Galaktické COINTELPRO*

odhalení skrytého protišpionážního programu proti kontaktérům s mimozemšťany

Na začátku 50tých let začala vybraná skupina jedinců činit veřejná prohlášení o tom, že mají přímý fyzický kontakt s „lidsky vypadajícími“ zástupci různých mimozemských civilizací. Tito „kontaktéři“ tvrdili, že jim byla poskytnuta znalost pokročilých mimozemských technologií, filosofických nauk a nabídnuta pomoc asistovat lidstvu při začleňování se do součásti galaktické společnosti, kde se odehraje otevřený kontakt s civilizacemi mimo tento svět. Kontaktéři popisovali mimozemšťany jako laskavé, velmi respektující lidskou svobodnou vůli a kteří jsou předky spojeni s lidstvem (tím se přezdívají „vesmírní bratři“). Kromě toho kontaktéři odhalili, že mimozemšťané, kteří byli v mnohých případech nerozeznatelní od lidí, se tajně integrovali do lidské společnosti. Jejich očividný cíl byl, lépe se seznámit s různými národními kulturami a/nebo se zúčastnit pozvedávání vzdělávacího programu k přípravě lidstva na galaktický status. Kontaktéři začali rozšiřovat na veřejnosti povahu svých zkušeností a znalostí získaných skrze vzájemná působení s mimozemšťany.

Informace odkryté kontakréry, představovaly pro politické tvůrce v USA a ostatní větší národy bezpečnostní krizi, která neměla obdoby. Tato krize obsahovala dva základní prvky:

Zaprvé – vyspělé kosmické lodě a technologie v držení mimozemských civilizací, byly daleko více důmyslnější než nejmodernější letoun, zbraně a komunikační systémy v držení národních vlád. To představovalo naléhavý technologický problém, který vyžadoval rozsáhlé národní zdroje k překlenutí technologické propasti mimozemšťanů. To vedlo k druhému projektu Manhattan, jehož existence a tajné financování bylo známo jen těm, kteří to „vědět potřebovali.“ Manhattan II. spolu s důkazem o mimozemských návštěvnících a technologiích se držel v utajení před veřejností, médii a těmi nejpovolanějšími politickými zástupci.

Zadruhé – mimozemské civilizace kontaktovaly soukromé osoby a někteří z jejich zástupců se integrovali do lidské společnosti. To dodalo odvahu vzrůstajícímu počtu jedinců, kteří se zúčastnili na utajené mimozemské snaze, připravit lidstvo na „galaktický status“ – kde bude existence mimozemšťanů oficiálně uznána a nastane otevřená vzájemná komunikace. Také v tom byl zahrnut bod nukleárního odzbrojení. Deseti tisíce jedinců podpořilo kontaktéry, kteří distribuovali informační letáky, mluvili na konferencích a cestovali, aby šířili své informace o mírové transformaci planety a volali po okamžitém konci vývoje nukleárních zbraní. Nukleární zbraně ohrožovaly více než jen lidskou budoucnost, podle mimozemšťanů. Každý výbuch narušil strukturu vesmíru, což může vážně ovlivnit jejich vlastní svět destruktivním způsobem.

Konfrontováni přímo byli politici významných národů, kteří aktivně budují nukleární zabraně. Ohromný revoluční potenciál pro celou planetu byl předložen, ovšem kontaktéry. Tím kontaktéři představovali naléhavou národní bezpečnostní potřebu po rozsáhlém kontrašpionážním programu. Zabránění kontaktérskému hnutí, aby se nestalo katalyzátorem pro globální změny skrze učení a zkušenosti získané od mimozemšťanů, se stalo zásadní prioritou. Z toho důvodu se zrealizoval vysoce tajný a bezohledný protišpionážní program, který měl přímo na mušce kontaktéry a jejich zastánce.

*COINTELPRO: akronym FBI pro sérii krycích programů vedených proti domácím skupinám (pozn. přek.)

Realizovala se série protišpionážních programů, jejichž cílem bylo neutralizovat potencionálně revoluční kontaktérská hnutí. Tyto programy se vyvíjely ve třech stadiích, které vyústily v konečný protišpionážní program, který byl přijat, aby eliminoval jakoukoli hrozbu, kterou by představovali kontektéři.

• Stadium jedna bylo počáteční sledování kontaktérů zpravodajskými službami, které    se snažily rozeznat rozsah následků lidského a mimozemského vzájemného působení.
• Stadium dvě byla aktivnější fáze znevěrohodňování a diskreditace kontaktérů a jejich zastánců.
• Nakonec třetí stadium bylo integrováno do FBI COINTELPRO, což poskytovalo nezbytné krytí pro komplexní neutralizování jakékoli možné hrozby od kontaktérů, kteří by se mohli spojit s jinými nesouhlasícími skupinami ve snaze po komplexní politické změny.

Všechna tři stádia tajných programů použitých proti kontaktérům byly tajně řízeny CIA, Úřadem pro zvláštní vyšetřování leteckých sil (AFOSI) a NSA (Národní Bezpečnostní Agentura), jejichž terénní agenti znali přímo realitu mimozemského života a skutečnost o kontaktech a komunikaci odehrávající se mezi soukromými občany.

Tyto spisy se koncentrovaly na utajený protišpionážní program přijatý americkými národními bezpečnostními agenturami, jejichž cílem byli kontaktéři od doby 50tých let, ve snaze zrušit, diskreditovat a zničit důkazy potvrzující kontakty soukromých osob s mimozemskými civilizacemi a zničit i revoluční potenciál této věci, která měl transformovat planetu.

Fáze jedna: Zpravodajské služby monitorují kontaktéry

Existuje rozsáhlá dokumentace, která uvádí, že FBI úzce monitoruje kontaktéry a horlivě se zajímá o rozlišování rozsahu jejich aktivit vyplývajících z mimozemšťanů. Odtajnění dokumentů FBI uvádí, že významní kontaktéři byli podrobeni úzkému monitorování, kdy byly jejich výroky a aktivity vyšetřovány a terénní agenti vydávali přímé zprávy řiditeli FBI J.Edgaru Hooverovi. Hlášení terénních agentů naznačují, že řiditel FBI se vážně snažil seznámit se s potencionálně revolučním postojem kontaktérů a s hrozbou pro americkou národní bezpečnost. Není překvapivé, že existuje dokumentace, která naznačuje, že FBI byla do značné míry ponechána mimo zpravodajský okruh, který se týkal mimozemských technologií. Hoover pravděpodobně spoléhal na sledování kontaktérů, aby se seznámil s pravou situací týkající se mimozemšťanů.

George Van Tassel tvrdí, že v roce 1953 měl fyzické setkání s mimozemšťanem z Venuše, který vypadal jako člověk. Následně s nimi založil pravidelné „telepatické“ komunikace, kde mu byly poskytovány informace, se kterými se podělil s mnoha jeho zastánci a veřejnými autoritami. Van Tasselova popularita rychle vzrostla až do tisíců zastánců, kteří si četli jeho informační bulletiny a navštěvovali jeho veřejné přednášky. Tisíce lidí také navštěvovalo Van Tasselovy každoroční Giant Rock Flying Saucer konverzace v poušti Mojave, které začaly v roce 1954 a po celých 23 let se staly zásadní každoroční událostí pro kontaktérská hnutí.

Zájem FBI o Van Tassela pochází z listopadu roku 1953, kdy poslal dopis do Zpravodajského ústředí vzdušných technologií (ATIC) na Wright Patterosonově letecké základně jménem „velitele Aštara“, aby doručil „přátelské varování“ týkající se zničení zbraní, které se tenkrát vyvíjely.  To vedlo ke schůzce mezi majorem S. Avnerem z AFOSI, který se sešel se styčným důstojníkem FBI a to vyvrcholilo tím, že byl Van Tassel 16. listopadu 1954 dotazován dvěma zvláštními agenty. Tito agenti zaslali rozsáhlý zápis Edgaru Hooverovi, kde popisovali podrobnosti Van Tasselových tvrzení o tom, jak byl navštěvován mimozemšťany. Toto odhalením díky jejich zápisům, soustředilo Hooverův zvláštní zájem na to, co mimozemšťané řekli o atomových zbraních, nadcházející Třetí světové válce a o jejich schopnosti telepaticky komunikovat s Van Tasselem. Mimo veškerou debatu, byl Van Tassel úzce monitorován FBI, jak je patrné z dokumentu z 12. dubna 1965, kde stojí: „Van Tassel byl znám Los Angelské FBI od roku 1954.“

Další kontaktér, který na sebe strhl většinu pozornosti FBI byl George Adamski. Poprvé Adamski vstoupil ve známost v roce 1947 svými fotografiemi létajících talířů a mateřské lodi pořízené amatérským dalekohledem na Mount Palomar v Californii, kterým se dostalo velkého zájmu a sledovanosti. Nejvíce známý se stal svými kontakty, díky jeho mezinárodně prodávaným knihám, které popisují jeho setkání s mimozemšťany.

První kniha „Létající talíře přistály“ (1953) byla založena na jeho setkání z 20 listopadu 1952 v Desert Center s „Orthonem“, Venušanem, mimozemským cestujícím průzkumného plavidla. Orhton Adamskému řekl o nebezpečí umisťování nukleárních zbraní a o možnosti, že by se tím mohl zničit veškerý život nekontrolovanou nukleární reakcí. O čtyři měsíce později Adamski, v únoru 1953, tvrdil, že měl další setkání. Byl vyzvednut dvěma mimozemšťany z loby Los Angelského hotelu a zavezen na tajné místo, kde se znovu sešel s Orthonem a byl vzat dovnitř mateřské lodi Venušanů. Adamského pozorování a jeho kontakty s mimozemšťany byly podepřeny působivou sbírkou svědectví, fotografií a filmů, o kterých jistý počet nezávislých badatelů prohlásilo, že to nejsou podvrhy.

Zájem FBI o Adamského začal v září 1950, když začal důvěrný zdroj přinášet informace do San Diegské kanceláře FBI. Podle tohoto zdroje, vysvětloval Adamski sociální systém, který mimozemšťané používají, který velmi blízko připomínal komunizmus. To přimělo FBI zbystřit pozornost a vedlo je k tomu, aby pokračovali v hloubkovém monitorování. Také podle zdrojů FBI Adamski tvrdil: „Tato země má formu zkorumpované vlády a kapitalisté zotročují chudé.“  Pravděpodobně takové poznámky vedly k tomu, že byl Adamski označen jako „záležitost bezpečnosti“. Zdroj nebyl FBI nikdy vypátrán a tudíž neexistoval způsob jak vyhodnotit objektivitu tohoto zdroje při přenášení takových škodlivých informací. Adamského tvrzení, že mimozemšťané pohlíželi na vývoj nukleárních zbraní jako na hrozbu budoucnosti lidstva, byly důvodem k hlubokému zájmu mezi úředníky. Byly to názory, které nasměrovaly FBI k tomu, že považovali Adamského spolu s Van Tasselem za podvratné živly, což si žádalo úzké monitorování podle dokumentu z roku 1952.

Adamského přednáška v Californském Lions Club, 12. března 1953, pokryla místní noviny, kde se oznamovalo, že Adamski má prověření FBI a Air Force, představit své materiály veřejnosti. Podle Adamského, tato novinová zpráva byla „nesprávná“, ale vedla k tomu, že Adamského navštívili zástupci FBI a Air Force, kteří byli zřetelně dotčeni výrazy o oficiálním prověření. Tito zástupci požadovali, aby Adamski podepsal dokument, že jeho materiál takové prověření nemá. Kancelář J.Edgara Hoovera obdržela hlášení od zástupců FBI a Air Force spolu s tímto podepsaným dokumentem. Adamského popularita a jeho mezinárodní cesty vedly k tomu, že FBI a ostatní zpravodajské služby, dávaly velký pozor na jeho výroky a reakce veřejnosti. Adamski tvrdil, že mu byla udělena soukromá audience u Papeže Johna XXIII, u holandské královny Juliany a u dalších VIP lidí. V únoru 1959 odcestoval Adamski na Nový Zéland a mluvil před přeplněným publikem. Jedna stránka Zahraniční diplomatické depeše s klíčovými body Adamského projevu kolovala mezi FBI, CAI, Air Force a Námořnictvem, čímž se potvrdilo, že se pokračuje v Adamského monitorování.

Další kontaktéři, které FBI monitorovalo podle odtajněných dokumentů byli: Daniel Fry*, George Hunt Williamson** a Truman Bethurum***. Informace přinášené kontaktéry se týkaly sociálních a ekonomických systémů mimozemšťanů a také kritiky mimozemšťanů vývinu nukleárních zbraní, které se objevovaly po celém světě, které oni a jejich zastánci považovali za bezpečnostní hrozbu. To zvýšilo národní hysterii USA před komunizmem během éry McCarthyho, což vedlo k protišpionážním programům, které se zavedly proti kontaktérům. Znevěrohodňování a diskreditace tvrzení kontaktérů byly nejvýznamnějšími aktivitami v tomto smyslu.

*Daniel Fry: byl americký kontaktér, který tvrdil, že měl mnohačetné kontakty s mimozemšťany a byl vzat na dálkově řízenou vesmírnou loď dne 4. července 1949. Pracoval na zkušebním terénu ve White Sands. V roce 1954 napsal knihu „The White Sands Incident“. Jeho filmy a fotografie byly prohlášené za podvod. Komunikoval s pilotem, který si říkal A-lan a zasvětil Frye do pre historické Atlantidy a Lemurie a o základech civilizace. Zemřel v roce 1992.

**George Hunt Williamson: byl jakousi syntézou několika kontaktérů dohromady. Byl vyloučen ze studií za své nevědecké názory, spolupracoval s okultními kulty a ve 40cátých letech jej zachvátilo nadšení pro UFO. Byl velkým stoupencem Adamského. V roce 1954 se spolupracovníky Alfredem a Betty Bailey vydává v roce 1954 knuhu „The Saucer Speak“.

***Truman Bethurum: původně se zajímal o vykládání osudů a o duchovní studia. V roce 1953 začal poprvé vydávat v novinách a časopisech zprávy o svých kontaktech s humanoidní posádkou a jejich přistání a pravidelně vedl konverzace s kapitánkou lodi, která se jmenovala Aura Rhanes, pocházející z neznámé planety Clarion, která zůstává stále v zákrytu našeho Měsíce. Tito Clarioňané se dožívali 1000 let a byli menší než lidé. Bethurum byl typický kontaktér té doby, který se stal později vůdcem kultu.  (Pozn.přek.)

Fáze dvě: demaskovat a diskreditovat kontaktéry

Aktivní roly sehrálo CIA v tvorbě nezbytných právních a sociálních prostředků k znevěrohodňování zpráv o létajících talířích a v diskreditaci tvrzení kontaktérů. To se dělo tím, že se zprávy o létajících talířích líčily jako hrozba pro národní bezpečnost pokud jde o masovou hysterii, což by mohlo být využito zahraničními nepřáteli. První ospravedlnění pro takový psychologický program se postavilo na známém případu rozhlasového vysílání Orsona Wellese z roku 1938.* Proslulá kniha o Wellesově rozhlasovém pořadu od dr. Hadleye Cantrila se zaměřila na psychologickou paniku a byla později široce zmiňována experty národní bezpečnosti pokud se týče veřejného zájmu o zprávy létajících talířů. Následkem toho CIA zavedla tajné psychologické operace, které by „vzdělaly“ americkou veřejnost o „správných faktech“  týkajících se zpráv o létajících talířích a tvrzení kontaktérů. Jedna z prvních akcí CIA měla iniciovat tvorbu mezirezortní vládní skupiny nazvanou Výbor pro Psychologické Strategie, který by se zabýval národní bezpečností, skrze tajné psychologické operace.

Prezidentská směrnice ze 4.4.1951 sestavila Výbor pro Psychologické Strategie, aby „se schválilo a poskytlo účinnější plánování, koordinace a řízení v rámci schválené národní politiky psychologických operací.“  Zpočátku sestavené Gordonem Grayem, tenkrát vrchním poradcem prezidenta Trumana (a také později u Eisenhowera). Výbor pro Psychologickou Strategii byl mezirezortní organizací, která byla zpočátku umístěna uvnitř CIA, ale zprávy podávala Radě národní bezpečnosti. Údajně Výbor pro Psychologickou Strategii zavedl tajné psychologické operace, aby se zabýval hrozbou studené války.

Hrozba studené války byla zastírací manévr své skutečné funkce. Ve skutečnosti Výbor pro Psychologickou Strategii byl vytvořen proto, aby se zabýval hrozbou národní bezpečnosti vyplývající ze zpráv o látajících talířích a z tvrzení kontaktérů, které by mohly podkopat autoritu vlády USA. V uniklých vládních dokumentech je důkaz o tom, že Gray je popisován jako zakládající člen tajné řídící skupiny údajně označenou jako Majestic-12 – Zvláštní studijní skupina (MJ-12), která přebírá péči o mimozemských otázkách. Podle jednoho z uniklých dokumentů skupiny Majestic, vytvořil prezident Truman Výbor pro Psychologickou Strategii na doporučení šéfa MJ-12. Grayova vedoucí úloha a jeho role v MJ-12 při jejím vytvoření, pomůže potvrdit, že Výbor pro Psychologickou Strategii byl vytvořen k tomu, aby vedl psychologické operace k formování veřejného mínění o mimozemských otázkách.
Úspěch Výboru pro Psychologickou Strategii, spolu s jejím následníkem Výborem pro Koordinaci Operací a všech tajných psychologických operací týkajících se mimozemského života, měl odhalit pravdu pouze těm, kteří to „potřebovali vědět.“

*Orson Welles, v roce 1938 odvysílal rozhlasovou hru o přepadení Země Marťany. Hra vyznívala velmi reálně a způsobila mezi obyvateli paniku a někde rabování. (pozn. přek.)

To vyžadovalo vytvořit vhodné národně bezpečnostní krytí pro psychologické operace proti americké veřejnosti. Vítězství by se dosáhlo sestavením poroty expertů, což by mohlo zformovat vládní politiku a zpravodajské aktivity proti těm, kteří jsou zapleteni do mimozemských záležitostí. Následkem toho CIA tajně svolalo veřejnou porotu „nestranných“ expertů k diskuzi týkající se fyzických důkazů.

Pojmenovaná po svém předsedovy dr. Howardu Robertsonovy, porota probírala případy létajících talířů po dobu 4 dní po 12ti hodinách a zjistila, že ani jeden z nich není hodnověrný. Závěry poroty byly uvolněny v dokumentu nazvaném Durantova Zpráva. Doporučoval „jevu létajících talířů“ se vysmát a to i možnosti mimozemského života kvůli důvodům národní bezpečnosti. Tato zpráva je klíčová k pochopení (jak) ústavně sankciovat zpochybňování a diskreditování důkazů týkající se mimozemského života. Potvrzení vedoucí úlohy CIA při svolávání poroty a volbě expertů se objevuje v samotné Durantově Zprávě, navzdory úsilí k potlačení role CIA v dřívějších vydání sanitárních verzí. Poradní Výbor zpravodajské služby CIA souhlasil s tím, že „řiditel zpravodajského ústředí bude…získávat služby vybraných vědců, aby zhodnotil a posoudil dostupné důkazy ve světle vhodných vědeckých teorií…“

Téměř výhradně se Zpráva soustřeďovala na hrozbu národní bezpečnosti představovanou zahraničními mocnostmi, využívající důvěru americké veřejnosti v jevy létajících talířů. Tvrdí: „Subjektivita veřejnosti k masové hysterii a větší náchylnost na možnou nepřátelskou psychologickou válku…(a) pokud jsou oznamovací cesty (kanály) naplněné falešnými a chabě zdokumentovanými zprávami, redukuje se naše schopnost odhalit nepřátelské aktivity.“ Proto, Robertsonova porota doporučila „vzdělávací program“ k odstranění hrozby představované nepřátelskými národy využívající důvěru veřejnosti v létající talíře:

„Koncept poroty širokého vzdělávacího programu integrujícího snahy všech zainteresovaných agentur byl, že by měl stanovit dva hlavní cíle: trénování (zaškolení, výcvik) a  „demaskování…“ Cíl „demaskování, či zpochybňování“, by měl za následek snížení veřejného zájmu o „létající talíře“, které dnes vyvolávají silné psychologické reakce. Toto zaškolování by mohlo být dovršeno pomocí mas médií, jako je televize, filmy a populárními články…Takový program by měl směřovat ke snížení současné důvěřivosti veřejnosti, která má za následek jejich vnímavost na dovednou nepřátelskou propagandu.

Na závěr, svolaná porota CIA, s experty vybranými CIA, zhodnotila výběr případů létajících talířů, což trvalo 4 dny a usoudila, že psychologické reakce veřejnosti ohledně létajících talířů, byla základem možné bezpečnostní hrozby. Studená válka poskytla nezbytné bezpečnostní klima pro CIA a  mezirezortní objekty jako je Výbor pro Psychologickou Strategii, aby tvrdily, že létající talíře by mohly být využity Sovětským Svazem k používání psychologických technik boje. Proto, se musely psychologické operace řídit skrze mas média a oficiální agentury při odhalování zpráv o létajících talířů, a tím odstranit možnou hrozbu. Bez ohledu na pravdu o kontaktérských tvrzeních o tom, že se setkali s mimozemšťany, to znamenalo, že tato možná reakce veřejnosti na realitu létajících talířů a mimozemského života, ospravedlňovala zpochybňování všech kontaktérských zpráv. Zpochybňovací či demaskovací techniky, které by mohly být použity k diskreditaci kontaktérů jako hodnověrných svědků a učinit jejich tvrzení směšnými, byly: dělání si legrace z kontaktérských tvrzení, mediální přehánění nahlášených událostí, odmítání všech fyzických důkazů kritiky, opakované citování prominentních autorit, které vyzdvihují deziluze a podvod a zdůrazňování nedostatku vědeckého zájmu v kontaktérských zprávách.

Durantova Zpráva vytvořila nezbytné právní ospravedlnění ke zpochybňování důkazů, které kontaktéři předkládají, bez ohledu na obsah jejich tvrzení. Tímto způsobem se dá dokázat, jak FBI a ostatní zpravodajské služby soukromně působí na kontaktéry a pak vytváří veřejná prohlášení nebo uniklé informace do médií a to způsobem, který vnáší pochybnosti mezi integritu kontaktérů. Například Adamski komunikoval s FBI, AFOSI a Pentagonem prostřednictvím obsahu materiálu, který měl ve svých knihách nebo přes dokumenty, které představoval veřejnosti. To nepřekvapuje, jestliže mnoho kontaktérů jako Adamski, byli bývalými vojenskými zaměstnanci, kteří chápali důležitost toho, nedělat nic, co by ohrožovalo národní bezpečnost. Adamski věřil, že byl očištěn, aby rozdával specifické dokumenty a činil veřejná prohlášení za tímto účelem. To vedlo šéfa z oddělení styku s veřejností FBI Louise B. Nicholse k tomu, aby zaučil zvláštního agenta Willise, aby se setkal s Adamskim za účelem zmíněných dokumentů. Následná zpráva FBI, datovaná 16. prosince 1953, uvádí: „Willisovi bylo řečeno, aby si vzal agenty ze San Diega, jako doprovod pro zástupce OSI. Mají přijít k Adamskému a tam ho postaví do latě za problematické okolnosti a zdůraznit, že použil tyto dokumenty klamným, nepatřičným způsobem, že je tento úřad neschválil, nepodporoval ani neprověřil jeho řeč či jeho knihy.“

FBI předložila veřejnosti své stanovisko o Adamského údajném chování způsobem, který uštědřil „silnou ránu Adamského důvěryhodnosti.“ Tenkrát, když veřejnost nesporně uvěřila ve správnost výroků učiněných veřejnými úředníky, takové negativní komentáře byly dostačující ke konci kariéry nebo důvěryhodnosti. Určitě mnozí z veřejnosti, co se zajímali o jev létajících talířů, si nyní mysleli, že Adamski je podvodník. To bylo zvláště pro ty, co obhajovali vědecká bádání létajících talířů. To, co si veřejnost neuvědomovala bylo, že zpravodajské agentury jako FBI a AFOSI, byly zaměřené na znevěrohodňování kontaktérů, jako záležitost politiky vzhledem k hrozbě národní bezpečnosti. Tak kontaktérům mohlo být snadno „namluveno“, aby uvěřili něčemu neoficiálnímu, co jim bylo řečeno zasvěcenci a pak budou veřejně konfrontováni dalšími úředníky tvrdícími, že učinili falešná prohlášení, když nemohli potvrdit to, co jim bylo řečeno.

