CO SE DĚJE NA RANČI TOMA GORMANA?

Malý ranč v severním Utahu se stal místem vědeckotechnického zkoumání a místem podivných paranormálních výskytů, jaké si jen dokážete představit.

Neobvyklé jevy se soustředily na ranči s dobytkem o 480 akrů, který vlastní Tom Gorman. V roce 1996 koupil ranč Las Vegasský bussinesman Robert Bigelow, který zorganizoval následné intenzivní vědecké studium událostí na ranči.

Redaktor časopisu „UFO magazin“ vypráví: „Sedím na bílé plastikové židli v naprosté temnotě. K mé hrudi a ramenům je řemínky připevněna řada elektronické výzbroje: mikrofony, videokamera, skříňka, která zaznamenává magnetické změny a Geigerův počítač. Někde v téhle směsici je baterka, jediné zařízení jehož funkci plně chápu a tudíž jediné, které nemohu najít. Mohu rozeznat přede mnou téměř zlověstné tvary skutečně strašidelných stromů. Zákeřní brouci mi bzučivě narážejí do očí a uší a ně napadá, že někde poblíž musí být otevřená nějaká krčma snad i v tomto zapadlém koutě Utahu. Padesát, možná více metrů odsud, za ostnatými dráty plotu a malým potůčkem, jsou moji kolegové – rančeři, zkoumající paranormální aktivity, vybaveni videokamerami, nočním viděním a rozmanitým vědeckým arzenálem. Pozorují mě a předpokládají, že něco uvidí, když se cokoli stane. Dnešní noc jsem totiž návnadou. Návnadou na nepopiratelné energie nebo entity, které se soustředily na této venkovské usedlosti.“

Podivné události

Velmi neobvyklé věci se na tomto místě odehrály. Zde se stalo, že jistý návštěvník byl obtěžován řvoucí, téměř neviditelnou bytostí, něco podobného jako z filmu „Predátor“. Je to zde, kde hlásil doktor fyziky, že byla doslova napadena a následně přebrána kontrola nad jeho myslí nějakým druhem nepřátelské inteligence, která jej varovala, že tam není vítán. Je to zde, kde celý tým badatelů pozoroval v hrůze jakési světelné dveře nebo bránu, která se v temnotě rozevřela a velkou vylézající humanoidní bytost předtím než rychle zmizela. A konečně je to zde, kde bylo zohaveno několik zvířat, dokonce tu mizel dobytek a psi. Zcela nadobro z této končiny vymizeli i jiné druhy zvířat.

Jak dlouho sahá lidská paměť, byla tato část Utahu místem neuvěřitelných fenoménů. Vyprávění sahá daleko do minulosti, ještě před osídlením bílými osadníky. Indiáni kmene Utahů a jejich kmenoví vůdci zdráhavě mluví k nezasvěcencům, ale jejich ústní historie je přeplněna podivnými bytostmi, kterým říkali „Skinwalkers“. Tedy tvorové, kteří se přeměňují na jiné tvory. Bývalý učitel, nyní ufolog v penzi Junior Hicks říká: „Utahové je berou naprosto vážně. Myslí si, že Skinwalkers jsou mocní duchové, kteří jsou zde kvůli prokletí, které na ně bylo sesláno o generaci před nimi díky Navajům. Centrum celé legendy je právě tento ranč. Utahové říkají, že ranč je stezka Skinwalkerů. Členům kmene je přísně zakázáno vstupovat na tento pozemek.“

Když rančer Tom Gorman (není to jeho pravé jméno) koupil toto místo v roce 1994, bylo asi 8 let neobydlené. Gorman, jeho žena a dvě děti byli překvapeni, když uviděli množství závor, které spočívaly na všech dveřích a oknech hlavního domu. Na obou stranách dveří byly šrouby. Na obou koncích domu byly instalovány železné kůly a těžké řetězy. Dokonce i kuchyň měla na dveřích závory. Gorman se domníval, že měl asi předchozí vlastník před domem i za domem hlídací psi, ale neměl tušení proč.

Neprůstřelný vlk

Jednoho dne stěhoval Gorman na pozemek nábytek, byla to první předzvěst událostí, které měly následovat. Zahlédli na pastvině mimořádně velkého vlka. Vlk opatrně přecházel pole a k překvapení všech se přikradl až k rodině. Choval se jako by byl domácím zvířetem. Toho dne pršelo a rodina si vzpomíná, že vlk zapáchal jako mokrý pes, choval se jak ochočený.

O pár minut později však vlk přišel k ohradě na dobytek, popadl tele za čumák a snažil se ho protáhnout skrze mříže ohrady. Gorman se svým otcem, začali vlka mlátit po hřbetu klacky, ale to teleti nepomohlo. Gorman vytáhl z náklaďáku Magnum ráže 357 a bez okolků vlka střelil. Střela však neměla viditelný efekt.

Gorman napumpoval do vlka další kulku, ten sice pustil tele, ale zůstal stát a civěl na rodinu jako by se nic nestalo. Gorman ze silné ruční zbraně vystřelil ještě dvakrát. Velké zvíře poněkud ustoupilo, ale nevykazovalo žádné známky rozrušení, dokonce z něj netekla ani žádná krev.

Zmatený rančer hledal ve voze loveckou pušku a tou vlka střelil ještě jednou na blízkou vzdálenost. Gorman není jen zkušený střelec, ale lovec divoké zvěře se značnou pověstí. Pět střel by mělo stačit skolit losa a vlk nehne ani brvou! Šestá střela zapříčinila pouze to, že z vlka odletěl kus srsti s masem, ale stále se nezdál být vyvedený z konceptu. Po sedmé ráně vlk lhostejně odklusal přes pole do blátivého houští. Gorman se svým otce bestii stopovali asi jednu míli po otiscích v blátě, ale ty náhle skončily jako by vlk jednoduše zmizel ve vzduchu. Když se vrátili k ohradě, prohlédl si Gorman kus odstřeleného masa a říkal, že vypadalo a bylo cítit jako shnilé maso. Vyslechl své sousedy, ale nikdo v tu dobu neviděl záhadného přerostlého vlka. Asi o týden později se potkala s vlkem paní Gormanová, který byl tak vysoký, že jeho hřbet byl zároveň s horním rámem okna, když se postavila vedle auta. Vlka doprovázel živočich podobný psu, kterého přesně nebyla schopná identifikovat.

Po celé roky členové rodiny i sousedé podávali zprávy o celém zvěřinci abnormálních zvířat. Jednou, když odpoledne jel Gorman se svou ženou na ranč, viděli jak něco napadlo jednoho z jejich koní. Popisovali to jako: „…od země nízké, silně svalnaté, těžké zhruba 100 kilo, a s červenou, kudrnatou srstí a huňatým ocasem.“ Nějak to připomínalo mohutnou hyenu, která chňapala po jejich koňovi, zdálo se, že si s ním hraje. Gorman se dostal asi na 15 metrů ke zvířeti, ale doslova řekl, že mu zmizelo před očima. Zkontroloval koně a zjistil nesčetné známky po čelistech na jeho nohách (o několik měsíců později viděla podobnou mohutnou, červenou bestii přebíhat přes pozemek manželka zástupce šerifa).„Predátor“

Další návštěvník ranče měl podstatně zlověstnější setkání uprostřed statku. Návštěvník spolu s Gormanem a jeho synem uviděli velké rozmazané „něco“, co se pohybovalo přes stromy. Přemýšleli, co to může být, když se ta věc objevila. Hbitě se to sneslo se stromů a mířilo to přes pastvinu k muži, přičemž zhruba 100 metrů to překonalo za jednu vteřinu. Když se to k muži přiblížilo, vydalo to řev nahánějící hrůzu. Bylo to něco příbuzné velkému medvědu a jeho řev byl slyšet na stovky metrů. Avšak medvěd to nebyl. Bylo to, podle Gormana téměř neviditelné, připomínající bytost se schopností kamufláže jako z filmu „Predátor“. Návštěvník byl tak vyděšen, že se chytil Gormana a nechtěl se ho pustit. Opustil ranč a již se nikdy nevrátil.

Byly spatřeni také jiní tvorové a bytosti, včetně exotických mnohobarevných ptáků, které zcela jistě nepocházejí z Utahu a nebylo možné je identifikovat. Dokonce tu v noci došlo k setkání s devítinohou bestií, která připomínala sněžného člověka

Jako by těchto vizuálních zkušeností nebylo dost, rodina tvrdí, že jejich smysly bylo soustavně zpochybňovány různými druhy nevysvětlitelných událostí. Často byli zaplaveni silnou vůní pižma. Pastviny byly v noci nevysvětlitelně osvětleny jako fotbalový stadion.Tvrdili, že viděli paprsky světla, které evidentně vyzařovaly ze země. Oni i ostatní říkají, že slyšeli něco, co znělo jako zvuky těžkého strojního zařízení pracujícího pod zemí. A slyšeli hlasy. Tom, jeho syn a synovec si vzpomínají na hlasitou odlidštěnou konverzaci v nějaké nesrozumitelné řeči. Mužské hlasy mluvily, podle svědků, posměšným tónem a znělo to, jako kdyby vycházely ze vzdálenosti takových 10 metrů nad jejich hlavami, ale nic tam neviděli. Psi, kteří s nimi šli, vrčeli a na ty hlasy štěkali, pak v panice utekli.

