Města změny – jak se britská města připravují na ropný zlom

Města změny – dnes už jich je 18, z toho jedno v Irsku, a patří mezi ně i tak známá města jako Nottingham nebo Bristol – jsou obce, které pochopily, že ropný zlom dříve nebo později přijde, a začaly podnikat kroky, které zajistí jejich připravenost na okamžik, až se začne projevovat.

Průkopníkem mezi 17 britskými městy změny je Totnes v jihoanglickém Devonu. Má 8000 obyvatel, leží na řece Dart mezi Exeterem a Plymouthem na jižním okraji známého Dartmoorského vřesoviště a má slavnou středověkou minulost. Je zde moderní průmysl (slévárna hliníku, výroba průmyslových robotů, biotechnologický závod, zpracování konopných vláken…), říční přístav v ústí řeky Dart s přístupem k moři a spousta turistických pamětihodností.

Reportér BBC Mark Stephen natočil svůj pořad právě v Totnesu. Projekt TTT (Totnes Transition Town) začali připravovat již před 3 lety pod vedením Roba Hopkinse, který sem přenesl zkušenosti z irského Kinsale, vůbec prvního města změny. Oficiálně byl spuštěn v září 2006.

V Totnesu věří na rekvalifikaci, na svépomoc a samozásobitelství, na využití místních zdrojů, zkrátka toho, co mají po ruce. Nejsou to fanatici přežití nadcházejících katastrof s planoucíma očima, ale obyčejní muži a ženy hledící vstříc těžké budoucnosti. Věří v obnovení místních ekonomik, v pěstování vlastních potravin – i kdyby to mělo znamenat zrýt místní zábavní park a pěstovat v něm ovoce a zeleninu.

Důraz kladou na pět hlavních oblastí.

1/ Místní alternativní měna.

V březnu vydali prvních 300 „totneských liber“, v červenci další 3 000. 10 jich dostanete za 9,50 britských liber a fungují v podstatě jako nákupní poukázky na zboží. Líc je faksimile historické librové bankovky z roku 1810, na rubu je seznam zatím 18 místních obchodů, kde za ně můžete nakupovat. Nejde o první pokus o lokální měnu. V minulosti proběhly podobné akce v Británii a v USA.

Některé skončily neúspěšně, často i proto, že centrální banky a finanční úřady považovaly pokusy o jejich uvedení do oběhu za daňový únik. (Například argumentovaly, že státu tak uniká daň z přidané hodnoty.) Tento případ je však z právního i finančního hlediska zcela legální a má i podporu oficiálních činitelů. Smyslem totneské libry je podporovat místní obchody a živnosti a udržet peníze ve městě. V britské Dolní sněmovně totneskou libru obhajoval zdejší konzervativní poslanec Anthony Steen , a několik jich dostal darem i princ Charles , který se o celém projektu vyjádřil velmi uznale.

2/ Lokalizace zásobování potravinami, potravinová bezpečnost.

Možná to Čechům jako národu zahrádkářů bude znít komicky, ale radnice v Totnesu spolu s příslušnou iniciativní skupinou projektu TTT dává dohromady přehled městských pozemků vhodných pro založení zahrádek a zároveň sepisuje zájemce o jejich přidělení. Ještě před zahájením vegetačního období 2008 to chtějí mít hotovo. Vytvářejí také adresáře místních zdrojů potravin, protože se logicky obávají, že začne-li se s podporou jejich výrobců a pěstitelů teprve až krize začne, nemusejí to přežít.

Totnes se také trochu sebeironicky chce vyhlásit za britskou metropoli ořešáků. Je to pochopitelně reklamní trik, ale má seriózní pozadí: Chce přimět lidi, aby si uvědomili, odkud se budou brát jejich potraviny v blízké budoucnosti. A ty ořechy (vlašské, lískové i mandle) skutečně mají šanci stát se v britském měřítku místní specialitou, což v březnu t. r. podpořila i starostka města Pruw Boswel výsadbou několika stromků přímo v centru Totnesu. TTT v této oblasti spolupracuje s místním agrolesnickým výzkumným ústavem, který má za sebou 15 let šlechtění odrůd vhodných pro britské podnebí. Ořechy se tak v budoucnu mohou stát významným místním zdrojem bílkovin, nezávislým na potřebě fosilních paliv.

3/ Energie jako Community Interest.

Zakládají městskou spol. s r. o. (v Británii je tato právní forma – Community Interest Company – zvláštní modifikací společností s ručením omezeným zakládaných městy a městům sloužících), která se bude zabývat obnovitelnými energiemi. Zároveň se ucházejí o vládní grant na 50 systémů slunečního ohřevu vody (a v této souvislosti si stěžují na neustálé změny podmínek a ztěžování přístupu ke grantům ze strany vlády…). Založili družstvo pro sdílení osobních aut, které už má desítky členů. Věří na místní výrobu elektřiny, především ve větrných elektrárnách a ze dřeva z městského lesa.

4/ Rozšiřování řemeslných dovedností, svépomoc.

Tento program vychází ze zjištění, že postupující specializace profesí v globalizovaném světě má za následek mizení zručnosti lidí a ztrátu znalostí i dovedností, které budou v postfosilním světě potřeba. Zaměřuje se např. na obdělávání půdy, sběr plodin, vaření, výrobu nátěrových hmot, vytápění dřevem apod.

5/ Recyklace.

Sbírají svůj odpad. Proč platit recyklačním firmám? Soustředili se na sběr lepenkových krabic, které dodávají místním firmám buď jako zdroj recyklovatelné suroviny pro výrobu nových obalů nebo k dalšímu použití.

Lokální vláda

V neposlední řadě vznikla v rámci TTT i podskupina pro místní správu (Local Government). Uvědomili si to podstatné – že bez aktivní účasti samosprávných orgánů a úřadů města, okresu i hrabství nedokážou prosadit nic. Tato podskupina má na starosti právě propojování potřeb ostatních aktivit s činností místních orgánů. Chce mj. aktivně působit na členy samospráv i místní úředníky při vytváření místních politik, které mohou zásadně ovlivnit výsledky snahy TTT.

Nic z uvedeného není nové. Nový je důraz na důležitost, nový je úhel pohledu. V centru pozornosti není obvyklá otázka environmentálních aktivistů „Jak zachráníme planetu“?, ale otázka angažovaných občanů: „Jak zachráníme sebe?“ Projekt měst změny ukazuje, že obě hlediska se mohou vzájemně podporovat a jejich výsledky posilovat.

Transition Towns

Převzato: http://blisty.cz/