Tiché zbraně pro klidné války

Následující dokument, který v originále nese název Silent Weapons for Quiet Wars, a je na něm uvedeno datum květen 1979, byl 7. července 1986 nalezen v kopírce IBM, která byla koupena při odprodeji nadbytečných zařízení. Podle M. W. Coopera se tato příručka týká vyhlášení války lidu Ameriky Ilumináty, které bylo formulováno Politickým výborem Bilderberské skupiny během jejího prvního setkání v roce 1954.

Vím, že řada z Vás tento dokument již někde četla, ale myslím si, že není na škodu si ho připomenout. (Gepe)

PŘÍSNĚ TAJNÉ

-Tiché zbraně pro klidné války

-Úvodní programová příručka

-Operační výzkum

-Technická příručka TM-SW7905.1

Vítejte na palubě!

Tato publikace byla vydána při příležitosti 25. výročí třetí světové války, nazvané klidná válka, která je vedena s použitím osobního biologického válečnictví, bojována tichými zbraněmi.

Tato kniha obsahuje úvodní popis této války, její strategie a její zbraně.

Květen 1979 #74-1120

Utajení

Je patrně nemožné diskutovat o sociálním inženýrství nebo automatizaci společnosti, tj. inženýrství sociálních automatizačních systémů (tiché zbraně) v národním nebo celosvětovém měřítku bez předpokladů rozsáhlých cílů společenské kontroly a zkázy lidského života, tj. otroctví a genocidy.

Tato příručka sama o sobě je analogickou deklarací záměru. Takový dokument musí být zabezpečen před veřejným zkoumáním. Jinak by mohl být považován za technicky formálním vyhlášení vnitrostátní války. Kromě toho, kdykoli nějaká osoba nebo skupina osob v pozici moci a bez úplné znalosti a souhlasu veřejnosti, užívá takovou znalost a metodiku pro hospodářské podrobení; musí být pochopeno, že stav vnitrostátního válčení existuje mezi osobou nebo skupinou osob a veřejností.

Řešení dnešních problémů vyžaduje přístup, který je nemilosrdně upřímný, bez trápení se s náboženskými, mravními nebo kulturními hodnotami. Máte schopnosti pro tento projekt, protože jste schopni pohledu na lidskou společnost s chladnou objektivností, a přesto analyzovat a diskutovat své postřehy a závěry s jinými lidmi podobných intelektuálních schopností bez ztráty ohleduplnosti nebo pokory. Uplatnění takových předností je ve vašem vlastním nejlepším zájmu. Neodchylte se od jich.

Historický úvod

Technologie tichých zbraní byla vyvinuta z operačních výzkumů, strategické a taktické metodiky vypracované vojenským vedením v Anglii během II.světové války. Původním účelem operačních výzkumů bylo studovat strategické a taktické problémy protivzdušné a pozemní obrany s cílem účelného využití omezených vojenských zdrojů proti nepřátelům (tj. Logistika).

Mocní tohoto světa si brzy uvědomili, že stejné metody by mohly být užitečné pro totální kontrolu společnosti. Byly ale nutné lepší nástroje. Sociální inženýrství (analýza a automatizace společnosti) vyžaduje korekci ohromného množství nepřetržitě proměnných ekonomických informací (dat) a jejich zpracování výkonným počítačovým systémem, aby bylo možné předvídat, kdy společnost dospěje do určitého požadovaného stavu.

Reléové počítače byly velice pomalé, ale elektronický počítač, vynalezený r. 1946 J. Presperem Eckertem a Johnem W. Mauchlym, tyto požadavky již splňoval. Dalším průlomem bylo vyvinutí simplexní metody lineárního programování v r. 1947 Georgem B. Danzigem. Vynález tranzistoru v roce 1948, J. Bardeenem, W. H. Brittainem a W. Shockleyem, znamenal příslib bouřlivého rozvoje počítačové techniky, který umožnil zmenšení prostoru a spotřeby energie.

S těmito třemi vynálezy, jak lidé v mocenských pozicích silně tušili, by bylo možné ovládat svět pouhým stlačením knoflíku. Rockefellerova nadace okamžitě poskytla Harvardské universitě grant na čtyřletý výzkumný projekt pro studium struktury americké ekonomiky. O rok později, v roce 1949, připojilo vojenské letectvo Spojených států. V roce 1952 původní dotační období skončilo, proto byla svolána schůzka elity na vysoké úrovni, která měla stanovit další fázi sociálních operačních výzkumů. Harvardský projekt byl velmi plodný, jak vyplývá ze zveřejněných výsledků v roce 1953, jež naznačují uskutečnitelnost hospodářského (společenského) inženýrství. (Studies in the Structure of the American Economy, copyright 1953 by Wassily Leontief, International Sciences Press inc., White Plains, New York).

Nový válečný stroj, zosnovaný v druhé polovině 40. let, stál již v roce 1954 tak říkajíc v jiskřivém pozlacení na přehlídkovém poschodí. S vytvořením MASERu r. 1954, byl odemknut příslib neomezeného zdroje energie z fúze atomové energie těžkého vodíku obsaženého v mořské vodě; odtud vyplývající dostupnost neomezené společenské moci byla otázkou jen několika příštích desetiletí. To byla neodolatelná kombinace. Klidná válka byla v tichosti vyhlášena mezinárodní elitou na schůzce konané v roce 1954. Ačkoli systém tichých zbraní byl téměř odhalen o 13 let později, vývoj nových zbrojních systémů nikdy neutrpěl žádnou vážnou komplikaci. Tato publikace označuje 25. výročí začátku klidné války. Tato vnitrostátní válka má již mnoho vítězství na mnoha frontách po celé světě.

Politický úvod

V roce 1954 mezinárodní elita již velmi dobře věděla, že je to jen otázkou několika příštích desetiletí, kdy bude technologie tichých zbraní použita v masovém měřítku, aniž bude široká veřejnost schopna pochopit, že tyto zbraně byly vůbec použity. Předmět prvotního zájmu, z hlediska ovládnutí společnosti, se točí okolo energetických věd.

Energie

Energie je považována za klíč k veškeré činnosti na zemi. Přírodní věda se zabývá studiem zdrojů a ovládání přírodní energie, zatímco společenská věda, teoreticky vyjádřená jako ekonomie, je studium společenských zdrojů a ovládání společenské činnosti. Oba vědní obory mají za základ matematiku. Proto účetní může být králem, jestliže lze veřejnost držet v neznalosti metodiky účetnictví. Jednoduše řečeno – každá věda je prostředkem k určitému cíli: prostředky jsou vědomosti, výsledkem je kontrola, a výsledek vždy ospravedlní prostředky. Mimo toto zůstává pouze jedna otázka: kdo z toho bude mít užitek?

V roce 1954 se také o této otázce diskutovalo. Ačkoli bylo zdůrazňováno tzv. „mravní hledisko“, bylo z perspektivy přirozeného výběru odsouhlaseno, že národ nebo svět lidí, kteří nepoužívají svůj rozum není lepší než zvířata, jež rozum nemají. Takoví lidé jsou soumaři a bifteky na stole, dobrovolně a se souhlasem.

Tudíž, v zájmu budoucího světového pořádku, míru, a pokoje, bylo rozhodnuto vést soukromou tichou válku proti americké veřejnosti s konečným cílem trvalého přesunu přírodní a společenské energie (bohatství) z neukázněných a nezodpovědných mas do rukou ukázněných, zodpovědných a hodnotných jednotlivců.

Za účelem uskutečnění tohoto cíle, bylo nutné vytvořit, zabezpečit, a používat nové zbraně, které, jak se ukázalo, byly třídou zbraní tak jemných a rafinovaných ve své podstatě působení a veřejného vzezření, že si vysloužily jméno tiché zbraně. Konečným cílem ekonomického výzkumu, řízeného magnáty kapitálu (bankovnictví), průmyslu a služeb, je založení ekonomie, které by byla úplně předvídatelná a manipulovatelná.

Za účelem dosažení zcela předpovídatelné ekonomiky, musí být podřadné živly společnosti přivedeny pod úplnou kontrolu, tj. musí být přivyklé domácí atmosféře, vychované a ujařmené dlouhodobými společenskými úkoly již od velmi raného věku, dříve než mají příležitost ptát se na korektnost věci. Aby bylo možné dosáhnout takového přizpůsobení, musí být rodiny dělnické třídy rozloženy procesem rostoucí přepracovanosti rodičů, a ustavena vládou ovládaná střediska pro pracovně osiřelé děti.

Kvalita vzdělávání existujícího pro dělnickou třídu musí být nízkého řádu, aby příkop nevědomosti izolující spodní třídu od vrchní třídy byl a zůstal nepochopitelným pro spodní třídu. S takovým počátečním handicapem dokonce i bystří jednotlivci z řad dělnické třídy mají malou, pokud vůbec nějakou naději na vyproštění se ze svého přiděleného životního údělu. Tato forma otroctví je podstatná pro udržování nějaké míry sociálního pořádku, míru, a klidu pro panující horní třídu.

Popisný úvod klidné zbraně

Všechno, co je očekáváno od běžné zbraně, je jejími tvůrci očekáváno i od tiché zbraně, ale pouze v jejím vlastním způsobu funkce. Ta střílí situace, namísto kulek, poháněných zpracováním dat, namísto chemické reakce (exploze), pocházející z bitů dat, namísto zrníček střelného prachu; střílí se z počítače, namísto střelné zbraně; je ovládaná počítačovým programátorem namísto střelce; na příkaz bankovního magnáta, namísto vojenského generála.

Tato zbraň nezpůsobuje žádné zřetelné výbušné hluky, nezpůsobuje žádná zřejmá fyzikální nebo mentální zranění, a viditelně nezasahuje do každodenního společenského života. Přesto způsobuje neklamný „hluk“, působící zřejmá fyzická a mentální poškození, a jasně zasahující do každodenního společenského života, zřejmý školenému pozorovateli, někomu, kdo ví co hledat. Veřejnost nemůže pochopit tuto zbraň, a proto tedy nemůže věřit, že je na ni touto zbraní útočeno a že podléhá účinkům této zbraně. Veřejnost může instinktivní cítit, že něco není v pořádku, ale z důvodu technické povahy tiché zbraně, nemůže vyjádřit své pocity racionálním způsobem, nebo uchopit problém inteligencí. Proto tedy, lidé nevědí, jak volat o pomoc, a nevědí, jak se spojit s ostatními a bránit se proti ní.

Když je tichá zbraň aplikovaná pozvolně, veřejnost se přizpůsobí její přítomnosti a naučí se snášet její zásah do svých životů, dokud tlak (psychologický přes ekonomiku) není příliš velký; pak se zhroutí. Proto tedy, tichá zbraň je typ biologického válečnictví. Napadá vitalitu, možnosti volby a pohyblivost jednotlivců společnosti a na základě znalostí, pochopení a manipulace postihuje zdroje vrozené a společenské energie, a její fyzické, duševní, a citové síly.

Teoretický úvod

„Dejte mi kontrolu nad měnou státu, a nebudu se muset starat o to, kdo tvoří jeho zákony.“

– Mayer Amschel Rothschild (1743-1812)

Současná technologie tiché zbraně je výsledkem jednoduché myšlenky kterou objevil, stručně vyjádřil a účinně aplikoval citovaný pan Mayer Amschel Rothschild. Pan Rothschild objevil chybějící pasívní komponentu hospodářské teorie známé jako ekonomická induktance. On, pochopitelně nepřemýšlel o svém objevu v termínech dvacátého století, matematická analýza musela pochopitelně počkat na druhou průmyslovou revoluci, povstání teorie mechaniky a elektroniky, a posléze, vynález elektronického počítače než je bylo možno aktivně aplikovat v řízení světového hospodářství.

Obecné energetické pojmy

Při studiu energetických systémů se vždy objevují tři základní pojmy. Jsou to potenciální energie, kinetická energie, a energie rozptýlení. K těmto třem pojmům existují ve fyzikálním světě idealizované protějšky, nazvané pasivní součástky. Celá matematická teorie rozvinutá při studiu jednoho energetického systému (např. Mechaniky nebo elektroniky) lze okamžitě použít při studiu nějakého jiného energetického systému (např. ekonomie).

(1) V mechanice je pojem potenciální energie sdružen s fyzikální vlastností zvanou pružnost nebo tuhost, která může být reprezentována stlačenou pružinou. V elektronice je potenciální energie uložena v kondenzátoru. Tato fyzikální vlastnost se nazývá kapacita.

(2) V mechanice je pojem kinetické energie sdružen s fyzikální vlastností zvanou setrvačnost nebo moment setrvačnosti.Tato vlastnost může být reprezentována pohybujícím se tělesem nebo roztočeným setrvačníkem. V elektronice nebo elektrotechnice je kinetická energie uložena v indukční cívce (v magnetickém poli). Této vlastnosti se říká indukčnost.

(3) V mechanice je pojem energie rozptýlené sdružen s fyzikální vlastností zvanou tření nebo odpor prostředí a může být zastoupena tlumičem nebo jiným zařízením, jež mění energii na teplo. V elektronice je energie rozptýlení představována rezistorem nebo vodičem. Fyzikální vlastností rezistoru je elektrický odpor, vlastností vodiče je el. vodivost, což je převrácená hodnota el. odporu.

V ekonomii jsou tyto tři energetické pojmy sdruženy s: ekonomickou kapacitou – kapitál (peníze, zboží na skladě, investice do nemovitostí, strojů atd.); ekonomickou induktancí – služby (vliv zaměstnanosti na výstup); ekonomická vodivost – zboží (koeficient produkčního toku).

Celá matematická teorie vyvinutá pro studium jednoho energetického systému (např. mechaniky nebo elektroniky) může být přímo aplikována na studium jiného energetického systému (např. ekonomie).

Energetický objev pana Rothschilda

To, co pan Rothschild objevil byl základní princip moci, vlivu, a vlády nad lidmi, jak je aplikována v ekonomice. Ten princip je: „když předstíráte, že máte moc, lidé vám opravdovou moc brzy skutečně dají.“

Pan Rothschild zjistil, že peníze (např. jako depozitní vklad) mohou vzbuzovat požadované zdání moci a lze jich použít k „indukci“ lidí (tato „indukce“ je analogická k indukci magnetického pole), kteří jsou ochotni vzdát se svého skutečného bohatství výměnou za příslib ještě většího bohatství (místo skutečné náhrady). Jsou schopni svoji jistotu vyměnit za pouhý cár papíru. Pan Rothschild zjistil, že se může vydávat za bohatšího muže pokud má něčí vklad zlata, pomocí něhož může přesvědčit své zákazníky.

Pan Rothschild půjčoval na směnky a dlužní úpisy jednotlivcům i vládám. Tím si získal jejich důvěru. Potom učinil peníze vzácnými, přitáhl kontrolu systému, přičemž splácení úvěrů si zajistil pomocí smluvních záruk. Tyto tlaky lze použít ke vznícení války. Vláda, která souhlasila dát mu kontrolu nad svým ekonomickým systémem, dostala jeho podporu. Splácení dluhů bylo zaručeno hrozbou hospodářské pomoci nepříteli dlužníka. Zisk odvozený od této ekonomické metody umožnil panu Rothschildovi neustále zvětšovat své bohatství. Zjistil, že lidská chamtivost umožňuje, aby peníze byly tištěny na příkaz vlády za hranici krytí drahými kovy nebo výrobou zboží nebo poskytovaných služeb (inflace).

Zdánlivý kapitál jako hospodářský induktor

V této struktuře, důvěra, představovaná ryzím (ideálním) prvkem, nazvaným „měna“, má vzhled kapitálu, ale je to ve skutečnosti, záporný kapitál. Má podobu služby, ale ve skutečnosti je to zadluženost neboli dluh. Z toho plyne, že se tedy jedná o ekonomickou induktanci namísto hospodářské kapacitance. A jestliže nedojde k vyvážení žádným jiným způsobem, dojde k vyvážení zničením populace (válka, genocida). Úhrn zboží a služeb reprezentují skutečný kapitál nazvaný hrubý národní produkt, a měna může být tištěna až k této úrovni a stále bude reprezentovat ekonomickou kapacitanci; ale měna tištěná nad touto úrovní je odčítací a bude reprezentovat ekonomickou induktanci a představovat zadlužení.

Válka je proto tedy vyvažováním systému zabíjením skutečných věřitelů (veřejnosti, kterou jsme naučili zaměnit skutečnou hodnotu za inflační měnu) a vrácení všech zbylých zdrojů přírodě a regenerace těchto zdrojů.

Pan Rothschild objevil, že peníze mu daly moc přeuspořádat ekonomické struktury k jeho prospěchu, přesunout ekonomickou induktanci k takovému stavu ekonomiky, který představuje největší hospodářskou stabilitu i největší oscilace.

Poslední klíč k ekonomické kontrole musel čekat do té doby, kdy bylo k dispozici dostatečné množství dat a vybavení výkonnými počítači, aby bylo možno lépe sledovat hospodářské kolísání vytvořené cenovými skoky a nadbytkem papírových energetický kreditů – papírová induktance/inflace.

Průlom

Oblast letectví poskytla největší rozvoj ekonomického inženýrství, jakožto matematická teorie zkoušek otřesu. V tomto procesu je střela vypuštěna z draka letadla na zemi a je sledovaná odezva zpětného rázu na draka letadla pomocí vibračních snímačů, které jsou připojeny na grafické zapisovače.

Při studiu odezvy na vnější impuls v draku letadla je možné objevit kritické vibrace v struktuře draka letadla, které buď vibrováním motoru nebo křídel, nebo kombinací obou mohou končit rezonanční autodestrukcí draka letadla za letu letadla. Z hlediska inženýrství to znamená, že touto metodou lze objevit silná i slabá místa ve struktuře hlavního rámu letadla ve vztahu k vibračním energiím a lze s nimi manipulovat.

Aplikace v ekonomice

Při použití této metody (testování otřesů rámu letadla) v ekonomickém inženýrství jsou prováděny skoky cen a je sledována reakce spotřebitelů. Výsledné odezvy ekonomického šoku jsou teoreticky vyhodnocovány pomocí počítačů s cílem odhalit psycho-ekonomickou strukturu společnosti. Tímto procesem jsou vypočítávány parciální diferenciální a diferenční matice, které definují rodiny a domácnosti a umožňují jejich ohodnocení jako průmyslového odvětví (disipativní spotřební struktura).

Potom lze předpovídat odezvy domácností na budoucí šoky, čímž je umožněna jejich manipulace, a společnost se stane dobře ovládaným zvířetem, drženým na uzdě regulací sociální energie pomocí důmyslného počítačového účetního systému.

Nakonec každý jednotlivý prvek struktury přijde pod počítačový dozor skrze znalost osobních priorit. Taková znalost bude zaručená počítačovým vyhodnocováním spotřebitelských priorit (univerzální kód výrobku – UPC., což je čárový kód ceny výrobku) spolu s identifikovanými zákazníky (kteří budou identifikováni prostřednictvím platebního styku pomocí magnetických karet a později trvalého „tetování“ těla číslem neviditelným za normálního okolního osvětlení).

Ekonomický model

Harvardský ekonomický výzkumný projekt (1948-) byl pokračováním operačního výzkumu, prováděného během II. světové války. Jeho účelem bylo vytvořit vědu o řízení ekonomiky: nejdříve americké ekonomiky, a potom ekonomiky celého světa. Předpokládali, že s dostatečnými matematickými základy a daty bude brzy možné předpovídat a řídit trendy v ekonomice tak snadno, jako dráhu střely. Tento předpoklad se ukázal být reálným. Ekonomika však musela být transformována do „rakety naváděné na cíl“.

Bezprostředním cílem Harvardského projektu bylo objevit takovou hospodářskou strukturu, jejíž chování lze předpovídat a s níž je možné manipulovat, metody změny této ekonomické struktury a způsoby její manipulace. Byla potřebná dobře uspořádaná znalost matematických struktur a vzájemných vztahů mezi investicemi, výrobou, odbytem a spotřebou.

Stručně řečeno, bylo objeveno, že ekonomika se řídí stejnými zákony jak elektřina, a že všechny matematické teorie a praktický počítačový „know-how“ (souhrn vědomostí), vyvinutý pro elektroniku oblast, lze přímo aplikovat při studiu hospodářských věd. Tento objev nebyl otevřeně vyslovený, a jeho další jemné aspekty byly a jsou drženy jako pozorně střežené tajemství, například to, že v ekonomickém modelu je lidský život měřený v dolarech, a že elektrická jiskra, buzená při vypnutí spínače, připojeného k činné indukční cívce, je matematicky analogická k počátku války.

Největší překážkou, které teoretičtí ekonomové museli čelit, byl přesný popis domácnosti jako průmyslového odvětví. To byla výzva, protože spotřebitelské nákupy jsou věcí výběru a obrat jednotlivých druhů zboží je ovlivněn příjmem, cenou a dalšími hospodářskými faktory.

Tato překážka byla odstraněna pomocí nepřímé statistické přibližné metody aplikací šokového testování za účelem vymezení charakteristik, nazvaných průběžné technické koeficienty průmyslu domácností.

Nakonec, protože problémy teoretické ekonomie lze překládat velmi snadno do problémů teoretické elektroniky, a řešení překládat zase zpět, se došlo k závěru, že k řešení problémů na poli ekonomie stačí jen jakýsi překladový slovník pro překlad pojmů mezi ekonomií a elektronikou. Zbytek lze získat ze standardní práce v oblasti matematiky a elektroniky. To činí uveřejňování knih o pokročilých hospodářských vědách zbytečným, čímž se velice zjednoduší projekt bezpečnosti.

Průmyslové diagramy

Ideální průmyslové odvětví je definované jako zařízení, které přijímá hodnoty z jiných průmyslových odvětví v několika formách a přeměňuje je na určitý výrobek,určený na prodej dalším průmyslovým odvětvím. Má několik vstupů a jeden výstup. O čem veřejnost obyčejně uvažuje jako o jednom průmyslovém odvětví, je ve skutečnosti průmyslovým komplexem, kde několik průmyslových odvětví pod jednou střechou vyrábí jeden nebo více výrobků.

Tři průmyslové třídy

Průmyslová odvětví se rozpadají na tři skupiny nebo třídy podle typu produkce:

Třída #1 – kapitálové zdroje – se skládá ze tří úrovní:

– Přírodní zdroje energie a surovin.

– Vládní tisk oběživa rovnající se GNP (hrubému národnímu produktu), inflace měny převyšující GNP.

– Bankovnictví – půjčování peněz na úrok, a zvětšení (předstírané) ekonomické hodnoty prostřednictvím vydávání depozitních dluhopisů.

Třída #2 – zboží (komodita nebo spotřební zboží) – se skládá z meziproduktů (pro další výrobce) a konzumních produktů. Tento druh činnosti je obvykle veřejností nazýván jako „průmysl“.

Třída #3 – služby (činnost obyvatelstva). Zde je výstupem spíše nějaká činnost než hmatatelný produkt. Tato průmyslová odvětví jsou nazvaná (1) domácnosti a (2) státní správa. Jejich výstupem je lidská činnost mechanického řádu, a jejich základem je obyvatelstvo.

Sdružování

Celý hospodářský systém může být reprezentován modelem tří průmyslů, rozlišovaných podle druhu výstupu (kapitál, zboží, služby). Problémem této reprezentace je, že neukazuje vliv, řekněme, textilního průmyslu na metalurgický průmysl. Je to proto, že jak textilní, tak hutní průmysl spadají do stejné oblasti – výroby zboží, a sdružením těchto dvou průmyslů do jednoho systémového bloku by ztratily svou ekonomickou individualitu.