Stala se tu i fyzická zhmotnění, která se jen tak vysvětlit nedají. Dále jednou, zatímco Gorman kontroloval své stádo ve stáji číslo tři, všiml si, že někdo rozryl jeho pastviny. Po pastvinách bylo vyhloubeno stovky kil zeminy. Okraje děr byly jako dokonale soustředěné kruhy, jako kdyby někdo na pastviny upustil něco gigantického.

Mrzačení skotu a další záhadná zvířata

Tom Gorman není nějaký vesnický balík – farmář, který se snaží na sebe strhnout pozornost. Má vyšší vzdělání a trénink v pěstování zvířat, je považován za odborníka v umělé inseminaci a na malebném ranči měl plán vychovávat křížence dobytka. Jeho stádo o 60-80 kusů se skládá z drahých, vyšlechtěných jalovic a čtyř jednotunových prvotřídních býků. Od té doby, co nastěhoval své stádo na ranč, jsou neustále pod něčím útokem. Zdá se, že světelné koule, které byly často nad pozemkem spatřeny, mají nějaký zájem o dobytek a také byly zaznamenány kolem stád bzučivé zvuky. Někdy dobytek reaguje podrážděně, nebo se stádo náhle rozdělí jako by nějaká neviditelná síla brázdila prostředkem pole. Ačkoliv Gorman zvířata pozorně hlídá, něco si začalo vybírat hroznou daň. Jedna kráva byla nalezena na poli mrtvá. Na jednom jejím oku byla vyříznuta podivná, ostrá díra. Nebyly tam stopy po krvi a Gorman se podivoval nad tím, co by mohlo takovou věc udělat. Všiml si kolem mršiny jakéhosi silného zápachu pižma. Ostatní dobytek byl pořezaný jako od zahradních nůžek. Již několik desetiletí se po severní Americe objevuje mrzačení skotu, kterým jsou s chirurgickou přesností odstraňovány většinou uši, oči, pohlavní orgány, vemena a další. Nikdy se zatím nepodařilo zjistit, kdo taková mrzačení provádí. Gormanova zvířata byla vystavena všem shora uvedeným věcem.

Jako zkušený lovec a rančer, byl Gorman více než dobře obeznámený se schopnostmi přirozených predátorů. Takové věci nedělají kojoti ani pumy. Byla to jasná jatka. Na místech útoků nebyla nalezena ani kapka krve. Trpěla také jeho ostatní zvířata. Jeho oblíbený kůň měl pokousané nohy jako by způsobené ostrými předměty nebo čelistmi. Kolem zraněného koně byl ve vzduchu opět cítit zápach pižma. U jeho psů se začala rozvíjet paranoa. Zůstávali uvnitř psích boud po celé dny a báli si jít i pro žrádlo. Přes jednu noc zmizelo šest koček. Brzo začal mizet i dobytek. Jedno ze zvířat prostě zmizelo ze zasněženého pole. Gorman spatřil stopy kopyt jak vedou na pole, ale tam jednoduše skončily jako by zvíře bylo vytaženo do vzduchu. Kráva, která váží 600 kilo přeci zanechá stopy ve sněhu, tyhle jednoduše a náhle přestaly existovat. Co se s ní stalo?

Všeho všudy 14 Gormanových cenných zvířat bylo buď rozřezáno nebo zmizelo. V jednom případě našli krávu zohavenou jen pět minut poté, co jí kontroloval Gormanův syn. Něco vyřízlo díru asi 40 cm dlouhou a 10 cm hlubokou v rektální oblasti zvířete. Měla proraženou břišní dutinu a vyhřezlé vnitřnosti a na sněhu kolem krávy nebyla ani kapka krve.

Zmizeli býci

Ztráta 14 drahých zvířat z 80 ti hlavého stáda je mimořádná nad všechny standarty. To znamená, že Gorman byl blízko finančního kolapsu. Jednoho dubnového odpoledne, jel Gorman se ženou do města pro zásoby. Když míjeli ohradu ve které byli býci, poznamenali jen tak mezi sebou, že by se dostali do skutečně vážných potíží, kdyby se býkům něco stalo. Když se vrátili na ranč asi za dvě hodiny, všechny čtyři býci byli pryč. Gormanovi začali horečnatě hledat nějakou bestii kolem, ale na nic nenarazili. Dlouhé hodiny nemohli na nic přijít, až se Gorman z nouze rozhodl nahlédnout do kovového přívěsu, který stojí v ohradě. Říkal si, že je vysoce nepravděpodobné, aby byli býci uvnitř protože od ohrady vedou do přívěsu pouze jedny dveře a ty byly zabezpečené kovovým lanem, které bylo stále na svém místě. Gorman byl šokován, když uviděl všechny čtyři býky uvnitř přívěsu namačkané jako přerostlé sardinky do malé krabičky proti stranám traileru a proti sobě navzájem. Když zakřičel na ženu, býci se zvedli jakoby ze snu a začali se navzájem kopat.

„Jednoduše neexistuje způsob, aby někdo mohl přimět tyto čtyři býky vlézt do přívěsu,“ poznamenal Gorman. „Bylo by dost těžké dostat tam jednoho z nich, ale všechny čtyři? Prakticky nemožné. Jediné dveře vedoucí do ohrady a do traileru byly stále bezpečně zajištěné lanem. A po stranách dveří byly pavučiny dokazující, že dveře nebyly otevřeny.“ Zní to téměř jako by někdo vyslechl obavy rančerů o býcích a pak se rozhodl si s nimi pohrávat.

Přicházejí vědci

Celou věc začal řešit Národní Institut Vědeckých Objevů (NIVO) v Las Vegas, který založil bussinesman Robert Bigelow, který se dlouhodobě zajímá o paranormální záležitosti, UFO, mrzačení skotu a o lidské vědomí. Sestavil tým fyziků, inženýrů, psychologů a ostatních profesionálů na úrovni doktorátů za účelem vyšetřování záležitostí, které jsou zcela stranou hlavního proudu vědy. Bigelow a jeho tým přiletěli do Utahu a představili své plány Gormanovi.

Věci, které se děly v jejich domě, činily normální život nemožný. Viděli zjevení v domě, blikající světla, temné bytosti vykukující za okny. Nábytek, nářadí a každodenní předměty se pohybovaly, mizely nebo se vynořovaly na neobvyklých místech. Nikdo nemohl usnout. Když se jim podařilo ukrást pár hodin spánku, byli zasaženi nočními můrami, často později zjistili, že různí členové rodiny zažili identické sny. Obě děti před příchodem na ranč byly poctiví studenti, ale nyní si zhoršily známky. Pani Gormanová přišla o práci v místní bance kvůli opakovaným absencím a neuvěřitelným zkazkám, které narušovali morálku. Kvůli bezpečí rodiny spal Gorman každou noc na podlaze v předsíni.

Proto členové NIVO nabídli Gormanům morální, emocionální a finanční podporu. A co více, měli plán. Ranč jim poskytl to, co vypadalo jako šance jednou za život – legitimně studovat kompletní paranormální aktivity. Docílili uzavření ranče, nacpali jej monitorujícím zařízením špičkové technologie, vybavili jej vycvičenými pozorovateli a nepřetržitou službou a čekají, co se bude dít.

Možná vysvětlení

Jak by se mohlo vysvětlit to, co se na ranči děje? Přirození predátoři, zloději dobytka nebo šprýmaři by snad mohli být zodpovědní za nějaké události, ale zcela jistě ne za všechny z nich. Členové NIVO uvažovali i o možnosti, že by na ranči uskutečňovali nějaký druh rituální kampaně či černé magie indiánští šamani, protože Utahové považují ranč za posvátné a zakázané místo, ale toto vysvětlení zatím pokulhává. Badatelé UFO jsou toho názoru, že by se na ranči mohli vyskytovat aktivity spojované s UFO, jenže zatím se žádný důkaz nenašel. Také je tu možnost, že by tu operovala nějaká neznámá vojenská jednotka a prováděla tu nějaký experiment psychologického druhu, to se však také zatím nepotvrdilo. Je tu však ještě jedna možnost. Nezaujatí fyzikové se domnívají, že tu mohou existovat alternativní dimenze nebo paralelní vesmíry. Kvantoví fyzici tvrdí, že mohou existovat brány mezi naším světem a jinými světy. Koncept červích děr se již nepředpokládá, že je výplodem jen sci-fi. Newyorský fyzik a spisovatel Mickio Kaku teoretizuje, že existuje 11 dimenzí v našem vesmíru, ačkoli lidé identifikovali pouze čtyři. Mohli by to snad být červí díry, které se podobaly branám světla a které byly na ranči viděny? Mohli by pak umožnit bytostem z druhé strany cestovat do našeho světa? Možná, že to zní potrhle, ale vědci říkají, že červí díry a alternativní dimenze jsou dokonale shodné se známými zákony fyziky. Pokud ano, pak to není daleko k UFO, mimozemšťanům nebo k jiným bytostem k poltergeistům i duchům, pak by k nám mohli přijít a nikdy by zmatenými lidmi nebyli poznáni.

Tým NIVO zatím odmítá zveřejnit výsledky pozorování kamer a další videozáznamy, které pořídili. Nepochybně to všechno zní přitažené za vlasy, ale pokud má někdo lepší vysvětlení, sem s ním.

překlad Karel Rašín (UFO MAGAZINE)

Převzato:  http://www.exopolitika.cz/