Čo je Aura?
Aura je energetické vyzařování člověka. Toto jemné vyzařování zrcadlí charakter, vlastnosti, zdravotní stav, duševní vývoj a duchovní podstatu jedince. Určité barvy a jejich vzájemné prolínání, jakož i velikost a forma samotné aury, zobrazují celkový stav ducha a těla. Aura je u každého člověka zcela specifická, jedinečná a nezaměnitelná. Poznatky, které lze z jejího pozorování vyvodit, předstihují svou komplexností a vystižením podstaty jakoukoliv jinou metodu, která doposud sloužila k získávání obdobných informací. Křesťanská mystika středověku, jakož i malíři a sochaři všech dob, zobrazují Auru jako zářící, lesknoucí se světelný úkaz okolo člověka. Výzkumy z posledních let potvrzují zkušenosti senzibilů, že člověk je obklopen barevným, světelným obalem – Aurou. Toto energetické pole lze dnes už pomocí speciální technologie fotografování zachytit. Vůbec první fotografie aury byla pořízena geniálním vědeckým pracovníkem Nikolou Teslou, a to již v roce 1891. Nejnovější vývoj 90 let přinesla Aura Imaging Foto, která poprvé umožnila zviditelnění tohoto energetického pole. Nejdůležitější aspektem fotografování je výklad aury. Bez něho by fotografie neměla smysl.
História
Již v dávné minulosti bylo známo, že člověk má kolem sebe určitý světelný obal – auru. Tu však mohlo vidět jen několik lidí, majících tuto schopnost, nebo ji snad viděl každý a postupně jsme tuto vlastnost ztratili. Toto dokazuje mnoho skalních kreseb, ale i křesťanské obrazy , zobrazující auru jako světelný kruh nebo záření kolem člověka. O auře najdeme zmínky i v různých svatých knihách. Ve středověku byla aura rozlišována na: NIMBUS, SVATOZÁŘ, AUREOLU A GLORIOLU. Nimbus a svatozář obklopovaly hlavu, aureola celé tělo a gloriola byla kombinace tří posledních. Zatímco na „východě“ byla aura známá a prozkoumaná (Třetí oko), z hlediska vědy se v naší kultuře o ni zajímalo jen pár jedinců. Byl to například PARACELSUS (15-16. stol.), který byl přesvědčen, že existuje životní síla, která tvoří kolem bytosti zářící obal. Považoval ji za magnetismus. V 18 stol. FRANZ MESMER byl přesvědčen, že síla podobná magnetismu sídlí v lidském těle. V běhu času bylo jistě více lidí , kteří se o auru zajímali a poskytli cenné zkušenosti pro její zkoumání, proto se omlouvám, pokud Vám zde nějaké jméno chybí.
Prvním, kdo auru vyfotografoval byl NIKOLA TESLA v roce 1891. V roce 1908 Dr. WALTER KILNER objevil způsob, jak auru vidět. V jeho knize Lidská aura vyjádřil názor, že lidskou auru bude možné fotografovat. Jeho zařízení pro vidění aury spočívalo ve stínítku ze dvou skleněných desek, vzdálených od sebe 3 mm. Mezera mezi nimi byla vyplněna roztokem dycianinu. Skrze skla bylo možné auru vidět. Ke konci 30. let ruský vědec SEMJON KIRLIAN náhodou objevil způsob fotografování aury. Pozoroval slabé světelné výboje mezi kůží pacienta a elektrodou v době, kdy se lékaři snažili léčit pacienta elektrošokem. Přes 20 let se snažil se svojí manželkou fotografování zdokonalit. Ale až v 60. letech, letech určitého politického uvolnění, se mu dostalo podpory ze strany ministerstva zdravotnictví. Snad nejznámější jeho fotografií je fotografie ruky, objevující se na začátku seriálu AKTA X. Od roku 1975 různé univerzity po celém světě měřily auru s velikou přesností. Česká republika nebyla výjimkou. Například detekování aury VKV monitorem v rozsahu MHz. V roce 1980 obhájil Aleš Rumler před lékařskou komisí svoji studii nazvanou výzkum poruch aury lidského těla k včasné diagnostice. Po prokázání, že lze podle aury diagnostikovat, projevilo o ni zájem několik lékařů. Jakmile však zjistili, že k tomu potřebují mít určité schopnosti, přestali se o ni zajímat. V 90. letech vyvinula Aura Imaging Foto kameru, která je schopna vyfotografovat toto elektromagnetické pole, auru, kolem člověka. Tato kamera byla testována na 15000 lidí a její pravdivost prokázána před lékařským konziliem. Z důvodu přesnosti, kvality fotografie znázorňuje auru člověka od pasu nahoru. Současný vývoj se ubírá směrem vyfotografovat auru kolem celého těla. Problémem však je přesnost, kvalita zobrazení, potřebná pro správný výklad aury. Samozřejmě existuje ještě jiná cesta, známá od nepaměti – naučit se auru vidět sám.