E-model

Národní hospodářství se skládá ze současných toků produkce, odbytu, spotřeby a investic. Jestliže všem těmto prvkům, včetně práce a lidských funkcí, jsou přiděleny nějaké číselné hodnoty, řekněme v dolarech, potom tento tok lze modelovat průtokem proudu v elektronickém obvodu, a jejich chování lze předpovídat a manipulovat se znamenitou přesností. Tři ideální pasivní energetické komponenty z oboru elektroniky – kondenzátor, odporník a indukční cívka – odpovídají třem ideálním pasívním energetickým komponentám hospodářských věd, nazvaným čistá průmyslová odvětví – kapitálové, zbožní a služby (podle pořadí). Ekonomická kapacitance reprezentuje uložení kapitálu v jedné nebo jiné formě. Hospodářská vodivost představuje úroveň vodivosti materiálů pro produkci zboží. Ekonomická induktance představuje setrvačnost ekonomické hodnoty v pohybu. Toto je účinek populace – fenomén známý jako služby.

Ekonomická induktance

Elektrický induktor (např. cívka nebo drát) má elektrický proud jako svůj prvotní jev a magnetické pole jak svůj druhotný jev (setrvačnost). Tomu odpovídající ekonomický induktor má tok ekonomické hodnoty jak svůj prvotní jev a chování obyvatelstva jako svůj druhotný jev – setrvačnost. Když se tok ekonomické hodnoty (např. peněz) zmenší, lidská společnost na to zareaguje tím způsobem, aby udržela proudění ekonomické hodnoty (peněz). V mezním případě může dojít k válce. Tato setrvačnost veřejnosti je výsledkem nákupních zvyklostí spotřebitelů, očekávané životní úrovně atd… A je obecně dána pudem sebezáchovy.

Uvažované indukční faktory:

(1) populace

(2) objem hospodářských činností vlády

(3) způsob financování těchto vládních činností

(viz Peter-Paulův princip – inflace měny)

Překlad

(bude uvedeno několik příkladů)

Náboj: coulomby (c) – dolary ($1000)

Tok/proud: (ampéry) (c za sec.) – tok dolarů za rok

Motivační síla: volty – dolary poptávky

Vodivost: ampéry na volt – dolary toku za rok na dolar poptávky

Kapacitance: c na volt – dolary produkce, inventář/sklad na dolar poptávky

Vztahy časového toku a samorozkladné oscilace

Ideální průmysl může být znázorněn elektronicky rozličnými způsoby. Nejjednodušší způsob je reprezentovat požadavek napětím a nabídku proudem. Když je toto provedeno, potom vztahu mezi oběma faktory říkáme admitance, jenž může vyplývat ze tří ekonomických faktorů: (1) minulý tok, (2) současný tok a (3) předvídaný tok.

Předvídaný tok je výsledkem vlastností živých bytostí, které uskladňují energii (potravu) na období nízké energie (např. zimní období). Skládá se z požadavků ekonomického systému pro období nízké energie (zima).

Ve výrobním průmyslu má několik forem, z nichž jedna je známá jako skladové zásoby nebo inventář. V elektronické symbolice je tato určitá poptávka (čistý kapitálový průmysl) představována kapacitou, a zásoby nebo zdroje jsou představovány velikostí el. náboje. Uspokojování požadavků průmyslu je zatíženo zpožděním z důvodu plnicího efektu skladových priorit.

Současný tok, v ideálním případě, nezahrnuje zpoždění. Je to, lidově řečeno, tok „z ruky do úst“. V elektronické symbolice je tento specifický požadavek průmyslu (čistého průmyslu) reprezentován vodivostí (disipativní element).

Zpožděný tok je znám jako zvyk nebo setrvačnost. V elektronice je tento fenomén zastoupen induktorem (ekonomická analogie = čistý průmysl služeb), v němž průtok proudu (ekonomická analogie = tok peněz) vytváří elektromagnetické pole (ekonomická analogie = aktivní lidská populace) které, když se el. proud (tok peněz) začne zmenšovat, se snaží (i válkou) udržet proud (tok peněz – energii). Dalšími významnými alternativami k válce, jako k ekonomickému induktoru nebo ekonomickému setrvačníku, jsou rozsáhlý program sociální péče nebo ohromný (ale plodný) kosmický program.

Problém stabilizace ekonomického systému spočívá v tom, že jsou (1) příliš vysoké nároky na účetnictví, (2) je příliš mnoho chamtivosti a (3) je příliš mnoho populace.

To vytváří rozsáhlou ekonomickou induktanci, která může být vyvážena jedině ekonomickou kapacitancí (skutečné zdroje nebo hodnoty – např. zboží nebo služby).

Program sociální péče není nic jiného než vyvažování systému nekrytými kredity, jež vytváří falešný kapitálový průmysl, který má dát neproduktivním lidem střechu nad hlavu a potravu do jejich žaludků. To může být užitečné, avšak, protože příjemci dostanou státní peníze „zadarmo“, tvoří armádu ve službách elity. Platí zde přísloví: „koho chleba jídáš, tomu píseň zpívej.“

Ti, kteří se nechají nachytat na ekonomickou drogu, se musejí nechat elitou připoutat. Toto je metoda, jak získat velké množství stabilizační kapacitance na účet budoucnosti světa. Toto je čtvrtý zákon pohybu – prudký začátek, kdy je provedena nějaká akce, a opuštění systému dříve než se očekávaná reakce vrátí do bodu akce – zpožděná reakce.

Prostředkem pro přečkání reakce je provedení změny systému dříve než může dojít k reakci. Tímto způsobem se politici stanou ve své době populárnějšími a veřejnost zaplatí později. Posouzení činů takového politika je vlastně zpožděnou reakcí.

Toho samého efektu je dosaženo, když vláda tiskne peníze nad limit daný hrubým národním produktem, tj. ekonomickým procesem zvaným inflace. Tím se dostane nadměrné množství peněz do rukou veřejnosti a dojde k nastolení rovnováhy v poměru k jejich nenasytnosti, čímž se vytvoří jejich falešná sebedůvěra a na chvíli se „vlk odežene ode dveří.“

To nakonec musí zapříčinit válku, protože válka je konečně pouze aktem zničení věřitelů, a politici jsou veřejností najatí lidé, na něž se svalí všechna odpovědnost, a na nichž si veřejnost „zchladí žáhu“. (Viz sekce o faktorech souhlasu a sociálně-ekonomickém strukturování.)

Kdyby se lidé doopravdy starali o své bližní, potom by kontrolovali jejich apetit (žravost, plození atd.), aby nemuseli spoléhat na úvěry a na program sociální péče, který okrádá pracující a uspokojuje flákače.

Jelikož většina široké veřejnosti není zdrženlivá, existují pouze dvě alternativy pro redukci ekonomické induktance systému:

(1) Nechat populaci navzájem vybít ve válce, která bude mít za následek totální destrukci života na Zemi.

(2) Převzít kontrolu nad světem s použitím ekonomických „tichých zbraní“ ve formě „klidného válčení“ a redukovat ekonomickou induktanci – v zájmu záchrany světa – procesem benevolentního otroctví a genocidy.

Druhá volba je samozřejmě lepší možností. V tomto bodě musí být čtenáři nad slunce jasnější, proč je nutné absolutní utajení tichých zbraní. Široká veřejnost odmítá zlepšit svoji vlastní mentalitu a svoji důvěru ve své bližní. Stala se stádem prudce se množících barbarů a doslova pohromou na povrchu Země.

Je dostatečně nezajímá ekonomická věda, aby se naučili, proč nejsou schopni se vyhnout válce, navzdory náboženské morálce, a jejich náboženské nebo sebeuspokojivé odmítnutí, zemřít zároveň s pozemskými problémy, činí pro ně řešení globálních problémů nemožným.

Takový úkol přísluší těm nemnohým, kteří jsou skutečně ochotni přemýšlet a přežít jako ti, kteří přežít mají, kteří jsou schopni pro sebe vyřešit problémy. Jinak odhalení tiché zbraně zničí i pouhou naši naději na záchranu sémě budoucího lidstva.

Průmysl domácností

Průmysl financí (bankovnictví), výroba a vláda, reálné protějšky ryzích průmyslů kapitálu, zboží a služeb, jsou snadno definovatelné, protože jsou v zásadě logicky strukturované. Je to dáno tím, že jejich procesy mohou být popsány matematicky a jejich technické koeficienty mohou být snadno vypočítány. To však není případ odvětví průmyslu služeb, známého jako průmysl domácností.

Modely domácností

Problém, kterému ekonomové stojí tváří v tvář, spočívá v tom, že priority jakékoli domácnosti nejsou snadno předvídatelné a technické koeficienty každé domácnosti mají sklon být nelineárními, velmi komplexními a proměnlivými funkcemi příjmů, cen atd.

Počítačové informace, odvozené od použití univerzálního kódu výrobku (UPC) ve spojení s prodejem pomocí kreditních karet, jako individuálních identifikátorů domácností, mohou tento stav věcí změnit, ale metoda UPC není dosud dostupná v národním nebo dokonce ani v regionálním měřítku. Aby bylo možno kompenzovat tento deficit dat, byl zvolen alternativní nepřímý přístup k analýze, známý pod názvem ekonomické šokové testování. Tato metoda, široce používaná v leteckém průmyslu, poskytuje souhrnná statistická data.

Aplikováno v ekonomice to znamená, že všechny domácnosti v jednom regionu, nebo v celém státě, jsou studovány spíš jako skupina nebo třída než individuálně, a je posuzováno masové chování spíš než individuální chování za účelem odhadu technických koeficientů, určujících ekonomickou strukturu hypotetického průmyslu jedné domácnosti…

Jedna z metod zjišťování technických koeficientů průmyslu domácností spočívá v cenových otřesech jedné z komodit, přičemž v prodeji dalších komodit nedojde k žádným změnám.

Ekonomické šokové testování

V nedávné době začaly být zřejmé pro každého, kdo chápe principy šokového testování, aplikace operačního výzkumu za účelem studia obecné ekonomie.

Při rázovém testování rámu letadla, zpětný ráz po výstřelu ze zbraně, připevněné k rámu letadla, způsobí rázové vlny v této struktuře, které leteckým inženýrům řeknou o podmínkách, za nichž některé části letadla nebo celé letadlo nebo jeho křídla začnou vibrovat nebo kmitat jako kytarová struna, jazýček varhan nebo ladička a rozpadnou se během letu.

Ekonomičtí inženýři dosáhnou stejných výsledků při studiu chování ekonomiky. Spotřebitelská veřejnost pečlivě vybírá běžné skladové zboží, jako například hovězí maso, kávu, benzín nebo cukr. Když pak způsobíme náhlou změnu nebo šok jeho ceny nebo dostupnosti, dojde k narušení rozpočtu každé domácnosti a jejích nákupních zvyklostí.

Potom sledují rázové vlny tím, že monitorují změny v reklamě, cenách a prodeji těchto a dalších druhů zboží.

Cílem takových studií je získat „know-how“, jak dostat hospodářství do předvídatelného stavu pohybu nebo změny, dokonce do řízeného samodestruktivního pohybu, který přesvědčí veřejnost, že jistí „odborníci“ by měli převzít kontrolu nad peněžním systémem a znovu nastolit bezpečnost (spíš než svobodu a právo) pro všechny. Když je podrobené obyvatelstvo učiněno neschopným řídit své finanční záležitosti, pak ovšem se stane totálně zotročeným a zdrojem laciné pracovní síly.

Nejen ceny zboží, ale také dostupnosti práce může být použito jako prostředků šokového testování. Stávky dělníků poskytují vynikající testovací šoky ekonomice, zvláště v kritických oblastech služeb, jako je doprava, komunikace, veřejné služby (energie, voda, odvoz odpadků) atd.

Šokovým testováním je zjišťováno, že existuje přímý vztah mezi dostupností toku peněz v nějaké ekonomice a reálnou psychologicku vyhlídkou a reakcí mas lidí, závislých na této dostupnosti.

Například existuje kvantitativně měřitelný vztah mezi cenou benzínu a pravděpodobností, že osoba zažije bolesti hlavy, bude cítit potřebu podívat se na násilnický film, zapálit si cigaretu, nebo jít do hospody na pivo.

Je velmi zajímavé, že sledováním a měřením ekonomických modelů, při nichž se veřejnost pokouší utéci od svých problémů a od reality a aplikací matematické teorie operačního výzkumu, je možné naprogramovat počítač tak, aby zjistil nejpravděpodobnější kombinaci vytvořených událostí (šoků), které přivodí úplnou kontrolu a podrobení obyvatelstva prostřednictvím rozvrácení veřejné ekonomiky (zatřesením švestkou).

Následující dokument, který v originále nese název Silent Weapons for Quiet Wars, a je na něm uvedeno datum květen 1979, byl 7. července 1986 nalezen v kopírce IBM, která byla koupena při odprodeji nadbytečných zařízení. Podle M. W. Coopera se tato příručka týká vyhlášení války lidu Ameriky Ilumináty, které bylo formulováno Politickým výborem Bilderberské skupiny během jejího prvního setkání v roce 1954.

Úvod do ekonomických zesilovačů

Ekonomické zesilovače jsou aktivní komponenty ekonomického inženýrství. Základní vlastností každého zesilovače (mechanického, elektrického nebo ekonomického) je, že přijímá nějaký vstupní řídicí signál a dodává energii z nezávislého zdroje energie na určitý výstup v předvídatelném vztahu k tomuto řídicímu signálu.

Nejjednodušší formou ekonomického zesilovače je zařízení zvané reklama.

Jestliže k nějaké osobě hovoří z televizní obrazovky inzerent, jako by jí byly dva roky, potom – prostřednictvím sugestibility – bude s jistou pravděpodobností na tuto sugesci reagovat nekriticky jako dvouleté dítě a sáhne do svého ekonomického rezervoáru a dodá svoji energii a koupí si inzerovaný produkt.

Ekonomický zesilovač může mít několik vstupů a výstupů. Odezva může být okamžitá nebo zpožděná. Jeho schematický (obvodový) symbol může být spínač, jestliže volby jsou výlučné, kvalitativní, „jít“ nebo „nejít“, nebo může mít parametrický vztah vstup-výstup, určený maticí s reprezentací vnitřních zdrojů energie.

Bez ohledu na to, jakou má formu, jeho úkolem je ovládat tok energie ze zdroje na výstupní kanál v přímém vztahu k vstupnímu řídicímu signálu. Z tohoto důvodu se nazývá aktivní obvodový prvek nebo komponent.

Ekonomické zesilovače se dělí do skupin zvaných strategie a – v porovnání s elektronickými zesilovači – určité vnitřní funkce ekonomického zesilovače se nazývají „logistické“ (logistika = voj. nauka o týlu – pozn. překl.) místo „elektrické“.

Proto tedy ekonomické zesilovače nejen že poskytují zesílení energie, ale také se vlastně používají k tomu, aby způsobovaly změny v ekonomické struktuře.

Při konstrukci ekonomického zesilovače musíme vědět minimálně o pěti funkcích, které jsou:

(1) dostupné vstupní signály, (2) požadované výstupy, (3) použité strategie, (4) dostupné ekonomické zdroje, (5) logistické volby.

Proces definování a výpočtu těchto faktorů a začlenění ekonomických zesilovačů do ekonomického systému se populárně nazývá teorie her.

Konstrukce ekonomického zesilovače začíná určením energie na výstupu, která může být v rozsahu od jednotlivců k celým národům. druhou podmínkou je přesnost odezvy, tj. jak přesně je výstupní akce funkcí vstupních příkazů. Vysoký zisk kombinovaný se silnou zpětnou vazbou pomáhá zajistit požadovanou přesnost.

Nejvíce chyb bude ve vstupním signálu. Osobní vstupní data mají tendenci být různorodá, zatímco vstupní data národa mají statistický charakter.

Krátký seznam vstupů

Otázky, které je třeba zodpovědět: (1) co (2) kdy (3) kde (4) jak (5) proč (6) kdo.

Základní zdroje informací: (1) odposlech telefonních hovorů (2) dohled (3) analýza odpadků (4) chování dětí ve škole.

Životní standard podle: (1) stravování (2) odívání (3) bydlení (4) dopravy.

Společenské styky: (1) telefon – podrobný záznam hovorů (2) rodina – oddací listy, rodné listy, atd. (3) přátelé, známí, atd. (4) členství v organizacích (5) politická příslušnost.

Stopa podle osobních plateb

Osobní nákupní zvyky, tj. osobní spotřebitelské preference: (1) běžné bankovní účty (2) nákup pomocí kreditních karet (3) nákup pomocí „označených“ kreditních karet – nákup pomocí kreditních karet výrobků, jež nesou UPC (čárový kód).

Majetek: (1) běžné bankovní účty (2) úspory v bance (3) nemovitý majetek (4) obchod (5) automobily, atd. (6) depozitní vklady (7) akcie.

Dluhy: (1) věřitelé (2) nepřátelé (legální) (3) půjčky (4) spotřebitelské úvěry.

Vládní zdroje („ploys“)*: (1) veřejná sociální péče, (2) sociální jistoty, (3) U.S.D.A. přebytky potravin (4) podpory v nezaměstnanosti (5) dotace (6) sociální podpory. *Princip tohoto „ploy“ (neumím přeložit) – občan téměř vždy přijme tuto informaci snadno, jestliže může konat podle „volného sendvičového principu“, kde „jí nyní a platí později.“

Vládní zdroje (přes zastrašování): (1) Internal Revenue Service (česky přibl. Vnitřní daňový úřad – pozn. překl.) (2) OSHA (3) Sčítání lidu (4) atd.

Další vládní zdroje – dozor nad americkou poštou.

Vzorce zvyků – programování

Silné stránky a slabosti: (1) aktivity (sporty, koníčky, atd.) (2) strach, hněv, atd. – kriminální záznamy (3) nemocniční záznamy (citlivost na drogy, reakce na bolest, atd.) (4) psychiatrické záznamy (obavy, hněv, odpor, přizpůsobivost, reakce na podněty, násilí, sugestibilita nebo hypnóza, bolest, radost, láska a sex).

Metody vyrovnávání se s problémy (schopnost přizpůsobit se): (1) spotřeba alkoholu (2) spotřeba drog (3) zábava (4) náboženské faktory ovlivňující chování (5) další způsoby úniku od reality.

Modus operandi (MO) placení – placení včas atd.: (1) placení účtů za telefon (2) placení energie (elektřina, plyn,…) (3) placení vodného (4) splácení půjček (5) placení nájmu (6) placení poplatků za automobil (7) placení kreditními kartami.

Politická citlivost: (1) mínění (2) kontakty (3) postavení (4) silné a slabé stránky osobnosti (5) projekty/aktivity.

Zákonné vstupy – kontrola chování (Záminky pro vyšetřování, domovní prohlídky, zatčení nebo použití síly ke změně chování): (1) záznamy od soudu (2) policejní záznamy – NCIC (3) řidičské záznamy (4) oznámení na policii (5) informace o pojištění (6) známosti s protistátními živly.

Národní vstupní informace

Obchodní zdroje (přes I.R.S. atd): (1) ceny zboží (2) odbyt (3) investice do (a) skladových zásob (b) výrobních nástrojů a strojů (c) budov zdokonalování výroby (d) akcií.

Banky a kreditní kanceláře: (1) kreditní informace (2) platební informace.

Smíšené zdroje: (1) průzkumy veřejného mínění a odhady (2) publikace (3) telefonní záznamy (4) prodej energie a veřejných služeb.

Krátký seznam výstupů

Výstupy – vytváří řízené situace – manipulace s ekonomikou, odtud se společností – kontrola kompenzací a příjmů.

Posloupnost:

(1) vytvoření příležitostí

(2) zničení příležitostí

(3) kontrola ekonomického prostředí

(4) kontrola dostupnosti surovin

(5) kontrola kapitálu

(6) kontrola bankovních úroků (7) kontrola inflace měny

(8) kontrola držení majetku

(9) kontrola průmyslových kapacit

(10) kontrola výroby
(11) kontrola dostupnosti zboží (komodit)
(12) kontrola cen komodit
(13) kontrola služeb, pracovních sil atd.
(14) kontrola platů státních úředníků
(15) kontrola právních funkcí
(16) kontrola osobních dat – nekorigovatelné stranickými zájmy
(17) kontrola reklamy
(18) kontrola kontaktu s médii
(19) kontrola materiálu pro televizní vysílání
(20) odvedení pozornosti od skutečných problémů (21) zaměstnání emocí
(22) vytvoření nepořádku, chaosu a šílenství
(23) kontrola návrhů více zkušebních formulářů daňového přiznání
(24) kontrola dozoru
(25) kontrola uschování informací
(26) vývoj psychologických analýz a profilů jednotlivců
(27) kontrola právních funkcí (opakování bodu 15)
(28) kontrola sociologických faktorů
(29) kontrola zdravotních voleb
(30) obětování slabých
(31) mrzačení sil
(32) výtěžek bohatství a jmění.

Tabulka strategií

Základní strategie – odpoutání pozornosti

Zkušenosti ukázaly, že nejjednodušší metodou, jak zabezpečit tiché zbraně a získat kontrolu nad veřejností, je udržovat veřejnost nedisciplinovanou a nevědomou o základním systému principů na jedné straně, zatímco je ponechat zmatené, dezorganizované a roztěkané, s nezájmem o skutečně důležité věci na straně druhé.

To je dosaženo:

(1) Odpoutáním jejich myslí; sabotováním jejich duševních aktivit; poskytováním programu veřejného vzdělání v matematice, logice, konstrukci systémů a ekonomii na velmi nízké úrovni; a odrazováním od technické tvořivosti.

(2) Upoutáním jejich emocí, zvyšováním jejich shovívavosti k sobě samým a jejich shovívavosti v emocionálních a fyzických aktivitách:

(a) Neúprosným emocionálním napadáním a útoky (duševní a citové znásilňování) permanentní clonou sexu, násilí a války v médiích – zvláště v televizi a v novinách.

(b) Tím, že jim dáme to, po čem touží – v nadbytku – „podřadnou stravu pro myšlení“ – a zbavíme je všeho, co skutečně potřebují.

(3) Přepsáním dějin a zákonů a podřízením veřejnosti deviantním výmyslům, takže budeme schopni posunout jejich myšlení od osobních potřeb k velmi vykonstruovaným vedlejším prioritám.

Tím zabráníme jejich zájmu a objevení tichých zbraní – technologie sociální automatizace.

Základním pravidlem je, že ze zmatku plyne zisk; čím větší zmatek, tím větší zisk. Tudíž nejlepší postup je: vytvořit problémy a potom nabídnout řešení.

Odpoutání pozornosti – souhrn

Hromadné sdělovací prostředky: Odvádět pozornost dospělé veřejnosti od skutečných společenských problémů a upoutat ji záležitostmi, které jsou ve skutečnosti bezvýznamné.

Školství: Udržovat mladé lidi v nevědomosti o skutečné matematice, skutečné ekonomii, skutečném právu a skutečné historii.

Zábava: Udržovat zábavu veřejnosti pod úrovní šestého řádu.

Práce: Udržovat veřejnost zaměstnanou, zaměstnanou, zaměstnanou, aby neměla čas přemýšlet; zpátky na farmu mezi ostatní zvířata.

Souhlas – první vítězství

Systém tichých zbraní pracuje nad daty, získanými od poslušné veřejnosti legální (ale ne vždy legitimní) mocí. Mnoho informací je pro systém tichých zbraní zpřístupněno prostřednictvím Internal Revenue Service. (Viz pramen Studies in the Structure of the American Economy for an I.R.S, tj. Studie o struktuře americké ekonomiky pro I.R.S.)

Tato informace sestává z vynucené dodávky dobře organizovaných dat, obsažených ve federálních a státních formulářích daňových přiznání, sebraných, shromážděných a pořízených otrockou prací provedenou daňovými poplatníky a zaměstnavateli.

Kromě toho, mnoho takových formulářů, předložených I.R.S., je užitečným indikátorem souhlasu veřejnosti, důležitým faktorem v strategickém rozhodování. Další datové zdroje jsou uvedeny v „krátkém seznamu vstupů“.

Koeficienty souhlasu – číselná hodnota zpětné vazby, naznačující míru vítězství. Psychologický základ: Když je vláda schopna vybírat daně a zmocnit se soukromého majetku bez jakéhokoli odškodnění, je to známkou toho, že veřejnost je zralá pro kapitulaci a je svolná se zotročením a se svévolným zasahováním do svého soukromí. Dobře a snadno kvantitativně určitelným ukazatelem zralosti času je počet občanů, kteří platí daně navzdory zřejmému nedostatku protislužeb od vlády.

Zvětšení energetických zdrojů

Dalším krokem v procesu konstrukce ekonomického zesilovače je objevování zdrojů energie. Energetické zdroje, které podporují nějaký primitivní ekonomický systém, jsou – samozřejmě – dodávky surovin a souhlas lidí pracovat a tudíž je předpokládána jistá hodnost, postavení nebo třída v sociální struktuře, tj. poskytování práce na různých úrovních společenské hierarchie.

Každá třída, při zajišťování své vlastní úrovně příjmů, kontroluje třídu bezprostředně stojící pod ní, proto ochraňuje třídní strukturu. To zajišťuje stabilitu a bezpečnost, ale především také vládu.

S postupem času, jak se zlepšuje informovanost a vzdělání, elementy nízké třídy společenské zaměstnanecké struktury se stanou poučenějšími a závidí dobré věci, které vlastní členové horní třídy. Ti také začínají dostihovat znalosti energetických systémů vyšší vrstvy a získávají schopnost stoupat v třídní struktuře.

To znamená hrozbu pro panství elity.

Jestliže se podaří vzestup nižších tříd odložit na dostatečně dlouho, elita může dosáhnout energetické převahy, jinak dělnictvo nezůstane v postavení základního zdroje energie.

Dokud taková energetická převaha není absolutně nastolena, musí být brána v úvahu ochota lidí pracovat a nechat jiné zařizovat jejich záležitosti, jinak může dojít k chybě, způsobené tím, že se lidé budou plést do konečného přesunu zdrojů energie, kontrolovaných elitou.

Je podstatné připustit, že v současné době je souhlas veřejnosti stále ještě základním klíčem k ovládání energie v procesu ekonomického zesilování.

Proto tedy, souhlas jako mechanismus k ovládání energie, bude nyní brán v úvahu.

Logistika

Úspěšná aplikace strategie vyžaduje pečlivé studium vstupů, výstupů, způsobů propojení vstupů a výstupů a dostupné energetické zdroje pro podporu strategie. Tomuto studiu se říká logistika.

Logistický problém je nejdříve studován na elementární úrovni a potom je studován na úrovních s větší komplexností jako syntéza elementárních faktorů.

To znamená, že je analyzován daný systém, tj. jsou určeny jeho subsystémy, jež jsou po řadě analyzovány, dokud se tímto procesem nedostaneme až k logistickému „atomu“ – jednotlivci.

Umělé lůno

Od té doby, co člověk opustí mateřské lůno, celé jeho úsilí směřuje k budování, udržování a stáhnutí se do umělých lůn, různých druhů náhradních ochranných prostředků nebo ulit.

Cílem těchto umělých lůn je poskytnout stabilní prostředí pro stabilní a nestabilní aktivity; poskytnout útočiště pro evoluční proces a dospělost – tj. pro přežití; poskytnout bezpečí pro svobodný rozvoj a poskytnout obrannou ochranu pro útočnou činnost.

To je stejně pravdivé jak pro širokou veřejnost, tak pro elitu. Avšak jsou zde určité rozdíly ve způsobu, jakým každá z tříd přistupuje k řešení těchto problémů.

Politická struktura národa – závislost

Prvotním důvodem, proč jednotliví občané tvoří politické struktury je podvědomé přání nebo touha zvěčnit svůj vlastní vztah závislosti z dětství. Jednoduše řečeno, chtějí lidského boha, který by odstranil všechna rizika z jejich života, pohladil je po hlavě, pofoukal jim bolíska, naservíroval pečené kuře na každý jídelní stůl, poskytl jim ošacení, uložil je do postele na noc a říkal jim, že všechno bude v pořádku, až se druhý den ráno vzbudí.

Tento lidský požadavek je neuskutečnitelný, takže lidský bůh, politik, slibuje všechno na světě a nesplní nic. Tak kdo je větší lhář? Veřejnost nebo jejich bůh – politik?

Toto chování veřejnosti je kapitulací, zrozenou ze strachu, lenosti a prospěchářství. Ta je základem sociální péče státu jako strategické zbraně, užitečné proti odporné veřejnosti.

Čin / útok

Většina lidí si chce podmanit a nebo zabít další lidské bytosti, které nějakým způsobem narušují jejich každodenní životy, ale nechtějí nést morální a náboženské důsledky takového zjevného činu, které by mohl pro ně mít. Proto přenechávají tuto špinavou práci druhým (včetně svých vlastních dětí), aby oni sami měli čisté ruce. Blouzní o humánním zacházení se zvířaty a potom si sednou k výtečnému hamburgeru, který si koupili v nabíleném řeznictví v sousední ulici a z dohledu. Ale ještě pokrytečtější je, že platí daně pro financování profesionálních vrahů – mužů, obecně nazývaných politiky, a stěžují si na korupci ve vládě.

Zodpovědnost

Opět, většina lidí chce být svobodná, aby mohla konat věci (pátrat atd.), ale mají obavy ze selhání.

Tento strach ze selhání se manifestuje v nezodpovědnosti a zvláště v přenášení osobní zodpovědnosti na jiné v oblastech, kde je úspěch nejistý nebo přináší potenciální nebo zjevná rizika (zákon), jež dotyčná osoba není připravena přijmout. Chtějí mít pravomoc, ale nejsou schopni přijmout zodpovědnost. A tak si najímají politiky, aby se dívali do tváře reality za ně.

Souhrn

Lidé si najímají politiky, aby mohli: (1) získat ochranu, aniž by si ji sami zařídili (2) získat čin, aniž by o něm museli přemýšlet (3) způsobit krádež, bezpráví a smrt druhých, aniž by se museli zamýšlet nad životem a smrtí (4) vyhnout se zodpovědnosti za své vlastní úmysly (5) získat prospěch z vědy a techniky bez projevení sebekázně, aby se naučili s těmito věcmi zacházet.

Dávají politikům moc vytvořit a řídit válečný stroj, aby: (1) zajistili přežití národa/lůna (2) zabránili neoprávněným zásahům proti národu/lůnu (3) zničili nepřítele, který je hrozbou národu/lůnu (4) zničili občany své vlastní země, kteří se nechtějí přizpůsobit zájmům stability národa/lůna.

Politici provádějí mnoho polovojenských činností; na nejnižší úrovni to je policie, jejíž příslušníci jsou vlastně vojáci, zmocněnci a příslušníci C.P.A. jsou další, kdo jsou špehy a sabotéry (s licencí) a soudci, kteří křičí rozkazy a dokáží zavřít vojenský obchod unie bez ohledu na to, co žádá trh. Generálové jsou průmyslníci. „Prezidentská“ úroveň nejvyššího velitele je sdílena mezinárodními bankéři. Lidé vědí, že oni vytvořili tuto frašku a financovali ji ze svých daní (souhlas), ale spíš se podrobí, než aby byli pokrytci.

Takže národ se rozdělil na dvě velmi odlišné části – poddaný podnárod (velká mlčící většina) a politický podnárod. Politický podnárod zůstává připoután k poddanému podnárodu, toleruje jej, a těží z jejich podstaty, dokud nebude dostatečně silný na to, aby se oddělil a zničil své rodiče.

Systémová analýza

Aby bylo možno dělat významná počítači podporovaná ekonomická rozhodnutí o válce, primárním ekonomickém setrvačníku, je nezbytné přiřadit konkrétní logistické hodnoty každému elementu válečné struktury – jak personálnímu, tak materiálnímu.

Tento proces začíná jasným a upřímným popisem podsystémů takové struktury.

Odvod

(K vojenské službě)

Malé úsilí na modifikaci lidského chování je významnější nebo efektivnější zavedením společensko-vojenské instituce, známé jako odvod. Prvotním účelem odvodu, nebo jiné podobné instituce, je pomocí zastrašování mladým mužům společnosti vštípit nekritické přesvědčení, že vláda je všemocná. Brzy je naučen, že prosba je pomalý prostředek pro změnu něčeho, co může kulka učinit okamžitě. Takže muž, který je učen v náboženském prostředí jedenáct let svého života může být, pomocí tohoto nástroje vlády, zlomen, zbaven svých fantazií a přeludů během pouhých několika měsíců. Jakmile je toto přesvědčení vštípeno, je potom snadné vštípit i všechna další přesvědčení.

Dokonce zajímavější je proces, pomocí něhož rodiče mladého muže, kteří jej bezmezně milují, mohou být donuceni poslat ho do války na smrt. Ačkoli rozsah této práce nedovoluje toto zajímavé téma rozvést do všech detailů, nicméně můžeme nastínit hrubý přehled, který může posloužit k odhalení těchto faktorů, které musí být zahrnuty v numerické formě pro potřeby počítačové analýzy společenských a válečných systémů.

Začneme s pokusem o definici odvodu. Odvod (výběrová služba atd.) je povinné kolektivní obětování se a otroctví, navržené lidmi středního a staršího věku za účelem nátlaku na mladé lidi, aby dělali pro veřejnost špinavou práci. To dále slouží k uvalení stejné viny na mladé lidi, jakou jsou zatíženi starší. To učiní kritiku starších mladšími méně pravděpodobnou (Základní stabilizátor).

To je veřejnosti prezentováno a prodáváno pod značkou „služba vlasti“ nebo „služba národu“.

Jakmile jsme otevřeně ekonomicky definovali odvod, může být tato definice použita k načrtnutí hranic struktury zvané Lidský hodnotový systém, který je posléze přeložen do pojmů teorie her. Hodnota takových zotročených dělníků je dána Tabulkou lidských hodnot, tabulkou, která je rozdělena do kategorií podle inteligence, zkušeností, služebními pracovními požadavky atd.

Některé z těchto kategorií jsou běžné a mohou být stanoveny pokusně v termínech hodnot jistých prací, pro něž existují platové tarify. Některé práce je obtížnější ohodnotit, protože jsou pro požadavky společenské zkázy unikátní. Uveďme extrémní příklad: hodnota matčiných pokynů její dceři, které způsobí, že dcera bude mít jisté požadavky na budoucího manžela za pět až deset let; takže potlačením jeho odporu proti převrácení vlády učiní pro bankovní kartel snazší koupit stát New York, řekněme, za dvacet let.

Takový problém se silně opírá o pozorování, data získaná ze špionáže během války a o mnoho druhů psychologického testování. Ale je možné navrhnout hrubé matematické modely (algoritmy atd.), které, pokud nepředpovědí, tak alespoň předurčí tyto události s největší pravděpodobností. Co neexistuje za přirozené spolupráce, toho je dosaženo plánovaným nátlakem. Lidské bytosti jsou stroje, páky, jež je možné sevřít a s nimiž lze manipulovat, a je skutečně malý rozdíl mezi automatizací společnosti a automatizací továrny na boty.

Tyto odvozené hodnoty jsou proměnné. (Pro počítačovou analýzu je nutné použít Tabulku lidských hodnot.) Tyto hodnoty jsou dány spíš v míře pravděpodobnosti než v dolarech, protože měna je nestabilní a je průběžně znehodnocována inflací (peníze jsou tištěny za hranici hodnoty zboží a služeb proto, aby byla ekonomice dodána falešná kinetická energie – „papírová“ induktance).

Hodnota stříbra je stabilní, je možné koupit stejné množství zboží dnes jako bylo možno koupit v roce 1920. Lidská hodnota měřená stříbrem se mírně mění vlivem změn ve výrobní technologii.

Nátlak

Faktor I

V sociálním systému každého pojetí je dosaženo stability jedině pochopením a kalkulací s lidskou povahou (vzorce akce/reakce). Chyba v tomto aspektu může mít, a obvykle také mívá, katastrofální následky. Jako v jiných lidských sociálních schématech, je pro úspěch odvodu podstatná jedna nebo jiná forma zastrašování (nebo podněcování). Musí být aplikován fyzikální princip akce a reakce, a to jak ve vnitřním, tak ve vnějším subsystému. Pro zabezpečení odvodu a individuálního „vymývání mozků“/programování musí být zapojena a přivedena pod kontrolu jak rodina, tak zájmová skupina.

Faktor II – otec

Otec – hlava rodiny – musí být přivyklý domácí atmosféře, aby zajistil, že jeho syn bude vychován se správným sociálním tréninkem a správnými postoji. Jsou zapojena inzertní média atd., aby otec, dříve než nebo v době, kdy vstoupí do manželství, byl takto zpracován. Je učen, že se buď přizpůsobí tomuto společenskému požadavku, nebo jeho sexuální život bude pokulhávat a jeho něžný vztah se bude rovnat nule. Je mu vštípen názor, že má dát přednost zabezpečení své ženy před logickým, zásadovým a čestným chováním. Jakmile bude syn muset jít do války, otec (s rosolem místo páteře) vtiskne zbraň synovi do rukou, aby nesklidil kritiku svých druhů nebo – podle svého osobního názoru na sebeúctu – neučinil ze sebe pokrytce promarněním investice. Syn musí jít do války, jinak otec bude mít potíže. A tak jde syn do války, aniž by odporoval pravému účelu.

Faktor III – matka

Ženský prvek lidské společnosti je ovládán nejdříve emocemi a teprve na druhém místě logikou. V boji mezi logikou a představivostí, představivost vždy zvítězí, fantazie převáží, mateřský instinkt převládá, takže na prvním místě je dítě a budoucnost je až na druhém místě. Žena s novorozencem je příliš zasněná, než aby viděla, že její muž ji nedokáže uživit, nebo že je zdrojem levné otrocké práce. Žena však musí být zpracována v tom směru, aby přijala přechod do „reality“, v době, kdy přijde, nebo později. Protože přechod se stane obtížněji proveditelným, rodinné jednotky musí být pečlivě rozloženy a státem řízené veřejné vzdělávání a státem ovládaná centra péče o děti se musí stát běžnějšími a zákonem vynutitelnými, aby oddělení dítěte od matky a otce nastalo v co ranějším věku. Naočkování drog pro změnu chování (Ritalin) může urychlit přechod pro dítě (povinné).

Poznámka: Ženský impulzivní hněv může převážit nad jejím strachem. Iracionální ženská síla nesmí být nikdy podceněna a síla jejího přišlápnutého manžela rovněž nesmí být nikdy podceněna. Ta vymohla ženám volební právo v roce 1920.

Faktor IV – syn

Emocionální tlak za sebezáchovu v době války a sebezáchovný postoj lidského stáda, které má volbu vyhnout se bitevnímu poli – pokud syn může být přesvědčen, aby šel – je tlakem, který pohání Johnnyho, aby se vyhnul válce. Jejich tichá vyděračství jsou vyhrůžky: „Žádné oběti znamenají – žádná sláva, žádní přátelé, žádná děvčata.“

Faktor V – dcera

A co synova sestra? Ta dostane od svého otce všechny dobré věci pro život a je naučena chtít to samé od svého budoucího manžela bez ohledu na cenu.

Faktor VI – dobytek

Ti, kdo nepoužívají své mozky nejsou lepší než ti, kteří mozky nemají, a tak absolventi této bezduché školy pro medúzy, otec, matka, syn a dcera, se stanou užitečnými soumary nebo sami sobě cvičiteli.

Přeložil Ladislav Kopecký

Převzato:http://www.volny.cz/