Zákon Jednoty a zákon Duality

Zákon Jednoty a zákon Duality

Zákon Jednoty a zákon Duality

Zákon Jednoty

 

Zákonem Jednoty rozumějme něco jako konceptuálně zformulovaná, systémová pravidla hry, kterými zakladatelé/tvůrci Kristovských vesmírů známí jako (skuteční) Vzestoupení mistři Yanas, vyjádřili vlastní, intrinsické-niterné zákonitosti, na kterých fungují Kristovské vesmíry. Také by se dalo říct, že Zákon Jednoty odráží Primární Božský řád, řídící vzájemné vztahy mezi všemi věcmi a účinkujícími v těchto vesmírech. Podstatou těchto vztahů jsou koncepty jako Bezpodmínečná láska, kauzální/zrcadlová spravedlnost, mírové vzájemné soužití a nápomocnost mezi všemi rasami. Cestou k akceptování těchto univerzálních konceptů pak je individuální rozpoznání toho (každou žijící bytostí), že všechny manifestované bytosti a životní rekvizity včetně samotných vesmírů jsou jen různými tvářemi či formami jednoho a téhož Zdroje/Stvořitele/Boha. Jde o to osobně rozpoznat, že existuje pouze jedno jediné Vědomí, Boží Vědomí a vše ostatní jsou pouze lokálně žijící, algoritmicky strukturované a hierarchizované, mnohotvárné výrazy či projekce této jedné společné Boží identity.

Zákon Jednoty nám dále říká, že ty z bytostí, které se vydaly po tuto skutečnost neakceptující, tedy jakoby „bezbožné“ cestě životem, jsou těmi, kdo pouze hluboce zapomněli na výše uvedený fakt jediné Boží identity. Tuto amnézii však lze léčit a to prostřednictvím probuzení své vnitřní Boží jiskry či signatury, kterou je vybavena každá žijící a individualizovaná bytost. Tato vnitřní Boží jiskra je v energetické anatomii každé manifestované bytosti obsažena na kristovské úrovni D12 a je známá jako tzv. Vnitřní Kristus. Pokud se tedy podaří vrátit paměť takto postižené bytosti, opět se výše uvedené koncepty Bezpodmínečné lásky a sdílených tvůrčích vlastností Božského řádu stanou jejími přirozenými, implicitními instinkty a takováto bytost začne opětovně účinkovat (vést vlastní život) s vědomím toho, že Bůh sídlí ve všech manifestovaných bytostech a věcech (organických i anorganických). Takováto bytost tím opětovně dosáhne na plnohodnotné a správné využívání svého klíčového Božího daru – Svrchované Svobodné a tvůrčí vůle.

Pokud však tento Primární Božský řád není žijící bytostí akceptován, což si vzhledem k daru Svobodné vůle může zvolit, postupně dochází k limitování jejich tvůrčích možností Svobodné vůle a postupně vede takovouto bytost k přesvědčení o postupné degradaci vlastních sil a možností a o své vlastní smrtelnosti, kterou nakonec i zrealizuje. Po této své vlastní sebedestrukci se takováto bytost vrací k Bohu v podobě nediferencované jednotky/fragmentu vědomé energie, ale bez individuální paměti a bez uvědomění si svého předchozího nabytí vlastní individuální identity. Zde dochází k recyklaci těchto ne-sebe-vědomých jednotek energie, které se následně účastí dalšího Božského tvoření v jiné formě. A právě smyslem a užitkem zmíněného probuzení své vlastní Vnitřní Božské jiskry v sobě je opětovně učinit ze sebe plnohodnotně vědomou jednotku energie, která si prostřednictvím tohoto probuzení obnoví vědomost o své vlastní spirituální identitě a následně se skrze proces hierarchického vzestupu (odstupňovaného dle míry svého zapomnění) vědomě spojí nejen se svojí Duchovní rodinou, ale i cílově se Zdrojem, Bohem a tak se k němu navrátí. Prostřednictvím tohoto zpětného s Bohem sjednocovacího vzestupu takováto bytost postupně znovu nabývá svých limitovaných tvůrčích schopností Svobodné vůle až na plnohodnotnou úroveň, která umožní takovéto bytosti udělat mistrovskou zkušenost známou jako chvíle osvícení či sjednocení s Bohem. Tato zkušenost pro tuto bytost znamená, že se dostala na trvalou a nesmrtelnou životní dráhu přirozeného a nekonečného cyklu lásky a vědomého spolutvůrčího působení uvnitř rozpoznané Boží jednoty a to bez ztráty individuální paměti a své osobní identity vedoucí až k cílovému plnému splynutí s Božskou jednotou.

V naší současné kultuře máme bohužel opačné tendence, vše rozdělovat, třídit, škatulkovat a to věci, lidi, vztahy či události bez tohoto základního porozumění, že všechny manifestované bytosti jsou pouze různými tvářemi jednoho Boha. Tohle pojetí je na místě překonat a nově se učit vést život z takové perspektivy, kdy se na vše kolem sebe budeme dívat jako na „kostýmy“ uvnitř bytujícího Boha a tedy jako na sebe samotné.

Naši situaci lze skutečně přirovnat k situaci člověka, který např. spadl z kola na hlavu a v důsledku toho zcela zapomněl na to, jak se jmenuje, kdo je, kde je a proč tam je a tak s ním lze snadno manipulovat okolními „vědoucími“ (kteří mu třeba k tomu pádu z kola i pomohli). Je vhodné si k léčbě této amnézie opakovat – Já Jsem Bůh, Já jsem v Jednotě s Bohem, ale samozřejmě že ne v tom smyslu, že byste snad byli nějakým nadřazeným bosem druhým bytostem. Oni jsou samozřejmě Bohy či v Jednotě s Bohem rovněž. Je potřeba tyto afirmace pronášet s vědomím toho, že jako bytost na hierarchické/vzestupné/evoluční úrovni člověka jsme sice vybaveni schopností či možností např. zašlápnout mravence či setnout strom, ale tyto své možnosti bychom měli případně realizovat s vědomím toho, že v mravenci stejně jako ve stromu usmrcujeme jednoho a téhož vnitřního Boha, kterého máme i sami uvnitř sebe, což ale bez jejich svolení (nebo minimálně bez upřímné, neformální omluvy) nesmíme učinit, nechceme-li si karmicky/evolučně/energeticky přitížit. Vědomí a respektování toho, že Bůh sídlí v každém manifestovaném atomu a molekule, by se mělo stát našim trvalým stavem mysli, terapií vedoucí ven ze zapomnění své vlastní Božské podstaty. Z této pozice se pak stavějme k jakémukoliv svému rozhodování. To je celá podstata etiky našeho vztahu k našemu okolí a podstata porozumění Zákonu Jednoty. Když začneme rozumět tomu, že všechny bytosti, které se manifestují v našem osobním hologramu (přicházíme s nimi z „nějakého“ důvodu do vztahu) jsou nenáhodným zrcadlem nás samotných (protože všichni jsme jedním a tím samým Bohem), uvědomíme si, že vše, co si o těchto druhých bytostech myslíme či jak s nimi zacházíme je odrazem toho, jak smýšlíme a jak zacházíme sami se sebou a jak tedy smýšlíme a zacházíme s Bohem. Vše je tedy takto vzájemně provázáno a je na čase si uvědomit, že skutečné, primární datum narození všech manifestovaných bytostí a věcí je jeden a ten samý okamžik.

 

 

Zákon duality

 

Kristovské cíle a kristovská cesta životem, tedy způsob života vedený v duchu respektování Zákona Jednoty vytváří a přináší postupnou expanzi našeho Já / Vědomí, které ústí do zařazení se do přirozeného a nesmrtelného životního cyklu lásky (nádechů a výdechů této primárné energie). Tato cesta životem, Cesta Božského řádu vytváří to, co bychom mohli vyjádřit jako Radostný osud jednotlivce. Nicméně, naše Svobodná vůle nás může zavést i na cesty, kdy nepracujeme na zbavení se své amnézie a kdy se tedy v konečném důsledku neřídíme výše diskutovaným Zákonem Jednoty. V tomto případě se vydáváme na takovou cestu, kdy se naše energie přidává na stranu anti-kristovských snah a cílů (Soupeřů) s tím důsledkem, že postupně ztrácíme možnost participovat na Božském daru evolučního vzestupu, zdokonalovat si své spolutvůrci schopnosti a nastoupit na cestu nesmrtelného životního cyklu lásky (Strážců). Anti-kristovský životní způsob tak vytváří limitované zkušenosti a smršťující se tvůrčí schopnosti a ztrátu povědomí o vlastní spirituální identitě, vedoucí ke konečnému návratu k Bohu prostřednictvím Cesty chaosu a cílového nevědomého sebe-zapomnění. Tato cesta životem vytváří to, co bychom mohli vyjádřit jako Strastiplný osud jednotlivce.

Je na místě vědět, že žádná naše aktivita není neškodná. Myšlenky, které našim aktivitám předchází jsou reálně existující kvanta vědomé energie, kterou jsme do světa vypustili a jako takové se samy vydávají na cestu životem/evolucí a to podle své povahy buď na cestu Božský řád respektující a nebo na cestu bezbožného chaosu. Avšak Cesta Božského řádu zahrnuje v sobě i možnost volby Cesty chaosu. Co z toho plyne ? Znamená to, že volba Cesty chaosu se odehrává coby specifická, očekávatelná a možná volba, není to tedy něco, s čím by nebylo ze strany Boha a jeho Řádu počítáno. Je to nezbytný a logický důsledek daru Svobodné volby. Jako takto primárně vyprojektované, obě dvě tyto protisměrné cesty životem, známé jako Zákon Duality, vedou individualizovanou jednotku vědomé energie k cílovému sjednocení s Bohem. Kde je pak rozdíl v tom, kterou životní cestou se vydáme, ptáte se ? Již jsme si to v podstatě řekli. Konstruktivní Cesta Božského řádu na rozdíl od destruktivní, anti-kristovské Cesty chaosu přináší svým volitelům kvantitativní i kvalitativní nárůst lásky, radosti, tvůrčích schopností, expanzi vědomí a vědomý, dimenzionálně hierarchický vzestupný/evoluční návrat k Bohu s následnou tvůrčí expanzí nabytých životních zkušeností a novou, vyšší možností individuálního sebevyjádření. Naopak, Cesta chaosu vede k životním omezováním, strádáním, uzavřenosti a utrpením, končící nevědomým, sestupným, involučním návratem k Bohu s následnou recyklací individualizované energie vědomí a nevratným zánikem získaných osobních zkušeností.

Myšlenky, víra, slova a skutky tak jsou různě mocnými tvůrčímu nástroji, kterými je manifestované, individualizované Vědomí (my sami) vybaveno se záměrem uplatňovat jejich prostřednictvím svůj Božský dar – Svobodnou vůli a to buď na Cestě Božího řádu nebo na Cestě chaosu. Kristovská cesta Božského řádu je tou variantou, která je Bohem zamýšlena jako přirozená, láskyplná, radostná a samozřejmě preferovaná. Oproti tomu Cesta chaosu je sice cestou povolenou, ale současně není cestou podporovanou. Existuje pouze jako výraz Boží lásky ke všem svým dětem, kterým tak Bůh umožňuje návrat této své vědomé energie k sobě samotnému i z těch nejbezbožnějších situací, do kterých se v důsledku své Svobodné volby může ta či ona individualizovaná bytost (Boží dítě) dostat a pro kterou se tak jedná o konečné vykoupení se z prožívané beznadějně žalostné a strastiplné situace, byt“ za cenu ultimativní. Bez této Svobodné volby (kterou Strastiplný osud pochopitelně progresivně umenšuje až k její cílové ztrátě) by samozřejmě neexistovaly ani ony dvě primární cesty/možnosti pro průchod individualizované vědomé energie Božím stvořením (vesmíry). Volba je vždy na každém z nás všech, kterou cestou se dáme či kterým směrem na té či oné životní křižovatce budeme pokračovat. Coby individualizovaný, manifestovaný výraz jednoho a téhož Boha, jsme každý z nás vybaveni Božskou silou tvůrčí myšlenky, kdy naše volby jsou našimi nástroji, kterými si sami vytváříme své zkušenostní a potřebné životní okolnosti – projektuje svůj osobní realitní hologram. Individuálně i kolektivně jsme tvůrci našich zrcadlových zkušenostních realitních polí (hologramů). V co skutečně vnitřně věříme, to si v sobě a kolem sebe reálně vytváříme či zhmotňujeme. A tak, jak si postupně vzpomínáme na svoji božskou podstatu, ukotvujeme v sobě naši originální identitu v podobě individuálně manifestovaného/přítomného Boha, se naše volby a naše světy postupně stávají více zbožnými či na Boha orientovanými a víc a víc reflektují pravdivou a skutečnou milující a láskyplnou podstatu tohoto jediného Boha. A toto je i pravý božský cíl mnoha a mnoha bytostí, jdoucích po Cestě Božského řádu a tomu odpovídá i nabývání transformačně-transmutačních schopností, nezbytných k vědomému dimenzionálnímu vzestupu a návratu k Bohu.

Ještě jednou si připomeňme, že pro nás je tím hlavním nástrojem na Cestě Božského řádu (ale samozřejmě i na Cestě chaosu) naše Svobodná volba. Přemýšlejme o tomto daru častěji. Každý den děláme mnoho vědomých i podvědomých rozhodování, ale vědomou souvislost s naší tvůrčí cestou životem si nemusíme vždy až tak uvědomovat. Snažme se být si více vědomi toho, že naše každodenní volby jsou našimi tvůrčími/konstrukčními energetickými nástroji pro tvorbu našich životních okolností. Zde prostě a jednoduše platí ono staré a všeobecně známé – každý svého štěstí strůjcem. Kolik lidí se tím ale skutečně řídí ? Učme se tedy „řešit“ sebe a nikoliv své okolí. A tak, pokud skutečně zaměříme naši Svobodnou vůli na spolupracující vztahy, respektujíce zákony energie a Božího záměru, můžeme nakonec dosáhnout kýženého výsledku v podobě stavu osvícení, známého jako tzv. Boží realizace. Tento stav vytváří osobní zkušenost slovy zcela nedostatečně popsatelnou jako plnohodnotné ukotvení Boží přítomnosti v nás, doprovázenou reálnými prožitky bezpodmínečné lásky, míru, spirituálního i materiálního mistrovství a extatické radosti uvnitř našeho manifestovaného hologramu – tedy nás samotných.

Mějme na paměti, že cílem našeho snažení by mělo být právě toto dosažení probuzení a realizace stavu vědomé (a prožité) Boží přítomnosti uvnitř nás samotných, stavu výše zmíněné Boží realizace. Osobní zkušenosti s tímto stavem jsou manifestované bytosti schopny dosáhnout prostřednictvím průchodu jakoby „vnitřními obousměrnými dveřmi k Bohu“, neboli v nás žijícím, tzv. Nesmrtelným vnitřním Amoraea ohněm, energetickou, skalárně-vlnovou kompozicí Ducha Svatého našeho vesmíru (známého pod jménem ManU), který v nás přebývá a to uvnitř centra osobního Kristovského zárodečného atomu tzv. Azur-A, v ústředním místě osobní Vnitřní Kristovské božské Maharata matrice. Zdůrazněme si však, že tento Duch Svatý není pouze něco jako „spirituální metafora“, ale jedná se o reálný, kvantifikovatelný a „elektromagnetický“ objekt, žijící vědomá Boží síla či jiskra či signatura (fraktální povahy) v nás.

Životní lekce, které jako jednotlivci či kolektivy děláme na své cestě životem tak můžeme dělat právě proto, že můžeme pozorovat obě dvě tyto životní volby a výsledky, které přinášejí, tedy skrze tento Zákon duality a jeho mechanismus akce a reakce. Tuto okolnost je rovněž na místě chápat jako velký Boží dar, kdy prostřednictvím této záměrně stvořené duality/komplementarity/volby, jsme schopni se učit, jak nejlépe či nejefektivněji dosáhnout na vědomý vzestup, návrat a sjednocení se s Bohem a to i prostřednictvím metody pokus-omyl. Platí, že čím víc času budeme vědomě věnovat snaze o uskutečnění výše popsaného stavu Boží realizace, náš osobní hologram bude odrážet či reflektovat životní okolnosti korespondující s Cestou Božího řádu a Radostného osudu (a naopak). Žádná vnější událost nám pak nebude schopna stát nám v cestě a my budeme v jednom proudu s Kristem a touto úrovní evolučního Vědomí. Na tuto cestu životem, Cestu Božího řádu se může vydat každý, bez ohledu na rasu, náboženství, energetický či karmický stav. Toto je cesta definována Smaragdovou úmluvou a protěžovaná Strážci. Na tuto cestu lze z Cesty chaosu kdykoliv přejít. Je to v moci bytostí vybavených Svobodnou vůlí. Je to na každém z nás, čemu dá ve svém životě přednost, pro co se rozhodne.

Na rozdíl od Soupeřů, Strážci vždy dávají přednost životním přístupům, které se vyznačují pravdivostí, otevřeností, spoluprací, laskavostí a kolektivnímu sdílení všech poznatků, tedy přístupům vedoucím k bratrství, přátelství a mírové spolupráci všech bytostí. Těmito principy naplněný život tvoří Radostný osud svých, stále více a více svrchovaných, protagonistů. A naopak, řídící a kontrolní dogmata či programy, pravdivé a podstatné vědomosti jen pro elity, lži, manipulace, mlžení a taktizování a snahy nepozorovaně nahradit individuální suverénní a svrchované používání Svobodné vůle druhých bytostí vlastními, na Cestu chaosem zavádějícími, ideologiemi a dogmaty. To vše jsou přístupy Soupeřů a jejich iluminátských loutek a přisluhovačů, které bychom měli (jakkoliv) rozpoznat a umět jim říci NE, tohle není moje volba, s tím já nesouhlasím. Tato volba totiž vede ke Strastiplnému osudu, byť si její protagonisté mohou (mylně) myslet, že jí získali nezpochybnitelné (dočasné a nízkofrekvenční) výhody. Přehlédli (či byli přehlédnuti) ono čertovo kopýtko, kdy v konečném výsledku jdou po Cestě chaosu do sebe-zapomnění a spirituální recyklace. A přitom do tohoto sebe-zapomnění sejde prostřednictvím podvrženého postupu – např. tzv.kariérního vzestupu v materialistickém, hierarchickém panoptiku oněch externích autorit (známých jako např. všemocný personifikovaný bůh kdesi na nebesích, zástupný spasitel, vzestoupení mistři, archandělé, andělé, králové, šlechtici, ministři, politici, vědci, doktoři či jen experti a odborníci), sloužících zasvěcenějším Soupeřům coby propagační vábničky, ovládací mechanismy a falešné cíle k vymývání jejich „od skutečného vnitřního Boha odpojených“ mozků. Jak správně řekl Ježíš Kristus o společenské situace v době apokalypsy, první (elita) budou poslední a poslední budou první (při návratu k Bohu). Bohužel masa takto zmanipulovaných a na scestí svedených lidí dodává sílu Soupeřům, kteří tak chytře dokáží využívat energii těchto bytostí ke svým anti-kristovským cílům. Stále je nanejvýš žádoucí a aktuální to, aby ti, kteří tuto falešnou hru s lidstvem již prohlédli, pomáhali svým bližním v tom, aby i oni dosáhli téhož dílčího cíle a konečně již jednou provždy vzali svůj život do vlastních rukou, myslí a voleb. Každá jedna bytost, které se i našim úsilím podaří prohlédnout svoji zmanipulovanou realitu se energeticky a karmicky počítá nejen globálně, ale i individuálně. Není lepšího individuálního cíle (vedle vlastní bio-regenerace), než pomáhat druhým v jejich osvobozování se od jha Soupeři zmanipulovaného vnímání pravé podstaty sebe samých a okolní reality. Buďme však při tom obezřetní a naučme se vhodně volit způsoby, jak tuto požehnanou úlohu realizovat, abychom v tomto našem úsilí nakonec nenadělali více škod než užitku. Snažme se stát spíše implicitním osobním příkladem či vzorem, než explicitně argumentujícím aktivistou. Nezapomínejme na multidimenzionální podstatu (komunikaci) lidské bytosti a na to, že ještě stále si neseme své spirituální propojení na svoji skutečnou Duchovní rodinu. Vězme však, že tomu tak nemusí být trvale. Falešné a podvržené propojení naší inkarnační identity do Fantomového matrixu je na Cestě chaosu již za dveřmi. Buďme obezřetní. Soupeři a jejich Fantomový matrix jsou stále více a více odpojováni od svých vlastních Božských zdrojů a tak, operujíce na Cestě chaosu, stále víc a víc potřebují získávat životní energii z jiných matrixů a bytostí k tomu, aby mohli prolongovat svoji existenci. Nemají v úmyslu jen tak jednoduše propásnout nastávající velkou příležitost, jak významně obohatit své zdroje v současném SAC 2000-2022.

Nechť nás opětovně nalezený Bůh v nás, provází Radostným osudem na naší Cestě životem, vedeným ve smyslu Zákona Jednoty.

 

Zdroj: ee.dunres.sk

/ Duchovno / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz