Hledání odpovědí – Co je realita?
Je vesmír gigantický hologram?
V článku ,,Osvobození mysli a odpojení se od Systému“ a v přiloženém videu jsme se dotkli problematiky lidského myšlení a jeho role v tvorbě naší “reality“. Ve videu jsme mohli slyšet názory vědců zainteresovaných v této oblasti. Převážně se jednalo o vědce z prostředí kvantové fyziky. Osobně jsem přesvědčen, že nám do budoucna tento vědní obor přinese spoustu velmi důležitých informací, které budou radikálním způsobem bourat mnoho vžitých oficiálních dogmat a vytvořených konceptů, a tím pádem by mohly zásadním způsobem změnit vnímání našich životů. Je více než jisté – a můžeme to vidět denně – že tajná vládnoucí Agenda bude dělat vše proto, aby se nedostala pravda o skutečné povaze věcí v globálním měřítku na povrch.
V článku jsme hovořili o lidském myšlení. V jednom z odstavců jsem poukázal na rozdělení levé a pravé mozkové hemisféry a jejich odlišných rolí a také na to, že Agenda dělá vše proto, abychom byli uvězněni v té levé části, která je zodpovědná za tzv. logické myšlení, přičemž k evalvaci životních zkušeností užívá pouze nám známých pět smyslů. To je důvod, proč je například celý školní vzdělávací systém zkonstruován tak, aby zapojoval hlavně a především tu levou část. Proto je naprostá většina času ze školní docházky zaměřena na takové úkony, jako je memorizace dat. Tento jev lze dobře ilustrovat například v dějepise, kdy je žák veden k tomu, aby neustále operoval s nespočtem nepodstatných dat a letopočtů. Dá se říci, že dnešní systém školství slouží jako vězeňská cela levé hemisféry. Rovněž televize je dnes užívána z velké části pro tento účel. O televizi můžeme prohlásit, že v současné době patří k těm největším “hypnotizérům“.
Bývalý hlasatel BBC, člověk, který dlouhodobě studuje tuto problematiku – David Icke, hovoří v jedné z jeho úvah o tomto problému:
,,Jen si to představte. Narodíte se a dospíváte postupně do školního věku. Řeknou vám, že v prosinci je tu jakýsi Ježíšek, který plní přání, pokud jste byli hodní. Později se dovíte, že je to trošku jinak. Nebude vám na tom připadat nic divného, ale už zde mi připadá vůbec tato kulturní tradice jako opravdu zvláštní v moderním 21. století dětem, kteří vám uvěří cokoliv podobného… jim to právě divné nepřijde, protože oni v takovém světě jsou.. v magickém, a po letech z vás to dětství vymlátí! 🙂 Pokud si vzpomenete na to ranné dětství, tak jsme opravdu v jiném světě byli. Člověk se rodí naprosto nepopsaný a sice nemá ty zkušenosti a mozek nevyvinutý, ale je nejblíže Bohu, by se dalo říct.“
(Ukázka z přednášky D.Ickeho ZDE)
Tímto se D.Icke snaží poukázat na to, že v ranném dětství, ještě nezatíženém oficiálními dogmaty, je lidský mozek naučen přirozeně využívat i té pravé hemisféry, která je odpovědná za naší fantazii, abstraktno, za spojení s transcendentnem. Člověk má v tomto věku přirozeně velkou fantazii, a světu většinové společnosti nerozumí, a ani se o to sám nějakým způsobem nesnaží zajímat, dokud ho k tomu okolí nezačne postupně nabádat a vychovávat. Tímto postupně vznikají v člověku předsudky a naprogramované vzorce vnímání „reality“, skrze které pak jedinec filtruje přicházející informace a vůbec – celkovou realitu.