Další způsob, o kterém kontaktéři tvrdí, že jím byli zpochybňováni, byly bulvární noviny jako jsou National Enquirer vydávající senzační zprávy, které byly ozdobeny aktuálními svědectvími nebo byly celé vymyšlené novináři. Jakékoli následné vyšetřování badatelů demonstrovalo, že taková tvrzení byla překroucena nebo nepodložená, čímž poskvrnily kontaktéry  a badatele UFO všeobecně.  To, co obecně známo nebylo, je, že National Enquirer byl založen a řízen známými fondy CIA, jejichž krycím úkolem bylo, zesměšňovat celou problematiku létajících talířů. Gene Pope koupil Newyorský Enquirer v roce 1952 a znovu jej spustil jako The National Enquirer v roce 1954. Pope je zaznamenaný v biografii Kdo je Kdo jako osoba, která je bývalým úředníkem zpravodajské služby CIA a byla zasvěcena do „psychologické války.“ Hlavním nástrojem tajných psychologických operací používaných k zesměšňování tvrzení kontaktérů a zpráv o létajících talířích, byl The National Enquirer, se svým senzacechtivým bulvárním stylem. The Natinal Enquirer spolu s dalšími médii, zastíral tvrzení kontaktérů, jako součást vzdělávacího programu, který vyžadoval zesměšňovat zprávy o létajících talířích. Výsledek byl takový, že senzacechtivý bulvární přístup k tvrzení kontaktérů odradil seriózní badatele od publikování příběhů v The National Enquirer.

Jako jeden z hlavních nástrojů skryté psychologické války řízené CIA a dalšími zpravodajskými službami proti kontaktúrům, byl The Nationa Enquirer obrovským úspěchem. Dařilo se mu tak dobře, že vlivní badatelé UFO se rozhodovali zavést vědecký merit věci při vyšetřování zpráv o UFO, čímž se stali bezděčnými spojenci krycích psychologických programů k odmítání tvrzení kontaktérů. To je patrné z poznámek, které učinil přední badatel UFO, major Donald Keyhoe, který zdůrazňoval potřebu oddělovat skutečné zprávy o UFO od „hromady divokých povídaček a obvykle směšných tvrzení kontaktérů.“ Keyhoe, spolu s dalšími badateli UFO, se velmi zajímal o tvrzení kontaktérů, a o to, že byly překrucovány tiskem: „Tisk bohužel, bere šmahem do jedné hromady všechny druhy zpráv o „kosmonautech“, čímž způsobuje, že mnoho lidí takové důkazy o UFO odmítá.“ V podstatě, Keyhoe pohlížel na zprávy od kontaktérů rozpačitě a potřeboval je oddělovat od více vědecky orientovaných badatelů UFO. Další významní badatelé UFO následovali Keyhoeova přístupu, čímž vytvářeli hlavní rozkol mezi těmi, kdo jsou přesvědčeni o mimozemském životě, který navštěvuje zemi. Úspěšné zpochybňování zpráv o létajících talířích a mimozemském životě umožnil CIA, FBI a vojenským zpravodajským službám pohnout se do třetího stádia jejich tajných psychologických operací. Dále, protišpionážní techniky boje v plném rozsahu, roztrhaly a neutralizovaly kontaktérská hnutí.

Fáze tři: Galaktické COINTELPRO

COINTELPRO byl protišpionážní program započatý v roce 1956 proti politickým disidentům, který údajně skončil v roce 1971. V první řadě byl řízen FBI; dalšími zpravodajskými agenturami jako CIA a NSA , které asistovaly při výběru krycích aktivit. COINTELPRO předpokládalo, že političtí disidenti v USA byli ovlivňováni zahraničními silami způsoby, o kterých se domnívali, že jsou hrozbou pro americkou národní bezpečnost. Stojí za to, posoudit techniky, které COINTELPRO používalo s ohledem na politické disidenty k pochopení toho, co se dělo proti kontaktérům. V  případech, jak kontaktérů, tak politických disidentů, byl vliv „zahraničních sil“ skrze ospravedlnění protišpionážních programů ve stylu armády, měl tyto skupiny rozvracet a neutralizovat. „Nepozemská“ povaha jedné z těchto „zahraničních sil“, tedy mimozemšťané, patrně nezměnila povahu protišpionážních metod používaných proti jak „kontaktérům“, tak politickým disidentům. V obou případech, aktivity těchto skupin byly považovány za hrozbu americké národní bezpečnosti.

Existují dva významné rozdíly v tom, jak bylo COINTELPRO samostatně používáno proti politickým disidentům a kontaktérům. Zaprvé, zatímco zpravodajští agenti byli plně instruováni o „zahraničních silách“ ovlivňujících politické disidenty, je nepravděpodobné, že byli plně instruováni v případech kontaktérů. Zadruhé, zatímco COINTELPRO proti politickým disidentům bylo odhaleno a jak se zdá skončilo v roce 1971, COINTELPRO používané proti kontaktérům nebylo odhaleno nikdy. Téměř s jistotou pokračuje do současnosti.

V roce 1975 americký senátní výbor, kterému předsedal senátor Frank Church, vyšetřoval metody COINTELPRA a její cíle a v roce 1976 o tom publikoval podrobnou zprávu vyznívající následovně:

„COINTELPRO je akronym FBI pro sérii tajných operací vedených proti domácím skupinám. V těchto programech, se Úřad dostal ke sbírce informačních zpráv, tajných akcí definovaných jako „rozvrátit“ a „neutralizovat“ cílové skupiny a jedince. Techniky, byly přijaty ve velkém od válečných protišpionážních agentů….“

Kontrašpionáž, jak definuje Churchův výbor, představuje „ty akce zpravodajské agentury, mající v úmyslu chránit svou vlastní bezpečnost a podkopat nepřátelské zpravodajské operace.“ Výbor popisoval, jak „jisté techniky Úřadu se použily proti nepřátelským agentům a ty zavedli, aby je mohli využit proti vnímaným domácím hrozbám a vůči vybudovanému politickému a sociálnímu řádu.“ Výbor popisoval COINTELPRO jako sérii krycích akcí používaných proti americkým občanům a které bylo součástí „hrubého, tvrdého, špinavého byznysu“ podle Williema Sullivana, náměstka ředitele FBI. Výbor se dozvěděl, že: „Skupiny a jedinci byli obtěžováni a rozvraceni kvůli jejich politickým pohledům a jejich životnímu stylu….“

Výbor zjistil, že COINTELPRO „bylo také nasměrováno proti zastáncům rasových otázek a ženských práv, otevřeným apoštolů nenásilí a rasové harmonie; politikům státního zřízení; náboženským skupinám; a obhájcům nového životního stylu.“

Mezi lety 1960-1974 bylo vysláno přes 500 000 vyšetřovatelů potencionálních podvratných živlů americkou vládou, ale žádné výdaje nebyly nikdy vynaloženy na zákony (stanovy) týkající se svržení americké vlády. Výbor seskupil aktivity řízené COINTELPREM pod následující záhlaví: (a). Obecná snaha o diskreditaci; (b). Manipulace s médii; (c). Zkreslování dat za účelem ovlivnit vládní politiku a veřejné vnímání; (d). „Dát k ledu“ první dodatek práv; a (e). Zabránění svobodné výměny názorů. Výbor zjistil, že „Úředníci zpravodajských agentur příležitostně připustili, že jisté aktivity byli nezákonné,…a že zákon a ústava byly jednoduše ignorovány.“

Mnohem rušivěji Churchův Výbor vnímal to, že: „se používaly nechutné a ničemné taktiky.“
Churchův Výbor nediskutoval o COINTELPRU, pokud jde o otázky UFO nebo o tvrzení kontaktérů. Navzdory tomuto vypuštění, obšírné důkazy jasně ukazují na to, že COINTELPRO se používalo proti kontaktérům a bylo konečným stadiem dobře zorganizovaného protišpionážního programu k „rozvrácení“ a „neutralizování“ kontaktérského hnutí. Jak se ukázalo dříve na případech Van Tassela a Adamského, tvrzení kontaktérů zabývající se rozsahem socio-ekonomických a vojenských politik z perspektivy mimozemského života, byly viděny jako podvratné a jako přímá hrozba národní bezpečnosti USA.

Celá povaha této hrozby předkládající realitu mimozemského života a technologií, byla živě doložena ve Zprávě Brookingského Institutu z roku 1961 objednané NASA v zastoupení amerického Kongresu. Byla nazvána: „Navrhovaná studie o významu mírových aktivit ve vesmíru pro pozemské záležitosti“, Brookingská Zpráva pojednávala o společenském dopadu mimozemského života nebo „výtvorů“ nalezených na nedalekých planetárních tělesech. Zpráva popisovala nepředvídatelnost společenských reakcí na takovéto objevy:
„Důkazy o jejich (mimozemské) existenci mohou být také nalezeny v artefaktech zanechaných na Měsíci nebo na jiných planetách. Důsledky pro stanoviska a hodnoty jsou nepředvídatelné, ale mohou se naprosto měnit v různých kulturách a mezi skupinami v dosahu komplexu společností; základní faktor bude povaha komunikace mezi námi a ostatními bytostmi.“

Podle Zprávy, by z kontaktu s technologicky vyspělejšími společnostmi mimo náš svět mohlo vyplývat zdevastování společenských výsledků:

„Antropologické spisy obsahují mnoho případů společností jistých si svou pozicí ve vesmíru, které se rozpadly, když se musely spojit s předtím neznámými společnostmi, hlásící se k odlišnému myšlení a způsobu života; ostatní, ti, co přežili, jak se obvykle při takových experimentech děje, tak zaplatí cenu změnami hodnot, přístupů a chování.“

Brookingská Zpráva pokračuje tím, že se zvyšuje možnost potlačování jakýchkoli oznámení o mimozemském životě nebo o jiných artefaktech z národně bezpečnostních důvodů: „Jak by mohly být takové informace a za jakých okolností, předloženy nebo zatajeny před veřejností?“ Následkem toho je jasné, že oficiální strach ze společenské odezvy na jakékoli oznámení o mimozemském životě bylo prvořadé se zájmy národní bezpečnosti. Pádné ospravedlnění pro zneužívání COINTELPRA  proti kontaktérům, bylo nalezeno.

Jedna z nejdůležitějších taktik, které COINTELPRO používalo, měla rozeštvat disidentské skupiny tím, že vytvoří rozkol a podezření mezi jejich zastánce. V „Galaktické“ verzi COINTELPRA se rozvracení odehrává tím, že se rozdělí ti, kteří přijímají důkazy potvrzující realitu UFO a mimozemského života. Tohoto rozdělení mezi zastánce čistě vědeckých přístupů k UFO a mezi ty, co podporují výpovědi kontaktérů, bylo chytře využito operativou COINTELRA. Vítězství se dosáhne tím, že se přesvědčí technicky orientovanější zastánce čistě vědeckých přístupů, čímž kontaktérská hnutí zdiskreditují „seriózní“ badatelé sami. Aby se pomohlo přesvědčit zastánce vědeckých přístupů, že jejich snahy nakonec přinesou ovoce, zorganizovalo se v roce 1952 oficiální vyšetřování pod hlavičkou Air Force. Projekt Blue Book byl o něco více než jen výcvik práce s veřejností USA. Air Force má přesvědčit veřejnost a badatele UFO, že bere zprávy o UFO vážně. Ve skutečnosti, projekt Blue Book poskytoval minimální zdroje pro vážné vyšetřování UFO a v první řadě se choval jako nositel pro zneškodňování veřejných zájmů ve zprávách o UFO.

Jedna z primárních funkcí projektu Blue Book měla uskutečnit první bod  „vzdělávacího programu“ doporučený v Durantově Zprávě. Měla „trénovat“ veřejnost k tomu, jak správně vyhodnocovat údaje o UFO a to způsoby, které zničí veřejnost a mediální zájem o takové zprávy. Ve skutečnosti projekt Blue Book byl klíčovou součástí utajených psychologických operací vypracovaných k tomu, aby přesvědčil veřejnost a média, že hlášení o UFO nebyly důležité a nestály za to se jimi zabývat.

Nicméně, status projektu Blue Book jako oficiálního vyšetřování Air Force povzbudil badatele UFO, že pečlivé a vhodné metody a výzkum nakonec přinese své ovoce.Takové naděje byly zklamány v roce 1969 konečnou zprávou Condonova* výboru, která veřejně ukončila vyšetřování Air Force a projektu Blue Book.

