Uměle vypěstovaný člověk

Budu hovořit o příhodě, která by měla zcela změnit pohled člověka na text Bible. Hrdinové tohoto příběhu jsou Henoch, Metuzalém, Lámech a Noe. Zde si jasně ukážeme, že Bible je učebnice toho, co si člověk o své minulosti má myslet. Skutečnosti jsou v ní překrucovány tak, aby kult židovského Boha byl lidmi obdivován jako symbol dobra a lásky, jako bůh dokonalý a bezchybný. Dnes si můžeme snadno domyslet, že bylo všechno trochu jinak.

Příběh se odehrává v době těsně před světovou potopou. Tehdy po Zemi chodil Henoch, který byl synem Jareda, jež byl asi pátou generací po Adamovi a Evě. Jedním z prapotomků Henocha byl Metuzalem. Přesněji, byl to pravnuk. Metuzalém měl syna Lámecha. V té době bylo normální, že se všichni mohli setkat, protože se lidé dožívali věku třeba 900 let. A právě proto, že ze starých textů víme, že se setkali, pokládám informaci o dlouhověkosti tehdejších lidí za pravdivou. Objevují se totiž spekulace, že se v těchto ranných dobách nepočítal věk člověka v letech, ale v měsících. Pokud by se tedy někdo dožil 900 let, museli bychom to chápat jako 900 měsíců / 12 = 75 dnešních let. Pak by ale informace, že Henoch žil v době, kdy se narodil Noe, byla nesmyslná. Navíc Bible uvádí, že Henoch splodil syna v 65-ti letech, což by znamenalo, že mu ve skutečnosti bylo pět (65/12). Henoch byl muž, kterého si Bůh oblíbil. Jak říká Bible, Henoch často chodil s Bohem. Bůh ho bral s sebou na nebe. Nakonec Henoch odešel s Bohem. „A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.“ O ostatních postavách v tomto biblickém příběhu se říká, že zemřeli, ba dokonce v kolika letech, v kolika letech měli potomky, kdy zemřeli jejich potomci apod. Zde je Bible nezvykle podrobná a jasně upozorňuje na odchod Henocha, nikoliv na jeho smrt. O Henochovi se hovoří jako o člověku velmi moudrém, a také údajně znal Boží tajemství. Jestli oním tajemstvím byla znalost přírodních zákonů, nebo jestli znal plány Boha, co hodlá s lidmi a Zemí udělat do budoucna nebo co je vlastně tento Bůh zač, to nevíme. Nyní chci upozornit na zvláštnosti té doby.

Cituji:

Genesis 6:1 Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily, 6:2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali. 6:4 Obrové (Nefilim) pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí. 6:5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, 6:6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém. 6:7 Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil. 6:8 Ale Noé našel milost před Hospodinem.

O obrech, o kterých se zde hovoří, budu mluvit později. Zatím pouze upozorním na to, že jde o překlad slova Nefilim, a že je velmi sporné, zda jej překládat jako „obr“. Dnes se již toto slovo nepřekládá, používá se prostě termín Nefilim. Výše tedy máme vylíčeny důvody, proč bylo nutné vyhladit lidstvo. Hospodin vidí, že se na zemi rozmnožuje lidská zlost. No dobrá, takže Bůh chce lidstvo vyhladit. Zabije všechny živočichy a lidi, kteří na zemi žili. Ale v takovém případě bychom tu dnes nebyli. Takže někdo přece přežil. Byl to Noe a jeho synové. V poměrně nedávné době byly nalezeny tzv. Kumránské svitky, které biblické příběhy zajímavě doplňují. Takže události v Bibli popsané několika větami se podle Lámechova svitku odehrály asi takto:

Když se jednou Lámech vrátil domů ke své manželce, byl udiven, že se jí právě narodil syn. Navíc, detaily sice neznáme, ale Lámech naprosto odmítá, že se jedná o jeho potomka, protože na první pohled vidí, že mu není vůbec podobný. (některé zdroje uvádí, že měl až neobvykle světlé vlasy a pokožku). Naopak, nápadně se podobal potomkům synů Božích, kteří vcházeli k dcerám lidským. Jeho manželka Bat-Enoš jej přesvědčovala, že jde jistě o jeho potomka, ale on jí prostě nevěřil. Nejspíš byl původ dítěte naprosto evidentní. Který muž je po narození dítěte schopen jistě říci, že se nejedná o jeho potomka? K tomu musí mít opravdu vážný důvod. Manželka mu mohla lhát, mohla být znásilněna, či oplodněna v umělém spánku… Každopádně, Lámech se vydává za svým otcem Metuzalémem, aby se s ním poradil. Ten pro něho však radu nemá a proto se sám vydává za Henochem. Ani Henoch si zpočátku neví rady. Jak se zdá, tato událost jej poměrně překvapila. Henoch dlouho přemýšlel (pravděpodobně se radil i s Bohem) a nakonec řekl asi toto:

„Všechno “maso“ bude zničeno, protože je špinavé a zkažené. Jen malý cizí chlapec, tolik podezíraný celou rodinou, je vyvolen být praotcem všech, kteří nevyhnutelný soud nad světem přežijí.‘ Proto nechť Metuzalém poručí synu Lámechovi, aby děcko pokřtil jménem Noe.“

Jinými slovy potopa byla naplánována již dávno před tím, než k ni došlo. A není pravda že Bůh se slitoval nad Noem a proto jej nechal přežít. Opak je pravdou. Noe se narodil proto, aby jediný přežil. Všimněte si také věty „Jen malý cizí chlapec…“ co asi vyjadřuje slovo „cizí“? Zajímavý rozpor je také v tvrzení, že všechno “maso” je špinavé. Zatímco Bible hovoří o zlu, o lidském chování, tedy o duševní stránce člověka, Lámech mluví o fyzické stránce. Všechno “maso” bylo špinavé, jen Noe – nezvykle vypadající dítě, byl čistý. Všichni potomci Adama tedy byli vyhubeni. Noe nebyl evidentně potomkem Adamova rodu. Naším prapředkem tedy není Adam, ale Noe, který měl jen část Adamových genů. Navíc se v Bibli dozvídáme o dalších manipulacích s lidskými geny. Například Sára, žena Abrahama, byla neplodná a navíc již byla po přechodu, když k min sestoupil Bůh a sdělil Abrahamovi a Sáře, že budou mít potomka. Je celkem jasné, že byl Sáře do těla vpraven předem připravený zárodek života – lidské embrio se speciální genetickou výbavou. Kdosi sledoval vývoj lidských genů, které se mu nezdály dobré a proto je upravil. Jistou chybičkou byla zasažena celá tehdejší populace. A proto bylo třeba stav napravit. Vyhubit vše živé celosvětovou potopou a ponechat na živu pouze jediného praotce budoucího lidstva, jehož geny jsou plně pod kontrolou.

Těsně před popisem potopy v Bibli je věta:

„Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi (přít) duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.“

Je tedy věk člověka omezen na maximálně 120 let. Ale není mi úplně jasné, proč zde Bůh hovoří o tom, že se s lidmi nebude nadále přít a proto sníží jejich maximální věk na 120 let. Pokud si to dáme dohromady s informací, že Bůh se v minulosti rozzlobil na člověka proto, že získal poznání, co nám z toho vyjde? Bůh jednoznačně brání člověku v duchovním růstu, v poznání. Lidstvo bylo špatné… A co nejvíce Bůh lidstvu zazlívá? Neříká snad jasně, že se nechce s člověkem přít? Neznamená to, že nechce odpovídat na nepříjemné otázky? Nechce snad, aby člověk cosi věděl? Byl-li mu tehdejší člověk mnohem podobnější, mohl se mu v některých situacích dokonce rovnat? Neříká snad Bůh, když se rozhodne vyhnat Adama z ráje, že pokud by Adam získal nesmrtelnost, rovnal by se Bohům? Takže vše se mohlo odehrát asi tak, že Bůh nejprve stvoří Adama a Evu a žijí spolu v ráji. Ti jsou velmi podobní Bohu, nejspíš k němu měli po genetické stránce mnohem blíže, než my. Svědčí o tom například i to, že žili ve stejném prostředí – v ráji. Když jsou vyhnáni z ráje, Bůh jim vysvětluje, že budou žít v mnohem drsnějších podmínkách. Ale ráj byl přece zahrada, čím se tolik lišil od života v přírodě? Nebyl ten rozdíl v tom, že v ráji byla úrodná půda? A nebyl poté Adam vyhnán někam, kde bylo velmi těžké přežít? Každopádně, už v ráji se Bůh s Adamem přel. A už tehdy jej Bůh potrestal. Ale nechal jej ještě na živu. Jenomže, jak říká sám Hospodin, pře mezi ním a člověkem nadále pokračují. Bůh tedy tehdejšího, geneticky dokonalejšího člověka zlikviduje a vysazuje nové lidstvo, které hodlá nadále využívat ke svým cílům, avšak tentokrát již bude vyžadovat naprostou a slepou poslušnost, protože nový druh již nepovažuje za (alespoň částečně) sobě rovného. Noe se ještě dožívá věku 950 let, ale jeho potomci tuto schopnost ztrácejí. Zajímavou informací také je, že potopa přišla ve chvíli, kdy měl Noe již potomky. Šlo o poslední kontrolu, kdy bylo možné odhalit chybu v naprogramovaném kódu. Výstupní kontrola byla bez závad, a tak likvidaci již nic nebránilo.

Podívejme se ještě na tuto část Bible podrobně.

Genesis 6:1 Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily, 6:2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali. Genesis 6:4 Obrové (Nefilim) pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

Hovoří se zde o Bohu, synech Božích, obrech (Nefilim) a lidech. Je zde tedy více kategorií bytostí.

1. a) Bůh – vzhledem k tomu, že o Bohu je mluveno také v množném čísle, řekl bych že jde o bytosti, které přišli na Zemi odkudsi z vesmíru. Jedná se o rasu, která je zde s určitým cílem, patrně se ocitla v jakési kritické situaci. Soudím tak proto, že pokud by šlo o pouhé cestovatele vesmírem, objevitele, nebo něco takového, asi by se bránili zasahovat do přirozeného vývoje na této planetě. Vždyť i my, kteří jsme se zatím nedostali dál než na Měsíc, tušíme, že zasahovat do vývoje jiných světů není zcela v pořádku. Ale protože zde operují, mají s touto planetou plány do budoucna. Postava Boha je podle mého názoru v Bibli smyšlená a představuje rozhodnutí rady mimozemšťanů, kteří mají mezi sebou různé spory, ale před lidmi se snaží (alespoň v Bibli) vystupovat jako jednotná síla.

1. b) Synové Boží – zde je to trochu složitější. Není totiž zcela jasné, zda by nemohli Nefilim být stejné bytosti, jako synové Boží. Text by se dal chápat i takto : “Ti z nebe pak byli na zemi v oněch dnech. A vcházeli synové Boží k dcerám lidským…” A věta : “To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.” velebící a vztahující se k Nefilim, tuto teorii spíše potvrzuje.

Synové Boží může být označení pro mimozemšťany, kteří se na Zemi sami označují za Bohy. Jejich otcové tudíž musejí být také Bohové, proto si klidně mohou říkat synové Boží. Navíc Bible prostě nemůže přímo říci, že Bůh vcházel k dcerám lidským, to je jasné. A protože mimozemšťanů je více a dělají určité chyby, byl pisatel příběhu v těžké situaci, jak vysvětlit různé chování “jedinného” Boha. Proto se v textu Bible objevují postavy, které nemají žádnou souvislost s předchozím dějem. Ale je také možné, že synové Boží jsou lidé, které si Bohové nechali u sebe „v ráji“. Vyhnání z ráje Adama, zvláště pak, pokud bylo „Adamů“ více, neznamená, že žádný z lidí nemohl zůstat u Bohů, jakožto služebnictvo. A tito lidé mohli později vystupovat jako andělé, vyslanci Boží, nebo Boží synové. A co se má stát se spravedlivými, při druhém příchodu království Božího na Zemi? Nestanou se z nich snad andělé? Je tedy “anděl” výraz pro člověka, který žije v Božím království?

Překlad slova Nefilim je dnes poměrně jasný. Znamená: „padati, spadlí, shození dolů“. A nyní tento výraz srovnejme s označením mimozemšťanů ve starých Sumerských eposech ANUN.NA.KI : „Ten, kdo sestoupil na Zemi z nebe“.

1. c) Lidé – bytosti stvořené původně jako pracovní síla Bohů. Ale podle všeho byli mnohem podobnější Bohu, než mi. Také s mini Bůh jednal jinak. Například Adam a Eva dokonce žili s Bohem v ráji. Henoch byl “u Boha“ také velmi často. Faktem je, že se liší lidé “předpotopní“ a “popotopní“.

Takže verše:

Genesis 6:4 Obrové (Nefilim) pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí. Genesis 6:5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, Genesis 6:6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.

bych si dovolil přeložit do dnešního jazyka asi takto:

V těch dnech, a ještě dlouho potom, žili na zemi návštěvníci z vesmíru. Navštěvovali samice bytostí, které v minulosti sami stvořily. Důvodem těchto návštěv bylo rození podivných mláďat, která se do té doby nevyskytovala. Snažili se nějakým způsobem “pěstovat” nebo “zušlechťovat” tohoto živočicha, kterého zde využívali. Ten byl bohužel dostatečně inteligentní a měl takové znalosti, že byl k těmto pokusům nedůvěřivý a snažil se tomu bránit. To se mimozemšťanům nelíbilo a nechtěli riskovat otevřený konflikt. Nyní litovali, že stvořili bytost, která jim může být nebezpečná. Naštěstí již měli připravený upravený druh, který se dožíval mnohem nižšího věku. Bylo třeba zajistit, aby znalosti, které dosavadní lidé měli, byly zapomenuty, všechny texty zničeny. Proto vyvolali potopu, která měla vymazat minulost.

Z příběhu o Noem vyplývá, že byl vyvinut nový druh člověka, velmi podobný tomu předchozímu, přesto jiný. Genetický kód je upraven a vložen do těla ženy Lámecha. Takto se zrodil Noe, jehož sémě již produkovalo potomky s dobou života max. 120 let (i když sám se dožívá ještě dlouhého věku). Všichni ostatní byli zlikvidováni. Zůstali po nich pouze vzorky DNA v laboratoři Bohů. Potopa byla naplánována dávno před tím, než k ní došlo. Vždyť už při zrození Noa to Henoch věděl. Noe byl geneticky upravený jedinec, vyvinutý k tomu aby jediný potopu přežil. Přípravy na potopu začaly dávno před tím.

Poslední příspěvek : mám chuť říci: Vážení, když už tu knihu používáte jako zdroj a dokonce z ní citujete, zkuste si ten spis alespoň jednou přečíst – inteligentní a vzdělaný člověk by navíc měl být i schopen pokusit se textu porozumět….takže jen dvě připomínky:

1)Adam se dožil 900 let, život člověka byl omezen na 120 let – pokud byste si přečetli ten Pentateuch CELÝ, zjistili byste, že na jistém místě je jakýsi návod:) primitivně řečeno – Adam a Eva a ostatní odešli z místa A do místa B a všichni byli zváni Adam – jinými slovy ty termíny byly používány ve smyslu „Češi“, „Přemyslovci“ apod., tedy ne pouze jako jméno konkrétní ososby, ale i jako název kmene.

2)Ti „obři“ vcházeli (= spali s nimi) k dcerám lidským, kdykoliv se jim zachtělo, jinými slovy i proti jejich vůli, se spojení se rodily „zrůdy“…a navíc další „obři“ v podobě Goliáše z Gátu a dalších „obrovitých mužů“ jeho rodu (podle přepočtu udávaných měr cca 3 až 4 m vysocí, na normálního člověka dost hrany, ale na mytologické obry zas moc malí…) se šesti prsty na rukou i nohou, dohromady 24, straší v Kanánu i PO příchodu Izraelitů. Andělé, tedy podle Daenikena UFOnauti, jsou ALE popisováni jako „poslové Boží“, tvorové jednou zcela neviditelní, podruhé zcela jako k nerozeznání od normálních lidí, pouze zasvěcenci (Abraham, Lot, Jozue apod.) poznají, že jsou to „Oni“, jsou odlišní od „obrů“, obojí „obři“ jsou popisováni jako tvorové člověku podobní, AVŠAK s Bohem a jeho anděli nemajícími nic společného. Autoři spíše chtěli poukázat na existenci VÍCE lidských druhů, nikoli na bohy.

A jedno na závěr: odkud berete neochvějnou jistotu, že případní mimozemšťané budou na cizí planetě uměle vypěstovávat cizího inteligentního humanoida, který jednou může zkonstruovat raketu a vydat se na jejich planetu s ne zcela čistými úmysly, to opravdu považujete vyspělé supercivilisace za tak sebevražedné idioty?:)

TAJEMNÁ PLANETA