Historické kořeny enioanatomie

Historické kořeny enioanatomie

Historické kořeny enioanatomie

Některé poznatky a vědecky prokázané skutečností související s eniologií, enioanatomií, eniopsychologií, eniomedicínou, parapsychologií a psychotronikou

 

V této kapitole jsou chronologicky seřazeny některé poznatky, události, objevy apod., které mají souvislost s tématy eniologie, enioanatomie, eniopsychologie, parapsychologie, psychotroniky, eniomedicíny a léčitelství.

 

Údaje jsou čerpány z veřejně přístupných zdrojů, jakými jsou odborné knihy, vědecké časopisy, články apod. a z poznámek docenta Vasiľčuka, které celoživotně provádí v průběhu svého sebevzdělávání. U některých údajů nelze určit jejich zdroj. Týká se to především některých informací výrazně se lišících od obecně přijímaných výkladů skutečností (např. datování vzniku vesmíru, života, člověka apod.).

 

Posloupnost časového řazení se řídí termínem dokončení výzkumů nebo experimentů, tzn. podle případného druhého časového údaje. Některé body jsou vzhledem k jejich malé obecné známosti převzaté a přeložené z různých jazyků, proto některá uváděná jména jsou pouze foneticky přenesená do češtiny a jejich správný pravopis jsme dosud podrobně nezkoumali. Pokud se Vám podaří zjistit bezchybné znění zmíněných jmen, rádi uvítáme Vaše upozornění.

VYBRANÉ POZNATKY Z DÁVNOVĚKU, STAROVĚKU A STŘEDOVĚKU

 

 

 

 

-20 miliard let – vznik vesmíru

 

-15 miliard let – vznik Sluneční soustavy a postupně i planety Země

 

-4 miliardy let – zrození života na Zemi

 

-500 milionů let – vznik člověka současného vzhledu, žluté rasy

 

-30 milionů let – objevila se opice podobná člověku (pitekantropoid)

 

-25 milionů let – opakovaný vznik současného člověka v oblasti dnešního Íránu

 

-5 milionů let – vznik Achantropů v Africe

 

-100 000 let – vznik neandrtálského člověka

 

ČASOVÝ ÚDAJ NIKDO NEZNÁ – začátek věčné božské religie založené Stvořitelem

 

500 let př. n. l. – judaistická religie založená Abrahámem
250 let př. n. l. – budhistická religie založená Budhou
0 – křesťanská religie založená Ježíšem Kristem
600 n. l. – islámská religie založená Mohamedem

 

Každá z těchto religií doplňovala a rozšiřovala poznání o člověku, jeho bytí a duchovnosti.

okolo 5 000 př. n. l. – ájuvéda jako součást vědunské kultury prastaré árijské civilizace ukázala, že člověk má pět základních obalů:

 

1. anatomický
2. efírový
3. mentální
4. intelektuální
5. příčinný

 

ájurvéda pokládá Vesmír za jednotný živý organismus uspořádaný stejně jako lidské tělo; tvrdí, že zákony příčinnosti, podobnosti, spojení a vzájemné činnosti jsou základem Vesmíru a člověka

 

ve staroindické metafyzice a v ezoterních učeních je individualita člověka vysvětlována následovně:

 

 

 

 

1. věčné Já je společné pro všechny živé tvory

 

2. projekce věčného Já do jednoho bodu vesmíru tvoří individuální Já, osobnost nebo mentalitu

 

3. je to organismus duševní

 

4. je to organismus infraduševní

 

5. je to organismus astrální

 

6. je to organismus infraastrální

 

7. je to organismus fyzický

 

 

 

podle starotibetských historických rukopisů je člověk tvořen následujícími těly:

 

1. fyzické
2. éterické
3. emocionální
4. mentální
5. duchovní

 

vědomí dávných starověkých Rusů ukazuje na energo-silová centra a jejich lokalizaci ve fyzickém těle

 

4. tisíciletí př. n. l. – Kršna (Indie) ukazoval, že pozemský člověk je trojjediný, podobně jako Stvořitel, kterého v sobě člověk zrcadlí rozumem, duší a tělem

