Pravda o 911

P R O G R A M

promítání

KRYMSKÁ 12, VINOHRADY, PRAHA 2            www.shakes.cz

2.6. 20hSaddám Hussein, nejlepší nepřítel Ameriky (2005) pořádá:www.nwoo.org

Když oddíl 4. pěší divize americké armády zajal 13. prosince 2003 Saddáma Husajna, s konečnou platností tak skončil dvojznačný, čtyři desetiletí trvající vztah mezi železným mužem z Bagdádu a Spojenými státy. Čtyřicet let komplotů, utajování, nepochopení a nezpůsobilosti nakonec vedlo k americké okupaci Iráku, která se rychle změnila ve šlamastyku. Od nástupu k moci 8. února 1963 Saddám Husajn ovlivňoval osud Iráku a nejnapjatější oblasti na světě Perského zálivu. Tento muž a jeho země představovali záhadu pro devět prezidentů, kteří se za dobu Husajnovy diktatury vystřídali v Bílém domě. Husajn byl i ustavičnou hádankou pro CIA, která původně podporovala jeho nástup k moci, ale pak nevěděla, jak a zda vůbec bude schopná se ho zbavit.

8.6. 19h Slzy Konga  pořádá: Pražská úterní skupina Amnesty International        pusk.webnode.cz

Dokumentární film natočený v průběhu eskalace bojů v Demokratické republice Kongo v listopadu 2008 ukazuje dramatické příběhy tamních žen a dětí. Přes deset let se východní Kongo ocitá uprostřed válečného běsnění. Několik generací nezná nic než válku a násilí. Příčinou neštěstí země je paradoxně její bohatství – zejména zásoby coltanu, nerostu, bez něhož se dnes neobejde žádný mobilní telefon ani notebook. Jde o obrovský byznys, do něhož je zapojena i řada mezinárodních společností. Coltanový byznys roztáčí v Kongu spirálu smrti, z níž není úniku. Výsledkem jsou statisíce znásilněných žen a dětí, znásilnění se v pralesích východního Konga stalo masovou zbraní. Snímek popisuje cestu dvou českých novinářek – Lenky Klicperové a Olgy Šilhové, které se vydaly do zapadlých vesnic oblasti Bunyakiri, kterou ovládají Hutuové. Ti, kteří před 15 lety utopili v krvi sousední Rwandu.

Po skončení promítání diskuze s autorkami!

9.6. 20h Loose Change (2007) pořádá:www.nwoo.org

Loose Change je dokument, který popírá oficiální verzi útoků z 11. září 2001 a z těchto útoků obviňuje vládu Spojených států. Autoři popírají teorii o nárazu letadel do WTC, naopak předkládají teorii o umístění výbušnin do Dvojčat. Dalším tématem filmu je Pentagon. Režisér Dylan Avery předkládá fotografie, na kterých nejsou vidět trosky Boeingu a zpochybňuje otvor v Pentagonu. Dokonce předkládá vizi, že do Pentagonu mohla narazit řízená střela. Ve filmu se vyskytuje mnoho otázek a oficiálních nesrovnalostí např. let č. 93, pojištění WTC těsně před útoky, žijící atentátníci, záběry Usámy bin Ládina…

16.6. 20h Válkou se to vyřeší (2007) pořádá:www.nwoo.org

Během uplynulých padesáti let prudce vzrostl počet amerických vojenských operací ve světě. Byly opravdu nezbytné a v zájmu globální bezpečnosti? Během uplynulých padesáti let prudce vzrostl počet amerických vojenských operací ve světě – od raketových úderů a výsadkových akcí až po války a okupace. Důvody těchto zásahů se často lišily. Vždy zahrnovaly složité geopolitické zájmy Spojených států v různých částech světa a v různých etapách americké historie. Na vnějším obrazu těchto válek se to však neprojevuje. Po desítky let se diskuse o pravých příčinách amerických vojenských akcí vedou v uzavřeném kruhu vysoce postavených washingtonských politiků a úředníků. Na veřejnost tyto informace pronikají v podobě vynesených nebo odtajněných dokumentů, často až řadu let poté, co byly bomby svrženy a jednotky se vrátily domů. Skutečné pohnutky a možné dopady vojenských operací oficiální představitelé státu zatajují. Místo toho veřejnosti opakovaně předkládají schůdnější verzi válečné reality. Většinou v podobě pozoruhodně souvislých konstrukcí, jejichž cílem není informovat, ale získat a udržet podporu občanů.

23.6. 20h Fahrenheit 9/11 (2004) pořádá:www.nwoo.org

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. „Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě,“ zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech. Film je natočen atraktivní, zábavnou formou, v níž nechybí humor, což režisér v Cannes zdůvodnil především tím, že mu šlo o to, zaujmout mladé „popcornové“ publikum, jemuž je jeho film určen a které – pokud se nebaví – z kin záhy odchází.

30.6. 20hThe Oil Factor: Behind the war on terror (2004) pořádá:www.nwoo.org

Vzhledem k ubývajícím zásobám ropy a prudkému růstu jejího využití v petrochemickém průmyslu vznáší „The Oil Factor“ otázky po motivaci válek vedených U.S. armádou na středním východě, kde se nachází ¾ světových zásob ropy a zemního plynu. Tento dokument informuje v dosud nevídaném rozsahu o vzrůstající spirále násilí v Iráku a Afghánistánu v oblastech, které ve zprávách komerčních médií očividně chybí. Rozhovory natočené na středním východě, v Evropě a Spojených státech, včetně středí v Bagdádu ukazují mimojité, kdo inkasuje desítky miliard dolarů vyžádané od kongresu tehdejší administrativou G.W.Bushe. Za doprovodu detailních map a grafik „The Oil Factor“ uvádí množství expertů a osobností jako např. bývalého ministra obrany Zbignieva Brzezinského, M.I.T. profesora Noama Chomskyho, výkonného ředitele „Projektu pro Nové americké století“ Gary Schmidta, velitele prozatímních koaličních sil Paula Bremera, bývalého analytika Pentagonu Lt.Col. Karena Kwiatkowskiho, současného představitele irácké vlády Abdula Aziz Al-Hakima a autory Ahmeda Rashida a Michaela C. Rupperta. Uvedeny jsou příspěvky organizací včetně OSN, Mezinárodního červeného kříže, Amnesty International, Human Rights Watch, Greenpeace, Pentagon, Institut pro Politická Studia ve Washingtonu, Světový Politický Institut v New Yorku,  Jane’s Intelligence and Petroleum Economist z Londýna, Centrum pro Studium energetické strategie (C.E.P.S.E.) a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (O.E.C.D.) a další