Svět mimozemšťanů

133. Svět mimozemšťanů.

1. sdělení od Adonise, koordinátora mimozemšťanů Sil světla na Zemi.

Pozn. zpracovatele:

Toto sdělení bylo přijato Mgr. Janem Pavlíkem a to nevědomě, tj. Mgr. Jan Pavlík se původně domníval, že píše sám. Po předložení textu p. Miloslavě Drskové, která se s Adonisem spojila, byl text korigován Adonisem (v nepatrném rozsahu) pomocí Miloslavy Drskové, a nyní vám předkládám jeho odsouhlasenou podobu:

133.1 “Jak se liší vyspělý mimozemšťan od průměrného pozemšťana ?

Vývoj všech civilizací ve Vesmíru se řídí stejnými základními kosmickými zákony. Můžeme je klidně nazvat Božími zákony. Jsou totiž platné absolutně, vždy a všude. Tyto zákony nám již byly mnohokrát v minulosti sděleny, ale i mnohokrát byly zapomenuty. Jejich podoba se nám přesto zachovala v Desateru Božích přikázání a dalších starověkých textech, jako je např. text tzv. “Smaragdové desky” Herma Trismegista. Bohužel nejsou lidstvem dodržovány, a to je jediná a základní příčina všeho utrpení lidstva.

Kde je tedy chyba?

Ano, chyba je v nás! Málokdo z lidské společnosti totiž chápe, co je smyslem naší existence ve hmotném těle. Je to právě úplné pochopení sebe sama, pochopení vlastních chyb, vlastní zdokonalení a život dle Kosmických zákonů. Lidská duše, jako hlavní prvek v nedělitelné jednotě triády tělo-duše-duch je poslána do hmotného těla právě proto, aby se zdokonalila. Země je pouze vhodným prostředím pro tento vývoj. Kdo toto pochopil, vnímá svět a společnost úplně jinýma očima. Má úplně jinou stupnici hodnot. Ví, že ví. Člověk je bipolární bytost, neustále se zmítá mezi dobrem a zlem. Právě toto spektrum chování umožňuje odlišit dobré od zlého a porovnat vše se základními principy, ovšem pouze objektivnímu pozorovateli.

Cesta k poznání sebe sama je dlouhá a základním principem sebezdokonalování je metoda poučení se z vlastních chyb, proto jsou společnosti a jedinci vývojově starší vždy morálně dokonalejší. Základní problém u člověka je tedy malá morální vyspělost, což se projevuje ve všech záporných povahových vlastnostech a jeho chování. Pouze jedinci na maximální úrovni snesou srovnání s běžnými členy Kosmického společenství, na Zemi jsou tito jedinci obvykle považováni za duchovní vůdce – guruy nebo za blázny. Tito jedinci totiž příliš předběhli vývojově svoji dobu. I my žijeme v podstatě v etapě primitivního počátku civilizace, v etapě bojů o vlastnictví, moc a jiné nepodstatné prvky. Tato etapa je spjata nepochybně s dlouhodobými periodami vývoje společnosti, trvajícími po tisíciletí, které si jedna generace ani neuvědomuje. Teprve v dějinném srovnání lze tyto etapy odlišit. Máme velké štěstí, že nadcházející éra Vodnáře je věkem duchovním, takže můžeme očekávat konečně pokrok ve vývoji lidstva.

Pokud nedokážeme změnit své chování a způsob života, naše civilizace spěje zcela zákonitě k zániku. Snahou mimozemšťanů je ukázat nám správnou cestu, my však sami musíme pochopit, co je správné a řídit se těmito pravidly. Na základě Kosmických zákonů je totiž zakázáno se přímo vměšovat do “vnitřních záležitostí” jiných civilizací, neboť násilná změna plodí jen další násilí a případná změna, způsobená mimozemšťany, by byla jen dočasná.

Vyspělí mimozemšťané zachovávají zcela striktně Kosmické zákony a právě proto se s nimi setkalo dosud tak málo lidí, což však může být způsobeno i tím, že skuteční kontaktéři se zpravidla svými zážitky veřejně nechlubí, v nejlepším případě je zpracují ve formě knihy, ať již jako literaturu faktu nebo ve formě sci-fi.

Jací tedy jsou vyspělejší mimozemšťané?

Především jsou nesmírně inteligentní, ve srovnání s pozemšťany dosahuje jejich IQ (dle našich měřítek) hodnot nad 200. Většina mimozemšťanů jsou telepaty a komunikují mezi sebou beze slov v rámci celého Vesmíru. To však neznamená, že by zvukové vyjadřování nepoužívali, zejména ve styku s méně vyvinutými tvory. Při svých misích na jiné planety se zpravidla dokonale naučí místní jazyk, který právě potřebují.

Základním pravidlem pro obyvatele vyspělých planet je vzájemná pomoc, tolerance a láska k jiným jedincům. Všichni pracují pro blaho společnosti, nikoliv pro své osobní výhody. To je však již další kapitola.

133.2 Uspořádání společnosti u vyspělých civilizací.

Základním a nejpodstatnějším rozdílem mezi pozemskou civilizací a typickou mimozemskou civilizací je regulace počtu obyvatel planety na optimální počet, zajišťující ekologickou a ekonomickou rovnováhu na planetě. Rovněž pro planetu Zemi nám byl tento optimální počet určen – podle mimozemšťanů je to asi 600 milionů obyvatel, tedy asi 10 x méně, než je ve skutečnosti.

Počet obyvatel je stanoven na základě pečlivého studia ekosféry planety tak, aby se všichni obyvatelé mohli uživit jen za pomoci přirozené produkce, bez použití chemických prostředků a násilných zásahů do přírody. Rovněž se přihlíží k množství a druhu odpadů, možnosti jejich likvidace a k energetické spotřebě obyvatelstva.

Na Vyspělých planetách existuje vždy jen jeden celoplanetární stát, takže se vlastně ani o stát v našem smyslu nejedná. Rovněž existuje jen jedna celoplanetární vláda, obvykle nazývaná Rada moudrých, Rada starších apod. Členové této rady nejsou voleni, ale vybíráni jen na základě svých činů. Členství je obvykle doživotní nebo do doby vzdání se funkce, pak rada kooptuje nového člena, který je obvykle jako kandidát již delší dobu znám a sledován.

Všichni obyvatelé se dorozumívají jedním jazykem nebo telepaticky, kromě toho ovládají i jazyk Kosmického společenství. Všechny vyspělé civilizace jsou členy Kosmického společenství, které sleduje vývoj na všech civilizovaných planetách a rozhoduje o okamžiku zapojení planety do tohoto seskupení. V této etapě sledování jsme nyní i my na Zemi, a toto sledování probíhá již statisíce let.

133.3 Ekonomický systém.

Následující údaje se Vám budou zdát nepochopitelné, ale je tomu skutečně tak.

U vyspělých civilizací neexistuje peněžní systém hospodaření. Veškerá práce je vykonávána dobrovolně v určeném množství a druhu, veškeré potřeby jsou uspokojovány dle požadavků obyvatelstva. K tomu je zapotřebí jen určitá morální vyspělost obyvatel, vědomí solidarity a vzájemné lásky. Pracovní povinnost berou všichni jako samozřejmost, takže se vlastně ani o povinnost nejedná. Každý si zpravidla sám může zvolit obor, ve kterém bude pracovat a může ho dle svých zájmů během života mnohokrát měnit. Existuje zde skutečná svoboda osobnosti. Nikdo nemá výjimečné nadstandardní požadavky, vzhledem k technologii dostane každý vždy nejdokonalejší výrobek.

Někomu se může zdát podivné, jak takový systém může fungovat, jaká jsou měřítka, když neexistuje “universální jednotka” – měna. Měřítkem je zde centrální sledování nabídky a poptávky a pokud možno okamžité uspokojování požadavků. To je umožněno téměř absolutní automatizací výroby a vysokou produktivitou. Veškeré výrobky jsou také vyráběny jako dlouhodobě použitelné nebo recyklovatelné. Rovněž potravy je možno vzhledem k omezenému počtu obyvatel a výrobě syntetických potravin zajistit libovolné požadované množství. Tím odpadá nutnost řízení trhu penězi.

Tento systém má i řadu dalších předností :

– nikdo nevytváří soukromé zásoby čehokoliv

– nikdo nemusí mít strach o svůj majetek

– nikdo nemusí pracovat déle než je nutné

– každý má k dispozici vše co potřebuje

– každý se může ihned zbavit toho co nepotřebuje

– neexistuje důvod k hromadění soukromého majetku

– neexistují bohatí a chudí

– neexistuje hospodářská kriminalita

Za jakých okolností je možno takovýto systém realizovat? Pouze v případě, že společnost má dostatečné výrobní kapacity na pokrytí všech běžných potřeb a jednotlivci jsou dostatečně morálně uvědomělí, aby nezneužívali možnosti systému. Bohužel za současné situace je na Zemi tento systém realizován snad jen u nejprimitivnějších společenství, žijících izolovaně někde v pralesích.

133.4 Bydlení a rodina.

Vyspělejší civilizace považují život v párech, společně s dětmi za základní prvek společnosti. Mimozemšťané se zpravidla dožívají mnohem větší délky života, řádově tisíce let. Proto mají i mnohem více času na dokonalé poznání partnera. U některých civilizací může tvořit rodinu i spolužití jednoho muže s více ženami nebo naopak, to záleží na počtu jedinců jednoho pohlaví na planetě, tradicích či plodnosti partnerů. Neexistují zde žádné zákony, které by upravovali vztah partnerů, zejména pokud nevychovávají malé děti. Partnerský vztah je dobrovolný a je vždy založen na citové vazbě partnerů. Společnost již pochopila, že každé dítě je samostatný jedinec, který potřebuje rodiče jen pro biologické početí (a to ještě někdy není nutná podmínka), proto jsou rodiče povinni pečovat o dítě jen do doby jeho osamostatnění.

Přesto i v této společnosti existují doživotní citové vztahy rodičů a dětí, i když po osamostatnění žijí děti obvykle zvlášť. Neexistují zde totiž žádné problémy se získáním obydlí. Prostě o ně stačí požádat a určit si místo k postavení domu. Ve vyspělých společnostech je bydlení obvykle decentralizováno, města ani vesnice prakticky neexistují, obydlí jsou volně postavena v přírodě. Toto je možné jen díky tomu, že zde neexistuje závislost na energetických zdrojích a likvidaci odpadů. Vzhledem k pokroku techniky má každý dům svůj zdroj elektrické energie, která slouží k pohonu všech spotřebičů. Voda je získávána z individuálních zdrojů, kterým se přizpůsobuje místo výstavby. Vzhledem k tomu, že životní prostředí není znečištěno, má tato voda vždy kvalitu nejlepší pramenité vody a nepotřebuje žádné úpravy. Tekutý odpad je likvidován v individuálních čističkách, kde za pomoci mikroorganismů vychází do přírody téměř čistá voda a zbytek slouží jako hnojivo na zahrádku.

Každé obydlí má k dispozici plochu asi 1 hektaru, kde si rodina pěstuje ovoce a zeleninu pro vlastní spotřebu. Chov domácích zvířat prakticky neexistuje, neboť vyspělé civilizace jsou zpravidla vegetariány nebo potraviny podobné masu získávají synteticky nebo z rostlin. I my zde již máme “sojové maso”. Všichni mají dost času na tyto domácí práce, neboť pracovní povinnost pro společnost obvykle netrvá déle než 2 hodiny denně.

Většina obydlí je rozměrově unifikována, takže není problém měnit bydliště dle přání obyvatel. Nikdo si s sebou nebere nic kromě osobních potřeb, kterých je ostatně absolutní minimum. V novém obydlí si každý upraví detaily podle svého přání. Vývoj společnosti a uvědomění obyvatel je takové, že nikdo nevyžaduje stále nové a nové věci. Každý však touží po nových znalostech, všichni prakticky po celý život neustále studují nové a nové obory, dle svých zájmů. Informace čerpají z databází, každý totiž vlastní svůj osobní počítač, který je napojen na celoplanetární síť. Počítač slouží jako multimédium – videotelefon, televize, rádio, k objednávání výrobků, vlastní práci atd. V této podobě již můžeme užívat počítače i my.

133.5 Vzdělání a výchova.

Povinná školní docházka je samozřejmostí. Vzhledem k délce života však základní vzdělávání trvá delší dobu a jsou využívány i různé pro nás sice známé, ale málo používané metody, jako je výuka ve spánku. Všichni obyvatelé mají základní vzdělání na vysoké všeobecné úrovni, vzhledem k neustále rostoucímu množství informací. Každý se může specializovat v libovolném oboru. Neexistují žádné přijímací zkoušky a omezení počtu studentů. Ostatně většina výuky (mimo praktickou část a nutné laboratorní práce) probíhá jak doma v bytě studenta za pomoci jeho počítače, který je po dobu výuky spojen s učitelem, kterým je velmi často také příslušně naprogramovaný počítač, tak ve škole. Veškeré zkoušky probíhají formou testů, které jsou vyhodnocovány zcela objektivně příslušným programem a v případě neúspěchu musí student absolvovat další lekce výuky. Tempo výuky si tak může každý volit sám, dle svých schopností. Pochopitelně je také možné, aby student studoval naráz více oborů.

Po ukončení studia si absolvent může vybrat z aktuální nabídky volných míst. Protože je obvykle vzdělán ve více oborech, je nabídka velmi pestrá. Nemůže-li však přesto získat místo v požadovaném oboru na své planetě, může si vybrat přesídlení na jinou planetu, což vzhledem k bezproblémové dopravě, kdy dosažení blízkých planet je otázkou několika hodin, není problém.

Po ukončení vzdělávací etapy nastává období získávání praktických zkušeností, kdy dospělí obyvatelé zpravidla žijí v menších smíšených kolektivech a hledají si životní partnery. Podmínkou pro uzavření trvalých svazků je pouze vzájemná láska a porozumění, což nevylučuje možnost, že jeden muž může milovat stejně více žen nebo naopak. Podmínkou pro uzavření vícečetných vztahů je však pochopitelně vzájemná tolerance všech partnerů – není zde prostě žádná žárlivost. Toto se v našich tradicích zdá dosti nepochopitelné.

Vzhledem k tomu, že sociální prostředí na vyspělých planetách je ve všech rodinách zhruba stejné, podařilo se již od mládí u dětí odstranit řadu záporných vlastností a zvyků, které jsou u nás v třídně a majetkově rozdělené společnosti běžné. Děti tento rovnocenný systém chápou jako zcela přirozený a netouží po žádných výhodách a privilegiích. Výchova je navíc kontrolována a řízena za pomoci specialistů, takže se včas daří odstraňovat případné nedostatky. Svou roli zde hraje i vysoká průměrná inteligence, bez větších rozdílů. Většinou se všechny tělesné i duševní vady podaří odstranit ještě před narozením, díky vyspělé technologii prenatální medicíny a genové manipulace.

Závěrem je třeba se zmínit o problému, který mají některé nejstarší civilizace. Vzhledem k neustálému zdokonalování duchovního vývoje u nich postupně zanikají rozmnožovací schopnosti, takže klesá počet obyvatel pod optimální hranici.

Vyšší a řídící inteligence občas zajistí přenos vyspělejších duší do pozemských těl, čas od času se objevují na Zemi neobyčejně duchovně vyspělí jedinci, kteří se někdy stávají světci, jindy jsou nepochopeni a zničeni současnou civilizací. Jejich život v prostředí primitivní materialistické společnosti je zpravidla velmi těžký, avšak oni si jsou vědomi svého poslání a plní své úlohy bez ohledu na vlastní problémy. Tak dochází po určité době k vytvoření nové ideologie, která získává více a více stoupenců, takže vývoj civilizace se počíná měnit žádoucím směrem. Naše Země je právě nyní v přechodovém bodě, kdy doznívá a brzy skončí primitivní materialistická civilizace, založená na majetku a neustálém souboji nejrůznějších scestných ideologií, náboženství, třídních a etnických skupin atd. Přechod do nového věku bude pro mnohé velmi bolestný, to je ten očekávaný konec světa, jak bylo předpovězeno v mnoha proroctvích. Zánik civilizace bude tedy zánikem civilizace starého typu.

Závěrem této kapitoly musím konstatovat, že náš výchovný systém na Zemi je velmi nedokonalý. V čem jsou jeho hlavní nedostatky?

První a největší chybou systému je odloučení dětí od matek v útlém věku. Systém jeslí a školek je zcela špatný a tyto instituce na vyspělých planetách prakticky neexistují. Přesto však děti všech věkových skupin se mají možnost scházet ve speciálních výchovných zařízeních, kde se učí zásadám styku s ostatními jedinci stejné skupiny i pravidlům pro styk s dospělými.

Je zde zcela dodržována Komenského zásada “Škola hrou”. Pochopitelně jsou hry vybírány a vytvářeny odborníky-pedagogy. Musíme také konstatovat, že žádná hra nevychovává agresivní povahu nebo nepoužívá jakékoli formy zbraní.

Po ukončení prvé vývojové etapy, kdy jsou děti vychovávány převážně v rodině, začíná období školní docházky. Od počátku výuky je pečlivě zvolen výběr předmětů výuky. Pochopitelně se analogicky, jako na Zemi, začíná s výukou jazyka, a to hned dvou jazyků – planetárního a kosmického. Oba jazyky děti hned prakticky mohou využívat při hovorech s rodiči a při sledování televize.

Obvykle po 3 letech výuky nastává již specializace učebních plánů a děti si sami volí obor, ve kterém chtějí získat hlubší znalosti. Prohlubování všeobecného vzdělání ve všech předmětech se neprovádí. Vzdělávací střediska berou v úvahu rozdílné předpoklady pro studium u každého jednotlivce a nenutí žáky učit se to, co nebudou nezbytně potřebovat nebo co je nebaví.

Na stupni vzdělání, který odpovídá vaší vysoké škole se již žáci připravují převážně individuálním studiem, za pomoci svých učitelů, kteří jsou spíše konzultanty při stále samostatnější práci a studiu. Studenti jsou obvykle vysíláni k plnění praktických úkolů, zejména na jiné planety, kde se musí samostatně rozhodovat a řešit neobvyklé situace. Studium je obvykle zakončeno splněním samostatného úkolu, existují disertační práce, ale je zde mnohem větší důraz kladen na praxi než na planetě Zemi. Absolventi jsou tak schopni ihned po ukončení studia plnit samostatně požadované úkoly.

Prakticky všichni obyvatelé vyspělejších planet se však vzdělávají permanentně, za pomoci vzdělávacích programů, rozšiřovaných po počítačových sítích. Touha po vzdělání je u nich zcela samozřejmá a patří k základnímu využití volného času. A perlička na závěr – nikde

na vyspělých planetách nemají herní a výherní automaty, takovouto činnost by všichni považovali za ztrátu času a jedinec zabývající se tímto typem hry by byl studován psychiatry.

133.6 Průmysl a pracovní podmínky.

I když se to bude zdát pro Vás neuvěřitelné, mohu konstatovat, že průměrná délka pracovní doby na vyspělých planetách je asi 2-3 naše pracovní hodiny. Tato neuvěřitelná věc je zapříčiněna jednak optimálním počtem obyvatel, takže je nutno vyrábět mnohem méně výrobků a také vyspělou technologií a automatizací výroby. Člověk zde má úlohu pouze organizační a kontrolní – určuje druh a množství výrobků, způsob a směr distribuce, případně působí jako konstruktér nových požadovaných výrobků.

Jednotlivá výrobní odvětví, ve srovnání s pozemskými, se značně odlišují. Především se minimálně využívá přírodních zdrojů surovin. Suroviny jako uhlí, ropa, zemní plyn, dřevo a jiné neobnovitelné nebo dlouhodobě obnovitelné zdroje se získávají výhradně na neobydlených planetách, určených k tomuto účelu. Na vlastní planetě jsou zásahy do přírody omezeny jen na minimální potřebné změny, nutné pro výstavbu obydlí, zdroje vody a energie, získávané z přírodních zdrojů (řeky, vítr, slunce). Většina energie je však získávána z miniaturních atomových reaktorů, využívajících rozpad prvků vysokých atomových čísel, které jsou za běžných podmínek stabilní a jsou získávány ze hmoty sluncí nebo hlubin planet.

Prakticky neexistují rozvodné energetické sítě. Všechna obydlí i průmyslové objekty jsou napájeny energií z lokálních zdrojů. Koloběh vody tvoří obvykle uzavřený okruh, je zde obvykle několik rozvodů vody, rozlišených dle potřebné čistoty, voda v úpravě na pitnou se dodává zvlášť. Dále se rozlišuje voda na mytí a jiné užití v domácnosti a voda různého stupně čistoty pro průmyslové použití. Tím se ušetří obrovské množství zařízení a energie na úpravu vody, neboť voda v průmyslu se používá prakticky bez úprav, přímo ze zdrojů podzemních vod nebo vodních toků a jezer.

Co se týče jednotlivých odvětví průmyslu, jsou používané technologie značně odlišné od pozemských, zejména proto, že mimozemšťané používají transmutace hmoty, kdy je vytvářen ve speciálních reaktorech potřebný prvek z prvků jiných, běžně dostupných.

Tento způsob je používán zvláště u výroby kovů a kovových slitin požadovaných vlastností. Snad jste již někde četli o nálezech havarovaných létajících talířů, které byly zhotoveny z materiálu neobyčejné tvrdosti, odolnosti a lehkosti. To jsou právě takto připravené slitiny s požadovanými vlastnostmi. Rovněž jejich zpracování je odlišné, používá se zvláštní způsob svařování a obrábění. Právě proto se povrch létajících talířů jeví případným pozorovatelům jako homogenní, bez spár a nýtů, ve srovnání s pozemskými letadly. Mimozemšťané znají totiž metodu svařování dílů, kdy dochází k úplnému proniknutí okrajů spojovaných součástek ve změkčeném stavu, jejich následnému spojení a ztuhnutí, takže nejsou viditelné žádné stopy po spojování dílů.

Mimozemšťané používají rovněž umělé hmoty, podobné našim polymerům, rovněž s předem stanovenými vlastnostmi. Tyto se používají zejména na výrobu oděvů a zařízení domácností. V textilním průmyslu se však také používají rostlinná vlákna, podobná naší bavlně. Vzhledem k ochraně všeho živého však neexistují výrobky z kůže, kožešiny a vlny, i když i na jiných planetách žijí zvířata, podobná ovcím a skotu.

U vyspělých civilizací je odlišný i potravinářský průmysl, který zpracovává mnohem méně produktů. Je to způsobeno jednak relativně malým počtem obyvatel a také tím, že většina rodin se řadou potravin zásobí sama. U každého obydlí si totiž pěstují ovoce a zeleninu, které tvoří až 5O % potravy. Jak jsme se již zmínili dříve, užitková domácí zvířata se nechovají a ostatní zvířata se ponechávají žít ve volné přírodě. Pokud si zvířata oblíbí některou rodinu nebo místo natolik, že se zdržují v blízkosti lidských příbytků, zpravidla žijí mimo dům ve zvláštních přístřešcích, kam mohou volně přicházet a odcházet. Zásada svobody všech zvířat je plně respektována.

Zajímavá je i otázka, jak se vyspělé civilizace vyrovnaly s problémem škodlivých zvířat, jako je hmyz a jiní škůdci zemědělských produktů. Zde je třeba říci, že druhy přenášející choroboplodné zárodky a druhy napadající zemědělské produkty byly geneticky zlikvidovány omezením jejich schopnosti rozmnožování. Dravá zvířata byla ponechána

v jejich přirozeném teritoriu a jejich stav je regulován samočinně v závislosti na jejich potřebě potravy, která je k dispozici v dané oblasti. I zde byl početní stav optimalizován přirozenou cestou.

Stejné zákony platí i pro lidstvo na planetě Zemi. Pokud dojde k  přemnožení na určitém území, kde jsou omezené potravinové zdroje, dochází pravidelně a zákonitě k samoregulaci za pomoci hladomoru a jiných epidemií nakažlivých nemocí, které likvidují oslabené jedince nebo se lidé vyvraždí v nesmyslných etnických, náboženských a mocenských bojích. To je na Zemi zejména problém Afriky a Asie. Potravinová pomoc vyspělých zemí nic neřeší, neboť jen oddálí nutné konečné řešení, spočívající v samoregulaci populace. Veškeré snahy a teorie o početném a silném národu skončily vždy násilnou expanzí na nová území a vražděním nevinných domorodců.

I když u vyspělých civilizací problém hladu nehrozí, neboť i v případě neočekávané přírodní katastrofy je vždy k dispozici zásoba syntetických potravin, je počet obyvatel udržován na optimálním počtu právě z důvodů nízké hustoty obyvatel. Bylo totiž ověřeno, že každý tvor potřebuje k životu určitý životní prostor. Je-li v tomto prostoru více jedinců, vzrůstá agresivita a snaha o získání dalšího prostoru.

Závěrem je třeba se zmínit o další podstatné odlišnosti oproti podmínkám na Zemi. Pouze velmi málo obyvatel vykonává stálé povolání. Stálou profesi mají snad pouze lékaři a vědci. Ostatní obyvatelé mění zaměstnání podle svých zájmů a podle potřeb společnosti. Většina zaměstnání totiž nevyžaduje vzhledem k automatizaci výrobních procesů zvláštní odborné znalosti, takže většina obyvatel je schopna na základě všeobecného vzdělání vykonávat po krátkém zaškolení celou řadu profesí. Nabídka pracovních příležitostí je denně aktualizována a zveřejňována na počítačové síti, každý obyvatel plní svoji pracovní povinnost zcela automaticky. Aby nedocházelo ke zbytečnému hromadění zájemců o určité pracovní místo, hlásí každý obvykle předem, kde hodlá pracovat, aby mohla být nabídka stále aktualizována.

Registrace na pracovištích a odpracovaná doba se registruje opět v počítačích. Pokud někdo nehodlá pracovat např. z důvodu cesty nebo dovolené (kterou si každý může vybírat v celkové délce až 1/4 roku), ohlásí to předem na centrální registraci obyvatel, aby po něm nebylo vyhlášeno pátrání, jako po zmizelém. Toto opatření není chápáno jako omezení, ale jako bezpečnostní opatření. Mimořádné situace však téměř nenastávají, neboť každý obyvatel má individuální komunikátor (analogie vašeho GSM systému), kterým si v případě nouze přivolá potřebnou pomoc.

V případě, že by někdo delší dobu bezdůvodně nepracoval, je na něho pohlíženo jako na nemocného a je obvykle léčen odborným psychologem. V případě, že se zjistí, že se skutečně jedná o patologického jedince, je umístěn do zvláštní převýchovné zóny, kde jsou stejně postižení jedinci, a kde práce je jedinou možností, jak přežít. Obyvatelé této komuny jsou totiž závislí pouze na potravinách a jiných výrobcích, které si sami vypěstují a zhotoví. Toto opatření je velmi účinné.

Zbývá ještě konstatovat, že vzhledem k absenci peněz, za práci nikdo nedostává žádnou odměnu, mimo získané zkušenosti a pocitu z dobře vykonané práce. Odměnou je možnost získat bez omezení všechny produkty společnosti k zajištění životních potřeb i k uspokojení všech zájmů. Každý může bez omezení kamkoli cestovat a pěstovat jakékoli osobní zájmy, které pochopitelně nejsou v rozporu se základními zájmy společnosti.

133.7 Doprava a spoje.

Někomu by se zdálo, že vzhledem k rozptýlenosti obydlí bude doprava na vyspělejších planetách velký problém. Tento problém však byl vyřešen několika způsoby. Vzhledem k decentralizaci průmyslu a malé potřebě pracovníků v továrnách, stačí většině obyvatel k dopravě do zaměstnání pěší způsob nebo využití malých elektromobilů resp. elektromopedů. K dopravě na větší vzdálenost, než 5 km, se používají vzdušné dopravní prostředky, jakési planetární malé létající talíře. Princip pohonu je stejný jako u vesmírných lodí, pouze jejich technické vybavení je přizpůsobeno planetárním účelům a přepravě nákladů. Původní komunikace se zpevněným povrchem byly po vynálezu a rozšíření létajících dopravních prostředků likvidovány a krajina upravena do původní podoby. Silnice a železnice, jak je známe ze Země, na vyspělých planetách prakticky neexistují. Téměř každá rodina zde má k dispozici jeden létající talíř pro max. 6 osob, který používá pro planetární lety. Pokud zrovna není k dispozici, neboť s ním některý člen rodiny odletěl, je možno využít automaticky řízených talířů, které přiletí na zavolání do několika minut a odvezou pasažéry, kam potřebují. Vzhledem k rychlosti létajících talířů trvá dopravní spojení v rámci planety jen několik minut. Kontrola letu probíhá automaticky, takže ke srážkám nedochází a technické závady jsou téměř vyloučeny. Hustota dopravy není příliš velká, neboť nikdo necestuje zbytečně, pro zábavu nebo za nákupy, protože potřebné zboží je dodáváno do domu objednavatele. Také neexistují žádné dopravní špičky, neboť pracovní doba je rozložena rovnoměrně na různé etapy. Pro dopravu na jiné planety existují různé specializované typy létajících talířů, lišící se zejména pro dopravu v rámci místního planetárního systému a pro mezihvězdné lety. Doprava na mezihvězdných trasách vyžívá principu deformace časoprostoru, takže i velké vzdálenosti, řádově v milionech světelných let, jsou překonávány během několika našich dnů. Dopravní lodi proto nemají žádné velké zásoby potravin, pouze na dobu plánovaného pobytu, pokud je známo, že na cílové planetě nejsou zdroje vhodné potravy. Pokud jsou konstruovány vesmírné lodi větší velikosti (mateřské lodě), slouží zejména k expedicím na vzdálené a neprozkoumané planety, kde pobývá posádka i několik let. Taková loď nese i desítky malých planetárních výsadkových lodí a potřebnou další techniku. U vyspělých mimozemských civilizací vypadá úplně jinak i systém spojů, nahrazující pošty, telefony, faxy i veškerá masmédia. Začněme hned u klasických sdělovacích prostředků, jako je u vás tisk, rozhlas a televize. Všechna tato média jsou sloučena do multimediální sítě, která již vzniká i na Zemi. Místo rádia, televize a tisku slouží počítače, které všechny informace na přání poskytnou obrazově i zvukově a případně je vytisknou na barevné tiskárně. Všechny informace jsou stále aktualizovány a stále archivovány, takže tisk novin a časopisů je zbytečný. Prakticky stejný systém již existuje i na Zemi, což je oblíbená síť Internetu. Většina obyvatel dává přednost optickým informacím, jako obrazovky slouží i celé telestěny, známé i u nás. Obdoba našeho televizního vysílání je také na vyspělejších planetách, je zde možná volba z asi stovky programů, které jsou šířeny celoplanetárně, neboť neexistuje jazyková bariéra. Podobný systém je i u audionahrávek, kde si každý může objednat jakoukoli skladbu. Knihovny a sbírky audio a videokazet se zde staly minulostí a také se zde ušetřilo obrovské množství materiálu, který u nás leží na policích obvykle bez užitku, neboť knihu nebo určitou nahrávku potřebujeme zpravidla jen jednou za dlouhou dobu. Stejné multimediální počítače zprostředkovávají i jakýkoliv styk mezi obyvateli planety, neboť veškeré informace se přenášejí z každého jednotlivého obydlí přes uzlové stanice přímo na stacionární satelity, přes které probíhá další spojení. Telefonní styk probíhá obvykle jako videofonní. Dopisy a pohlednice prakticky neexistují, pokud je nutný písemný doklad, je používán faxový způsob spojení. Tradiční příležitosti, jako jsou vaše velikonoční a vánoční pohlednice a přání k narozeninám rovněž neexistují, neboť u vyspělých civilizací se neslaví žádné církevní a státní svátky ani osobní výročí.

Systému komunikace vyspělých civilizací nejlépe odpovídá současná síť Internetu, která je záměrně budována i na Zemi.

133.8 Armáda a policie.

Tato kapitola bude také pro mnohé šokující. Vzhledem k tomu, že kriminalita prakticky neexistuje, nemají vyspělé civilizace žádnou policii, pouze pohotovostní oddíly, které jsou připraveny zasáhnout v případě jakékoliv neobvyklé události a místo armády mají pouze planetární obranný systém, umožňující obranu planety před neočekávaným napadením z kosmu. Pozemské hranice na planetách neexistují, všechno obyvatelstvo tvoří jeden správní útvar, takže armády na obranu státních zájmů neexistují.

Rovněž možnost ohrožení z kosmu je téměř vyloučena, neboť v Kosmickém společenství probíhá neustále sledování vývoje všech planet, dosud do společenství nezapojených a v případě, že by se někde vyvinula civilizace natolik agresivní, že by představovala nebezpečí pro ostatní planety, je tato civilizace obvykle usměrněna ve vývoji uměle vyvolanou globální přírodní katastrofou nebo je v krajním případě zničena celá planeta. Navíc detekční systémy dokáží zaznamenat každé těleso, které se objeví v okruhu několika světelných let od planety, včas provést identifikaci a připravit potřebná opatření. Kosmičtí strážci sledují vývoj všech rozvíjejících se civilizací a zasahují pouze v případě ohrožení okolního Vesmíru. Z civilizace, která se sama chce zničit jsou zachráněni jen jedinci, kteří již pochopili zákony Stvoření.

Vzhledem k tomu, že obranné prostředky jsou na všech planetách společenství stejné a jsou zpravidla ovládány příslušníky jiné rasy, než žije na planetě (aby se vyloučilo zneužití techniky), je použití obranných prostředků k útočným cílům vyloučeno. Mimo to nad všemi oddíly obrany má dozor zvláštní Galaktická rada, která prověřuje, zda je na všech planetách společenství vše v pořádku. Obsluhy obranných systémů jsou také zvláště vybírány a školeny, jedná se obvykle o mimořádně inteligentní a vzdělané jedince. Početní stav těchto jednotek je minimální, jedná se pouze o obsluhu techniky. Žádní vojáci-pěšáci nikde u mimozemšťanů neexistují.

O technice a jejím použití nám pochopitelně mimozemšťané žádné informace neposkytli, neboť tak agresivní a primitivní civilizaci, jako je na Zemi, je není možné poskytnout.

Zcela odlišná je i funkce policie, která zastává i funkce, kterou mají u vás hasiči a záchranná služba. Vzhledem k vysoké automatizaci dopravy a absenci pozemních komunikací není ani dopravní policie, neboť ovládání všech používaných dopravních prostředků se učí již děti a stejně se řízení většinou omezí na zadání cíle cesty. Většina kosmických lodí je ovládána přímo myšlenkami velitele posádky nebo určeného člena.

Vysoká morální uvědomělost a inteligence obyvatel je příčinou toho, že klasická kriminalita, jako podvody, krádeže a vraždy téměř neexistuje. Zcela výjimečně se však mohou vyskytnout nepřizpůsobiví jedinci, kteří se mohou dopustit porušení základních zákonů pro spolužití. V tomto případě je pachatel po zadržení umístěn v zařízení, připomínajícím spíše nemocnici, než vězení a je nejprve důkladně vyšetřen jeho zdravotní stav a motivace jeho činu. Po odborném posouzení je rozhodnuto o způsobu nápravy. Pokud se jedná o drobné přestupky, způsobené nedostatečnou nebo nevhodnou výchovou je pachatel podroben zvláštní hypnotické léčbě, jejím cílem je, aby si plně uvědomil nesprávnost svého jednání a poté je propuštěn na svobodu s upozorněním, že opakování stejného činu bude mít za následek jeho izolaci.

Recidivisté a pachatelé obzvláště zavrženíhodných činů, jako jsou přepadení, loupeže, znásilnění nebo vraždy, jsou totiž úplně izolováni od společnosti, buď na zvláště k tomu účelu určených ostrovech, nebo jsou deportováni na karanténní planety. Pachatel se ocitá prakticky bez prostředků v prostředí, kde žijí jedinci se stejným proviněním a jediný způsob, jak si může zachovat život, je zapojení do společné práce v této komunitě. Pokud dochází k rozporům v těchto komunitách, které končí smrtí pachatelů, nepovažuje to ostatní civilizovaná společnost za nějaké činy proti lidskosti nebo morálce, neboť pachatelé těžkých zločinů se sami ze společnosti vyhostili a taková karma jim byla předurčena.

Dalším trestem pro tyto asociální jedince je, že v jedné komunitě jsou pouze osoby téhož pohlaví. Jistá kontrola přece jen existuje, protože trestancům je před deportací voperován čip, který sleduje jejich tělesné funkce a zároveň je i indikátorem polohy, takže možnost úniku z vymezené zóny je vyloučena. V případě těžšího zranění při úrazu nebo potyčce bývá obvykle chybující člověk během několika minut převezen z trestanecké kolonie do nemocnice, kde je mu poskytnuta potřebná péče. Pouze v případě, že by si delikvent způsobil zranění sám nebo se pokusil o sebevraždu, mu pomoc není poskytnuta. Je totiž třeba, aby se naplnilo jeho karmické předurčení.

Základním zákonem nápravy je pravidlo, že pouze vnitřní změnu k lepšímu, v důsledku uvědomění si svých činů je možno považovat za odpykání trestu. Délka trestu proto není předem určena, každý si svým chováním určuje, jak dlouho bude vyhoštěn z civilizace. Tato změna je zjišťována zvláštními přístroji, které dokážou sledovat myšlenky trestanců a posoudit jejich nápravu.

Je-li konstatováno, že chybující člověk se dostatečně změnil, aby mohl žít znovu ve společnosti, je odvezen zpět a může si vybrat, kde chce dále pokračovat v životě. Většina navrátilců si obvykle vybírá odlišná místa pobytu, kde je nikdo nezná, neboť jejich dřívější přátelé obvykle vědí co se s nimi dělo a tito se po návratu velmi stydí za svůj dřívější život.

Trestné činy u příslušníků rodin, nebo činy páchané v organizované skupině se nevyskytují, neboť soužití rodiny je považováno za základní povinnost a všichni rodinní příslušníci mají k sobě úctu a odpovědnost. Trestných činů se dopouštějí převážně jedinci, kteří přicestovali z jiných planet, vrátili se z dlouhých cest po Vesmíru, přišli za různých okolností o své rodiny a přátele nebo trpí nějakou duševní poruchou. Vzhledem k tomu, že své duše si nevybíráme, ale ony si vybírají nás, mohou být i na vyspělejších planetách jedinci s dušemi na nižším stupni vývoje, které se mají během života zdokonalit nebo je jim kriminální život karmicky určen. Na základě karmických zákonů se však obvykle na vyspělejších planetách rodí lidé, kteří zde již žili, nebo kteří si toto vtělení do dokonalejší společnosti zasloužili.

Ve srovnání s pozemskými poměry je kriminalita na vyspělých planetách výjimečným a ojedinělým jevem, činů proti zákonům Stvoření se dopouští jen několik jedinců z celé planety. Největší problémy nastávají na planetách v přechodném období, těsně po zapojení planety do Kosmického společenství, když je na planetě jen menšina vyspělých jedinců, dodržujících zákony Stvoření. V této etapě mají Kosmičtí strážci nejvíce práce s převýchovným procesem, který musí proběhnout velmi rychle, v rámci několika generací. Nepřizpůsobiví jedinci musí ukončit v nejhorším případě své inkarnace, i když způsob tohoto zakončení je obvykle ponechán na svobodné vůli jedinců. Kriminální živly obvykle končí sami jako oběti jiných kriminálníků.

133.9 Zdravotnictví a prevence.

Také obyvatelé vyspělých planet jsou smrtelní a mohou ochořet. Jejich délka života je vzhledem ke změněným způsobům výživy a dokonalé zdravotní péči několikanásobně delší, jako na Zemi a dosahuje obvykle 500 – 1000 našich let. Za tuto dobu pochopitelně nabudou mimozemšťané mnohem více znalostí a zkušeností, takže jsou to obvykle dokonalé bytosti, které se dále vtělují již jen proto, aby působili jako učitelé a misionáři na méně vyspělých planetách. Jejich dokonalost jim umožňuje se již nevracet do hmotných těl, přesto se však záměrně vtělují. Reinkarnace a věčný život duše je pro ně zcela samozřejmým faktem. Vše podléhá karmickým zákonům a duše jedince postupuje na vývojovém žebříčku nezadržitelně vpřed do vyšších dimenzí ke svému Stvořiteli.

Vyspělé bytosti jsou zpravidla přizpůsobeny rostlinné stravě, některé zvláště vyspělé civilizace však již mají zažívací ústrojí natolik zjednodušené, že jsou schopni přijímat pouze tekutou nebo polotekutou potravu, téměř bez výměšků a ti nejvyspělejší dokáží využívat pouze kosmické energie známé jako životní energie. (Nehmotné bytosti).

Protože zde fungují podobné mechanismy jako na Zemi, získávají i vyspělé civilizace odolnost vůči mikroorganismům, která je vzhledem k mezihvězdným cestám rozšířena i na organismy jiných planet. Mimoto tyto civilizace již znají způsob, jak zvýšit přirozenou obranyschopnost organismu, takže pojem infekčních onemocnění a epidemie je u nich prakticky neznámý.

Případné mechanické úrazy nebo nedostatečnou funkci některých orgánů řeší umělými náhradami, které jsou schopny zabezpečovat veškeré funkce organismu, mimo mozku. Některé “náhradní” orgány je možno vypěstovat metodou klonování a procesy jsou řízené genovou manipulací, což není nic jiného, než program dělení buněk – obdobný programu v počítači.

Mimozemšťané svůj zdravotní stav pravidelně kontrolují, k čemuž používají domácí analyzátor napojený na počítač. Jedná se o jednoduché snímací zařízení, které registruje energetické pole lidského těla a jeho změny oproti normálu. Toto zařízení dokáže odhalit i blížící se závažnější poruchy organismu. Pokud jde nemoc odstranit harmonizací čaker a úpravou bioenergie, provádí se to obvykle na domácím přístroji, podobném pozemskému soláriu. Díky těmto opatřením netrpí mimozemšťané častými chorobami, neboť nemoc léčí vlastně před jejím propuknutím.

Pro závažná onemocnění, která si obyvatelé obvykle přivážejí po pobytu na méně rozvinutých planetách, nebo pro poúrazové stavy, jsou zřízeny dokonale vybavené nemocnice, kde vzhledem k počtu pacientů má každý pro sebe zařízený samostatný pokoj, vybavený potřebnými přístroji, připomínající však spíše komfortně zařízený pokoj v běžném bytě. Pobyt v lékařských zařízeních však netrvá dlouho, jednak je regenerace organismu rychlejší a po odeznění akutního nebezpečí jsou pacienti převezeni domů, kde jejich stav sledují přístroje napojené na počítače v nemocnici a lékaři přicházejí pouze na kontrolu. Bylo totiž zjištěno, že domácí prostřední podporuje urychlení léčby, zejména z psychologického hlediska, neboť pacienti si už nepřipadají jako nemocní.

133.10 Kultura – umění.

Vzhledem ke krátkosti povinné pracovní doby mají obyvatelé vyspělých planet většinu dne k dispozici. Volnou dobu tráví všichni dle svých zájmů. Obvykle pracují 1- 2 hodiny na svém pozemku, při péči o vlastní zeleninovou zahrádku, květiny a další plodiny. Stejnou dobu věnují i dalšímu vzdělávání, obvykle za pomoci domácího počítače. Samozřejmě, že ti, kteří pečují o děti, věnují podstatnou část svého dne právě jim.

Ostatní část volného času je věnována oblasti, kterou nazýváme kulturou. Mnohem více obyvatel, než na Zemi, je v tomto směru aktivních a nejsou pouhými konzumenty. Také jednotlivá odvětví kultury jsou poněkud odlišná od pozemských zvyklostí. To již přímo souvisí s vyšší inteligenční úrovní, vyšším vzděláním a delší kulturní tradicí mimozemských civilizací.

Přednost v kulturních aktivitách u mimozemšťanů mají hudba, malířství a literatura. Mimozemšťané již dávno odhalili působení umění na člověka, vliv tvarů a barev u obrazů a soch, vliv melodií i vibrací jednotlivých nástrojů v hudbě a vliv slov zejména v uměleckém přednesu básní. Souhrnně můžeme říci, že všechny tyto vlivy vlastně představují vliv vibrací na lidskou auru-duševní tělo. Barva je vibrace, zvuk je vibrace a i tvar předmětu dává charakteristické změny vibracím okolního prostoru, nehledě na to, že všechny předměty mají v sobě zaznamenány i emoce a myšlenky tvůrce, které jsou také vibracemi. Právě každý vjem a dojem z uměleckého díla je představován celým komplexem vibrací. Je také pochopitelné, že každé dílo působí na každého jinak, protože každý má jinou auru, jinou duši a různě citlivé vnímání.

U vyspělých civilizací existují podobná kulturní zařízení, jako na Zemi. Pouze biografy, jak je znáte na Zemi, již neexistují, filmové umění je již předváděno pouze v rámci televize, která se svými technickými možnostmi vyrovnala s filmovou technikou a proto kina postupně zanikla.

Klasické divadlo, zejména opera a balet, zůstává ve stejné podobě i u mimozemšťanů, živé umění má totiž výraznější emotivní působení než umění reprodukované technickým zařízením. I zde se však vyspělejší technika projevuje zejména při scénických efektech, kde se používá holografie, laserové projekce a jiných vymožeností, které usnadňují rychlou změnu scény.

Větší zájem je možno zaznamenat i u nejrůznějších druhu “živé” hudby, zejména u hudby klasické neboli vážné, jak ji nazýváme my. Naproti tomu úplně vymizely různé hudební směry dnešní doby, jako rock, metal a podobné “tvrdé” druhy, v hudbě převažuje melodie a zejména druh nástroje. Používají se strunné i žesťové nástroje podobné pozemským a pochopitelně i nejrůznější klávesové nástroje, které nahrazují, podobně jako u nás, celé orchestry.

Mimozemšťané znají i pozemské skladatele, neboť vývoj naší civilizace sledují již po statisíce let a náš vývoj je zajímá. Jak je známo, do tohoto vývoje však téměř nezasahují.

Z pozemských skladatelů, které známe i my, se jim líbí zejména Mozart, Chopin, Beethoven a italští mistři. Soudobá hudba skládaná mimozemskými skladateli by se zcela jistě líbila i nám, pouze bychom asi neslyšeli některé tóny, neboť sluch mimozemšťanů má obvykle vyšší rozsah, zvláště u horní hranice, kde vnímají zvuky až do 100 tisíc Hz. Mimozemská hudba působí i přímo vibračně, proto se podobá etnickým hudbám, zejména indické a tibetské hudbě.

Mnoho mimozemšťanů se věnuje hudbě aktivně, jako skladatelé a interpreti a často si vlastní skladby přehrávají na setkáních přátel, ve svých domovech. Kdo se nemůže osobně zúčastnit, může se připojit pomocí svého multimediálního počítače, pochopitelně za souhlasu interpretů. Počítače jsou používány rovněž při tvorbě malířské a sochařské, kdy veškeré přípravné práce a modely lze simulovat pouze za pomoci počítače, případně holografického projektoru. Výsledné dílo je však již ruční prací autora, který společně s hmotou předává dílu i své pocity a myšlenky. To je ten pravý důvod, proč má hodnotu i jako kopie, což platí i pro hudební produkce.

133.11 Náboženství a církve.

Mimozemšťané uznávají bez výjimky existenci Boha, ve smyslu Stvořitele a nejvyšší řídící bytosti

. V dávných dobách existovaly i na jiných planetách církve a modlitebny nejrůznějšího druhu, postupně však s vývojem poznání, že Bůh je přítomný ve všem, všude a v každém čase, zanikly církve, kněží i modlitebny s obřady a mimozemšťané navštěvují kostely a katedrály, pokud byly jako památky zachovány, pouze jako místa k osobní meditaci a spojení s Bohem.

Vyspělejší civilizace dospěly k názoru, že spojení s nejvyšší bytostí lze dosáhnout kdykoliv pouhým přáním a soustředěním se na toto přání. K tomuto soustředění napomáhají stejně jako na Zemi nejrůznější modlitby, vyjadřující přání, prosbu či touhu po něčem prospěšném. Obvykle se jedná o obecné touhy, související s dalším životem, neboť běžné potřeby jsou bez problémů zabezpečovány společností. Pochopitelně nemá nikdo žádná negativní přání vyplývající z negativních vlastností, jako je závist, touha po odplatě apod. Toto spojení s Bohem – Stvořitelem je vysvětlitelné zcela přirozeně, jedná se o pouhé vibrační napojení na bytost nejvyšší dimenze, ke kterému je potřeba pouze klid a soustředění.

Funkci kněží, jako rádců, učitelů a utěšitelů, převzaly Rady moudrých, Rady starších nebo jinak nazvané sbory nejvyspělejších, nejvzdělanějších a nejspravedlivějších jedinců na planetě. K Radě se může každý obyvatel obrátit se svým problémem a je mu poskytnuto vždy nejlepší možné řešení.

V této době jsme sami bohužel svědky toho, jak se lidé pro odlišné náboženské názory již po staletí vyvražďují. Do těchto sporů však nikdy mimozemšťané nezasahovali a ani nezasáhnou, neboť lidé musejí sami poznat, jak pošetilé je jejich jednání.

V historii naší planety existují celá “temná období”, kdy např. inkvizice stíhala nevinné ženy, označované za čarodějnice jenom proto, že svojí duchovní úrovní a znalostmi zpravidla vysoce převyšovaly inkvizitory – nástroje samolibosti, ješitnosti a hlouposti mocných. Avšak – nic nového pod sluncem. I dnes jsou autoři a interpreti nových, revolučních myšlenek pronásledováni a zesměšňováni, nyní již jen s odkazem na neomylnou vědu. Snad je třeba se ještě zmínit o tom, že vyspělé civilizace neuznávají žádné “akademické” tituly a úroveň vzdělání hodnotí pouze dle praktických výsledků toho či onoho jedince. Z toho důvodu neexistují ani žádné stálé vědecké disciplíny nebo ústavy, přijde-li někdo s novým objevem či myšlenkou, poskytne mu Rada moudrých veškerou pomoc k dokončení jeho díla a případný neúspěch nemá rovněž vliv na další práci objevitele, neboť každá cesta k pokroku je dlážděna kameny omylů.

Filosofie mimozemšťanů.

12. Vznik a vývoj Vesmíru.

Filosofické názory na vznik a vývoj Vesmíru se vyvíjely u mimozemšťanů podobně jako na Zemi. Také u jiných civilizací vznikala náboženství, uctívající Boha nebo různá božstva, Stvořitele a různé jiné bytosti, které stvořily Vesmír a jeho obyvatele a řídí veškeré dění. Vývoj těchto názorů byl podobný jako na Zemi, a proto lze usuzovat na to, že se zřejmě jedná o vývoj zákonitý, kdy si bytosti postupně uvědomují svůj původ a smysl života.

O mnoha podrobnostech se však nelze zmiňovat, neboť každý má právo na to, aby sám došel ke správnému názoru na Vesmír a Boha. Můžeme konstatovat, že vesměs všechny vyspělé civilizace uznávají jediného Stvořitele, bytost či inteligenci, která je řídícím elementem celého stvořeného světa. Tato bytost je nepoznatelná a její existenci lze potvrdit snad jen za pomoci jejích projevů. Tato inteligence je nedílnou součástí celého aktu Stvoření a nemůže ani zaniknout, neboť i pro ni platí zákon o zachování hmoty a energie. Veškeré konání nejvyšší bytosti se řídí základními Zákony stvoření, o kterých jsme se již zmiňovali. Tato bytost uvolňuje elementy své podstaty ve formě duší, tj. vědomí, které se za pomoci karmického vývoje ve hmotném prostředí zdokonalují. Toto zdokonalení by nebylo bez pobytu “ve hmotě” možné, neboť základem procesu sebezdokonalování a sebepoznávání je řešení nepředvídatelných a nových situací.

Zpětná vazba je tvořena porovnáváním činů bytostí se zákony Stvoření. Toto probíhá automaticky a nepřetržitě. Zcela zákonitá se zde zdá i skutečnost, že si nepamatujeme po dobu existence ve hmotném těle zážitky z minulých životů. Tyto zkušenosti by mohly ovlivňovat naše rozhodování v současném vtělení, takže by vlastně nedocházelo k dalšímu poučení z nových situací a nutnosti rozhodování. Způsob řešení všech situací, kde je nutné rychlé rozhodnutí, závisí totiž na našich zkušenostech, a to i těch latentních, z minulých životů, které jsou obsaženy v dědičné paměti a jejich použití nazýváme obvykle intuicí. Také většina zvířat dokáže využívat tyto skryté informace, u nich pak hovoříme o pudovém chování. V obou případech se však jedná pouze o neuvědomělé čerpání informací z “vnější paměti”, morfogenetického pole nebo jinak nazvané “dědičné” paměti duše. Vyspělejší a dokonalejší civilizace zpravidla uznávají jednoho tvůrce Vesmíru, resp. nekonečně mnoha vesmírů v různých dimenzích – podle mimozemšťanů totiž není jen jeden Vesmír, který např. my pozorujeme svými dalekohledy, ale je nekonečně mnoho různých vesmírů v časově nebo rozměrově posunutých dimenzích. Přechod mezi těmito vesmíry resp. dimenzemi je možný a je také používán mnoha vyspělými civilizacemi. Jednotlivé vesmíry řídí obvykle nehmotné duchovní bytosti nejvyšší dimenze.

V další sestupné hierarchii se dostáváme až ke Galaktickým radám (Vysokým radám), které řídí chod jedné nebo více sousedních galaxií a jsou vedeny hmotnými bytostmi “třetí kategorie”, porovnatelnými s různými historickými duchovními posly, jako byli Budha, Ježíš Kristus, Mohamed, Baha-u-láh nebo v dnešní době Orton duchovní ručitel naší Galaxie.

Galaktické radě podléhají “Rady moudrých” resp. “Rady starších” jednotlivých planet, které se mohou řídit doporučeními Galaktické rady, Vysoké rady. Vše ve Vesmíru má tedy svůj řád a organizaci a vše podléhá základním Zákonům stvoření.

133.13 Názory na vznik a vývoj života.

Mimozemšťané již dávno opustili vývojovou teorii podobnou Darwinově a přijali teorii stvoření života nejvyšší duchovní bytostí – Stvořitelem. Na základě této teorie vzniká nejprve hmotný svět: hvězdy a planetární systémy, kam po vytvoření vhodných podmínek pro existenci života je život dosazen vyšší mocí. To je úkolem vyšších duchovních bytostí tzv. tvůrců, kteří vybírají vhodné druhy rostlin a živočichů k osídlení planet. Cílem je neustálé rozšiřování života ve Vesmíru. Po “oživení” planety je nepřetržitě sledován vývoj její flóry a fauny a jsou prováděny nutné zásahy do vývoje – šlechtění druhů. Totéž se před miliony let dělo i na Zemi a v jisté formě probíhá dosud.

V říši rostlin a živočichů platí poněkud odlišné zákonitosti jako u vývoje lidské rasy a zde skutečně platí některé prvky evoluční teorie o vývoji druhů. Skeptikové a materialisté mohou namítat, že celý proces musel mít kdysi počátek a že první živé formy vznikaly samovolně za příznivých podmínek. To je však základní omyl, který již vyspělejší civilizace pochopily: jednak Vesmír nemá počátek a konec, neboť je věčný, a proto je také život věčný, a dále není možné, aby různé formy života vznikaly samovolně, neboť vše podléhá řízení vyšší inteligence.

V případě vznikání různých forem života v podobě hmotných těl stejně jejich oživení a funkce závisí na seslání životní energie (duše) do tohoto těla. Mimozemšťané pochopili, že jedním z vesmírných zákonů je i princip souvislosti, který vylučuje jevy náhodné a říká, že každý jev má svoji příčinu v poznaných nebo nepoznaných souvislostech. Jsou však i příčiny nepoznatelné, které nazýváme obvykle vůlí Boží.

S principem souvislosti je spjat i zákon rovnováhy, na základě něhož má každá akce za následek vznik reakce, působící v opačném směru. Toto platí pro jakékoli síly a jevy, včetně sil duchovních a dalších “nehmotných” vlivů. Platí to i pro jakýkoliv rozměr nebo množství jednotlivců, všechny jevy se odlišují pouze dobou, po které nastává reakce. V zásadě by se dalo i říci, že veškeré dění probíhá formou periodických kmitů mezi dvěma krajními polohami, což lze při analýze každého jevu konstatovat. Některé periody však jsou tak dlouhé, že je nedokážeme postřehnout, proto jevy hodnotíme jednostranně.

Z našeho pohledu známe dobře hmotu, jako fyzikálně zjistitelnou substanci a energii, která je jen “jemnější formou“ hmoty. Teoreticky známe i antihmotu, která je hmotou s opačným znaménkem.

Stupeň poznání základních vesmírných zákonů a jevů je i u vyspělejších civilizací různý. Podle stupně vyspělosti ovládají i různým způsobem procesy ve hmotě. Zneužití znalostí a schopností je zde téměř vyloučeno, neboť nad každou civilizací má dozor jiná civilizace, která dosáhla vyššího stupně poznání. Čím vyšší vývojový stupeň, tím striktněji jsou dodržovány “Boží zákony”. Je pochopitelné, že základem pro řízení musí být informace, které někdo kontroluje a vyhodnocuje. Veškeré informace o všem dění ve Vesmíru má vždy jen Stvořitel, který zodpovídá za dění v oblasti jím stvořené.

Nyní jste se seznámili s organizací a životem na vyspělejších planetách Kosmického společenství, kam snad budeme brzy zařazeni. Ve srovnání se skutečností, která dosud panuje na naší planetě, nezbývá než konstatovat, že budeme muset změnit téměř všechny oblasti našeho života a zejména sami sebe.

Praktický návod, jak zvládnout přechod do Kosmického společenství, je bohužel závislý na každém z nás. Bohužel píši proto, že základem přerodu je duchovní proměna lidí, změna charakterových vlastností, změna stupnice hodnot a úplná změna zažitých společenských zvyklostí, což je vše jen obtížně změnitelné.

133.14 Poselství mimozemšťanů.

Toto mé sdělení je první a úvodní informací o změnách, které musí na Zemi nastat, má-li pokračovat vývoj civilizace na této planetě. Základem těchto změn je změna myšlení a jednání lidí. K této změně je nutné, aby většina obyvatel pochopila, kde jsou chyby v dosavadním společenském systému, který panuje na Zemi a tyto chyby postupně odstranila. Není žádná jiná cesta k záchraně lidstva než ta, kterou jsem naznačil v této knize.

Všem zájemcům o podrobnější informace sděluji, že vyjdou v nejbližší době i další publikace na toto téma. K tomu však potřebuji Vás – dobrovolné nadšence, kteří již pochopili ohrožení planety Země a pomohou tyto informace rozšiřovat, bez ohledu na riziko vlastního postihu ze strany dosud vládnoucích Sil temna.”

Zdroj: www.vesmirni-lide.cz