Barvy aury
Každá barva barevného spektra poukazuje na různé vlastnosti a kvality. Následující popisy barev podávají základní informaci o jejich významu. Zvažte prosím přitom, že hraje roli nejen barva aury, ale také tvar, právě tak rozdílné výpovědi levé a pravé strany. V pravé se ukazuje mužská – aktivní, extrovertní kvalita, vlevo pak ženská – pasivní, introvertní. Velký význam z hlediska interpretace snímku aury má také její šířka a výška, jakož i povaha jednotlivých barev v ní. Světlé a jasné odstíny obvykle znamenají pozitivní energie, zatímco tmavé a rozmazané svědčí o přítomnosti negativních sil či nemocí.
Červená
Červená barva je pohonnou silou tohoto pozemského života. Vyjadřuje vitalitu, sílu vůle a snahu prosadit se. Je v ní energičnost. Její hnací silou pro nové zkušenosti ve fyzickém prožívání jsou elementární instinkty. V závislosti na odstínu je v ní vyjádřena z jedné strany hezká dětská otevřenost, radost ze života, stejně tak i hněv, zloba, vyzývavost, která vede až do agresivity. Stejně tak poukazuje na materialismus, pokud není v červené jiná barva i na dominantnost, egocentrismus, připoutanost ke hmotě a sex.
Oranžová
K základní dynamické energii červené barvy se přidružila myšlenka, která poukazuje na porovnávání fyzické síly přežití s rozumem, který mění hmotu, tedy volná energie s duchovním impulsem. Oranžová více méně poukazuje na pocity a emoce a vitální sílu člověka. Oranžová vypovídá o připravenosti přijímat, odvaze vpouštět nové, a toto realizovat v životě. Je také výrazem tvořivosti člověka, ale současně i individualizace. Lidé s oranžovou barvou jsou lidé, kteří potřebují vidět či znát smysl počínání. Uvědomují si, že nechtějí jen měnit věci kolem, ale začínají chtít měnit sami sebe. Tato barva je barva umělců. Malíři a sochaři, hudebníci svou světle oranžovou se realizují nápaditostí, nadšením a smyslem pro umění. Jsou to lidé přirozeně intuitivní. Kalné odstíny, zaprané či tmavší v různých variacích poukazují na zahledění se do sebe, sobeckost, závislost, úzkostlivost či pýchu. Oranžová se zelenou khaki poukazuje na svárlivost.
Žlutá
Tato barva se vztahuje k intelektuálnímu myšlení, rozumu, k mentálnímu aspektu našeho bytí. V této barvě je zakomponováno racionální i intelektuální poznání. Čím je žlutá světlejší, tím jasněji a čistěji, tedy nesobečtěji jsou myšlenky řízeny. Čistě světlá žlutá nechává usuzovat na vyšší duchovní rozum. Zde jsou již emoce povýšeny na city, jež jsou prvotní duchovně projevenou kvalitou, jež ze své podstaty je obsažena v ženství.
Čím tmavěji je žlutá projevena, tím více poukazuje na logiku, rozumovost, analogičnost a racionalitu, která se dotýká fyzické roviny bytí.V kalných odstínech a ve spojení s šedou, hnědou či červenou, poukazuje na lstivost až zákeřnost. Zářivější odstíny poukazují zase na prožívání citových energií, chápavost, otevřenost a představivost, která otevírá vnitro člověka pro radostné tvořivé energie, jež svou intelektuální schopností a tvořivým přístupem zprostředkovává pro ostatní.
Zelená
Zelená se vztahuje ke přirozenosti a ke schopnosti se přizpůsobit. Je to barva středu, jež přináší do našeho pozemského života kvalitu, která dělá život radostným a hodnotným. Je zde schopnost vciťovat se, soucítění a pomáhání druhým. Jsou to mírumilovní lidé a přirození léčitelé, kteří prožívají harmonii s přírodou a jejími zákony. Jasně zelené odstíny poukazují na blahovůli a citovou otevřenost, ztrátu ega, otevřenost pro přirozené a pravdivé a vykazuje schopnost úsudku srdcem – skrze vnitřní vědění. Naopak kalně zelené odstíny mnohdy slizovité a nečisté poukazují na klamaní, vychytralost, neupřímnost, sebelásku, podlézavost až po zradu, přičemž osoba může realizovat sama sebe, své vlastní já.
Modrá
Modrá se vztahuje k spirituálnímu aspektu našeho bytí. Je to barva vnitřního klidu, vyrovnanosti, vnitřního míru a hluboké lásky. Zde je obsaženo objektivní poznání souvislostí, že naše myšlenky jíž nejsou jen odrazem našich pocitů a fyzických stavů, ale začíná spojení se svým původem. Jasně modré odstíny až k oblakově modré vypovídají, že člověk se nechá vést svou intuicí a důvěřuje tomuto vedení. Vypovídá o trpělivosti, vyrovnanosti, pocitu jistoty skrze sebevědomí. Naopak mlhavé, obláčkovitě šedomodré čí špinavě tmavé odstíny poukazují na nejistotu, sobeckou víru, náboženský fanatismus, jakož i ovlivnitelnost zvenčí, což je mnohdy zapříčiněno malým sebevědomím, nejistotou ve své schopnosti. Lidé se světle modrou mnohdy působí i nejistě. Dotyčný potřebuje mít jistotu, že ho při práci nic nezaskočí, Taktéž lidé s tmavě modrou bývají prodchnuti elánem aktivity na počátku tvorby, ale při dlouhodobější realizaci prvopočáteční nadšení opadává a bývá problém s dokončováním. V takovémto případě chybí spojení se zemí a člověk hodně vnímá bytí skrze iluze. A v takovémto případě je většinou blokována 2. sakrální čakra.
Indigová
Indigová je znakem duchovního probuzení. Je znakem vnitřního procesu přeměny a nadsmyslového vnímání. Jasná, tmavě indigová poukazuje na intuici, skrze níž jsou zprostředkovány informace duchovní kvality. A tato informační hladina je projevována skrze frekvenci energií, kterou vyzařuje 6.čkara, jež skrze třetí oko je zdrojem poznání skutečnosti. V této informační hladině se však nacházejí úskalí, kterému říkáme duchovní práh, které jsou skrze jejich překonání i předpokladem dalšího duchovního růstu.