„Je zcela možné, aby člověk nebyl ve vězení, a přesto nebyl svobodný – nebýt fyzicky omezován v pohybu, a přesto být psychologicky chycen, přinucen myslet, cítit a jednat jak představitelé státu nebo někdo s privátními zájmy uvnitř státu chce, aby on myslel, cítil a jednal.“
„Povaha psychologického nátlaku je taková, že ti, kteří jednají pod omezením, jsou necháni v dojmu, že jednají podle vlastní iniciativy. Oběť manipulace mysli si není vědoma, že je obětí. Pro něj jsou zdi jeho vězení neviditelné a věří, že je svobodný. To, že není svobodný, je zřejmé lidem okolo. Jeho útlak je naprosto objektivní.“
Brave New World Revisited, Aldous Huxley, 1958
Při vnímání celkového obrazu reality, musíme tedy brát v potaz celou škálu skutečností, vzájemně tvořících kompaktní celek, a musíme se naučit zapojovat obě mozkové hemisféry. Existuje mnoho způsobů jak mozek naladit na určitý “změněný“ stav vědomí. Patří mezi ně například požití psychotropních látek, absolvování regresní terapie, holotropní dýchaní a mnoho dalších způsobů, jenž jsou mnohým starým kulturám známé po dlouhé věky. S těmito vyššími stavy vědomí jsme – dalo by se z určitého hlediska říct – spojeni stále, avšak jelikož jsme zaměstnáni stále v určitých místech mozku (velmi malých) tak si toto napojení neuvědomujeme, jako bychom k němu byly slepí. Jsme zkrátka příliš zaměstnáni na práci levé hemisféry a tím pádem zapomínáme na spirituální pojetí lidské bytosti. Jde zkrátka o to, že mozek pracuje jako jakýsi druh přijímače a zároveň vysílače, který musíme naladit, abychom se dostali na požadovanou vyšší úroveň, stejně jako když ladíte rádio, aby jste chytli požadovanou stanici.
Ve skutečnosti mnoho ,,nových“ poznatků z oblasti dnešní vědy jsou mnohým starým kulturám známé již po staletí. Tak se stává, že dnešní moderní věda teprve přichází na tyto skutečnosti. Mezi takové poznatky patří například zjištění, že vesmír funguje jako jakýsi obrovský hologram. Můžeme z určitého pohledu říct, že vesmír je ,,virtuální realitou“. Například David Bohm z Londýnské univerzity říká, že ve své hlubší úrovni je realita jakýmsi typem superhologramu, ve kterém minulost, přítomnost a budoucnost existují současně. To znamená, že s vhodnými nástroji může být někdy možné dosáhnout superholografické úrovně reality a získat výjevy z dlouho zapomenuté minulosti.
Podle mého názoru je toto tvrzení potvrzené schopnostmi mnoha skutečně vyspělých jasnovidců, šamanů, a vůbec všech bytostí kteří se zkrátka dokáží naladit na správné hladiny vnímání a získávají tak informace z realit nedostupných oku v trojrozměrném pojetí prostoru.
Na tomto místě bych upozornil na poznatky pana Stanislava Grofa, který se na poli těchto hraničních témat pohybuje řadu let, a určitě patří v tomto směru k těm známějším postavám.
Stanislav Grof cítí, že holografické paradigma nabízí model, který vysvětluje mnoho záhadných fenoménů zažitých lidmi během změněných stavů vědomí. V roce 1950, když vedl výzkum LSD jako psychoterapeut, se Grof setkal s pacientkou, která se nečekaně dostala do stavu, kdy se ztotožnila s druhem prehistorického plazu. V průběhu vize nejen že začala přesně líčit veškeré pocity, jako by byla opravdu plazem, ale dokonce podrobně popsala i jednotlivé části samčí anatomie. Mimo jiné uvedla, že hlava samce byla pokryta barevnými skvrnami. Grofa překvapilo, že ačkoli žena neměla do té doby žádné odpovídající biologické znalosti, z pozdějšího rozhovoru se zoologem vyplynulo, že u některých druhů plazů má barva v oblasti na hlavě vskutku důležitou roli jakožto iniciátora sexuálních podnětů. Případ této ženy nebyl zdaleka ojedinělý. Během své praxe se Grof setkal postupně s pacienty, kteří se identifikovali prakticky s každým druhem na evolučním stromě. Ba co víc, Grof si ověřil, že jejich zkušenosti často vystihují s neuvěřitelnou přesností zoologické detaily daného druhu.
Holografickému pojetí vesmíru se budeme více věnovat v některém z příštích článků. Prozatím uvádím odkaz na ČLÁNEK http://branyvnimani.cz/?article_id=10296, pojednávající o tomto tématu a taktéž na VIDEO
U pana Grofa ještě zůstaneme. Stanislav Grof je totiž také znám tím, že často upozorňuje na techniku tzv. holotropního dýchání. Tato metoda je spojená s hyperventilací a evokativní hudbou a u člověka, který ji na sobě aplikuje, by měla vést k rozšířenému stavu vědomí.
,,Silný transpersonální zážitek má velký léčivý potenciál a vede k procesu otevření a rozvoje osobnosti. Při tomto stavu vědomí, pro něž transpersonální psychologie zavedla termín holotropní, si jedinec uvědomuje své vnitřní sepjetí s celkem. Vědomí může překračovat hranice smyslového vnímání a neplatí pro něho omezení daná prostorem a časem. V holotropním stavu vědomí se pevnost a diskontinuita hmoty ztrácí a fyzikální zákony pozbývají svou platnost. Minulost a budoucnost mohou být prožívány současně. Subjekt může zakoušet sám sebe na mnoha místech ve stejném čase a je možné existovat souběžně v několika časových liniích. Pragmatická realita každodenního života, svět hmotných objektů a oddělených bytostí se jeví jako přelud. Identifikace s tělesným já mizí nebo je značně omezena. Jedinou pravou realitou je zásadní všeprostupující harmonická jednota všeho bytí. Pojetí lidské existence jako nesmiřitelného boje o přežití ustupuje novému obrazu života, vznešenému projevu kosmického tance či božské hry.“
Myslím, že v těchto slovech pana Grofa je v důsledku řečeno mnohem více, než se možná na první pohled může zdát. V těchto pár řádcích popisuje pan Grof celou řadu důležitých skutečností, na které se tu zaměříme zase někdy příště.
Co dodat?
Realita kterou prožíváme je velice iluzorního charakteru. Jsme vystaveni světu snů, a věříme, že to co vidíme pouhým okem je skutečné. Skutečná podstata všeho Bytí se však nachází úplně jinde….Svět je jevištěm a my jsme ti herci, kteří určují scénář celé hry…. Jednou z velice úspěšných věcí v životě je poznat sám sebe. Každý máme tuto cestu za poznáním jinak dlouhou, některým duším to může trvat (a také většinou trvá) mnoho a mnoho inkarnací, než v tomto směru dospějí.
Zde s dovolením utnu tuto část s tím, že se budeme této problematice věnovat prostřednictvím vybraných článků v budoucnu, a rozšíříme obzory v zde nastíněných tématech. Berte to tedy jako jakési pokračování probíraného tématu, které se snaží odpovědět na otázku: co je to realita? Na závěr tohoto článku bych vám rád nabídl k shlédnutí dvě videa, na kterých hlavní postavy pojednávají právě o roly tak potlačovaného potenciálu, ukrývajícího se v našem mozku.
Prvním videem je řeč Sira Kena Robinsona o problematickém přístupu vzdělávacího systému k žákům a o potlačování jejich přirozené kreativity. Video k shlédnutí ZDE http://video.google.com/videoplay?docid=4592566690262079944
Druhým videem bude nesmírně zajímavý příběh neuroanatomky Jill Bolte Taylor. Tato žena ve dvaceti minutách popisuje svůj silný životní příběh. Jill Bolte Tailorovou postihl v roce 1996 mozkový infarkt, který byl ovšem zajímavý jednou věcí, a to tou, že zranění zasáhlo pouze levou část její mozkové hemisféry, což této ženě umožnilo vidět svět více prostřednictvím té pravé. Jill Bolte Tailor popisuje průběh jejího infarktu i to, co se dělo po tomto zranění, a to, že jí bylo umožněno vidět za hranice toho, co do té doby neviděla…Tato neuroanatomka vydala i knihu s názvem My Stroke of Insight.
Adresa k shlédnutí videa:
Zde je překlad: http://vlcinsky.blog.cz/0803/jill-bolte-taylor-osviceni-zatemnenym-mozkem-cesky-preklad
Zaslal – Autor: Karel
