Ledovce. Jejich plocha, kterou pokrývají souš je dnes zhruba 15 861 766 km2. Každoročně se mění  podle odtávání či naopak přibývání ledovců v různých oblastech, tedy především v závislosti na klimatických podmínkách jednotlivých regionů, ale obecně spíše ledu nepatrně ubývá. Z toho celkového čísla připadá na region jižního pólu (Antarktida ... Číst více

Historie zná mnoho případů, kdy některá ze vzkvétajících civilizací začala upadat, až nakonec došlo k jejímu totálnímu rozvratu a následnému zániku. Důvody k takovému vývoji mohou být různé, od střetu s jinou kulturou až po změnu přírodních podmínek. Ovšem, civilizace mohou být nebezpečím i samy pro sebe, zvláště, když špatně ... Číst více

Zablesklo se a na nebi vzplála ohnivá koule. Po chvíli zaburácelo lidem v uších ohlušující rachocení a zároveň na ně udeřila žhnoucí vlna. Suchá tráva se vznítila. Na mnoha místech vyšlehly z lesů vysoko k nebesům plameny požárů. V následujících dnech zastřely slunce husté narudlé mraky.

Dne 1. června 2009 v 1.33 UTC zmizel uprostřed Atlantiku (poblíž rovníku) let Air France 447, který byl na cestě z Rio de Janeira do Paříže Letadlo nevyslalo žádný SOS signál a o téměř dva týdny později se od leteckých představitelů stále čeká na ucelené vysvětlení toho, co mohlo způsobit ... Číst více

(Před několika dny jedna z televizních stanic uvedla známý film režiséra Ronalda Emmericha "Den Poté". Děj filmu je v podstatě velkým varováním člověka před následky klimatických změn, které může necitlivý přístup lidské bytosti vyvolat. Následující krátký seriál je příspěvkem nezávislého internetového deníku Matrix-2001.cz k dané problematice. Velmi bych si přál aby se při ... Číst více

Jaká to mohla být katastrofa, dost prudká na to, aby změnila povrch Země, zničila populaci lidí i zvířat, změnila klimatické zóny, vytlačila hory, zvedla některé země z mořského dna a jiné potopila do oceánu? Byla to postupná změna, nebo přišla jako náhlý konec světa, zabíjející po milionech jedinců lidi i ... Číst více

V uplynulých troch rokoch bolo len v Pakistane viacero tuctov zemetrasení. V marci 2005 prišlo tam 80 000 obyvateľov o život pod troskami. Pri najnovšom zemetrasení 30. októbra boli stovky mŕtvych. Netreba zabudnúť stotisíce mŕtvych pri katastrofe tsunami koncom 2004 v Ázii. V posledným mesiacoch boli registrované silné zemetrasenia v Číne a v Afganistane. Tieto ... Číst více

Jedním z častých témat je skleníkový efekt. Všeobecně je rozšířena představa, že je to veskrze negativní jev, za který může  nezodpovědné chování člověka během posledních století. Přitom je to přirozený jev, bez něhož by život na Zemi nebyl ani možný. Lze vypočítat, že díky přirozenému skleníkovému efektu je průměrná teplota ... Číst více

Sú ľudia zodpovední za klimatické zmeny aj na iných planétach alebo je ich príčinou slnko? Kofi Anán voštvrtok 16. novembra ostro kritizoval skeptikov, ktorí pochybujú o globálnom otepľovaní, že "zaostali" a ich "názor nie je namieste". Ale ako majú zmeny v ľudskej činnosti zastaviťklimatické zmeny, keď sú tu dôkazy, ktoré ... Číst více

Když sledujeme sopečné katastrofy ve světě, napadne nás, zda něco podobného nehrozí i u nás. Jaká je vlastně geologická minulost našeho současného území? Jsou zde ještě nějaké činné sopky? Těžko uvěřit, že se i na naši krajinu kdysi vylévala žhavá láva, že krátery vyvrhovaly tuny popelu se sopečnými pumami a ... Číst více

Nejnovější snímky Hubbleova kosmického teleskopu (Hubble Space Telescope, HST) dokazují, že na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, probíhají klimatické změny globálního rozsahu. V atmosféře plynného obra se nedávno objevila druhá rudá skvrna. Tu první v roce 1610 pozoroval Galileo Galilei a po něm v roce 1665 Giovanni Domenico Cassini. V ... Číst více

Až donedávna byli odborníci přesvědčeni, že zemské jádro je složeno převážně ze železa s příměsí niklu. Nyní však přišli vědci z Chicagské univerzity v USA s překvapujícím zjištěním, že jádro je daleko složitější a skládá se přinejmenším z dalších komponentů, jakými je například křemík.

Podľa novej štúdie dochádza teraz vo vonkajšej tekutej časti zemského jadra k rapídnym zmenám, čo v niektorých oblastiach planetárneho povrchu oslabuje magnetické pole. Vedci k tomuto záveru dospeli na základe nanajvýš presných údajov zo satelitov. Štúdiu uverejnili v časopise Nature Geoscience.

Jakým způsobem zanikne naše civilizace? Srazí se Země s jiným kosmickým tělesem nebo vyhasne naše životodárná hvězda? Odpověď nemusíme hledat ve vesmíru, můžete to být třeba sopečný výbuch! Tři miliony turistů každoročně navštíví Yellowstonský národní park na americkém Středozápadě, který je typický svými bublajícími jezírky a vířícími gejzíry. Málokdo z ... Číst více

Sopka St. Helens v americkém státě Washington, česky někdy nesprávně nazývaná Hora svaté Heleny, vybuchla naposledy se vší silou v roce 1980. Jednalo se o jednu z největších a také nejlépe zdokumentovaných explozí v dějinách lidstva. Některá nová data naznačují, že pod sopkou dříme vulkán ještě větších rozměrů.

Zemětřesení uvolnilo takové množství energie, že to má následky pro dynamiku naší planety. „Celá zeměkoule stále ještě v důsledku tohoto otřesu vibruje jako zvon a bude v tom pokračovat ještě několik dní,“ uvedl ředitel italského národního geofyzikálního institutu Enzo Boschi a dodal, že se zemětřesení projevilo takovou silou, která by ... Číst více

V geologické historii se odehrálo šest nebo sedm katastrofických událostí, které zcela změnily život na Zemi. Většinou se vysvětlují pádem mimozemských těles. Jak lze jejich stopy rozpoznat? Není nakonec meteoritickým kráterem i česká kotlina? Můžeme takovou katastrofu očekávat v blízké budoucnosti? Na to se 21. STOLETÍ zeptalo geologů.

Jaké jsou třinácté komnaty dnešních sopek? Milan Koukal (20. 10. 2006) Přes 500 (podle jiných kritérií až 1 500 ) aktivních sopek čeká v různých částech naší planety na „svůj“ okamžik. Vulkanologové, odhadují, že erupce by krutě postihly životní osudy až půl miliardy lidí. Vědci proto odhalují stále nová tajemství sopek, ... Číst více

Před čtvrt miliardou let měl život na naší planetě na kahánku. Z vesmíru se přihnal meteorit o průměru 50 kilometrů a vyhubil 96 procent mořských a 70 procent pozemských druhů. Tato čerstvá vědecká hypotéza vzbudila pozornost vědců celého světa. S touto hypotézou přišel nedávno americký profesor Ralph von Frese z ... Číst více