Fraktální uspořádání časoprostoru – teorie

Nového věku

29.07.08   Miroslav Zelenka

Všechno je jinak – moudrá slova moudrého člověka na sklonku života. Zkusme se podívat pod vlivem tohoto moudra na některé teorie a názory. Běžně je v současnosti rozšířená představa, že jsme vstoupili, vstupujeme nebo v dohledné době vstoupíme do nového věku – věku Vodnáře. Tato představa vychází z toho, že jarní bod rovnodennosti vstupuje do souhvězdí Vodnáře a z této skutečnosti se vyvozuje, že nadchází věk, který svojí charakteristikou odpovídá charakteristice astrologického znamení Vodnáře. Rád bych se pokusil tímto článkem navázat na teorie Milana Špůrka, který nejšířeji ve své knize „Tajemné rytmy dějin“ zdůvodňuje, že tato představa je mylná, protože zjednodušeně řečeno dochází k záměně souhvězdí a znamení zvěrokruhu a souhvězdí nemají charakteristiku odpovídající astrologickým znamením. Dle jeho názoru je správná teorie, že nastává věk, který svoji charakteristiku odpovídá znamení Býka.

Vzhledem k tomu, že mé astrologické teoretické znalosti jsou nedostatečné, snažil jsem se na problematiku podívat trochu z jiného zorného úhlu.

Základním východiskem pro moji úvahu je teorie fraktálů. Jako nejsrozumitelnější se mi zdají tyto dvě definice fraktálu.

Fraktál je takový útvar, při jehož zvětšení dostaneme opět stejný obraz, bez ohledu na měřítko.

1. To znamená, že pokud daný útvar pozorujeme v jakémkoliv měřítku, v jakémkoliv rozlišení, pozorujeme stále opakující se určitý charakteristický tvar.
2. Fraktál je vyjádřením principu, že každá část celku je zároveň jeho zrcadlovým obrazem.

      Termín fraktál použil poprvé matematik Mandelbrot v roce 1975 a v současné době dochází ve vědě k obecnému uznání principu, že prostor je uspořádán fraktálně. Podobnost modelu atomu nebo molekuly s modelem slunečních soustav, galaxií, supergalaxií je dostatečně známá.

Toto fraktální uspořádání však zatím není běžně v myšlenkových kon­strukcích používáno i pro časoprostor a tím i pro historii konkrét­ního člověka, národa, určité kultury, civilizace nebo lidstva, ale i pro vývoj Země, Sluneční soustavy, Galaxie a Vesmíru.

Nevidím žádný důvod proč neprovést syntézu a nedojít k závěru, že časoprostor je uspořádán fraktálně a má tudíž uspořádanou nenáhodnou strukturu. Toto fraktální uspořádání lze soudobými vědeckými metodami prokázat.

Z teorie fraktálního uspořádání časoprostoru vyplývá, že každý bod časoprostoru lze vyjádřit nejen kvantitativním popisem po­mocí časových a prostorových souřadnic, ale má i svoje kvalita­tivní vyjádření, které je odlišné od jiných bodů časoprostoru. Zá­roveň však vzhledem k fraktálnímu uspořádání všech bodů ča­soprostoru, jsou jednotlivé body časoprostoru, které mají stejnou nebo obdobnou kvalitu. Protože se jedná o čtyřdimenzionální ča­soprostor, je nutno v této myšlenkové konstrukci uvažovat se čtyřdimenzionálními fraktály.

Fraktální uspořádání časoprostoru vzhledem k tomu, že se jedná o čtyřdimenzionální fraktál, zde bohužel nelze na modelu ukázat.

Teorie fraktálního uspořádání časoprostoru umožňuje vědecké zdůvodnění astrologie. Ta vychází z toho, že časoprostor má ne­náhodně uspořádanou strukturu a tudíž konkrétní čas v konkrét­ním místě má i svoji kvalitu odlišnou od jiného místa a času, ale zároveň cyklicky se opakující a tudíž předvídatelnou. Na tom je založena astrologie jako vědecká disciplína.

Z pohledu astrologie má každý bod časoprostoru (konkrétní čas v konkrétním místě) svoji kva­litu, která je vyjádřena vzájemnými vztahy několika základních principů.

Velkou výhodou astrologie ve srovnání s ostatními metodami, díky níž se stala uznávanou a velmi rozšířenou, je to, že vztah zá­kladních principů pro určitý bod časoprostoru je dán vzájemnou polohou nebeských těles, která byla určena za představitele urči­tých základních principů (např. Mars – boj, Venuše – láska apod.).

Polohu jednotlivých nebeských těles lze poměrně snadno (s po­čítačovým programem zcela snadno) spočítat pro jakýkoliv čas a místo v minulosti nebo budoucnosti.

Jedním ze základů západní astrologie, o který se rovněž opírají obě teorie nadcházejícího věku, je pojem zvěrokruhu. Zvěrokruh mimo jiné vyjadřuje princip cykličnosti a vývoje časoprostoru. Nejběžněji používaným a zcela běžně v povědomí většiny lidí je zvěrokruh roční. Princip cykličnosti je zde dán skutečností, že vždy po roce se dostáváme do stejného bodu zvěrokruhu a tím i do bodu času, který má ve stejném bodě prostoru obdobnou kvalitu jako před rokem. Princip vývoje je dán tím, že jednotlivá znamení jdou za sebou od Berana až po Ryby, které jsou považovány za završení určitého cyklu a části vývoje.

Z teorie fraktálního uspořádání časoprostoru plyne, že každé znamení zvěrokruhu lze opět rozdělit na 12 částí. Přitom každá tato část (dvanáctina znamení) opět odpovídá svojí kvalitou časoprostoru příslušnému znamení. To znamená, že například znamení Berana, které má 30 dní, lze rozdělit na 12 částí po 2,5 dnech a každý tento dvou a půl den odpovídá svojí charakteristikou některému znamení s tím, že první 2,5 dne odpovídá charakteristikou Beranu a poslední 2,5 dne odpovídá charakteristikou Rybám. Fraktální uspořádání časoprostoru jde samozřejmě oběma směry, tedy jak směrem k mikročasoprostoru tak i směrem k makročasoprostoru a oběma směry v podstatě do nekonečna.

Rád bych se vyhnul v tomto článku tématu určení počátečního bodu zvěrokruhu tzv. Platónského roku a tím i Platónského měsíce v trvání přibližně 2144 roků, což je rovněž předmětem mnoha i velmi rozporných diskuzí. Vycházím proto z určitého předpokladu, který není pro toto pojednání nejdůležitější a který rovněž není zásadním bodem rozporu mezi zastánci teorií příchozího věku Vodnáře či Býka a které se opírá mimo jiné i o Mayský kalendář. Tímto uvažovaným rokem je rok 2012 mínus 2144 roků.

V čem je zásadní rozpor je to, zda končí znamení Ryb a začíná znamení Vodnáře, či zda končí znamení Berana a začíná znamení Býka.

Z principu fraktálního uspořádání časoprostoru jednoznačně plyne, že po bodu, který je rozhraním mezi znamením Ryb a Berana prostě nemůže následovat nic jiného než znamení Berana a po něm znamení Býka. Pokud se chceme vyhnout ztotožnění určitého časového období s určitým názvem, pak je totéž možno přesně vyjádřit tak, že z logiky věci a užívaného uspořádání časových období a jemu odpovídajících astrologických charakteristik je zřejmé, že po rozhraní dvou období, z nichž jedno odpovídá charakteristice příslušející znamení Ryb a druhé odpovídá charakteristice příslušející znamení Berana, nutně musí následovat období odpovídající charakteristice příslušející znamení Berana a po něm období odpovídající charakteristice příslušející znamení Býka.

Zrovna tak neočekáváme, že po půlnoci bude následovat 23. hodina a po novém roce prosinec ať už bude postavení hvězd, planet a měsíce jakékoliv. Jako příklad (i když ne zcela přesně odpovídající) bych si dovolil uvést situaci, kterou jako možnou předvídá i oficiální věda. Představme si, že přesně o půlnoci našeho času dojde ke obrácení rotace Zeměkoule. Nikdo nepochybuje, že bude následovat 01 hodin a po té 02 hodin a ne 23 a 22 hodin i když poloha hvězd, Měsíce, planet a posléze i Slunce na obloze by odpovídala druhé variantě.

Vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen, že nic není náhoda, domnívám se, že i teorie nastávajícího věku Vodnáře se objevila zcela jednoznačným záměrem. Teorie Nového věku – věku Vodnáře se nám snaží podsunout myšlenku, že vědomí lidstva je nyní na takové úrovni, na které ve skutečnosti není. Věk Býka na Zemi má zcela jinou kvalitu časoprostoru a klade před lidstvo zcela jiné úkoly než by kladl věk Vodnáře.

Závěrem jedno konstatování – ano, začíná nový věk, ale ať už ho budeme označovat jakkoliv, nemůže logicky mít charakteristiku odpovídající charakteristice znamení Vodnáře, pokud bychom nepředpokládali, že předchozí věk měl charakteristiku odpovídající charakteristice znamení Kozoroha, což ovšem netvrdí vůbec nikdo.

Pokud bychom si provedli hlubší analýzu současného stavu lidské civilizace a možných alternativ její rozvoje a odhlédli od všech astrologických a podobných úvah, musíme nutně dojít k závěru, že pro lidskou civilizace v této době na Zemi je nastávající doba svou charakteristikou podstatně bližší charakteristice znamení Býka než znamení Vodnáře.

To ale vůbec nemusí znamenat, že máme před sebou období, které by výrazně nepřispělo k rozvoji lidského ducha na vyšší vývojovou úroveň.

Povšimněte si nejrafinovanějšího plánu, jak účinně bránit duchovnímu rozvoji lidstva. Protože už v současné době při rozvoji komunikačních prostředků v podstatě není možné zabránit rozšiřování poznání a pravdy, objevil se nový způsob. Svět je kromě zřejmých lží a nepokrytě účelových ideologií zaplaven ohromným množstvím polopravd, takže pravda je jak vlnka v moři. Sem tam se zaleskne odrazem slunečních paprsků a hned zas je překryta vlnami polopravd.

       Nezapomeňte – „všechno je jinak“ a proto posuzujte i předkládané možné varianty uvedené v tomto článku z tohoto pohledu.

(c)2008 Miroslav Zelenka

Převzato:  http://www.matrix-2001.cz/