Mystéria Salisburské pláně
Amesbury, město na jihozápadě Velké Británie, nalézající se v hrabství Wiltshire. Známé je především z jedné z písní od skupiny Asonance, ve které se vypráví o dívce Zuzaně, jež byla neprávem odsouzena jako čarodějnice. Ale proč si autoři této písně vybrali právě Amesbury? Nemůže to být také třeba i proto, že se od něj pouhé tři kilometry na západ nalézá asi nejznámější a zároveň jedna z nejzáhadnějších staveb pravěké Anglie?
Vyjeďme z Amesbury po dálnici A303 směrem na západ. A asi po oněch třech kilometrech na levé straně nemůžeme přehlédnout sestavu mnoha mnohatunových balvanů. Některé tam leží na zemi, jiné tam stojí zapíchnuté do země a další tvoří jakési překlady kamenů, jenž jsou pod nimi. Asi jste poznali, že to, co popisuji není nic jiného, než ono pověstné Stonehenge.
Na pravé straně dálnice je velké parkoviště, tam zaparkujete, koupíte si za několik liber vstupenku a pak projdete tunelem pod dálnicí, abyste mohli na druhé straně obejít tuto jedinečnou stavbu tolikrát dokola, kolikrát budete chtít. Dovnitř samotné stavby se sice nedostanete. Ale budete se tu moci vyfotografovat a přitom se spolupřítomným davem lidí třeba pozorovat ptáčky, jak se shromažďují na překladech zdejších trilitů. Přitom vás také může napadnout myšlenka, která zde napadla i mne. Co to bylo za nápad postavit pouhých asi čtyřicet metrů od této stavby čtyřproudou dálnici? Copak tu toto jedinečné dílo nemůže trpět případnými otřesy či výpary z výfuku projíždějících aut? Myslím si, že když už sem mají proudit davy turistů, určitě by nevadilo, kdyby ta dálnice i s parkovištěm byla odtud třeba tři sta metrů. Lidé by si sem stejně rádi zašli a navíc by si tu bez aut mohli připadat jak ve skutečném souznění s přírodou, jako ti lidé, kteří to tady tenkrát před tisíciletími stavěli.
Historie této jedinečné stavby se začíná psát zřejmě kolem 3000 let před naším letopočtem. Tehdy byly zbudovány dva první valy a vztyčeno několik prvních kamenů. Jednak to byl známý Heelstone, který byl umístěn tak, aby osoba, jež stojí uprostřed Stonehenge v den letního slunovratu, mohla sledovat východ slunce přesně u tohoto kamene. A jednak byly vztyčeny první čtyři kameny, z nichž se dochovaly pouze dva. 2. fáze stavby směřuje k letům cca 2500 – 2000 před naším letopočtem. To byl postaven vnitřní kruh žulových balvanů. Co je na tom asi nejfascinující, je to, že se skládá z mohutných balvanů, vážících až čtyři tuny, z nichž každý sem byl dopraven až z 403 kilometrů vzdáleného lomu ve Walesu. Kolem roku 1500 před naším letopočtem bylo dílo dokončeno, když byly osazeny i všechny trility, jak je známe dnes. Tyto kameny však byly přineseny z lokality o něco bližší.
Z „pouhých“ 32 km vzdálené vrchoviny Marlborough Downs. Avšak pocházejí z mimořádně těžko opracovatelných pískovcových skal a na přepravu jednoho kamene o váze kolem 50 tun bylo za potřebí minimálně 600 osob. K čemu však tato jedinečná stavba sloužila? Byla to pravěká svatyně, pravěká nemocnice, pravěký kalendář nebo snad pravěká astronomická observatoř? Jak zjistil profesor astronomie Gerald Hawkins, tak se mezi jednotlivými kameny vyskytují spojnice na postavení Slunce, Měsíce a dalších hvězd ve významné dny roku. S další zajímavostí přišel jiný astronom, a to Mike Saunders, který zjistil, že jednotlivé prstence Stonehenge odpovídají modelu průměrných vzdálenostem planet sluneční soustavy od Slunce. Není také od věci, že pozoruhodné jevy se zde dějí i nyní. Například v okolí tohoto monumentu se občas objevují i záhadné kruhy v obilí, jako například známá Julia set z roku 1996 viz Julia set . Zajímavé stavby se však nalézají i v okolí této stavby. Především je to značné množství tzv. tumulů neboli pravěkých mohylových hrobů. Jak vypadají dnes, je nejlépe vidět na fotografii s tímto Agrosymbolem
http://www.lucypringle.co.uk/photos/2002/uk2002ba.shtml
Nalézáme se totiž v prostoru Salisburské pláně, kde se to dávnými stavbami jen hemží. Vydejme se nyní od Stonehenge asi tři kilometry na severovýchod k městu Durrington.
Před ním se totiž nalézá další zajímavá památka dávné Anglie. Původně se jednalo o jakousi dřevěnou obdobu Stonehenge, a tak dostala přiléhavý název Woodhenge. Postavena byla zřejmě v době kolem 2000 let před naším letopočtem. Původní dřevěné kůly se samozřejmě nedochovaly, a tak jejich pozici dnes označují kůly betonové. A Stejně jako u Stonehenge i zdejší kůly měly orientaci k východu slunce o letním slunovratu. Je velice pravděpodobné, že byla součástí nedaleké neolitické vesnice, dnes známé jako Durrington Walls.
Když se pohybujeme po Salisburské pláni nesmíme zapomenout ani na další významnou památku, která se nalézá nedaleko samotného města Salisbury. Tím není nic jiného, než Old Sarum
Jestliže pojedeme z Amesbury do Salisbury, nemůžeme tento vrcholek po pravé straně přehlédnout. Zde asi každého milovníka fantazy napadne Tolkienův Pán Prstenů. Zda náhodou Sarumana, jednoho z čarodějů nepojmenoval po této památce. Ale ve skutečnosti jde o mohutnou pevnost z doby železné a zbytky staré normanské osady.První osídlení je zde datováno již kolem roku 3000 před naším letopočtem, avšak hradiště zde bylo vystavěno až v době železné tj. cca 500 let před naším letopočtem. Pak ho využili i Římané jako vojenskou stanici. Později, jak jsem zmínil, zde byla normanská osada a nakonec zde v jedenáctém a dvanáctém století byly postaveny nejprve katedrála s biskupským palácem a pak i královská palác. Dnes už zde jsou ke spatření pouze rozvaliny, ale i tak se zde můžeme přesvědčit o důležitosti tohoto místa. A čas od času se i zde vyskytne nějaký ten obrazec v obilí.
Na závěr bych se zmínil, že podobných pevností z doby železné se na Salisburské planině nalézá daleko více. Kromě zmíněných památek bych ještě uvedl například Yarnbury Castle, Figsbury Ring nebo Casterley Camp u Upavonu. Ale značná část této planiny je ještě něco. A to vojenský prostor, takže kromě množství prastarých památek je zde k vidění i množství novodobých letadel a helikoptér.
Zdroj: wikipedie www.stonehenge.cz ,
http://cermak.libor.sweb.cz/anglie08/index.htm
Daniken E.: Po stopách všemocných, Mustang, Plzeň, 1996
Fotografie: autor, www.flickr.com
Avebury – místo zasvěcené záhadám
Znáte na naší planetě nějaké místo, kde se snoubí mystéria dávných časů s mystériemi současnosti? Já ano. Mám na mysli malou vesničku na anglickém venkově, jejíž jméno zná snad každý, kdo se záhadami alespoň trošku zabývá – Avebury.
Nalézáme se v hrabství Wiltshire, zhruba 120 kilometrů západně od Londýna. Uprostřed nekonečných lánů polí a zelených plání nás pozdraví malebná vesnička z názvem Avebury. A právě sem každý rok míří tisíce návštěvníků, aby si prohlédli jedinečnou lokalitu, jaká nemá na celém světě obdoby. Jistě není od věci, že to, co zde můžeme spatřit je zapsáno i na seznamu kulturního dědictví památek UNESCO. Jsou to mohutné megalitické památky, jakých jinde moc není. A tady by se navíc mohlo říci, že jich zde je možná nejvíce i na čtvereční kilometr. A co ty mystéria současnosti? Tím je myšleno co? No, to je druhá věc, kvůli které sem proudí ty tisíce návštěvníků. Ony totiž pole v okolí této malebné obce jsou již nejméně od 70 let minulého století navštěvovány zvláštním fenoménem – obilnými agrosymboly, jejichž původ a smysl se zatím nikomu nepodařilo rozluštit. A vše je to celé navíc propojeno i jakýmisi posvátnými geometrickými souvislostmi. Ale o tom dále.
Geometrické souvislosti
Slyšeli jste někdy o tzv. linii sv. Michaela? Pokud ne, tak vězte, že je to dlouhá linie vedoucí z Cornwallu do Hoptonu a leží na ní kromě řady kostelů či hradů také pahorek Tor Hill u Glastonbury a také právě naše zmíněné Avebury. Tato linie je zvláštní ještě něčím. Směřuje totiž ve směru východu Slunce o 1. květnu, nebo-li o keltském svátku Beltine. Není bez zajímavosti, že podobnou linii máme i u nás v Čechách. Ve stejném směru vede totiž i linie Vladař (významné pravěké hradiště) – Kounovské řady – klobucký menhir – hora Říp – Kokořínsko. Ale vraťme se zpět do Anglie. Podíváme-li se na uspořádání pravěkých památek v okolí Avebury, všimněme si, že tři z hlavních bodů jsou rozmístěny ve tvaru jakéhosi rovnostranného trojúhelníku.
Kamenný kruh
První vrchol našeho trojúhelníku leží v kamenném kruhu v Avebury. Tento kamenný kruh o průměru zhruba 348 metrů, jenž původně tvořil 98 mnohatunových stojících kamenů a značná část se jich dochovala až dodnes, vlastně obepíná značnou část této vesnice. Celé to ještě obklopuje hluboký příkop. Myslím si, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že se jedná o jeden z největších kamenných kruhů na světě. Tady na googlemapě se můžete podívat i na satelitní mapu této památky. Pravděpodobně jde o prastarou svatyni snad ještě starší než známější Stonehenge, jejíž stáří se datuje až k 2500 let před naším letopočtem. Původně se skládal z velkého obvodového kruhu a ze dvou menších kruhů uvnitř. Zřejmě k němu patřily i tzv. kamenné cesty, tvořené opět stojícími kameny. Nejznámější jsou Kennet Avenue a Beckhampton Avenue. Jinak kamenný kruh v Avebury se dá bez problému navštívit, aniž by se muselo platit vstupné. Otevřete si vrátka a pokud se nebojíte pasoucích se koz a ovcí, můžete se zde bez obav procházet či dokonce dotýkat stojících kamenů. A jak jsem se již zmínil, tak tento kamenný kruh je v posledních letech často navštěvován záhadnými tvůrci kruhů v obilí. Asi nejznámějšími agrosymboly je Pavučina z roku 1994 (viz foto pí. Prigleyové: odkaz: (http://www.lucypringle.co.uk/photos/1994/uk1994cg.shtml#pic2) nebo Sluneční soustava z loňského roku
(http://www.lucypringle.co.uk/photos/2008/uk2008bf.shtml#pic2)
Longstones
Druhým vrcholem našeho trojúhelníku jsou tzv. Longstones, tedy dva kameny, nalézající se cca nec. 1,5 kilometrů západně od Avebury. Pravděpodobně se jedná o zbytek tzv. Beckhampton Avenue. Říká se jim Adam a Eva, ale kusy jsou to opravdu znamenité. Větší Adam váží až 62 tun! A i v okolí těchto kamenů se objevují záhadné symboly v obilí, jako třeba tento z roku 2002
http://www.lucypringle.co.uk/photos/2002/uk2002af.shtml#pic2.
Silbury Hill
Třetím, zbývajícím vrcholem našeho trojúhelníku není nic menšího, než pahorek Silbury Hill. Pahorek vznikl někdy kolem 2500 let před naším letopočtem, avšak jeho pravý účel zůstává záhadou. Nikdy se tu žádná mrtvola nenašla, jen se tu mlčky tyčí do výšky cca 40 metrů a je tak jedním z nejvyšších umělých pahorků tohoto druhu v Evropě a možná i na světě. Vylézt se na něj ale nedá. Celý je oplocený a sledovat ho lze jen z dálky. Například z nedalekého automobilového parkoviště. A nebo tady na googlemapě. Každoročně se i kolem něj vyskytují i kruhy v obilí. Pro příklad uveďme tento fraktál z roku 1997 ve tvaru Kochovy sněhové vločky (http://www.lucypringle.co.uk/photos/1997/uk1997bw.shtml#pic2 ) nebo tento fraktál z roku 1999 ve tvaru čtyřcípé hvězdy
(http://www.lucypringle.co.uk/photos/1999/uk1999dp.shtml#pic3)
West Kennet Long Barrow
Opustíme sice tento magický trojúhelník, ale i mimo něj se nalézají velice zajímavé pravěké stavby. Asi půl kilometru jižně od Silbury Hill se nahoře v kopcích nalézá West Kennet Long Barrow. Řekl bych, že tato stavba je v této oblasti tak trochu ve stínu známějšího kamenného kruhu Avebury nebo mystické hory Silbury Hill, ale myslím si, že je to stavba neméně zajímavá. Kdyby se něco takového nalézalo na území naší republiky jistě by se o tom zmiňovali všechny možné průvodce. Tak tomu je samozřejmě i zde. Jedná se o nejlépe zachovalou anglickou mohylu, jež pochází z let cca 3500 let před naším letopočtem. Je to tedy ještě o tisíc let starší dílo než Avebury či Silbury Hill. Na délku měří 104 metrů a na šířku 23 metrů. Je zde dokonce několikametrový otvor, do kterého lze vstoupit a prohlédnout si vnitřek. Jeho střechu tvoří gigantické kameny, jenž vytváří jakési překlady. Ví se, že pochází ze stejného lomu jako kameny ze Stonehenge.A aby tomu nebylo málo i vlastní vchod je chráněný obrovskými pískovcovými menhiry. Při průzkumu zde prý bylo nalezeno celkem 50 koster. Tyto a další exponáty si lze prohlédnout v muzeu a galerii hrabství Wiltshire v městě Devizes. A kruhy v obilí? Nemusíme opět chodit nijak daleko. Tato perspektivní kresba http://www.lucypringle.co.uk/photos/2007/uk2007au.shtml#pic2 vznikla v roce 2007 a tato dvojspirála http://www.lucypringle.co.uk/photos/2008/uk2008ai.shtml#pic2 v roce loňském.
Další zajímavé stavby
Zhruba 2 km severně od Avebury se nalézá další významná památka této oblasti. Je to neolitická osada na pahorku Windmill Hill. Její příkop ohraničuje území o rozloze 8,5 hektaru. Pochází z doby kolem 4000 let před naším letopočtem a je to tak jeden z nejstarších osídlených míst v této oblasti. Pokud bychom jeli od Silbury Hill směrem na Marlborough, tak zhruba po dvou kilometrech bychom narazili na další zajímavé místo, a to svatyně The Sanctuary. Vznikla zhruba 3000 let před naším letopočtem a skládala se z několika soustředných kruhů. Moc z ni bohužel nezbylo, ale i přesto je otevřená pro veřejnost. Kromě toho se v celé oblasti nalézá plno dalších méně patrných i zaniklých pravěkých staveb, takže tato oblast je dávnou minulostí jen protkána.
A co závěrem?
Pokud se někdy rozhodnete navštívit Velkou Británii, tak byste určitě tento tajuplný a posvátnou geometrií protkaný kraj neměli vynechat, ono totiž ponoření do tajuplné mystiky nikomu neškodí. Naopak. Člověk alespoň přijde na jiné myšlenky a při poznání, že ne všechno je úplně vysvětlené, začne mít pocit, že je pořád ještě co zkoumat a že je pořád ještě na co hledat odpovědi.
Libor Čermák
Zdroje: anglická wikipedie
Hesseman M.: Záhadné kruhy v obilí, Etna, Praha, 1997
http://cermak.libor.sweb.cz/anglie08/index.htm
foto: Libor Čermák, anglická wikipedie
Libor Čermák
Převzato:http://liborcermak.blog.idnes.cz/
