Paul Benewitz a důkazy o společné mimozemsko-vládní základně v Dulce

Uprostřed 70tých let se začala objevovat v Novém Mexiku vlna zohavování skotu a Dr. Paul Bennewitz, místní businessman z Albuquerqu a specialista na elektroniku, se začal horlivě o tento jev zajímat. V roce 1979, podnikl několik výletů do terénu s Gabe Valdezem, dobře známým státním policistou z Nového Mexika, aby některé z těchto zohavení vyšetřil, přičemž došli k názoru, že tato mrzačení skotu nebyla způsobena ničím „přirozeným.“ Bennewitz si brzy začal všímat neobvyklého počtu aktivit UFO v oblasti Severního Nového Mexika. Za použití filmu a fotografického vybavení, začal shromažďovat důkazy toho, co vypadalo jako UFO. Pak začal zachycovat radiové přenosy a video přenosy, o kterých byl přesvědčen, že používaly UFO a zapojené různé rasy mimozemšťanů. Vystopoval tato vysílání až na základnu umístěnou pod Archuletta Mesa, poblíž Dulce. Bennewitz byl přesvědčen, že identifikoval radiovou a video frekvence používané pro komunikaci mezi mimozemskými piloty a řídícími operátory na zemi na podzemní základně v Dulce. Bennewitz pak vytvořil komunikační systém, o kterým věřil, že mu umožňuje elektronickou komunikaci s těmi, o kterých je nyní přesvědčen, že byli mimozemští piloti létajících strojů směřujících na základnu a od ní. Kromě toho Bennewitz začal stopovat elektronické frekvence mimozemšťanů, používané ke kontrole jedinců, kteří byli uneseni a do kterých byly vsazovány miniaturní elektronická zařízení. Bennewitz také některé z těchto jedinců vystopoval a vedl s nimi rozhovory o tom, na co si dovedou vzpomenout z jejich setkání s mimozemšťany. Bennewitz nakonec vydal zprávu „Projekt Beta,“ ve které shrnuje důkazy svého filmování, fotografování, elektronických odposlechů, komunikací a svých prací v terénu:

1. Dva roky nepřetržitého nahrávání elektronického stálého sledování a stopování s d.F. 24 hodinových dat mimozemských lodí plus 6000 stop filmu toho samého.
2. Vypátrání a rozebrání mimozemské komunikace a video kanálů – obojí.
3. Konstantní příjem videa z mimozemské lodi a podzemní základny typu „view-screen“; typický mimozemšťan, humanoid a tentokrát očividně homo sapiens.
4. Historie případu setkání obětí v Novém Mexiku, která vedla ke komunikačnímu spojení a zjištění, že zřejmě všechny oběti setkání mají úmyslně implantáty spolu se zřetelnými jizvami, které je doprovázejí. Oběti jsou skenováni jako tomogtafem. Pět dalších případů bylo ověřeno.
   5. Vybudovala se stálá přímá komunikace s mimozemšťanem za použití počítače, čímž se podnítila jistá forma hexadecimální kódové komunikace.
5. Skrze mimozemskou komunikační smyčku se našla skutečná podzemní základna.

Všechny důkazy, které shromáždil, směřovaly k existenci podzemní základny v Dulce, kterou používaly různé rasy mimozemšťanů. Komunikace, video záznamy a výpovědi unesených, které zjistil, poskytly další informace o tom, že je Bennewitz použil při chápání toho, co se dělo na základně a při tom, jaké z toho vyplývají národní bezpečnostní následky.

Jedna z unesených, kterou Bennewitz našel, byla Myrna Hansen, které zprostředkoval hypnotickou regresi vedenou Dr. Leo Sprinklem z univerzity ve Wyomingu. V hypnóze tvrdila, že byla unesena v oce 1980 spolu se svým synem a vzata dovnitř, na základnu v Dulce. Popisovala lidi, kteří byli umístěni v chladných skladech a velké kádě naplněné ostatky skotu a lidských částí těl. Tohle byl ten nejkontroverznější aspekt Bennewitzových aktivit, ale ve spojení s jeho elektronickými odposlechy, video nahrávkami a komunikacemi, byl přesvědčen, že tyto prvky odpovídají celkovému modelu o mimozemském klamání, také o tom, že jsou mimozemšťané zodpovědní za mrzačení skotu a za masivní zneužívání lidských práv na unesených civilistech.

Bennewitzovy elektronické odposlechy a rozhovory, jej rychle vedly k tomu, že se dozvěděl mnohé o aktivitách v podzemní základně v Dulce, o rozsáhlé mimozemské přítomnosti a o značném počtu unesených civilistů a jejich násilném zavlečení na základnu. Jeho elektronické odposlechy a komunikace mu poskytly některé základní informace o tom, že se na základně v Dulce vyskytoval vojenský konflikt mezi mimozemskými rasami a mezi vojenským osazenstvem Američanů. Bennewitz postupně oznámil svá zjištění Zvláštní Zpravodajské Službě Air Force (AFOSI) na blízké letecké základně v Kirtlandu, to bylo v říjnu v roce 1980, a považoval mimozemskou přítomnost za hrozbu pro sousední sklad nukleárních zbraní v oblasti Manzano. V oficiální zprávě podepsané majorem Thomasem Csehem 28. října 1980 a později vydané pod zákonem o svobodě informací, major Cseh napsal:

“ Dne 26. října 1980, Zvláštní agent Doty za asistence Jerry Millera, GS-15, šéfa vědeckých poradců pro Testovací a vyhodnocovací centrum Air Force, KAFB, dělali rozhovor s Dr. Bennewitzem u něj doma ve Four Hills, ve čtvrti Albuquerque, která přiléhá k severním hranicím základny v Manzano…Dr. Bennewitz vedl nezávislý výzkum vzdušných jevů po dobu 15ti měsíců. Dr. Bennewitz také nahrál několik elektronických pásek, údajně ukazujících vysoké periody elektrického magnetizmu, které byly vysílané z oblasti Manzano/Coyote Canyon. Dr. Bennewitz také vyfotografoval několik snímků létajících objektů pořízených nad hlavní oblastí Albuquerque. Má několik kusů elektronického sledovacího vybavení zamířeného na Manzano a vyvíjí snahy zaznamenat vysoké frekvence elektrických pulsů. Dr. Bennewitz tvrdí, že tyto vzdušné objekty právě tyto pulsy produkují….Po analýze údajů sesbíraných Dr. Bennewitzem, panem Millerem, které souvisejí s důkazy, jasně ukazují, že na film bylo zachyceno několik typů neidentifikovaných vzdušných objektů; neučinil se žádný závěr ohledně toho, zda tyto objekty představují hrozbu oblasti Manzano/Coyote Canyon.“

Když AFOSI nepodnikla žádnou akci, Bennewitz se tedy obrátil na senátora Nového Mexika Harrisona Schmitta, který se chtěl dozvědět, proč Bennewitzova tvrzení nebyla vyšetřena. Frustrovaný Bennewitz z nedostaku oficiální podpory jeho objevů, vydal podrobnou zprávu nezvanou Projekt Beta a pokračoval ve shromažďování údajů o mimozemských operacích v této oblasti.

Na základě svých elektronických, odposlouchaných komunikací, odhalil Bennewitz ve své zprávě Projektu Beta následující informace o velikosti základny a o populaci mimozemšťanů:

„Úplná oblast základny mimozemšťanů, podle všeho, obsahuje několik kultur (všechny pod označením „jednota“) a je přibližně 3km široká a 8km dlouhá a je umístěna uprostřed země nikoho na západě od Dulce v Jicarilla Indian Reservation, v Novém Mexiku. Podle počtu lodí v současnosti v této oblasti, odhaduje se celková mimozemská populace, na při nejmenším 2000, ale pravděpodobně více.“

Bennewitzova práce přilákala mnoho pozornosti a brzy vedla ke skrytému úsilí AFOSI diskreditovat jej. V roce 1989 konference Mutual UFO Network, přední specialista na UFO, William Moore, způsobil pozdvižení, když otevřeně prohlásil, že v roce 1982 byl do těchto snah kooptován a začal předávat o Bennewitzových činnostech informace AFOSI a sehrál úlohu při zásobování dezinformacemi o Bennewitzovi. Moore popisoval události následovně:

„……..když jsem poprvé narazil na dezinformační operaci…..být napojen na Bennewitze….zdálo se mi…že jsem byl v poněkud unikátní pozici. Stál jsem tam nohama na prahu, ve dveřích tajné kontrašpionážní hry, která poskytovala každým coulem být tak nějak přímo ve spojení na vysoké úrovni s vládním projektem UFO a soudě podle hodností lidí, o kterých jsem věděl, že jsou do toho přímo zapleteni, mělo to rozhodně něco společného s národní bezpečností! Neexistoval žádný způsob, který mě poskytl příležitost procházet kolem, aniž bych se nedozvěděl přinejmenším alespoň něco o tom, co se děje. Při vedení takového procesu dohlížení, bych hrál dezinformační hru, dost často bych si špinil ruce, měl bych věřil, že dělám přesně to, co chtěli abych dělal a po celou dobu pokračovat zahrabávat se do matrixu, abych se dozvěděl co možná nejvíce o tom, kdo to řídí a proč.“

Veřejné prohlášení Moora potvrdilo, že Bennewitz byl, při nejmenším částečně, úspěšný při elektronickém monitorování mimozemských lodí v této oblasti, při komunikování s mimozemšťany na základně v Dulce, a při monitorování mimozemského ovládání unesených v této oblasti. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč AFOSI začala s tím, co se ukázalo jako intenzivní, skryté úsilí diskreditovat Bennewitze. Základní strategie v kampani AFOSI měla ukázat, že nejohavnější aspekty Bennewitzových tvrzení – základna v Dulce jako místo, kde byli lidé unášeni kvůli genetickým experimentům, umisťovaných v chladných skladech a dokonce využíváni jako zdroj potravy pro mimozemšťany – byly spíše dezinformace než přesné zprávy o mimozemské přítomnosti v oblasti Severního Nového Mexika.

Rozhodně Moore argumentuje tím, že jakmile se s ním v roce 1982 potkal, objem Bennewitzových informací byl již dezinformací přiživovanou AFOSI.

Mnoho badatelů UFO zoufalých po hledání pravdy toho, co se stalo v Dulce, kvůli mlze dezinformací, šířili neověřené zprávy o Bennewitzovi a o různých aktivitách řízených AFOSI a/nebo jinými zpravodajskými službami, které si vzali za cíl Bennewitze a jeho stoupence. Převládající názor byl, že Bennewitz určitě něco hledal, ale podlehl víře, že oni zdiskreditovali jeho dřívější a nejpřesvědčivější práci. Jeden badatel UFO tvrdil, že dezinformace byly předávány skrze odposlouchávanou komunikaci: „Tam, kde pravda o informacích sesbíraných Bennewitzem začala a skončila, se vede debata, ale jedna věc je bez pochyb pravda – obsah odposlouchaných zpráv jistě způsobil to, že se Bennewitz stal paranoidním a oklamaným mužem, který nakonec utrpěl kolosálním nervovým zhroucením v roce 1985.“ Intenzita jeho vyšetřování a oficiální odezva si u Bennewitze vybrala těžkou osobní daň způsobenou jeho nervovým zhroucením. Později se zcela stáhnul z jakékoli veřejné diskuze o základně v Dulce a ukončil své zapojení do záležitostí UFO.

Narozdíl od jeho kontroverzního stažení z UFO scény, Bennewitzova hodnověrnost jako nesporného elektronického génia nebyla na pořadu dne, a rozsáhlá databáze filmů, fotografií a hrubé elektronické komunikace jevu UFO/ET, byla silným důkazem o tom, že se něco dělo kolem Archuletta Mesa. Bez ohledu na hrubé fyzické důkazy soustředěné Bennewitzem, jisté množství důvěrných informátorů, vystoupilo veřejně, aby poskytlo další výpověď a dokonce i důkaz o podzemní základně v Dulce a o mimozemšťanech porušujících lidská práva na unesených civilistech. Předtím než budeme analyzovat výpověď informátora týkající se podzemní základny v Dulce, budu poukazovat na právní pozici informátorů, když odhalují tajné informace, protože to by nám pomohlo vysvětlit si, proč vystoupilo poměrně málo jedinců, aby potvrdilo výpovědi o masivním zneužívání lidských práv v Dulce a na dalších společných vládně-mimozemských podzemních základnách.

Dodatek: Paul Bennewitz se postupně stával více a více paranoidní a tvrdil že, mimozemšťané k němu chodí v noci skrze zdi jeho domu a vpichují mu chemikálie. Začal mít po celém svém domě zbraně a nože. Nakonec, musel být hospitalizován kvůli „vyčerpání“, a následně na to 23. června 2003 zemřel.

(c)2009 Michael Salla

(c)2009 Translation: Karel Rašín

Převzato:http://www.exopolitika.cz