První fáze spočívá ve vědomí, že jsme na duchovní cestě dosáhli určitého stupně, které je nepatrně vyšší než poznání osob v našem okolí. Tento stav nás ukolébává do nečinnosti, již tím dochází ke stagnaci, trvá-li tento stav déle k poklesu Druhá fáze spočívá v uvědomění si toho, že není možné se zastavit, a že veškeré doposud nabyté poznání, které je víceméně v teoretické rovině (v mentální rovině) musíme oživit svým vlastním projevem bytí. Zde se však nachází ono druhé úskalí, jež se projeví vyčleněním z doposud zažívaných postojů. Právě duchovním projevováním ve většině případů dochází k odlišení od běžně zažitých postojů a názorů společnosti. A právě našim duchovním postojem narušujeme její zažité životní stereotypy a narušujeme tak rovnováhu jejich pohodlnosti. A právě tímto duchovním postojem budem zcela zákonitě narážet na zcela protichůdné pohledy, logické a racionální postoje, které nás budou odrazovat od této cesty. Budeme ponižováni, zesměšňováni, ale zde se právě ukáže síla přesvědčení, která je nutná pro další cestu. A nemějme nikomu za zlé, kdo se bude nad naší cestou pohoršovat, podivovat či se nám vysmívat. To vše je nutné průvodní jevy a zcela zákonitá sebeobrana lidí před novým poznáním. A zde v této kvalitě poznání, skrze tento duchovní práh se ukáže kvalita vaší víry, jež je jen dalším předělem k celkové obrodě člověka – novému zrození. Díky fotografii aury je možné podat přesný výklad aury. Je to takový náhled to našeho nitra. Auru mohou fotografovat jen lidé, kteří prošli školením a splnili potřebné podmínky pro to, aby mohli vlastnit aura kameru.
rôzne príklady fotografií aury s krátkym anglickým výkladom si môžete pozrieť na Auraphotography
Jemnohmotná anatómia človeka z pohľadu aura somy
K hlavnym energetickym centram cloveka sa vztahuje osem zakladnych farieb: cervena (1), oranzova (2), zlta (3), zelena (4), modra (5), kralovska modra (6), fialova (7) a purpurova (8). Velmi dolezitu cast tohoto energetickeho obrazca tvori tiez zlata farba, ktoru nachadzame medzi druhym a tretim energetickym centrom, nazyvanym niekedy „dvaapoltym“ centrom (2 1/2). Tejto oblasti, ktora v sebe ukryva inkarnacnu hviezdu. hovorime prava aura. Podoba sa ziariacemu diamantu v centre nasej bytosti.
Vicky Wallova aj Mike Booth nezavisle na sebe presli troma zazitkami blizkosti smrti. V dosledku toho tiez podobnym sposobom vnimali zakladnu jemnohmotnu anatomiu cloveka. Ich pohlad sa teda zaklada na ich osobnej skusenosti, ktoru sa teraz pokusim vysvetlit.
V tomto pojati existuju len dve zakladne farby: modra a zlta. Su to farby, ktore su tiez pritomne v takzvanej „mandale pocatia“, tvorenej zltym pentagramom vo svetlo modrom poli. Touto mandalou sme vsetci vchadzali do inkarnacie, rozpoznanim a prijatim trblietavej ziary zlteho pentagramu sme sa stali ludskou bytostou.
Modra a zlta farba mandaly pocatia dava dohromady ruzovu (svetly odtien cervenej). Vlastnosti ruzovej – teda starostlivost, vrelost, neha a schopnost prebudzat – tvoria zakladnu podu, po ktorej chodime, podu tvoriacu myslienkovy zaklad Aura-Somy.
Manndala pocatia a jej farby su rovnake pre vsetkych ludi na tejto planete. Ci uz maju plet zltu, ciernu, hnedu, bielu alebo cervenu, vzdy sa pri ich narodeni objavuje rovnaka mandala. Nie je nijako kulturne podmienena, nie je spojena s ziadnou vierou ani s vlastnostami urcitej rasy. Nie je ani prvotnou bunkou. Len pripravuje cestu ku vstupu do tejto bunky.
V okamziku pocatia nas teda pritiahne zablesk mandaly zlteho pentagramu. Pri priechode touto mandalou obraz prechadza v ziarive pole, v ktoreho strede krystalizuje svetelny bod alebo hviezda. Okolo nej prebleskuje farba, ktoru si od tohoto okamziku zaciname uvedomovat a ktora ma pre nas obrovsku pritazlivost. V Aura-Some jej hovorime paprsok duse. Co tato farba vlastne predstavuje? Nasu pravu podstatu, esenciu toho, cim sme vzdy boli a budeme, dokial nezavrsime skusenosti tohoto paprsku.
Druha farba, ktora na nas posobi svojou pritazlivou silou, je energia otca a matky. Pokial sa rodime ako zena, pritiahne nas muzsky, otcovsky aspekt tejto farby alebo energie a pokial mame byt muzom, je pre nas pritazlivy aspekt matersky. Okamih pocatia, ked sa spermia stretava s vajickom, sposobi silnu energeticku exploziu a geneticka linia matky a otca splynu v dvojsroubovici DNA.
Explozia pocatia, splynutie sroubovic RNA v oslnivej ziare takmer fotonoveho vybuchu je i momentom, kedy geneticke linie oboch nasich rodicov vytvoria v spojeni s nasou farbou paprsok osobnosti, objavujuci sa hned za paprskom duse. Nase vedomie sa v tejto chvili tiez spaja s vedomim buducich rodicov. Je toto vsetko naplanovane? Ano. Jedna sa o dohodu, ktoru sme s nasimi rodicmi uzavreli v dobe, ked sa i oni nachadzali mimo svoje fyzicke telo.
Vstupom do dvojitej sroubovice sa nase individualne farby premietnu do prvotnej bunky. Jedna sa o vspomienku, ktora nas bude na bunecnej urovni sprevadzat po celu dobu inkarnacie.
Cely tento proces prebieha v oblasti, ktora bude nasou pravou aurou. Prava aura ma zhruba velkost vlasskeho orechu, nachadzi sa v oblasti pupku a vo svojom strede skryva hviezdu inkarnacie. Jedna sa o energeticky obrazec oblkopujuci prvotnu bunku, ktora ma v sebe skusenost prechodu mandalou so zltym pentagramom na modrom pozadi, energiu paprsku nasej duse a paprsku osobnosti, spojujucom v sebe geneticke linie matky a otca.
Na zaciatku sme boli tri v jednom. Vedomie existovalo ako hviezda duse, inkarnacna hviezda a hviezda zeme, obklopena farebnym polom predstavujucim farbu nasej duse (alebo tiez paprsok nasej duse). Na zaciatku procesu inkarnacie, v okamziku ked sa vedomie spoji s prvotnou bunkou, sa hviezda zeme oddeli. Nie je pevne spojena s nasou inkarnacnou hviezdou, pretoze mnoho nasich zivotov neprebieha na planete Zemi. Mozna sme mali inkarnacie na inych planetach, v inych solarnych alebo hviezdnych sustavach, z ktorych kazda ma urcitu specificku energiu, ktora sa v okamziku, ked mame na danej planete prezit svoj zivot, stane sucastou naseho osudu.
Hviezda duse zase nie je pevnous sucastou nasej inkarnacnej hviezdy preto, ze do inkarnacie nevstupujeme ako plne realizovane bytosti. Nachadza sa nad nasou hlavou (8.cakra) a tvori tu cast nas samotnych, ktora vzdy bola a vzdy bude. Jej farba je purpurova. Obsahuje plny potencial toho, kto sme. Predstavte si knihu Akasickej kroniky otvorenu na stranke zivota, do ktoreho vstupujeme. Tato stranka obsahuje nespocetne moznosti pre tuto inkarnaciu. Cim viac sa nam podari tieto moznosti realizovat, tym lepsie dokazeme naplnit nas osud a ulohu, kvoli ktorej sme sem prisli.
Inkarnacna hviezda je teda utvar v energetickom poli nasej pravej aury. V jej strede sa nachadza hologram, stredovy bod predstavujuci latentny potencial vsetkych bytosti, ktorymi sme boli a ktorymi sa este len staneme.
Hologram sa zacina aktivovat az vo chvili, ked z hviezdy duse zacne prudit energia aktivujuca inkarnacnu hviezdu (vid. diagram). Vtedy sa hologram otvori a odhali sestcipu hviezdu, predstavujuvu konkretne ulohy, ktore sme sa rozhodli v tejto inkarnacii vykonavat. Energia prudiaca z hviezdy duse do inkarnacnej hviezdy sposobuje stale vacsie rozpinanie tohoto hologramu, takze uz nakoniec nezostava obmedzeny velkostou pravej aury, ale zacina posobit v energetickom poli celeho tela. Stava sa z neho to, co bolo popisane ako ziarive vajce.
