Narazil jsem na zajímavý web zaměřený na podobné témata jako je tento náš web. Mimo jiných zajímavých článků a odkazů, jsem narazil na články o Nibiru. Jsou v nich zajímavé postřehy a nedalo mě, musel jsem je tu uveřejnit, protože není špatné seznámit se i s jinými názory a postřehy.
http://vacek.osoba.cz/planeta-bohu
PLANETA BOHŮ
NIBIRU
NIBIRU
Slíbil jsem, že o Nibiru napíši samostatný článek, tak jsem se na to vrhl. Toto bude trochu jiné podání než ho znáte z jiných webů. Protože se budu snažit najít i jisté mystické spojitosti. Také je to balancování na set sakra tenké hraně ostří, protože nic než hypotézy nemáme, faktů je velmi, velmi málo. To ale neznamená, že by žádná nebyla ba naopak jen jejich výklad směřuje mnoha směry.
Jistý Zacharia Sitchin, dalo by se říci konkurent největšího spisovatele faktu Von Danikena přišel při studii jistých sumerských textů se zajímavou hypotézou. Dle jeho mínění existovala planeta Nibiru, později přejmenovaná na Mardukovu planetu. Z této planety měli přijít bytosti Ananuikové ti z nebes a geneticky manipulovat DNA našich blízkých příbuzných, opiček. Inu dobrá tedy oni zaseli sémě a stvořili člověka. Myslím, že nejvíc pan Sitchin čerpá z Enuma Eliš ( Když nahoře). Tam se o příchodu a stvoření prvních lidí povídá. Z těla Tiamat, kterou spoutal Marduk vznikla země a z krve Kingu lidé. Krve Kingu … DNA ? Možná tak pan S. přišel na tuto doměnku.V Necronomiconu se píše , že krev Kingu a tělo Tiamat jsou příčinou naší nedokonalosti.
Dobrá jedeme dál Nibiru má zatraceně vzdálené apogeum. To je nejvzdálenější bod dráhy nebeského tělesa od Matičky Země a zdá se, že zatraceně blízké perigeum tak blízké, že příchod této planety do Sol není nic příjemného. Pro demonstraci si představte, jak na nás působí síla Jupiteru … to není moc příjemná představa že ? když i Měsíc udělá takový bugr s přílivem a odlivem. Prostě suma sumárum Země by vypadala nejspíše jako ve Zjevení svatého Jana. ( jsem hrdý na to že můj jmenovec sepsal zrovna tuto pasáž v Bibli, něco to asi vypovídá ehm ). Věc co pramení z velké vzdálenosti je následující. Hrozně dlouho by dotyčnému tělesu trvalo udělat jeden cyklus. Cca 2500 let. Takže tato Mardukova planeta se vrací jednou za 2500 let, nebo už se nevrací ?
Pokud je pravda, že Nibiru existuje, tak se to prý dozvíme brzy. A tady už budu na tak tenkém ledu, že se probořím během vteřiny. Všude kolují zvěsti o apokalypse o změně o konci věků. Mayové stanovili toto datum na 21.12. 2012. Buď je již nebavilo psát kalendář tak dlouho dopředu, nebo se něco podělá. To, že se něco podělá tam mám pocit i naznačili. V té době mají být planety v zajímavém postavení, křížem. To už samo o sobě je síla, další zajímavá věc je , že na 2012 by se dalo odhadovat i přiblížení Nibiru. 2012 má nastat nový Aeon. Lovecraft stvořil entitu YOG SOTHOTH v překladu by to měl být Aeon Thotha. Paranoikům a fantastům jako sem já už asi začíná docházet co si myslím. Yog Sothoth je symbolizován jako koule těchto koulí by mělo být 13 ,,, takže počítejme spolu Merkur ,Venuše ,Země ,Mars ,Jupiter ,Saturn ,Uran ,Neptun ,Pluto ,Charon ,Slunce ,Měsíc ,Nibiru. Dobrá řeknete si Pluto a Charon jsou dvoj planeta a nyní už ani nejsou považovány za planety spíše planetky. V době Lovecraftova života bylo Pluto objeveno, píše o něm jako o Yuggotu. Obývaném hmyzí, bo Bůh ví jakou rasou, Mi-Go. Fofrem zpátky k YOG SOTHOTH. 13 koulí, 13 planet. Jak může skončit aeon a začít nový ? jedině tak, že se dokončí cyklus. Jedině tak že vše začne od začátku. Jedině tak, že se poslední planeta vrátí domů. Nibiru, že by byla poslední co má zakončit tento věk a začít věk nový ? Já vím je to čirá spekulace, ale co není že? O Lovecraftovi se kolují temné zvěsti, co věděl ví jen on sám a z míst kam se odebral to asi jen těžko sdělí. Faktem je, že byl ve spojení se společností Golden Dawn ( Zlatý úsvit). Dalším faktem je, že jeho otec byl taktéž v jistém řádu. Zabývajícím se mystikou a historii. Mohly se dostat k spisům a vědění, které ani ti nejzapálenější badatelé nikdy neprostudují. Nibiru vždy když se objevila znamenalo to ohromný převrat. Opravdu nový věk ( Aeon). Připisují se jí biblické potopy, nebo spíše Sumerské v Eposu o Bilgamešovi je potopa mnohem dřív než v té slavné Bibli Ooo vy zaslepení křesťané pranýřující každého s jinou vírou. Kdyby existoval před 6000tisíci lety copyright našli byste v Bibli kapitolu čerpáno z. Dobrá přestaňme štít oheň. Nibiru prolíná historii Země jako vlnící se had. Nejdříve srážka tělesa se Zemí, poté biblická potopa, narození Ježíše Krista. Podle spisů tu vždy byla přítomna tato planeta.
Pro ukázku předkládám sumerský reliéf který jsem našel na webu
http://www.greatdreams.com/eridanus.htm též zabývajícím se Nibiru.
Musel jsem si to hodně vykontrastovat a k svému údivu jsem našel 13 těles. A teď tedy co to znamená ? pak tedy znali již Sumerové planety za Saturnem ? Jak říkám čisté spekulace. Ale to nahoře opravdu vypadá jako schématický model Sluneční soustavy s jednou ?planetou? vyčleněnou mimo sféru.
A teď zase trochu střízlivěji k prostudování vám sem předkládám texty o Nibiru.
Prvý text je z českého překladu Enuma Eliš
Néberu — nechť pevně drží přechody nebes a země,
tak, že nahoře i dole je nikdo nepřekročí a na něj každý čekat bude!
Néberu jest jeho hvězda, jež na nebi jasně září.
Leží na křižovatce drah a ostatní jen na ni hledí
a takto praví: „Jméno toho, jenž středem moře neúnavně přecházel,
budiž Néberu, držitel středu!
Nebeských hvězd ať stanoví dráhy,
ať všechny bohy jako ovce popásá!
Kéž Tiámatu zdolá a její život nechť do nesnází padne, nechť je ukrácen!
Lidstvu věků budoucích, příštím dnům,
ať nezadržitelně vzdálena je, navždy ať zmizí!“
Protože stvořil nebesa a podsvětí dal tvar,
Pánem zemí všech ho nazval otec Enlil.
Druhý text je anglický překlad Enuma Eliš
Let his name be Nibiru, ‘the Seizer of the
For the stars of heaven he upheld the paths,
He shepherded all the gods like sheep !
He conquered Tiamat, he troubled and ended
In the future of mankind, when the days grow old,
May this be heard without ceasing, may it hold
Since he created the realm (of heaven) and Midst ’
her life,” sway for ever ! fashioned the firm earthy
A tady extrém doslovný přepis z Enuma Eliš ( u toho sem se zapotil)
šum – šu lu Ni – bi – ru a – hi – zu kir – bi – šu
ša kakkabani – ni – ša-ma-me al-kat-su-nu li-ki-il-lu
kima si-e-ni li-ir-ta-a ilani gim-ra-šu-un
lik-me Ti-amat ni-sir-ta-ša li-si-ik u lik-ri
ah-ra-taš niše la-ba-riš u-me
liš-ši-ma la uk-ta-li li-bi-il ana sa-ati
aš-šu aš-ri ib-na-a ib-ti-ka dan-ni-na
Jak vidíte správné jméno Mardukovi planety je Nibiru ne jak je v češtině zprzněno na Néberu. Také je trochu rozdíl v anglické a české verzi neboť Enuma Eliš je více spracování.
Necronomicon a jeho pojetí Nibiru
Necronomicon a 50 ka Mardukova je považován za nejautentičtější část celého N spolu s textem Magan což je trochu sprzněná verze Enuma Eliš a Ianina sestupu do podsvětí. Tím neříkám, že to není autentické, jak jsem řekl EE je mnoho přepisů. Co je Mardukova 50ka zač ? Byly to síly které pomohly spoutat Tiamat. Pokud vás zajímá detailnější rozbor 50ky doporučuji prostudovat The Necronomicon Spell Book což je manuál na práci s ní. Leč v angličtině. Pochopil jsem to, ale i já což o něčem rozhodně svěčí.
Toto je výňatek z EE
V nitru Apsú zrozen byl Marduk.
V nitru svatého Apsú zrozen byl Marduk.
Zplodil ho Ea, jeho otec.
Porodila ho Damkina, jeho matka.
Sál mléko z ňader bohyň.
Kojná, která jej hlídala, hrůznou ho naplnila vznešeností.
Nádherná je jeho postava, jiskřivý jeho pohled.
Mužný od svého zrození, nesmírně silný od samého počátku.
I uviděl ho Anu, zploditel jeho otce,
zajásal, rozzářil se, radostí se naplnilo jeho srdce.
Učinil ho dokonalým, obdařil ho dvojím božstvím.
Mnohem vznešenější, nad ostatní vynikal ve všem.
Nepředstavitelně dokonalé byly jeho údy.
Nemožno jest to pochopit, obtížno jest to uzřít.
Čtvero bylo jeho očí, čtvero jeho uší.
Když pohnul svými rty, oheň vzplál.
Čtyři uši vše slyšely
a čtyři oči vše viděly.
Povýšen byl mezi bohy, vynikající byla jeho postava,
obrovské jeho údy, od narození byl převeliký.
„Synáčku můj, synáčku můj!
Synu Slunce, Slunce bohů!“
Oděn je září deseti božstev, je jí celý pokryt.
Padesatero hrůz v sobě nese.