 

4. tisíciletí př. n. l. – Hermes (Egypt) odhaluje, že přirozeností člověka jsou 4 těla:

 

1. fyzické
2. efírové
3. astrální
4. duchovní

 

3. tisíciletí př. n. l. – v souladu s čínským učením akupunktury má lidské tělo 14 základních meridiánů (12 párových a 2 nepárové) a 12 párových svalově-šlachových meridiánů; na meridiánech jsou akupresurní (biologicko-aktivní) body

 

538 př. n. l. – v hebrejském učení Kabala je ukázáno, že aura člověka je součástí astrálního těla a je tvořena jemnou hmotou

 

0 – v souladu s křesťanským učením je člověk chápán jako trojjediný a je tvořen tělem, duší a duchem

kolem počátku našeho letopočtu – Agni Jóga říká, že člověk má ve fyzickém světě 7 těl:

 

1. fyzické
2. éterické
3. astrální (svět pocitů, emocí, přání)
4. mentální (svět myšlenek)
5. kauzální (karmické)
6. buddijské (intuitivní + vyšší duchovní rozum)
7. atmické (část Absolutna, naše pravé duchovní Já)

 

559 n. l. – Pifagor (Sýrie) ukazuje, že lidský duch pochází ze Stvořitele, vzniká z kosmického magnetického fluidu a je těsně spojen s duší; duše je podobná efírovému tělu, forma duše je podobná fyzickému tělu a je nesmrtelná

 

začátek 12. století – Bojlas a Lisbeult objevili, že lidé mají energii, pomocí které mohou na sebe vzájemně působit na dálku

 

 

 

 

 

VYBRANÉ VĚDECKY PROKÁZANÉ SKUTEČNOSTI, POZNATKY A ZÁVĚRY

 

 

Leonardo da Vinci (1452 – 1519) (Itálie) prováděl vědecká pozorování odstínů a polarizace barev; popsal 4 základní barvy: žlutou, zelenou, modrou, červenou a doplnil barevnou paletu bílou barvou na žlutém a černou barvou na červeném konci spektra

 

F. A. Paracelsus (1493 – 1541) ukázal, že svět věcí a člověka je dvojitý; hmota má tvrdou viditelnou a energetickou neviditelnou formu; energetická forma je prvotní; prvotní energie je fenoménem kosmického pořádku; v okolí hrubohmotných materií vytváří prvotní energie energetický obal, který se začal nazývat efírovým tělem; člověk má 3 těla:

 

1. fyzické – viditelné (konzistence)
2. přechodné – neviditelné (efírové biopole)
3. duchovní – věčné (astrální, kosmické) ve světě člověka je kosmický život

 

Isaac Newton (1642 – 1727) otevřel cestu k pochopení silového pole a „silových vln“, které obklopují vše živé a objasnil rozklad bílého světla na 7 barev; jeho práce v oblasti světla a silového pole byly prvními kroky ve výzkumu aury

 

1734 – 1815 – Helmont a Franz A. Mesmer prohlásili, že objekty živé a neživé hmoty jsou nabity energetickými fluidy, složení kterých je podobné elektromagnetickému poli; hmotná těla na sebe mohou vzájemně působit na dálku

 

1844 – John Scott Russel – solitony jsou izolované vlny, které neztrácejí energii a formu, pamatují si podmět svého podráždění a „živí“ se energií vnějšího prostředí; dva nebo více solitonů se mohou vzájemně prolínat; solitony mohou simulovat roli myšlenek, reagují na modlitby

Wilhelm von Reichenbach (1788 – 1869) dospěl k závěru, že pole aury člověka je podobné fluidu a energeticky se podobá světelným vlnám; levá půlka těla je záporný pól, pravá půlka těla je kladný pól

 

 

 

Převzato:  http://www.vasilcuk.cz/

 

 

 

 

 

 

 