Inkarnacna hviezda sa nachadza vo vzdialenosti dvoch prstov nad pupkom a dvoch prstov smerom dovnutra naseho tela, v mieste, kde je z fyziologickeho hladiska umiestnena prvotna bunka. Niektore pramene uvadzaju, ze sa toto miesto nachadza pod pupkom. Energeticke pole hviezdy ma totiz zhruba velkost grapefruitu a moze sa teda stat, ze niektori ludia sa dokazu lahsie sustredit na jeho spodnu stranu, miesto aby sa spojili priamo s inkarnacnou hviezdou. Bojove umenia pracuju takto so stabilitou.
Sustredenie pozornosti do oblasti pupku, do spodnej casti grapefruitu, je beznou praxou taici alebo karate. Predstavte si, ze oblast hrudnej kosti rebroveho kosa a panvy tvoria dohromady jeden velky kruh. Ak pojdete do stredu tohoto kruhu, najdete tam pamet prvotnej bunky. Sustredenim na toto miesto posobime na gravitacne centrum tela. Cim hlbsie sa dokazeme sustredit, tym vacsie bude nase zakorenenie v zemi.
Hviezda zeme a hviezda duse ozivaju v okamihu pocatia, vo chvili, ked vo vedomi vznika obraz nasej bytosti. Hviezda zeme predstavuje nas osud na tejto planete, v tejto inkarnacii. Je naprogramovany a vopred presne prepocitany. Dokial sa nestaneme plne vedomymi, plne realizovanymi bytostami, urcuje toto naprogramovanie, ze sa budeme budeme v urcitej dobe vyskytovat na urcitych castiach sveta. Jedna sa o sucast nasej dohody, ktoru sme ucinili este predtym, nez sme sem prisli. Mozna teda navstivime Indiu, Japonsko, Ameriku, Europu a tieto veci mame zapisane v hviezde zeme z doby pred vstupom do inkarnacie,
Predstavme si Zem ako bytost, ktora ma svoj vlastny osud, ktora sa sama vyvyja a je tiez spojena s nami a nasou evoluciou. Mozna sme tu aj preto, aby sme splatili nas dlh voci nej, ktory vznikol v dobach, ked na nu bol nas vyvoj uplne odkazany, lebo nasa planeta sa dnes nachadza v kritickom bode svojej vlastnej evolucie. Zem je svetelna bytost s vlastnym energetickym polom. V jej strede je svetelny zdroj, okolo ktoreho sa rozprestiera energeticke pole. Jedna sa o zlozitu energeticku sustavu nazyvanu „planetarna mriezka“, ktora ma mnoho aspektov a mnoho casti.
Jednou z nich je aj sustava platonskych telies. Akonahle sa teda hviezda zeme s tymto systemom spoji, spoji sa aj s centrom planetarnej bytosti.
Prvym krokom naseho vyvoja, prvou ulohou rozvijania naseho osudu na planete Zemi je nadviazat spojenie s hviezdou zeme. Podobne je tomu aj u akejkolvek inej prace na sebe a na rozvoji vlastneho vedomia. Najdolezitejsie je vzdy uzemnenie. Nemozeme sa zacat zdvihat, pokial sme este ani nedopadli. Vztah k Zemi v jeho celistvosti vidime u vsetkych prirodnych narodov na celej planete. Sucastou ich kultury je aj predstava posvatnosti Zeme, umenie zit v sulade s matkou Zemou a svojimi cinmi tento sulad nenarusovat. Vztah k Zemi, ako k bytosti, ktoru je treba ctit a respektovat, by mal patrit k nasemu vztahu k hviezde zeme, mal by tvorit prvy krok v nasej praci na sebe.
Pokusme sa teraz pochopit dolezitost tohoto uhla pohladu. Zem je drobnou planetou, az neskutocne malou v porovnani s obrovskym priestorom vesmiru, Je malicka. Ako by sme sa divali na smietku prachu na nasom obleceni – taka je jej velkost v porovnani s rozlohou celku. Vyvyja sa ako bytost a v suvislosti s tymto vyvojom sme sem boli privedeni my.
Osudom Zeme, sucastou jej evolucie je stat sa malym slnkom. Pokial sa spojime s hviezdou zeme a naplnime osud, ku ktoremu sme sa zaviazali, pomahame jej stat sa hviezdou. Cim lepsie budeme spojeni s hviezdou zeme, tym lepsie sa nam podari naplnit nas osud. Dobre uzemnenie nam potom zaruci, ze budeme na spravnom mieste v spravnom case. Budeme zit v synchronicite. Cim lepsie sa nam podari zahojit svoju casovu liniu a stresove zazitky z minulosti, tym lepsie splnime svoju ulohu spojenu so zemskou evoluciou. Taky je teda udel a funkcia hviezdy zeme.
Ako sme uz povedali, ze hviezda duse je nasou individualnou strankou v Akasickej kronike. Pocul som o jednom mieste v Indii, kde sa pribehy jednotlivych ludi zaznamenavaju na listy stromu bhodi a vznika tym skutocna „kniznica“. Hviezda duse je z naseho uhla pohladu nefyzickou realitou. Je to hviezda s hologramom obsahujucim informacie o vsetkych bytostiach, ktorymi sme boli od samotneho pociatku a ktorymi sa este staneme, dokial cely tento proces neskonci. Uplne presne a so vsetkymi podrobnostami. Veci dobre aj zle aj vsetko ostatne medzi tym, vsetko tu je zaznamene.
Stranka, na ktorej je kniha otvorena, konkretne temy a udalosti naseho zivota potom suvisia s dohodou, ktoru sme s nasimi sprievodcami, ucitelmi a majstrami ucinili este predtym, nez sme sem prisli. Ak zacneme naplnat veci, ktore su na tejto stranke napisane, budeme sa dostavat do stale vacsieho kontaktu s hviezdou duse.
Musime prijat zodpovednost za bytie na tejto zemi. Prijat skutocnost, ze cely tento proces moze zacat az vtedy, ked vstupime do fyzicna. Spojenie s hviezdou zeme nam pomaha naladit sa na konkretne ulohy, ktore tu mozeme vykonat, pomaha nam lepsie chapat posolstvo vpisane do hviezdy duse.
Proces uzemnenia, ktory nas privadza do spojenia s hviezdou zeme, je procesom vnimania a poznavania krasy Zeme i sposobu, akym sa tu prejavuje zivot.
Nase zaklady, nase korene, ktore nas vyzivuju, sa stale spevnuju. Energia zacina prudit zdola hore. Povedane inymi slovami, svojuy pozornost musime najprv obratit dole, preniknut do noh, do zeme, do hmoty. Az potom moze tato nadol obratena pozornost privadzat energiu spat. Sucasne s tymto procesom potom zacina prudit energia z hviezdy duse smerom dole, k inkarnacnej hviezde. Spolu s procesom uzemnovania sa teda rozvija nas osud a z hviezdy duse zacinaju prudit informacie spolu s energiou. Prvy ciel ich cesty je male centrum na pravej strane hrude, ktore sa nazyva ananda-khanda (vid. diagram),
Dalsim krokom na nasej ceste je naviazat spojenie s purpurovou hviezdou duse, ktorej energia prenika do tyrkysovej oblasti centra ananda-khanda, zacina toto centrum aktivovat a odtial potopm smeruje do stredu naseho tela. C.G.Jung nazval tento proces „individualizaciou“. Jedna sa o tvorivy proces veduci od podvedomeho nevedomia smerom k vedomejsiemu kolektivnemu vedomiu. Vysledkom je potom synchronicita, plnost bytia v pritomnosti, prichadzajuca ako dosledok nasho uzemnenia, dosledok plneho prijatia bytia na Zemi.
Proces individualizacie je vlastne cestou od osobneho k transpersonalnemu. Zacina vspomienkou na mandalu pocatia s patcipou hviezdou a vedie k sestcipej hviezde, ktora sa rozvinie po spojeni s hviezdou zeme. Nasleduje aktivacia hviezdy duse, ktora zacina pomaly otvarat smaragd srdca. Individualizacia nas teda privadza do hlbsieho kontaktu s kolektivnou rovinou. V zasade sa jedna o temu tyrkysovej farby, ale je tu este nieco naviac. Na ceste medzi centrom ananda-khanda a inkarnacnou hviezdou totiz lezi smaragd srdca.
Vacsina ludstva sa v sucasnosti potyka s temami prvej, druhej a tretej cakry. Takmer vsetci riesime problemy prezitia, zavislosti, spoluzavislosti a temy strachu a moci. Zem a ludstvo sa nachadzaju na rovnakom stupni vyvoja, vsetci mame moznost otvorit a teda aktivovat smaragd srdca. Tento smaragd svojim tvarom zrkadli strukturu zemskej mriezky, strukturu ikosadodekaedru (teleso, ktoreho povrch tvori 32 stien, z toho 20 trojuholnikov a 12 patuholnikov).
Nas individualny osud sa teda vztahuje k Zemi. Mame vsatk tiez dusevny ci hviezdny osud, ktory natolko nesuvisi so Zemou, ale tyka sa nas ako bytosti trvajucich od pociatku casu az do jeho konca, ktoreho sucastou je proces individualizacie, smerujucej k ikosadodekaedru naseho smaragdu srdca.
Tato cesta musi vzdy prechadzat inkarnacnou hviezdou. Spojenie so srdcom sice mozeme nadviazat aj skor, vnimat a prezivat pocit jednoty aj bez predchadzajuceho kontaktu s inkarnacnou hviezdou, ale krasa tohoto zazitku bohuzial dlho nevydrzi. Bude to len stav prechodneho vyladenia sa, vznosnych pocitov, ktore skoro pominu. Ak vsak prejdeme procesom individualizacie cez inkarnacnu hviezdu, potom sa bude jednat o postupne rozvijanie, pozvolne otvaranie okna nasho srdca, hladanie zmyslu nasej existencie, patranie po tom, ako by mala vypadat nasa sluzba svetu. V tomto okamihu sa potom dostaneme do kontaktu s tretim druhom sily, so silou zmierenia, ktora neustale vyrovnava a harmonizuje tieto pohyby nahor a dole.
Smaragd pochadza od Lucifera. Je nasledkom padu Pana svetla na planetu Zem. Tou harmonizujucou, zmierlivou energiou je zase Kristova energia, ktoru by sme tiez mohli nazyvat silou prebudenia.
Nemam teraz ani tak na mysli historicku osobnost Krista, ako skor energeticke zavislosti, ktore nam pomozu lepsie pochopit vztah zelenej a cervenej. Prebudzajuca sa hviezda zeme zacina vtahovat nasu pozornost – teda svetlo – do cervenej zemskej energie meniacej sa zvolna na ruzovu. Ta potom stupa do inkarnacnej hviezdy a svojim teplom prehrieva hologram v jej stredem ktory sa zacina pomaly rozpinat. Potom zacne ruzova energia otvarat dvere veduce k zelenej farbe smaragdu v srdecnom centre.
S otvorenim dveri ku smaragdu srdca na kolektivnej urovni prichadzaju odpovede na otazky: „Preco som tu?“ Comu sa mam venovat? Co mam vykonat? Co je mojim osudom na tejto zemi?“ Akonahle si uvedomime, preco sme tu a co je nasou ulohou, uvedieme nas osud do suladu so Zemou a tym prispejeme k zemskej evolucii. Mozeme potom vratit Pana svetla spet na jeho prave miesto v urovni najvyssieho Boha v nas samotnych. Otvorenie smaragdu srca prispeje k harmonizacii zemskej mriezky.
Takto teda vypada pohlad Aura-Somy na jemnohmotnu anatomiu cloveka, na funkciu jeho osmich energetickych centier a troch hviezd.
Prepis prednasky Mikea Bootha
Jar 1998
skratene
Mike Booth : Aura-Soma prirucka
