kteří se v té době opětovně vrátili (pod vlivem tak rozsáhlé katastrofy) pod učení Zákonů Jednoty. Melchizedekové/Muvariánci v této době ze Země odešli do Agarty, neb další vzestup nebyl na pořadu dne.

V období 28 000 př.n.l. až 9 500 př.n.l. tak zdecimovaná Atlantida existovala již jen v podobě tří velkých ostrovů. Obnova povrchového života na planetě a další mírový život respektující Zákony jednoty (včetně provozu Záchranné mise Amenti) pokračovaly až do období 10 500 př.n.l., kdy se k dalšímu velkému slovu opět přihlásili rebelující Anunnakové, kteří se v tomto post-katastrofickém a všeobecně rekonstrukčním období rovněž snažili maximalizovat svůj vliv a nahradit si tak nečekanou ztrátu své operační základny v Atlantidě. Nicméně těmto událostem v období 10 500 př.n.l. ještě předcházely neblahé události související s dalším přirozeným pozemským cyklem SAC v období 22 326 př.n.l. a s ním související tzv. Luciferiánská rebélie. Tuto událost není možné ponechat stranou našeho výkladu a proto si k tomu něco podrobněji řekněme.

V této Atlantské době vešel ve známost zejména 3.mluvčí, který byl Strážci – Azurity pověřen přinést lidstvu kýžené vědomosti. Jednalo se o Nibiruánského Anunnakiho, Atlanťana (respektujícího Zákony Jednoty) později známého pod egyptským jménem Thovt. Ten mj. publikoval své překlady části 11-tého CDT disku v podobě tzv. Smaragdových desek. Klíčovým prvkem v jeho misi se však stala jeho zrada, kdy se přidal na stranu Soupeřů, vydal jim své vědomosti a pomluvil a zradil Strážce – Kněžstvo Atlantidy, od kterých získal své pověření. Tato skutečnost vedla k odhalení tajných míst pozemských spolupracovníků Strážců – tzv. Eiyanů v Egyptě a jejich následný masakr  a nakonec vyústila v konečnou zkázu a zánik Atlantidy v roce 9 558 př.n.l.. Šlo tehdy o to, že frustrované skupiny rebelujících Anunnaků, kteří výbuchem Atlantského kontinentu přišli o svoji pracně vydobytou kvalitní operační základnu – Atlantidu se účelově spojili a založili tzv. Atlantskou konspiraci, která je v běhu až do našeho současného SAC 2000-2022. V následném hněvu a touze po pomstě se spikli a spojili se (pod vedením skupiny Luciferiánských Anunnaků) jednotlivé, do té doby samostatně operující rebelující frakce s ostatními Soupeři a v rámci tzv. Luciferiánského spiknutí si naplánovali  na nejbližší možný termín SAC (který vycházel na období 22 326 př.n.l.) agresivní útok na základnu Koncilu ze Síria na Marsu. Tento překvapivý útok rovněž i zrealizovali a základnu na Marsu totálně zničili. Rovněž přitom napadli i Egypt, kde se na utajovaných místech připravovali lidé (pod vedením zmíněných Eiyanů) na průběh vzestupné vlny přicházejícího SAC 22 326 př.n.l.. Lidem na pomoc příchozí spojenci z Koncilu ze Síria sice zahnali flotilu rebelujících Anunnaků ze Země na jejich vzdálenou planetu Nibiru, ale bylo to již příliš pozdě na to, aby odvrátili první útoky a tak jak Velká pyramida tak i Sfinga a další pozemská kulturní centra byla rebely natolik poničena, že muselo být přistoupeno k jejich rekonstrukci. Jak Most úmluvy Palaidor tak i vstupní portály do Vnitřní Země – Agarty však tento zákeřný útok rebelujících Anunnaků přežily. V důsledku tohoto útoku však bylo nutno přesměrovat Most úmluvy ze Síria B na Alkyon v Plejádách, což mělo (spolu se zničením Síriánské základny Koncilu ze Síria na Marsu) důsledek ve snížení operačních možností Koncilu ze Síria v prostředí planety Země. Dříve zbudovaný umělý interdimenzionální portál – Síně Amore (Třetí Horovo Oko) vedoucí na Sírius B sice rovněž zůstal funkční, ale již jen pro omezený objem přepravy a nebylo jej možno využívat pro potřeby vzestupu – a tedy ani Záchranné mise Amenti. Lidstvu pomáhající Strážci po těchto událostech používali Egyptské pyramidy a v nich umístěný teleportační hvězdný portál Most úmluvy nově propojený k Alkyonu v Plejádách prakticky již jen pro omezený kontrolní přístup na Zemi. Rebelující Anunnaki ani Drakoniánci, od nynějška spojeni Luciferiánskou smlouvou, však stále neměli dovoleno a tedy ani nemohli používat tyto hvězdné portály, což jim samozřejmě stále vadilo, neboť svým zákeřným, masivním útokem v období 22 326 př.n.l. nedosáhli kýžené změny a situaci se tak snažili opět změnit. Zdecimovaných Atlantských ostrovů, se tento zákeřný útok proti Egyptu v podstatě nedotkl a proto tam rebelové, mohli pokračovat ve své podvratné činnosti i nadále, což zahájili v období 10 500 př.n.l. a činili po dobu dalšího tisíce let. V období 9 500 př.n.l. se tak signovaným stoupencům Chrámu Annu-Melchizedeka znovu podařilo zcela získat kontrolu nad Atlantidou (třemi ostrovy), zatímco Koncil ze Síria a originální Melchizedekové a Serres-Egypťané se v této době (10 500 př.n.l. – 9500 př.n.l.) stále ještě zabývali zejména výstavbou a rekonstrukcí Egypta a tamějších sakrálních staveb.  Současně došlo i k tomu, že Soupeři – rebelující Anunakové vytěžili z této situace implementaci vlastních energetických kanálů pracujících v D4 pásmu a to skrze propojení „jejich“ planety Nibiru skrze Sluneční portály do pozemské planetární mřížky, přičemž on-line ukotvení této jejich (dodnes aktivní) sítě známé jako Nibiruánská Diodová Krystalová Síť (NDCG) bylo provedeno do pozemského místa známého jako Stonehenge. Činnost této sítě se od těch dob dodnes orientovala na vysílání „reverzních“ energií do pozemské planetární mřížky, potažmo lidských energetických těl.

5.2 Útok proti Sféře Amenti a její neplánovaný sestup, finální zánik Atlantidy, civilizační pád lidstva

V roce 9 558 př.n.l. se rebelujícím Anunnakům podařilo nabourat do bezpečnostního systému Koncilu ze Síria s cílem získat kontrolu nad teleportační stanicí ve Velké pyramidě v Gíze a skrze Most úmluvy plánovali zničit Sféru Amenti, bez které by nebylo možné pokračovat v Záchranné misi Amenti. Připomeňme si, že Sféra Amenti byla v té době stále uschována kdesi v D4 galaxie Andromedy a přístup k ní byl možný pouze prostřednictvím geneticky zapečetěného (D5 Obloukovou pečetí) Mostu úmluvy Palaidor. S využitím ukradených UHF ovládacích nástrojů – tzv. Anků a s využitím Atlantského křišťálového elektromagnetického výkonového generátoru vyslali rebelující Anunnakové skrze Most úmluvy Palaidor proti Sféře Amenti silný zničující EM pulz – paprsek destruktivní energie. Sféra Amenti však odrazila tento útočný výkonový EM pulz zpět na střílející křišťálový generátor, což způsobilo řetězovou reakci ostatních, na Atlantských ostrovech se vyskytujících krystalových generátorů, ukončenou sérií jejich mohutných explozí, které zapříčinily potopení všech tří Atlantských ostrovů do vln oceánu. A tak Koncil ze Síria, s omezenými operačními možnostmi, opět přišel příliš pozdě a zabránit katastrofě se mu již nepodařilo, i když alespoň ještě stihli varovat pozemšťany, kteří se tak pokusili skrýt zejména ve Vnitřní Zemi – Agartě. Rovněž tak se podařilo zachránit a evakuovat několik loajálních Atlantských skupin ve vesmírných lodích Koncilu ze Síria. Tato katastrofa měla opět celoplanetární rozsah, došlo k dalšímu posunu zemské osy a mnoha zemětřesením a záplavám, které však již nebyly celoplanetárního rozsahu. Teleportační stanice ve Velké pyramidě byla opět vychýlena z pozemské 4.srdeční čakry a ztratila i své spojení na Alkyon, takže teleport byl opět vyřazen z provozu. Na základě doporučení Koncilu ze Síria byli po zkušenostech z této katastrofy Strážci – známí jako tzv. Modří ze Síria pověřeni odstraněním všech křišťálových generátorů ze Země (i těch potopených), což bylo něco jako kdyby se dnešní civilizaci sebrala elektřina. Z velké a sofistikované civilizace se tak rázem stala přežívající „středověká“ kultura, takže fakticky nastal skutečný temný věk na primitivní úrovni své společenské organizace. Bez krystalové technologie nebylo možné obnovit původní sociální a technologickou úroveň Atlantidy. Přesto však bylo rozhodnuto, že tato krystalová technologie bude lidem navrácena ale až tehdy, kdy sami dosáhnou dospělejších evolučních stavů a nebudou tak zranitelní a náchylní k infiltracím ze strany Soupeřů. Nicméně ztráta krystalové technologie byla pouze začátkem nových problémů, do kterých se lidstvo po závěrečném potopení Atlantidy dostalo.

V důsledku těchto událostí byly při opravách na pozemskou stranu Mostu úmluvy Palaidor umístěny další bezpečnostní opatření a pečetě. K odpečetění se nově začalo používat (vysoce střežných) dvou válcových nástrojů (D2 hůl a D5 berle), které zaškolený personál musel příslušně nabít a teprve potom mohli kompetentní Egypťané a Strážcové přistupovat k portálům do Vnitřní Země – Agarty i k samotnému Mostu úmluvy Palaidor. To však nebylo to nejhorší.

Soupeři vyslaný, ničivý EM pulz totiž aktivoval Sféru Amenti a ta začala neplánovaně a neočekávaně sestupovat a přemisťovat se z galaxie Andromedy na Zemi. Země však v tuto dobu nebyla připravena přijmout energii Sféry Amenti, protože sestup se odehrával zcela mimo přirozené pozemské energetické cykly. Nekontrolovaný sestup by trval cca 2000 let a bylo možno očekávat, že ke střetnutí Sféry Amenti se Zemí by došlo někdy kolem roku 7 558 př.n.l.. Problém byl v tom, že pravidelné časové období pro přijetí Sféry Amenti bylo buď v roce 9 048 př.n.l. nebo 6 835 př.n.l., takže aktuálně zahájený, neočekávaný a násilně vynucený sestup Sféry Amenti byl zcela mimo přirozenou synchronizaci. To znamenalo, že by se sestupující Sféra Amenti v nesprávný čas setkala s uzavřenými časoprostorovými víry v D4, které tak představovaly přirozenou frekvenčně/dimenzionální bariéru. A ta by způsobila, že by sestupující Sféra Amenti, při střetu s touto pozemskou D4 bariérou explodovala a i Země by pravděpodobně byla zničena a rozprášena na kosmický prach. Aby se předešlo tomuto absolutně nepřijatelnému scénáři, tedy pravděpodobně definitivnímu konci planety Země a i vzestupu na ní žijících bytostí, bylo Konfederací RA, Elohimy, Koncilem ze Síria a některými dalšími národy Strážců vymyšleno a rozhodnuto, uskutečnit tzv. „náhradní smrt planety Země„. Svůj plán uvedli do provozu v roce 9 540 př.n.l. O co šlo si řekneme v další kapitole.

5.3 Neplánovaný sestup Sféry Amenti a náhradní smrt planety, Země jde do kosmické karantény, pozastavení Záchranné mise Amenti

Zjednodušeně řečeno šlo o to, upravit morfogenetické pole planety Země tak (zneaktivněním a odpojením jistých frekvenčních pásem), aby se sestupující Sféra Amenti při střetu s tímto upraveným morfogenetickým polem planety o ně pouze zastavila, ale nereagovala – tedy zrealizovat něco jako pro Sféru Amenti neškodný, frekvenční plot. Ta by pak zůstala zastavená v astrální dimenzi D4 tak dlouho, dokud by tento frekvenční plot nebyl zase vědomě a v příhodný čas odstraněn, což by bylo provedeno až tehdy, až by k tomu nastal přirozený čas SAC planety Země. Tímto způsobem tedy bylo naplánováno, znovu sesynchronizovat oba dva klíčové děje – „rozladěný“ cyklus Sféry Amenti a přirozený SAC cyklus planety Země a to v období výskytu příštího SAC – tedy v období 6 835 př.n.l. Samozřejmě, že tento plán měl i svá problematická úskalí a jedním z nich bylo to, že frekvenční plot znemožňoval i provoz umělých teleportačních časoprostorových portálů a to jak Mostu úmluvy, tak i Síní Amorea a i dost omezoval možnost přistávat na Zemi v kosmických lodích a tím ze strany Strážců napomáhat lidem v jejich střetech s jejich soupeřícími protivníky. Další problém pak spočíval v tom, že Sféra Amenti se v době čekání na synchronizaci (tedy 7 558 př.n.l. – 6 835 př.n.l.) dostala do daleko zranitelnější pozice než kdyby se začlenila do D2 jádra planety a proto bylo potřeba podstatně zvýšit její ostrahu a to po celou tuto dobu trvající cca 723 let. Tyto okolnosti v konečném důsledku znamenaly, že lidstvo bylo víceméně vynuceně ponecháno tomu, aby si spravovalo své záležitosti bez účinného vlivu ze strany Strážců, kteří se věnovali zejména ochraně Sféry Amenti a tomu, aby nemohlo být této situace zneužito ze strany Soupeřů. Tato situace tedy prakticky znamenala, že Země byla dána do tzv. Kosmické karantény (izolace), přičemž Strážcové-Elohimové bylo pověřeni k tomu, aby komplexně a neprodyšně strážili interdimenzionální průchod skrze tuto umělou Frekvenční ohradu/plot. Pro lidstvo to na jedné straně znamenalo šanci na přežití (odvrácením finální exploze), ale na druhou stranu to znamenalo přerušení spojení s jejich ET ochránci a pomocníky. Rovněž to znamenalo dočasné ukončení provádění vzestupu připravených lidských bytostí.

Těmto hrozící katastrofou vynuceným změnám v morfogenetickém poli planety však musely odpovídat i změny v morfogenetice pozemských ras, která tak korespondovala s nově zavedenou, D4 ochrannou frekvenční ohradou. Nově vytvořená frekvenční ohrada dovolovala pouze Elohimům interdimenzionální kontakt s jejich vlastním chráněným kmenem, což byly Hibiruánská rasa a rasa Serres-egyptská. Úprava morfogenetiky pozemských lidských ras resultovala i v genetickou mutaci pozemských lidských ras. Tato genetická mutace způsobila ztrátu spojení a tedy i dlouhodobé paměti mezi D3 vědomím Ega inkarnátů a vyššími/astrálními/duchovními Vědomími inkarnovaného člověka, což rovněž zapříčinilo zkreslení přenosu informací, které astrální vědomí D4 získává ve snech a přináší je do D3 vědomí (tzv. lucidní snění). Ego člověka (5 smyslů v nižším spektru D3) a jeho Vyšší Já (ve vyšším spektru D3) se v důsledku této mutace od sebe oddělily a ztratily mezi sebou komunikační kontakt. Inkarnovaný člověk tak přišel nejen o své spirituální schopnosti, ale i o možný kontakt se svojí Duchovní rodinou, potažmo svojí kosmickou inkarnační historií. Vzhledem k tomu, že tato mutace se zcela bezprostředně tyká i naší současnosti, uděláme si opět malou odbočku a podrobněji si tuto problematiku probereme v následující části našeho příběhu. Od této doby, tak jak tehdejší lidstvo, tak i dnešní inkarnované lidstvo ztratilo přímý kontakt a z něj rezultující podporu a pomoc od duchovně a evolučně vyšších bytostí z multidimenzionálních galaktických společností (Strážců). Vědomí totiž pro tento kontakt potřebuje, aby bylo obnoveno komunikační frekvenční spojení v rámci celého frekvenčního spektra D3 i D4. Tato opatření a mutace tak v podstatě znamenaly „novodobý“ involuční pád lidstva, kdy po jejich implementaci se lidstvo na planetě Země opět ocitlo na nižší evoluční úrovni, než na které již bylo.

Jak vidíme, situace se po finálním potopení Atlantidy pro lidstvo vůbec nevyvinula dobře a jakoby toho nebylo málo, v průběhu této pro lidstvo velmi nešťastné ságy se kdesi na jiném místě odehrávaly další (paralelní) události, které rovněž velmi destruktivně a zásadním způsobem zkomplikovaly a ovlivnily naši dnešní současnost. Další lidstvu nepřející mimozemská skupina Soupeřů – tzv. Zefiliové – Zeta Reticuli z planety Rigel hvězdného systému Orionu, začali s genetickými experimenty s humanoidními příslušníky rebelujícího Chrámu Annu – Melchizedeka v naději, že odvrátí nežádoucí mutace své vlastních morfogenetiky a vytvoří novou zeta-lidskou-anunnackou hybridní rasu, která bude lépe přizpůsobená k životu jejich druhu na Zemi, o kterou projevovali živý zájem v důsledku vyhoštění ze svého domova. A jsou to právě tito Zeta Rigeliánci, o kterých si toho budeme muset ještě mnoho říct než si ujasníme, jak komplexně zasáhli do naší pozemské situace až do dnešních dnů. Ale vrátíme se k nim až ve chvíli, kdy se v našem výkladu dostaneme do 20.století, které tak neblaze ovlivnili.

Ještě si nyní uveďme časové výskyty přirozených pozemských SAC cyklů tohoto atlantského a post-atlantského časového období našeho 4.kruhu:

22326 př.n.l. – 20113 – 17900 – 15687 – 13474 – 11261 – 9048 – 6835 – 4622 – 2409 – 196 př.n.l. – 2017 n.l. – 4230 n.l.

Jak jsme si již naznačili, nyní si v našem výkladu uděláme opět malou odbočku od událostní linky příběhu a podrobněji se podíváme na to, jak to vypadá s lidskou interdimenzionální komunikací, která byla výše diskutovaným uměle vynuceným Frekvenčním plotem a Kosmickou karanténou planety prakticky úplně vyřazena z provozu. Jde o to, že tato blokační opatření se zcela týká i nás v naší dnešní komplikované situaci SAC 2000-2022.

6. Ego a Vyšší Já

Udělejme si nyní malou odbočku od historické linky a podívejme se podrobněji na jeden z důsledků, který lidstvu finální zánik Atlantidy přinesl. Tématem této naší odbočky je mentální vědomí lidské bytosti a budeme se mu věnovat v návaznosti na neblahé události, které potkaly lidskou rasu během jejího pobytu na Zemi v posledním období finálního zániku Atlantidy, jak jsme si o něm povídali v předchozí části. Tedy v období 9 558 př. n.l.

6.1 Identifikace problematiky

Úvodem je potřeba si říci, že mentální vědomí lidské bytosti bylo navrženo tak, aby pracovalo v celé frekvenčním/dimenzionálním pásmu D3 a sloužilo tak ke komplexní  praktické orientaci inkarnáta/člověka v jeho situaci v pozemském D3 prostředí. V tomto smyslu je energo-informační činnost lidské mysli řízena stavem 3. světelného vlákna DNA a tento stav tak určuje i operační či smyslové možnosti lidské mysli. V přirozeném, neblokovaném stavu by měl být inkarnát schopen využívat svoji mysl zejména jako převodníku mezi všeobecnými idejemi – bytujícími ve vyšších dimenzionálních pásmech v podobě archetypálních možností/objektů/idejí a praktickou implementací těchto archetypálních konceptů či idejí do konkrétních věcí/uspořádání využitelných v okolním, reálném D3 světě. Lidská mysl je tedy část vědomí sebe sama, pragmaticky orientovaná na frekvenční sub-pásma/kanály dimenzionálního pásma D3. Tomu, jak je každé dimenzionální frekvenční pásmo rozděleno do 12-ti sub-pásem, odpovídá i rozdělení lidské mysli, přičemž je to tak, že spodních šest  sub-pásem D3 (1-6) korespondují s každodenním vědomím člověka – jedná se o tzv. osobnostní EGO, které tak představuje první samostatně fungující část lidské mysli orientovanou na součinnost s pěti fyzickými smysly. Horní sub-pásma (7-12) pak korespondují s tzv. Vyšším či Moudřejším JÁ, které tak představuje druhou, samostatně fungující část lidské mysli, orientovanou na přemýšlení a meditace. Samozřejmě, že s tímto členěním koresponduje i čakrový systém lidské bytosti, kdy běžné a všeobecně známé sebevědomé/pragmatické – Ego a 3.čakra pracují na „společné frekvenci/sub-pásmu D3/3“. Pokud se pak týká emocionálního vědomí člověka – tedy prožívání emocí, jsou tyto efekty či energie realizovány prostřednictví sub-pásem dimenzionálního pásma D2 a ještě další komunikace pak probíhá s naším „tělesným“ podvědomím a to na sub-pásmech dimenzionálního pásma D1. S těmito všemi komunikačními „partnery“ trvale udržuje naše D3 mysl komunikační linky v provozu.

A na druhou stranu frekvenčního spektra jsme rovněž propojeni na vyšší dimenzionální pásma D4/D5/D6/D7 …, kde bytují vyšší části naší Duchovní rodiny a naše identity. Většina z dnešních lidí však v současnosti není schopna ani akceptovat realitu tohoto textu a jsou daleko materialističtěji a egoističtěji/individualističtěji orientovaní, z čehož je zřejmé, že nemají ve funkčním stavu komunikační linky Ega ani vůči svému Vyššímu Já, natož pak na dimenzionálně/frekvenčně/časoprostorově posunuté další příslušníky své Duchovní rodiny či identity. V těchto lidech pak převládá izolované „sebevědomí“ sebe sama coby v podstatě osamocené jednotky, bez širšího povědomí a reálných komunikačních kontaktů s ostatními, vyššími realitami či složkami našeho vědomí a tím i sounáležitosti k širšímu lidskému a duchovnímu společenství. Komunikace Ega s materialistickým D3 okolím se tak maximalizuje a to na úkor přirozené, prospěšné a harmonizující komunikace Ega s Vyšším Já a případně i s ostatními složkami inkarnáta – jako např. i s vlastními tělesnými buňkami.

Skutečný problém této situace pak spočívá v tom, že takovýchto lidí s poškozenou či nesprávnou vnitřní komunikací je většina. Pokud by totiž na materialistický egoismus „ujížděli“ jen jednotlivci či malé skupinky, nic hrozného by se nedělo – „infekci nevelkého rozsahu“ by bylo možno poměrně snadno zvládnout. Jenže ujíždí většina a infekce se tak zdá se nezvratitelně šíří. Onemocní celé lidstvo ? Kde je chyba či příčiny této situace, kde hledat lék, jakou zvolit terapii ? Mohou si za to lidé svoji ignorancí sami nebo je ve hře ještě něco jiného ? Ta část odpovědi, která říká, že ve hře je skutečně ještě něco jiného než pouhá lidská ignorance, leží ukryta v nešťastných Atlantských událostech k nimž došlo v průběhu pohnuté pozemské (stále nám dodnes utajované) historie. V průběhu těchto nešťastných událostí se totiž podařilo lidským evolučním Soupeřům dosáhnout takových válečných vítězství, kdy lidským ochráncům a Strážcům nezbylo než zprovoznit cosi, co můžeme nazvat jako tzv. Frekvenční zádrž, ohrada či plot. Konkrétně šlo o dříve zmíněnou implementaci Frekvenční ohrady do naší pozemské reality v roce 9 540 př.n.l. a s ní korespondující genetické mutace lidských ras, tedy v době poslední fáze zničení Atlantidy. Bohužel dodnes funkčním velmi negativním důsledkem těchto nezbytných, ochranných opatření bylo to, že lidstvo ztratilo možnost provozovat svoji přirozenou komunikaci mezi svým každodenním Ego-istickým sebevědomím a oním tzv. Vyšším Já, včetně znefunkčnění provozu na všech dalších frekvenčních pásmech/portech pracujících na ještě vyšších dimenzionálních frekvencích a sub-pásmech. V důsledku toho došlo k znemožnění práce s moudřejšími složkami své vlastní osobnosti/identity, ve kterých máme mj. uloženy i své dlouhodobější zkušenosti, vědomosti a poznatky včetně inkarnační paměti, což velmi omezilo rozsah a kapacitu lidského sebeuvědomění/mozku a paměti na „aktuální D3 starosti“. A při všech těchto devastujících účincích to samozřejmě navíc i odvedlo pozornost lidí od nich samotných, od hledání jejich skutečných vědomostí, možností a schopností, čímž z nich postupně vznikly krátkodobě, nesystémově, individualisticky a ad-hoc impulsivně a omezeně uvažující a jednající „přitroublé“ bytosti. A tak, v důsledku těchto neblahých Atlantských událostí došlo k vyřazení z provozu skutečných lidských komunikačních a tvůrčích možností, což degradovalo lidstvo na úroveň pouze „slepě a účelově“ fungujících a snadno manipulovatelných bytostí ze strany Soupeřů. Po technické stránce si lze tuto mutaci představit tak, že tato nežádoucí, ale nezbytná ochranná Frekvenční ohrada zapříčinila jakoby vypnutí komunikačních portů, frekvenčně ležících uprostřed 3.vlákna DNA a tím došlo k tomuto rozpolcení plnohodnotného mentálního vědomí pozemského inkarnáta. Přesněji řečeno, došlo k „vypnutí“ energo-informační komunikace na portech 7. až 9.tého pásma 3.vlákna DNA. Rovněž si ještě poznamenejme, že toto poškození a znefunkčnění 3.vlákna DNA je zodpovědné i za zkreslení, která následně na to vznikla a v oblasti přenosu informací z astrální D4 dimenze do D3 dimenze, tedy např. i za přenos koherentních informací ze snových stavů do běžného denního vědomí inkarnátů. Touto mutací tak lidstvo přišlo i schopnosti, prožitky a přenos zkušeností z takových jevů jako jsou lucidní a paralelní snění, astrální mobilita či mentální bilokace. Pokud si uvědomíme, že tato zkreslení šla ruku v ruce s ohromnou sociální devastací společenského života a celosvětové civilizační úrovně post-kataklyzmatického období, kdy do popředí se dostaly pragmatické otázky holého přežití, není divu, že se tak rychle rozvinulo egoistické a individualistické vidění světa a vlastní situace člověka v něm. Atlantská spiritualita (po odstranění energetické krystalové technologie) byla rychle nahrazena fyzickým právem silnějšího.

6.2 Co s tím dělat ?

Tak už z kontextu je jasné, že prvním krokem je, tuto nezáviděníhodnou situaci si vůbec uvědomit, připustit ji jako pracovní hypotézu a za sebe si ověřit její reálnost. Tímto se tak teprve dostaneme na startovní pozici kde můžeme řešit co s tím dál. Kdo si tuto etapu neprojde, tedy dokud se každý za sebe nedostane do stavu, kdy tuto situaci nevnímá jako svoji každodenní realitu (se kterou by bylo záhodno něco udělat), nemůže s tím nic dělat a tak nezbývá ostatním, než těmto lidem (často i rodinným příslušníkům), v rámci svých vlastní vědomostí, možností a schopností, nějak pomáhat v tom, aby si realitu kolem sebe předefinovali a to pokud možno tím správným směrem. Jaký druhý krok k nápravě je tedy na místě udělat? Budiž hned řečeno že beznadějné to zatím samozřejmě stále není. Lidské Vyšší Já (které z principu není žádný přitroublý pitomec) si totiž samo našlo individuální, „náhradní“ komunikační prostředek a to v podobě jakéhosi přemostění či bypasu této objektivně existující, globální frekvenční ohrady v podobě komunikace na jiných frekvencích, tedy na takových, které projdou zmíněnou ohradou a přitom to nejsou frekvence na kterých operuje Ego, které kdyby ji zachytilo, tak by ji opět zkreslilo ne-li rovnou vytěsnilo. O jaké frekvence jde a jak tato náhradní komunikace probíhá ? Pozorný čtenář (jehož Ego již umí komunikovat ve vyšších frekvenčních sub-pásmech D3 a již bylo schopno v časovém předstihu další věty dodat nápad – odpověď) si již asi odpověděl sám. Ano, k této náhradní komunikaci s našimi vyššími vědomími, kterou běžně známe pod pojmem intuice nebo předtucha dochází prostřednictvím  neblokovaných linek (frekvenční ohradu a DNA mutace obcházejících), na frekvencích dimenzionálních pásem D1 a D2, tedy skrze naše tělesné a emocionální pocity.

Mentální či myšlenková intuice či předtucha tak je sekundární, z D1 či D2 do D3 provedený překlad těchto primárních/původních/originálních informací vysílaných ze strany našeho Vyššího Já směrem k Egu. A poznamenejme si, že se většinou jedná o hodně naléhavé a důležité informace, u kterých naše vyšší Já stojí o to, aby „prosákly“ do naší každodenní, ego-istické pozornosti a tím se pokusilo nějak nás v každodenní realitě nasměrovat či přesměrovat. V těchto pocitově-intuitivních případech se tak skutečně jedná o jakési náhradní, umělou Frekvenční ohradu a zablokované 3. vlákno DNA přemosťující, komunikační spojení mezi našim Vyšším Já a našim Ego-istickým, každodenním vědomím. K této náhradní komunikaci tedy dochází mezi našim Vyšším Já a mezi našim fyzickým a emocionálním tělem (sebevnímáním), která umí autonomně transformovat/překládat tuto komunikaci do frekvenčních sub-pásem, kde operuje/přijímá/je naladěno naše D3 Ego – tedy do zdánlivě bezdůvodných (to si aspoň nezkušené myslí Ego) bolestí, nemocí, pocitů a předtuch, odkud si je, tyto informace/vzkazy, může naše Ego/osobnost/sebevědomí převzít, vyhodnotit a případně na základě nich modifikovat svoji každodenní pragmatickou strategii. Avšak operuje-li toto naše Ego na hodně nízkých (materialistických) sub-pásmech dimenzionálního pásma D3, pak jednotlivec není schopen ani této náhradní komunikace a většinou pak i popírá její reálnost a jeho intuice je tak prakticky zcela mimo provoz, pocity jsou pro něj babskou slabostí a od nemocí tu podle něho jsou výhradně atestovaní doktoři jednající výhradně lege artis.

Terapie se tedy zdá být jasná. Maximalizací věnování pozornosti těmto iracionálním, nestandardním a mnohdy (zvlášť v počátcích) nejednoznačným podnětům, můžeme začít získávat natolik užitečné informace (od našeho Vyššího Já), že se doposud většinou v racionálně-pragmatickém režimu fungujícímu Egu vyplatí, prakticky s těmito informacemi pracovat, dát na ně, postupně se naučí je využívat, až je posléze začne ke svým každodenním přemýšlením a rozhodováním potřebovat a vyžadovat.  To je osobnostní skok a změna, viďte – jen si to uvědomme: racionální Ego nyní vyžaduje k jistotě a klidu svého úsudku a rozhodovacích procesů – iracionální premisy ! Tuto terapie si tak můžeme nazvat jako „Channeling s Vnitřním Já„. Co to, není to logicky nepřijatelné ? No zajisté nikoliv, protože v této úvaze ještě pracujeme se zastaralou a nesprávnou představou toho, co to je iracionální. Iracionální pro neprobuzenou mysl je všechno to – nematerialistické, které tak chápe jako pomýlené. Kdežto pro probuzenou mysl je iracionální všechno to – transcendentální, které chápe jako to pravé ořechové a tedy samozřejmě že tím je i navázání komunikace s vlastními vyššími složkami vědomí, která se projeví onou zdánlivě nelogickou progresivní proměnou osobnosti člověka, kterou lze monitorováním vnějšího chování takového člověka snadno identifikovat. A proto, s touto vlastní osobnostní proměnou počítejme (ať nás to nezaskočí), ale nijak si ji neklaďme jako cíl, ona je spíše symptomem toho, že se nám daří komunikovat s naším Vyšším Já než indicií ztráty racionální soudnosti. A rovněž si buďme vědomi toho (zatím alespoň v podobě pracovní hypotézy), že pokud budeme v této praxi pokračovat, můžeme očekávat další změny, nejen onu výše zmíněnou změnu ve své psychologii. Můžeme očekávat zlepšení zdravotního stavu (již nebude nutné, aby naše Vyšší Já tak dramatickými formami jako např. zdravotními potížemi usilovalo o naši ego-istickou pozornost), můžeme očekávat nárůst empatie a vciťování se do druhých a vyciťování „atmosfér“ různých dějů či energií v našem okolí jakožto i různou „kvalitu“ tohoto okolí – viz. známý fenomén tzv. genius loci apod.. To bude doprovázeno s těmito situacemi korelujícími a objasňujícími nápady/myšlenkami/synchronicitami/dejavu typu „o co zde vlastně ve skutečnosti jde“. A pokud budeme (což bychom teda vážně měli) pokračovat ve studiu a tréninku těchto komunikací s naším Vyšším Já směrem od statického uklidnění, zastavení a vyprázdění mysli k obsahově dynamickým vizualizacím a meditacím bio-regeneračních technik, můžeme postupně dosáhnout na „smysluplné“ rozhovory, komunikaci a obrazové vize mezi naším každodenním ego-istickým sebevědomím (které si již ale dávno neprosazuje egoistické životní strategie) a naším Vyšším Já (účinkujícím v horních sub-pásmech dimenzionálního pásma D3) či dokonce i ještě vyššími složkami své Duchovní identity/rodiny (bytujícími od D4/astrálu výš), ke kteréžto komunikaci je naše Vyšší Já tím ideálním prostředníkem. Probudili by jsme se tak do zcela nového interpretačního rámce naší D3 reality a vstoupili či spíše navrátili se na původní, staro-novou dráhu své skutečné cesty životem/evolucí/matrixem, vybaveni zcela novými schopnosti a možnostmi, ale i výzvami a úkoly. Vlastním úsilím (a to se počítá:) by jsme tak obešli umělou Frekvenční ohradu a limity vlastního, aktuálního stavu DNA, vzpomněli by jsme si kdo skutečně jsme a vydali by jsme se tak konečně a vědomě po správné cestě k Seberealizaci a následně i dimenzionálnímu vzestupu a reintegraci se svojí Duchovní rodinou. Rovněž tak se nám postupně mohou vrátit výše zmíněné spirituální schopnosti jako jsou lucidní sny, astrální mobilita a mentální bilokace, jakož i další multidimenzionální efekty, ale zejména spontánní návrat individuální i rasové inkarnační paměti a vnitřní komunikace s ostatními příslušníky své Duchovní rodiny. A právě o tomto probuzení se ze zlého snu to dnes je, ale to již víme.

Na závěr tohoto odbočení bych rád zmínil ještě jednu myšlenku, kterou je fakt, že zmiňovaná Frekvenční ohrada se v právě v naší době stává minulostí, čímž získáváme podstatně jednodušší možnost navázat výše zmíněné spirituální komunikace, avšak pozor, bude platit i druhá strana mince. Kdo nebude připraven, bude či může být nemile překvapen a zaskočen s nepředvídatelnými následky. Zkusme si za domácí úkol popřemýšlet nad situací, jak bychom asi sami reagovali, kdyby jsme z ničeho nic, prakticky přes noc začali mít v hlavě data/zkušenosti/hlasy/vize/vzpomínky z vícero svých (nejen příjemných) inkarnací a přitom třeba koncept reinkarnace neakceptovali ? Jakpak by se k nám asi zachovala „lege artis“ medicína – bylo by v psychiatrických ústavech dost místa ?

A nyní se již opět můžeme vrátit k událostní dějové lince našeho příběhu a stručně se podívat, co dalšího se dělo při tak ztížených a komplikovaných podmínkách, které na Zemi po finálním potopení Atlantidy a uvedením planety do Kosmické karantény nastaly.

POKRAČOVÁNÍ