Enioanatomia v 20. storočí

1911 – MUDr. Wiliam Kjulner ukazuje, že záře v okolí těla je strukturovaná do tří obalů:

 

1. čtyřcoulový (10,2 cm) tmavý obal – je nejblíže pokožce
2. pářepodobná hmota, která obklopuje první vrstvu
3. jemné světlo s nevýraznými konturami šířky asi 15,2 cm

 

1911 – Walter Killner předpověděl, že konfigurace aury koreluje s nemocí; použití barevných obrazovek a filtrů umožňuje vidět 3 obaly aury člověka

 

Dr. Olter Kjulner (1847 – 1920) prokázal, že v okolí fyzického těla, ve vzdálenosti 20 cm, je záře, která obsahuje odpovídající spektrum barev; nemocný orgán nebo část těla se projevují v auře tmavou skvrnou

 

Wilhelm Ostwald (1853 – 1932) zkonstruoval obrazovku, která obsahuje všechny existující barvy včetně bílé a černé; tento systém pomáhal klasifikovat barvy a sloužil k určení eticko-psychických vlastností člověka na základě jím vybraných barevných odstínů; každá barva je charakterizována barevným odstínem, jasem a sytostí

 

1937 – Oscar Benhella vyrobil brýle umožňující vidět auru člověka

 

1940 – George de la Var studoval vyzařování živých látek a dokázal, že toto vyzařování je možno využívat při diagnostice nemocí a při léčbě na dálku

 

1944 – A. G. Gurvič (SSSR) vypracoval teorii biologického pole fyzikálních a biologických objektů; všechny fyzické a biologické objekty jakékoliv úrovně mají svoji energostrukturu; pro živé objekty je charakteristická dynamicky proměnlivá energostruktura; neživé objekty mají tuto energostrukturu relativně stabilnější a tato se může měnit vlivem fyzikálních a chemických faktorů; každá buňka má své pole; jejich integrace a vzájemné působení tvoří pole živého objektu

 

1945 – V. I. Vernadskij (SSSR) zformuloval teorii noosféry, tj. sféry rozumu a samostatně existujících myšlenek; živá hmota je kosmoplanetární fenomén a sotva může mít původ na Zemi

1949 – Prof. S. Kirlijan, DrSc., Prof. V. Kirlijan, DrSc. (SSSR) poprvé na světě byla ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli zachycena aura člověka; v současné vědě je tento jev nazýván Kirlijanův efekt

 

1930 – 1950 – Wilhelm Reich studoval organickou energii v přírodě; nabídl psychoterapeutickou metodu využití organických energií; zkonstruoval specifický přístroj pro zaznamenávání a akumulaci organických energií

 

1950 – V. Iljušin (SSSR) prokázal existenci bioplazmy (5. forma hmoty); experimentálně potvrdil existenci energie bioplazmatického pole tvořeného ionty, volnými protony a elektrony; bioplazmatické částice se stále obnovují a díky chemickým procesům v buňkách jsou v neustálém pohybu; byla stanovena relativní rovnováha kladných a záporných částic, které se oddělily od organismu, tento pohyb je měřitelný vědeckými přístroji

 

1876 – 1951 – F. Zanerbruch prokázal existenci elektrického pole aury

 

1959 – Dr. Leonard Ravic (Universita Uiľjamy I Mery) demonstroval, že elektrické pole člověka kolísá v závislosti na psychické a mentální stabilitě; tvrdil, že existují pole spojená s procesy myšlení

 

1930 – 1960 – Harold Burr a F. S. Nordgrup – uspořádání organismu je určeno životním polem

 

1950 – 1960 – L. S. Ravic – z interference životního a mentálního pole vznikají psychosomatické symptomy

 

1960 – R. A. Granit (Finsko, roz. Švéd), H. K. Hartline (Anglie), G. Wald (USA) při výzkumu lidského oka zjistili, že třemi základními receptorovými barvami nejsou červená, modrá a zelená, jak dříve tvrdili Young a Chelmcholzd, ale jsou jimi žlutozelená, žlutá a ultramarinově modrá barva

 

1920 – 1968 – E.I. Rerich – Živá Etika ukazuje strukturu člověka:

 

„Já“ – božské, duchovní, ohnivé, nadlidské, neměnné – Božská Monáda

 

„Já“ – duchovní nebo jemný, věčný počátek člověka, jediné pro všechna vtělení a životy, jejich reálné podstatné jádro – individualita

 

„Já“ – tělesné, hmotné, smrtelné, dočasné – osobnost

 

 

 

ohnivá, jemná a fyzická těla vyznačují možnost a čas pobytu člověka v různých světech: ohnivém, jemném a fyzickém

 

1968 – G. A. Sergejev (SSSR) ukázal, že intenzita záření bioplazmy v momentu strachu nebo silného nervového vzrušení se zvětšuje 2-3x; bioplazma se maximálně soustřeďuje v mozku

 

1968 – M. Rederfer (USA) předpověděl, že se kvantové obaly skládají z neutrínového plynu (chladná leptonová bioplazma)

 

1970 – Dr. Chideo Ušida (Japonsko) experimentálně prokázal existenci aury člověka, zvířat, rostlin a anorganické hmoty

 

1970 – David Forst, Barbara Ann Brennan, Karen Hestla (všichni USA) prokázali vliv lidského energetického pole na laserový paprsek

 

1979 – Dr. R. Becker (USA) popsal úplný obraz elektrického pole člověka, které kopíruje formu fyzického těla a centrální nervové soustavy; elektrické pole může měnit formu a konzistenci v závislosti na fyziologických a psychických změnách člověka

 

1970 – 1980 – John Perakos, Richard Dobryn, Barbara Ann Brennan (všichni USA) prokázali klinickým výzkumem, že intenzita vyzařování lidského energetického pole koreluje s emocemi

1983 – 1986 – člen korespondent Akademie lékařských věd Prof. J. V. Hulajev (SSSR) a Prof. E. E. Hodik, DrSc. matematicko fyzikálních věd objasnili, že v nepracovním stavu je intenzita vyzařování fyzikálních polí senzibilů a lidí z kontrolní skupiny přibližně stejná; při přechodu senzibilů do pracovního režimu se intenzita infračerveného a nadvysokofrekvenčního vyzařování na dlaních značně zvětšila; současně vznikalo slabé optické záření prstů rukou a nízkofrekvenční kolísání elektrických potenciálů svalů spojené s třesem

 

1986 – D. I. Mendelejev a I. Smit (SSSR) ukázali, že masy mikroleptonů jsou různé:
m = 10-30g – 10-3xg; mikroleptony při přechodu z vyšších kvantových obalů na nižší vyzařují kvanty energií: Emn = hmn v rozsahu od 10-9 do 10-2 sV, což je chladná plazma

 

1987 Barbara Ann Brennan (USA): fyzické tělo člověka je prostoupeno a obaleno sedmi energetickými těly:

 

1. Éterické tělo (nižší éterický aspekt)
2. Emocionální tělo (nižší emocionální aspekt)
3. Mentální tělo (nižší mentální aspekt)
4. Astrální tělo (astrální plán – most)
5. Tělo éterických předloh (fyzický aspekt)
6. Nebeské tělo (emocionální aspekt)
7. Kéterické tělo (mentální aspekt)

 

těla Éterické, Emocionální a Mentální se započítávají do fyzického plánu a Tělo éterických předloh, Nebeské a Kéterické do duchovního plánu; těla Éterické, Mentální, éterických předloh a Kéterické (1,3,5,7) mají fixovanou strukturu, těla Emocionální, Astrální a Nebeské (2,4,6) se skládají z fluidoobrazových částic, které nemají konkrétní strukturu

 

1988 – Valeria Hunt (USA) říká, že na lidské fyzické tělo se můžeme podívat z hlediska kvantové koncepce energie, která má začátek v anatomicko-buněčných strukturách funkčního fyzického těla; holografický pohled na lidské elektrické pole může být pravdivým; poprvé byly elektronickými přístroji zaznamenány charakteristiky (frekvence, amplituda a čas) barevného vyzařování; byly objeveny souvislosti mezi frekvencí a barvou energetických vyzařování, která se nejenom koncentrují kolem fyzického těla, ale i odcházejí od těla do prostoru; tak je vědecky potvrzeno tisícileté historické subjektivní pozorování barevného spektra vyzařování aury člověka; čakrám jsou přiřazeny stejné barvy, které byly uváděny v prastarých metafyzických knihách

 

1989 – fyzik J. Staier (Belgie) prokázal existenci mikroleptonů (tachyonů), jejichž rychlost 1,2 krát převyšuje rychlost světla

 

80. léta – Profesor fyziky a biofyziky lékařské fakulty a Univerzity v Puat´é (Francie) Reži Djutei předpověděl, že vesmír je postaven na 3 základech:

 

1. dosvětelný svět (svět „bradionů“, ve kterém žijeme)
2. světelný svět (svět „luxonů“)
3. nadsvětelný svět (svět „tachyonů“)

 

1960 – 1990 Andrea Puharich zjistil, že frekvence magnetického pole na rukou léčitelů má velikost 8 Hz; vyšší nebo nižší frekvence nemají léčivý účinek

 

1970 – 1990 – Hiroshi Motojama zjistil, že vyzařování akupresurních drah může být využito při diagnostice a léčbě

 

1990 – Erast Andreankin (SSSR) pozoroval a studoval vliv motlitby na solitony u solitonových generátorů; dokázal, že modlitba „oživovala“ solitony; tímto objevem byla prokázána nejenom existence Stvořitele, ale i to, že frekvence modlitby jsou zvukovým energo-informačním kódem mezi člověkem a vesmírem, tento kód spojuje hmotný svět s Bohem; dále tímto bylo prokázáno, že Bůh stvořil všechno pomocí slova

 

1991 – Marcela Müllerová – Paloučková, Jan Palouček (ČSFR): v určité vzdálenosti se bioenergetická pole lidí navzájem pronikají a probíhá mezi nimi výměna informací; vibrace bioplazmatického pole jednoho člověka mohou rezonovat s identickými vibracemi bioplazmatického pole jiného člověka

 

1991 – J. Houska (ČSFR) dokázal, že stabilita a dynamika bioplazmy závisí na vnějších fyzikálních podmínkách magnetického pole Země, na ionizaci vzduchu aj.; polarita jednotlivých částí těla muže a ženy je opačná; každá paže a prsty mají jinou polaritu; polarita pravé paže muže je kladná, polarita pravé paže ženy je záporná

 

1991 – kniha Parapsychologie (SRN, Mnichov): struktura energetického těla člověka je ve značné míře charakterizována vlivem kosmických energií; tento vliv je závislý na postavení planet, biologických rytmů organismu muže a ženy, biosféře a kosmu v momentu oplození; od chvíle vzniku energetického těla se stanovuje jeho spojení s kosmickým vědomím a archaickým podvědomím; kosmoenergetický rozdělovací systém energetického těla je prostřednictvím vzájemných bioenergetických působení spojen s nervovými pletenci; proto může být v jakýkoliv moment předána fyzickému tělu kosmická energie jako „energie života“; je možný přímý vliv kosmu na organismus člověka prostřednictvím kosmoenergetických impulsů procházejících přes struktury energetického těla; energetické tělo je nesmrtelné, bylo před narozením a po smrti fyzického těla se od něj odpojuje, aby mohlo existovat dále jako součást kosmického vědomí

 

1991 – významný ruský pravoslavný bohoslovec O. Meň napsal: křesťanská antropologie uznává v člověku tři úrovně, které odpovídají třem hlavním aspektům poznání a trojité struktuře reality; první, nejvíce spojená s vnější přírodou, je úroveň fyzického těla; druhá, hraniční – Duše nebo psychika; třetí, nejhlubší – Duch; Duch tvoří lidské „Já“ a tu vyšší vlastnost člověka, ve které se zrcadlí Obraz a Podoba Boha

 

1970 – 1992 byli v SSSR prokázány anatomicko-funkční vlastnosti meridiánů a akupresurních bodů

1992 – Břetislav Kafka (ČSFR) prokázal přítomnost magnetických a duševních fluidů v buňkách; magnetický fluid se syntézuje v protoplazmě a je z ní také vyzařován; duševní fluid se syntézuje v jádrech buněk a je z nich rovněž vyzařován; magnetické a duševní fluidy se vzájemně značně liší svými charakteristikami a svým vlivem na organismus člověka

 

1993 – Prof. J. M. Levinson, DrSc., MUDr. M. J. Levinson (Rusko) prokázali, že každá buňka, orgán a celý organismus mají své specifické bioenergostruktury; tvrdí, že v každé živé buňce, v každém orgánu a v celém organismu je vlastní specifická bioenergostruktura, která je umístěna ve vnitřním prostotu a v okolí morfologické struktury a podvědomě se řídí funkcemi orgánů; v živém organismu a v prostoru kolem něho existuje vždy bioenergie v podobě biofyzických polí spojených v jedno biopole organismu; svět energií, které tvoří biopole je ne vždy výsledkem chemických, fyzikálních a fyziologických vzájemných působení v organismech, ale i dosud vědě neznámých zdrojů vzniků energií; biopole organismu je individuální a ovládá individuální program životaschopnosti

 

1993 – R. M. Miller, J. M. Harper (Anglie) objevili, že mužské energotělo a ženské energotělo mají v porovnání s fyzickými těly opačný význam; energetické kanály v mužském energotěle jsou jemnější a citlivější, než v ženském energotěle; energetické kanály v ženském energotěle jsou silnější, než v mužském energotěle; ženská energotěla podléhají v menší míře vlivu biopatogenních agresivních energií; existují mnohačíselné, individuální a pohlavní odlišnosti energotěl

1993 – N. A. Kozina (Ukrajina) vyzkoumala, že biopole člověka se vlnově posiluje a zeslabuje v závislosti na vzdálenosti od fyzického těla, s tendencí postupného zeslabování; přední plocha a pravá strana těla jsou nabity kladně, záda a levá strana těla záporně; horní a dolní končetiny jsou z vnější strany nabity kladně, hřbety rukou a vnitřní strana všech končetin jsou nabity záporně

 

1990 – 1994 J. Charon (Francie) dokázal, že v každé buňce je obsaženo sto miliard elektronů, které nesou informace o našem duchovním Já

 

1993 – 1994 – N. A. Kozina (Ukrajina), Prof. J. M. Levinson, DrSc., MUDr. M. J. Levinson (Rusko), Ejmis Uollis, Bill Chenkin (Anglie) – velikostí, formou, objemem, konzistencí, teplotou, intenzitou a nasyceností barvy aury je možno provádět diagnostiku zdraví, mentálního, emociálního a psychického stavu člověka v daný časový okamžik a v daných podmínkách

1994 – Ejmis Uollis, Bill Chenkin (Anglie) zjistili, že barva aury se projevuje v podobě pásem, chaotických skvrn a mas, ve kterých jsou společně smíchány všechny barvy; základní barvy aury se střídají pomalu a postupně v průběhu týdnů, měsíců, ale i let; velmi zřídka je možno vidět auru, která by neměnila barvu a ve které by barvy nepřecházely jedna v druhou a neměnily by se v čase

 

1994 – v Bioinformačním ústavu A. S. Popova (Rusko) objevili vědci v živých organismech elektrické vibrace (frekvence 300 – 2000.10-9m); tuto energii vibrace pojmenovali biopolem nebo bioplazmou

 

1994 – Prof. MUDr. D. V. Kanbyba, DrSc. (Rusko) ukazuje, že v ruské mystice je svět rozumových bytostí charakterizován následovně:

 

 

 

  1. 1. fyzické tělo
  2. bioenergetické tělo – komplex fyzikálních polí živých buněk celého organismu, které formují „holografiký energoobraz“ fyzického těla (odtud „energopaměť“, „energootisky“ atd.)
  3. univerzální protoenergetické pole, které se projevuje:

a) prostřednictvím živé hmoty a její energie

b) prostřednictvím neživé hmoty a elementárním fyzikálním polem

 

4. univerzální psychické pole, které se projevuje v podobě komplexu psychických polí

 

 

 

z následujících částí:

 

 

 

a) psychická pole buněk organismu

 

b) psychická pole podvědomé činnosti mozku

 

c) psychická pole vědomé činnosti mozku

 

všechny části psychických polí se sjednocují a tvoří psychické pole planety;

 

moderní ruská magie uznává, že člověk má 4 těla:

 

1. duchovní
2. astrální
3. efírové
4. fyzické

 

věčná těla – duchovní a astrální, smrtelná těla – efírové a fyzické

 

1994 – Prof. MUDr. D. V. Kanbyba, DrSc. (Rusko) zkoumá slabé světlo (biochemoluminiscence), které je vlastní všem živým organismům; biochemoluminiscence má intenzitu 10-100 kvant za vteřinu na 1 cm2; mechanismus vzniku biochemoluminiscence je postaven na vzájemném vlivu volných radikálů, přičemž se uvolňuje energie; slabé světlo doprovázejí biochemické procesy

 

1995 – PhDr. Z. Rejdák, K. Drbal (ČR) prokázali, že hustota plazmy je sto milionů částic v 1cm3, což odpovídá konceptu elektronové plazmy; výkon elektrického pole bioplazmy člověka dosahuje 1 000 W/cm, což je dostatečné pro přemístění předmětu o hmotnosti 30g na vzdálenost několika centimetrů

 

1996 – V. V. Danilov (Rusko) informoval o výzkumu vědců, kteří porovnávali matematické modely lidské řeči s genetickým kódem a došli k závěru, že jejich geometrie je podobná; tito vědci potvrdili, že genetický kód je stavěn podle stejných zákonů jako lidská řeč nebo slova; díky tomu se stává srozumitelným výrok: „Na počátku bylo slovo a to slovo bylo Bůh a toto slovo se stalo tělem?“; DNK byla stvořena podle zákonů lidské řeči tak, jako ji Bůh stvořil pomocí slova, což je jedním z důkazů existence Stvořitele

 

1996 – Choa Kok Sui (Filipíny) prokázal, že biopole člověka se skládá z vnitřní a vnější části; vnitřní pole obsahuje a opakuje anatomický reliéf fyzického těla a nazývá se vnitřní aurou nebo aurou zdraví; vnitřní aura léčitelů střední kvalifikace vyplňuje prostor 1m kolem fyzického těla, u léčitelů vysoké kvalifikace je to asi 3m a léčitelům s nejvyšší kvalifikací vyplňuje tato aura prostor kolem jejich fyzického těla přibližně 50m a více; od fyzického těla odcházejí bioplazmatické prameny, které pronikají vnitřní aurou a nazývají se prameny zdraví; vnější aura zaujímá stejný prostor jako aura vnitřní, ale obepíná větší objem vnějšího prostoru v okolí fyzického těla; venkovní pole tvoří střídavě umístěná pásma s kladnými a zápornými náboji; forma venkovní aury připomíná obal podobný vajíčku zúženého dole a rozšířeného nahoře, což se podobá převrácenému vajíčku; aura člověka připomíná model dvoupólového magnetu: kladný pól je umístěn v oblasti od hlavy ke stydké kosti, záporný pól od stydké kosti k chodidlům; ve vnější auře je umístěno větší spektrum barev

 

1980 – 1998 – Akademik Prof. A. Ignatenko, DrSc. (Ukrajina) zkoumal jemnohmotná těla člověka a klasifikoval je na aurální (4 základní a 3 doplňková) a duchovní;

 

aurální těla:

 

 

 

1. fyzicko-energo-informační
2. doplňkové tělo CIS
3. éterické
4. doplňkové tělo DIS
5. astrální
6. mentální
7. doplňkové mentální FIS

