Echelon provozuje dohled nad světem

Přinášíme shrnutí informací z internetových stránek ZDNet

Britský investigativní novinář Duncan Campbell první upozornil na existenci Echelonu v dokumentárním pořadu v sérii „Dispatches“ na britské kulturní komerční televizi Channel Four.

Echelon odposlouchává a zpracovává mezinárodní komunikace procházející komunikačními satelity. Je součástí globálního odposlouchávacího systému, který existuje už padesát let. Systém provozují americká National Security Agency a britské vládní odposlouchávací středisko GCHQ v Cheltenhamu.

Účelem sítě je shromažďovat informace z mezinárodního komunikačního provozu (Sigint) tajným odposloucháváním zahraničních a mezinárodních telekomunikací. Jiné části systému Sigint odposlouchávají provoz na internetu, komunikace z podmořských kabelů, z vysílání radiových stanic, z tajného zařízení umístěného uvnitř velvyslanectví a používají také satelitů na oběžné dráze pro odposlouchávání signálů z jakéhokoliv místa na povrchu země. Systém zahrnuje stanice, které provozují Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland.

Mají přístup k téměř veškerému provozu na světových satelitech, automaticky ho analyzují a výsledky předávají „zákazníkům“, kteří jsou často úplně na jiných kontinentech. Ne všechny stanice používají totéž zakódování. Všechny jsou ale součástí téže integrované globální sítě, která používá totéž zařízení a těchže metod, jejichž cílem je získávat tajně informace z miliard zpráv, které se každodenně posílají po celém světě.

Podle tajné dohody, podepsané v roce 1947 a nazvané UKUSA se dohodly anglicky mluvící země, že si rozdělí odpovědnost za dohled nad komunikacemi v různých částech světa. Britská zóna zahrnovala Afriku a Evropu, až k pohoří Ural v bývalém Sovětském svazu, Kanada kontrolovala severní oblasti a polární regiony a Austrálie odposlouchávala Oceánii.

Dohoda popisuje společné procedury a cíle, zařízení a metody, které budou agenury Sigint používat. Později podepsaly další země, včetně Norska, Dánska, Německa a Turecka dohody Sigint se Spojenými státy a s Británií.

Moc NSA

6. září 1960 uspořádali dva bývalí zaměstnanci NSA tiskovou konferenci, na níž odhalili rozsáhlou činnost organizace NSA:

Víme z naší práce pro NSA, že Spojené státy čtou tajné komunikace více než čtyřiceti zemí světa, včetně svých vlastních spojenců. Šifrované i otevřené komunikace téměř všech států světa jsou monitorovány, včetně států, na jejichž území jsou umístěny monitorovací základny.“

O patnáct let později vydal americký senátor Frank Church na začátku vyšetřování činnosti NSA po aféře Watergate vážné varování. Churchův výbor totiž zjistil, že NSA vypracovala „seznam osob, které musejí být pod dohledem“ a odposlouchávala mezinárodní komunikace tisíců Američanů, včetně prominentních odpůrců vietnamské války.

„Vím, že existují kapacity na vytvoření totální tyranie. Musíme dohlédnout na to, aby tento úřad fungoval v rámci zákona a pod řádným dohledem, abychom nikdy nepřekročili tuto propast.“

Síť Echelon vznikla koncem šedesátých let. Byla naplánována poté, co se desítky zemí v roce 1964 rozhodly vytvořit International Telecommunications Satellite Organisation (Intelsat). Bylo rozhodnuto, že bude Intelsat vlastnit a provozovat globální síť komunikačních satelitů, které budou poskytovat dálkové a interkontinentální spojení. V roce 1996 byly na oběžnou dráhu vypuštěny první satelity Intelsat.

Špionážní agentury, spolupracující v rámci dohody UKUSA, se rozhodly, že musejí mít vždycky přístup k soukromým komunikacím, odesílaným prostřednictvím Intelsatelitů. Jediným způsobem, jak odposlouchávat satelitní provoz, bylo vybuudovat vlastní stínové pozemní stanice. To začala NSA a GCHQ dělat v sedmdesátých letech. V roce 1971 začala GCHQ provozovat novou tajnou odpolouchávací stanici v Morwenstow nedaleko městečka Bude v Cornwallu v Anglii. Tato stanice odposlouchávala satelitní komunikace vedoucí přes Atlantický a Indický oceán. Ve snaze odposlouchávat regionální komunikace v tichomořské oblasti vybudovala NSA druhou odposlouchávací stanici v Yakima, nedaleko Seattle na severozápadě Spojených států.

