Na Zemi se nachází ještě větší supervulkán…

Na Zemi se nachází ještě větší supervulkán…

Na Zemi se nachází ještě větší supervulkán než je ten Yellowstonský, jmenuje se Toba a podle expertů je daleko nejnebezpečnější

 

Rozloha: 1300 km2

Délka: 100 km

Šířka: 30 km

 

 

Při poslední erupci sopky Toba na ostrově Sumatra před 73 tisíci lety zahynuly tři čtvrtiny všech živočichů na naší planetě a z odhadované populace asi půl milionu jedinců pohromu přežilo jen zhruba deset tisíc osob. K sopečným explozím naštěstí nedochází příliš často. Když se to ale stane, následky bývají většinou katastrofické. Zvláště, když se k životu probudí supervulkán. Nyní hrozí, že Toba vybuchne znovu!

 

Není to tak dávno, kdy jsme v Magazínu 2000 záhad psali o nebezpečí, které představuje supervulkán pod Yellowstonským národním parkem v USA. Teď vědci přišli s další varovnou zprávou. Sopka v Indonésii, kterou považovali za dávno vyhaslou, sbírá síly k nové ničivé explozi.

 

Obávaný supervulkán Toba se nachází na severozápadě ostrova Sumatra. Ukrývá se pod hladinou stejnojmenného jezera, které je oblíbeným výletním místem turistů. Krajina v okolí přírodní vodní nádrže je skutečně nádherná. Jen málokterý z návštěvníků ale tuší, že vysoké břehy kolem jsou vlastně kalderou – gigantickým kráterem obrovské sopky, která podle geologů vybuchla naposledy před 73 tisíci lety.

 

Jako parní kotel v lisu

 

Geologická situace v blízkosti Sumatry je v posledních letech doslova kritická. Všichni mají ještě v paměti ničivé zemětřesení z 26. prosince 2004. Otřesy půdy tehdy dosáhly intenzity 9,6 stupně Richte rovy škály a vzedmuly vlnu tsunami, která si vyžádala životy téměř čtvrt milionu lidí. O pouhé tři měsíce později, 28. března 2005, se země zachvěla znovu (zemětřesení dosáhlo síly 8,7 stupně). Geologové tehdy zjistili, že mořské dno u Sumatry puklo v délce přes tisíc kilometrů. Tlak v hlubinách se však kupodivu nesnížil, ale naopak ještě více narostl. Co to znamená?

 

Za katastrofální otřesy je odpovědný pohyb zemských litosférických ker. Indoaustralská zemská deska se v této oblasti podsouvá pod euroasijskou desku. Gigantický tlak těchto obřích ploten stlačuje nesmírnou silou už beztak přeplněný magmatický krb – jakýsi zásobník žhavé lávy a sopečných plynů – pod supervulkánem Toba. Je to podobné, jako kdybychom přetopený parní kotel umístili do neuvěřitelně silného lisu. Díky tomuto tlaku se sopka začíná pomalu probouzet k životu.

 

Mnohem silnější výbuch

 

 

V okolí jezera už byly zaznamenány ojedinělé výrony sirných plynů, hladina jezera občas nečekaně mění výšku a celé okolí supersopky se začíná zvolna zvedat. Uznávaný vulkanolog, profesor Ray Cas z Monash University v australském Melbourne, prohlásil, že jsou to jasné příznaky blížící se erupce. Otázkou pouze je, kdy k výbuchu dojde. Podle odborníků to může být v příštích dnech, nebo třeba až za sto let.

 

Geologové navíc zjistili, že v blízkosti Toby se zformoval další supervulkán. Sopeční sourozenci tak dle všeho explodují společně. Lze proto očekávat, že příští erupce bude daleko silnější a ničivější než před 73 tisíci lety. Sopka tehdy vychrlila téměř tři tisíce krychlových kilometrů lávy, popela a jedovatých plynů. Popel pokryl oblast o průměru neuvěřitelných 6400 kilometrů! Co nás tedy čeká, pokud vybuchnou oba vulkány najednou?

 

Pohroma celosvětového rozsahu

 

Podle katastrofického scénáře vědců můžeme explozi supersopek srovnat se světovou jadernou válkou nebo se srážkou na ší planety s asteroidem o průměru několika kilometrů. Část ostrova Sumatra zřejmě přestane v jediném okamžiku existovat a zmizí v ohnivém jícnu vulkánu. Seizmická vlna výbuchu obletí několikrát svět, zemětřesení bude bortit domy až v Indii a v Austrálii. Toba začne chrlit obrovské množství lávy, balvanů a jedovatých plynů. Čtvrtinu rozlohy Asie údajně pokryje popel do výšky několika metrů. Oblaka prachu vystoupají až do stratosféry a rozptýlí se po celé Zemi. Slunce na několik měsíců zmizí z oblohy, což bude mít dopad na mnoho rostlinných i živočišných druhů. Své dílo zkázy pak podle badatelů dokonají sirné kyselé deště, které potrvají zhruba rok.

 

Zastíněním životodárného slunečního kotouče poklesne teplota atmosféry údajně o pět až deset stupňů Celsia. Nastoupí nová doba ledová. Zemi budou bičovat mrazivé hurikány a ledovcová pole sestoupí až k obratníkům. Teprve po deseti letech od katastrofy začnou teplotní křivky opět pomalu stoupat. Pokud v té době budou ještě někde živořit osamocené ostrůvky vyhladovělých lidí, vrátí se jejich život zpět do éry barbarství. O zlatém věku, kdy lidé létali v oblacích na kovových ptácích, pluli pod vodou jako ryby a pomocí kouzelných skříněk viděli a slyšeli věci na druhé straně světa, si ř budou jenom vyprávět.

 

 

Zdroj: www.smisene.webzdarma.cz

/ Katastrofy / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz