Léky pomáhají, ale také ubližují
Spotřeba léků se za deset let zdvojnásobila. Léky lidi poškozují až tisíckrát častěji, než lékaři přiznávají. Léky lidem pomáhají zachránit život, v řadě případů je však jejich efekt zcela opačný: vedlejší účinky medikamentů mohou vážně poškodit zdraví a někdy i zabít. Z dvaceti lidí, kteří skončí na jednotkách intenzivní péče s krvácením do zažívacího ústrojí, jich osmnáct bralo léky na tlumení bolesti, připouštějí lékaři.
Státní ústav pro kontrolu léčiv evidoval loni 496 případů, kdy lék s velkou pravděpodobnosti způsobil lidem vážné komplikace. Pět lidí zemřelo na selhání srdce, alergické reakce a krvácení. Mezi léčivými přípravky byla zastoupena antibiotika, léky proti alergii, na podporu erekce a léčiva zastavující krvácení. „Je to daň za to, že umíme léčit závažné nemoci,“ říká specialista na lékovou problematiku Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. Dodal, že neexistuje lék, který by byl účinný a zároveň nepřinášel riziko – někdy rychlé, jindy dlouhodobé.
Jak podotýká Suchopár, mikroskopický počet hlášených nežádoucích účinků u nás svědčí o jediném: „že se prostě nehlásí.“ Například v USA podle Suchopára vedou statistiku kvůli mnohem častějším soudním procesům. Vždyť Spojené státy publikovaly několik studií, podle nichž mohou být léky příčinou až 100 tisíc úmrtí ročně. Tím se vedlejší účinky léku dostávají na čtvrté až šesté místo mezi všemi příčinami smrti v USA.
Že realita i u nás předčí statistiku, tvrdí i pracovníci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dle odhadů z jednotlivých zemí je prý skutečný výskyt stokrát až tisíckrát vyšší). Právě oni v minulých dnech upozornili na nežádoucí účinky léků. K tomuto je přiměly informace o aktivitách několika farmaceutických firem, které se rozhodly přispívat na dobročinné akce podílem z každého prodaného léku. Tím de facto nabádají lékaře i pacienty k vyšší spotřebě léků. Spotřeba léků se v Česku od roku 1991 téměř zdvojnásobila: prodloužil se tak věk lidí, ale řada medikamentů se užívá zbytečně.
Akce tří firem (Léčiva, Galena a Abbott Laboratories) se zaměřily na prodej léků Ibuprofen, Simgal a Klacid. Koruna, tři či pět z každého balení jsou výtěžkem různých nadací. Případem „Klacid“ se bude dokonce zabývat etická komise Mezinárodní asociace farmaceutických firem: Abbott vyzývá děti k malování obrázků a sbírání nálepek bacilů z krabiček silného antibiotika, které dětem popisuje jako „lék, který právě mlsají“. „Děti by měly být poučeny o rozdílu mezi lékem a sladkostmi,“ varoval Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Vnější podobnost s pamlsky a často i sladká chuť některých léčiv mohou být příčinou nebezpečných záměn a vážných otrav,“ dodal ve svém stanovisku.
Léčba antibiotiky může vyvolat kožní vyrážky i průjmy, v horším případě také alergické reakce – nic z toho však neděsí lékaře tolik jako velké neznámo, které může přijít po jejich nekontrolovatelné spotřebě. Zejména u silných, takzvaných širokospektrých antibiotik hrozí, že mikroorganizmy se přizpůsobí a léky přestanou účinkovat. Takové případy jsou už prokázány. „Každé nesprávně podané antibiotikum je kapka do vody. O tom, co bude, až se hladina vylije, nic nevíme,“ prohlašuje šéf Dětské kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Ivan Novák.
Nikdo navíc netuší, kolik léků vlastně spolykáme: antibiotika totiž podávají i veterináři, kromě toho se v zemědělství používají takzvaná probiotika, aby zvířata dobře rostla a tloustla. „V naší zemi nebyly dosud zveřejněny údaje o spotřebě antibiotik v zemědělství,“ říká mikrobioložka Pavla Urbášková ze Státního zdravotního ústavu.
Podle kvalifikovaných odhadů prý dosahuje nepřiměřená spotřeba antibiotik ve vyspělých zemích až 50 procent spotřeby celkové. Urbášková uvádí příklad z nedávné doby: v jedné části Prahy byla nejméně třetina antibiotik předepsána dětem s virovým onemocněním, na něž antibiotika nepůsobí. „Například u zánětu nosohltanu, středního ucha, vedlejších dutin a průdušek s nekomplikovaným průběhem se doporučuje nedávat nic,“ souhlasí docent Novák. I tak však Novák tvrdí, že dětští lékaři předepisují tyto medikamenty šetrněji než ti, kteří mají na starosti dospělé. „Lidé na ně tlačí, chtějí rychle něco dát, aby mohli chodit do práce.“ Jak upozornil Novák, infekce dýchacích cest vyvolává pět bacilů a dvě stě virů. Je tedy čtyřicetkrát větší pravděpodobnost, že antibiotika stejně nezaberou.
Bezpečnost léků hlídá Státní ústav pro kontrolu léčiv a všechny nežádoucí účinky, které se kdy objevily, musí výrobce uvést na příbalovém letáku. „Léky na krevní tlak, takzvané ACE-inhibitory, vedou u dvou až čtyř procent k dráždivému kašli, takže se musí vysadit. Některé léky na úpravu srdečního rytmu zase mohou u dvou až tří pacientů ze sta paradoxně tyto poruchy vyvolat,“ vysvětluje Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. Ovšem i na první pohled nevinný (a proto volně prodejný) ibuprofen může způsobit vážné komplikace.
Specialista na nemoci zažívacího ústrojí Václav Chytil upozorňuje: „Léky tlumící bolest se staly součástí terapie čehokoli, lidé tím ovšem překrývají přirozený signál těla, že něco není v pořádku. Pak dělají něco, co by jinak nemohli, a tím si problém zhoršují. Takzvaná nesteroidní antirevmatika, kam patří ibuprofen či diklofenak, mohou způsobit krvácení do zažívacího traktu v oblasti žaludku. Je to sice jen ve čtyřech procentech případů, ale když se to vezme obráceně, léky jsou nejčastější příčinou těchto potíží. Z dvaceti lidí, které přivezou na jednotky intenzivní péče, protože zvrací krev, to má osmnáct z léků.“ Václav Chytil příliš nevěří tvrzením, že některé modernější medikamenty této řady jsou šetrnější: „Lidé jen platí víc za to samé, to je byznys. V Americe se říká, že ročně 16 tisíc lidí zemře na následky užívání léků, jako je aspirin či brufen.“ Podle něho však není důvod, proč si při bolesti hlavy nevzít prášek. „klidně si ho v malých dávkách vezměte, ale nejezte ho nalačno. To ovšem není jen po ránu, ale vždycky tři hodiny po jídle,“ radí. Václav Chytil soudí, že pacienti užívají léky proti bolestem nadbytečně. „O kolik, neumím odhadnout, ale jsou snadno dostupné, relativně levné, pojišťovnou často hrazené, a k tomu ještě volně prodejné. A že firmy nutí lékaře, aby předepisovaly léky víc, než je potřeba, to je jisté. Ty jejich akce jsou nehorázné,“ komentoval Chytil příspěvek na dobročinnost podmíněný prodejem konkrétního léku.
V diskusi na serveru i DNES zazněl pohled z opačné strany: „Co opravňuje někoho zakazovat soukromé firmě, aby propagovala svůj výrobek způsobem, který používají tisíce jiných? Pokud má veřejnost pocit, že lékaři jsou ovlivňováni, musí zavést etické normy pro ně. Soukromé firmy v zahraničí velmi přísně regulují, jaké úsluhy smějí zaměstnanci od cizích dealerů přijmout. Často je i pouhé zaplacení oběda důvodem k ukončení zaměstnání.“
Jak mohou léky škodit?
Takzvaná nesteroidní antirevmatika, mezi něž patří léky s látkou ibuprofen, jsou určena k tlumení bolestí. K nejvážnějším vedlejším účinkům patří krvácení do zažívacího traktu. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje za necelých šestnáct let více než 17 600 hlášení nežádoucích účinků u ibuprofenu. V ČR je jich ročně oznámeno zhruba třicet – nejčastěji bolesti břicha, alergické reakce a kožní projevy. Všechna si vyžádala pobyt v nemocnici nebo specifickou ambulantní léčbu.
Mohou způsobit kožní vyrážky, průjmy, snižují – zejména, jsou-li podána nesprávně – vlastní imunitní schopnosti člověka. U antibiotik s obdobnou účinnou látkou, jako má např. klacid, je v databázi WHO hlášeno za devět a půl roku asi 11 000 případů nežádoucích reakcí. V ČR jsou za poslední rok evidována tři podezření – šlo o teplotu, průjem, kožní projevy a záněty ústní a vaginální sliznice. Všechna si vyžádala pobyt v nemocnici nebo specifickou léčbu.
Léky na vysoký cholesterol mohou způsobit bolesti břicha a hlavy, slabost, zvracení, vzácně (dle údaje výrobce) též vypadávání vlasů, depresi a poruchy erekce. V databázi WHO je i simvastatinů přes 14 600 hlášení za necelých třináct let. V ČR jsou za poslední rok evidovány tři případy, které zahrnují poruchy zrakového pole a koordinace pohybů, třes, teplotu a kožní reakce. Všechny případy si opět vyžádaly hospitalizaci a specifickou léčbu.
Po dlouhá desetiletí se jako významné léčivo používala antibiotika. Používáním antiobiotik a superléčiv se však společnost dostala až k supernemocím a silné kombinace léků se šířily do celého světa. Jen v roce 1994 zemřelo v USA 194 000 lidí na následky používání podobných léčiv. Statisticky je prokázáno, že je 2,5 krát bezpečnější řítit se obrovskou rychlostí po dálnici, než se léčit v americké nemocnici. V roce 1995 zaznamenali v amerických nemocnicích již 355 846 takovýchto úmrtí. Docházíme tak k paradoxu, že se více lidí zabijí, než kolik se jich vyléčí. To je důvodem, proč tolik nemocných hledá namísto léků alternativní léčbu.