Celou tuto pasáž jsem zvolil záměrně, ale i když nejvýznamnější je až poslední věta. Ta vlastně říká, že Marduk sám je oněh 50 démonů. 49 démonem je Nebiru … což v EE jest Nibiru v češtině příšerně přeložené Néberu. To co Marduk vlastně byl zač říct nedokážu. 50 v jednom to jediné jest co nyní vím. Tímto chci říct, že netuším jak spojit Nibiru z EE a Nibiru v Mardukovi. Planeta přechodu, Démon střežící hvězdy …
Zase přišel čas na ukázku v praxi. Toto je převzato ze stejného portálu je to vyobrazení Marduka v celé jeho kráse. Co má kolem pasu ? napočítal jsem 12 velkých a 38 malých objektů. Těm co mají stejný problém s matikou jak já doporučuji spočítat to na kalkulačce a vyjde vám 50. Mardukova 50ka. Zase musím říct, že s jistotou bych toto mohl říct jen kdybych měl lepší foto toto je značně nečitelné.
Tak a jsme konečně u Necronomiconu dle Simona. Toto je doslovný přepis z Necronomiconu pasáž 50 jmen Mardukových.
Čtyřicáté-deváté jméno je NEBIRU
Duch brány MARDUKa. Řídí všechny věci v jejich cestách a pohybuje křížením hvězd podle způsobu známého Chaldejcům. Jeho slovo je DIRGIRGIRI a jeho pečeť je tato:
The Forty-Ninth Name is NEBIRU
The Spirit of the Gate of MARDUK, Manages all things in their ways, and moves the crossings of the stars after the fashion known to the Chaldeans. His word is DIRGIRGIRI and his Seal is this:
Teď si zase dovolím dupnout na praskající led. Řídí všechny věci v jejich cestách a pohybuje křížením hvězd. Když vyměníme hvězdy za planety což není zas takový přečin dostaneme… a pohybuje křížením planet. Planety v kříži. Úkaz logicky opakující se periodicky každých X tisíc let. Ten co má nastat již brzy 21.12.2012
V Necronomiconu se též píše, že není jen 7 sfér ( planet), ale že jsou i další o kterých je zakázáno mluvit. Tím narážíme na to, že znali i sféry za Saturnem. Náležícím NINIB (ADAR). Kde dlí strašliví IGIGI. Co ale dlí za Saturnem ? Něco příšernějšího než IGIGI ? třeba to je místo kde odpočívá starý had.
Co by mohlo být příčinou toho, že Nibiru nedorazí ? Všichni badatelé včetně mne se sekli. Nibiru není to za co jí považovali. Nebo a to je pro mne přijatelnější mohla být zničena. Pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je dost velký a značí, že muselo dojít k ohromnému impaktu, který roztrhal velké těleso na kusy. K tomu dodejme, že Venuše se točí opačně než jiná tělesa v Sluneční soustavě … proč ? Protože jí něco násilně přinutilo změnit rotaci. Že by se Venuše srazila s Nibiru ? Byla by to smutná správa a tragická zánik našich stvořitelů. Nebo aspoň učitelů. Neboť jak pravil Necronomicon oni a jejich učení přišli z hvězd.
Tento článek byl jen můj osobní názor a mé osobní poznatky. Originální v tom smyslu, že jsem na problematiku Nibiru nekoukal jen z pohledu direktivně zaměřeného na Mezopotámii, ale i na spojitosti, které by Zacharia Sitchina či Ericha von Danikena nikdy nenapadly, protože přecejen mají jisté meze. Chci říct, že začátek nového Aeonu neznamená Apokalypsu jak někteří proklamují. Jedná se o způsob renesance. Kruh se uzavře a začne nová etapa věků, která skončí zase až planety dojdou do postavení kříže. Kdyby však velké těleso opravdu do naší Sluneční soustavy dorazilo, což se prý opravdu děje podle jistých výchylek v rotaci planet a změnách co se dějí v našem okolí. Byly by tyto jevy opravdu zkázonosné. Stačí se kouknout ven nezdá se vám, že se něco děje ?
Bůh ví, že bych se teď měl učit a né psát články o Nibiru a Necronomiconu, ale toto je takový nářez, že to nejde prostě nechat jen tak. Našel jsem toho tuny… tuny věcí který mě přinutily smát se jak blázen s čelistí u země. Něco co spojuje Lovecrafta a Babylon víc než kanagon prsty. To ale bude obsahem dalšího článku, který ale bude Azathoth ví kdy jelikož o tomto najít něco bude opravdu kříž.
I když jsem sem dal opravdu hodně toho co jsem vyčet z textů vydedukoval, prostudoval a pochopil ( sand) není na škodu mít i další zdroje.
Zecharia SITCHIN
CO KDYŽ
O vzniku světa jsou dvě verze – náboženská (stvoření) a materialistická. Je možné, že by nebyly ve skutečnosti v rozporu, až na postavu Pána Boha?
Americký vědec Zecharia SITCHIN (znalec klínopisných jazyků) začal vykládat vznik sluneční soustavy a lidstva podle prvních písemných památek lidstva (sumerských a bybylonských klínopisných tabulek) od r. 1976, kdy vyšla jeho první kniha „Dvanáctá planeta“ – nedávno se střídavým zdarem přeložená do češtiny. Studiem a porovnáním s biblí bylo zřejmé, že v bibli je obsažena řada údajů, převzatých se skreslením z původních sumerských originálů (tedy s přizpůsobením politickému účelu pro formování židovského národa).
Od té doby vydal Sitchin dalších pět knih „Schodiště do nebe“, „Války bohů a lidí“, „Ztracené říše“, „Když začal čas“ a „Kosmický kód“, spojených do cyklu Kronika Země a dvě další samostatně stojící knihy „Návrat ke Genesis“ a „Božská setkání“, které dokreslují a dokladují Sitchinův výklad.
Däniken na některé „divné“ skutečnosti upozorňoval, Sitchin je schopen jim dát vysvětlení. Věřit není nutno, ale zamyslet se je možno. Co je tedy v sumerských eposech napsáno?
Na počátku bylo slunce, u něj byly dvě planety – Mumu (dnes Merkur) a Tiamat. Pak se vytvořily další planety Lahamu (Venuše) a Lahmu (Mars) Kishar (Jupiter) a Anshar (Saturn) – ten měl satelit Gaga K nim se připojily Anu (Uran) a Ea (Neptun). Jejich dráhy ještě nebyly příliš stabilní. Z hlubin vesmíru se ke vznikající sluneční soustavě přiblížila „bludná planeta“ – Nibiru. Přitažlivost Neptunu zakřivila její dráhu dovnitř sluneční soustavy.
Průlet kolem Uranu dokonce způsobil, že z této planety byla vytržena hmota a z ní se vytvořily 4 satelity planety Nibiru. Planeta se do sluneční soustavy, která se otáčela proti směru hodinových ručiček, řítila po směru hodinových ručiček, tedy proti pohybu planet na oběžné dráze kolem slunce.
Na planetu začala působit gravitační síla obrů – Jupitera a Saturnu – a její dráha se dále zakřivila do středu sluneční soustavy – k planetě Tiamat. Satelit Gaga byl odtržen od Saturnu a stal se planetou – Pluto (je to jediná planeta s jinou rovinou oběžné dráhy než mají planety zbývající).
Gravitační síla Nibiru způsobila, že se z planety Tiamat odtrhly kusy hmoty a vytvořily hned 11 satelitů planety Tiamat. Největší z nich byl Kingu, který se od Tiamat odpoutal a byl na skoro planetární dráze.To ale se již blížila Nibiru. Její satelity narazily do Tiamat, kterou silně poškodily a jejich 10 satelitů roztříštily a odrazily na extrémní oběžné dráhy – vznikly komety.
A Nibiru? Ta se průletem stala planetou sluneční soustavy, ale s extrémně eliptickou dráhou. Jeden její oběh trvá 3600 let.
Při svém dalším obletu se opět přiblížila k poškozené Tiamat a její přitažlivost Tiamat rozlomila! Velký kus se sbalil do nové planety, která zachytila satelit Kingu a změnila ho do svého satelitu – vznikla Země a Měsíc. Zbytek Tiamat se rozpadl na tisíce kousků, které se začaly pohybovat kolem Slunce – to jsou dnešní Asteroidy.
Tento kosmogonický výklad je obsažen na klínopisných babylonských tabulkách a při dobré vůli najdeme některé náznaky a citace i ve Starém Zákoně. Planeta Nibiru (název sumerský) má i jméno Marduk (název babylonský), také je nazývána Planetou křížení a označována symbolem kříže.
Dnešní rozvoj astronomie se zdá tuto teorii podporovat – složení asteroidů odpovídá složení Země, jejich nepravidelné tvary hovoří pro katastrofický vznik. Vlastnosti Neptunu a Uranu rovněž odpovídají jejich charakteristice v sumerských legendách – vodní planety!
Jak ovšem mohli Sumerové tuto kosmogonickou teorii znát? Náznak nám dává jejich číslování planet. Země je označována číslem 7, Mars 6 a Venuše 8. Na tabulkách, vykopaných v Mezopotámii, rozpoznáme Mars jako hvězdu se 6 cípy, Venuši se sedmi cípy a Země má znak, složený ze 7 teček.
Nesmyslné? Pro nás ano, ale pro někoho, kdo se seznamoval se sluneční soustavou zevně nikoliv. Nejvzdálenější planeta Pluto byla první (1), kterou na své cestě do sluneční soustavy viděl, Neptun druhý, Uran třetí, Saturn čtvrtý, Jupiter pátý, Mars šestý, Země sedmá, Venuše osmá a Merkur devátý!
A jak mohli Sumerové znát Uran, Neptun a Pluto? Vždyť byly objeveny až v 19. a 20. století?
Pokud jim to ovšem někdo, kdo věděl, řekl – proč ne?
A ještě jednu otázku je možno zodpovědět. Všechna stará náboženství znala 12 hlavních bohů a přiřazovala jim sluneční tělesa. Tedy skutečně musela být povědomost o 9 planetách plus Slunce a Měsíc. To je jedenáct těles. Co s dvanáctým bohem? Pokud ovšem existuje planeta Nibiru máme dopočítáno!
Pokud někdo poučoval Sumery (první civilizovaný národ světa) o kosmogonii, je jasný i vznik bohů.
Předpokladem podle Sitchina je, že na bludné planetě Nibiru vznikl život a měl náskok proti vzniku života na Zemi. Inteligentní bytosti zde byly o miliony let dříve než na zemi.
Problém prapodivných životních podmínek na planetě, která je po většinu svého obletu Slunce mimo námi uznávaný životadárný pás relativně malé vzdálenosti od Slunce, může být vysvětlován existencí optimálního vnitřního tepla planety. Pak by tyto bytosti viděly v oblasti infračerveného záření více než ve viditelném spektru světla. To dokonce dokáže vysvětlovat některé skutečnosti (neexistence stop po otevřeném světle v pyramidách, zobrazování „kosmonautů“ s ochrannými brýlemi – figurky DOGU z Japonska a p.).
Ze starých mezopotámských pověstí můžeme vyčíst kromě teorie o vzniku sluneční soustavy i báje o příchodu bohů na zemi z bludné planety a to s časovými údaji.
Vysvětlit časové údaje mezopotamských tabulek o enormních časových délkách působení bohů a králů před potopou, je skutečnost, že délka života těchto astronautů by mohla odviset od jejich slunečního roku, který odpovídá 3600 letům pozemským. To by mohl být jeden rok jejich života.
Dalším skutečností, vyčtenou Sitchinem ze zmíněných eposů, je to, že tyto mimozemské bytosti pro uchování své civilizace potřebovaly zřejmě udržovat ochrannou vrstvu kolem své planety, vytvořenou z práškového rozptýleného zlatého prachu. A zlata bylo málo, museli jej hledat i mimo svou planetu.
Jejich průzkumné sondy zjistily, že tohoto kovu je značné množství na Zemi.
Tak v r. 445 000 před naším letopočtem přistane na Zemi první expedice 50 astronautů Nefilim, vedená Enkim, synem jejich krále (?) Anu. První jejich základna je založena v jižní Mezopotámii a nazvaná E-ri-du (dům v dáli !). Pokus o těžbu zlata v Mezopotámii – nazývané Horní zemí – z mořské vody není dostatečně produktivní, ale nalezeny jsou zlaté doly v Jižní Africe (nazývané Dolní zemí – Abzu). Abzu tedy není podsvětí, jak byl dosud většinou tento název překládán. V Mezopotámii astronauté vybudovali řadu základen (řídicí centrum pro navigaci raket – Nippur, centrum pro pracování zlatých rud Bad-Tibira a d.). Na zemi se jejich „politickým“ šéfem stal Enlil, bratr „technického“ šéfa Enkiho. Postupně se jich na jejich základnách na zemi usadilo až 600 (mužů i žen), označovaných jako Annunaki.
Dalších 300 astronautů (nazývaných Igigi) pracovalo na oběžných drahách, kde obsluhovali stacionární satelity pro přestup z dopravních raketoplánů ze země na rakety meziplanetární pro dopravu na Nibiru (pravděpodobně vždy v té době jejího oběhu kolem Slunce, kdy se pohybovala nejblíže k Zemi (mezi dráhou Jupitera a Marsu).
Práce v dolech ovšem byly nesmírně náročná a tak kolem r. 300 000 před naším letopočtem došlo ke vzpouře, kterou musel přiletět zažehnat na Zemi sám velký šéf Anu. Enki obhájil vzbouřence poukazem na neúnosné pracovní podmínky a navrhl řešení: „Udělejme si z primitivních již na Zemi existujících opočlověků klonováním otroka-dělníka na práci!“
Bylo to přijato a Enki spolu se svou sestrou Ninhursag na své základně v Abzu (pod rovníkem v Africe) naklonovali neadrtálce spojením se svými geny („I učinil bůh člověka k obrazu svému“). Podle mezopotamských bájí v tom byl háček – tento první člověk – se nemohl sám rozmnožovat (jako to nejde u mezků a mul), takže jeho chov byl náročný. Následovaly další genetické zásahy až vznikl Adapu (Adam!) – Homo sapiens (cromagnonec) se schopností se sám rozmnožovat. Ten se začal z Afriky šířit po zemi.
Poté docházelo ke křížení lidí s Annunaki („I poznávali synové boží, že krásné jsou dcery lidské a vstupovali k nim“). Tito kříženci zřejmě měli i prodloužený životní cyklus, což by vysvětlovalo řadu údajů z bible – o skoro tisíc let starém Metuzalémovi, o nanabevzetí Henocha apod.
Není vyloučeno, že klonování se stalo zábavou Annunaki a občas se jim vymklo, takže skutečně „obrové byli na Zemi“ a obrazy prapodivných bytostí z mezopotámských a egyptských nálezů nemusí být pouze fantasmagoriemi. Zřejmě alespoň odpovědní Annunaki došli k závěru, že genetická čistota lidí je ohrožena a že by byl nutný kategorický zásah – likvidace zcestných mutací a zachování pouze původní čisté naklonované linie lidí.
Mezitím docházelo na zemi ke střídání teplejších a ledových období. Přiblížení bludné planety Nibiru se zřejmě občas projevilo různými kataklysmatickými vlivy.
A jeden z těchto vlivů byl využit pro vyčistění lidské rasy.
Že došlo k „potopě“ v Mezopotámii je doloženo i vykopávkami. Její vysvětlení katastrofickými záplavami a rozvodněním Eufratu a Tigridu bylo již uznáno. Ale proč tedy o potopě hovoří i pověsti na celém světě a to ještě před příchodem misionářů s biblí?
Vliv Nibiru může vysvětlit i toto. Při posledním ukončení doby ledové (13 000 až 10 500 let před naším letopočtem) bylo oteplení tak výrazné, že se ledová vrstva Antarktidy uvolnila, rozlámala a tyty kusy sklouzly po vodnaté mezivrstvě na skalnatém povrchu Antarktidy do okolních oceánů. To by vyvolalo vlnu tsunami, která mohla mít výšku desítek až set metrů. Při nárazu na zemi by jistě „vyšplouchla“ ještě několikanásobně výše. A než by došlo ke zklidnění by se takové vlny přes zemi převalily několikrát. Navíc by tím vzniklé ochlazení vyvolalo období bouří a lijáků.
Annunaki s tisíciletou znalostí kosmických události, s pozemními i orbitálními stanicemi samozřejmě věděli k čemu dojde, se mohli včas vzdálit na orbitální stanice a mohli vybrané nezkažené lidské komunitě (Noe a další) spolu s potřebnou zvířenou zajistit přežití v arše – spíše mohutné “ponorce” (viz popis v bibli).
V mezopotámských eposech a v bibli je ještě řada údajů, které je možno dobře vykládat, pokud vezmeme do úvahy předcházející předpoklady.
Je to obdoba Schliemanovy víry, že epos o Troji je „literaturou faktu“ a je podle něj možno Tróju objevit. Pokud vezmeme za slovo zmíněné eposy a bibli a představíme si „náboženské“ mýty jako fakta začne nám ledacos v historii lidstva zapadat do sebe.
Řadu dalších statí na toto téma najdeme na Internetu (včetně rozboru tzv. apokryfů – textů, které oficiální církve, jak židovská tak křesťanské, do bible nezařadily) např. na adresách www.crystalinks.com nebo www.earth-history.com či www.julen.net/ancient.
Je s podivem, že pro logicky uvažujícího člověka se znalostí současného pokroku věd jsou tyto úvahy věrohodnější než akceptování náboženské víry bez pochybností ( o kterých víra nediskutuje).
17.03.2008 23:33
BUDOUCNOST ?
Stane se Mars útočištěm lidstva po průletu Nibiru?
Jacco van der Worp
Překlad: Agrimonrix
V článku „Nibiru asi proletí až v roce 2012“, jsme zpochybnili populární názor, že Nibiru se objeví v roce 2003, s ohledem na jeho předpokládanou velikost (podle starobylých textů) a současnou vzdálenost od středu Sluneční soustavy. Také jsme vyjádřili obavu, že pokud se to v letošním roce nestane, oslabí to zájem veřejnosti o záležitost, která si v budoucnu pozornost určitě zaslouží.
Nemůžeme se nezeptat: jsou ti, kdo popírají, že k průletu dojde v r. 2003 jen neinformovaní? Nebo by mohli být placenými dezinformátory, kteří mají uchlácholit veřejný zájem tak, aby vlády mohly v klidu konat své přípravy a namusely nikomu nic vysvětlovat? Pokud je pravdivá ta druhá možnost, tak odpovědí možná nebude Nibiru nebo Země, ale spíše Mars a potřeba najít bezpečný přístav pro lidstvo po dobu průletu Nibiru.
Řekli by nám to? Kdyby vlády věděly o hrozícím průletu, kdy by nám to řekly, pokud vůbec? Podívejme se na jejich možné uvažování v kontextu se srážkou s objektem dost velkým na vyhubení lidí.
Jeden vysoko postavený analytik, Geoffrey Sommer, (Policy Studies), Risk Management Division, z Rand Corporation, Santa Monica, nedávno vsadil na freudovskou kartu.
Jak píše Pittsburgh Post-Gazette, 14.únor, 2003, byl Sommer ochoten omluvit mlčení vlády v případě, že by varování přišlo příliš pozdě a nemělo tak jako tak význam pro konečný výsledek. Pokud by ničivý dopad s následkem vyhynutí byl nevyhnutelným, pak je prý jeho předchozí ignorování pro lidstvo požehnáním.
Tento argument podle něj není tak banální. Je prý otázkou, zda varované lidstvo nemá jistý negativní náboj – působí na něj „faktor hrůzy“. Je populace jako celek „ochotna zaplatit“, aby odvrátila obdržení špatné zprávy? Těžko soudit. V menším měřítku je tento efekt reálný. Dáváme přednost rychlé (ale nečekané) smrti posádky Columbie, nebo bychom raději, aby bývala měla více času „usmířit se s Bohem“, než přijde nevyhnutelný konec? Domnívají se, že odpovědí je první možnost.
Rand Corporation je nesporně jednou z velice uznávaných vládních a firemních mozkových trustů v Americe. Pokud smýšlí uvedeným způsobem, je to jen proto, že vidí zájem o informace. Vzpomeňte si na to, až budete argumentovat, že naše vláda by nás zcela jistě informovala o blížící se katastrofě při průletu Nibiru.
Potřeba utajení
Takže se dostáváme k jádru věci: zda vláda už fakticky zjistila dráhu Nibiru, a nechce tuto informaci zveřejnit. Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, pojďme si porovnat kauzu Nibiru se známým fenoménem události Y2K.
Ke konci devadesátých let se přiblížil přelom století a počítačoví experti nás varovali, že momentem přechodu do roku 2000 budou moderní společnosti vrženy zpět do doby temna, jelikož všechny počítačové systémy selžou. Událost Y2K byla brána vážně a ve skutečnosti nedosáhla výrazněnších proporcí poté, co vláda USA vyhlásila poplach.
Počítačové firmy začaly pracovat na Y2K opatřeních pro své aplikace a operační systémy. Lidé si stahovali bezplatně Y2K složky od Microsoftu a jiných firem a celá Amerika i zbytek světa udělaly z Y2K problém, který musí být vyřešen. V roce 1999 většina z technologických oddělení velkých firem utrácela 15% i více na opatření proti Y2K.
Když Y2K přišlo, celkem nic se nakonec nestalo. Pogratuloval někdo americké vládě za to, že problém vyřešila dříve, než se problémem stal? Ne! Byla naopak očerňována a atakována hlavními medii a experty typu komentátora Foxe Billa O’Reillyho za to, že vyvolala poplach. Útočilo se stylem: „slibovali jste médiím katastrofu, ale nic se nestalo“.
Podstatným závěrem je zde to, že pokud lidé a jejich média nejsou připraveni být spravedlivými posluchači, pak jsou hloupí a zaslouží smrt. Pokud však jste náhodou poctivým posluchačem, jste jen výjimkou, která nehraje roli. Jinými slovy, pokud chcete pravdu, musíte vrstvu po vrstvě sloupávat nečestné posluchače a mediální chytráky, abyste se k ní dopracovali. Nebo se konec konců zeptejte sami sebe: „co bych dělal, kdybych byl nešťastným vládním činitelem, obávajícím se oznámit hrozící katastrofu ze strachu před neuctivými označeními ze strany Billa O’Reillyho?“
Tím se dostáváme k Marsu.
Jaderná energie ve vesmíru
Rudá planeta a vše co s ní souvisí je nyní zahalena závojem tajemství a oponou mlčení. Musí k tomu být důvod. Vodítkem nám může být toto: 22. ledna se objevil ve zprávách na internetové stránce BBC zajímavý článek:
BBC News, 22.ledna 2003
President Bush má schválit použití jaderné síly k výzkumu Marsu a otevřít tak cestu dále do Sluneční souustavy. Očekává se, že podpoří iniciativu vývoje pohonu NASA nazvanou Projekt Prométheus, a to buď ve svém projevu o stavu unie 28. ledna, nebo později v letošním roce při předkládámí svého rozpočtu na rok 2004 kongresu.
NASA doufá, že jí Bush věnuje 1 miliardu dolarů v průběhu 5 let s argumentem, že jaderný pohon představuje základ v technologii výzkumu vesmíru, ať už s lidskou posádkou nebo bez ní.
Zajímavé na tom je, že to odporuje snad všem jaderným dohodám, které existují. Téměř veškerá světová politická snaha dosud usilovala o udržení jaderné síly a zbraní mimo vesmír. Až teď se americká vláda připravuje tuto základní zásadu porušit. Pokud máme doletět k Marsu a zpět v rozumném čase, říkají, potřebujeme změnit chemický pohon na jaderný. S nukleární silou se podstatně rozšíří prostor pro misi na Mars, čas letu se urychlí o několik měsíců, takže to umožní více misí, přičemž budou moci být stále kratší.
Proč takový náhlý obrat? Proč se „my“ musíme tak rychle dostat k Marsu? Vypadá to skoro jako když chtějí krysy opustit loď, jako když hledáme vyvýšené suché místo, bezpečné útočiště. Zároveň Číňané míří na Mars ještě o dekádu dříve.
Steve Russell z YOWUSA se ve svém článku ponořil do této problematiky ještě hlouběji. Naznačuje, že havárie Columbie může být překážkou k programu Marsu.
YOWUSA.COM, 14 února, 2003
Válka a havárie Columbie zastínily sen rodiny Bushů o misi na Mars s lidskou posádkou
V roce 1989 president George Bush poprvé položil základy k pilotované misi na Mars se svou iniciativou Výzkum vesmíru. Zaměřovala se na použití jaderného pohonu, protože ten mohl redukovat dobu, nutnou k dosažení Marsu, o celou třetinu oproti konvenčnímu chemickým systémům pohonu. Jen odvážní získají poklady širého vesmíru a zažijí soumrak mezi dvěma světy. Ti pokorní pak, jak už nám bylo řečeno, zdědí Zemi. Zejména druhý odstaveček níže uvedeného článku je zajímavý, podívejme se na něj blíže:
Potřebujeme bezpečný přístav Marsu?
Nejdříve se zeptejme, zda potřebujeme útočiště vůbec. Intuitivně odpovídáme: ano, musíme zachránit lidstvo. Jakýmkoli způsobem rozprostřít lidstvo po planetách a hvězdných soustavách, aby bylo zajištěno jeho přežití. Jde o prostou teorii sebezáchovy. Každý vědec ji podpoří, pokud necháme stranou náklady na takovou expedici.
Nyní stačí jediný „vražedný“ asteroid, aby nás všechny vymazal z povrchu Země; pokud se rozptýlíme po vesmíru, lidstvo získá mnohem větší šanci proti řadě vnějších vlivů, aniž bychom byli všichni ohroženi jednou jedinou nehodou.
Space.Com, 20 října 2002
Ruský oficiální mluvčí pro výzkum vesmíru: Lidé na Marsu jsou prioritou
HOUSTON – Rusové by rádi poslali na Mars lidskou posádku, a jsou zklamáni, že NASA zůstává v této věci nerozhodná.
John Young, technický ředitel Johnsonova vesmírného centra řekl, že lidské výzkumy jsou klíčem k budoucnosti lidské rasy. Zdůraznil, že údaje o dopadech asteroidů a hrozba ze strany super sopek představují ohrožení lidské rasy. „Měli bychom v obavách spěchat a prozkoumávat sluneční soustavu. A to rychle“, podtrhl Young.
Někdejší astrounaut z Gemini, návštěvník Měsíce z Apolla 16 a velitel kosmické lodi Young řekl, že je velká pravděpodobnost, že Země zažije událost, vedoucí ke „zkáze civilizace“ v nejbližších 100 letech.
„Dlouhodobým výsledkem lidských výzkumů vesmíru by měla být záchrana té velké party, ke které všichni patříme- lidské rasy. Celé vesmírné bádání je právě o tom, a musíme v něm urychleně pokročit,“ řekl.
Napadne vás- proč by měl být Mars lepším útočištěm, než například náš Měsíc. Na něm již lidé byli, a mohl by být kolonizován mnohem levněji, než Mars. Ihned si však uvědomíte, že je moc blízko (v astronomickém měřítku); asi tak jednu světelnou sekundu, ne víc, a to je málo. To, co by ohrožovalo Zemi, by pravděpodobně stejně tak ohrožovalo Měsíc!
Oblak vesmírného odpadu následující za prolétávajícím tělesem může zrovna tak zasáhnout Měsíc jako Zemi. Film Armageddon měl v této věci před pár lety dobrý odhad. Měsíc tedy nepředstavuje pro Zemi alternativu. Mars je mnohem dál, a obecně nebude ohrožen vnějšími silami stejně jako Země. Nebo minimálně daný vliv nějakého prolétávajícího nebeského tělesa bude jiný, než na Zemi. A to samo o sobě představuje větší šanci na naše přežití. Pokud by něco tak nebezpečného jako Nibiru bylo příliš blízko Zemi, bude to též blízko Měsíci, ale ne nutně moc blízko Marsu! Samozřejmě že to platí i naopak
Další výhodou Marsu proti Měsíci je fakt, že Měsíc je pustinou bez vody. Voda je k zachování života nezbytná. Na Marsu byla voda nalezena, a proto i přes velký chlad tam lidstvo se svou současnou technologií může přežít. Kyslík může získat z vody a oxidu uhlíku, ležícího zmrzlého na pólech Marsu. To by značně zvýšilo naše šance na přežití, kdyby návrat na Zemi nebyl na dlouho možný.
Mars má také rytmus dne a noci podobný tomu, který známe. Měsíc ne; točí se kolem své osy jednou za měsíc, a vždy je při tom k Zemi otočen stejnou stranou.
Domov daleko od domova
Co bychom potřebovali k vytvoření útočiště na Marsu? Existuje základní minimum, nutné pro přežití lidstva kdekoliv. Je to potrava, voda, dýchatelný vzduch a ochrana proti krutému okolnímu světu. Ten může představovat příliš nízký atmosférický tlak, predátoři, špatné podnebí, prachové bouře, mrazivý chlad, prostě cokoli, co by se nám nelíbilo, nebo bychom to nemuseli přežít. Mars by musel nabídnout svým obyvatelům potravu, vodu, vzduch a přístřeší. Příkladem takové kolonie zde na Zemi je Biosphere 2, soběstačný biotop, uzavřený systém, postavený jako experiment pro přežití. Byl navržen tak, aby fungoval bez jakéhokoli kontaktu s okolním světem. Nic z něho se nestává odpadem, každý zdroj je recyklován. A to ho činí vhodným do nehostinného prostředí, jakým pro nás nesporně bude Mars.
Co potřebujeme k přežití
Pokud dojde k nejhoršímu a Země bude devastována kosmickou katastrofou, zbydou z lidstva pouze kolonisté na Marsu. Je důležité vědět, kolik jich bude muset být, aby zajistili biologické přežití, a co budou muset mít ssebou, aby se uživili – tj. zvířata a rostliny.
Z biologického hlediska by stačilo 10,000 – 100,000 lidí k zachování genetického dědictví. Dostat však takové množství lidí na Mars a předtím jim tam zbudovat místo k životu vyžaduje poměrně masivní logistiku. To je trochu moc lidí na to, aby byli přemístěni v průběhu desetiletí, když jsme s tím ještě ani nezačali. Trvalo by to nejméně 50 let, pokud celá naše planeta potáhne za jeden provaz. Další věci je způsob výběru. Půjde o nějakou genetickou selekci? Bude to novým důvodem k vytvoření vládních databází DNA (místo původně zamýšleného využití v boji proti kriminalitě)? Výběr vhodných kandidátů –pasažérů novodobé archy a jejich odeslání na Mars, aby začali znovu? A dát jim sebou DNA dalších, aby udržovali populaci vitální a zamezili rodové degeneraci? Je to skutečně mrazivé pomyšlení.
Navíc, pokud katastrofa zasáhne Zemi, a Země přesto zůstane dlouhodobě obyvatelnou, zbydou zde vůbec lidé? Na tyto otázky zatím neexistuje odpověď, a pokud existuje, nikdo nám o ní neřekl.
O čem je utajení
Určitý stupeň utajení se týká Marsu a stejně tak Nibiru, neboli Planety X; dost tajností na to, aby se daly shrnout pod termínem „Marťanská spojka“.
Několik vlád a církevních organizací se zajímalo o nebeskou událost gigantických rozměrů už po desetiletí, věky, dokonce tísíciletí. Vodítka se dala najít všude, ale nejserióznější se nacházejí v Bibli a v astronomii. Bible mluví o hořící hoře, vržené do moře, a ohnivém draku, křižujícím oblohu (Kniha Zjevení); astronomie zakopla o rébus na počátku 20. století, když Clyde Tombaugh zkoumal nepravidelnosti v oběžných drahách Neptuna a Uranu, a když v souvislosti s tím pak hledal Planetu X (jak ji nazval Percival Lowell) a našel Pluto. Pluto však nemohl způsobit orbitální odchylky takového stupně, takže hledání pokračovalo.
Životopis Clyde W. Tombaugha
Clyde Tombaugh (ve věku 22 let) se snažil s pomocí svého podomácku vyrobeného 9-ti palcového zrcadlového dalekohledu (ještě než ho najala Lowellova Observatoř) hledat Lowellovu „Planetu X.“
Dr. Clyde W. Tombaugh zemřel 17. ledna 1997 ve svém domě v Novém Mexiku. Bylo mu 90 let.
*****
Mezi lety 1905 a 1907 byl proveden první fotografický průzkum s 5-ti palcovými čočkami a nevídaným použitelným polem. Lowell zkoumal dvojice desek tak, že položil jednu přes druhou a prohlížel je ruční lupou. V tu dobu byl Pluto mimo zkoumanou oblast, a také příliš mizivý na to, aby byl zaznamenán.
Pozorným zkoumáním Uranu chtěl Lowell předpovědět polohu Planety X na nebi – konkrétně v souhvězdí Vah. V r. 1911 proběhlo fotografické hledání s 40-ti palcovým zrcadlem s využitím desetiminutových nebo kratších expozic, ale vzhledem k tangenciálním podmínkám bylo pole omezeno na jeden stupeň. Po roce byl tento pokus opuštěn.
Více se dozvíte v knize Williama G. Hoyta „Planety X a Pluto“, vydané University of Arizona Press, 1981.
Jak šel čas, průzkum probíhal potichu, ale nikdy neskončil. Nepravidelnosti oběžných drah byly jakoby vysvětleny „korekcemi hmotností“ obou planet. Toto vysvětlení může samozřejmě platit, pokud jsou chyby v radiálním směru, tj. směrem ke Slunci, nebo od něj, nikoli však ve směru „nahoru“ nebo „dolů“. Ale tato debata byla také nakonec zametena pod koberec.
Statistické výzkumy oběžných drah komet zjistily, že krajní body těchto orbit tvoří velkou elipsu kolem Slunce; a že tato elipsa může zároveň tvořit dráhu něčeho velkého. Standartní postup výzkumu byl opět diskreditován a zameten pod koberec. I když stovky komet byly v řadě, bylo to považováno jako statistický důkaz za nedostatečné. Nebylo to těžší, než ukradnout dítěti lízátko.
Pokud se vám to už teď jeví jako konspirační teorie, tak počkejte. Bude toho mnohem víc, a blíž k našemu prahu. Na Marsu je toho možná víc, než by se prostému oku mohlo zdát. A tam je také klíč ke všem těmto historkám, legendám, sledováním a předpovědím; místo, kde se to všechno propojuje. V posledních několika desetiletích Dr. Richard C. Hoagland zkoumal našeho rudého souseda, nejprve jako zaměstnanec NASA, později na vlastní pěst. Neúnavně opakuje, že to, co se veřejnost dozvídá o Marsu, je méně, než celá pravda, ba někdy jde dokonce o bohapustou lež. Více si můžete přečíst na skutečném zdroji informací – jeho webové stránce The Enterprise Mission. Pokud budete sledovat odkazy až k marťanským symbolům, zjistíte, čím se autor a jeho tým po léta zabýval. Takže jen v kostce:
Na Marsu je voda, oproti tomu, co nám někteří chtějí vnutit. Oficiální osobnosti to věděly, a z neznámého důvodu nám to neřekly. Až když byly přinuceny tento fakt připustit, udělaly to s velkým sebezapřením.
Obloha na Marsu je stejně jako na Zemi modrá, jelikož jakýkoli plyn způsobuje Rayleighovo rozptylování slunečního světla. Modrá barva je výsledkem tohoto rozptylování, nikoli složení daného plynu! Byly nám předkládány fotografie s rudou oblohou a rudými skalami, což je také zřejmá nepravda. Fotografie z Marsu byly manipulovány! Rozumný důvod je také neznámý.
Na Marsu byly nalezeny známky inteligence: Tvář v Cydonii, pyramida stejná jako ty v Gize, téměř stejná co do velikosti , a struktury připomínající ulice a kanály. Podobné geometrické tvary se jen s mizivou pravděpodobností vynořují prostou náhodou, i když je nám to předkládáno jako vysvětlení. Bez zjevného důvodu.
Obecně existuje dlouhý seznam věcí, které byly prezentovány veřejnosti, a později se ukázaly jako chybné. Zdá se, že někdo chce před námi něco dlouhodobě skrývat.
Je tady však ještě jedna souvislost s Marsem, možná dokonce významnější. A sice epizoda, která se udála v červenci 2000. Kometa 76P West-Kohoutek-Ikemura proletěla velice blízko Marsu. YOWUSA o tom přinesla informace v řadě článků. Byly zaměřeny na sledování Marsu a na kroky vlád na Zemi. Zajímali jsme se o to, proč tento průlet vzbudil tolik vnitřní pozornosti, když údajně o nic nešlo. Také nás zaujelo, proč už nikdo nehlásil výsledky pozorování komety po průletu, a to ani fotografie – poslední byly pořízeny do června 2000. Snažili jsme se odhadnout scénář událostí, které by mohly ohrozit Zemi, dokonce i s použitím případných proroctví. Uplynuly dva roky, a nic z našich předpokladů se nesplnilo. Lidé ztratili zájem, nic zajímavého se o události již nepsalo. Cítíme, že klíč k této záhadě existuje, ale je „zakopán“ o něco hlouběji. Co tímto klíčem je jsme zatím nezjistili. Naše bádání však pokračuje.
Nedostalo se nám ani odpovědí na naše otázky ohledně příčiny náhlého selhání plánovaného pozorování průletu mise Deep Space 1. Satelit byl nešťastnou náhodou vypnut, a zůstal off-line po dobu celého rendezvous, pak se opět zapojil, tentokrát šťastnou náhodou. Reakcí na naše otázky byla jen arogance.
TMGNOW, 23. června 2000
NASA odpovídá na náš otevřený dopis ohledně komety 76P/West-Kohoutek-Ikemura
(Ch.S. Morris, NASA)
Toto přiblížení k Marsu celkem nic neznamená. Pokud chcete věřit zkazkám o této kometě, máte na to právo. Nicméně, skupina, která je rozšiřuje je tatáž, která předpovídala nesmysly o kometě Lee (viz níže) …nic se nakonec s kometou Lee nestalo a nic se nestalo (ani nestane) s kometou 76P/West-Kohoutek-Ikemura. Kolikrát vás ještě budou muset obalamutit, abyste začali pochybovat o jejich důvěryhodnosti?
Mars Climate Orbiter se zřítil kvůli výpočetní chybě, když byly použity stopy místo metrů, znělo vysvětlení, kterým jsme byli krmeni. Je to samozřejmě jedna z možností, ale nikoli moc pravděpodobná, když vezmete v úvahu tým vysokoškolsky vzdělaných lidí, plánujících a provádějících tyto mise. Taková donebevolající chyba by snad musela a měla být odhalena již ve fázi plánovací kontroly.
Mars Polar Lander se také na Marsu ztratil při pokusu o přistání na povrchu planety.
Dva satelity za rok ztraceny při pokusu o přistání na Marsu – co s tím?
NASA, 26 března 2001
Mars Climate Orbiter/Mars Polar Lander – zprávy a stav věcí
NASA a National Imagery and Mapping Agency (NIMA) dnes oznámily, že výzkumníci obou agentur budou pokračovat ve zkoumání prvních výsledků hledání ztraceného Mars Polar Landeru ze strany NIMA. Toto zkoumání je velice složité, a proto zatím nepřineslo žádné definitivní závěry.
Fotografie satelitu SOHO zaregistrovaly určitou interakci mezi planetou Mars a kometou 76P. Tato interakce však nebyla vedením vesmírných letů nijak konkrétně vysvětlena. Každý odhad nebo nápad byl odmítnut a doprovozen osobním útokem ohledně důvěryhodnosti. A navíc ke všemu (jak je vidět ze Space.com interview) Rusové, stejně jako Američané a Číňané málem skáčí do výšky, aby dosáhli pilotované mise na Mars v příštím desetiletí. Můžeme se jen dohadovat, proč o to tolik usilují.
Hledejme odpovědi v historii
Nejlépe můžeme odhadnou naši blízkou budoucnost pohledem do minulosti. Staré přísloví říká: “Kdo se nepoučí z chyb minulosti, bude je opakovat i v budoucnosti“. Takže se pokusme s pomocí historie rozluštit tuto hádanku.
Existuje ústřední otázka: stalo se to už všechno někdy? Ovlivnila podobná událost celou planetu před nebo za dobu existence lidské civilizace, a jak to dopadlo? Pak potřebujeme vědět, o co přesně šlo, jak dlouho jsme se vzpamatovávali, a jakým způsobem.
Prastaré záznamy vyprávějí o velkých civilizacích, které spláchly povodně; víme o biblické Potopě světa a Noemově arše, nejznámější je Delugovo zničení Atlantidy. Mnoho lidí bude popírat existenci Atlantidy, ale existuje přece prokazatelně Platonův dokument o dávné říši jménem Atlantida, proti níž dlouho bojovalo samotné Řecko. Řekové dokonce v době „velké katastrofy“ vyhrávali. Katastrofa přinesla téměř totální a hlavně okamžitou destrukci tehdejšího světa. Platon byl samozřejmě fascinován touto verzí historie a napsal v svých dílech „Timeaus“ a „Kritias“ kde se Atlantida nacházela, a kdy byla zničena. Jde o výplod jeho fantazie, nebo jsou kořeny této historie pravdivé?
University of Auburn, 7. dubna 2000
Alexej Samoilov, Erin Simpson
Historie Atlantidy začíná v mysli slavného starověkého filosofa Platona. Platon shromáždil a napsal první písemné a zřejmě nejpodrobnější zmínky o Atlantidě. Jeho dvě knihy, které obsahují pasáže o Atlantidě, se jmenují „ Timeaus“ a „Kritias“. Knihy obsahují dialogy mezi filosofy Platonovy doby, a dále poznámky samotného autora. V „Timeausovi“ nám Platon přibližuje filozofickou debatu, kterou vedl Sokrates s Hermokratem, Kritiasem a Timeausem v den „svátku bohyně.” Další důležitá pasáž v „Kritiasovi“ popisuje vytvoření Atlantidy – její zákony, život a kulturu. Podle Platona došlo k zániku před cca 11,6 tis. lety, tedy asi v roce 9.600 let př. n. l.
Slavný současný historik Zecharia Sitchin, který se zaměřuje na starověký Střední Východ, popisuje ve svých dílech našeho pravidelného nebeského návštěvníka s periodou cca 3700 let. Třikrát 3700 se rovná 11100 let, takže s nepřesností několika stovek let v délce doby obletu (Sitchin se o této nepřesnosti zmiňuje také ve svých odpovědích pro YOWUSA) mohla být náhlá zkáza Atlantidy součástí tohoto přibližně 3600-3800 letého cyklu. Pokud je to tak, přijde ona doba každou chvíli znovu. Sitchin ve svém rozhovoru pro YOWUSA znovu zdůraznil, stejně jako ve svých knihách, že návštěvy Země za účelem pomoci nám pryč a průlety Nibiru nemusejí nutně časově souhlasit. Začátek jakýchsi evolučních kroků a zpustošení života tak, jak ho známe, naprosto nesledují stejný kalendář.
Níže jsou citovány nejvýznamnější otázky a odpovědi z YOWUSA interview se Sitchinem v červnu 2002.
YOWUSA: Podle Vašich nálezů lidstvo cca v letech 11000, 7400, a 3800 př.n.l. vždy zaznamenalo v důsledku objevení Nibiru nebo návštěv Anunnaki nějaký významný technologický a/nebo sociologický pokrok Např. rok 3760 př.n.l. se shoduje se začátkem Židovského kalendáře, a podle vás také se státní návštěvou vůdce Anunnaki (nebo Nibiru) Anu na Zemi, a to v Nippuru, sumerském kultovním centru. Za předpokladu relativně stálé oběžné dráhy Nibiru by takovou událost bylo možno očekávat v roce 3440 n.l.
Podle Nostrodamova žáka Johna Hogue Nostrodamovy verše předpověděly, že Země bude zničena rozpínajícím se Sluncem v r. 3797 n.l. Mayské kalendáře jsou interpretovány tak, že údajně označují za konec světa rok 2012 n.l. atd. Jak tyto prognózy korespondují s daty na starých hliněných tabulkách?
SITCHIN: To, že vývoj lidstva od paleolitu (starší doba kamenná) k mezolitu (střední doba kamenná) a neolitu (mladší doba kamenná) a ke vzniku velké Sumerské civilizace probíhal v intervalech cca 3600 let je faktem. Že Anu navštívil Zemi a posvětil dar civilizace (=znalosti, vědy, technologií) Lidstvu, zaznamenaný začátkem kalendáře v Nippuru v r.3760 př.n.l.(který stále zůstává hebrejsko-židovským kalendářem), je také jisté (pokud já vím).
Ale jak jsem se snažil vysvětlit na mých nedávných seminářích (přestože zatím ne ve standartní knize), návštěvy Země a jejiho okolí (zvaného perihélium) planetou Nibiru s tím časově NESOUVISEJÍ. To je významný moment , který pouze čtenáři mé první knihy jaksi ignorují.
Také předpoklad, že 3600 let je vždy matematický přesnou dobou oběhu, je neobhajitelný. Dokonce i orbita Halleyovy komety, dlouhá asi 75 let, kolísá cca mezi 74 a 76 lety. Veškeré pokusy stanovit přesné datum budoucího návratu planety a/nebo Anunnaki jsou proto složité. Odpovím na ně, až budu mít jistotu, že jsem na základě historických a astronomických údajů došel ke správné odpovědi.
Další pohled do historie nás vede do Střední Ameriky v době asi před jedním tisícem let. Mayové byli zdatnými astronomy. Vedli velice pečlivě kalendář, skládající se z několika cyklů, z nichž nejdelší pokrývá 5125 let a končí přesně o zimním slunovratu 21. prosince 2012. Spousta spekulací se zabývá otázkou, proč toto datum.
Kalendáře v běhu věků- Mayský kalendář
Mezi mnoha úspěchy Mayů se zejména jimi vynalezený kalendář vyznačuje pečlivostí a podrobností. Za pozornost také stojí prastará mayská pyramida v Chichen Itzá, Yucatan, Mexiko. Kukulkanova pyramida v Chichen Itzá, postavená cca v roce 1050, pochází z pozdní doby Mayů, kdy Toltékové z Tula získali politickou moc. Pyramida byla používána jako kalendář: 4 schodiště, každé o 91 stupních, a plošina na vrcholu, představuje celkem 365 dní v roce.
Někteří badatelé zjistili, že k tomuto datu Slunce křižuje galaktický rovník a rovinu ekliptiky, uzavírá se celá perioda precese rotace zemské osy, a začíná nový „Posvátný strom“. Přichází konec Věku Světa a začíná nový věk. Pokud je to pravda, pak prokázali Mayové opravdu velice detailní znalost astronomie. Mohli předpovídat na více než 1500 let dopředu. I s dnešními prostředky a přesností představuje pozorování tohoto druhu stále slušný výkon. S tehdejšími možnostmi a přesností by to bylo téměř nemožné, pokud by nebyly ku pomoci staré záznamy.
YOWUSA.COM, February 21, 2003
Jacco van der Worp
část 4.
John Major Jenkins, 23.května 1994
Jak a proč stanovili Mayové konec světa na rok 2012 ?
Učenci vědí již několik desítek let, že mayský systém sledování času s „dlouhodobým“ cyklem o 13 baktunech je ukončen přesně o zimním slunovratu, a že tento systém byl vytvořen někdy před 2300 lety. Je úžasný fakt, že staří středoameričtí pozorovatelé oblohy byli schopni přesně určit zimní slunovrat v daleké budoucnosti. A proč vybrali rok 2012? Člověk ihned získá dojem, že se zde ocitá tváří tvář zvláštnímu tajemství. Při hledání klíče k tomuto tajemství vycházím ze zprávy luštitelky nápisů Lindy Schele v „Mayském kosmu“ (1994). Tento článek je přirozeným završením výzkumů, vážících se k mayskému „dlouhému cyklu“ a upřesnění rovnodenností, které jsem popsal ve své nové knize Tzolkin: Visionářské perspektivy a kalendářové studie (Nadace Borderlands Science and Research, 1994).
Další možné vysvětlení roku 2012 jako roku konce světa je trochu více doslovné, protože život, jak ho známe, by skutečně přestal v důsledku katastrofy existovat. Jde zároveň o nejrozšířenější vysvětlení konce mayského kalendáře. Průlet Planety X by rozhodně takovou katastrofu mohl představovat. Jak by ale o něm Mayové věděli, aniž by znali předchozí historické záznamy? Nebo praktikovali věštectví?
Proroctví v průběhu věků
Neustálé zmínky o průletu XKBO nebo Nibiru mají z větší části svůj počátek v množství proroctví, zanechaných našim generacím v průběhu dějin. Připustme, že se o nich dá debatovat, ale jsou také obecně dost uznávána. Už prastaré sumerské záznamy před více než 5 tisíci lety hovořily o Mardukovi a Nibiru, biblické proroctví hovoří o hořící hoře vržené do moře před posledním soudem (Kniha Zjevení). Modernější proroctví se zmiňuje o rudé dračí hvězdě, přicházející zdáli a způsobující lidstvu dalekosáhlé škody a utrpení.
Sumerské proroctví
Mezopotámie v historii a proroctvích
Mezopotámie je známa jako kolébka civilizace už podle Bible. Mezopotámie je řecké slovo, znamenající „mezi řekami“. Oblast se nachází mezi řekami Eufrat a Tigris, které protékají zeměmi Středního východu Irákem, Sýrií a Tureckem.
Křesťanské proroctví
Nejpoutavějšími částmi Bible jsou zcela jistě pro každého křesťana Kniha Danielova a Kniha Zjevení. Je v nich prorokem popsána krutá budoucnost světa, pokud člověk nezmění svou cestu. Kniha Zjevení hovoří naprosto jasně o hořící hoře vržené do moře, které se poté stává nevlídným.
Centrum electronických textů, University of Virginia
Bible svatá, verze krále Jamese
Starý a Nový zákon s apokryfy
REV. Kapitola 8., verš 8.:
A druhý anděl promluvil, při tom velká hora hořící ohněm byly svržena do moře: a třetí řást moře stala se krví…
Matka Shiptonová
Matka Shiptovová byla věštkyní, žijící v Anglii. Narodila se v r. 1488, zemřela v r. 1561. Psala své prorocké vize ve verších. Byla to samozřejmě právě její poezie, která ji způsobovala velké problémy s tehdejšími úřady. Jedna z nejlepších části popisuje nebeskou událost obrovských rozměrů.
Planoucí drak zkříží oblohu
Po šestkráte nežli tato země zahyne
Lidstvo bude se třásti a strachovati
Šestého zvěstování v tomto proroctví
Po sedm dní a sedm nocí
Člověk uzří pohled strašný
Vlny porostou do výše nevídané
A pohltí pobřeží, a pak
Počnou hory řváti
A zemětřesení rozdělí pláň od pobřeží
A velká voda vpadne tam
Zaplaví zemi s tak strašlivým hukotem
Že člověk bude se krčiti v bahnitých mokřinách
Druh na druha vrčíc
Obnaží své zuby k zabíjení
A tajiti bude v horské skrýši krmi svou
Odporný ve svém strachu v hrdlo bude lháti
Lapky, chmatáky a špicly zabíjeti
Člověk prchá v hrůze od povodní
A morduje, násilní a v krvi leží
Vlastníma rukama lidstvo krev prolije
Zhanobí, zplundruje kraje mnohé
A až Drakův ohon bude pryč
Člověk opět zapomene, usmívá se, jde zas dál
By se napravil – příliš pozdě, příliš pozdě
Neb lidstvu se dostalo čeho si zasloužilo
Jeho úsměv za maskou – jeho falešné velikášství
Poslouží Bohům aby se pohnuli zlostí
Pošlou pak Draka zpět
By osvítil oblohu – a jeho ohon pukne
Nad zemí pukne a rozerve zem
A člověk bude prchati, ať král, lord či nevolník.
Toto jistě hovoří o čemsi, co nás bude podvakrát míjet a způsobí celosvětové neštěstí. Proletí to kolem nás jednou, a pak, po relativně krátké době, znovu, patrně na své cestě ven do temnějších oblastí Sluneční soustavy.
Nostrodamus
Současníkem Matky Shiptonové, který žil ve Francii 1503 – 1568 byl Michel de Notredame. Byl lékařem, který pomáhal léčit oběti moru. Vážený muž, sužovaný hroznými vizemi budoucnosti. Nakonec je sepsal v 10 stoletích, čímž pokryl budoucích tisíc let. Nepsal je chronologicky, takže se dodnes dohadujeme, co patří kam, a o které době která část hovoří.
V jednom ze svých veršů se zmiňuje o jisté události průletu:
Století 2. čtyřverší 41.
La grand‘ estoille par sept iours bruslera,
Nuee fera deux soleils apparoir:
Le gros mastin toute nuit hurlera,
Quand grand pontife changera de terroir.
(Velká hvězda bude po sedm dní pláti,
Oblak způsobí dvou sluncí zjevení:
Velký pes bude celou noc výti
Když velký biskup zemi změní)
Shrneme-li to, je příliš odvážná otázka, zda se zde nezačínají vytvářet jisté shodné znaky?
Začínají fakta potvrzovat proroctví?
Zdá se, že se po celém světě objevují důkazy o existenci dlouho ztracené civilizace. Všechny jsou celkem velice hluboko pod vodou. Kent Steadman ( http://www.cyberspaceorbit.com ) dělá v tomto ohledu spoustu investigativních výzkumů. Publikoval články o archeologických nálezech u pobřeží Kuby a Indie. Ruiny starověkých chrámů a jiných člověkem vytvořených staveb se, zdá se, nacházejí u Kuby v hloubce až 800m. Dobrá, 100m vody mohlo způsobit tání z doby ledové (celé Severní moře bylo kdysi pevným ledem, Anglie a Irsko nebyly vždy ostrovy), ale 800m je o něčem jiném. To znamená více, než pouhé tání, zřejmě snad dokonce něco tak náhlého a vážného, jako je kosmická katastrofa.
Když se podíváte na pomalu se doslova vynořující důkazy, a pomyslíte na to, jak se věci vyvíjely, začíná to do sebe zapadat. Obzvlášť když se znovu podíváme zblízka na obrázek oběžné dráhy ve tvaru osmičky v poslednímí článku YOWUSA o Nibiru.
Jak by to celé vypadalo? XKBO by se blížil z temnot, zářil by jak by se přibližoval, prolétl relativně blízko kolem Země velkou rychlostí, a pokračoval dál. Na obloze by se natolik přiblížil Slunci, že by ho nebylo vidět déle než týden (zmiňovaný Nostrodamem a Shiptonovou) a zdánlivě by směřoval přímo do Slunce. V domění, že ho pohltilo Slunce, pocítíli by lidé falešný pocit úlevy. Vetřelec by přitom prolétl kolem Slunce a směřoval k bodu své otočky ve tmách. Vrátil by se pak v řádu let nebo destetiletí, většinou lidí dávno zapomenut, a proletěl kolem nás znovu na své zpáteční cestě směrem ke druhé vzdálené otočce. Přitom by způsobil novou destrukci a neštěstí, jak o tom píše Shiptonová. A kusy odpadu, které budou XKBO doprovázet, by mohly „být vrženy do moře jako planoucí hory“. To, a nic jiného, by potvrdilo naši potřebu klidného přístavu daleko od Země. O kousek dál, než je Měsíc.
Skládačka je skoro hotová – zpátky k Marsu
Aspoň jednou si dovolíme zaspekulovat. Nahoďme trochu větší návnadu, a uvidíme, jestli se chytí velká ryba…Pojďme si zrekapitulovat, co jsme o Marsu zjistili.
Na základě důkazů, předložených ohledně existence minulé či snad i současné přítomnosti života na Marsu, můžeme s klidem prohásit, že někteří lidé o nich již nějakou dobu věděli, ale z jakéhosi důvodu mlčeli. Co když zjistili, že ten život na Marsu jsme byli my? Ano my, lidé, kteří kdysi dávno přiletěli na Mars. Učinili jsme tak v době prastaré civilizace, která již po tisíce a tisíce let neexistuje, a kterou nyní nazýváme Atlantidou.
Důvodem byl únik před ničivým průletem toulavého člena Sluneční soustavy, známého jako Nibiru nebo Planeta X, vlekoucího za sebou roj odpadu, bombardujícího Zemi. Nibiru míjel Zemi pravidelně již po věky ale v tuto konkrétní dobu asi před 11 tis. lety se přiblížil až moc. Rozrušil kontinenty a vyhladil civilizace. S cílem zajistit přežití lidstva jako rasy bylo rozhodnuto, aby před průletem někteří vybraní odešli na rudou planetu, mimo nebezpečnou oblast, a aby se později vrátili znovu osídlit Zemi. Ale řízením osudu zůstali na Marsu nebo dokonce většina z nich zahynula, zatímco na Zemi velká část lidstva byla decimována, nikoli však vyhubena. Civilizace byla zničena a lidstvo bylo zpátky v jeskyních. Po stovkách let se většina znalostí stala legendami, nebo byla zapomenuta. Hlavním motivem každodenního života bylo totiž prosté přežití. A když se marťanští přesídlenci nakonec dostali zpět na Zemi tisíce let po ničivé události, nebyli již poznáni, vzbuzovali dokonce strach jako vetřelci, a byli nakonce zabiti nebo vyhnáni.
Pokud necháme tuto možnost otevřenou, vše v ní „sedí“. Našly se ostatky na Marsu. Naše ostatky. A oni si to uvědomili. Něco se blíží, aby nás to v blízké budoucnosti těsně minulo. Plánují novou cestu na Mars. To je skrytý důvod amerického plánu letět na Mars, tentokrát s lidskou posádkou. A nejen jejich, ale i Číňanů. ISS má fungovat jako vesmírná archa nebo přestupní stanice na cestě na Mars, nikoli jako pouhá výzkumná stanice. Co je na tom nejvíce fascinující, že dokonce naplánovali časový rozvrh vstupu na Mars. Má to být rok 2008 nebo 2009. Proč najednou tolik spěchu, když jste to podrobně studovali třicet let? Tři roky předem stačí na usazení se před průletem, který by se konal, řekněme, v roce 2012. Mimoto, masy zanechané na Zemi se budou muset o sebe postarat samy v devastovaném policejním zřízení. Rozhlédněte se po nových velkých vládních programech, způsobech kontroly mas, pohleďte na válku, která není o teroru, ale o tom, abychom se nepodívali ven a nezjistili, co tam vlastně je (adresováno patrně hlavně američanům- pozn. překl.).
- února se při návratu z kosmu rozpadla Columbia, pár minut před přistáním. Po havárii Challengeru byl program raketoplánů na dlouhá léta zastaven. Teď ale chtějí hned znovu letět nahoru v červnu letošního roku. Zeptejme se sami sebe proč, a zamysleme se nad tím. Oficiálním důvodem je, že hnací síla raketoplánu je nutná k udržení ISS na oběžné dráze. Nicméně to nedává moc smyslu. Jiné zdroje tento důvod mezitím popřely.
Proč musíme být dobrými posluchači a vnímavými pozorovateli Nibiru
Předpokládáme-li průlet v r. 2012, co začneme pozorovat v průběhu let 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012? To by mělo být ústřední myšlenkou v našich hlavách. Objevíme-li něco nového na obloze, jak se to bude vyvíjet, a kdy z toho začneme být nervózní? A bude pak pořád ještě dost času s tím něco dělat? Asi ne.
Mnozí o tom všem už vědí, lidé mimo vládnoucí kruhy, jako třeba několik nezávislých renomovaných astronomů. Mnozí již nejsou mezi námi. Potkaly je podivné nehody někde v pustině, některé dokonce ve skupině – jasný signál pro ty, co zbyli, aby nebyli moc zvědaví.
Vědět příliš může být nebezpečné, ale jak jsme předeslali, toto je jen spekulace. Je to jen výplod imaginace. No, přeberte si to sami, ale buďte opatrní. Přesto malá rada na závěr:
“Pokud jsou ostatní podmínky stejné, bývá zpravidla správným to nejjednodušší vysvětlení.“
14.03.2008 12:13
SUMER
ÚŽASNÝ NÁROD NA POČÁTKU HISTORIE…
SUMER – starší transkripcí SUMIR je považován za nejstarší stát světa. ( 3 500 – 2 000 př.n.l. ). Rozkládal se v jižní části Mezopotámie v tehdejším ústí řek Eufrat a Tigris do Perského zálivu. Jeho obyvateli byli Sumerové což znamená Černohlavci….. Tolik encyklopedie.
Já obecně známé věci vynechám, protože se je každý učil na základce, nebo si je může kdykoliv vyhledat. Mnohem zajímavější jsou jisté skutečnosti, které se na základce určitě nedovíme a které už vyžadují jistý zájem o tento národ….
Sumerové začali zaznamenávat svou pohnutou historii někdy kolem r. 2300 př.n.l. Pravda, dodnes pořádně nevíme, odkud tento národ přišel, víme ale, že přišel vybaven rozvinutou, nadřazenou kulturou, kterou vnutil místním barbarským, semitským kmenům. Sídla svých bohů kladli Sumerové na vrcholky hor a pokud se hor nedostávalo, navršili v rovinách umělé pahorky úctyhodných rozměrů. Pozoruhodné bylo i jejich hvězdářství a znalosti astronomie. Například jejich výpočet oběhu Měsíce se liší jen o 0,4 vteřiny od našich dnešních poznatků….! Matematika je zde vůbec kapitola sama pro sebe….V pahorku u Kujundžiku byl nalezen zaznamenaný výpočet s konečnou cifrou, která se, převedena do naší desetinné soustavy, rovná číslu 195 955 200 000 000. Patnáctimístné, hrůzostrašné číslo ! Řekové, což byli ve své době nějaké hlavičky, to ani v dobách největšího rozkvětu nedotáhli přes číslo 10.000….! Vše navíc už bylo nekonečno……Staré klínopisy připisují Sumerům přímo fantasticky dlouhé životy. Například deset prastarých králů prý vládlo dohromady celkem 456 000 let . A třiadvacet dalších to ještě dotáhlo na pěkných 24 510 let, 3 měsíce a 3 a půl dne. ( doslova ) Ano, jsou to čísla nepochopitelná a zřejmě těžko uvěřitelná, vše je však doloženo přesnými seznamy panovníků opsaných z tabulek a mincí.
