Plány USA Nový světový řád

 Tento program přerušujeme  kvůli zprávě od prezidenta.

Dámy a pánové,

Samotné slovo „tajemství“ je ve svobodné a otevřené  společnosti protivné. A my lidé, jsme s historického hlediska postaveni před tajné spolky, před tajné přísahy a skryté kroky.  Celosvětově před námi stojí jednolité a bezohledné spolčení, které se při rozšiřování svého vlivu spoléhá především na skryté prostředky. Na infiltraci místo invaze, na svrhnutí vlády místo voleb, na zastrašování místo svobodné volby.

Je to systém, který naverboval obrovské lidské a materiální zdroje na vybudování silného spletence, velmi efektivní mašinérie, fungující pomocí vojenských, diplomatických, výzvědných, ekonomických, vědeckých a politických kroků a operací. Jejich příprava je skrytá, nepublikovaná. Chyby jsou zatajené, nejsou dávány do popředí. Odpůrci této mašinérie nejsou ocenění, ale umlčeni.

Na žádný užitek se nikdo neptá, žádné tajemství nevyjde na povrch. To je důvod, proč řecký zákonodárce Solón rozhodl, že je to zločin, ze kterého by se měl každý občan chytat za hlavu.

Žádám o vaši pomoc v této nesmírně těžké úloze – informovat a alarmovat americkou veřejnost. Jsem si jistý, že s vaší pomocí bude člověk takový, jaký by měl být: svobodný a nezávislý.

 

Nestarejte se o muže za oponou

Za královským trůnem stojí něco většího, než král sám

Sir William Pitt – House of Lords 1770

Světu vládne úplně někdo jiný, než si myslí lidé, kteří nevidí za oponu.

Benjamin Doslzeli – English Statesman 1844

Skutečné pravda je, že velké finanční elementy měly vládu pod palcem už od dob Andrewa Jacksoma

Franclin D. Roosevelt – US president 1933

Rok 1775, v USA začíná válka za nezávislost. Americké kolonie se snažily osamostatnit se od represivní anglické monarchie. Přestože se za příčinu této revoluce uvádějí různé důvody, jeden vyčnívá nad ostatními jako primární příčina: Anglický král George III. postavil mimo zákon nezávislou americkou měnu, kterou americké kolonie produkovaly a používaly pro sebe. Msto ní je nutil půjčit si peníze od centrální banky – za úrok. Tím se kolonie okamžitě začaly dostávat do dluhu.

Jak později napsal Benjamin Franclin:

To, že král George III. odebral koloniím možnost používat čestný peněžní systém, který osvobodil běžné lidi ze sevření finančními manipulátory, bylo pravděpodobně primární příčinou revoluce.

V roce 1873 Amerika získala nezávislost na Anglii. Její boj proti konceptu centrální banky a zkorumpovaných, nenasytných mužů s ním spojených však teprve začal.

Co je Centrální banka?

Centrální banka je instituce, která produkuje peníze pro celý národ.

Na základě historického precedentu jsou pro centrální banku neodmyslitelná dvě specifická privilegia: Ovládání úrokových sazeb a množství peněz v oběhu nebo-li inflace. Centrální banka však nezásobuje vládní ekonomiku penězi, ale půjčuje jí je za úrok. Potom pomocí zvyšování a snižování množství peněz v oběhu, reguluje centrální banky jejich hodnotu.

Je důležité pochopit, že celý tento systém může dlouhodobě vytvořit jen jedinou věc:  Dluh.

Pro pochopení tohoto podvodu nemusíme být žádný chytrák. Každý dolar vydaný do oběhu centrální bankou je od ní vypůjčený za nějaký úrok. To znamená, že každý dolar je vlastně dolar plus určité procento dluhu. A protože centrální banka má monopol na tvorbu peněz pro celou zemi, a každý dolar dá do oběhu okamžitě s dluhem,… Kde se vezmou peníze na splacení tohoto dluhu?

Může je opět vydat jen Centrální banka. To znamená, že centrální banka musí neustále zvyšovat množství peněz, aby dočasně pokryla nesplacený dluh který sama vytvořila. A proto jsou nové peníze dávány do oběhu opět za úrok, vytváří ještě větší dluh!

Výsledkem takového systému je otroctví, protože pro vládu a jejich tým lidí je nemožné vysvobodit se z tohoto sebe-generujícího se dluhu. Zakladatelé USA si toho byli velmi dobře vědomi.

„Domnívám se, že bankovní instituce jsou nebezpečnější než armády…

Pokud někdy americký lid někdy dovolí soukromým bankám ovládat jeho měnu, banky a korporace, které okolo nich vyrostou, připraví lidi o všechen majetek, až se jednou jejich děti probudí bez domova na kontinentě, který dobili jejich otcové.

Thomas Jefferson, 1743 – 1826

„Pokud chcete zůstat otroky bankéřů a ještě si platit za své vlastní zotročení, nechte je dále vytvářet peníze a ovládat kredit národa“.

Sir Jisiah Stamp, 1880 – 1941

Na začátku 20. století bylo v USA nasazených a odstraněných několik centrálních bankovních systémů, které byly podsunuty bezohlednými zájmy bankéřů. V této době byly ve finanční a obchodní sféře dominantní rodiny: Rockefellerové, Morganové, Warburgové a Rothschildové.

V roce 1900 se opět snažili prosadit legislativu na vytvoření další centrální banky. Věděli však, že vláda ani veřejnost nejsou pozitivně nakloněny takovéto instituci. Potřebovali tedy vytvořit incident, který by ovlivnil veřejné mínění. A tak J. P. Morgan, veřejně považovaný za finančního velikána té doby, využil svého masivního vlivu a zveřejnil fámy, že prominentní banka v New Yorku není schopna platit nebo že zbankrotovala. Moran dobře věděl, že tím způsobí velkou hysterii, která se dotkne i jiných bank. Tak se i stalo.

Veřejnost ve strachu, že přijde o své úspory, začala ve velkém vybírat peníze z bank. Následkem toho musely banky stáhnout svoje půjčky a lidé, kteří tyto půjčky měli, museli prodat svůj majetek, aby bance půjčku splatili. Následovala spirála bankrotů, opětovných přivlastnění a zmatků.

O tomto incidentu o několik let později Frederik Allen z LIFE Magazíne napsal: „Morgan v roce 1907 využil možnosti vyvolat paniku a promyšleně ji usměrňoval v jejím vývoji.“

Neuvědomujíc si tento podvod, kongres nařídil vyšetření této paniky. Vyšetřování vedl senátor Nelson Aldrich, který měl důvěrné spojení s bankovními kartely a později se přiženil do rodiny Rockefeller.

Komise pod Aldrichovým vedením doporučila vytvoření centrální banky. To mělo zaručit, aby se panika z roku 1907 už nikdy neopakovala. To byl ten podnět, který mezinárodní bankéři potřebovali ke spuštění svého plánu.

Roku 1910 se uskutečnilo tajné setkání na půdě J. P. Morgana na ostrově Jakyll Island u pobřeží státu Georgia. Bylo to právě zde, kde byl sepsán zákon umožňující vznik centrální banky – Fedral Reserve Act. Tato legislativa pocházela od bankéřů, nikoli od zákonodárců. Přibližně deset osob, které se ho účastnily, dokonce ani nepoužívaly při komunikaci vlastní jména. Po sepsání zákona byl odevzdán jejich politickému zástupci – senátoru Nelsonu Aldrichovi, aby ho protlačil kongresem.

V roce 1913 se díky vydatnému sponzoringu ze strany bankéřů se stal prezidentem Woodrow Wilson. Wilson už tehdy souhlasil, že zákon Federál Reserve Act podepíše – jako protislužbu za podporu jeho kampaně bankéři. Dva dny před vánoci, v době, kdy byla většina kongresu doma se svými rodinami, byl tento zákon odhlasován a Wilson ho následně podepsal.

O rok později Woodrow Wilson s lítostí napsal:

„Náš skvělý industriální národ je ovládán jejich systémem kreditu. Tento systém je koncentrovaný v soukromých rukách. Růst našeho národa stejně jako všechny naše aktivity jsou v rukou hrstky lidí. Jen kdyby jejich kroky mohly být čestné a v zájmu veřejnosti jsou přímo zaměřené na podnikání ve kterém jsou zahrnuty jejich vlastní peníze. Jsou omezováni jen vlastními limity.Potlačují, ovládají a ničí pravou ekonomickou svobodu. Staly jsme se nejkontrolovanější vládou na celém civilizovaném světě. Už nejsme vláda s možností svobodného rozhodování, už nejsme vládou volenou většinou, ale vládou ovládanou malými skupinami dominantních lidí.“

Poslanec Louis McFadden rovněž řekl pravdu o přijetí tohoto zákona:

„Buduje se tu celosvětový bankovní systém, super-stát, řízený mezinárodními bankéři, kteří spolupracují na zotročení světa pro svoje vlastní potěšení. Fed (centrální banka) převzala moc nad vládou.“

Veřejnosti bylo řečeno, že centrální banka bude ekonomickým stabilizátorem, a inflace a ekonomické krize jsou věcí minulosti. Jak však historie ukázala, pravdou byl přesný opak. Mezinárodní bankéři měli elegantní mašinérii na rozšiřování a dosahování svých osobních ambicí.

Například: V letech  1914-1919 zvýšila centrální banka množství peněz v oběhu skoro o 100%, následkem toho byly rozsáhlé půjčky malým bankám a veřejnosti. Potom v roce 1920 centrální banka stáhla zpět velkou část peněz z oběhu, což způsobilo, že banky které měly od ní půjčeno, musely svým klientům vypovědět velké množství půjček, a stejně jako v roce 1907 nastal masový výběr bankovních vkladů, bankroty a kolapsy. Zbankrotovalo více jak 5 400 bank  stojících mimo Federální Rezervní Systém. Tím se ještě více upevnil monopol malé skupiny mezinárodních bankéřů.

Vědom si tohoto zločinu, poslanec Lindbergh prolomil mlčení a v roce 1921 prohlásil:

„Pod rouškou zákona o centrální bance je panika vytvářena vědeckým způsobem. Momentální panika je první vědecky vytvořenou panikou a funguje stejně dokonale, jako když řešíme matematickou rovnici.“

V roce 1921-1929 centrální banka opět zvýšila množství peněz v oběhu. To opět mělo za následek hodně půjček pro veřejnost a komerční banky. Na trhu cenných papírů se objevil nový typ půjčky – tzv. Marginální půjčka. Velmi zjednodušeně: Marginální půjčka dovolovala investorovi složit pouze 10% ceny cenného papíru, a zbývajících 90% bylo poskytnuto prostřednictvím burzovního makléře.

Jinak řečeno: Někdo mohl vlastnit cenné papíry v hodnotě 1 000 $, ale k jejich získání mu stačilo pouze 100 $. Tato metoda byla kolem roku 1920 velmi populární. Zdálo se, že každý na trhu vydělával. Tento typ půjčky měl však jeden háček: O její splacení mohlo být požádáno kdykoli a musela být splacena do 24 hodin. Tento krok se nazývá „výzva na dodatkovou úhradu“. Jeho typickým následkem je, že majitel musí prodat cenné papíry, které za tuto půjčku pořídil.

Několik měsíců před říjnem 1929 J. D. Rockefeller, Bernard Barack a jiní zasvěcení hráči v tichosti odešli z trhu 14. října 1929 začali New Yorští finančníci požadovat splacení těchto marginálních půjček ve velkém. To okamžitě na trhu spustilo rozsáhlý výprodej, jelikož každý musel získat peníze na splacení marginální půjčky.

Opět nastává masový výběr bankovních vkladů. Zbankrotovalo více jak 16 tisíc bank. To bankéřům umožnilo nejen koupit konkurenční banky s výraznou slevou, ale taktéž koupit celé korporace doslova za pakatel. Byla to největší krádež v americké historii.

To však ještě nebylo konec…

Místo toho, aby centrální banka zvýšila množství peněz v oběhu a uzdravila tak trh z kolapsu, stáhla z něho peněz ještě více a tak způsobila jednu z největších depresí v historii.

Znovu rozhněvaný poslanec Louis McFadden, dlouhodobý odpůrce bankovních kartelů, Začal prosazovat trestní odpovědnost vůči vedení centrální banky. O kolapsu a depresi prohlásil:

„Byla to precizně naplánovaná událost. Mezinárodní bankéři chtěli do společnosti přinést zoufalství, aby se mohli stát vládci nás všech.“

Po dvou neúspěšných pokusech o jeho zavraždění by třetí pokus úspěšný. McFaddena otrávili na banketu před tím, než mohl prosadit trestní odpovědnost vůči vedení Fed.

Po tom, co bankéři zubožili společnost, rozhodli se odstranit krytí bankovek zlatem. Aby to mohli udělat, potřebovali získat zbývající zlato v systému. A tak pod záminkou „pomoci ukončit ekonomickou depresi“ přišel v roce 1933 Zákon o povinnosti odevzdat zlato. Pod hrozbou desetiletého trestu byl každý Američan povinen odevzdat všechny zlaté předměty do státní pokladnice. Tím byla veřejnost obrána i o poslední málo bohatství, které jí zůstalo. Koncem roku 1933 bylo krytí bankovek zlatem zrušeno.

Když se podíváte na dolarovou bankovku před rokem 1933, je na ní napsáno, že je směnitelná za zlato. Když se podíváte na dolar dnes, stojí tam, že je to legální prostředek k platbě – to znamená, že není krytý absolutně ničím. Je to bezcenný papír.

Jedině, co dává penězům hodnotu je to, kolik se jich nachází v oběhu. Proto moc regulovat množství peněz je totéž, co regulovat jejich hodnotu a rovněž moc, kterou je možno celou ekonomiku a společnost srazit na kolena.

Zlatý certifikát byl používán od roku 1865 do roku 1934 ve Spojených státech jako forma papírových peněz. Každý certifikát dával nárok držení na jeho odpovídající množství zlaté mince. Proto tento druh papírové měny měl představovat aktuální zlaté mince. V roce 1933 byla praxe vyplácení těchto pro krytí zlatých mincí ukončeno vládou USA a až do roku 1964 bylo vlastně ilegální tyto poukázek vlastnit. (V roce 1964 byla tato omezení zrušena, ale byl už technický problém převést bankovky na ‚zákonné platidlo „standardu bez připojení ke zlatu.) Když byl zlatý standard z USA v roce 1933 vyjmut, byly zlaté certifikáty staženy z veřejného oběhu. Jak již bylo uvedeno výše, to bylo nezákonné je vlastnit. Ovšem bankovky byly nadále i pak vydávány a to jako stříbrný a zlatý certifikát (viz. níže). Kupodivu dodnes jsou raženy v US stříbrné a zlaté mince v mnoha nominálech a lze je běžně koupit i vlastnit. Mimo stříbrné a zlaté certifikáty (bankovky) byly tištěny bankovky národní banky a federální bankovky.

Seznam stříbrných certifikátů

1 dolar Série 1896 „vzdělávací série“ (portrét na zadní straně)

1 dolar řady 1899

1 dolar řady 1923

1 dolar řady 1928

1 dolar řady 1934,-E

1 dolar série 1935,-H

1 dolar série 1957,-B

2 dolary řady 1899

5 dolarů ODDĚLENÍ 1886 SERIES

5 dolarů série z roku 1891

5 dolarů Série 1896

5 dolarů série z roku 1923 Abraham Lincoln

5 dolarů řady 1934-D

5 dolarů řady 1953-C

Seznam zlatých certifikátů

Série 20 dolarů z roku 1905

20 dolarů Série 1906

Série 20 dolarů z roku 1922

Série 20 dolarů z roku 1928

Série 50 dolarů z roku 1913

Série 50 dolarů z roku 1922

500 dolarů řady 1882

500 dolarů série z roku 1922

10.000 dolarů řady 1870 a 1875

10000dolar 1882 [ODDĚLENÁ SÉRIE]

10.000 dolarů řady 1888

10.000 dolarů řady 1900

1000 dolarů série z roku 1928

1000 dolarů série z roku 1934

Dnešní US bankovky jsou pouze obchodní poukázky na platbu a nejsou v podstatě ničím kryty, zrovna jako naše či jiné bankovky. Jedná se tedy v podstatě o bezcenný papír zrovna jako virtuální peníze, které v podstatě neexistují. Jsou to jen nuly a jedničky.

V článku je napsáno, že zlato bylo staženo do státní pokladnice Národní banky. Ovšem musíte si uvědomit, že stát v podstatě směnil takto ukradené zlato veřejnosti za dluhy, které měl vůči FED. A jak jste se dočetli FED je soukromá banka. V podstatě většina světových zásob zlata a ne jen USA patří dnes FED a světové bance, která opět patří FEDu. Takže pokud si to shrneme, skoro všechno zlato světa patří několika rodinám a klanům bankéřů. To množství které je v oběhu je jen proto, aby se mohlo se zlatem obchodovat a zvyšovat tak neustále jeho cenu. To platí i pro stříbro. Většina tzv, světových zásob je uložena v trezorech hluboko v podzemí.

(Poznámka zpracovatele)

„Dejte mi moc nad penězi celého národa a potom mi bude jedno, kdo tvoří zákony.“

M. A. Rothschild, zakladatel bankovní dynastie Rothschildů

Je důležité jasně pochopit, že centrální banka je soukromá společnost. Sleduje vlastní zájmy a vláda USA nemá v podstatě žádný prostředek na její regulaci. Je to soukromá banka, která vládě půjčuje peníze pro celou zemi – za úrok. To je úplně stejný model, jako podvodnický centrální bankovní model, ze kterého se země snažila utéci, když při Velké revoluci vyhlásila nezávislost.

V roce 1913 však nebyl zákon o centrální bance jediným protiústavním zákonem, který prošel kongresem. Prošel i zákon o federální dni z příjmu. Je důležité dodat, že nepozornost a ignorance americké veřejnosti vůči federální dani z příjmu je důkazem toho, jak je americká populace nedbalá a málo inteligentní.

1. Federální daň z příjmu je naprosto protiústavní. Je to totiž přímá daň a zároveň není poměrná. Všechny přímé daně musí být poměrné – to říká ústava USA.
2. Zákon o federální dani nikdy neschválil požadovaný počet států. Tato skutečnost byla dokonce citována i v případech moderního soudnictví. „Když prozkoumáte 16. dodatek Ústavy, zjistíte, že ho nikdy neschválil dostatečný počet států.“ – soudce U.S. soudu James C. Fox, 2003
3. Dnes prostřednictvím této daně odevzdává člověk v USA státu asi 25% (ne 35%, to je chyba) svého celkového příjmu. To znamená, že tři měsíce v roce pracuje jen na to, aby zaplatili tuto daň. A hádejte kam jdou tyto peníze? Jdou na splacení úroku na peníze, které vyprodukovala zločinná centrální banka a půjčila je státu. Tato instituce přitom vůbec nemusí existovat. Peníze, které vyděláte za tři měsíce, jdou každoročně do kapes mezinárodních bankéřů, kteří vlastní centrální banku.
4. I když vláda lživě tvrdí, že federální daň z příjmu je legální, v USA neexistuje žádný zákon, který by vám ukládal povinnost platit tuto daň. Tečka!

Joe Turner – Former IRS agent

„Opravdu jsem si myslel, že samozřejmě musí být takový zákon, na který můžete ukázat prstem ve sbírce zákonů. Samozřejmě, že musí existovat. A dostal jsem se do bodu, kdy jsem takový zákon nemohl nikde najít, já, ani lidé, které jsem znal. Osobně jsem neviděl jinou možnost, než z daňového úřadu odstoupit. Tuto daň jsem nezaplatil, co jsem odešel od IRS.“

Sherry Jackson – Former IRS agent

„Na základě zkoumání, které jsem udělala během roku 2000 na kterém stále pracuji, jsem žádný takový zákon nenašla. Ptala jsem se spousty lidí z kongresu i komisařů z daňového úřadu (IRS). Nemůžou odpovědět, protože kdyby odpověděli, Američané se dozví, že celá věc s federální daní z příjmu je podvod. Tuto daň neplatím od roku 1999.“

Federální daň z příjmu není nic jiného, než zotročení celé země. Řízení ekonomiky a permanentní loupež majetku je jen jeden nástroj, který drží bankéři v rukou. Další způsob jak ovládat a profitovat je válka.

Od vzniku centrální banky v roce 1913 proběhlo několik velkých i menších válek. Tři největší byly: První a druhá světová a válka ve Vietnamu.

První světová válka

V roce 1914 vypukly v Evropě boje, v jejichž středu byly Anglie a Německo. Americká veřejnost nechtěla mít s válkou nic společného, protože prezident Wilson veřejně vyhlásil neutralitu. Vláda USA však neveřejně hledala jakoukoli záminku, na základě které by USA mohly vstoupit do války. Z poznámek ministra zahraničí Williama Jenningse:

„Velké bankovní zájmové skupiny vstup do války velmi zajímal, protože to pro ně byla rozsáhlá příležitost k velkým ziskům.“

Je důležité pochopit, že nejlukrativnější věc, která může potkat mezinárodního bankéře je právě válka. Válka totiž nutí zemi půjčit si od centrální banky více peněz – za úrok.

Jeden z nejbližších poradců prezidenta Woodrowa Wilsona – plukovník Edward  House, muž s velmi úzkými konexemi na mezinárodní bankéře, kteří chtěli vstoupit do války. Z dokumentované konverzace mezi Housem – prezidentovým poradcem, a Edwardem Greyem – ministrem zahraničí Anglie ohledně toho, jak dostat Ameriku do války:

Grey se zeptal: „Co udělají Američané, když jim potopí loď s americkými občany na palubě?“

House odpověděl: „Myslím, že by to v USA způsobilo zápal rozhořčení, a samo o sobě by to stačilo na zatáhnutí USA do války.“

A tak 7. května 1915, v podstatě na návrh Edwarda Greye – loď s názvem Lusitania byla úmyslně poslána do vod, které kontrolovalo Německo a kde se nacházela německá bojová plavidla. A přesně podle očekávání, německé ponorky loď torpédovaly. Na Lusitanii následkem toho vybuchla i skladovaná munice. Zemřelo 1 200 lidí.

Pro ještě lepší pochopení úmyslnosti tohoto činu: Německá armáda dala oznámení do New York Times varující lidi, že pokud na Lusitanii nastoupí, učiní tak na vlastní riziko, protože loď plavící se z Ameroky do Anglie přes válečnou zónu bude vystavena značnému riziku zničení.

A přesně podle předpokladu, potopení Lusitanie vyvolalo u Američanů velkou vlnu hněvu, a Amerika za krátko vstoupila do války.

Během první světové války zahynulo 323 000 Američanů. J. D. Rockefeller vydělal na této válce asi 200 milionů dolarů. To je podle dnešních standardů asi 1.9 miliardy dolarů. Nemluvě o tom, že válka stála Ameriku 30 miliard dolarů, ze kterých většina byla půjčená od centrální banky – za úrok, dále tak zvyšujíc zisky mezinárodních bankéřů.

Druhá světová válka

7. prosince 1941 zaútočilo Japonsko na americkou flotilu v zátoce Pearl Harbor. Tento incident zatáhl Ameriku do války. Prezident Frenklin D. Rooswelt prohlásil, že tento útok si bude historie pamatovat jako hanebnost. To je nepochybně pravda, ale ne kvůli údajnému nečekanému útoku na Pearl Harbor. Po 60. letech od této události je jasné, že tento útok byl nejen znám týdny dopředu, ale byl i mimořádně žádaný a též vyprovokovaný. Rooseveltova rodina patřila mezi New Yorské bankéře od 18. století a jeho strýc Fredrik byl dokonce v původním vedení banky. Roosevelt velmi sympatizoval se zájmy mezinárodních bankéřů a jejich eminentní zájem byl:  vstoupit do války. A jak jsme viděli, pro mezinárodní bankéře není nic výnosnějšího než právě válka.

V zápisníku Rooseveltova ministra války Henryho Stimsona z 25. listopadu 1914 si Stimson poznamenal rozhovor s Roosweltem:

„Otázka byla, jak je nasměrovat, aby vystřelili první. Bylo žádoucí, aby se zabezpečilo, že Japonci budou ti, kteří zaútočí první, aby nezůstala žádná pochybnost o tom, kdo byl agresor.“

V měsících před útokem na Pearl Harbor udělal Roosevelt všechno, co bylo v jeho moci, aby Japonce naštval. Zastavil všechen prodej americké ropy Japonsku. Zmrazil všechny japonské účty v USA. Dal veřejné půjčky Číně a též poslal vojenskou pomoc Británii. Oba tyto státy byly ve válce nepřáteli Japonska. To je mimochodem úplně v rozporu s mezinárodními válečnými pravidly. 4. prosince, tři dny před útokem, dostal Roosevelt od australské tajné služby informaci o japonských jednotkách směřující k Pearl Harboru. Roosevelt ji ignoroval. A jak se očekávalo a dovolilo, 7. prosince 1941 zaútočily japonské jednotky na Pearl Harbor. Zemřelo 2 400 vojáků. Před útokem s válkou nechtělo mít nic společného 83% americké veřejnosti. Po útoku se do války dobrovolně přihlásil milion dobrovolníků.

Je též důležité poznamenat, že válečnou mašinérii nacistického Německa výrazně podporovaly dvě organizace. Jedna z nich se nazývala I. G. Farben. I. G. Farben produkovala 84% německých výbušnin a dokonce i otravný plyn Zyklon B, používaný v koncentračních táborech k usmrcování milionů lidí.

Jedním z tichých partnerů I. G. Farben byla americká společnost J. D. Rockefellera s názvem Standard Olil Copany. Faktem bylo, že německé vzdušné síly nemohly létat bez speciální přísady do paliva patentované společností Standard Oil. Drastické bombardování Londýna nacistickým Německem bylo možné díky tomu, že Standard Oil prodala I. G. Farben tuto přísadu v hodnotě 20 milionů dolarů. To je jen jeden malý příklad jak americký byznys financoval obě strany druhé světové války.

Další zrádcovskou organizací stojící za zmínku byla korporace Union Banking New York City. Nejen že financovala početné stránky vzestupu Hitlerovy moci, stejně jako materiál během války, ale byla to i banka na praní nacistických špinavých peněz. Tato banka byla odhalena, že ve svých valutách měla miliony dolarů nacistických prostředků. Majetek korporace Union Nankiny byl později zabaven pro obchodování s nepřítelem. A hádejte kdo byl viceprezidentem Union Banking? Prescott Bush, děd našeho prezidenta, a samozřejmě otec našeho bývalého prezidenta. Mějte to na paměti při hodnocení morálních dispozic rodinného klanu Bushových.

Vietnam

USA oficiálně deklarovali Severnímu Vietnamu válku v roce 1964. Stalo se tak po incidentu, při kterém na americké bojové lodě v Tonkinském zálivu údajně zaútočily vietnamské torpédovaní čluny. Tato událost se stala známou jako incident v Tonkinském zálivu. Incident se stal katalyzující záminkou pro masivní nasazení jednotek a spuštění války. Je tu však jeden problém. Útok na bojové lodě ze strany vietnamských člunů se nikdy nestal. Byla to kompletně zinscenovaná událost, která měla posloužit jako záminka pro vstup do války.

Bývalý ministr obrany Robert McNamara po letech prohlásil, že incident v Tonkinském zálivu byla „chyba“. Taktéž promluvilo mnoho dalších důstojníků přiznávajíc, že tento incident byl uměle vytvořená fraška, úplná lež.

Ve válce už to byl byznys jako obvykle. V říjnu 1966 prezident Lyndon Johnson zpřísnil omezení pro obchod se sovětským blokem. Věděl přitom, že sověti produkovali více než 80% vojenského materiálu pro Severní Vietnam. Na druhé straně Rockefeller financoval továrny v tehdejším Sovětském svazu, které vyráběly vojenský materiál pro Severní Vietnam.

Financování obou stran konfliktu byla však jen jedna strana mince. V roce 1985 byla odtajněna pravidla vojenských operací ve Vietnamu. Tato pravidla definovala, co americké jednotky mohly nebo nemohly ve válce dělat.

Obsahovaly absurdity jako:

Protiletadlové systémy Citnému nemohly být bombardovány, dokud nebylo jasné, že jsou plně funkční a bojeschopné. Žádného nepřítele nesměly pronásledovat potom, co překročil hranice s Laosem nebo Kambodžou.

A ještě jasnější příklad: Cíle kritické důležitosti nesměly být atakovány, dokud to neiniciovalo vrchní armádní velení.

Kromě těchto absurdních omezení bylo též zarážející, že Severní Vietnam byl o těchto omezeních informován. A tak celou bojovou strategii založil na omezeních amerických vojsk. To je důvod, proč válka trvala tak dlouho. A podstatné je toto:

Cílem nikdy nebylo válku ve Vietnamu vyhrát, ale to, aby trvala co nejdéle. Tato válka pro zisky stála život 58 tisíc Amerických vojáků a 3 miliony Vietnamců.

A kde jsme dnes?

11. září byla událost, která nastartovala agendu bezohledné elity. Byla to zinscenovaná událost použitá jako záminka k válce, stejně jako potopení Lusitanie, vyprovokování Pearl Harboru a lež o incidentu v Tonkinském zálivu. Byla by to výjimka z pravidla, kdyby tomu tak teoreticky nebylo. 11. září bylo použito ke spuštění dvou nelegálních válek. Jedné proti Iráku a druhé proti Afganistanu.

9/11 bylo však záminkou ještě pro další válku. Válku proti vám. Vlastenecký zákon, vnitřní bezpečnost, zákon o vojenských soudech a další zákony jsou úplně a totálně vykonstruované na vymazání vašich občanských svobod. Mají limitovat vaši schopnost bojovat proti tomu, co se chystá.

Dnes jsou v USA možné věci o který médii oblblá a neinformovaná veřejnost ani netuší. Váš dům může být prohledán bez povolení a dokonce bez toho, aby jste byli doma. Na základě této prohlídky vás mohou zatknout bez toho, aby vám bylo řečeno za co. Mohou vás držet ve vazbě na neurčitou dobu bez přístupu k právníkovi a legálně mučit. A to všechno jen na základě podezření, že by jste mohli být teroristé.

Pokud potřebujete obrázek toho, co se v této zemi děje, pojďme se podívat, jak se historie opakuje.

V roce 1933 zinscenoval Hitler útok pod cizí vlajkou – podpálil vlastní budovu Německého parlamentu (Reichstag) a útok hodil na teroristické komunisty. Za několik týdnů prosadil zákon, který úplně zrušil německou ústavu a tím eliminoval práva a svobody občanů. Potom Hitler vedl sérii preventivních válek, které němečtí občané odsouhlasili pod záminkou udržení bezpečnosti v zemi.

„Existuje zlo, které ohrožuje každého muže, ženu i dítě v této skvělé zemi. Musíme podniknout opatření, abychom zajistili domácí bezpečnost a ochránili naši zem.“

George W. Bush?

Ne, to řekl Adolf Hitler, když lidem představoval Gestapo.

„Co se týče komunismu a jeho organizací, ty nám nesmí stát v cestě.“

Říšský sněm

„Našim nepřítelem je radikální síť teroristů, stejně jako každá vláda, která je podporuje.“

George W. Bush

Je načase se probudit!

Lidé u moci dělají všechno, co je v jejich silách, aby jste byli nepřetržitě klamáni a manipulováni. Vnímání reality laickou veřejností, hlavně v oblasti politiky, nepochází od samotných lidí. Je jim velice inteligentně podstrkováno, bez toho, aby o tom vůbec věděli.

Například, veřejnost si většinou myslí, že invaze do Iráku se moc nedaří, protože sektářské násilí stále neutichá. Co ale veřejnost nevidí je to, že destabilizace Iráku je přesně to, co lidé stojící za vládou chtějí. Tato válka má trvat co nejdéle, aby se region rozbil na kusy, byly zajištěny zásoby ropy, aby dodavatelé zbrojních materiálů neustále žali zisky, a co nejdůležitější – vybudování trvalých vojenských základen, které by mohly použít jako odrazový můstek proti jiným nekonformním zemím s velkými zásobami ropy jako Irán a Sýrie.

Pro další pochopení faktu, že podněcování občanské války a destabilizace je cílené a úmyslné. Jeden příklad:

V roce 2005 Irácká policie zatkla dva elitní členy britských speciálních jednotek. Zatkli je za to, že během jízdy autem stříleli po civilistech a byli převlečeni za Araby. Okamžitě po jejich zatčení a uvěznění v Irácké provincii Basra, žádala britská armáda jejich propuštění. Když vláda této provincie odmítla, britská armáda poslala tanky, a fyzicky tyto muže z vězení osvobodila.

„Když chcete zničit nějaké území, jak to uděláte? Jsou dvě možnosti. Buď tam půjdete a zbombardujete je, atd… Ale to není moc účinné. Co se pokusíte je, aby lidé v této oblasti zabili jeden druhého, a zničili si vlastní území, vlastní farmy. A to je to, co se v této zemi stalo. Způsob, jakým porazíme protivníka je ten, že ho přinutíte, aby zničil sám sebe. A to uděláte tak, že poštvete jeho lidi proti sobě. A potom přiléváte olej do ohně na obou stranách pomocí agentů. A oni se mezi sebou zabíjejí. Je čas, aby se někteří z nás probudili do této reality, abychom pochopili, že lidé, kteří se snaží vytvářet a udržovat impéria to dělají manipulací lidí, které se snaží porazit.“

Kultura, média  a zábava

Možná se ptáte, proč je celá kultura ze všech stran tak prosáklá zábavou z masmédií, zatímco americký vzdělávací systém pokračuje ve svém rapidním otupujícím úpadku. Děje se to tak od doby, kdy se americká vláda rozhodla finančně dotovat veřejní vzdělávání a převzít nad ním kontrolu.

„Za co vaše vláda platí, přesně to také dostává. Když to pochopíme a potom se podíváme na vládou financované vzdělávací instituce a uvidíme studenty a způsob vzdělávání, který je vytvořen státními penězi, logika nám poví, že pokud by situace na školách nebyla v souladu s tím, co stát a vláda chtějí, tak by to vláda změnila. Podstatné je tedy to, že vláda dostává přesně to, co si objednala. Oni nechtějí, aby vaše děti byly vzdělané. Nechtějí, abyste příliš přemýšleli. To je důvod, proč je naše země a celý svět tak prosáklý zábavou, masmédii, televizními programy, zábavními parky, drogami, alkoholem a všemožnými druhy zábavy, určené k tomu, aby byla lidská mysl permanentně zabavená. Abyste se náhodou nedostali do cesty důležitým lidem jen díky tomu, že budete příliš myslet. Měly byste se probudit a pochopit, že někde tam venku jsou lidé, kteří ovládají všechny životy a vy o tom ani nevíte.

Máme velký problém! Protože vy lidé, a 62 milionů dalších Američanů mě právě poslouchá. Protože méně než 3% z vás čtete knihy. Nebo méně než 15% z vás čtete noviny. Neboť jediná pravda kterou znáte je ta, kterou vidíte v televizi. Je tu celá generace, která nikdy nepoznala nic jiného, než to, co vyšlo z této bedny. Tato televize je váš gospel, největší objev v historii lidstva. Tato televize dokáže vyrobit nebo svrhnout prezidenty, papeže, ministry…

Televize, to je ta největší moc na celém světě, a běda když padne do rukou nesprávných lidí. A když největší společnost na světě ovládá největší prostředek propagandy na celém světě… Kdo ví, jaký bordel vám budou strkat pod nos namísto pravdy. Tak mě tedy dobře poslouchejte: Televize není pravda! Televize je jen sprostý zábavní park. Televize je cirkus, karneval, cestující zástup akrobatů, vypravěčů, tanečníků, zpěváků, žonglérů, podřadných bavičů, krotitelů lvů a fotbalistů. Je to byznys na zabíjení nudy. A vy tam sedíte, den co den, noc za nocí. Bez ohledu na věk, barvu pleti nebo vyznání…

My jsme to jediné, co znáte. Začínáte věřit iluzím, kterými vás krmíme. Začínáte si myslet, že televize je realita a vaše životy nejsou skutečné. Děláte cokoliv, co vám v té bedně řeknou. Oblékáte se jako v telce, stravujete se jako v telce, vychováváte své děti jako to dělají v telce, dokonce i přemýšlíte jako telka! Toto je davové šílenství, vy maniaci! Bože můj, lidi, myslete. Vy jste ti skuteční!!! My jsme jen ilize!“

Severo-americká Unie

Poslední věc, kterou si lidé za oponou přejí, je uvědomělá, informovaná veřejnost, schopná kritického myšlení. To je důvod, proč je neustále produkovaný falešný duch doby, prostřednictvím náboženství, masmédii a vzdělávacího systému. Jde jim o to, aby vás udrželi ve zmateném, poblázněném, naivním stavu. A daří se jim to proklatě dobře.

V roce 2005 byla uzavřena dohoda mezi Kanadou, Mexikem a USA. Tato dohoda, neohlášená veřejnosti, neodsouhlasená kongresem, spojuje USA, Kanadu a Mexiko do jednoho společenstva odstraňujíce všechny hranice. Toto společenství se nazývá Severo-americká Unie. Asi se ptáte, proč jste o tom nikdy neslyšeli. Ve skutečnosti je jen jeden mainstreamový reportér, který o tom slyšel a měl odvahu o tom informovat.

CNN

„Politika Bushovy administrativy ohledně otevřených hranic a její rozhodnutí ignorovat imigrační zákony této země je část širší agendy. Prezident Bush podepsal formální dohodu, která ukončí Spojené státy tak jak je známe. A učinil tak bez souhlasu kongresu, a nebo souhlasu obyvatel USA.“

„Je to dohoda, o které slyšelo jen málo lidí.“

„Opět je to práce jen hrstky lidí u úplného vrchu, ve prospěch investiční třídy. Ale pracující lid, političtí úředníci z celé země, z komunit a měst, oni o tom neví vůbec nic.“

Tohle není jen tak nějaká obchodní dohoda. Je to úplné odstranění suverenity těchto zemí, které vyústí i v novou měnu nazvanou „Amero“.

„Myslím, že věc, o které by měli „dolaroví“ lidé hovořit je právě Amero. A o tom nikdo nemluví. A bude to mít velký dopad na život každého člověka v Kanadě, USA a v Mexiku. Amero je navrhovaná nová měna pro Severo-americkou komunitu, která se právě mezi těmito třemi zeměmi vytváří. Jde o vytvoření bezhraničního území, v podstatě jako Evropská Unie. A kanadský dolar, US dolar a Mexické Peso budou nahrazeny měnou Amero.“

Podle této dohody americká ústava v podstatě ztratí platnost. Asi si myslíte, že něco takového by bylo na první straně každých novin. Ale myslíte si to jen do doby, než si uvědomíte, že lidé, kteří jsou za tím vším, jsou přesně ti samí lidé, kteří stojí za mainstream médií. To, co nemáte vědět vám jednoduše není sděleno.

Amero bylo raženo zatím až do roku 2011 v mnoha nominálech a z různých kovů až po zlaté ražby. Ukázky mincovních ražeb viz níže. Celkově si je můžete prohlédnout na:

http://www.dc-coin.com/unaameropatterncoins.aspx

Poznámka zpracovatele)

Severní Americká Unie je založená na stejném principu jako Evropská Unie, Africká unie a za nedlouho i Asijská Unie. A ti samí lidé stojí za těmito všemi uniemi. A až přijde ten správný čas, Severo-americká Unie, Evropská Unie, Africká Unie a Asijská Unie budou spojeny dohromady, bude dosaženo poslední fáze plánu na kterém tito muži pracovali více než 60 let. Jedna světová vláda (NWO).

„Měli by jsme mít jednu světovou vládu, ať se nám to líbí nebo ne. Jedinou otázkou zůstává, zda-li ji bude dosaženo bojem  nebo dohodou.“

Paul Wartburg – Výbor zahraničních vztahů / Architekt Federálního rezervního systému (centrální banky)

„Jsme vděčni Washington Postu, novinám New York Times, Time Magazíne a jiným výborným tiskovinám, jejichž ředitelé chodili na naše setkání a zachovali diskrétnost déle než 40 let. Bylo by to nemožné, abychom vyvinuli náš plán pro svět, kdybychom po tuto dobu byli pod dohledem médií. Svět je však dnes sofistikovanější a lépe připraven na světovládu. Celosvětová vláda elity a světových bankéřů je určitě lepší, než samostatné rozhodování každého samostatného národa, praktikované v minulých staletích.“

David Rockefeller – Výbor zahraničních vztahů.

Absolutní moc

Jedna banka, jedna armáda, jedno centrum moci. A pokud jsme se z historie něco naučili, tak je to fakt, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.

To je Aaron Russo, filmař a bývalý politik. Nalevo od něho je Nicholas Rockefeller z neslavné  Rockefellerovské bankéřské a podnikatelské dynastie.

Aaron Russo byl s Nicholasem Rockefellerem velmi dobrý přítel, ale Aaron nakonec toto přátelství přerušil po tom, co se dozvěděl něco o Rockefellerovcích a jejich ambicích.

„Jednoho dne mi zavolala jedna moje známá, právnička a povídá: „Chtěl by si se setkat s jedním z Rockefellerovců?“ A já jsem řekl: „Samozřejmě, velmi rád.“ Spřátelil jsem se s ním a on mi začal prozrazovat různé věci. Jedné noci mi řekl: „Něco se stane Aarone…, a na základě toho půjdeme do Afganistánu, abychom mohli natáhnout ropovod z Kaspického moře. Půjdeme do Iráku vzít ropu a založit vojenské základny na středním východě, a půjdeme do Venezuely a zbavíme se Chavéze.“ První dva úkoly se jim podařily, Chavéz však ne. Pověděl mi: „Uvidíš chlapíky prohledávající jeskyně, hledající… hledající lidi, které nikdy nenajdou.“ Smál se tomu, že máme tuto válku proti terorismu, a přitom nemáme žádného skutečného nepřítele. Hovořil o tom, že válku proti terorismu není možno nikdy vyhrát, jelikož to je nekonečná válka, a tak můžete stále lidem brát jejich svobody. Já mu na to povídám: „Jak chcete přesvědčit lidi, že je tato válka skutečná?“ On odpověděl: „Přes média. Média dokážou přesvědčit každého, že je skutečná.“ Jednoduše se o tom dokola mluví. Znova a znova… a lidi tomu nakonec uvěří. Oni vytvořili v roce 1913 centrální banku pomocí lží. Též 11. září, to byla zase jen další lež. Po 11. září bojují ve válce proti terorismu a jen tak z ničeho nic vtrhnou do Iráku, což byla další lež a teď jdou pokračovat s Íránem. Celé je to jedna věc za druhou, vedoucí k další a dalším… Řekl jsem mu: „Proč to všechno děláte? Jaký to má smysl? Máte všechny peníze světa – máte veškerou moc… Vždyť ubližujete lidem. To není dobrá věc.“ A on odpověděl: „A proč tě zajímají lidi? Starej se o sebe a svojí rodinu.“ A tak jsem se zeptal: „Jaký je primární cíl toho všeho?“ On mi řekl: „Naším cílem je označkovat každého člověka na tomto světě RFID mikročipem. Na těchto čipech budou všechny peníze, identifikace a všechno ostatní a kdyby chtěl někdo protestovat proti tomu co uděláme nebo neudělat to co po něm chceme, můžeme jednoduše vypnout jeho čip.“

Přesně tak – očipování. V roce 2005 kongres pod záminkou kontroly imigrantů a tzv. války proti terorismu schválil zákon o „Real ID“ kartách, podle kterého od května 2008 bude každý povinen nosit u sebe Federální identifikační kartu, která bude obsahovat skenovatelný čárový kód s vašimi osobními údaji. Tento čárový kód je však jen mezistupeň před tím, než bude karta vybavena sledovacím RFID mikročipem VeriChip, který bude využívat rádiové vlny na sledování každého vašeho kroku na této planetě.

Jestli jste o tom ještě neslyšeli, věřte, že RFID sledovací čip je už v každém novém americkém (i evropském) pase.

A posledním krokem je implantovaný čip, který díky manipulaci pod různými záminkami přijalo už mnoho lidí.

Z médií:

„Na Floridě máme rodinu, která je skutečným průkopníkem ve společnosti. Jsou prvními dobrovolníky, kteří budou mít identifikační mikročip implantovaný do jejich těl.“

„Po 11. září jsem se obávala o bezpečnost mojí rodiny…“

„Nevadilo by mi, když bych měl do své ruky voperovaného něco, co by mě identifikovalo.“

Nakonec bude každý uzamknutý do jedné monitorované kontrolní sítě, kde každý krok, který uděláte bude monitorován a zaznamenán. A jakmile vybočíte z řady, můžou vám jednoduše vypnout váš čip a přestanete existovat. V této době bude každý aspekt společnosti souviset s používáním těchto čipů.

To je obraz budoucnosti, který uvidíte, když otevřete oči. Centralizovaná světová ekonomika, kde každý kde každý pohyb a každá transakce jsou sledovány, monitorovány, a lidé nemají žádná práva.

Nejuvěřitelnější aspekt toho celého je, že tyto totalitní prvky nebudou lidem vnuceny. Lidé je budou sami chtít. A to díky manipulaci společnosti, vytváření strachu, nejednotnosti… Tyto věci úplně oddělily lidi od vědomí jejich síly a vnímání reality. Proces, který trvá už celá staletí, možná tisíciletí.

Náboženství – Vlastenectví – Rasa – Bohatství – Styl – a každá jiná forma oddělování se od jiných, slouží k vytvoření populace totálně ovládnuté rukama několika lidí. „Rozděluj a panuj“ je tento model. A dokud lidé uvidí sami sebe oddělené od všeho ostatního, povedou sami sebe do úplného otroctví. Muži za oponou to ví. A též ví, že jakmile si lidé někdy uvědomí pravdu o svém spojení s přírodou a pravdu o své osobní síle, celý uměle vytvářený duch doby, ke kterému se modlí, se zhroutí jak domeček z karet.

A nutí všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohli kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.

To je třeba pochopit: Kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo 666.

Zjevení Janovo 13: 16-18

Zpracoval Gaspar z :  http://www.youtube.com/watch?v=TrP8ng-9puw