Planeta NEAT

Jiří Wojnar

ČÁSTEČNÝ ZÁZNAM ROZHLASOVÉHO POŘADU

James McCanney ve vysílání 27. února prohlásil, že pořadu naslouchá i spousta vědců z NASA. V průběhu relace byla kapacita přístupu k serveru přetížena stále rostoucím počtem posluchačů.

Úvodem profesor McCanney vyslovil kompliment „amatérským vědcům, kteří na svých internetových stránkách odhalili skutečnost, že NASA manipulovala fotografie.“

Ve shrnutí momentální situace pro nové posluchače profesor McCanney řekl: „V naší sluneční soustavě se právě teď děje něco velkého a týká se to všech planet. Kdykoli se může zformovat nová planeta, a takovou novou planetou zřejmě je NEAT V1.“

„Nukleus (skutečné pevné jádro) této ´komety´ má pravděpodobně asi stejnou velikost jako planeta Merkur. Protože se nachází na svislé oběžné dráze (takřka kolmé k ekliptice) nebude působit v gravitačním smyslu, ale pravidlem ve sluneční soustavě je dálkové ovlivňování.“

„Bylo možné pozorovat reakci mezi Zemí a kometou NEAT V1 a NASA zablokovala zveřejnování dat SOHO, protože snímky zjevně neukazovaly to, co se očekávalo. Kometa předváděla věci, které neměla dělat.“

„Veškeré informace dodávané satelity o slunečním větru a podobně, vykazovaly odlišné hodnoty. NASA tato data ukrývá. O to se stará skupina vědců, kteří jsou velmi dobrými… lháři. O těchto datech nepadlo ani slovo.“

DEZINFORMACE NA INTERNETU

Profesor McCanney varoval, aby si lidé dávali pozor na internet: „Je tam spousta dezinformací. Existují spousty úředních stránek poskytujících klamné informace. V jedné z takových dezinformací, která se vynořila dnes, se tvrdí, že tuto kometu (NEAT V1) tvoří asi jen šest kilometrů velký kus skály.“

McCanney později zevrubně popsal jinou dezinformaci, zveřejněnou

v článku Lee Dye na ABCnews.com.

Dye cituje Davida Morrisona – zkušeného vědce, který hodně dlouho pracoval pro NASA, který kdysi prohlásil, že by se se Zemí mohl srazit asteroid a způsobit vážné problémy.
„Morrison je dnes už velmi starý muž – a oni ho zesměšňují. Proč? Vždyť jedinými zodpovědnými pracovišti, vystupujícími v tomto ohledu jménem NASA, jsou JPL a Goddard Space Center – tak proč ABC news, v souvislosti s možnou hrozbou, zneužívají Morrisonovo jméno?“ míní McCanney.

„Článek cituje i Lee Clarka – mimořádného profesora sociologie z Rutgers. Jak ten může hovořit o asteroidech? A kde vůbec je zodpovědný tým NEAT?“

„Píší tam, že už Clarke tvrdil, že k něčemu takovému může dojít v rámci tisíců či miliónů let, pokud taková situace vůbec nastane, ale to, o čem se článek vůbec nezmiňuje, je kometa NEAT!“

„Oni už dávno věděli, že je to velké – věděli, že to směřuje dovnitř (sluneční soustavy) a mlčeli. Proč? Protože jim bylo jasné, že lidé jsou dost chytří na to, aby se začali vyptávat a pídit po tom, co všechno tam venku ještě je, a co se stane, když se to dostane do blízkosti Země. To přece okamžitě pochopí i průměrný člověk.“

„Lidé přes to všechno zjistili, že kometa NEAT byla obrovská. Když můžete za bílého dne pozorovat kometu, která je navíc tak blízko u Slunce, musí být obrovská.“

„Dva a půl roku po překonání slunečního maxima Slunce doslova šílí. A jen tento týden tu byly asi čtyři komety, které přišly ze směru od Slunce.“

INFORMACE O „NEAT V1“

Později ve vysílání odhalil profesor McCanney důležité informace o průchodu komety NEAT kolem Slunce.

„Když byla nejblíž u Slunce (těsně po perihelu) byl přesně mezi ní a Sluncem Merkur. 19. února 2003 jsme pozorovali jakýsi mdlý přívěsek – elektronový paprsek spojující kometu s Merkurem. Merkur tehdy byl pravděpodobně tažen k ní a oplátkou přitáhl něco její hmoty.“

„Podobně bylo už 14. ledna 1998 v 09:40 UT vidět stopu sahající od Slunce až k povrchu Venuše. Šlo o jakousi rouru, tvořenou pozitivně nabitými částicemi, vyplněnou elektronovou plazmou. Vypadalo to skoro jako kdyby planeta měla chapadlo, podobné rameni chobotnice.“

PLANETA X

„Nic z toho, co tvrdí Zetatalk.com o objevení se planety X, neexistuje. Tato stránka byla byla zřízena jako jeden z hlavních zdrojů totální dezinformace. Cílem je, aby si všichni podvedení lidé, poté, když se všechno ukáže jako nesmysl, řekli: ´Nebudeme přece věnovat pozornost těm tlachům o planetě X. Vyprávějí je jen blázni, kteří údajně hovoří s mimozemštany.´ Připravovaná jarní „párty“, která pak zřejmě vypukne v národním i v mezinárodních zpravodajstvích, je od počátku navržena k diskreditaci planety X.“

SLUNCE A MODEL JADERNÉ SYNTÉZY

„Rád bych se teď zmínil o fúzním modelu Slunce a o tom, proč musí být stará verze, hovořící o jaderné syntéze v jeho centru nefunkční. Uvnitř Slunce neprobíhá jaderná syntéza, tedy gravitačně-tlaková tepelná expanze, jako u vodíkové bomby. Musí zde jít o jakýsi druh elektrické separace, o čemž svědčí i to, že Slunce opouští příliš málo neutrin.“
„Komety jsou elektrické výboje. Termonukleární reakci uvnitř Slunce popírají i záblesky energie ve sluneční atmosféře. Blesky na Jupiteru a Saturnu vytvářejí nosé kmitočty, v podstatě tak, jako Marconiho oscilátor. (Oscilátor Voyagera přestal fungovat poté, když se přiblížil k Jupiteru a příčinou muselo být elektrické pole – viz. fúze.) Tehdy jsem předpověděl, že Saturn bude vykazovat větší rudý posun těchto oscilací. Saturn je dnes mnohem aktivnější a obě planety vykazují fúzi. Ale fúze v jádru se do tohoto modelu nehodí. Není tam dostatečný tlak. Je tudíž jasné, že k termonukleární reakci dochází ve svrchní vrstvě atmosféry, a že to je elektrický jev. Elektrické proudy se ohýbají a jádra atomů, tavící se v jejich smyčkách, spouštějí termonukleární reakce, které se pak už udržují samy.“

POVĚTRNOSTNÍ ÚČINKY

„Odezvou na poruchy vyvolávané cizími tělesy v soustavě jsou rapidní změny pozemského počasí. Sluneční vítr totiž výrazně mění nastavení vzorce stratosférických vzdušných proudů, jet streamů.“

„Efekty vyvolávané kometami nás mohou ovlivnovat na ohromnou vzdálenost. Legendy Hopi říkají, že modré komety jsou nebezpečné.“

„Ve sluneční soustavě je celá řada různých objektů, včetně jednoho, jemuž se říká ´Enigma´ – jeho průchod zažijeme 10. března.“

Po zveřejnění celého přepisu pořadu bude tato stránka zaměněna za kompletní verzi.
(Omlouvám se za případné chybky, vzniklé vinou poněkud „horkou jehlou“ udělaného překladu … 🙂

gewo

WM magazin, 2003, www.mwm.cz

NEOBVYKLÁ KOMETA C/2002 V1 (NEAT)

autor: redakce

(v r. 2003 bude možná pozorovatelná pouhým okem i na denní obloze)

Schéma zachycuje průlet komety zorným polem koronografu LASCO C3 družice SOHO.

Objev komety

Dne 6. listopadu 2002 byla v rámci projektu NEAT nalezena nová kometa. Na potvrzení objevu se v několika následujících hodinách podílely tři evropské astrometrické stanice a mezi nimi i Hradec Králové. Pomocí 0,40-m Jan Šindel teleskopu, který byl v nedávné době vybudován společnými silami místní hvězdárny a planetária a Astronomické společnosti v Hradci Králové, bylo pořízeno 8 CCD snímků. Jejich proměřením se získaly přesné pozice, které významně pomohly při výpočtu první předběžné dráhy. S určitostí tak můžeme říci, že v krátké historii nového dalekohledu, se jednalo o zatím největší úspěch při follow-up pozorování nových malých těles Sluneční soustavy. Více podrobností ohledně objevu můžete nalézt v EAI 553 z 12.11.2002.

Neobvyklá kometa

Již od počátku bylo zřejmé, že se kometa pohybuje po zvláštní dráze. Atypická je především vzdálenost v přísluní, která činí pouhých 0,09 AU. To znamená, že při největším přiblížení bude kometu od Slunce dělit zhruba 14 milionů kilometrů a stane se tak v ranních hodinách 18. února 2003.

Pro porovnání, střední vzdálenost Země od Slunce je 1 AU. Z toho tedy vyplývá, že kometa bude opravdu velmi blízko naší hvězdě. Vzhledem k této skutečnosti můžeme s velkou pravděpodobností očekávat destabilizaci kometárního jádra. Především bouřlivá aktivita a silné gravitační síly budou zřejmě stát u rozpadu jádra na menší fragmenty nebo v horším případě u celkového zániku.

Kometa strmě zjasňuje

Do té doby se však můžeme těšit pěknou kometou, která neustále zjasňuje. Navíc zjasňování je strmé jak dokládají mnohá pozorování. V objevu měla jen 17. mag., ale během měsíce dosáhla téměř neuvěřitelné 11. mag. a stala se vizuálně dosažitelnou i menšími přístroji.
Nicméně zcela nejlepší období viditelnosti nastane až počátkem ledna. Na večerní obloze v souhvězdí Ryb. Pokud bude pokračovat výrazné zjasňování, již ve druhé polovině měsíce by ke spatření komety mělo postačovat pouhé oko. Nicméně ve stejném období se začnou výrazně zhoršovat přirozené pozorovací podmínky.

Jasná kometa na denní obloze

Jak se bude blížit průchod přísluním, ještě více zrychlí svůj pohyb k západu a přejde na denní oblohu. Zde na několik dní mizí z dohledu. Avšak znovu by se mohla objevit asi na tři dny v období kolem přísluní a to v blízkosti Slunce!

Ano, je to tak, pokud se nerozpadne dříve než předpokládáme, bude viditelná i přes den! Což je velmi vyjímečná a nevšední událost, která se v průměru stává tak dvakrát za století.
Zatím předběžné odhady odvozené ze současných pozorování ukazují na maximum asi -7 mag.!
V případě nepříznivého počasí můžeme 18.února sledovat celou událost na snímcích pořízených korografem LASCO C3 družice SOHO, které jsou přístupné on-line na adrese http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime.
Snímky se však vyplatí sledovat i při případném rozpadu komety, mohli bychom totiž spatřit celou spršku úlomků.

Podle předběžné dráhy je zřejmé, že v polovině února roku 2003 projde periheliem ve vzdálenosti pouhých 0,09 AU !!! Pokud budeme počítat s H=11 mag. vyjde nám maximální jasnost na 1,0 mag. Takže bude vidět i na denní obloze v těsné blízkosti Slunce, tedy minimálně na počítačových monitorech.

Kometa na fotografiích

Colorado – 10.2.2003 / Rakousko – 9.2.2003

Německo – únor 2003 /Rakousko – únor 2003

Španělsko – únor 2003

NEAT – NENÍ TO ZA NÁMI !

autor: redakce

Kometa NEAT V1 2002

Na pokraji konstelací Taurus/Orion zjistil tým NEAT 6. listopadu 2002 novou kometu. Kometa označená jako C/2002 V1 (NEAT) měla magnitudu 16, vykazovala koma o velikosti 0,4′ a chvost o délce 0,4′ směřující k p.a. 250°. Z aktuálních prvků (ukazujících, že obíhá Slunce po eliptické dráze při periodě asi 40 000 let) vypůývalo, že kometa bude nejblíž u Slunce (na 0,1 AJ) 18. února 2003 (IAUC 8010/11). Bylo tedy velmi nejisté, zda toto blízké setkání vůbec přežije, protože se kvůli zdánlivé absolutní velikosti, přibližně 11,5m, jevila na hranici limitu „přežití“ definovaného empirickou analýzou Johna Bortle. V průběhu předpokládaného vývoje ovšem její průměrný jas mohl v přísluní dosáhnout maximální hodnoty až 1 – 2m při 5° chvostu. Celková délka měla být v těchto dnech asi 6°. V rámci uvedeného scénáře měla být od konce ledna do počátku března jasnější než 10m a jasnější než 6m v období od 12. do 23. února. Dalo se očekávat, že zorného pole středoevropských pozorovatelů zmizí okolo 10. února při předpokládané sluneční depresi o velikosti pouhých 12° .

Ale z komety NEAT se proti všemu očekávání vyklubalo veliké překvapení. Pozorování od poloviny listopadu 2002 ukazovala kometu nad očekávání jasnější. Michael Jäger, který ji fotografoval už 11. listopadu, odhadoval jas jejího 1,5′ jádra na 14.0 +/- 0.5m – tedy o jednu celou magnitudu více, než se očekávalo.

Jas komety v následujícím týdnech rychle vzrůstal. Kdyby zjasňování pokračovalo stejným tempem až do přísluní, dosáhla by magnituda hodnoty15! Bylo zřejmé, že se kometa buď rozpadne na kusy anebo dojde k prudké změně vývoje jasu. Druhá možnost nastala okolo 5. ledna, když kometa již dosáhla 7,5m. V příštích týdnech (až do data přísluní) klesal faktor aktivity n až na třetinu počáteční hodnoty k předpovězenému maximálním jasu. Jas pak až do doby, kdy okolo 12. února zmizela z večerní oblohy, opět nepřetržitě narůstal, až dosáhl magnitudy 3,5. V těchto dnech některé hlášené vyšší odhady jasu už nebyly spolehlivé kvůli rapidně upadajícím pozorovacím podmínkám.

Koncem listopadu vykazovalo plyny obklopené jádro komety průměr „jen“ 1,5′ (80 000 km). Při nejvyšší pozorované aktivitě (kdy vzdálenost mezi Zemí a kometou v období před perihéliem kolísala mezi pouhými 0,80 a 0,95 AJ) narostlo na 13′ (450 000 km). Později se opět zmenšilo, protože sílící sluneční vítr zřetelně redukoval jeho aktivitu. Než kometa zmizela z temného nebe téměř všichni pozorovatelé odhadovali průměr koma na méně než 5′ (přibližně 150 000 km); odvození přesnějších hodnot bylo kvůli nepříznivým podmínkám nemožné.

Samotné jádro bylo samo o sobě jen slabě zhuštěné (DC 3-4), až do změn ve vývoji jasu. Ústřední kondenzace byla tou dobou rozpoznatelná v teleskopech jen mdle. V následujících týdnech koma zhoustlo, začala stále výrazněji vystupovat centrální kondenzace a mdlé falešné jádro. Počátkem února už bylo jádro komety vysoce zhuštěné (DC 8) a jevilo se v binokulárech téměř jako „rozostřená hvězda“. Teleskopy bylo pozorovatelné dominantní, hvězdě podobné falešné jádro, umístěné v ohnisku parabolicky formovaného koma, které bylo jen o málo jasnější než ohon rozprostírající se z jeho plné šíře. V posledních dnech hodnota DC mírně poklesla, nejspíš kvůli rostoucímu jasu koma. První vizuální pozorování chvostu bylo hlášeno na přelomu roku 2002/03, ale nápadnějším a také delším se stal teprve od 20. ledna. Poslední odhady z přiměřeně tmavých lokalit ohlašovaly hodnoty kolem 3° (7 mil. km). V některých případech pozorovatelé sice hlásili délku 5°, ale všechny odhady nad 5° nejsou příliš pravděpodobné.

Představu o velikosti koma tohoto giganta si můžete udělat podle následujícího obrázku.