Fyzika dokazuje existenci Boha

Frank J. Tipler, významná osobnost v oblasti kosmologie a astrofyziky, autor populární knihy „Fyzika nesmrtelnosti“ odpověděl na otázku, co by chtěl svojí poslední publikací sdělit čtenářům. Řekl doslovně: Immanuel Kant tvrdil, že jsou tři základní otázky metafyziky: Existuje Bůh? Máme svobodnou vůli? Je nějaký posmrtný život? Já tuto problematiku převádím do fyzikální roviny a na všechny tři otázky odpovídám ANO.

Věda a jemnohmotný svět

Přesný matematický popis jemnohmotného světa, potvrzený experimentálním výzkumem, podal ruský vědec G. I. Šipov. Když v roce 1967 končilo jeho studium na Moskevské univerzitě a pod vedením člena Ruské akademie věd L. V. Keldyše psal svou diplomovou práci, zaujal ho – jako budoucího vědce – jeden z nejzávažnějších problémů teoretické fyziky: sjednocená teorie polí, kterou na počátku 20. století nastínil Albert Einstein. Během posledních 35 let svého života se geniální Einstein snažil zformulovat obecnou teorii pole. Zjednodušeně lze říci, že usiloval o objevení vzorce, který by popisoval celý svět a z něhož by vyplývaly všechny ostatní vědecké pravdy – za jeho života se to však nepodařilo. Podařilo se to teprve zmíněnému ruskému vědci G. I. Šipovovi, a to až po namáhavém úsilí, které trvalo dvě desetiletí.

Problém vytvoření sjednocené teorie polí našel své řešení v teorii fyzikálního vakua, jejíž rozpracování bylo dokončeno v roce 1988. Teorie fyzikálního vakua vysvětluje strohým jazykem vzorců a přísné vědecké logiky celý svět (hmotný i jemnohmotný) spolu se všemi jeho projevy.

Odborníci z oblasti obecné teorie relativity a gravitace však k výsledku G. I. Šipova dlouho mlčeli. Teprve díky tomu, že již v roce 1977 mezinárodní komise zabývající se obecnou teorií relativity a gravitací zveřejnila první informace o perspektivách Šipovovy práce, se o vědci a jeho aktivitách dověděla i vědecká obec na Západě a začala se zajímat o výsledky jeho bádání. Dnes jsou vědecké práce současného ředitele Centra fyzikálního vakua a člena Ruské akademie přírodních věd G. I. Šipova dobře známé ve všech světových odborných kruzích. V roce 1998 byl v USA zvolen osobností roku a Americký biografický institut ho dokonce zařadil mezi 500 nejvlivnějších jedinců 20. století.

V čem tkví zásluhy tohoto věhlasného akademika? Už ze školy víme, že struktura světa se skládá ze čtyř úrovní reality: pevných látek, tekutin, plynů a pole s elementárními částicemi (plazma).

Teorie G. I. Šipova – myšlenka pole s elementárními částicemi – s matematickou přesností dokázala, že rovin skutečnosti je celkem sedm. Čtyři výše uvedené úrovně vytvářejí hrubý materiální svět, zatímco ony tři „nové“ představují úrovně jemnohmotného světa. Pátou rovinou se stala oblast fyzikálního vakua, šestou pak rovina prvotních torzních polí a sedmou oblastí absolutní nic.

Ze všech rovin jemnohmotného světa je absolutní nic tou nejstabilnější a nejstálejší úrovní. Jedná se o hlavní sílu, jež formuje záměry vakua. Absolutní nic totiž nevytváří hmotu, nýbrž plány či pojetí, a když jsou konečně hotovy, začíná vlastní proces vzniku látky z vakua.

Na tomto místě bychom měli osvětlit fakt, že pod výrazem „plány“ G. I. Šipov rozumí jakési vztahy, zákony nebo možné matrice, zkrátka záměry, podle kterých se bude vytvářet hmotný plán, tedy konkrétní hmota.

Mnozí dávnověcí filozofové ve své době prohlašovali, že kromě hmotného světa existuje i svět idejí, a teorie fyzikálního vakua tuto domněnku potvrdila. Prvotní svět idejí současně představuje realitu mnohem stabilnější ve vztahu ke hmotě, jež vytváří svět vyšší reality, tedy prazáklad všeho. To znamená, že na počátku se objevují právě ony ideje a teprve poté hrubá hmota, na níž jsme zvyklí.

Absolutní nic G. I. Šipov vysvětluje takto: „Z pohledu formální logiky je absolutní nic zdánlivě bezobsažné, proto jsme nuceni jej popsat specifickými humanitními pojmy, jaký představuje například výraz nadrozum. Tato úroveň s neomezenými možnostmi dokáže z dosud nepochopitelných příčin generovat prvotní plány, a já ji tak považuji za maximálně stabilní rovinu reality. Nemám ale na mysli žádný mýtický či hypotetický jev, nýbrž výlučně fyzikální skutečnost. Vše v tomto světě sice mizí a zaniká, ale tato úroveň tu vždy zůstává – je věčná, absolutně vše z ní vzniká a současně jí také naprosto všechno končí. Svět vyšší reality představuje svět plánů, zákonů, vztahů mezi prvky hmoty, jež jsou dle mých poznatků pevnější než hmota sama.

Podle mého názoru totiž existuje nová fyzikální teorie, vytvořená na základě rozpracování představ Alberta Einsteina, ve které se objevila jakási rovina reality, jejímž synonymem je v náboženských učeních Bůh. Jedná se o skutečnost, která disponuje všemi znaky Božství, a to ve stručnosti vyjadřuje vše, co tvrdím. Neříkám nic víc, protože vlastně nevím, na jakém principu toto Božství funguje, vím však, že reálně existuje. Dosud známými metodami však Boha poznat či ,prozkoumat´ nedokážeme a věda navíc ohledně Boží existence nepodává žádné důkazy – pouze na ni poukazuje, přičemž si neklade žádné ambice dosáhnout čehokoli víc, neboť základní oblast vědeckého zájmu se soustředí na hrubou hmotu.

Vakuum nese určitou strukturu i bez přítomnosti hmoty či fluktuace, a dokonce i v případě, kdy vůbec nic neexistuje. Vždy však funguje informační matrice (Matrix, pozn. Zayko5), ve které musejí probíhat procesy vzniku a zániku látky. V současnosti máme k dispozici rovnice, jež popisují strukturu vakua a podle nichž vše, co v něm vzniká, musí odpovídat daným zákonitostem.“

Vakuum v podstatě „žije“ a mění se i přesto, že je v podstatě neutrální a nemá ani hmotnost, ani náboj. „U vakua rozeznáváme dvojí podstatu: na jedné straně tvoří plán spolu s matricí, na druhé straně je živé a energie jeho kmitů se rovná nekonečnu,“ prohlašuje G. I. Šipov. Genadij Šipov rozdělil rovinu fyzikálního vakua na dvě samostatné oblasti, a tím v podstatě zpřesnil jejich funkční určení.

Excitací prvotního vakua vznikají primární pole torze, která představují elementární časoprostorové víry pravotočivé či levotočivé povahy, jež nenesou energii, nýbrž informace o všech možných událostech a jevech minulosti, současnosti a budoucnosti. Pole s nulovou energií, které je však schopno komunikovat s jinými poli, se ve fyzice objevuje poprvé. Takové pole můžeme označit jako informační pole, které nese torzní sdělení. Prvotní pole torze okamžitě zaplňují všechen vesmír a existují také druhotná pole torze, jež jsou vytvářena pomocí speciálních generátorů.

Pod vlivem prvotních torzních polí a v důsledku spontánní fluktuace ve vakuu (následující rovině reality) dochází k přechodu hmoty z virtuálního do reálného stavu.

Badatelé předpokládají, že ve vakuu existují sporné (bifurkační) body, ve kterých se všechny úrovně reality najednou projevují virtuálně. Pouhé nepatrné působení pole vědomí na tyto kritické body tak stačí k tomu, aby sled událostí způsobil, že z vakua vznikne pevná látka, tekutina, plyn nebo plazma.

Taťjana a Vitalij Tichoplavovi v knize BRÁNY PRO DUŠE

Vydalo nakladatelství Eugenika, distribuce Zásilkové knihkupectví POZNÁNÍ, Tř. 17.

istopadu 8a, 779 00 Olomouc, e-mail: poznani@volny.cz

Zdroj: časopis MEDIUM č. 4/2005

Převzato:  http://medium.mysteria.cz/