Hlavním rysem obou stanic je užívání počítačů jméne „Slovníky“ (Dictionaries), které automaticky vybírají psaná (nikoliv mluvená) sdělení a používají pro to cílová čísla, témata a „klíčová slova“, o něž mají zájem zpravodajské služby.

Odposlouchávací stanice systému Echelon jsou umístěny:

• V Yakimě ve Spojených státech, nedaleko Seattle
• V Sabana Seca v Portoriku
• V Skibsbylejren v Dánsku
• V Sugar Grove v Západní Virginii v USA
• Ve Waihopai na Novém Zélandě
• V Leitrimu v Kanadě
• V Austrálii
• Na Kypru
• V Holandsku

Jiné komunikace jsou odposlouchávány přímo z pozemních linek. V roce 1991 vysílala britská komerční televize v pořadu World in Action film o provozu jednoho počítače „Dictionary“ v londýnské stanici GCHQ v Palmer Street ve Westminsteru (je to stanice UKC 1000). Ve filmu vystoupili zaměstnanci GCHQ, kteří hovořili off the record: „Tam ve čtvrtém patře najala GCHQ skupinu pečlivě prověřených zaměstnanců od firmy British Telecom. S národní bezpečností to nemá nic společného. Je totiž protizákonné odposlouchávat každý telex. A kontrolují všechno: velvyslanectví, všechny podnikatelské dohody, dokonce i pozdravy k narozeninám, berou všechno. Kontrolují to prostřednictvím počítače Dictionary.“

Od roku 1981 vybudovaly NSA a GCHQ také první velkou globální digitální „wide area network“ (síť pro širokou oblast, WAN). Do poloviny devadesátých let byla tato mezinárodní síť, která spojovala stanice Sigint a zpracovatelská střediska, rozsáhlejší než internet. Síť je propojena transoceánskými kabely a vesmírnými linky. Většina kapacity amerických a britských vojenských komunikačních satelitů Milstar a Skynet je využívána pro retranslaci zpravodajských,špionážních informací.

Největší elektronická špionážní základna na světě je NSA Field Station F 83 v Menwith Hill v hrabství Yorkshiru v severní Anglii. Interně je známa pod přízviskem Silkworth. Je to jedno ze čtyř prvotních středisek pro zpracovávání dat ze satelitů Sigint, které odposlouchávají z vesmíru. Její druhou hlavní funkcí, známou jako Moonpenny, je odposlouchávat informace ze satelitů jiných zemí, ať už vojenských nebo civilních. NSA Field Station F81 v Bad Aiblingu v Bavorsku provozuje systém GARLICK, který také odposlouchává satelitní komunikace. Další stanice jsou v Denveru v Coloradu a v Pine Gap, nedaleko Alice Springs v Austrálii.

Kanada, Austrálie a Nový Zéland se dohodly přičlenit se k systému Echelon v polovině osmdesátých let. Na australském odposlouchávacím stanovišti nedaleko Perthu v západní Austrálii jsou nyní čtyři odposlouchávací talíře. Stanice ve Waihopai na Novém Zélandu má dva talíře, zaměřené na satelity Intelsat, které odposlouchávají jižní Pacifik. V roce 1996 získala jedna novozélandská televizní stanice záběry zevnitř operačního střediska stanice ve Waihopai. Byly natočeny tajně v noci skrze částečně záclonou krytá okna. Televiznímu reportéru se podařilo natočit detailní záběry technických příruček z tohoto střediska.

Byly to technické příručky pro systém Intelsat, což potvrdilo, že se stanice zaměřuje na civilní satelity. Kamery ukázaly, že je stanice téměř úplně prázdná a že funguje stoprocentně automaticky za řízení počítači.

V roce 1992 charakterizoval tehdejší ředitel NSA, viceadmirál William O. Studeman, cíle organizace NSA a uvedl, že je cílem tohoto úřadu poskytnout Spojeným státům „globální přístup“. V březnu roku 1999 přiznala poprvé australská vláda, že zprávy o existenci tajné špionážní dohody UKUSA jsou pravdivé. Australská vládan potvrdila, že jejich organizace v rámci systému Sigint, Defence Signals Directorate (DSD) „skutečně spolupracuje s partnerskými špionážními organizacemi v zahraničí v rámci vztahů definovaných smlouvou UKUSA“.

GCHQ, britská agentura v rámci systémi Sigint, má nyní web site. Chlubí se tam, že pomáhá provozovat „jednu z největších „wide area networks“ na světě a že „všechny sytémy GCHQ jsou propojeny do největšího systému LAN v Evropě … a jsou propojeny i na jiná místa po celém světě.“ Tytéž internetové stránky také konstatují, že „obrovskou velikost a sílu superpočítačové architektury GCHQ je obtížné si vůbec představit.“

Převzato:  http://www.volny.cz/