Co skrývá NASA?

Přenos z přistání Apolla na Měsíci:

„Ty věcičky jsou obrovské, pane….ohromné. Panebože!“

Podle Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, existoval dobrý důvod, proč se americká vláda v roce 1973 zcela náhle rozhodla zrušit další přistání na Měsíci v rámci programu Apollo. Důvodem bylo varování ze strany mimozemšťanů.

21. července 1969 miliony Američanů se zatajeným dech sledovaly „živý“ televizní přenos Armstrongovy historické chůze po Měsíci. Krátce po jeho proslulém prohlášení „jeden malý krok, jeden velký skok“, bylo slyšet jednoho z kosmonautů, jak říká, že na okraji nedalekého kráteru vidí světlo. Kontrola mise na to reagovala žádostí o další informace. Celá Amerika tento rozhovor slyšela. Avšak jen pár vyvolených zaslechlo to, co následovalo, protože v momentě, kdy si úřady uvědomily, co astronaut vlastně říká, bylo vysílání přerušeno na plné dvě minuty. A nic dalšího již nebylo slyšet…

Nebo snad ano? Podle bývalého zaměstnance NASA Otto Bindera, který byl členem týmu Apollo během mise Apolla 11, zaslechl rozhovor, který následoval přerušení přenosu, ještě někdo jiný než kontrola mise. Radioametérům z celé Ameriky se podařilo obejít rušení sginálu, takže zaznamenali následující konverzaci:

Apollo 11: „Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!“

Kontrola mise: „Co je tam?…Kontrola mise volá Apollo 11…“

Apollo 11: „Ty věcičky jsou obrovské, pane… ohromné. Panebože! Tomu byste nevěřili! Říkám vám, že tam venku jsou jiné vesmírné lodi, seřazené na druhé okraji kráteru. Jsou na Měsíci a sledují nás…“

Centrála KGB

Kdyby Otto Binder a radioamatéři byli jedinými, kdo zaznamenal setkání Apolla 11 s mimozemšťany, pak by to samo o sobě ještěnemuselo tolik znamenat. Avšak oni jedinými nebyli. Toto setkání zaznamenali také ruští vědci, kteří tajně odposlouchávali přenos z „centrály KGB“, tedy z Moskvy.

Například dr. Alexandr Kazancev oznámil, že „Buzz“ Aldrin pořídil barevný filmový záznam několika mimozemských plavidel, která byla podle jeho slov „seřazena“ na okraji nedalekého kráteru. Neil Armstrong později učinil tajné prohlášení, že Aldrin skutečně tento záznam pořídil, avšak CIA ho po návratu Apolla 11 zabavila. Tvrdí se, že ze strachu o svou osobní bezpečnost Armstrong odmítl sdělit další podrobnosti. Potvrdil však, že CIA skutečně stojí v pozadí rozsáhlého zastírání v otázce amerického vesmírného programu a setkání s UFO a mimozemskými inteligencemi.

Další ruský vědec, dr. Vladimir Ažata, fyzik a profesor matematiky na moskevské univerzitě (sponzorované KGB), sdělil následující:

Podle našich informací bylo setkání ohlášeno ihned po přistání modulu. Neil Armstrong sdělil kontrole mise, že je po přistání poblíž měsíčního modulu začaly sledovat dva záhadné objekty. Avšak veřejnost tuto zprávu nikdy nezaslechla, protože padla za oběť cenzuře NASA.
Světově proslulý výzkumní UFO Timothy Good tvrdí, že ho bývalý agent britské vojenské zpravodajské služby informoval o následujícím rozhovoru, který proběhl mezi Neilem Armstrongem a nejemenovaným profesorem na sympoziu NASA v Evropě. Dotyčný agent Goodovi řekl, že se mu podařilo „zaslechnout“ tento rozhovor, který proběhl v sousedním hotelovém pokoji:

Profesor: „Co se skutečně stalo s Apollo 11?“

Armstrong: „Bylo to neuvěřitelné…Samozřejmě jsme pořád věděli, že tu existuje možnost… Skutečností je, že jsme byli varováni. V té chvíli otázka nějaká vesmírné stanice nebo města na Měsíci vůbec nepřicházela v úvahu.“

Profesor: „Jak to myslíte, ´varováni´?“

Armstrong: „Nemohu vám sdělit podrobnosti, mohu pouze říci, že jejich lodi byly dokonalejší než naše, co do velikosti i technologie. Panečku, ty byly veliké! ..A hrozivé.. Ne, vesmírná stanice vůbec nepřichází v úvahu.“

(Což je podivné. NASA do té doby investovala již milióny dolarů na projekt výstavby futuristického města na Měsíci, jehož plánování – podle oficiálně zveřejněných dokumentů obsahujících návrhy a představy o tom, jak hotová výstavba bude vypadat – bylo již ve velmi pokročilém stadiu).

Profesor: „Ale NASA měla po Apollu 11 i jiné mise.“

Armostrong: „Samozřejmě, NASA měla v té době závazky a nemohla riskovat paniku na Zemi…, ale vždy to byl jen takový rychlý skok tam a zase zpátky.“

Pokud je údajná Armstrongova výpověď pravdivá, pak skutečnost, že byl program Apollo v roce 1973 předčasně zredukován, začíná dávat smysl. A nepotvrzené zprávy o tom, že následné mise Apollo (14 až 17) byly zfalšovány v hollywodském filmovém studiu, jsou tím pravděpodobnější.
Anomálie
Další důkazy o velké kamufláži NASA je možno objevit na oficiálním filmu NASA a fotografiích astronautů na Měsíci, které jsou plné dosud nevysvětlených nejasností a anomálií. Je na nich patrno mnoho nesrovnalostí týkajících se měsíční gravitace a atmosféry a dále je tu viditelné „umělé“ osvětlení. Potom také způsob, jakým lunární modul víří prach v prostředí, které má být ve skutečnosti vakuum (podle NASA nemá Měsíc žádnou atmosféru); a rovněž skutečnost, že na záběrech, kdy lunární modul startuje z povrchu Měsíce, není vidět žádný tah rakety…. Další fotografie ukazují umělé konstrukce ohromných rozměrů, rozmístěné po měsíčních pláních.

V článku otištěném v dubnu 1995 tvrdí bývalý ředitel komunikací NASA Maurice Chatelain, že astronauti z Apolla objevili a vyfotografovali „několik záhadných geometrických struktur, které nebyly přírodního původu.“ Otázka kamufláže již neexistuje, říká Chatelain – nyní je to již holá skutečnost.

Řada výzkumníků, kteří tento materiál podrobně zkoumali, včetně nejpovolanějšího britského odborníka na kamuflář NASA Davida Percyho, je nyní přesvědčena, že program Apollo byl – aspoň zčásti – zfalšován.

Když k tomu přidáte do očí bijící anomálie kolem misí NASA k Marsu, musíte si přiznat, že dole pod povrchem kontroly misí se děje něco více než podezřelého.

Zdroj:  Fantastická Fakta, č. 7/1998 – Akta X Jona Kinga