Na amerických letištích se vám podívají i do mozku!

Petra Soukupová (18. 01. 2008)

Američané jsou svou bezpečností doslova posedlí. Jejich poslední výstřelek je jako vystřižený ze slavného filmu Minority Report s Tomem Cruisem. Chtějí odhalit zločin ještě předtím, než k němu dojde.

Představte si, že přiletíte na newyorské letiště a znaveni po mnohahodinové cestě přes oceán se doplahočíte k pasové kontrole. Zatímco čekáte ve frontě, aniž byste něco tušili, stanete se objektem zájmu laserů, kamer a mikrofonů.

Tajné senzory přitom nemají za úkol najít výbušniny, zbraně nebo drogy, za jejich činností je mnohem náročnější cíl. Nashromážděná data o vašem těle zpracovává počítač, který podle nich vyhodnocuje, jestli náhodou nemáte za lubem nějaký teroristický kousek. Pokud si elektronický mozek usmyslí, že jste do Ameriky přiletěli dělat potíže, čeká vás dokonce pohovor s bezpečnostními složkami.

Presumpce viny do 6 let?

Možná to zní spíš jako hudba daleké budoucnosti, nicméně pravdou je, že se jedná o projekt, který chce americká vláda spustit do roku 2012. „Máme v úmyslu takto prověřovat všech 400 milionů lidí, kteří ročně navštíví USA,“ říká mluvčí amerického vládního odboru bezpečnosti státu, Larry Orluskie. Projekt nese název Project Hostile Intent (tedy projekt nepřátelských úmyslů, PHI) a má se zaměřit na výrazy obličeje, způsob držení těla, krevní tlak, puls a rychlost dýchání.

Jenže jedna věc je přání vlády, druhá věc jsou dostupné technologie. PHI vyžaduje senzory schopné v jednom okamžiku nasbírat potřebná fyziologická data, a software, který dokáže vyhodnotit známky nepřátelské nálady cestujícího. „Nedovedu si představit, že by podobný projekt mohl fungovat,“ vyjadřuje značnou skepsi Kerstin Dautenhahn z britské Hertfordshirské univerzity, která se specializuje na vývoj robotů schopných rozeznávat lidské emoce.

Pozor na cukající koutky

Podobný nedostatek optimismu neskrývá ani profesor Paul Ekman z Kalifornské univerzity v San Francisku, který se zabývá mimovolnými výrazy tváře. Přestože se člověk snaží své emoce skrývat, falešný úsměv se od upřímného značně liší. Vše prozradí tzv. mikrovýrazy (například lehce zkřivený koutek úst, na okamžik obnažené zuby, snížené obočí…). Od roku 2003 dokonce v Americe  běží program, v jehož rámci pečlivě školení policisté sledují cestující, a pokud na základě mikrovýrazů usoudí, že by sledovaný pasažér mohl dělat problémy, podrobí jej několika stupňům rozhovorů.

Systém už údajně napomohl k dopadení mnoha hledaných recidivistů. „Tento způsob je však časově i personálně velmi náročný,“ říká Ekman. „Nevidím příliš reálně, že by se měl využívat plošně a že by jej zvládl vyhodnocovat počítač.“

Nepřátelství, nebo únava?

Největší problém spočívá v tom, že počítač je nejprve nutné naučit významům tisícům drobných změn ve výrazech obličeje. „Často sami nevíme, jak se vlastně takový terorista z druhého konce Zeměkoule má tvářit. Nemáme dost studijního materiálu,“ říká programový specialista Peter Mc Owan z Londýnské univerzity. „Lidé na letištích jsou také často velmi unavení, otrávení z dlouhého čekání, plní emocí z dlouhého odloučení blízkých osob nebo jejich návratu. Nemůžeme u nich očekávat obvyklé vzorce nálad,“ pochybuje Ekman. „Mám dojem, že lidé z americké vlády se moc často dívají na filmy s Tomem Cruisem,“ dodává s úsměvem.

Izraelský test na kriminálníky

Zatímco americký systém minimálně podle vyjádření odborníků nevypadá příliš realizovatelně, v Izraeli už se program s podobným cílem začíná testovat. Nemá sice ambice rychle prověřovat velké množství cestujících, zato však funguje. Na letišti v Tel Avivu se cestují usadí ve speciální místnosti, položí ruku na přístroj, který měří krevní tlak, puls a pot, a odpovídá na jednoduché otázky. Na první pohled to vypadá jako známý detektor lži, který je svou malou účinností proslulý. „My však nemáme za cíl odhalovat lháře, pouze porovnáváme reakce testovaného s reakcemi běžných cestujících,“ vysvětluje ředitel projektu nazvaného Cotigo, Shabtai Shoval. „Teroristé, kteří se na svůj čin dlouho připravují, při jednoduchých otázkách na účel jejich návštěvy reagují zcela jinak než nevinný člověk.“

Izraelský způsob se zamlouvá i Američanům, několik desítek přístrojů si pro širší testování objednalo už například letiště v Tennessee.

Dá se odhalit tvář teroristy?

Martin Janda (19. 12. 2006)

Vládní instituce i policejní složky celého světa hledají stále nové cesty, jak zabránit teroristickým útokům. V tomto věčném boji jim samozřejmě pomáhá i moderní technika. Například počítače, které dokážou odhalit obličeje potenciálních pachatelů.

Cestující, kteří vystoupí na vlakovém nádraží v německé Mohuči, si nejspíš ani nevšimnou, že jsou sledováni bedlivýma očima kamer. V Mohuči však nejsou nainstalovány jen tak ledajaké obyčejné kamery. Hlavním úkolem těch zdejších je totiž právě obrana před zákeřnými teroristickými útoky.

200 dobrovolných podezřelých

Na hlavním nádražním schodišti, tepně celé stanice, je rozmístěno šest kamer, které jsou napojeny na počítač. Ten pak dokáže během 20 sekund identifikovat člověka, jenž tudy prochází. Ve své databázi má totiž uloženy tváře dvou set lidí, kteří mohučské nádraží pravidelně využívají. V tuto chvíli se zatím jedná jen o dobrovolníky, kteří se na základě výzvy spolkových institucí do testu přihlásili. Přitom denně projde mohučským nádražím až 20 000 lidí. Z uvedeného je patrné, že se momentálně jedná jen o testovací fázi celého projektu, zahájeného v říjnu roku 2006 a jenž poběží až do ledna 2007.

Pokud dopadnou testy úspěšně, bude následně celý projekt spuštěn naostro. V počítačové databázi pak vystřídají dobrovolníky identifikační snímky skutečných podezřelých osob, jejichž pohyb tak začne být monitorován.

Problémy s databází

Celá databáze tváří podezřelých již vzniká a spolupracuje na ní 38 spolkových úřadů, které mají co do činění s bojem proti terorismu. Její zrod sice provázela řada diskusí, zejména byla nastolena otázka ochrany osobních dat, ale německý kriminální úřad, který má celou akci pod dohledem, dospěl nakonec k řešení, že veškeré nahrávky budou po 48 hodinách smazány.
Dají se očekávat i nemalé technické potíže, protože při spolupráci tolika různých úřadů musí nutně dojít k náročnému přebudování a úpravě 12 různých systémů do jednotné sítě.

Kdo může být terorista?

Databáze osob, které by mohly být nějakým způsobem napojeny na teroristické skupiny, bude mít dvě části. V té první bude u sledovaných osob vedle fotografie zapsáno i jméno, datum a místo narození, státní příslušnost nebo znalost jazyků. Druhá část bude skrytá a bude obsahovat údaje o typu příslušnosti k teroristické organizaci, o držení zbraně, ale třeba i o vzdělání nebo ztrátě dokladů.

Kamerový systém propojený s počítačem bude mít k takové databázi přístup. Počítač se při svém zkoumání obličejů zaměřuje na určité charakteristické detaily tváří. Zajímá ho především horní část očních oblouků a některé části čelistí a úst. Svou velmi důležitou roli zde navíc sehrají i světelné podmínky. Právě z toho důvodu bylo k testu vybráno železniční nádraží v Mohuči.

Zatím jsou testovány tři různé rozlišovací systémy, z nichž bude poté vybrán ten nejspolehlivější. Sami tvůrci projektu jsou velice zvědavi na jeho funkčnost,
Spolková země Bavorsko již nyní do databáze zařadila 5000 takových osob a Hamburk jich nahlásil 2000. U nejlidnatější země Severním Porýní-Vestfálsko se počítá až s 20 000 osobami. Německé úřady však očekávají, že kompletní databáze bude hotova do roka.

Proč právě v Německu?

Není jistě náhodou, že se podobný systém rozjíždí právě u našich západních sousedů. V létě roku 2006 byl na nádraží v Kolíně nad Rýnem odhalen připravovaný útok. Pachatelé tehdy vložili do kufrů nálože, které měly vybouchnout ve stejný čas. Naštěstí selhaly a k odhalení strůjců útoku měly přispět normální kamery, které monitorovaly provoz na kolínském nádraží. Kromě toho se někteří z  teroristů, kteří v září 2001 zaútočili za USA, zdržovali právě na německém území.

Kamerové systémy založené na podobných technologiích mohou expertům, zabývajícím se protiteroristickou činností, ulehčit práci. Ale německá policie si je sama vědoma, že tyto systémy jsou jen z jedním z nástrojů, jak proti terorismu bojovat.

Kamera na sebevrahy

Kamerové systémy neslouží jen při odhalování teroristů, ale například mají předcházet i sebevraždám v metru. V Londýně byl testován systém, který měl odhalit ne zcela normální chování cestujících.

Software analyzuje záběry z bezpečnostních kamer a podle nich umí docela spolehlivě určit, kdo z lidí na nástupišti má sebevražedné myšlenky. Princip je jednoduchý. Systém porovnává záběry z bezpečnostních kamer se snímkem prázdné stanice. Osoba, prodlévající na nástupišti i poté, co odjelo několik souprav, může být nudící se mladík, kdosi, kdo na někoho čeká nebo také sebevrah, který sbírá odvahu ke skoku. Pokud systém zaznamená takové chování, mohou dispečeři vyslat na nástupiště pomoc a předem včas varovat strojvůdce přijíždějících vlaků.

Povinná fotografie

Prim v boji proti terorismu nehraje nikdo jiný než Američané. Už dnes při příletu do USA si musí každý turista nechat sejmout otisky prstů a povinně se přímo na letišti nechat vyfotografovat.

Ale tím to zdaleka ještě končit nebude. Výzkumné laboratoře a centra už dnes pracují na tom, aby kteréhokoliv člověka bylo možné sledovat, ať se nachází na libovolném místě. Elektronická čidla již dnes dokáží analyzovat, zda z člověka nevane pach výbušniny, byť by byl sebenepatrnější. Jiná podobná zařízení zase umí rozpoznat a analyzovat pot každého člověka.

Převzato:  http://21stoleti.cz/