Mimoprostor-pravdivé

20.01.2009

Empirické popisy prostoromysli ji zobrazují především jako krajinu iluzí a představ a navrhují pro ni název „prostor představ“. Následující citát obsahuje základní definici tohoto názoru a zdůrazňuje myšlenku, že tyto představy jsou skutečné entity, které jsou ve svém vlastním prostoru stejně hmotné, jako jsme my v našem. Když se zabýváme objekty ze světa představ, nemluvíme o nich jako o fantazii nebo představivosti, tak jak jsou dnes tyto pojmy chápány. Nezabýváme se fikcemi nebo tím, co bylo vytvořeno tvořivou fantazií… Svět představ je nejen ontologicky skutečný, ale je to svět, který má svou formu, své rozměry a, a to je pro nás důležité, své obyvatele… Svět představ je svět sám o sobě existující…je dosažitelný změněnými stavy vědomí…je zalidněn ontologicky skutečnými bytostmi a… prolíná se s každodenním hmotným světem, i když většinou způsobem, který vzdoruje racionálnímu pochopení.

Nelze se vyhnout přesvědčení, že naše bytí obsahuje mnoho skutečností, které naše věda (tak jak je dnes definována) není schopna vysvětlit. Lidská představivost je hnací silou kreativity a konceptualizace je tvoření představ v prostoromysli. Víra (jakýkoliv komplex vzájemně propojených představ) je obzvláště silnou formou konceptualizace, protože jednou stvořena, trvá sama o sobě. Intenzita kterékoliv víry určuje sílu její představy (její bytí v prostoromysli), a tím i účinky, které může mít ve fyzickém světě. Silná víra má svůj vlastní život – může se šířit od mysli k mysli jako živý virus a je schopna se sama ubránit (pomocí svých hostitelů), je-li její přežití ohroženo.

..

Protože svět představ je dosažitelný jen přes subjektivní vědomí, každý pozorovatel ho spatří nejprve pokřivený svými nejhlubšími představami. Subjektivní pozornost spatří svět představ nejprve jako celek a vnímá ho jako prostor, který je zaplněn krajinami a je obývajícími entitami. Mnoho bytostí a artefaktů, které tam potkává, jsou jeho vlastní osobní komplexy, ale jak šamanská tradice, tak i poznatky moderní hlubinné psychologie naznačují, že i ve světě představ s námi komunikují i „jiné“ (definované jako mimoprostorové) entity.

To odpovídá prastaré představě o skrytém království, obývaném bohy a démony. Gnostici nazývali tento transcendentální mnohočetný vesmír „pleroma“, což je řecké slovo, které znamená „plnost“ nebo též „hojnost“. Jung jejich představu akceptoval jako velmi přesný popis nevědomé psychiky.

Býti „bezmocnou obětí psychických sil“ připomíná další gnostický koncept, představu „Archonů“ (řecky vládců), kteří byli chápáni jako primárně démonické organismy, žijící v pleroma, nevědomé psychice či prostoromysli.

Vesmír, doména Archonů, je jako obrovské vězení, jehož nejvnitřnější cela je Země, jeviště lidského života…Archoni společně vládnou světu a každý z nich sám o sobě je ve své sféře kosmickým žalářníkem. Jejich tyranský zákon je nazýván heimarmene, vesmírný osud…(který) směřuje k zotročení člověka. Jako strážce své sféry brání každý Archon průchodu duší, které se po smrti snaží stoupat vzhůru, aby jim zabránil uniknout ze světa a vrátit se k Bohu. Je nutné znát, že entity světa představ jsou k člověku většinou kruté, necitelné a diktátorské, jak nasvědčuje například obecný ráz hlasů, které slyší schizofrenici.

…

To, co vnímáme jako fyzickou realitu, je ve skutečnosti naše, po- znáním vyrobená, konstrukce o ní. Tato konstrukce se může zdát jako hmotná, ale kodaňská interpretace kvantové mechaniky nás vede přímo k závěru, že fyzický svět sám o sobě neexistuje. Je-li fyzická realita pouze „poznáním vytvořená struktura“, na které jsme se všichni dohodli, pak hyperprostorové dimenze nemohou být jen tak lehce pominuty jako nehmotné iluze. Nakonec většina metafyzických tradic trvá na tom, že čím vyšší je dimenze, tím bližší je „skutečnosti“.

To vše nám vlastně jenom jinak říká to, že entity, které potkáme ve světě představ, jsou svým způsobem stejně skutečné, jako jsme my sami, a že některé z nich jsou ještě o pořádný kus „skutečnější“, alespoň co se týče jejich moci a jejich schopnosti zastrašit každého potenciálního návštěvníka, který přichází z třírozměrného světa. Na svém vlastním hřišti mohou být podobné „halucinace“ daleko hmotnější, než si je většina z nás ochotna připustit.

Z knihy Psychotropní šamanismus.

zdroj: www.branyvnimani.cz