A obři přece žili!

A obři přece žili!

Nové kosterní nálezy potvrzují výpovědi starých bájí

Lidé velkého vzrůstu se na Zemi jistě vyskytovali odjakživa. Nemůžeme však bytosti z bájí a legend považovat za pouhé hříčky přírody. Obři patřili k samostatnému druhu, jemuž se říkalo různě: třeba Titáni, giganti, mutanti, Anákovci, Anunnakové, nefilim, Refájci.

 

 

Goliáš, Polyfémos, Rýbrcoul – Krakonoš a třeba Kryštif jsou jen malým příkladem ze světa pověstí. I v dnešní době se ojevují zprávy o setkání s obrovským yettim z Himaláje nebo bigfootem ze Severní Ameriky V mytologii snad všech národů naší planety se vyskytují nuvěřitelně velcí tvorové, vybavení nadlickou silou. Někdy jsou pokládáni za tupé hlupáky a hory svalů, jndy jim je přisuzována role hrdinů a dokonce stvořitele lidí, jako například v sumeru očemž bude ještě řeč v odstavci

http://www.wirklich-tatsachen.estranky.cz/stranka/stvoreni-cloveka-1 _2 .

 

 

Původ obrů sahá daleko, až do předpotopních dob. Právě tehdy prý v hojném počtu obývali naši planetu. Bohatýři velkého vzrůstu  se i podle bible ( 1.Mojžíšova 6,4 ) rodili lidským dcerám, které se zapletly se syny elohim ( Božímy ). O příslušících původního lidstva, údajně obývajících Lemurii, se říká, že dosahovali neskutečné výšky 18 metrů..

 

 

Obry zná také severská mytologie. Prvním živým tvorem měl být velikán Ymir. Podle legend je praotcem jak dnešní lidské rasy, tak i rodu obrů. Indiáni ze severozápadu USA si vyprávějí báje o předvěkých lidožravých gigantech. Též i v bibli kde se zmiňuje a jejich obyvatelé byly v jejich očích jako luční kobylky a požírají obyvatele té země..

 

 

Podle některých líčení mívaly nadrozměrné stvůry dokonce některé části těla zvířecí, například nohy složeé z jedovatých hadů nebo šupinaté dračí ocasy. V japonsku pobil hrdina Raiko za pomoci oddaných vojáků celo bandu obrů, která v horách údajně chytala ženy a pila jejich krev. Riko přišel na jednoduchý trik: dostal se mezi obry převlečený za opici a nabídl jim kouzelný nápoj, po němž ztratili sílu.

 

 

Ve starém zákoně jsou někteří obři uváděni jmenovitě a asi nejznámější z nich je Goliáš, o jehož boji s Davidem se dočteme: David rychle vyběhl z řad, sáhl rukou do mošny, vzal odtud kámen, vymrštil jej z praku a zasáhl Goliáše do čela. Kámen mu prorazil čelo a Goliáš se skácel tváří k zemi. David popadl jeho meč, vytrhl jej z pochvy a usmrtil ho.

 

 

Zmíněná historka ze Starého zákona je jenom jednou z mnoha, jež ukazují, jak muž běžného vzrůstu dokázal pomocí lsti obra přemoci. Goliáš dosahoval výšky 3,50 m a nosil krunýř o hmotnosti 104 kilogramy.

 

 

Dalšín obrem, o němž se zmiňuje bible, je Og. Mojžíš nad ním zvítězil během tažení Izraelitů do Kanaánu. ( 4. Mojžíšova 21, 32-35 ). Jeho železné lůžko bylo údajně dlouhé devět loktů a široké čtyři lokty ( 5.Mojžíšova 3, 11 ). Og tedy zřejmě byl opravdovým kolosem vysokým přibližně 4 metry.

 

 

Podle židovské mytologie patřil k početným předpotopním obrům. Og přežil potopu díky tomu, že mu voda sahala sotva po kolena. Také se však říká, že ho Noe vzal na palubu své archy. Přímo do lodi se Og sice nevečel, ale mohl sedět na palubě. Jiná biblická pasáž se vztahuje k okolí Hebronu. Před dávnými časy tam žil rod obrů, jejichž původ sahal k Anákovci. Dohromady to byli tři synové, kteří naháněli Izraelitům během putování do země zaslíbené pořádný strach. Jmenovali se Achíman, Šesaj a Talmaj ( 4.Mojžíšova 13, 22 a 31 ). Nelze samozřejmě zapomenout na řeckou mytologii, která rovněž rod bohů a dávných králů. Nazývali se Anákové. Jméno bylo zřejmě též odvozeno od biblických obrů. Světovou proslulost si vysloužilo putování ithackého krále Odyssea. Tento řecký hrdina se při své plavbě setkal s jednookým obrem žijícím v jeskyni. Není jasné, kde přesně k Odysseovu setkání s Kyklopem došlo.

 

 

Nárokuje si to vícero míst. Jedním z nich je ,,jeskyně Kyklopa Polyféma u Maronie na severu Kypru. Vykopávky prokázaly, že po tisícovky let sloužila jako obydlí i svatyně. Uprostřed vstupu se tyčí velký stalagnit nazývaný Polyfémův zavírací kámen. Nedaleko vchodu se nachází velká síň, které se říká ,,obrova místnost. Ostatně s jeskyněmi souvisí mnoho legend o velikánech střežících vchod do podzemních slují.

 

 

V 19.století bylo v USA otevřeno mnoho mounds ( pohřebních mohyl ). Kopáči přitom často narazili na lidské kostry měřící 2,10 až 3,70 metru. Některé z lebek měly dvě řady zubů. Nálezy byly popsány, zprávy uloženy v archivech, ale za čas upadly opět v zapomění.

 

 

 

A teď se podělím o některé zajímavější typy:

 

 

-Kolem roku 1800 bylo ve Williamson County a White County nalezeno hned několik lidských koster, měřící více než 2,10 m.

 

 

-Roku 1879 byla v mohyle poblíž Brewersville v Idianě ojevena 3,40m velká kostra.

 

 

-V roce 1883 vykopali vojáci v kalifornském Lompock Ranchu mužskou kostru měřící 3,70 metru. Bklopovaly ji mušle a kameny s nerozluštitelnými rytinami. Kromě nich se v hrobě nacházela obrovská kamenná sekera. Obr měl ve spodní i horní čelisti dvě řady zubů.

 

 

Existuje několik záznamů o zkamenělé šlépěji z jižní Afriky. Rozměry jsou opravdu gigantické: délka 130 cm, šířka 69 cm, hloubka 18 cm. Otisk je zarostlý do žulové skály staré mnoho milionů let.

 

 

A co si pomyslet o australských vykopávkách vedených dr. Rexem Gilroryem? V posledních letech objevil ve vulkanickém prachu mnoho zkamenělích nástrojů, seker, palic, kyjů a nadrozměrných otisků nohou. Pravděpodobně patřily zástupcům neznámé obří rasy. Na jistém pohřebišti spočívalo několk lidských koster o velikosti 2,20 až 2,40 metru. Některé zbytky kostí naznačují, že jejich ,,majitel měřil až tři metry. V hrobech byly nalezeny i sandály, zbytky sítí a další předměty. Kamenné stěny hrobů pokrývaly znaky neznámého písma. Díky příznivým klimatickým podmínkám se pohřebiště a nálezy nacházejí v nečekaně dobrém stavu. Bohužel doposud nebyla analyzována DNA kostí a také nedošlo k určení jejich stáří. Bylo by velice zajímavé zjistit, před jakou dobou tito lidé v Americe žili a co nám o nich prozradí genetické rozbory.

 

 

V poslední době se s podobnými nečekanými nálezy roztrhl pytel. Parta italských archeologů narazila v roce 1998 v Bolívii na lidské kostry 2,40 metru. Především lebeční kosti byly nápadně delší, než tomu bývá u dnešního člověka. Nálezy se kromě jiného vyznačovaly výraznou masivní spodní čelistí..Co to bylo za lidi a kdy žili? Jeden nález z portugalska z roku 1962 byla lidská kostra vysoká úctihodných 7,60 metru ale co ty ostatní třeba i 10 metrů i více?? více ve videu dole

 

 

konec

 

 

 

Převzato:  http://www.wirklich-tatsachen.estranky.cz/

/ Historie / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz