Recepty na léčbu krize nahánějí lidem husí kůži

Pokud se naplní nejčernější scénáře budoucího vývoje eurozóny, evropské banky přestanou půjčovat peníze a Evropa se bude potácet v ekonomických potížích. Není vyloučeno, že i Češi budou chodit do práce jen tři dny v týdnu, ovšem také za třídenní mzdu.

Bude třeba zapomenut přes růst životních nákladů na valorizaci penzí a počítat i s možností, že důchody se mohou snížit o pět a více procent. Současně se zvýší daně a to jak u fyzických osob, tak u daně z přidané hodnoty.

Informace o možných variantách budoucího ekonomického vývoje, které pronikají na veřejnost, ale nenaplňují občany příliš velkým optimismem a spíše jim nahánějí husí kůži.

„Mám vztek, ale současně i strach, co bude dál,“ řekl Právu padesátiletý pracovník propagační firmy.

Jednotlivé varianty shromažďují v těchto dnech experti a spolupracovníci Národní ekonomické rady vlády (NERV). Z nich v lednu vyberou zástupci ministerstva financí, NERV a vlády čtyři scénáře, které budou připraveny pro případ, že by se výrazně zhoršily ekonomické podmínky, ve kterých naše ekonomika funguje

Pozor na příliš velké obavy

Vláda by si ale měla dát pozor na to, aby příliš černé scénáře a varianty možných řešení nevyvolaly v lidech příliš negativních očekávání, upozorňují politologové.

Podle psychologů má člověk určitý práh snesitelnosti špatných zpráv, od určité míry, kdy už nemůže žít v nejistotě, obavách prostě „vypíná“, přestává číst noviny, poslouchat rozhlas a televizi.

Lidé, kteří žijí v obavách z budoucnosti, zase podle politologů dávají přednost rázným, jednoduchým a populistickým řešením, která vyhovují jejich představám, které nevyžadují jejich aktivní účast. Sami se stávají pasivními.

„Člověk otupí, nebo propadne depresím. Mladí lidé mohou ztrácet představy o své budoucnosti,“ potvrzuje psycholožka Radana Štepánková.

Přitom právě v době ekonomických potíží je důležitá aktivita lidí, podpora či alespoň pochopení vládních opatření.

Podle členů NERV ale právě informace, že vláda připraví konkrétní variantní opatření, která v případě potřeby je možné ihned uplatnit, aby česká ekonomika přežila a překonala problémy, by měla přispět spíše k uklidnění situace.

V současnosti je podle expertů zatím jasné, že nejpravděpodobněji dojde k ekonomickému zpomalení, které by se projevilo poklesem příjmů do rozpočtu zhruba do třiceti miliard korun. To je propad, který lze zvládnout bez drastických úsporných opatření v rámci státního rozpočtu, shodují se ekonomové.

Katastrofické scénáře velkého propadu ekonomiky se samozřejmě nemusejí naplnit, všichni usilují o to, aby se tak nestalo, je ale dobré s nimi předem počítat, upozorňuje také ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Zahradník: plošné škrty už moc nepomohou

Podle člena Národní ekonomické rady vlády ekonoma Petra Zahradníka současné problémy nelze srovnávat s krizí před třemi roky. Proto i opatření musejí být jiná. Tehdy vláda usilovala o stimulaci ekonomiky, aby se snížil dopad krize na českou ekonomiku. Stimulovat ekonomiku v době, kdy celosvětově dochází k ochlazení a klesá zájem o české zboží a výrobu, nemá větší význam.

„Pokud se naplní nejpravděpodobnější varianta – tedy dojde k poklesu růstu ekonomiky směrem k nule, bude třeba přijímat především úsporná opatření na straně výdajů,“ řekl Zahradník.

Nevyhneme se – podle situace do jaké se dostaneme – zvýšení daní, potvrdil Zahradník.
Rozhodně ale nebude podle něj prostor pro plošné škrty, protože se právě v minulých létech ukázalo, že mohou být kontraproduktivní. Bezhlavé škrty například při výstavbě dopravní infrastruktury mohou spíše ekonomiku ještě více zpomalit. Velké plošné škrty nelze asi uplatňovat v sociální oblasti. „Jen plošné škrty ekonomice nepomůžou,“ řekl Právu Zahradník.

„Zdrojem úspor mohou být veřejné zakázky v tom smyslu, že by se za stejné či menší peníze více postavilo. Omezit lze i administrativní výdaje,“ dodal Zahradník.

Racionální reakcí by podle ekonoma Aleše Michla z Raiffeisenbank bylo co nejdříve stlačit provozní výdaje resortů o deset dvacet procent. „Je to možné. Ať si to každý ministr udělá, jak chce. Někdo propustí lidi, jiný ušetří na IT zakázkách, volání, elektřině.

Nejjednodušší metodou je nefilozofovat o krachu či přežívání sociálního státu nebo o zdaňování bohatých, ale nejdříve všude tvrdě prověřit provozní výdaje,“ dodal Michl.

Jiří Vavroň, Právo

Převzato: http://www.novinky.cz/