 

4 základní a 3 doplňková těla tvoří auru člověka;

 

duchovní těla:

 

8. karmické
9. doplňkové karmické GIS
10. intuitivní
11. doplňkové intuitivní AIS
12. tělo Duše – Panny Marie
13. tělo duchovnosti – Ježíše Krista
14. tělo Ducha svatého
15. tělo Stvořitele – Mahátmá

duchovní těla tvoří Duši, nejvyšší rovinu vědomí, naše Já, které nikdy neumírá;

 

jemnohmotná aurální a duchovní těla mají holografickou strukturu, která je nositelem kosmického kódu, informací o velikosti karmy a způsobu její realizace; každé jemné tělo má svoji propustnost pro informace; tato propustnost je závislá na velikosti karmy; člověk myslí jemnými těly, která odrážejí úroveň vědomí člověka; aurální a duchovní těla jsou přes čakry spojena energo-informačními kanály s energo-informačními sférami Země a s odpovídajícími úrovněmi vesmíru; člověk je mikrokosmem a mnohaúrovňovým energo-informačním systémem, který je spojen energo-informačními kanály s makrokosmem; struktura mikrokosmu a makrokosmu je stejná; člověk má identické formy stavby jemných těl stejně, jako má i vesmír; vše, co má vesmír, má i člověk; anatomie kosmického člověka je mikrokosmem, ve kterém se odráží makrokosmos; při klasifikaci jemnohmotných těl člověka odhalil nové možnosti v těchto oborech:

 

1. psychoenergosugestologie
2. kosmopsychoenergosugestologie
3. kosmoeniopsychologie
4. holografické programování
5. energo-informační výměna mezi člověkem a vesmírem

 

80. – 90. léta – Robert Beck – korelace pulsu léčitele s pulsací pole Země tvoří vlnu šumana

 

80. – 90. léta – K. Korotkov (SSSR) v institutu optiky a mechaniky LITMO v St. Peterburgu prokázal a potvrdil objektivními experimenty dlouhověké tvrzení křesťanů, že smrt fyzického těla neznamená konec života člověka, ale že je začátkem postupného přechodu do jiné formy existence; na Zemi zůstane mrtvé fyzické tělo, Duše odchází do světa jemných hmot a život pokračuje formou jemných energo-informačních substancí; experimentálně prokázal existenci duše člověka (její hmotnost je 2,5 – 12g)

 

80. – 90. léta – V. Frolov (SSSR) prokázal, že v buňkách jsou přítomny leptony, které mají podobnou morfologickou strukturu jako buňka, mohou být vyzařovány do okolí a samostatně existovat; z organismu uvolněné mikroleptonové koncentrované struktury mohou mít vlastní chování, vědomě se projevují, žijí svým rozumovým životem a přijímají samostatná řešení

 

80. – 90. léta – Akademik Kaznačajev (SSSR) vyfotografoval bioplazmatického fantóma člověka; definoval ho jako organizovanou živou hmotu s vlastním vyvinutým receptorovým polem a rozumem

 

80. – 90. léta – J. Zimmerman vyzkoumal, že léčitelův mozek nabývá stavu pravo-levé synchronizace na rovině alfa, podobný jev nastává i u pacienta při jeho léčbě

 

1992 – 2002 – Doc. Anatolij Vasiľčuk, CSc. (Ukrajina) vypracoval funkční anatomii jemnohmotných těl člověka

 

1995 – 2006 – Doc. Anatolij Vasiľčuk, CSc. (Ukrajina) popsal lidstvu neznámé psychoemocionální, psychofyziologické pocity, vjemy, emoce a prožitky lidí, které vznikaly během telepaticko-holografických informačně-energetických polymorfofunkčních aplikací jejich jemnohmotných těl; monografii připravil k tisku Ing. Věroslav Hudec (Česká republika)

 

 

 

 

 

 

 

převzato:  http://www.vasilcuk.cz/

/ Duchovno / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz