Mimozemšťané

Vědecká fakta:

Ve vesmíru existují miliardy a miliardy galaxií, každá galaxie má několik miliard hvězd. ( a to není přesné množství, jelikož počet galaxii určujeme jenom v námi pozorovatelné oblasti vesmíru. Pro představu galaxii je víc než zrnek písku na všech plážích světa) A hvězdy jsou vlastně Slunce, kolem kterých obíhají planety. Jelikož vědecky momentálně ještě nodokážeme potvrdit jiný život ve vesmíru, existuje proto jedná matematická rovnice, která dokazuje, že pokud by byl život ve vesmíru úspěšný pouze v 1% tak jen v naší galaxii existuje přes 1 000 000 planet na kterých nutně musí existovat inteligentní bytosti. A těď si spočítejte kolik miliard galaxii existuje a zjistíte , že pouze při 1% je život ve vesmíru zcela běžný. Vzdálenosti mezi Zemí a jinými slunečními soustavami jsou však tak veliké, že je nezle překonat během jediného lidského života, potřebujeme  mnohem mohutnější pohonné síly a tedy i mnohem větší zrychlení než známe dnes. I kdyby člověk dosáhl rychlosti světla musela by posádka raketoplánu strávit na cestě k jiné hvězdné soustavě několik let. To že tomu tak není dokázal svou teorii relativity Albert Einstein, při tak velkých rychlostech začíná působit časový posun. Co to tedy znamená? – je to velmi zvláštní jev, na každém nebeském tělese ať už je to planeta nebo kosmická loď jdou hodiny jinak vždy podle zrychlení nebo rychlosti s níž se těleso pohybuje ve vesmíru,čím větší je rychlost tělesa tím pomaleji na něm ubíhá čas. Ač je to neuvěřitelné čas se nerovná času. Pokud bychom se pohybovaly ve vesmíru rychlostí jednoho tisíce miliónu kilometru za hodinu tak např. po 15 letech letu vesmírem by uplynulo na zemi už 80let. Po 50 letech strávených v kosmické lodi, na zemi by uplynulo již 420 000let – je to nepředstavitelné. Je však možné a existuje spousta teorii že lze vesmírem cestovat i jiným způsobem, ovšem naše civilizace na to nemá technologické prostředky, je proto zcela reálné že vyspělejší civilizace již tento problém zvládli.

S bytostmi na vyšším duchovním stupni, lze komunikovat na astrální úrovní.

A co mimozemšťané?

Tady je třeba si ujasnit koho nazýváme mimozemšťany. Obydlen je téměř celý vesmír, většina těles, planet, ba i hvězda. Ne ovšem na fyzické, nám viditelné úrovni. Drtivá většina lidí ve vesmíru žije na vyspělejších planetách ve vyšších dimenzích než země. Na fyzické úroveni (3. dimenzi) je obydlených jen málo planet a jednou z nich je Země. Země je nyní už jedinou takovou obydlenou planetou ve vaší soustavě (dříve to byla i Venuše nebo Mars – jejich civilizace však již před tisícovkami let přešli do vyšší dimenze, což čeká právě nyní i vás).

Na vyšším stupni vědomí jsou tedy civilizace, které obývají vyšší jemnohmotné úrovně a nejsou tolik vázáni na fyzický svět a svoji planetu. Tito lidé kdykoli opustit jí i své tělo (jako kdysi Atlantové) a patří jim velká část vesmíru. V technickém vývoji jsou miliony let před vámi. Pro vás takové věci jako výměna hvězdy za novou, zastavení rotace planety nebo přemístění planety z jedné soustavy do jiné či cestování časem připadají jako nesmysly, ale pro ně to není ve spolupráci s vyššími řídícími bytostmi nic nemožného.

Ještě vyspělejší civilizace pak obývají hvězdy na mentální úrovni a ty nejvyspělejší již sousedí s dřívě stvořenými bytostmi – archanděly. Obývají pouze duchovní světy. Řídí nejen galaxie, ale i celé vesmíry.

Opravdu je na tom Země tak zle?

Je na tom špatně, ale ne beznadějně, jsou civilizace ještě v temnějších vesmírech. Země je na rozhraní mezi láskou a zlem, není v zóně rajských světů světla, ani v pekelných oblastech temnot, ale na přesně na pomezí, v neutrálním bodě obratu. Je to záměr. Země byla vybrána jako hlavní školící centrum ani ne tak pro zlé, jako pro trvdohlavé, zatvrzelé a vzdorovité jedince. To znamená, že máte velkou šanci na spásu a osvobození se ze svého současného stavu. Na Zemi jsou však i lidé, kteří přišli z temných světů a ve skutečnosti by tu ani neměli být, protože nemají duchovní kvalifikaci pro inkarnaci na tuto planetu. A naopak – je zde i mnoho těch, kteří by tu vůbec už nemuseli být. Je to tak záměrně proto, abyste jeden pomáhali druhému a vývoj se urychlil.

