V hypnotické regresi
Věčná záhada bájných předpotopních kontinentů – Kaskáry, Lemurie, Atlantidy, zemí Shambala a dalších od nepaměti lákala mnoho amatérských badatelů k odhalení jejich tajemství a potvrzení jejich dávné existence. Nejdiskutovanějším kontinentem je nepochybně Atlantida, umísťovaná snad po celém světě. Nejčastěji však mezi Ameriku a Euroasijský kontinent (což souvisí zřejmě i s názvem Atlantského oceánu).
Jako zdroj informací se obvykle uvádí Platónovy (427-347 př. n. l.) dialogy Timaios a Kritias, kde je popisován rozhovor mezi egyptskými kněžími a Solónem (aténský státník), ve kterém ho kněží informují o existenci dávného velkého ostrova v Atlantiku. Platón se vše dozvěděl od svého dědečka Kritia, který čerpal informace ze zápisků Solonových (639-559 př. n. l.) z doby jeho pobytu v Egyptě, kde byl hostem kněží ze Sais. Tyto zápisky jsou natolik přesné a obsáhlé, že je málo pravděpodobné, že jsou pouhou Solonovou fikcí.
Důkazem existence se až do dnešních dnů zabývalo na 20 000 autorů, mj. Plinius, Voltaire, Francis Bacon, v posledním století Ignacius Donelly, E. H. Thomson, L. Spence, Charles Berlitz a další. Nelze však opomenout i zprávy „spícího proroka“ Edgara Cayceho, který ve svých sděleních, jejichž odesílatelé byly osobnosti (duše) žijící kdysi v Atlantidě, hovoří podrobně o mnoha událostech v životě Atlanťanů. Poskládáme-li jednotlivá sdělení do celistvého obrazce, obdržíme tu nejpřesnější zprávu o Atlantidě.
Nesporně zajímavé jsou výzkumy německého učitele Joachima Rittstiega, který během svého působení na německé škole v El Salvadoru studoval mayskou civilizaci. Naučil se jazyk „zuyua“, kterým hovořila mayská šlechta ještě v době nájezdů conquistadorů. Od starých mayských kněží se dozvěděl o dávné historii Mayů, kteří za svoji pravlast považovali Atlantidu s hlavním městem Atlan, jehož symbol se objevuje i v „Drážďanském kodexu“, jedním z mála zachovaných písemných mayských dokumentů. Podle vyprávění byla pravlast zničena obrovskou katastrofou a její obyvatelé si museli najít novou vlast.
Hypotézu o společném původu vyspělých dávných civilizací ve Střední Americe, Egyptě a na dálném východě podporuje i fakt, že stará stavební díla mayské civilizace se vyznačují stejnými prvky, jako civilizace v Egyptě a Číně (pyramidy orientované dle vesmírných aspektů, hieroglyfické písmo, pojetí Slunce jako božstva, mumifikace zemřelých apod.). Kolonie Atlantidy prý sahaly do jižní i severní Ameriky, za oceány zahrnovaly i celou Evropu, na východě Čínu a Japonsko. Jedná se ovšem o dobu před 10 000 a více lety. Zde bude zřejmě původ znalostí všech nyní historicky doložených civilizací a původ všech bájí o dávných všemocných Bozích řeckého a římského Panteonu. Zde je původ i mimořádných znalostí pradávných učenců, jejichž střípky se dochovaly jako nevysvětlitelné znalosti a kulturní vyspělost starých civilizací Egypta, Číny, Indie, Keltů, Dogonů a mnoha jiných.
Především je to informace, že před globální katastrofou, o níž hovoří mýty, pověsti i kanonické knihy mnoha náboženství, vypadaly kontinenty úplně jinak. Většina Severní Ameriky byla pod vodou, východní Asie (Mongolsko) byla úrodnou nížinou, stejně jako severní část Afriky. Atlantida byla největším ostrovem v severním Atlantiku, velikosti dnešní Evropy. Byla osídlena po tisíce let různými rasami hominidů, podle toho jak experimentovali naši stvořitelé. Postupně byli méně „povedené“ rasy nahrazeny dokonale vyvinutou „červenou“ rasou (předchůdci indiánů) a vytvořila se organizovaná kastovní společnost. Obyvatelé Atlantidy vyvinuli řadu ničivých zařízení, určených k vyhubení zrůd, po neúspěšných genetických experimentech, které se však staly jednou z příčin katastrofy.
První katastrofa postihla Atlantidu asi 50 000 let př. n. l. Narůstala tektonická činnost a začalo stěhování obyvatel na východ (Pyreneje, Španělsko) i na západ (Střední a Jižní Amerika). Sociální situace v Atlantidě se zhoršovala a začal morální i fyzický úpadek společnosti. Další katastrofa – potopa – postihla Atlantidu asi před 28 000 lety a nastalo další stěhování obyvatel. Stejně postižen byl i kontinent Lemurie, který zanikl v Tichém oceáně. Tyto události se tradují v mnoha bájích a mýtech jako potopa světa.
Podle Cayceho byli Atlanťané technicky velmi vyspělou civilizací, ovládali elektrickou i atomovou energii, poznali řadu vesmírných energií, které my dosud nedokážeme využívat. Na vysoké úrovni bylo i zemědělství, astronomie, lékařství a všechny duchovní vědy. Forma vlády byla monarchie, král vládl s pomocí své rady. Společnost se dělila na tři třídy: vládnoucí – bohatí, mocní lidé a kněží; střední třídu – státní úředníci, učitelé, policie, armáda; a pracující třídu – dělníky a rolníky. Tedy nic nového pod sluncem.
Morální a společenský úpadek Atlantidy byl dovršen kolem roku 10 000 př. n. l., kdy byla již velká část obyvatel vystěhována. V té době byl zneužit centrální zdroj energie a po obrovském výbuchu se zbytek Atlantidy ponořil do moře. Zbytkem Atlantidy jsou nyní Bahamské ostrovy. Vysídlenci z Atlantidy založili středoamerické indiánské civilizace (Mayové, Inkové aj.), civilizaci v Egyptě a Mezopotámii i civilizace v Evropě na britských ostrovech a Pyrenejském poloostrově. Podle některých autorů byl právě megalitický komplex Stonehenge vybudován asi před 16 000 roky Atlantiďany, jako komunikační a energetické zařízení, pracující s vesmírnými a zemskými silami.
Původ obyvatel Atlantidy je podle sdělení jasnovidců ještě fantastičtější. Na Zemi přicestovali ze své původní vlasti, ze souhvězdí Plejády (400 světelných let od Země) asi před 30 000 roky. K cestě vesmírem údajně nepotřebovali kosmické lodě, ale cestovali v duchovní (energetické) formě a svá hmotná těla si vytvořili přímo na Zemi. Jejich posláním bylo geneticky vytvořit lidskou rasu z primitivních hominidů, žijících na Zemi. Prý k tomu stačilo, aby se jejich vyspělé duše vtělily do těchto hominidů, kteří sloužili jako nástroj duší, neboť stavba jejich těla to optimálně umožňovala.
Plejáďané vybudovali na Zemi řadu chrámů, sloužících k energetickým a duchovním transformacím, kde rozhodující roli hrálo místo, tvar stavby, orientace ke světovým stranám a kosmickým objektům. Dědictvím této tajné „posvátné“ geometrie je výstavba gotických katedrál, kde jen zasvěcenci znali potřebné geometrické vztahy, nutné k ovlivňování vědomí návštěvníků. Tyto stavby totiž skutečně sloužily a slouží ke spojení s Bohy, nikoli jako církevními představiteli, ale jako inteligentním informačním polem. To je ta vznešená atmosféra, která na nás v každém chrámu působí, zejména však v těch, které jsou postaveny podle prastarých pravidel. (viz kniha „Tajemství katedrál“)
Podle jiných mediálních sdělení existovala atlantská civilizace až 100 000 let, což je ve srovnání s délkou současné civilizace (cca 6 000 let) doba až neuvěřitelně dlouhá, muselo se tedy jednat o civilizaci mimořádně duchovně a technicky vyspělou. Osobně jsem přesvědčen, že většina bájí a pověstí o Bozích, kteří přišli z vesmíru, má svůj původ ve zbytcích techniky u posledních Atlanťanů, jejichž znalosti a moc musely být nesrovnatelně vyšší, než u nově vytvořené lidské civilizace. Tyto pozůstatky jsou prý dosud ukryty na některých místech na Zemi a střeží je několik zasvěcenců, protože jejich objevení by v současné době mohlo způsobit novou globální katastrofu. Jedno z míst je prý pod velkou (Cheopsovou) pyramidou a sfingou, jiné jsou v jeskyních v Tibetu a Ecuadoru. Je zřejmé, že tato civilizace musela znát i jiné zdroje energie, než naše civilizace, neboť zásoby fosilních paliv a nerostných surovin nám zanechala téměř nedotčené. Nebo je to právě důkazem neexistence pradávných civilizací?
V různých sděleních, získaných za pomoci hypnotické regrese, se lidé zmiňují o svém předchozím životě v Atlantidě a uvádějí řadu neuvěřitelných podrobností. Těchto sdělení bylo získáno již několik set od mnoha lidí z celého světa, kteří se prokazatelně neznali a předtím se o Atlantidu nikdy nezajímali. Shodu informací proto nemůžeme považovat za náhodu ani nelze hovořit o nějakém vzájemném ovlivnění. To, že existuje lidská duše, která je nesmrtelnou energoinformační podstatou člověka, považujeme za zcela prokázané a je proto jisté, že za jistých okolností z ní můžeme čerpat. Informace. Podle těchto sdělení byly zdrojem energie krystaly, které transformovaly kosmické a zemské energie do použitelné formy. Nikdo dnes nepochybuje o tom, že ve vesmíru existují obrovské elektromagnetické, gravitační a jiné síly, jejichž podstatu dosud neznáme. Stejné síly se vyskytují i na Zemi, právě elektromagnetické pole Země je zřejmě rozhodující pro život. Většina z nás zná působení krystalů různých minerálů z vlastní zkušenosti, zejména křišťál je velmi oblíbený. V Atlantidě prý jako zdroj energie sloužily krystaly až 6 m dlouhé o průměru téměř 2 metry. Tato energie se nazývala „maxin“ a v krystalech vznikala transformací energie zemského jádra „navaz“, energie Slunce a energie centrálního slunce Galaxie. Toto se zdá být logické, neboť vždy se jedná o centrum nějaké soustavy. O podstatě této energie nic bližšího nevíme, je však pravděpodobné, že se jednalo o nějaký druh elektromagnetické energie, která se vyskytuje všude ve vesmíru. Tato energie se rozváděla bezdrátově za pomoci energetických věží. I dnes jsme již schopni přenášet poměrně velké množství energie pomocí laserového paprsku, o přenosu za pomoci elektromagnetických vln již nikdo nepochybuje, neboť radiopřijímač a televizi má každý obyvatel civilizované země. Se zneužitím energie souvisí zřejmě i zánik Atlantidy, pokud Atlanťané objevili možnost přeměny hmoty na energii, jak se lze dozvědět ze správ získaných v hypnotické regresi. Na Internetu najdeme mnoho zajímavých sdělení o Atlantidě na téměř milionu webových stránkách. Jsou tam i sdělení získaná ve změněném stavu mysli. Například Ingrid Bennetová popisuje detailně svůj život v Atlantidě takto:
Byla jsem krásnou blondýnkou. Každý den začínal péčí o tělo, podle hesla: „Tělo je chrám duše.“ Měla jsem dlouhé, průsvitné šaty. Podobné oděvy nosili všichni, i muži. Barva oděvu harmonizovala s naší aurou. Nebyla jsem vdaná, instituce manželství neexistovala. Lidé žili v párech na základě svých citů. Náš sexuální život byl velmi aktivní, byla to součást zdravého způsobu života. Často jsem si hrávala s delfíny, dokázali jsme se dorozumívat telepaticky, stejně jako s jinými lidmi a zvířaty. Delfíni byli velmi mírumilovní a věrní tvorové, kteří neznali žádné negativní myšlenky. Kromě toho nám doplňovali i životní energii.
Atlantiďané ovládali dokonale přímé přenosy životní energie a informací. Například učení probíhalo ve zvláštních učebnách, kde byly informace z krystalů přenášeny přímo do mozků, přesněji řečeno do informačního pole člověka. Děti se takto učili již od 3 let. Život v Atlantidě byl orientován na duchovní stránku, neboť materiální potřeby byly uspokojovány vysoce rozvinutou technikou. V popředí zájmu bylo umění, věda, hry, pěstování květin a různé jiné osobní záliby.
Bennetová se zmiňuje i o zániku Atlantidy, kdy příčinou byly nezvládnuté pokusy s přeměnou energie vědci, kteří přecenili své znalosti a možnosti. O blížící se katastrofě věděli i delfíni, kteří sdělili obyvatelům přesný den katastrofy a její průběh. Sami delfíni se včas uchýlili na bezpečné místo a mnoho Atlanťanů již měsíce před předpovězenou katastrofou odcestovalo do vzdálených zemí, například do Egypta. Život v nových zemích nebyl lehký, neboť tamější civilizace byla na velmi primitivní úrovni ve srovnání s Atlantidou. Jedinou možností bylo vystupovat v roli Bohů a nechat se uctívat.
Atlantida zanikla náhle za mohutných sopečných erupcí, zemětřesení a uragánů. Smrt pro obyvatele, kteří nestačili včas uniknout, přišla velmi rychle. Mnoho bývalých obyvatel Atlantidy je nyní inkarnováno na Zemi. To jsou všichni ti, kteří vědí, že pro zachování života je nejdůležitější mír, láska, vzájemné pochopení a pomoc. Nedivme se vzniku mnoha sekt a hnutí, propagujících ochranu přírody a duchovní rozvoj. Jsou to jen důsledky toho, že někteří z nás už konec civilizace zažili a poučili se. Bohužel ostatní lidé toto nechtějí stále pochopit.
Bude se opakovat historie? Zanikne naše vyspělá „západní“ civilizace? Nastane rozvoj nové civilizace, založené na jiných principech, než jsou peníze a vojenská moc? To záleží jen na nás.
Autor: JaPa
