Ako sa odhlásiť zo štátu?

VÁŽENÝ STÁTE, RÁD BYCH VĚDĚL

KAM MÁM ZAJÍT,

ABYCH SE MOHL ÚPLNĚ ODHLÁSIT

ZE STÁTNÍHO FINANČNÍHO SYSTÉMU?

Vážený státe, rád bych věděl, kam mám zajít, abych se mohl úplně odhlásit ze státního penzijního systému. Mám na mysli podepsání nějakého prohlášení (reverzu), že až budu starý, nebudu od státu požadovat žádný důchod a na oplátku teď nebudu na tento systém muset platit. Pádných důvodů pro toto své rozhodnutí mám víc než dost! Vždyť pouze první účet za privatizaci majetku, uloupeného občanům komunistickým státem, do rukou jeho dosavadních komunistických správců, je 2,385 bilionu (!!!!!) Kč, což znamená, že každá čtyřčlenná rodina bude muset ze své rodinné kasy zaplatit skoro 1 milion korun, a dluh se rychle zvyšuje.

Z těchto důvodů jsem se tedy rozhodl, že bude pro mě a moji rodinu jistější, když si sám budu spořit ve fondech, založím si akciové portfolio a koupím si na hypotéku nějakou nemovitost, kterou pak v důchodu buď prodám, nebo pronajmu. Viz například program politické strany REFEREND a přímé demokracie Pravý Blok  (politickou stranu zde neberte v patrnost, nemá význam)

(Poznámka: Občané, zamyslel se někdo z vás nad tím, že když si koupíte nebo vlastníte nemovitost, tedy pozemek a na něm dům, komu vlastně patří? Vy vlastníte půdu jen do určité hloubky. Omlouvám se, neznám přesnou míru, ale jde jen o pár metrů, a to není jisté. To co je pod ní, patří opět státu. Není to jak v USA, kde pokud vlastníte půdu, jste majitelem toho pozemku až do středu Země. V tomto státě, vlastníte jen povrchovou půdu, u zemědělců je to jen ornice. Pokud by ale stát přišel a řekl by, že jako občan tohoto státu, díky vlastní politice, dlužíte jistou částku jako občan, kterou v podstatě dluží stát, tedy mi všichni dohromady včetně kojenců a chtěl, aby byla uhrazena, aby nedošlo k bankrotu, v podstatě nastane exekuce, tedy jinak znárodnění, a vy zjistíte, že v podstatě nevlastníte nic, protože státu dlužíte tolik, že to nebudou moci zaplatit ani budoucí generace. To znamená, že v podstatě nevlastníte nic! Je to jenom cár papíru, který nemá žádnou cenu.  V podstatě ať vlastníte nebo nevlastníte nemovitý majetek, jste nevolníkem státu.)

Mám totiž obavu, že jinak teď budu platit desítky let extrémně vysoké daně a až mi bude 65, anebo, jak to dnes vypadá, spíš 75 let, stát řekne „sorry, nejsou peníze na důchody – můžou za to předchozí pravicově-levicové vlády – to my ne. Neměli jste si je zvolit a nechat je tímto způsobem vládnout! Měli jste si je kontrolovat! Jo a vy jste si vedle toho spořil i do státem podporovaných a garantovaných penzijních fondů? Sorry, ale inflace, produkovaná minulým vedením státní ČNB, tyto úspory zcela znehodnotila. Nehledě k tomu, že my vám ty vaše úspory zdaníme sedmdesáti procenty, aby bylo na důchody i pro ty, kteří si nespořili. Jak by k tomu ti chudáci přišli, mít takhle nízké důchody, to by byla nějaká spravedlnost…?“

Zároveň bych chtěl úplně přestat platit sociální pojištění, protože si myslím, že v mém oboru je riziko nezaměstnanosti relativně malé. Platit si toto pojištění má smysl přece pouze pro ty, kteří mají reálný důvod se nezaměstnanosti obávat, ne? Kdyby mi patřila Petřínská rozhledna, asi bych si ji také nepojišťoval proti povodni… A nebo bych se možná proti nezaměstnanosti pojistil, ale rád bych si sjednal individuální podmínky v nějaké komerční pojišťovně, protože mám pocit, že rozumnější (pro obě strany) je odvíjet výši pojistného od míry rizika a ne od výše příjmů.

(Poznámka: Komerční pojišťovny patří opět státu a pokud zkrachuje stát, zkrachují i tyto pojišťovny, tedy opět jde o iluzi, že nám někdo něco zaplatí, až bude potřeba)

Také bych se rád zdravotně pojistil u nějaké z mnoha vzájemně si konkurujících komerčních pojišťoven, opět podle míry mé zdravotní rizikovosti (sportuji, nekouřím, nepiji, nedýchám uhelný prach v dole, nebrousím sklo, nepracuji s trhavinami) a ne podle výše mého příjmu. Viz například opět program politické strany REFEREND a přímé demokracie Pravý Blok.

Také bych někde rád podepsal papír, že na smrt mé matky přísahám, že v životě nepoužiji služeb Českých drah, aby mi mohla být refundována část daní, která do státních a tím i monopolních ČD teče.

Také si myslím, že už stát za mé základní a střední vzdělání dostal ode mne daní dost. Tak dobré ty školy zase nebyly! Vysokou školu si platím sám, takže na státní školství bych již platit rád přestal. Nepřijde mi zrovna moc rozumné ani spravedlivé platit si školu sám a ještě ji platit někomu jinému. Jenom proto, že těžkopádný a neefektivní stát prohospodařil těžce vydělané daňové peníze, neobtěžoval se zřídit studijní obor, který zrovna potřebuji studovat, protože to přesahuje možnosti jeho vytunelované státní kasy a jeho neschopnost musí zachránit mnohem efektivnější soukromý sektor.

Také by mne zajímalo, jak se vyreklamovat pravomoci Ministerstva pro místní rozvoj. Přijde mi totiž poněkud nespravedlivé, že sousední státní činžák, kde žijí vyvolení za poloviční náklady, než jaké platíme my přes ulici v družstevním domě, je nákladně rekonstruován také z mých daní. Když si budeme chtít opravit náš družstevní dům, budeme si to muset zaplatit ze svého, ale ty daně, které platíme i na rekonstrukci sousedního státního domu, nám už nikdo nevrátí. Přitom v tom státním domě zcela jistě nebydlí sociálně potřební občané, nejhorší auto, co před ním parkuje je Octavia.

Také bych se chtěl zeptat, kde se na magistrátu odhlásit od služeb městské policie. Ona totiž naši čtvrť navštíví jen občas a to výhradně z důvodu montáže botiček na auta, která opět díky městskému rozhodnutí nemají ani kde jinde zaparkovat. Bohužel již tato městská policie nijak nebrání pravidelnému vykrádáni aut či sklepů. Když jsem na toto městské policisty upozornil, doporučili mi, abychom si zřídili „domobranu“ po vzoru některých sídlišť nebo USA, nebo abychom si najali hlídače (ta drzost!). To druhé bych velice rád udělal – spočetl jsem si, že kdyby se náš blok složil na nočního hlídače, vyšlo by to na cca 100Kč na jednu domácnost. Věřím, že od té doby by krádeže ustaly. Jen nevím, jak odhlásit a neplatit služby městské policie, jejíž služby bychom pak vzhledem k jejich nízké kvalitě a vysoké ceně nepotřebovali.

Proto bych se chtěl zeptat, jako svobodný občan a svobodný daňový poplatník, vzhledem k tomu, že prý žijeme ve svobodném státě, na jaký úřad mám zajít, abych si mohl zaškrtat, které služby od státu chci a které ne. Je přeci naprostý nesmysl platit něco, co si platit nepřeji! Anebo snad ne?

Myslím, že bych s chutí odhlásil i služby Statistického úřadu, Výzkumného ústavu pedagogického, Školských úřadů, Ústavu státu a práva, Úřadu pro státní informační systém několika stovek dalších.

Také by bylo od státu dobré, kdyby umožnil ve svobodné soutěži určit cenu jednotlivých služeb, které nám tento stát za naše vlastní peníze zatím poskytuje: Vyzvat privátní společnosti, aby se zúčastnily výběrového řízení a nabídly nám za naše peníze služby mnohem lepší a levnější. Je dobře známo, že stát je ten vůbec nejhorší hospodář! Proto je zapotřebí, aby tyto služby byly nabízeny na tržním principu a v prostředí tvrdé konkurence. Když si totiž jdu koupit housku za 5Kč, jasně tím demonstruji, že ta houska pro mne má větší cenu, než mých 5Kč, resp. že houska je pro mne to nejlepší, co si za těch 5Kč mohu koupit. Také koupí té konkrétní housky demonstruji, že právě tato houska od tohoto konkrétního pekaře je to, co preferuji. Každý den tak vlastně svými peněženkami hlasujeme, co je pro nás důležitější a vhodnější. Takové REFERENDUM nám však stát neumožňuje! A v tom spočívá celá naše tragedie. Neznáme cenu služeb a nemůžeme si volit. Nevíme, zdali by je konkurence nenabídla levněji a kvalitněji. A hlavně nemáme možnost se rozhodnout, zda-li o poskytované služby za daných podmínek vůbec stojíme. Můžeme odmítnout státní vzdělání a zaplatit si soukromou školu, ale povinnosti platit na státní školství nás to nezbaví. A tak je to se všemi státními službami – buď si jejich poskytování stát monopolizuje úplně, takže vůbec nemáme volbu, nebo na výběr máme, ale přesto pak musíme platit i tu státní službu, kterou jsme ale nahradili placenou službou od konkurence.

(Poznámka: například, proč musíme platit službu veřejnoprávní televize, která je státní a stejně se na ni nedíváme, tedy většinou, nebo někteří, ale platit ji musí všichni bez rozdílu. Máme možnost výběru? Ne! A tak je to i s radiovým přijímačem. Chápu, že nikdo zatím nevymyslel, jak takové služby zpoplatnit, ale řešení jistě jsou, ale tato metoda více vydělává. Proč by nešlo, abychom třeba u té televize platili jen to, na co a kdy se dívám? Příkladů by se našlo mnoho!)

Bylo by dobré, kdyby antimonopolní úřad přinutil stát vzdát se svých monopolů (na sociální pojištění, na emisi peněz – zajišťování pořádku. Také by ten antimonopolní úřad měl postihnout sám sebe za monopolizaci práva na rozhodování antimonopolních kauz.

Problém asi bude v tom, že instituce, které by nás měly i před státem chránit (od Antimonopolního úřadu, přes Nezávislý kontrolní úřad, policie, soudy až po Ústavní soud) jsou vlastně jeho součástí.

A tak bych byl rád, kdybyste mi poradili, jak mám zajistit svoji svobodu, jak přestat být nevolníkem, jak platit pouze za to, co si platit chci, a tomu, od koho si tuto službu chci svobodně koupit. Jak sám rozhodovat o svém životě a majetku, který jsem poctivou prací získal.

Děkuji

Michal Novotný, Petr Cibulka, a mnozí další

Převzato:  http://ee.dunres.sk/clanky.php?id=703