Další primární funkcí projektu Blue Book byla neutralizace kontaktérského hnutí tím, že líčil osobní výpovědi kontaktérů s mimozemšťany jako nevědecké. Tím, že se zavedlo naprosto viditelné veřejné vyšetřování, poskytoval projekt Blue Book nezbytný „tréning“ pro vědecké bádání, které systematicky vylučovalo zprávy kontaktérů. Badatelé UFO byli povzbuzováni k napadání zpráv kontaktérů, které byly nevědecké, náchylné k halucinacím nebo podvodům a urážely „seriózní“ bádání UFO. Výroky od vedoucích badatelů UFO, jako byl dr. Allen Hynek, dřívější konzultant projektu Blue Book, podávají důkaz, že se takový proces odehrával. V knize, která se snaží poskytnout vědecké základy bádání UFO, dr. Allen Hynek odmítl výpovědi kontaktérů, které on považoval za „pseudonáboženské fanatiky“ s „nízkou hodnotou věrohodnosti:

„Musím zdůraznit, že zprávy kontaktérů nejsou klasifikovány jako Blízká setkání třetího druhu. Mírně řečeno, je politováníhodné, že zprávy jako jsou tyto, způsobují, že celý problém UFO je ostuda a výsměch vědcům a veřejnost nevyjímaje, udržováním naživu populárního imidže „malých zelených mužíčků“ a fantastické atmosféře, obklopující aspekt tohoto subjektu.“

Jak ukazuje Hynkův výrok, badatelé UFO napadali zprávy kontaktérů s velkou chutí po jejich znevěrohodnění, protože se domnívali, že je to zásadní problém týkající se seriózních veřejných úvah o UFO. Tím, že povzbuzovali badatele UFO, že nakonec čistě vědecká metoda zajistí pravdu o UFO a mimozemském životě, mělo Galaktické COINTELPRO úspěch při vytváření hlavního rozkolu mezi těmi, kteří přijímají realitu UFO a mimozemského života. Koncem 60tých let, bylo kontaktérské hnutí tak skrz naskrz znevěrohodněné a zdiskreditované sami badateli UFO, že COINTELPRO již dále nepotřebovalo, aby projekt Blue Book pokračoval. Badatelé UFO se stali bezděčnými spoluviníky zpravodajských agentur tajně řídících skryté psychologické programy, které stvořilo Galaktické COINTELPRO.

Galaktické COINTELPRO mělo také mnohem zlovolnější stránku v rámci „nechutných a ničemných taktik“, kde byli použiti kontaktéři, kde se odrážely metody, použité proti disidentům. Záhadní muži v černém (MIB), popisovalo mnoho různých badatelů, kteří zjistili, že jedincům, mající vztah s mimozemskými zkušenostmi, často vyhrožovali a znepokojovali dobře oblečení muži v černých oblecích, jejichž vzezření napovídalo, že jde o státní úředníky. Důkazy, že elitní zpravodajské skupiny byly zaúkolovány, aby zastrašovaly, obtěžovaly a dokonce „neutralizovaly“ kontaktéry nebo ostatní s přímou zkušeností s mimozemšťany nebo s jejich technologií, se

*Condonova zpráva: shrnovala závěry projektu Blue Book a byla vydána v roce 1968. Vypracoval ji fyzik Edward Condon a říkala že: jevy UFO nemají žádné opodstatnění a nepředstavují pro USA žádnou hrozbu. Podle této zprávy, v podstatě jevy UFO neexistují (pozn.přek.).

objevují v uniklém dokumentu, o kterém se jistý počet badatelů-veteránů UFO domnívá, že je legitimní (pravý). Zvláštní operační příručka cituje:

„Pokud to bude možné, budou svědkové drženi v samovazbě dokud nebude moci být určen rozsah jejich vědomostí a zainteresovanosti. Svědkové budou odrazování od toho, aby hovořili s někým o tom, co viděli a zastrašováni, k zajištění jejich nutné spolupráce.“
Vyšetřovatelé byli také vedeni Air Force k tomu, aby se zajímali o zprávy MIB, kteří se vydávali za úředníky Air Force. 1. března 1967 v připraveném memorandu náměstek vice šéfa štábu popisoval incidenty, kde byli civilisté kontaktováni jedinci tvrdícími, že jsou členy NORAD a požadujícími vydat důkazy, které měli svědkové v držení.

Nejasné operace MIB a záznamy dokumentu SOM1-01 naznačují, že MIB byli součástí donucovací divize protišpionážních snah, které vytvářely FBI, Air Force OSI, Zpravodajská námořní služba a dokonce i CIA. Je dost možné, že MIB byli spojení s ještě tajemnějšími zpravodajskými službami jako jsou Národní bezpečnostní agentura (NSA) a Národní zpravodajský ústav (NRO), kde měli vybraní agenti vyšší bezpečnostní prověření jak zacházet s důkazy mimozemského života.

Následovně, mezi zpravodajskými službami, které se zabývaly Galaktickým COINTELPREM existovala určitá hierarchie, kde každý řídil specifické funkce. Agenti sestavení z FBI, Air Force OSI (a dalších vojenských zpravodajských jednotek včetně Námořní ONI) byli v první řadě zainteresováni do zpravodajského shromažďování a úzkého monitorování aktivit kontaktérů, jak je zřejmé z dokumentů FOIA. CIA byla zapojena do koordinace zpochybňovacích a diskreditačních snah proti kontakrérům skrze veřejně vzdělávací program nastíněný v Durantově Zprávě. NSA a NRO byly také zapojeny do sledování komunikace a vzájemného působení s mimozemskými životy a poskytovalo donucovacím týmům, v tichosti, odstraňování důkazů a zastrašování kontaktérů. Proto Galaktické COINTELPRO mohlo minimalizovat množství informací souvisejících s mimozemšťany, které držely různé sekce v každé zpravodajské agentuře, kde byli instruováni agenti k vykonávání specifických funkcí. Nejodstrčenější od informaci, týkajících se skutečnosti mimozemského života a věrohodných tvrzeni kontaktéru o navázaném kontaktu, byla FBI. Na druhé straně nejzasvěcenější se zdály být NSA a NRO, pro jejich monitorování mimozemské činnosti, elektronickým komunikacím a satelitním obrazům.

Zdá se, že vojenské zpravodajské služby plní funkci prostředníka, kdy podporovaly Galaktické COINTELPRO aniž by jim byl udělen přístup ke všem informacím týkajících se mimozemského života a projektů. To je zřejmé od viceadmirála Toma Wilsona, šéfa zpravodajství pro Společné hlavy štábu (J-2) z roku 1998, který údajně byl zasvěcen do projektů týkajících se mimozemských aktivit.

Závěr

Galaktické COINTELPRO proti kontaktérům má za cíl, minimalizovat hrozbu představovanou lidsky vypadajícími mimozemšťany, aby se přijaly postupy tajně ustanovenými výbory vzhledem k mimozemskému životu a technologii. Hrozba od mimozemšťanů byla v první řadě taková, že by mohli kontaktéři úspěšně přesvědčit velkou část americké a globální populace o komplexních politických změnách pro přípravu lidstva na udělení statutu galaktické společnosti. Takové politické změny se považovaly za přímou bezpečnostní hrozbu politickým tvůrcům USA a v ostatních zemích, kteří byly informováni o skutečnosti mimozemského života. Galaktické COINTELPRO se zabývalo třemi souvisejícími fázemi, které vyústily v komplexní protišpionážní program k neutralizaci a rozvratu hrozby představované kontaktérským hnutím. První byl sledovací program řízený FBI, který více monitoroval veřejné přednášky kontaktérů, jejich vzájemné působení a komunikaci. Dokumenty uvolnění skrze FOIA potvrzovaly, že FBI řídila rozsáhlé sledování známých kontaktérů a pracovala s ostatními zpravodajskými agenturami jako je Air Force OSI.

Druhá fáze Galaktického COINTELPRA byl zpochybňovací a diskreditační program tajně vedený CIA, který shromažďovala Robertsovova porota, který uveřejnila Durantova Zpráva v roce 1953. Její nejdůležitější zjištění, co se protišpionážního programu týče, bylo ospravedlnění vzdělávacího programu zahrnujícího „trénování“ veřejnosti a „zpochybňování“ svědeckých výpovědí, včetně kontaktérů, na základě hrozby národní bezpečnosti představovanou veřejným názorem, že UFO využívají zahraniční nepřátelé. Bez ohledu na jádro věci v tvrzeních kontaktérů, to znamená, že důkazy a výpovědi budou zpochybňovány a diskreditovány na základě národní bezpečnosti. Zpravodajští profesionálové se ocitli v nezáviděníhodné pozici zesměšňování a diskreditování lidí, o kterých se soukromě mohli domnívat, že pravdivě popisovali skutečné události, které se jim přihodily. Dokumenty FBI konstatují, že agenti FBI a zdroje, které sehráli aktivní roli v diskreditování známých kontaktérů, jsou jako součást psychologického programu CIA proti kontaktérům. V poslední fázi Galaktického CIONTELPRA se měl vytvořit rozkol mezi těmi, kteří přijímají důkazy o mimozemském životě. Skupina badatelů UFO obhajujíce vědeckou metodologii byla povzbuzována k oddělení se od tvrzení kontaktérů, které se považovaly za nevědecké a nepochybně povedou k veřejné podpoře akademiků, byrokratů a zástupců kongresu. Projekt Blue Book byl vytvořen, aby dodal sebedůvěru badatelům UFO, aby se drželi zavádějících názorů, že striktní vědecká metodologie by mohla být dostačující ke změně vládní politiky při zakrývání reality mimozemského života. Proto badatelé UFO vystupují s obviněním proti tvrzením kontaktérů, aby se nebraly vážně. Za podpory vyšetřování projektu Blue Book, byla veřejnost trénována v těch kategoriích důkazů o UFO, které by se mohly považovat za legitimní.

Galaktické CIONTELPRO by nemohlo být úspěšné bez bezděčné asistence  veteránů-badatelů UFO, kteří byli všichni příliš horliví v odmítání tvrzení kontaktérů jako nevědecké a mající sklon k halucinacím nebo podvodům. Tací badatelé ostudně selhali při vycházení vstříc Galaktickému COINTELPRU, kde byli použiti jako nástroj při rozvracení a neutralizaci výpovědí kontaktérů a pohotově přijali oficiální prohlášení pochybující o poctivosti tvrzení kontaktérů. Vskutku, horlivost s jakou badatelé UFO ustanovili sami sebe jako strážce seriózního vědeckého zkoumání UFO a jejich znevažování tvrzení kontaktérů, vytváří ten nejtragičtější aspekt šesti desetiletí bádání UFO a mimozemského života.

Další klíčový faktor v úspěchu Galaktického COINTELPRA bylo až do současnosti rozškatulkování mimozemských informací. To umožnilo zpravodajským službám uskutečnit specifické funkce v rámci Galaktického COINTELPRA , aniž by byli informováni agenti o pravdivé povaze tvrzeních kontaktérů. Úspěch shazování a diskreditace kontaktérů musel záviset na zpravodajských agenturách, kteří uvěřily tomu, že kontaktéři představovali skutečnou bezpečnostní hrozbu. Proto byly mimozemské informace podrobeny přísné zásadě o „potřebě znalostí“ (tedy pouze pro ty, kdo to vědět potřeboval pozn. přek.), což zabezpečovalo, že jen vybraná skupina jednotlivců v dosahu různých zpravodajských služeb byla se vším srozuměna.

Souhrnná tabulka shromažďuje klíčové zpravodajské služby, jejich příslušné aktivity v Galaktickém COINTELPRU a jejich úrovně přístupu k mimozemským informacím.

Na závěr, mnohým průkopníkům mužům a ženám, jejichž fyzické kontakty souvisejí s mimozemšťany, byla jejich reputace a kariéra systematicky podkopávána veřejnými úředníky, masmédii a badateli UFO. Zdá se, že takový výsledek byl zamýšlen jako součást oficiálního Galaktického COINTELPRA, které pokračuje do současnosti. Na rozdíl od ukončení COINTELPRA FBI proti politickým disidentům v roce 1971; je velmi pravděpodobné, že jedinci z úřednické kanceláře, masmédií a mezi badatelskými kruhy UFO, mohou být aktivními agenty pokračujícího COINTELPRA proti kontaktérům. Lze jen doufat, že odhalení Galaktického COINTELPRA, pomůže rozptýlit zpětné odmítání výpovědí kontaktérů, které až do současnosti bránilo objektivnímu vyhodnocování přímých fyzických kontaktů mezi soukromými občany a mimozemským životem.

PhDr Michael Salla,  6.1.2008

Překlad Karel Rašín

Převzato:http://www.exopolitika.cz/