Dvojí kvalita potravin:
Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají odpad a na západě kvalitu. Jsme druhořadé národy Evropy?
Rasismus má mnoho podob
Miro Lisál poukazuje na dvojí metr nadnárodních korporací, které cíleně zásobují střední a východní Evropu nekvalitním spotřebním zbožím, především potravinami
Státní veterinární a potravinová správa Slovenské republiky (SVS) prostřednictvím jejího ústředního ředitele Josefa Bíreše znovu potvrdila to, co se mezi spotřebiteli dlouhodobě šeptá. Nadnárodní potravinové korporace považují lidi ve střední a východní Evropě za druhořadé, neboť potraviny, co nabízejí spotřebitelům na západě, jsou mnohem kvalitnější než ty, které si nejen Češi, Slováci, Chorvati, Bulhaři, Estonci, Rumuni, Litevci či Lotyši kupují v zahraničních super a hypermarketech.
Nadnárodní korporace si tak evidentně stále myslí, že potraviny a další zboží nižší kvality dokážou pod stejnou značkou a ve stejném obalu výhodně prodat v chudší části Evropy spotřebitelům – a oni si toho ani nevšimnou. Není to vlastně forma rasismu, o němž se v Bruselu tolik diskutuje?
Argument o odlišných chutích
Obyvatelé střední a východní Evropy nejenže mají výrazně nižší platy než lidé na západě, ale za nekvalitní zboží, jímž jsme tu doslova zaplaveni, musí ještě i více zaplatit. Řešení tady je, vždyť největší sílu mají lidé ukrytou v peněženkách. Pokud by si to spotřebitelé uvědomili a spojili se, mohli by veškeré nekvalitní západní zboží bojkotovat. Necháme se tedy stále potravinovou mafií donekonečna lhát?
Ministryně zemědělství a rozvoje venkova SR Gabriela Matečná na tiskové konferenci 14. února 2017 oznámila, že po laboratorních analýzách 22 výrobků, které se prodávají v Rakousku a na Slovensku (a totéž, co pro Slovensko, platí stoprocentně samozřejmě i pro nás) pod stejnou značkou, patří ty u nás prodávané k méně kvalitním ve srovnání s těmi u našich západních sousedů
„Výsledky testů potvrdily obavy, které jsme již několikrát tlumočili i na evropské půdě. Až u poloviny výrobků jsme našli výrazné rozdíly značně ovlivňující jejich kvalitu. To vše samozřejmě v neprospěch mezinárodních produktů, prodávaných zde. Spotřebitel má právo na stejnou kvalitu téže značky bez ohledu na zemi původu nebo zemi nákupu. Argument, že spotřebitelé upřednostňují různé regionální chutě, neobstojí. Náš spotřebitel určitě neočekává umělá sladidla a barviva, více éček nebo menší podíl masa než ten rakouský.“
Potravináři během kontroly vzorků 22 potravin, které nakoupili v maloobchodech v Bratislavě a v rakouských obcích Kitsee a Hainburg, srovnávali barvu, konzistenci, chuť, vůni, etikety a celkový vzhled potravin. Podle profesora Bíreše nejhůře obstály známé nealkoholické nápoje nadnárodních značek, kde pro slovenské zákazníky bylo více sladidel a konzervačních látek. V koření dodávaném na Slovensko byla vyšší vlhkost a menší podíl přírodních barviv, u čaje měly zase čajové sáčky nižší gramáž a intenzitu vůně, masné výrobky měly menší procento masa – a tak by se dalo pokračovat.
Co se týče rozdílů v cenách na Slovensku a v Rakousku, platí všeobecně známý paradox, že spotřebitel ve střední a východní Evropě si nekvalitní výrobky kupuje mnohdy dražší, než jsou nabízeny lidem na západě. Otázkou proto je, proč mají nadnárodní korporace takovou nesmyslnou cenovou politiku – copak zde není jednotný evropský trh se stejnými spotřebiteli?
Stejné zkušenosti jako slovenští spotřebitelé, mají i v České republice, ale i v Chorvatsku, kde na dvojitou kvalitu produktů poukázaly některé studie – a dávno předtím si toho všimli obyvatelé těchto zemí. Český průzkum například ukázal, že více než polovina z testovaných potravinářských výrobků s německým trhem, měla nižší kvalitu – a dokonce byla dražší. Stejný obal výrobku v Německu a v České republice neznamenal tentýž výrobek. Někteří v České republice se zatím nesměle bouří, neboť se pochopitelně nepovažují se za druhořadý evropský národ.
Probuďme se: „Bratři“ ze Západu si z nás udělali potravinové smetiště Evropy. Výrobci a obchodní řetězce nám kálí do úst. Jsme lidmi druhé kategorie. Ani psi to nežerou. Dokud budeme v EU, nic se nezmění
Občané druhé kategorie
S vlastním výzkumem začala i chorvatská europoslankyně Biljana Borzanová, která je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Ve spolupráci s chorvatským úřadem potravin se má chorvatský výzkum zaměřit kromě potravin i na kosmetiku a čisticí prostředky, jako jsou zubní pasty či prací prášky. Po otestování a analýze vybraných produktů, se chce s výsledky prezentovat i na půdě Evropského parlamentu. Jak řekla: „Musíme bojovat, nejen mluvit. Nechceme být občany druhé kategorie. Rozšíření Unie na východ se konalo před deseti lety. A teprve nedávno, v rámci Strategie pro jednotný trh, která byla přijata, se uznává rozdíl v kvalitě produktů pro západní a východní trhy.“
Z uvedených studií jednoznačně vyplývá, že nadnárodní korporace se snaží z obyvatel bývalých komunistických zemí vytlouci peníze i za doslova odpad. Přitom se vymlouvají na zvláštnosti národních chutí, což nemůže v žádném případě obstát například u pracích prášků. Proč například prášky známých značek na západě mají lepší prací účinek než ty, které se prodávají ve východní Evropě? Na to poukazují nejen testy, ale přišli na to už i obyčejní spotřebitelé, kteří žijí u západních hranic a měli možnost si to nejednou osobně vyzkoušet.
Změnit celou evropskou legislativu tak, aby byl prodej stejných výrobků pod stejnou značkou ale s jiným složením zakázán, nebude jednoduché, neboť lobbing nadnárodních korporací v Bruselu bude obrovský. Vždyť jde o velké zisky.
V tom případě by se však do bojkotu těchto produktů měli pustit i samotní spotřebitelé, kteří by měli upřednostňovat mnohem kvalitnější výrobky domácích producentů. Pokud by totiž nadnárodním korporacím začaly klesat ve střední a východní Evropě své obrovské zisky, svou obchodní politiku by musely radikálně změnit, protože by zde mohly ztratit svou dominanci. Pro domácí výrobce by to byla naopak dobrá zpráva, protože by se opět mohly v obchodech prodávat kvalitní výrobky, v minulosti vytlačené nižšími cenami dovezeného zboží.
Chemické továrny na „jídlo“
Mnozí spotřebitelé ve střední a východní Evropě byli od počátku 90. let minulého století až donedávna skálopevně přesvědčeni, že na prohýbajících se pultech obchodních řetězců je konečně bohatý a rozmanitý výběr – ne jako za komunismu. Málokdo si však uvědomuje, že ve skutečnosti jsou téměř všechny potraviny a další spotřební zboží vyprodukované jen několika společnostmi, které vlastní stále větší a větší portfolio výrobků a značek. A hledat v potravinách nějakou lepší kvalitu je naprosto zbytečné, protože většina potravin „světových“ značek je vyráběných pouze z několika stejných surovin.
I když se to bude zdát pro mnohé lidi až neuvěřitelné, fakta hovoří jasnou řečí. Průmyslová výroba potravin, kterou v rukou drží jen několik nadnárodních korporací, není ničím jiným než chemickou laboratoří, kde se experimentuje s tím, jak lidem dát chuť, vůni, závislost a v neposlední řadě i různé nemoci, které tyto chemikálie způsobují. To, co v 70. letech minulého století řekl Henry Kissinger, dnes do puntíku platí: „Když máte kontrolu nad potravinami, máte pod kontrolou populaci.“
Proto se i globální investiční bankovní společnosti, jakou je například americká společnost Goldman Sachs, přeorientovaly na potraviny, protože ty k životu potřebuje každý jedinec. Spekulativní obchodování s takovými komoditami jako pšenice, rýže a kukuřice však způsobily, že desítky milionů lidí po celém světě trpí hladem. A aby toho nebylo málo, celý svět doslova apokalypticky pustoší americká chemická korporace Monsanto, která svými chemickými výrobky a geneticky modifikovanými organismy (GMO) zaplavuje celý svět a postupně i všechny potraviny, které nacházíme v zahraničních supermarketech.
Prvním výrobkem Monsanta bylo známé umělé sladidlo sacharin, které se začalo synteticky vyrábět z toluenu. A sacharin ještě i dnes můžete potkat v mnoha nápojích a sladkostech, protože se používá místo cukru – toto sladidlo je totiž až 500krát sladší než cukr. A i když studie na zvířatech potvrdily, že po dlouhodobé konzumaci se u nich objevila rakovina močového měchýře, dělohy a kůže, sacharin se ještě i dnes vesele používá nejen v České republice a na Slovensku, ale ve většině ostatních zemí světa. Lobbing Monsanta nezná zábran, o čemž se mohli přesvědčit mnozí evropští i američtí politici.
Střední Evropa: Potravinářské smetiště Západu? Náhražky a chemikálie vládnou supermarketům. Zdraví versus propaganda. Proč jsme se vzdali soběstačnosti? Staré chyby se budou těžko napravovat
Dalším sladidlem, které v pravém smyslu slova dobylo svět, přestože bylo samotným americkým Pentagonem zařazeno na seznam bojových neurotoxických látek, je aspartam. Ten aspartam, který byl v roce 1980 díky třem nezávislým vědeckým studiím zakázán americkou vládní agenturou FDA (Food and Drug Administration, čili Správa potravin a léčiv). Studie zjistily, že způsobuje nádory na mozku. Ani to však nezabránilo používání aspartamu v potravinách a již na konci roku 1983 se začal používat jako sladidlo v nealkoholických nápojích. Do tohoto podvodu s aspartamem byl zapleten Donald Rumsfeld (bývalý americký ministr obrany), který byl předsedou společnosti GD Searle (obchodní značka společnosti Pfizer), kde se toto sladidlo podařilo náhodně objevit při pokusu o vytvoření léku na žaludeční vředy. A v roce 1985 patent na výrobu aspartamu pak koupila společnost Monsanto, která jím zaplavila celý svět.
S aspartamem se můžete setkat i u nás – je ve většině „light“ nápojů známých značek (od Coca-Coly Zero přes Kofolu bez cukru až po slazené minerálky), v různých džusech (i pro děti), žvýkačkách (Orbit, Airwaves…) a dokonce i v lécích (Paracetamol, Septofort, Tantum verde). Mnozí lidé o tom nemají ani tušení, protože životu nebezpečný aspartam se dnes již skrývá za označením E 951. Spotřebitelé časem pociťují bolesti hlavy, bušení srdce, zvyšování hmotnosti, halucinace, depresi, nespavost či dokonce epilepsii. Paradoxně, pokud si proti těmto příznakům vezmou lék, často se tam opět nachází aspartam.
Dobráci z Monsanta
V 90. letech minulého století se již Monsanto, které byla do té doby „jen“ chemickou korporací, začalo představovat jako zemědělská firma, jejímž hlavním cílem je pomáhat zemědělcům na celém světě, aby mohli pěstovat zdravější potraviny a omezovat škodlivý vliv na životní prostředí. Svými přípravky pro zemědělce infikovalo celý svět. Nejprve to byl růstový umělý hormon rBGH pro skot – somatotropin. Monsanto ho uvedlo na trh v roce 1994 pod značkou Posilac, který se dojnicím vstřikuje pro vyšší produkci mléka. To, že krávy neuvěřitelně trpěly na mastitidu (nakažlivý zánět vemene) a do mléka se tak dostával i hnis, nechtěli producenti mléka zaslepení vidinou vyššího zisku vůbec vidět.
V roce 2012 se GMO plodiny pěstovaly na více než 170 miliónech hektarech zemědělské půdy v 28 zemích světa, v nichž kterých dnes žijí skoro 4 miliardy lidí – takže až 60% celosvětové populace je ohrožených vlivem GMO od Monsanta, které je zodpovědné za 90% celé produkce GMO semen sóji, kukuřice, rýže, cukrové řepy, bavlny, brambor a dalších plodin.
A to, že dnes v USA již fakticky žádné veřejné osivo neexistuje, protože zde již v roce 2008 vešel v platnost i první zákaz uchovávání semen na další sezónu, což se postupně rozšiřuje i na další země (Indie je toho dobrým příkladem), kde se doslova ruinují všichni malí i velcí zemědělci pro špinavý byznys Monsanta, raději v mainstreamová média zamlčují.
V regálech našich supermarketů se tak již dnes nachází asi 90% výrobků s obsahem kukuřičné nebo sójové geneticky modifikované přísady. Od různých sušenek a sladkostí, přes jogurty, sýry, marmelády, kečupy, džusy až po údajné maso, které jako maso jen tak vypadá. Všechny potraviny se na obalech tváří zdravě, ale pod obalem bývá jen chemická směs umělých sladidel, kukuřičného škrobu, soli, bílé mouky a různých dovedně volených přídavných látek. GMO kukuřicí se krmí dobytek, prasata i kuřata, protože je levná a zvířata rychle nabírají na hmotnosti. Chovatele obvykle ani netrápí, že dobytek nemá trávicí soustavu vyvinutou k tomu, aby se krmil kukuřicí.
Ionizace potravin: Vyhánění čerta ďáblem? Výrobci záhadně mlčí. Případ ochrnutých koček. Spojené státy opět napřed. Rakovina na pultech supermarketů. Nevíme, co jíme
Geneticky modifikovaná kukuřice se tak stala hlavní potravinářskou plodinou, kterou je prosáklý celý potravinový řetězec. A právě to je dokladem toho, že většina potravin „světových“ značek je vyráběných pouze z několika plodin – a lidé tak doslova konzumují odpad, který se sem přivezl ze Západu. Tam však mnozí spotřebitelé pochopili, že umělá sladidla a různé sójové a kukuřičné přísady již ve svých potravinách nechtějí, a tak se nadnárodní korporace přeorientovaly na střední a východní Evropu, kde jsme jim to doslova „sežrali“ i s navijákem.
To, co se dá říct o velké části západní Evropy, se však nedá říci o USA, kde podle Environmental Working Group, zkonzumuje průměrný obyvatel USA ročně více než 87 kilogramů GMO potravin, a to i přesto, že podle průzkumů by mnozí Američané odpřisáhli, že žádné GMO potraviny nikdy nekonzumovali.
Obezita z „otravin“
Epidemie obezity se z USA postupně přenáší na celý svět a na následky nadváhy umírají každý rok statisíce lidí. Všechno má však svůj účel, neboť globální „elity“ ve spolupráci s nadnárodními korporacemi přemýšlejí na desetiletí a generace dopředu. Mediální manipulace pomocí klamavé reklamy dokonale ohlupuje lidi, v čemž jí pomáhá i účelové snižování inteligence prostřednictvím obezity. Cílem je přece vychovat poslušné národy, které se již nebudou moci vzepřít vládnoucí elitě, protože na to nebudou mít sil ani dostatek rozumu – a budou pouze závislé na svých dávkách chemických potravin.
Nadnárodní potravinové korporace jdou na to velmi cíleně, přes naše děti, aby si tak vychovaly své budoucí závislé a poslušné zákazníky. Reklamami typu, že děti potřebují více vitamínů, více energie, vápníku pro zdravé kosti si, kupují nejen mysli dětí, ale i peněženky dospělých, kteří svým ratolestem umělé chemické potraviny neodmítnou. Proč obezita za posledních 40 let stoupla až na 40% celé populace?
Paradoxem totiž je, že lidé kupují levnější produkty ve větších množstvích, protože jsou často „v akci“. Málokterý spotřebitel si však uvědomí krutou pravdu, že z umělých potravin se nikdy nenají dosyta a vždy bude chtít další přeslazené a přesolené „otraviny“. Základem těchto „otravin“ jsou totiž nezdravé sacharidy, glukózové a fruktózové sirupy, umělá sladidla a éčka, pšeničná mouka, kukuřičný škrob a nestravitelná sója, s minimálním obsahem vlákniny, zdravých tuků, bílkovin, minerálů a vitamínů.
A zkorumpovaní politici na nejvyšších místech bruselské a americké administrativy jsou ochotni za peníze od potravinových korporací schválit a protlačit mezi obyčejné lidi doslova potravinovou apokalypsu.
Z toho následně profituje farmaceutický průmysl, jehož výnosy z nemocí způsobených nadváhou a obezitou rostou každým rokem neuvěřitelnou rychlostí. Celosvětová epidemie obezity stojí v současnosti více než opatření proti údajné změně klimatu – a již konkuruje ozbrojeným konfliktům a terorismu. Podle poradenské společnosti McKinsey Global Institute dosahují roční náklady po sečtení společných nákladů na zdravotní péči, ztrátu produktivity a dalších výdajů na zmírnění vlivu obezity úrovně 2 biliónů amerických dolarů, což představuje 2,8% výkonu světové ekonomiky. Pokud bude tento trend pokračovat v nastaveném trendu, mohla by být v roce 2030 téměř polovina světové dospělé populace obézní.
Čtěte ZDE: Geneticky zprzněné potraviny: Gen, který roztrhne žaludek. Pesticidy jsou už v mateřském mléce. V Americe již na 70 miliónů postižených. Cukr a pšenice v čele. Ubráníme se? Pomůže nám prezident Trump?
V této souvislosti by měli mít všichni lidé na paměti slova Billa Gatese ze dne 18. února 2010 na kalifornské konferenci TED (Technology, Entertainment, Design), který po celém světě prosazuje pěstování geneticky modifikovaných rostlin a nové experimentální očkovací látky: „V současnosti žije na tomto světě 6,8 miliardy obyvatel, už brzy to může být až 9 miliard. Pokud odvedeme pomocí nových vakcín, zdravotní péče a reprodukční medicíny (i pomocí GMO, pozn. autora) skutečně dobrou práci, můžeme toto číslo o 10 až 15% snížit.“
Jak z tohoto potravinového kolotoče ven? Lidé by měli přestat kupovat nezdravé chemicky upravené potraviny, které nejenže zatěžují rozpočty rodin, ale zvyšují i ??riziko zdravotních komplikací. Každý člověk by si měl uvědomit, že za rok projde žaludkem dospělého muže až jedna tuna potravin – a pokud budou tyto stovky kilogramů potravin jen masou chemických látek, umělých sladidel, soli a cukru, tak to každého člověka dříve nebo později ovlivní na zdraví. Pocit nasycení z kvalitních potravin je daleko komplexnější než z konzumace levného fastfoodového jídla, kterému chybí minerály, vitamíny, vláknina a další zdraví prospěšné látky. Takže v konečném důsledku sníte méně – a tedy i ušetříte.
Lidé by se měli velmi rychle probudit – a ve válce, kterou jim prohlásil potravinářský průmysl, začít už konečně bojovat prostřednictvím naší největší zbraně, o kterou se každý den svádí krutý boj na celém světě – penězi ve vlastních v peněženkách.
Převzato: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/