Některé civilizace jsou však skutečně v beznadějné situci, ale všude se objevují andělé, Boží poslové, aby zachránili a ukázali směr ven každému, i v pekelných světech, i když ta šance na změnu kohokoliv v nich je prakticky nulová, protože jejich myšení je zcela zatemněno o ovládáno Satanem a jeho programy. Je nutné podotknout, že Země a všechny neutrální a temné světy a vesmíry by rychle skončily a samy sebe zničily, kdyby do jich andělé nedodávali pozitivní energii, nedrželi je při životě, aby zůstala na děje na záchranu všech padlých. Tak jako Satan působí přes myšlení a emoce na každého člověka, tak i andělé. Na všech nižších úrovních probíhá neustálé přetahování a boj a každou duši mezi anděly světla a padlými anděly. Všechny tyto temné vesmíry pekla se všemi svými bytostmi ale jednou zaniknou a Stvořitel je přestane udržovat.

Jsou voda a vzduch nezbytné pro vznik života?

Nikoli. Vaši vědci se domnívají že ano – kde není voda, nemůže vzniknout nebo existovat život. To je však velký omyl. Také materiální evoluce má mnoho podob a může být založena na jiných složkách, elementech a životních prvcích. Někteří mimozemští lidé, přestože mohou vypadat téměř stejně jako vy, žijí na planetách, na kterých je život založen na zcela jiných prvcích (atmosféru i vodu tvoří jiné slučeniny a chemické látky) než na Zemi a k tomu mají přizpůsobená i svá těla. Na Zemi by vůbec nemohli vstoupit bez speciálního skafandru, stejně jako vy na jejich planetu.

A jde ještě o lidi nebo jiné bytosti?

Bůh stvořil v tomto vesmíru pouze dva druhy inteligentních bytostí lidi a dévy. Oba jsou si rovnocenné, ale mají jiné určení. Všichni jsme byli stvořeni také bez ohledu na pohlaví a rasu, ať už pozemskou nebo mimozemskou Vesmír obývají různé rasy lidí a dévů, podobně jako Zemi. Ve vesmíru je jich však mnohem více a mohou se od sebe i více lišit. Prototyp se však neliší a tím je ve fyzické podobě u individualizovaného ducha humanoidní postava u všech ras. Tomuto archetypu říkáme Adam – jde tedy o univerzální kosmický prototyp lidské rasy. Naproti tomu Eva symbolizuje prototyp pozemské rasy vzniklé pozemskou evolucí. Stejně jako na Zemi nikdo není čistokrevné rasy, ani ve vesmíru časo ne. Všichni jsme do jisté míry míšenci. Míšenci pozemských, ale především mimozemských ras. První civilizace na Zemi (tedy předtím než se evolucí vyvinula pozemská fyzická rasa) byly mimozemského původu. Kromě ryze černé, africké rasy jsou všechny ostatní více méně mimozemského původu. Kromě toho, v dobách Atlantidy byla zcela obvyklá mezikosmická migrace. Byla to kosmicky kosmopolitní společnost a my jsme jejich potomky. Současná bílá rasa má například svůj genetický původ s lidmi ze souhvězdí Plejád a Andromedy, kteří v těch dobách Zemi hojně navštěvovali s stýkali se běžně s pozemšťany. A vlastně dodnes jsou vzhledově téměř úplně stejní jako pozemšťané, ale jsou v technickém vývoji miliony let před vámi. Další rasy mají gnetický původ v jiných částech vesmíru. Některé rasy se té pozemské ale podobají opravdu jen málo, vždy ale poznáme, že jde o humanoidní bytost. Třeba jako psy – jsou rasy velmi vzhledově odlišné, ale pořád jsou to psy a ne třeba krávy. Navíc je jasné, že těla všech bytostí se musí přizpůsobit fyzikálním podmínkám dané planety. Materiální evoluce ale probíhá všude podobným způsobem.

Jaký je život na vyspělých planetách?

Na to lze těžko jednodušše odpovědět, v každém případě je na nich mnohem krásnější příroda a vůbec život, ticho, klid, pohoda – dokonalá harmonie, ani zvířata nepožírají jeden druhého. Ani v noci na nich není taková tma jako na Zemi, ale jen šero. Planety jsou jen řídce obydleny, takže každý má dostatek prostoru a neexistují zde žádná města. Klima je tu stálé, příjemné, slunečné, ani vedro, ani zima, neexistují roční období, ani čas se tu neměří. Fyzikální zákony platí i zde, jejich konstanty mají ovšem zcela jiné hodnoty (mj. na to přišel už Einstein, tyto jeho teorie nebyly už však publikovány). Čím vyšší dimenze, tím rychlejší plynutí času, v 5. dimezi je čas 20x rychlejší, tedy 1 hodina tam, znamená 20 hodin u vás. Nejde samozřejmě o astronomický čas, ale skutečný. Každá planeta má je jeden jediný jazyk a jednu vládu dobrovolníků, nejvyšší radu, která řídí nižší správce – dobrovolníky. Kromě toho existuje i společný jazyk meziplanetární. Pokud jsou na vyšší úrovni, mohou spolu komunikovat i jen telepaticky. Nikde neexistuje něco takového jako peníze, honba za majetkem a ziskem. Každý má to co potřebuje, neexistuje tu práce v pravém slova smyslu, kterou by se člověk musel živit. Práce tu znamená dobrovolná služba společnosti, každý ji vykonává rád v oblasti, která jej zajímá a nikdo nepracuje více než dvě hodiny denně, podle vašeho cyklu. Zbytek je volný čas, zábava, přátelství, kultura, umění, cestování, poznávání, studium… Běžné je cestování z planety na planetu, jejich obyvatelé se navzájem navštěvují. Na některých planetách existuje příroda, život, flora a fauna, ale nejsou obydleny lidmi ani jinými inteligentními bytostmi. Maso se nejí, zvířata nikdo nezabíjí. Na některých planetách neexistují ani rodiny, protože celá společnost je jedna důvěrná rodina a každý je jejím členem. Všude vládne radost, dobrá nálada, ochota, nadšení, láska, vzájemná důvěra. Neexistuje tu sebemenší náznak negativních emocí. Jeden život žijí mnohonásobně déle, že pozemšťané a pouze jeden život, neexistuje tu potřeba reinkarnace na stále na stejnou planetu. Nejsou nikdy unavení, spí jen krátkou dobu nebo vůbec. Jejich obydlí jsou velmi jednoduchá a jednodušše zařízená, nikdo nic nehromadí a neskladuje. Vyrábí se je to, co se spotřebuje, vše je také zcela ekologické. Žádné motivace zisků tu neexistují.

Jak se tam rozmnožují?

V 5. dimenzi (ve které se nachází i Nová Země) podobně jako nyní u vás ve 3. dimenzi. Sexualita tu funguje podobně jen s tím rozdílem, že ženy nerodí a nenosí v sobě žádný fyzický plod (proto máte v Bibli napsáno, že od doby, kdy byl člověk vyhnán z ráje, bude žena rodit v bolestech). Po početí a začátku inkarnace ducha se duch neváže na žádné fyzické tělo, nýbrž pouze astrální (tento svět není složen s fyzické hmoty), které se po uričtém času zhmotní do své jemnohmotné podoby, kteru tu mají všichni. Ne však jako novorozeně nebo miminko, ale rovnou jako malé dítě, resp. čím je civilizace vyspělejší, tak tím starší dítě nebo jako už dospělý. Odvisí to od potřeb duchovního vývoje, pokud to jsou duše, které nemají už zapotřebí se duševně rozvíjet od dětského stádia.

Mohou se pozemšťané stát v jiném životě mimozemšťany?

Nejdříve se zeptej sám sebe, zda jsou třeba Češi jinými lidmi než Poláci. Jsou to spřízněné duše, které se k sobě přitahují. Na onom světě nevytváříme rodiny stejně jako na Zemi, ale společenství spřízněných duší. Spřízněné duše se k sobě přitahují a tak tvoří nejdříve malé skupinky, dále větší společenství a nakonec celé společnosti a civilizace. Může tedy třeba Čech přesídlit do Německa a tam se usadit? Samozřejmě že ano. Záleží to na jeho potřebách, migrace není hromadný jen, ale týká se jdnotlivců. V tomto případě nejde ale o žádné politické, materiální nebo existenční důvody, ale o duchovní potřeby. Reinkarnovat se můžeš dokonce i do úplně jiného vesmíru a formy existence. Forma existence může být různá, ale duše zůstává táž. To jsou ale výjimečné případy už proto, že každý je přitahován ke stejným duším a stejným místům, kde se setkávají a mají společnou karmu. Právě karma je to, co vás drží pohromadě a nutí vás setkávat se ve společenství nebo společnosti, kde se nacházíte. Respektive ne nutí, ale poskytuje vám ideální možnost, jak ji vyrovnat a osvobodit se od ní právě zde a tady. Není ale nikde psáno, že v příštím životě, pokud se inkarnuješ, budeš opět Čech nebo pozemšťan. Záleží to na pokroku, který uděláš v dosavadním životě. Tvoje dosavadní úroveň tě ale přivádí právě na Zemi, která je takovým školícím centrem, pro ty, kteří propadají. Něco jako zvláštní nebo pomocná škola. To ale není důvod k malomyslnosti, je to naopak výzva a šance dosáhnout v krátké chvíli velkého pokroku i pro ty, kteří by se mohli inkarnovat i na vyspělejší planetu.

Ano, někdy mám pocit, že do tohoto světa nepatřím…

To mít můžeš zcela právem, ale přesto tu nejsi omylem. Sám sis toto místo vybral a máš tu úkol, který musíš splnit. Na Zemi se nakonec inkarnují i ti, kteří to vůbec nemají zapotřebí. Jen proto, aby pomáhali lidstvu. Ty sis takové poslání nezvolil, ale máš tu ještě karmu, kterou potřebuješ vyrovnat a která tě váže k Zemi a tvým bližním jako k vašemu domovu. Tvůj skutečný domov je ale celý vesmír, který ti patří a Bůh. Ne nějaké hmotné těleso ve vesmíru, které tě dočasně přitahuje svoji fyzickou a astrální gravitací. Tvůj skutečný domov je mimo časoprostor.

Setkávám se na tomto světě vždy s lidmi z minulých životů?

Ne, všichni tvoji přátelé a příbuzní nejsou většinou tady. Ať už proto, že už zemřeli, nebo se ještě nenarodili, nebo sem ani nepřijdou. Někdy se setkáme, někdy ne a často se míjíme. Víme ale o sobě. Když jsme na onom světě, jsou někteří z nás zase tady. Všechny spřátelené a spřízněné duše jsou k sobě přitahováni a rádi se inkarnují společně – to jsou ony citové důvody. Na druhou stranu ale máme různé úkoly a musíme se setkávat i s těmi, se kterými máme co dočinení a kterým musíme splatit své dluhy a naopak. Mnoho setkání vůbec není náhodných, ale ne všechna. Pokud byl v tomto životě někdo jen naší okrajovou, nevýznamnou a dočasnou známostí, byl jí pravděpodobně i v životě minulém. A pokud někdo v našem životě hraje zásadní úlohu, je to většinou proto, že ji hrál i v minulém životě. Vztahy zůstávají, je scéna, společenské postavení a okolnosti našeho vztahu se mění. Jednou je tvá žena milenkou, jindy manželkou, jindy dcerou nebo matkou, atp.

Odkud ti současní lidé na Zemi přišli?

Velká většina jich sem přišla z temných světů, kde již splnili svůk úkol – asi 4,5 miliardy lidí. Asi 900 mil. je naopak padlých nováčků z vyšších světů (z toho však přesto jich více než 80% svůj životní úkol nezvládá). Zbytek, asi miliarda lidí jsou k této Zemi trvale, dlouhodobě připoutáni, jejich vývoj stagnuje a reinkarnují se sem stále znova. Nejmladší duše ze všech oblastí mají za sebou do 400 tisíc životů, naopak staré duše 800 tisíc až 1 200 tisíc životů.

Jak je to přesně s těmi spřízněnými dušemi, jak to funguje?

To se týká především tvých osudových vztahů. Tedy vztahů s těmi, kteří patří do okruhu spřízněných duší, které jsou ti blízké, se kterými máš stejný cíl a se kterými tě spojuje hluboké pouto. V různých životech potkáváš ty samé duše, pouze v jiním společenském postavení. Tvé nejzásadnější osudové vztahy se týkají duší, které patří do nejbližšího okruhu tvých spřízněných duší, mezi které patříš. Jiné, pouze okrajové vztahy patří do širšího okruhu tvých duchovních příbuzných nebo o nich mluvíme jako o náhodných známých, i když nic není náhoda. Pokud někdo ve tvém životě hraje zcela zásadní roli, bude ji hrát i v jiném životě a naopak. Pokud se s někým potkáš jen letmo, je pravděpodobné, že bude tvou letmou známostí i v jiném životě. Vztahy pokračují, pouze konstalace se mění podle potřeb. Jak jsem řekl, na onom světě nežijeme v rodinách, neženíme se ani nevdáváme, neplodíme a nerodíme děti. Žijeme tu ve společenstvých. Ta jsou tvořena různým počtem příbuzných duší. A samozřejmě ne všichni z tohoto okruhu se vracíme na Zemi ve stejnou dobu, abychom se všichni najednou potkali i v životě. Vždy je někdo z nás tady a někdo tam.

A osudová láska?

To je právě ten případ. Vztah s osudovou láskou patří do nejužšího okruhu navzájem spřízněných duší, do kterého patříš. Můžeš mít jedinou, se kterou žiješ tady i tam a dohodnete se, že se setkáte i na Zemi. V životě jste pak k sobě navzájem přitahováni silou svých podobných myšlenek, až se jakoby náhodou potkáte. Můžeš jich mít ale i více a pak se dohodneš jednou z nich. Anebo žádnou, žádné takové úzké spojení. V takovém případě nemluvíme o osudové lásce, i když ani takový vztah není náhodný. Duše na onom světě nemusí svoji lásku prožívat jen ve dvou, ale jak jim to vyhovuje. Neexistuje tu žádná žárlivost, protože život bez fyzického těla umožňuje těmto duším dokonalé spojení v jednu, i když je jich více. Vím, že je to těžko pochopitelné, ale tento princip takto funguje právě u Boha. V něm všechny bytosti tvoří bytost jednu, splývají v jednu, což je pocit nepopsatelného blaha. V Bohu není nikdo nikdy sám, sám je pouze ten, kdo se od Boha, který je láska sám odděluje. Sice i potom tvoří společenstvých podobně odpadlých duší, ale ti spolu nedokážou splynout ani tady. Láska to je vlastně umění vzdát se sám sebe splývat a splynout s jinou duší.

To si nějak nedovedu představit.

Zkus si představit dva obláčky, které se prolnou a spojí v jeden oblak a rozplynou se v sobě. Ten, kdo se nedokáže otevřít a vzdát se svého já ve prospěch jiného já, ten si nikdy splývat nenaučí. Předpokládá to obrátit se a otevřít se Bohu a splývat s ním. Poznat jeho lásku a ztotožnit se s ní. Bůh je láska my všichni jsme její součástí. Jeho součástí. Jediné co tomu brání je vaše ego, pýcha, strach a nedostatek víry. Kdykoli si budeš snažit si lásku přivlastnit, proklouzne ti mezi prsty. Je to proud čisté energie světla, kterého jsme vodiči a kanály. Naší povinností je tento kanál vyčistit a nechat tuto energii skrze nás volně proudit, skrze nás přicházet a odcházet. Přijímat a rozdávat dál. Jakmile přijímáš a nedáváš, tento kanál se ucpe a není schopen lásku přijímat ani vydávat. A stejně tak nemůžeš lásku dávat, když ji nejsi schopen přijímat. Jedině otevřené srdce je čistým kanálem. Odhoď své já a zapřemýšlej, čím a kde blokuješ tento vesmírný proud a proč narážíš. Přemýšlej o tom každý den, svět se ti otevře dokořán a Bůh přijme s otevřenou náručí. Nechoď proti proudu, ale nech se vést po proudu a pak uvidíš, že je život krásný. Nenech se unášet proudem světa, který jde proti proudu lásky.

Jsou všichni mimozemšťané naši bratři a sestry?

Obecně vzato ano. Některým bytostem, jako andělům, nebo naopak nižším jako zvířatům, či bytostem přírodním, jako vílám, tak obvykle neříkáme neříkáme, protože jsou na jiném stupni vývoje, ať už vyšším nebo nižším či jde o dévy, kteří nejsou lidmi. Všichni jsme ale děti jednoho Stvořitele, bez ohledu na rasu, vývojové stádium a určení.

Nejen Země, ale celý vesmír je od Stvoření člověka bojištěm mezi silami světla a temnot, mezi těmi, kdo stojí na straně Boha a těmi, kdo stojí proti Němu. Člověk by vždy středem zájmu Lucifera a jeho přisluhovačů, kteří měli zájem také o ovládnutí a kolonizaci Země. Člověk na Zemi padl tak hluboko, podlehl temným silám do té míry, že zapoměl i na svůj původ a kdyby Kristus nezvrátil svým příchodem její vývoj, zůstala by navždy ve spáru těchto sil. Díky němu máte nyní všichni možnost návratu zpět – hvězdná brána je znovu otevřená. Rozhodně ale všichni, kteří jsou duchovně vyspělejší jsou přátelští. Země je jednou z nejzalejších planet. Ne všichni co se objevovali na Zemi ale přicházeli jen jako pozorovatelé a s dobrými úmysly.

Ve vesmíru existují civilizace, které jsou ještě duchovně zaostalejší než člověk na Zemi, ale současně technicky a intelektuálně daleko před ním. Ne všechny duchovně zaostalé civilizace se nachází někde ve středověku. Některé mají miliony let náskok před vámi. Těch je ale málo. Také oni dovedou cestovat vesmírem – většinou ve známých kosmických talířích. Ne ale vesmírem doslova, nýbrž hyperprostorem. Jejich lodě pracuji na principu urychlovačů částic hmoty, takže se dovedou materializovat a dematerializovat. Dokonce ještě nedávno Zemi navštěvovali padlí dévové, než jim byl zakázán přístup. Zemi navštěvovali už dávno, unášeli pozemšťany do svých lodí. Obyčejně padlí andělé na Zemi do hmoty nevstupují. V dobách Atlantidy se však mísili s lidskou rasou a na Zemi se rodily příšery, jak se zmiňuje i Bible – Synové Božší navštěvovali dcery lidské a smilnili s nimi. To je podobný případ, i když to ještě nebylo na fyzické úrovni. Protože padlí dévové žádnou karmu nevytváří, jsou už odsouzeni. Jedná se o padlé dévy, kteří odmítli svůj úkol a vydali se svoji vlastní cestou. Všichni padlí dévové a andělé jsou nepřáteli člověka. Na některých jiných planetách mimo sluneční soustavu se dévové vyvíjí a získávají svobodnou vůli také na fyzických úrovních. Na Zemi se však dévická evoluce neujala. Skutečným nepřítelem pro člověka jsou však padlí andělé a archandělé, kteří žijí mimo hmotu a jsou nejblíže ke Stvořiteli. To jsou čistě duchovní bytosti, i když na sebe mohou brát jakoukoliv viditelnou podobu.

A jak to vypadá na planetách těch temných bytostí?

Ano, ti, kteří jsou nejvíce prezentováni vašimi médii, jako kdyby ti dobří mimozemšťané neexistovali. Jak dobře Satan zapracoval na svojí reklamě – velmi dobře se mu daří přitahovat na sebe pozornost skrze tyto svoje přisluhovače s velkýma černýma očima. Čím více se jimi zabýváte, tím více je k sobě přitahujete. Ale rád ti odpovím. Jejich planety, světy kde žijí jsou samozřejmě velmi nehostinné. Jejich civilizace vymírají a ztrácí schopnosti se i množit – právě proto prováděli genetické pokusy s člověkem a vypěstovali si křížence. Jsou to většinou pouštní planety, jejichž atmosféra nepropuští témeř žádné světlo. Vladné na nich neustálé šero, nebo úplná tma. Není tam prakticky téměř žádná příroda nebo je minimum rostlin a jejich těla zcela zdegenerovala tak, že se podobají křížencům ještěrů a hmyzu. Také v Bibli má ďábel podobu hada. To je symbolické, protože had je ještěr. Pokud jsou dostatečně technologicky vyspělí, tak žijí v podzemních úkrytech, jinak spoju bojují o holé přežití. Jsou to většinou děsivé světy, plné hrůzy. Tak ovšem může skončit i člověk, pokud se jimi nechá strhnout na jejich stranu.

Nemohou nás nepřátelští mimozemšťané napadnout?

Ne, to by jim ani nebylo dovoleno. Vy všichni, celá vaše civilizace na Zemi a její výchoj je neustále sledován vyššími, duchovně vyspělými civlizacemi a anděly. Monitorován je každý jednotlivec – jste pod nepřetržitým drobnohledem. Náhody neexistují. Jsou také připraveni kdykoliv zasáhnout, pokud by hrozilo, že zničíte Zemi a vyhubíte sami sebe. A nejde jen o vás, taková katastrofa by měla vliv i na okolní vesmír. To, co je pro člověka největším nebezpečím nejsou mimozemské civilizace a padlí andělé, ale on sám. Proto si například skoro všichni pozemšťané představují mimozemšťané jaké zlé bystosti, kteří je chtějí kolonizovat. O přátelských mimozemšťanech nebyl natočen skoro ani jeden sci-fi film. Lidé do nich promítají jen sami sebe. Je vy sami můžete zničit sami sebe a nemusí to být ani válka. Stačí když negativní energie vašich myšlenek přitáhne svojí gravitační silou z vesmíru meteorit, který vás zasáhne. Podobně třeba tornádo. Nevznikne náhodou, je produktem nahromaděných negativních emocí obyvatel postižené oblasti. Je to jakási očistná síla, která prostor od negativní energie očistí a uvolní ji. Nic není náhoda. Každá myšlenka a emoce je věcí.

Jaká je inteligence nepřátelských mimozemšťanů?

Velmi nízká, protože jejich vědomí Boha je zatemněno, jsou jako oživlé mrtvoly, zombie, dementi. Neuvědomují si svůj stav, jak silně jsou zahleděni do sebe. Rozlišujeme tedy inteligentci emocionální, tedy duchovní a inteligenci technickou. Zatímco tu první mají téměř nulovou, mají zbytky technických poznatků a odborných vědomostí, které v mnohém převyšují vaše a jejich technologie jsou mnohem vyspělejší, než vaše. Jsou zabednění, jde jim jen o vlastní prospěch a o to, jak ovládnout člověka pro své vlastí potřeby.

Proč nás dosud žádní mimozemšťané oficiálně nekontaktovali?

Neustále se snažíme skrze různé lidi a prostředníky o navázání oficiálního kontaktu s vašimi politickými špičkami a čelními představiteli. Buď jsme odmítnuti nebo je naše pozvání schováno do šuplíku anebo utajeno před veřejností. U vás se jedná o vašeho bývalého prezidenta Václava Havla. Některé vlády o nás mají dokumentaci z našich setkání, mají nás dokonce i natočené a nafilmované, ale místo toho, aby naše poselství šířili dále, drží je uzamčené v nejpřísněji střežených tajných trezorech s nálepkou TOP SECRET. Mnozí další by vás také velice rádi kontaktovali, ale nemohou, protože vědí, že na to ještě nejsou připraveni. Proto vás jen pozorují a vyčkávají. Nikomu není dovoleno, aby zasahoval do svobodného vývoje jiné civilizace. Byl by to čin proti plánu Stvořitele. Nemohou jen tak drze vpadnout na cizí uzemí, přistát na Zemi a říci, taky tady jsme, jako nezvaní hosté. To si žádná duchovně vyspělá civlizace nedovolí. Brzy ale přijde doba, kdy k tomu opět dojde. Je to jen otázkou času a ten čas se velice rychle blíží.

Takže ty kruhy v obilí jsou jejich dílem?

Ano, přesně tak. Je to takové poselství, že jsou tady a že čekají na člověka, až udělá první krok a dojde mu, že není pánem vesmíru – jsme tady a čekáme na vás. Bohužel na Zemi je stále většina lidí, kteří si nechtějí připustit, že nejsou pány vesmíru a o takové setkání vůbec nestojí. Těmito piktogramy v obilí podávají jasný důkaz, ale přesto je většina vědců raději ignoruje. Většinou pro ně nedovedou najít žádné rozumné vysvětlení, jako se jim to daří v jiných případech pozorování UFO. A tak dělají, že nic neexistuje. Jako kdyby někomu přišel dopis a ten člověk ho vyhodil a dělal, že nic nedostal. Autory těchto piktrogramů jsou ale civilizace, kteří žijí ve vyšších úrovních vědomí a ani nepotřebují používat k cestování vesmírem nějaký dopravní prostředek. Žijí ve stavu metavědomí jehož silou vtisknou do obilí cosi jako mikrovlné razítko.

Jak velký je vesmír?

Tento náš nekonečný vesmír je jen nepatrnou součástí nekonečna mnohem většího a toto nekonečno je stále nekonečnější. To, co nazýváte „nekonečným vesmírem“, je pouze nekonečně malým prostorem v prostoru nekonečně větším, než je vesmír. Musíme se smířit s  tím, že nám jako lidem nejsou dány schopnosti, abychom to mohli pochopit. Jinak bychom věděli, kdo je Stvořitel i jak vypadá. Tím se opravdu nemá smysl zabývat, neboť existují rozměry existence a života, které jsou vysoko nad možnostmi naší představivosti a chápání. Člověk který bych chtěl pohlédnout do tváře Boha, by úžasem zešílel. Lidský duch by vůbec takový pohled ani nevydržel a doslova by se vypařil.

Přesto, zkus mi to aspoň trochu příblížit

Řekl jsi, že věříš v nekonečno, že Bůh je nekonečný. Já říkám, že to, co nazýváte vesmírem je pouze nepatrná část mnohem většího celku. Vidím, že máš z toho divný pocit. Vidíš, už teď 🙂 Představuj si chvíli, že jsi maličký tvor v jediném atomu malého kamínku na vrcholu hory v rozsáhlém panoramatu pohoří. Představuj si, že jsi po mnohaletém velkém úsilí zjistil, že atom, o němž sis myslel, že je to celý tvůj vesmír, je ve skutečnosti obklopený dalšími atomy, dalšími složitými vesmíry. Pak objevíš, že existují biliony a biliony dalších vesmírů propojených dohromady a že všechny fungují navzájem ve vědomé jednotě ve hmotě nazývané kámen. A teď si představ, že zjistíš, že ten kámen je obklopený biliony dalších kamenů vytvářejících obrovskou horu a že ta hora je obklopena stovkami dalších…

To už stačí. Tohle už nezvládám!

[Smích.] No vidíš. To, čemu říkáte vesmír, je neuvěřitelně malá částečka skutečného vesmíru. Skutečný vesmír je tak rozsáhlý, že si to nedokážou představit ani ti nejlepší vědci, vaši největší myslitelé. Nikdo z nich nikdy nepozná jeho hloubku, jeho komplexnost. A nikdo z nich v žádném případě nedokáže pochopit jeho inteligenci. Nekonečná inteligence je pro vás tím, čím je pro červa váš největší génius – jen je to ještě bilionkrát znásobeno. Tento vesmír není ani zrnko písku všech pouští světa a nejrůznějších vesmírů je víc, než je hvězd v tomto vesmíru. K tomu připočítej, že existuje nekonečně mnoho druhů hmoty a jiných fyzických rozměrů, než je čas, pohyb a prostor. Kdo ví, kolik takových rozměrů, kromě těchto tří, existuje. A to všechno je jen pouho pouhým obrazem Boha. Vesmír není nekonečný, ale je nekonečný počet vesmírů. Počet forem existence, forem hmoty a druhů bytostí. Hmotu lze rozkládat donekonečna oběma směry. Směrem k mikrokosmu i makrokosmu. Základní stavební prvky elektronů a protonů nejsou nejmenšími částicemi, jak se domnívá vaše věda. Tyto částice jsou složeny z dalších, ještě menších, tyto z ještě menších a tak donekonečna. A Naopak. Tento vesmír je součástí většího celku, tento celek ještě větší struktury atd. Je to něco nepředstavitelného, nemá to nikde začátek ani konec, protože základní stavební kámen toho všeho je myšlenka. Stejně jako v životě člověka. Svoji realitu si vytváříš sám svým myšlením. Tvé myšlenky pak klíčí tak dlouho, dokud se nezhmotní. To je také princip modlitby. My andělé pak sloužíme jako rozvodové kanály této mentální energie a pracujeme s ní. Stačí, když na něco budeš myslet dostatečně dlouho a pravidelně. Myšlenka se totiž nestane skutečností hned, stejně jako strom nevyroste po jednom zalití. Je potřeba neustálá péče. Ráj, ona zahrada Boží, to je ve skutečnosti tvoje mysl a každá negativní nebo malověrná myšlenka je onen plevel, který tam zasel ďábel. Přitahuješ to, co myslíš a sám jsi přitahován myšlenkami jiných, kteří myslí na tebe.

Jak vůbec vesmír nebo vesmíry fungují?

Jstli máš na mysli organizaci a hierarchii tak ústředním bodem každého vesmíru a soustavy je centrální slunce nebo černá díra, která je také sluncem, ale na vyšší, pouze nehmotné úrovni, proto jej ve fyzické vesmíru nevidíte, respektive vidíte jen černou díru. Jedno obíhá kolem druhého, menší kolem většího. Větší řídí menší. Všechno takto obíhá a rotuje, ve vesmíru a jednotlivé vesmíry pak kolem nejvyššího slunce, světla, který jen Bůh. Středobodem každé soustavy je hvězda, kolem které obíhají její planety. Na ní sídlí řídící středisko soustavy. Pak jsou galaxie, jejich centrálním sluncem je uprostřed ještě větší, obrovské slunce – v Mléčné dráze je to obrovská černá díra, kolem které se otáčí celá Sluneční soustava. Zde je řídící a správní centrum pro galaxii, které vedou vyšší duchovní bytosti – andělé. Uprostřed vesmíru je pak největší slunce, které je velké jako polovina vaší galaxie, zde sídlí nejvyšší řídící centrum tohoto vesmíru a řídí jej archandělé. Každý vesmír má takové řídící centrum, kolem kterého obíhají všechna menší slunce i se svými galaxiemi.

Jak je to s reinkarnací u člověka?

Nikdy se nepamatujeme na dobu před svým narozením – tím, že dojde k fyzické inkarnaci, dojde i k přerušení kontaktu s naší duchovní pamětí, neboť v bdělém stavu používáme pouze fyzickou paměť (kterou s novým tělem dostáváme novou). Reinkarnace však není žádným pravidlem, ale příležitostí, na kterou se musí často velmi dlouho čekat. I když málokomu se opravdu chce se narodit v těle, je to jediná příležitost, jak dosáhnout duchovního pokroku, neboť nikde jinde k tomu nejsou tak vhodné podmínky jako v těle. U zcela výjimečných a závažných případů je možný i krok zpět, kdy se člověk vrací do těla zvířete (metempsychóza). Až do čtvrtého století patřila i do oficiální nauky církve, než byla z věrouky vyškrtnuta. Ale např. ani nedávný papež Jan Pavel II. se netajil tím, že o ní nepochybuje. Jen v tomto fyzickém světě je každý nucen setkávat se i nesympatickými lidmi a naučit se tak pozitivními jednání i za nepříjemných situací. A nejen to, život zde mu klady i úkoly a povinnosti, které by jinak nemusel řešit a má tak možnost se naučit pozitivním přístupům a jednání. Je to taková zkouška a možnost dostat se v krátké době na vyšší úroveň. Všechno má smysl, i nemoc a utrpení. Překonání všech těžkostí nás může posunout o pěkný kus dál. Pokud má někdo více než jiní, může to být pro něho test, jak s tím dovede naložit nejen ve svůj prospěch. Na druhou stranu jsou i takoví, kteří i když to nepotřebují, narodí se dobrovolně, aby pomáhali ostatním nebo vedli lidstvo. Je třeba si uvědomit ještě dvě důležité věci. Zákon karmy poskytuje lidem vlastně možnost poznat následky svých činů. Kdyby tato možnost neexistovala, nikdo z padlých lidí by neměl možnost se k Bohu navrátit. Za druhé, nikdo není k inkarnaci nucen a pokud nechce, následky svých špatných skutků splácet nemusí. Na každém záleží, zda a jak se chce vyvíjet a jaký život si před svým narozením zvolí.

Takže o inkarnaci nerozhoduje Bůh?

Nikoliv, pouze a jen my sami. Na každém je jak se chce rozvíjet nebo jestli vůbec. Někomu se na Zemi nechce a tráví na onom světě třeba tisíce let. Někdo se inkarnuje znovu záhy po ukončení předešlého života. Inkarnace ale znamená možnost mnoho se naučit a postupit v krátkém čase velmi daleko a splatit své dluhy. Celkově je o ní velký zájem a mezi zájemci a čekateli na novou inkarnaci je nával, zatímco příležitostí málo. Pokud se naskytne vhodná příležitost (také z hlediska astrologického), která by odpovídala našim představám, není dobré dlouho váhat. O jednu konkrétní inkarnaci můžeme mít zájem více duší a získává ten, kdo se dřív rozhodne. Poté se již rozhodnutí nedá změnit ty jsi ke svému nenarozenému tělíčku stále více připoutáván. Dojde-li k umělému přerušení těhotenství, není to vražda, protože si se ještě nenarodil, ale je to podobné. Je to odmítnutí nenarozeného života, což je v podstatě úplně totéž. Ti, kterým nebylo dovoleno přijít na svět totiž zůstávají připoutáni na své rodiče, kteří je nepřijali a kteří je na sebe vážou těžkou karmou. Když je žena znásilněna, je její plod vázán stejně tak, ale na toho, kdo jí znísilnil, zatímco ona je obětí.

Můžeme si vybrat okolnosti budoucího života?

Do jisté míry ano, ale pouze základní strukturu, danou z části geneticky. Podle toho, čemu se kdo potřebuje nebo chce naučit. Rozhodně ne ale každý plánuje. Někteří se do všeho vrhají bezhlavě, i do nového života. Jiní si myslí, že vědí všechno nejlíp, odmítají všechny moudré duše a anděly, kteří by jim mohli poradit a pomoci zvolit vhodnou inkarnaci. Další pak nemají jiný cíl, že být bohatí a slavní (na tyto inkarnace se čeká dlouhá fronta – zájemců je mnoho a příležitostí málo). Do základní struktury, kterou si lze naplánovat (tedy i s ohledem na vhodný astrologický moment) je volba pohlaví (pokud ho potřebuješ změnit), stupeň inteligence, určité nadání, finanční a materiální zajištění, zdraví, osudovou lásku (má-li dotyčný potkat někoho konkrétního), zemi a národ. Především ale rodiče – tím jsou ostatně dány všechny body této struktury. Znáš jejich duchovní vývoj, pokrok a jejich psychický stav. Můžeš je znát z dřívějška, mohou to být ti, se kterými tě pojí přátelství a které známe už dlouho, ale i úplně neznámí lidé. Můžeš si záměrně vybrat těžkou inkarnaci, život který ti přinese mnoho překážek nebo snadný život, který ti mnoho lekcí nepřinese, ale ani neposune příliš daleko. Je to ale všechno tvoje volba. Můžeš se radit s vyššími bytostmi, jaká inkarnace by byla pro tebe z hledisla potřeb pro tvůj pokroj nejvhodnější, přesto ale obvykle rozhodují citové důvody a vazby. Výjimečně se nemusíš narodit ani na Zemi, ale třeba na úplně jiné planetě, pokud to odpovýdá tvých duchovním potřebám. Nikdo nebyl a není na věky výhradně a povinně obyvatelem Země, podobně jako příslušník jednoho národa na Zemi jím nemusí zůstat po celý život, ale může se přestěhovat nebo změnit občanství.

Převzato:  http://www.skola-esoteriky.cz/