Světelné peníze – počátek nové ekonomiky

Světelné peníze – počátek nové ekonomiky

Světelné peníze – počátek nové ekonomiky

Světelné peníze jsou bezprecedentním mezníkem v obecně známých dějinách Země. O jejich vzniku a principu jsem psal v článku „Časové smyčky Omega“. Zmíním tedy tuto část jen stručně. Přechodem obratníku (začátek 2/2 VCU) byly splněny podmínky pro přiřazení světelného atributu do té doby neutrálnímu oběživu – penězům. Tím bylo neutrální oběživo polarizováno a vznikl fenomén nazývaný „Světelné peníze“. Od počátku července 2008 jsou Světelné peníze jediným světovým oběživem. To se pochopitelně okamžitě projevilo v celkové světové ekonomice. Dle zákona rezonance mohou být Světelné peníze používány pouze pro světelné účely, tedy účely souladné s Galaktickou transformací 2012 (dále jen GT 2012) a Systémovým plánem pro 2/2 VCU. Princip je jednoduchý: činnosti s GT 2012 souladné Světelné peníze přitahují a činnosti s ní nesouladné nebo dokonce protichůdné je odpuzují. Nějakou dobu budou existovat (ve vztahu k GT 2012) i neutrální činnosti, které se budou muset ovšem co nejdříve rozhodnout, kam chtějí patřit. Neutrální činnosti sice Světelné peníze mohou používat, ale jejich získávání je pro ně značně obtížné.

Termín prvovýrobce zde v textu představuje každého, kdo vyrábí výrobek nebo se přímo podílí na zkvalitňování a rozvoji výrobku (tvoření).

Termín výrobek je zde zástupným komplexním termínem, zahrnujícím vše vytvořené. Patří sem např. i poskytované služby.

Současně se vznikem a zavedením Světelných peněz je na Zemi průběžně prováděno i několik úprav problémových lidských činností. Tyto úpravy tvoří vlastní mechanizmy tzv. „instalace“ a „deinstalace“ činností, o kterých dále v textu hovořím. Úpravy jsou provedeny drobnými systémovými změnami matric příčina-následek a akce-reakce. Dále pak snížením úrovní některých systémových korekcí lidského světa (množství oprav důsledků lidského konání, prováděné kontinuálně Systémem). Nazval bych je souhrnně: Aktivace nových ekonomických pravidel. Mezi hlavní změny, realizované nejdříve, patří úplné deinstalování burzy a obchodu z lidského světa a transformace bankovnictví. O těchto procesech zde budu psát podrobněji.

Ve vztahu činnosti jedince k celku můžeme definovat dva základní postoje – principy:

Světelný princip – vědění je užíváno pro rozvoj celku a činnost jedince je tvořivá. Jsou uplatňovány souladně se systémovou vůlí, souladně s GT 2012 a mají přesah na ostatní jedince – na celek. Takové počínání je konstruktivní, snižuje entropii a podporuje růst harmonie. Jedinec při něm svou aktivitou pomáhá rozvíjet sebe a celek. Respektuje svobodnou vůli ostatních jedinců. Finanční prostředky žádá ve správné výši pouze jako odměnu za svoji tvořivou činnost, není jimi motivován. Odvedená činnost se musí rovnat přijatým finančním prostředkům.

 

činnost jedince = finanční odměna

Temný princip – zde činnost jedince není souladná se systémovou vůlí ani s GT 2012 nebo je dokonce postavena proti této vůli. Jedinec nic nevytváří, ale bere ode všech – parazitní jev. Vědění je zneužito pouze pro potřeby konkrétního jedince či úzké skupiny jedinců. Takový jedinec ovlivňuje a upravuje strukturu finančnictví, energetiky a dalších obecně rozšířených oborů. Vymýšlí a uvádí do praxe činnosti, umožňující výkonné parazitování jedince na celku. To vše pod těmi nejušlechtilejšími záminkami. Nahromaděné finanční prostředky pak nadále používá k rozrůstání a upevňování své moci nad ostatními tvořivými jedinci, navyšování svého zisku a pochopitelně k brzdění GT 2012.

 

činnost jedince < finanční zisk

 

 

Burza (obchod s cennými papíry)

 

 

Není zase tolik lidských činností, které by tvořily dokonalý protipól světelnému principu. Burza (obchod s cennými papíry) je však jednou z nich. Vlastní princip fungování je obecně znám, proto jej zmíním jen ve zkratce. Uměle vytvořený systém umožňuje jedinci „legální“ parazitování na celku. Jedinec zde nic nevytváří, ale přitom bere ode všech. Za tímto účelem ovlivňuje a zneužívá příslušné informace. Tato činnost je v současnosti na planetě Zemi úplně deinstalována bez náhrady. Není již Systémem žádána, její úloha skončila spolu s 1/2 VCU.

 

 

Obchod a re-klama

 

 

Obchod je dalším souhrnem lidských činností, splňujících temný princip. Jak už název napovídá, jde o obchod, obchvat, náhradní cestu neboli vychytralost, která záměrně obchází přímou cestu.

Funguje následovně: Souladný prvovýrobce vyrobí konkrétní předmět (tvořivá činnost) a stanoví jeho skutečnou cenu. Obchodník jej od něj odkoupí a se ziskem prodá dalšímu obchodníkovi nebo spotřebiteli. Sám nic nevytváří, pouze profituje (parazituje) na tvořivé práci souladného prvovýrobce. Jeho jediným motivem je tedy logicky pouze zisk. Zavede proto návazné podpůrné činnosti, které budou primárně ovlivňovat mysl lidí ve prospěch stále většího prodeje, čímž dochází k nesmyslnému zvyšování výroby a tudíž zbytečné devastaci přírodních zdrojů Země. Jsou to obory, ve kterých jde primárně o zneužití vědění za účelem navýšení zisku jedince. Jde o aktivity specializované na účelové vymývání mozků, tvorbu nových imperativů a zanášení lží do lidského vědomí a podvědomí (dealer D2). Souhrnně se tyto činnosti nazývají „re-klamy“ (opakované účelové lhaní).

Do obchodu patří pochopitelně všechny typy tzv. provizí a veškeré aktivity, které jsou motivovány ziskem. Abychom to shrnuli, obchod je vše, co dovolí parazitování jedince na jiném jedinci či celku a vše, kde cena výrobku cestou od souladného prvovýrobce ke spotřebiteli roste, ale kvalita (skutečná hodnota) zůstává stejná.

cena výrobku = výrobek (skutečná hodnota) + provize obchodníka (parazitní položka)

Součástí obchodu je i nesouladný prvovýrobce. Jeho vůle se s vůlí obchodníka shoduje a parazitují společně. Společně také většinou vytváří velké nadnárodní spolky. Obchod i re-klama jsou na Zemi také úplně deinstalovány bez náhrady.

Místo obchodu jsou instalovány nové typy distribucí. Ty mají mnoho podob. Distribuční síť je např. součástí přímo souladného prvovýrobce (jeho vlastní síť prodejen) nebo externího distributora, který splňuje podmínky světelného principu a může tak čerpat Světelné peníze. Takový distributor dodává výrobek získaný od souladného prvovýrobce konečnému spotřebiteli za stejnou cenu, za jakou jej získal.

výrobek = výrobek

Sám je financován paušálně Světelnými penězi např. konkrétním prvovýrobcem, městem či státem. Není tedy motivován množstvím distribuovaného zboží, ale řídí se pouze skutečnou potřebou koncového spotřebitele. V takovémto uspořádání není koncový spotřebitel ke koupi zboží ničím a nikým vybízen či nucen.

 

 

Bankovnictví

Bankovnictví trpí podobnými symptomy jako obchod. V principu je to doplňková, sekundární služba, která má usnadňovat život tvořivým jedincům. Její vlastní spotřeba proto musí být velmi malá. V praxi se z ní ovšem stala primární služba, která pro svůj provoz potřebuje velké finanční prostředky tvořivých jedinců.

Uvedu příklad: jedinec si uloží své finanční prostředky v bance. Za to, že je má uloženy musí ovšem zaplatit. Zaplatit musí i za každý pohyb či operaci se svými penězi. Jeho peníze jsou přitom používány bankou k dalším pro ni vysoce ziskovým činnostem. Zde vidíme, že bankovnictví svoji stávající povahou naplňuje temný princip, Světelné peníze sem tedy přicházet nemohou, naopak zde probíhá odliv finančních prostředků.

Bankovnictví nebude deinstalováno úplně, půjde spíše o jeho transformování. V první fázi, která právě teď probíhá, bude většina světového bankovnictví Systémem ponechána svému osudu. Ukáže se tak skutečný stav věcí a banky postupně ukončí svoji činnost. Finanční prostředky (pokud ještě nějaké zbyly) budou vtaženy zpět do sítě Světelných peněz.
Ve druhé fázi, která se bude prolínat do první, bude instalována nová forma bankovnictví. Budou ji vykonávat ti jedinci, kteří se cítí být skutečnými správci finančních prostředků.

Nové bankovnictví bude opět sekundární doplňkovou službou, správcem a pomocníkem při distribuci Světelných peněz. Bude fungovat následovně: Jedinec si uloží své finanční prostředky v bance. Účet i veškerý pohyb s jeho finančními prostředky jsou zdarma. Výše jeho uložených finančních prostředků se vlivem banky nijak nemění (žádné úroky ani poplatky), uložené peníze nejsou bankou nijak dále využívány. Banka tedy není motivována počtem spravovaných klientů ani množstvím provedených finančních operací či celkovým objemem financí. Platí tedy pravidlo:

uložené finanční prostředky = vyzvednuté finanční prostředky

Půjčování finančních prostředků se při účasti Světelných peněz stane postupně nepotřebnou věcí. Bude-li se však přesto realizovat bankami nového typu, bude pochopitelně zachováno stejné pravidlo:

půjčená částka = vrácená částka

Banka nového typu a její správci finančních prostředků budou placeni paušální částkou, např. městem či státem. Výše této částky bude odpovídat skutečně odvedené práci. Provoz takové banky bude v porovnání se starým způsobem bankovnictví velmi levnou záležitostí.

Mohlo by se zdát, že realizovat tak veliké změny ještě před vlastním dimenzionálním prostupem nebude mít pro Zemi a lidstvo velký smysl. Má to však veliký význam, neboť se lidé setkají s některými pokročilými principy 5D ještě ve 3D. Rozpomenou se na ně, vyzkouší si je a vlastní přechod pro ně bude pozvolnější.

Každý jedinec na planetě Zemi si musí sám zrevidovat svůj přístup k získávání finančních prostředků a nakládání s nimi. Musí také zrevidovat činnosti, jimiž se zabývá a způsob, jakým užívá své vědění. Fenomény „Světelné peníze“ a „Faktor harmonického majetku“ akcelerují vývoj lidské společnosti způsobem hodným „Kvantového skoku“. Chce-li jedinec či větší celek, aby k němu přicházely Světelné peníze, musí své činnosti transformovat tak, aby odpovídaly světelnému principu. To bude vyžadovat spoustu změn především na úrovni jednotlivců, neboť právě jednotlivec je plně odpovědný sám za sebe.

Lidstvo je pochopitelně silně poznamenáno sestupem do hlubokého zapomnění, kterým skončila 1/2 VCU. Zvyklo si na klece, zámky, hradby a zákazy. Neumí bez nich žít. Řídí se pravidlem, co není zakázáno je povoleno. Dostane-li se takto poznamenaný jedinec k moci, uspokojuje své potřeby klidně na úkor ostatních a to až do bodu, kdy jej musí Systém odstavit.

Lidstvo se musí velice rychle rozpomenout na své skutečné kvality. Každý jedinec musí přesně vědět kam až může ve svém počínání zajít, aby nedošlo k omezení jiného jedince, aniž by mu to někdo nařizoval. Kvalitou civilizace je její moudrost a celková harmonie. Vyspělá civilizace nepotřebuje omezení a hradby, je neinvazivní a plně soběstačná. Každý jedinec takové společnosti ví co má dělat a nese za své činy plnou odpovědnost. Nejsou nutná přísná nařízení, neboť pouhé narušování harmonie je zde veřejnou ostudou.

Ano, je to typická charakteristika období nazývaného „Zlatý věk“. Stojíme na jeho prahu, proto je třeba se soustředit pouze na podstatné a tomu věnovat všechnu svou pozornost. Neboť jak vidíme, mnoho je třeba ještě vykonat.

 

 

Převzato: http://www.pentablue.net/

/ Spiknutí / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz