Bramborové věže

Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin.

Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15 – 20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15 – 20 cm. znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou…. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Viděli jsme bramborové věže, které byly až 1,2 metru vysoké. V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, pomocí starých pneumatik, prken apod.

Obr.: Andští zemědělci při sklizni brambor. Za nimi jsou uskladněné brambory v hromadách pokrytých slámou, která má brambory  chránit před mrazem a jinými rozmary počasí.

Podle knihy Zelenina z vlastní zahrady (H. Suter, C. Graber, vydal Knižní klub a Balios roku 1998) zpracovala Zuzana Nováčková.