A teď si povíme pohádku….Bylo nebylo, kdysi v dávných dobách, přistála na území Sumerů mimozemská loď. Posádka lodi položila základy sumerské civilizace a po poskytnutí této pomoci se vrátila zpět na svou planetu. Předpokládejme, že po určité době byli návštěvníci velice zvědaví na svůj experiment, což vedlo k pravidelným exkurzím na Modrou planetu. Dnes už víme, že se i podle našich dnešních předpokladů mohli pohodlně dožít např. pětiset let. Vždyť teorie relativity dokazuje, že tento pozemský časový úsek, odpovídá asi čtyřiceti letům v plavidle, pohybujícím se vesmírem těsně podsvětelnou rychlostí. ( A to za předpokladu, že jejich biologické hodiny tikali, či tikají podobně jako ty naše…) Sumerové tedy nadšeně stavěli věže, pyramidy a chrámy, vybavené veškerým komfortem, obětovali svým bohům a očekávali jejich návrat…..A po mnoha letech se dočkali !! Čteme o tom v jednom ze sumerských klínopisů : “ ….pak přišla potopa a po potopě sestoupilo opět království z nebes…!“
Pohádka, spekulace….Ovšem stejnou pohádku čteme v poměrně známém historickém textu a sice v Eposu o Gilgaméšovi. A to je sakra pohádka…! Začala na přelomu 19 a 20 století, kdy byl v už jmenovaném pahorku v Kujundžiku učiněn pozoruhodný nález. Dvanáct hliněných tabulek, na nichž byl zaznamenán hrdinský epos z dávných dob. Byl napsán akkadsky a náležel kdysi knihovně asyrského vládce Ašurbanipala. Nejzajímavější je na něm zejména hlavní dějová linie, která vykazuje neuvěřitelnou podobnost s biblickou Genezí…! Tedy stručně… Gilgaméš byl urucký král, zčásti člověk, zčásti bůh. Jeho osobou, vzezřením a slávou se zabývá první tabulka.
Druhá vypráví o další osobě příběhu, kterou je Enkidu. Málo přitažlivé stvoření, které se straní lidí, odívá se do kůží, pije s dobytkem z řek, má srst po celém těle a živí se polními plodinami. Gilgaméš nařídí, aby byla k divochovi přivedena krásná žena, aby zanechal života s dobytkem.( ďábelský plán ! ). Epos neříká, zda byl Enkidu nějak zvlášť nadšen, nicméně strávil s kráskou šest dní a šest nocí. Zde je třeba se zamyslet nad Gilgaméšovým činem. Z pánského pohledu, je to nesmírně chválihodný čin a mnozí z nás by za takové nařízení dali nevím co…. Ovšem podíváme-li se na věc okem genetika, je to nad slunce jasné. Čteme zde o křížení a zušlechťování jakési zaostalejší rasy….
Třetí tabulka popisuje mračno prachu, blížícího se z dáli a burácení nebes, kdy se za otřesů země objevil mocný bůh Slunce a zmocnil se silnými pařáty Enkidua. Kouř, burácení a otřesy, to je vůbec častý jev historických spisů a doprovází vždy zjevení nějakého božstva….Dnes v době vrtulníků, stíhaček, raketoplánů to ani nekomentuji. Ale dál…..Enkidu zjišťuje, že se mu váha vlastního těla jeví jako váha celé skály… ( přetížení pár G, normálka…,ale kde to vzali prastaří pisatelé ? )
Příběh dál pokračuje dalšími tabulkami a je čím dál zajímavější….Podává zprávu o cestě Gilgaméše a již přítele Enkidua na společnou návštěvu “ božích sídel „. Když dosáhli cíle a zjistili, že jejich zbraně nemají proti strážcům šanci, ozval se mohutný hlas : “ Obraťte se ! Žádný smrtelník nesmí vstoupit na posvátnou horu. Kdo pohlédne bohům do tváře, musí zahynout…!“ Zde opět vidíme podobnost s biblí…! “ Nesmíš popatřit do mé tváře, neboť žádný člověk nezůstane živ, jestliže mne uzří….“ říká i Hospodin Mojžíšovi v jeho II. knize !
Dál Enkidu vypráví o své cestě v pařátech boha. Nádherná reportáž z kosmického letu. “ Pravil ke mě : Podívej se na zemi, jak vypadá ? A popatři na moře, jak se ti jeví ? A země byla jako vrch a moře jako rybník. Letěli dál….Podívej se znovu na zemi, jak vypadá ? A co moře, jak se ti jeví ? A země byla jako zahrada a moře jako potok. A znovu letěli výš a výš….Podívej se znovu na zemi a co moře, jak se ti jeví ? A země byla jako moučná kaše a moře jako vodní žlab… Tohle popisuje někdo, kdo vidí zeměkouli ze značné výšky ! Ten popis je až příliš přesný ! A to že si někdo jen tak vymyslel před čtyřmi, pěti tisíci lety ? Věř kdo chceš….
A jde do tuhého…Enkidu po svých cestách náhle umírá na neznámou chorobu. Ta nemoc je tak tajemná, že se Gilgaméš ptá, zda snad nebyl zasažen dechem souhvězdí Býka….! Kde zas tohle vzali ? Čím dál lepší……..
Dál Gilgaméš oplakává svého druha a rozhodne se pro cestu k bohům. ( Nějak se nemůže smířit se smrtelností svého druhu..) Bohové jej na cestě dvakrát varují : “ Gilgaméši, kam pospícháš ? Nenalezneš život, který hledáš ! Když bohové stvořili lidské pokolení, určili mu smrt. Život si ponechali pro sebe…“ Gilgaméš však nedbá a chce se setkat s Utnapištimem – otcem lidí….Cesta k němu je však dlouhá, až na druhou stranu oceánu. Přesto se k němu hrdina dostane a zjišťuje, že Utnapištim není nijak větší, nebo jiný, než on a že si jsou vůbec podobni, jako otec se synem. Potom stařec Gilgaméšovi vypravuje svou minulost. S údivem se dozvídáme přesné líčení biblické potopy…!!! Jak ho bohové varovali před blížící se katastrofou a přikázali mu postavit loď. Voda stoupá, nešťastníci zůstavší na zemi zoufale křičí o pomoc a déšť neustává…. Ke slovu se dostává, i biblická holubice a koráb po mnoha útrapách přistává na vysoké hoře….To už nemůže být náhoda ! Bible je mladší než citovaný příběh a i malé dítě musí nutně zjistit, že evidentně čerpá z mnohem starších pramenů…! Takže, nechť se na mě nikdo nezlobí, ale s Biblí to asi nebude vše úplně košer….!
Domnívám se, ( a ne jen já, protože vše vyslovené už předemnou někdo řekl ..) tedy domnívám se, že Mojžíš díky svému vzdělání a kontaktům na egyptském dvoře, měl přístup k prastarým textům, z nichž si většinu předpotopních událostí tak trošku vypůjčil….Ale to proberu v samostatné rubrice, která je věnována této biblické veličině.
Na samý závěr …..Sumerové byli opravdu velice zajímavý národ a to o něm víme v podstatě jen pár maličkostí. Náhle se vynořil, ukázal vysokou úroveň civilizace a poměrně záhy se zase postupně vytratil. Vypráví o tom nádherné básně Nářek nad zkázou Sumeru a Nářek nad zkázou Uru.
Poslední sumerský král Ibbi-Sin přišel v bojích s elamskými a íránskými kmeny o svou říši a beze stopy zmizel v elamském zajetí.
Klínopis a sumerský jazyk ztrácely postupně na významu a jejich úlohu převzal jazyk akkadský, který se po asimilaci Sumerů stal jazykem úředním a diplomatickým. Akkadština byla později vytlačena aramejštinou, která byla mnohem jednodušší. I proto byla v období novobabylónském ( cca 600 př.n.l. ) sumerština, akkadština a klínopis znám už pouze vzdělaným kněžím. Lidé už o nich neměli ponětí…Klínopis zcela zmizel se začátkem našeho letopočtu.
Dnes přichází různí badatelé s více, či méně zajímavými teoriemi, vysvětlujícími náhlý zánik Sumeru…Vzpomínáte si na biblický zánik Sodomy a Gomory ? Zecharia Sitchin dává do placu šokující souvislost. Zánik obou měst byl v podstatě jen průvodní jev boje o kosmodrom Tvůrců na Sinajském poloostrově …!!! Ano, tento konflikt je skutečně popsán v sumerském eposu o Errovi ……
Nastal přibližně kolem roku 2024 př.n.l., což je potvrzeno i vědecky. Téhož roku došlo totiž k náhlým klimatickým změnám v této oblasti.
Na konci třetího tisíciletí před naším letopočtem dospěla význačná sumerská civilizace ke svému náhlému konci. Tento nečekaný zánik je oplakáván a zmiňován v textech mnoha žalmů, objevených badateli a archeology. Texty popisují pohromu, způsobenou „Ďábelským větrem“, který vál od západu (tj.od Středozemního moře), a „smrtícím oblakem“, jenž zabíjel všechno živé, otrávil vody, zavinil usychání rostlin a byl příčinou kruté smrti lidí i zvířat……Z.S.
Podle pověsti použili bohové Anunnaki …sedmero strašlivých zbraní, které přivodily zkázu Sodomy a Gomory, jakož i zkázu velké části Mezopotámie…
Dovídáme se i zajímavé podrobnosti, jako např. to, že praotec Abraham dostal veliké území darem od “ Hospodina „ za obranu sinajského kosmodromu…..
A kdo útočil ? Nikdo menší, než Mardukův syn Nabú…..Jeho otec se prohlásil vládcem Babylónu a všeho na zemi i na nebesích…..Cítili se jako bohové a chtěli jimi být. Proto se chtěli zmocnit technologických zázraků na Sinaji. To ovšem Anunnaki nemohli dopustit a také nedopustili…….Připadá vám to přitažené za vlasy ? Buďte v klidu…..Prehistorie je plná válek za použití strašlivých zbraní….Indie, Mohendžodaro…Ano i tam už před mnoha tisíci lety viděli atomový hřib……..!!!!
12.03.2008 17:12
Nový příspěvek
Nový příspěvek
12.03.2008 16:49
Nový příspěvek
Nový příspěvek
12.03.2008 16:49
Nový příspěvek
Nový příspěvek
12.03.2008 16:48
VIDEO O NIBIRU NALEZNETE VE SPODNÍ ČÁSTI STRÁNKY !
12.03.2008 16:43
DRÁHA NIBIRU
DRÁHA NIBIRU
12.03.2008 16:37
DRÁHA PLANETY BOHŮ
Could We See Two Suns ?-Nibiru
| ||||
11.03.2008 23:08
PLANETA BOHŮ 3
Planet X Nibiru Part 3
|
