PROJEKT MONARCH: NACISTICKÉ OVLÁDÁNÍ MYSLI
(1)
Šokující fakta …
Tento článek podrobně popisuje vysoce propracovanou formu ovládání mysli na bázi traumat, známou jako programování Monarch (Panovník), kterou používali nacisti a kterou jako součást MK-Ultra převzala i naše CIA. Programování Monarch vytváří poruchy disociačních struktur a mnohočetné osobnosti prostřednictvím „spouštěčů“ nebo příkazů. Subjekty jsou využívány k tajným akcím, prostituci a pornografii. Tento článek popisuje metody Jejichž pomocí jsou tito volně využitelní otroci programováni jako „špiclové“ za účelem infiltrace nebo jako „spící političtí vrazi“.
K myšlenkovému balamucení naivní populace pomocí nekonečné rady zmanipulovaných médií patří i jedna z nejďábelštějších ohavností páchaných na části lidského rodu – forma systematického ovládání mysli, která již téměř padesát let prostupuje všechny aspekty společnosti.
Aby člověk mohl objektivně najít odpovědi na následující otázky, musel by nejdříve zřejmě přehodnotit své předem vytvořené úsudky ohledně dualistické povahy lidstva. Řešit filozofickou otázku, zda je naše podstata dobrá, či zlá, je to samé jako vytvářet naše vnímání skutečnosti – která je specifickou duchovní proměnnou v rovnici života.
Toto pojednání vychází z odtajněných dokumentů vlády Spojených států, výpovědí pracovníků výzvědných služeb, historických spisů, výpovědí badatelů zkoumajících v oboru ovládání mysli, psychiatrických publikací a rozhovorů s lidmi, kteří byli bez svého vědomí podrobeni vysoce propracované formě ovládání mysli na bázi traumat, známé jako programování MONARCH (Panovník).
Upozornění pro ty, kteří prošli intenzivním systematickým ovládáním mysli anebo nějakou formou ritualizovaného zneužití: Tento článek obsahuje řadu „spouštěčů“, proto pokud nemáte k dispozici náležité podpůrné systémy nebo pokud není vaše osobnost ještě plně obnovená, doporučujeme, abyste nepokračovali ve čtení.
(2)
STRUČNÁ HISTORIE OVLÁDÁNÍ MYSLI
Mysteriózní náboženství starého Egypta, Řecka, Indie a Babylonie pomohly položit základy okultismu, jenž v sobě skrývá „skryté vědění“. Jedním z nejstarších spisů, který se o okultismu zmiňuje, je Egypská kniha mrtvých, soubor rituálů, výslovně popisující metody mučení a zastrašování (a tím vytváření traumatu), užívání lektvarů (drog) a očarovávání (hypnotismu), jež nakonec vedou k naprostému zotročení zasvěceného. (1) To byly celé věky hlavní ingredience součásti okultismu, známé jako satanismus.
Během třináctého století římskokatolická církev pomocí nechvalně známé inkvizice rozšířila a upevnila svou vládu nad celou Evropou. Satanismus toto období perzekucí přežil pečlivě uschován pod pláštíkem různých esoterických skupin.
V roce 1776 byl jistý bavorský jezuita jménem Adam Weishaupt pověřen rodem Rothschildů, aby soustředil mocenskou základnu mysteriózních náboženství do souboru, který je obecně znám jako Illuminati, což znamená „Osvícení“. Šlo o sloučení mocných okultních pokrevních svazků, privilegovaných tajných společností a vlivných zednářských bratrstev, jejichž cílem bylo vytvořit systém pro „nový světový řád“. Navenek bylo cílem těchto utopických snah přinést lidskému rodu na celém světě štěstí, ovšem skrytým záměrem bylo postupně ovládnout masy a stát se tak vládci této planety.
(3)
ANGLOALIANCE
Do 19. století byly za hlavní geografické oblasti, které ilumináti ovládali, uznávána Velká Británie a Německo. Nemělo by nás tudíž příliš překvapit, že první behaviorální vědecké výzkumy byly roku 1882 provedeny v Anglii, zatímco velká část prvních lékařských a psychiatrických technik, které měly spojitost s ovládáním mysli, byly objeveny na Ústavu císaře Viléma v Německu.
Roku 1921 byl v Londýně založen Tavistockův ústav lidských vztahů (The Tavistock Institute of Human Relations), který měl za úkol zkoumat „kritický bod“ člověka. Roku 1932, přibližně ve stejnou dobu, kdy nacistické Německo zintenzivňovalo svoje výzkumy v oblasti neuropsychologie, parapsychologie a mnohageneračního okultismu, se ředitelem Tavistockova ústavu stal německý psycholog Kurt Lewin. Je zajímavé, že mezi Anglií a Německem docházelo k pokrokové výměně vědeckých myšlenek, a to především v oblasti eugeniky – oboru věnovaném „vylepšování“ lidského druhu skrze ovládání dědičných faktorů při hledání partnerů. Tento ohavný tajemný svazek mezi zmíněnými dvěma zeměmi byl utužen zčásti prostřednictvím řádu Zlatý Úsvit, tajného společenství, které se skládalo z mnoha vysoce postavených představitelů nacistické strany a britské aristokracie.
Říšský vedoucí SS Heinrich Himmler měl na starost vědecký Projekt s názvem Lebensborn, který se týkal selektivního plození a adopce dětí, z nichž neobvykle velký počet tvořila dvojčata. (2) Cílem projektu bylo vytvořit nadřazenou rasu (árijce), která by byla naprosto oddaná věci Třetí říše (novému řádu). Velkou část předběžných pokusů týkajících se genetického inženýrství a modifikace chování prováděl dr. Josef Mengele v Osvětimi, kde chladnokrevně analyzoval účinky, jaké na jeho oběti mělo „vázání traumat“, barvení očí a „zdvojování“, tedy chirurgické spojování dvou jedinců.
Kromě těchto odporných chirurgických pokusů prováděných v koncentračním táboře byly některé děti též podrobovány značnému množství elektrošoků. Bohužel, mnohé z nich tyto krutosti nepřežily. Současně bylo v Dachau prováděno „vymývání mozků“ u vězňů, kterým byla podána halucinogenní droga meskalin, pod jejímž účinkem byli potom hypnotizováni. V průběhu války vedl paralelní behaviorální výzkumy dr. George Estebrooks z Colgate Univerzity. Jeho vztahy s armádou, CIA, FBI a jinými výzvědnými službami zůstávají zahaleny tajemstvím. Nicméně Estabrooks tu a tam „klopýtl“ a hovořil o své práci týkající se vytváření hypnoticky programovaných poslů a hypnoticky způsobovaného rozštěpení osobností. (3)
Po druhé světové válce americké ministerstvo obrany tajně importovalo mnohé německé nacistické a italské fašistické špičkové vědce přes Jižní Ameriku a Vatikán do Spojených států. Krycí název pro tuto operaci zněl Projekt PAPERCLIP (Spínátko).(4) Jedním z těch prominentnějších objevů se pro Spojené státy stal německý generál Reinhard Gehlen, Hitlerův šéf výzvědné služby zaměřené proti Rusku. Po svém příjezdu do Washingtonu, D. C., v roce 1945 se Gehlen často scházel s prezidentem Trumanem, generálem Williamem „Divokým Billem“ Donovanem, ředitelem Úřadu strategických služeb (OSS) a Allenem Dullesem, jenž se později stal oddaným ředitelem CIA. Cílem jejich diskusí byla reorganizace jmenovité americké výzvědné činnosti a její transformace ve vysoce účelnou tajnou organizaci. Jejich snahy vyvrcholily založením Central Intelligence Group (Ústřední zpravodajské skupiny), která byla v roce 1947 přejmenována na Central Intelligence Agency (CIA). Reinhard Gehlen měl též hluboký vliv na vytvoření Národní bezpečnostní rady (National Security Council), která dala v roce 1947 vzniknout Zákonu o národní bezpečnosti (National Security Act). Tento zákon byl přijat, aby se předešlo příliš vysokému počtu ilegálních vládních aktivit, včetně tajných programů týkajících se ovládání mysli.
(4)
VÝVOJ PROJEKTU MK ULTRA
Jakmile byla již definitivně zřízena CIA a Národní bezpečnostní rada, došlo i na první ze řady utajených programů vymývání mozků, který na podzim 1947 spustilo námořnictvo USA. Projekt CHATTER (Klábosení) byl vyvinut jako reakce na „úspěchy“ Sovětů při používání „drog pravdy“. (preparáty amfetaminového typu, podporující hovornost, nebo halucinogeny užívané při výslechu – pozn. překl.)
Toto odůvodnění bylo však jen zástěrkou pro případ, že by měl být program odhalen. Průzkum se soustředil na identifikaci a testování takových drog při vyslýchání a získávání agentů. (4) Projekt byl oficiálně ukončen roku 1953.
CIA se rozhodla rozšířit své úsilí v oblasti modifikace chování přípravou Projektu BLUEBIRD (salašník modrý, ale i obecné označení mnoha druhů zpěvných ptáků, pozn. překl.), který byl ředitelem Allenem Dullesem schválen roku 1950. Jeho cílem bylo
1) objevit prostředek podmínění pracovníků, kterým by se dalo zabránit nežádoucímu vynucení informací známými prostředky,
2) prozkoumat možnost ovládání jedince použitím speciálních technik vyslýchání,
3) prozkoumat možnost rozšíření paměti a
4) přijmout ochranná opatření proti vlivu nepřátelských subjektů na zaměstnance agentury.
V srpnu 1951 byl Projekt BLUEBIRD přejmenován na Projekt ARTICHOKE (Artyčok), který vyhodnocoval hrubé použití technik vyslýchání včetně hypnózy a použití drog. Program byl ukončen v roce 1956. 13. dubna 1953, tři roky před ukončením Projektu ARTICHOKE, vznikl Projekt MK ULTRA, podle modelu navrženého Richardem Helmsem, zástupcem ředitele Central Intelligence CDCI, pod záminkou zavedení „zvláštního vysoce citlivého mechanismu financování“. (5)
Zkratka „MK“ by hypoteticky mohla znamenat Mind Kontrolle (ovládání mysli). Překladem německého slova Kontrolle je evidentně anglické slovo control. (6)
Neocenitelným přínosem pro vývoj MK ULTRA bylo velké množství německých lékařů, které Spojené státy získaly z nacistické banky talentů. Souvztažnost mezi experimenty z koncentračních táborů a četnými subpro-jekty MK ULTRA je naprosto evidentní. K ovládání lidského chování v rámci MK ULTRA sloužilo ozařování, elektrošoky, psychologie, psychiatrie, sociologie, antropologie, grafologie, různé trýznící látky a paravojenské potřeby a materiály (přičemž nejužívanějším „materiálem“ bylo LSD). Byl ustaven speciální postup označený jako MK DELTA, podle něhož se mělo řídit používání MK ULTRA v zahraničí. Materiály MK ULTRA a MK DELTA sloužily k účelům týrání, diskreditace či zneškodňování. (7)
Ze 149 identifikovaných projektů pod záštitou MK ULTRA byl Projekt MONARCH, oficiálně zahájený americkou armádou začátkem šedesátých let (i když neoficiálně realizovaný již daleko dříve), pravděpodobně tím nejprominentnějším a je stále klasifikovaný jako „přísně tajný“ v zájmu „národní bezpečnosti“. MONARCH se mohl vyvinout ze subprojektů MK SEARCH, jako byla operace SPELLBINDER (Čarovný řečník), která vznikla s cílem vytvářet „spící“ vrahy (jako byli „mandžuští kandidáti“), jež mohli být aktivováni tak, že jim bylo v posthypnotickém transu sděleno klíčové slovo či fráze. Jedním z několika krycích programů, které měly zastřít zlovolnou skutečnost Projektu MONARCH, byla možná Operace OFTEN (Často), průzkum, jenž se snažil spoutat moc okultních sil.
(5)
DEFINICE A POPIS
Název MONARCH (Panovník) nemusí být nezbytně definován ve spojitosti s královskou urozeností, ale spíše se vztahuje k monarch butterfly. (velký, oranžově a černě zbarvený americký motýl (Danaus plexippus) – pozn. prekl.)
Když někdo prodělává trauma vyvolané elektrošokem, často má podle svědectví pocit lehkomyslnosti, jako by se vznášel či třepetal ve vzduchu jako motýl. Také proměna či metamorfóza tohoto nádherného hmyzu je symbolická: z housenky se stává kukla (klid, pasivita) a z ní motýl (nový tvor), který se vrací na místo svého původu. Takovýto migrační vzorec z motýla činí jedinečný druh.
Okultní symbolismus nám však může poskytnout i další význam. Slovo psýché znamená jak „duše“, tak i „motýl“, což pramení z víry, že lidské duše se stávají motýlem, když hledají novou inkarnaci. (8) Některé staré mystické skupiny, jako byli gnostikové, v motýlu spatřovali symbol nečistého těla. „Anděl smrti“ (vzpomněli jste si na Mengeleho?) byl v gnostickém umění zobrazován, jak rozmačkává motýla. (9)
Podle marionety, loutky, která visí na šňůrkách a je ovládána vodičem, je programování MONARCH též označováno jako „syndrom marionety“. Jiným používaným termínem je Imperiál conditioning (imperiální podmiňování) a někteří psychiatři a terapeuti ho znají jako „sledy podmíněných reakcí na podněty“.
Projekt MONARCH lze nejlépe popsat jako formu traumaty odstupňované disociace a okultní integrace za účelem rozdělení mysli v mnohočetnou osobnost v rámci systematické soustavy. Během tohoto procesu je vykonáván satanistický obřad, který obyčejně zahrnuje kabalistický mysticismus, aby se odpovídající změna/y spojila/y s příslušným démonem či skupinu démonů. Samozřejmě že většina skeptiků v tom spatřuje pouhý prostředek, jak v oběti vyvolat trauma, a popírá jakékoli iracionální přesvědčení, že by skutečně mohlo docházet k posedlosti démonem.
(6)
ZMĚNY A SPOUŠTĚČE
Jiný způsob realizace tohoto spletitého zotročení těla i duše je možno přirovnat ke složitému počítačovému programu – soubor (změna) je vytvořen pomocí traumatu, učení a zpevňování. K aktivaci (spuštění) souboru je třeba příslušného přístupového kódu či hesla (pokyn či příkaz). Programátor/manipulant nazývá zpracovanou oběť „otrokem“ (slavě), zatímco oběť naopak v programátorovi/manipulantovi vidí „pána“ (master) či „boha“ (god). Kolem 75 procent obětí jsou ženy, neboť lépe snášejí bolest a mají tendenci snadněji disociovat než muži. Subjekty jsou používány pro tajné akce, prostituci a pornografii – evidentní je tak jejich využití v zábavním průmyslu.
Jistý bývalý vojenský důstojník napojený na DIA (Defense Intelligence Agency / Obranná zpravodajská služba) autorovi tohoto článku sdělil: „Podle „hlavního strategického záměru“ se tito lidé [oběti MONARCH] rekrutují ze všech společenských skupin, od pouličních vandráků až po úředníky.“ Tuto skutečnost mi potvrdil jeden agent CIA v důchodu, jenž mi při rozhovoru naznačil, že tito zaměstnanci jsou používáni jako „nasazení špiclové“ či „chameleóni“, jejichž úkolem je proniknout do určené skupiny, získávat odtud informace nebo jí vnutit vlastní, postranní záměry.
Zpracovaná oběť v sobě nosí velký počet změn s mnoha záložními, zrcadlovými a stínovými programy. Do její mysli je vetkáno dělení na změny světlé strany (dobré) a temné strany (špatné), které rotují kolem osy. Jedna z hlavních vnitřních struktur systému (jichž je mnoho) je strukturovaná jako spirála sestávající ze sedmi stupňů. Každý systém má vnitřního programátora, který dohlíží na „vrátné“ (démony?), kteří umožňují nebo znemožňují vstup do různých místností. Mezi vnitřní představy, které mají zpracované oběti nejčastěji, patří stromy, kabalistický „strom života“ s přilehlými kořenovými systémy, nekonečné smyčky, starobylé symboly a iniciály, pavouci sítě, zrcadla s tříštícím se sklem, masky, hrady, bludiště, démoni, příšery nebo mimozemšťané, lastury, pentle, luky, květiny, přesýpací i nástěnné hodiny, roboti, diagramy postavení pracovníků v podniku nebo schémata počítačových obvodových desek.
(7)
POKREVNÍ SVAZKY A ZDVOJOVÁNÍ
Většina zpracovaných obětí pochází z mnohageneračních satanistických rodin (pokrevních svazků) a je údajně programována k tomu, aby „naplnila svůj osud jako vyvolení či vyvolené generace“ (termín vytvořený Mengelem v Osvětimi). Některé oběti jsou adoptovány jinými rodinami podobného původu. Jiné v této neurologické noční můře plní funkci „určených ke spotřebě“ (nepřísluší ke krevnímu svazku), obyčejně pocházejí ze sirotčinců, pěstounských domovů nebo z krvesmilných rodin s bohatou pedofilní minulostí. Zdá se, že někteří tito rodinní členové pronikli i do vlády či vojenských výzvědných služeb.
Mnozí ze zneužívaných jedinců pocházejí z rodin, které jako „zástěrku“ pro své ohavné skutky používají katolictví, mormonství či charismatické křesťanství (i když se nevylučují ani členové jiných náboženských skupin). Zpracované oběti obecně přistupují ke strohé církevní (dogmatické, striktní) hierarchické struktuře daleko vstřícněji, neboť se shoduje s jejich programováním. Autoritě se obvykle podvolují, protože jim byla prostřednictvím subjektivního a na příkazy orientovaného podmiňování odňata jejich vůle.
Fyzické znaky, podle nichž lze zpracované oběti často rozpoznat, jsou četné jizvy po elektrických ranách nebo znamení na kůži, která jsou jejich následkem. Některé mohou mít různé části těla zohaveny nožem, vypalovacími želízky či jehlami. Častá jsou též tetování motýla či okultních symbolů. U členů pokrevních svazků je obecně méně pravděpodobné, že by se u nich mohly vyskytnout podobná znamení, neboť jejich kůže má „zůstat čistá a neposkvrněná“.
Základní účel promyšlené manipulace s těmito jedinci se může jevit jako neskutečný a záleží na našem chápání hmotných a duchovních sfér a na tom, jak si je dokážeme vysvětlovat. Ty nejhlubší a nejtemnější změny jsou v příslušnících pokrevních svazků úmyslně ponechávány v pasivitě do chvíle, kdy se objeví „antikrist“. Tyto změny „nového světového řádu“ zřejmě obsahují i zpětné příkazy a instrukce pro výcvik či získávání značného přílivu lidí (snad klonů či „bezduchých“), čímž jsou programy ovládání společnosti stimulovány do nového milénia.
Jiným bizarním rysem, spojovaným s programováním MONARCH, je nebiologické „zdvojování“. Například dvě malé děti, jež nejsou příbuzné, jsou slavnostně zasvěceny v magickém obřadu „připoutání duší“, aby mohly být „neoddělitelně navěky spojeny“ (další spojitost s Mengelem?). Tito jedinci v podstatě sdílejí dvě poloviny naprogramované informace, a tak jsou vzájemně závislí jeden na druhém. Zdá se, že mezi těmi, kteří prošli tímto procesem, se častěji setkáváme s paranormálními jevy, jako jsou astrální projekce, telepatie, mimosmyslové vnímání a podobně.
(8)
STUPNĚ PROGRAMOVÁNÍ MONARCH (10)
ALFA. Je považováno za „obecné“ či běžné programování v základním ovládání osobnosti a je charakterizováno nadměrně pociťovaným zadržováním paměti, zvýšenou fyzickou silou a ostrostí zraku. Programování Alfa je dosahováno pomocí rozčlenění osobnosti oběti, jehož důsledkem je v podstatě oddělení levé a pravé mozkové hemisféry, čímž je umožněno, aby byly později L a P programově spojeny prostřednictvím stimulace nervových drah.
BETA. Označuje se za „sexuální“ programování. Toto programování eliminuje všechna naučená morální přesvědčení a stimuluje primitivní sexuální instinkty bez jakýchkoli zábran. Tento stupeň dokáže z obětí vytvářet „děvky“.
DELTA. Je známé jako programování „zabijáků“ a původně bylo vyvinuto pro výcvik zvláštních agentů či elitního mužstva (jako Delta Force, První pozemní prapor, Mossad atd.) pro tajné operace. Jednoznačným cílem je optimální adrenalinový výkon a ovládání agrese. Subjekty nepociťují strach a svoje úkoly plní velmi systematicky. Na tomto stupni jsou oběti vštěpovány sebezničující či sebevražedné instrukce.
THÉTA. Je považováno za „psychické“ programování. Příslušníci pokrevních svazků (pocházející z mnohageneračních satanistických rodin) jsou určeni k tomu, aby vykazovali větší sklony k telepatickým schopnostem než ti, kdo k pokrevním svazkům nepříslušejí. Ovšem v důsledku evidentního ohraničení těchto schopností byly vyvíjeny a používány různé formy elektronických systémů pro ovládání mysli, především biomedicínská telemetrická zařízení pro použití u lidí (mozkové implantáty), lasery s řízenou energií využívající mikrovlny nebo elektromagnetismus. Existují zprávy, že tyto přístroje jsou používány v kombinaci s vysoce pokročilými počítači a náročnými satelitními monitorovacími systémy.
OMEGA. „Sebezničující“ forma programování, též známá jako „Code Green“. Charakteristické chování zahrnuje sebevražedné tendence či sklony k sebemrzačení. Tento program je většinou aktivován, když zpracovaná oběť začíná procházet terapií nebo výslechem a je u ní obnovována příliš velká část paměti.
GAMA. Jiná forma ochrany systému, jež spočívá v „klamavém“ programování, které způsobuje dezinformovanost a dezo-rientaci. Tento stupeň je propojen s démonologií a obvykle se v pozdější době regeneruje, pokud není náležitě deaktivován.
(9)
METODY A SLOŽKY
Zahajovací proces začíná vytvořením disociace u subjektu, k čemuž obyčejně dochází mezi dobou narození a šestým rokem. Disociace je dosahováno především prostřednictvím elektrošoků; někdy jsou elektrošoky používány již v době, kdy je dítě v matčině lůně. Následkem těžkých traumat způsobovaných elektrošokovou terapií, sexuálním zneužíváním a jinými metodami je duše dokonale rozštěpena na protilehlé osobnosti. Tento princip, který byl dříve označován jako multiple personality disorder, MPD (porucha mnohočetné osobnosti) a dnes je pro něj užíváno termínu dissociatíve identity disorder, DID (porucha rozštěpené identity), dnes tvoří základ programování MONARCH. Další podmiňování mysli oběti je posilováno pomocí hypnotismu, vynucené dvojité vazby, střídáním příjemných pocitů a bolesti, odpíráním potravy, vody, spánku a pomocí sensorické deprivace ve spojení s různými drogami, jež mění jisté funkce mozku.
Dalším stadiem je uložení a vtištění podrobných příkazů či zpráv v rámci daných změn. Toho je dosahováno použitím sluchátek na nejvyšší technologické úrovni, skrze něž počítačem řízené generátory vysílají neslyšitelné zvukové vlny či harmonické kmity, jež ovlivňují RNA v jejím ovládání neuronových drah vedoucích do podvědomé a nevědomé mysli. Spolu s generátory harmonických kmitů jsou někdy používány i optické přístroje „virtuální reality“, které promítají pulsující barevná světla, podprahové vjemy a obrazové montáže. Pro rozložení paměti je poté používáno elektrošoků o vysokém napětí.
Programování je pravidelně jednou za čas aktualizováno a zpevňováno vizuálními, sluchovými a psanými médii. Mezi prvními tématy používanými k programování byly Čaroděj ze země Oz a Alenka v říši divů, přičemž oba příběhy jsou plné okultní symboliky. Mnohé z dnešních filmů a kreslených grotesek Disneyho společnosti jsou používány dvojitým způsobem – ke znecitlivění většiny populace pomocí podprahových vjemů a neurolingvistického programování a k záměrné konstrukci specifických spouštěčů a klíčů pro základní programování vysoce vnímavých dětí, které jsou subjekty projektu MONARCH.
Skvělým příkladem toho, jak podprahové programování funguje, je nedávná Disneyho filmová senzace Pocahontas, kupodivu propagovaná jako „třicátý třetí“ (nejvyšší stupeň ve skotském ritu svobodných zednářů) animovaný film společnosti. Ve filmu vystupuje babička Vrba, mystický čtyřistaletý strom, jenž poradí Pocahontas, která nemá maminku, aby poslouchala své srdce, a pomůže jí uvědomit si, že všechny odpovědi leží uvnitř. Babička Vrba neustále mluví „nejasně“ a používá „dvojsmyslné“ výrazy („někdy pravá cesta není ta nejjednodušší“) a esoterické poselství toho všeho je následující: nejjednodušší je levá stezka (cesta, která vede ke zničení).
V systémech MPD strukturovaných v duchu iluminátů představuje vrba okultní síly druidismu. Velmi důležitý je vnitřní význam větví, listů a kořenového systému, neboť některé temné duchovní vlastnosti spojované s vrbou jsou využívány při programování: 1) větví je používáno ke švihání obětí při obřadech za účelem „očištění“, 2) vrba dokáže odolávat i těm nejkrutějším nástrahám počasí a je známá svou ohebností a poddajností – zpracované oběti, které prošly programováním, popisují, že všude kolem nich jsou vrbové větve a ony nemají naději uniknout, 3) hluboký kořenový systém vrby ve zpracované oběti vyvolává pocit, jako by v hypnotickém transu padala hlouběji a hlouběji do propasti.
Při programování hraje pomocnou roli hudba, a to skrze kombinace proměnlivých tónů, rytmů a slov. K těmto ohavným účelům jsou podle věrohodných pramenů využívány i mnohé romány mistra hrůzy Stephena Kinga a filmy natočené na jejich motivy. V jedné z jeho nejnovějších knih Insomnia (Nespavost) je pod vševidoucím okem uvedena Kingova fotografie s nápisem/spouštěčem We never sleep / My nikdy nespíme (příznačná pro osobu postiženou MPD/DID).
Částečný seznam jiných médií používaných k základnímu programování: Pinocchio, Pohádka o Šípkové Růžence, O Sněhurce, Kráska a zvíře, Aladdinova lampa, Malá mořská víla, Lví král, E. T., Hvězdné války, Lovci duchů, Trancers II, Batman, Betwitched (Očarovaný,), Fantasy Island (Ostrov představ), Re-boot, Tiny Toons, Kačeří příběhy, The Dead Sea Scrolls (Svitky od Mrtvého moře), The Táli Book ofMake Believe (Fantastická kniha her).
A zde je několik filmů, které popisují či zachycují pár aspektů programování MONARCH: Hellraiser 3, Raising Cain (Rebel Kain), Labyrint, Telefon, Johnny Mnemonic, Point ofNo Return (Odkud není návratu), Trávníkář a Closet Land (Soukromý pozemek).
(10)
PROGRAMÁTOŘI A MÍSTA, KDE PŮSOBILI
Je těžké zjistit identitu původního programátora tohoto ďábelského projektu, protože v této oblasti je příliš mnoho dezinformací a navzájem si odporujících tvrzení, jež vyvíjejí „ti nahoře“. Dva lidé, kteří se skrývali pod barevně kódovaným krycím jménem doktor Zelený (Greeri), jsou židovský lékař dr. Gruenbaum, který za druhé světové války údajně spolupracoval s nacisty, a dr. Josef Mengele, jehož obchodní značka chladnokrevné a promyšlené brutality děsí nejen duše těch, co přežili Osvětim, ale také nekonečný počet obětí války na celém světě. Je podezřelé, že Mengeleho přímá účast v neslavně proslulém koncentračním táboře v Osvětimi byla při Norimberských procesech upozaděna a ani potom nebylo ze strany Spojených států a jejich spojenců vyvinuto žádné zvláštní úsilí, které by směřovalo k jeho zatčení. (11)
Aby představitelé USA zmátli ty, kteří usilovali o odhalení místa jeho pobytu, uváděli, že Mengele žije jako neškodný samotář v Paraguayi či Brazílii, nebo zeje prostě mrtev (v tom případě musel ovšem „Anděl smrti“ nejméně pětkrát opět procitnout k životu). Jeho bezpříkladný výzkum, jenž stál životy tisíců lidí, byl nepochybně pro zájmy Spojených států velkým přínosem. Kromě toho, že užíval také pseudonymu dr. Zelený, ho ti, co přežili, znali též pod přezdívkami Vaterchen (Táta), Schoner Josef (Krásný Josef), David a Plavovlasé dítě. Jako elegantní a krásný muž Mengele lidi odzbrojoval svými jemnými způsoby, ovšem při jiných příležitostech vybuchoval prudkým vztekem. (12)
Jinou věc, kterou si vězňové z Osvětimi ve spojitosti s ním pamatují, byl rytmus jeho vyleštěných černých bot, když se procházel tam a zpět a hrál svou oblíbenou kopretinovou hru „mám tě rád/nemám tě rád“. Vždy když utrhl poslední okvětní lístek kopretiny, svévolně umučil a zabil malé dítě před zraky jiného dítěte, které programoval. Pološílení absolventi tábora, na kterých zkoušel své metody a kteří přežili, též vzpomínají na to, jak je nahé uvrhl do klecí společně s opicemi, které byly vycvičeny k tomu, aby je násilně zneužívaly. Mengele si očividně liboval v tom, když mohl lidi ponižovat na úroveň zvířat. Záměrně též svým obětem bránil v tom, aby plakaly, křičely nebo projevovaly veškeré krajní emoce.
Dr. D. Ewen Cameron, též známý jako dr. Bílý (White), byl dříve ředitelem Kanadské, Americké a Světové psychiatrické asociace. S pomocí Cameronových zkušeností a doporučení přefiltroval Allen Dulles ze CIA miliony dolarů přes nastrčené organizace, např. Společnost pro zkoumání ekologie člověka, jíž bezcitným způsobem Cameron předsedal. Pokusy byly prováděny na několika místech v Montrealu, většinou na McGillově univerzitě, v nemocnici sv. Marie a Allan Memoriál Institute.
Kromě konvenčních metod psychiatrického týrání, jako jsou elektrošoky, podávání drog injekcemi a lobotomie, vymyslel Cameron techniku psychic driving (psychické řízení), při němž byli nic netušící pacienti několik týdnů udržováni v drogami navozeném komatu a byli podrobováni řadě elektrošoků, na hlavu měli pásem připoutanou elektronickou přilbu a skrze ni jim byly vysílány různé zvukové zprávy při různých rychlostech. (13) Velká část takto zneužívaných byly týrané děti, které dodával systém římskokatolických sirotčinců.
Není překvapením, že Dr. Cameron je většinou psychiatrického tisku příhodně opomíjen. Může tomu tak být ve skutečnosti především v důsledku veřejného odhalení projektu MK ULTRA v roce 1970 prostřednictvím soudních procesů, které vyvolaly kanadské oběti těchto pokusů a jejich rodiny. CIA a kanadská vláda se soudu vyhnuly, aby nemusely oficiálně připustit, že se na těchto špinavostech podílely.
Služebně nejmladším v řadě údajných vládou financovaných sadistů je bývalý podplukovník armády USA sloužící v oddělení psychologického boje DIA, Michael Aquino. Aquino, výstřední génius, založil Temple of Set (Setův chrám), odnož Satanovy církve Antona LaVeye. Aquino byl spojován se skandálem hlídání dětí na armádní základně Presidio, ve kterém byl obviňován z obtěžování dětí. Nicméně všechna obvinění byla zamítnuta a Aquino nebyl nikdy odsouzen. Pod krycím jménem „Malcolm“ prý Aquino připravil instruktážní magnetofonové nahrávky na téma „Jak programováním MONARCH vytvořit otroka“ a fungoval jako spojka mezi vládně-vojenskou výzvědnou službou, různými zločinnými organizacemi a okultními skupinami při distribuci otroků vytvořených programováním MONARCH. (14)
Jiným údajným programátorem, který působil pod krycími jmény „Dr. Modrý“ (Blue) nebo „Gog“, byl Heinrich Mueller. Měl patrně dva syny, kteří pokračovali v jeho práci. Původní „Dr. Černý“ (Black) byl podle všeho Leo Wheeler, synovec zemřelého generála Earla G. Wheelera, jenž byl během vietnamské války velitelem šéfů štábu. Wheelerův chráněnec, E. Hummel spolu s W. Bowersem (pokrevně spřízněný s Rothschildovými), pak působí na Severozápadě.
Aby CIA zabránila snadnému odhalení MK ULTRA, rozčlenila jeho subprojekty do specializovaných výzkumných a vývojových oblastí na univerzitách, ve věznicích, soukromých laboratořích a nemocnicích. Samozřejmě že tyto výzkumy byly štědře podporovány vládními granty a rozličnými finančními prostředky. Mezi hlavní instituce a místa, kde údajně probíhaly či probíhají pokusy s programováním MONARCH, patří Cornell, Duke, Princeton, UCLA, Univerzita v Rochesteru, MIT, Univerzitní nemocnice v Georgetownu, Maimonidesovo (15) lékařské centrum, Nemocnice sv. Alžběty (ve Washingtonu D. C.), Bellovy laboratoře, Stanfordův výzkumný ústav, Westinghouse Friendship Laboratories, General Electric, ARCO a společnost Mankind Research Unlimited.
„Konečný produkt“ byl či je obyčejně vytvářen na vojenských základnách či táborech, kde je vyžadována maximální bezpečnost. Mezi taková místa, která byla identifikována nejjednoznačněji a která jsou označována za (pře)programovací centra nebo centra smrtelných traumat, patří Centrum námořních zbraní China Lake, pevnost Presidio, Pevnost Dietrick, Pevnost Campbell, Pevnost Lewis, Pevnost Hood, Skladiště zbraní v Redstone, základny leteckých sil Offutt, Patrick, McClellan, MacGill, Kirtland, Nellis, Homestead, Grimsson, Maxwell a Tinker. Jiná místa, kde by mělo programování probíhat ve velkém, jsou výzkumné centrum Langley, Národní laboratoře v Los Alamos, Tavistock Institute a oblasti v nebo poblíž Mount Shasta, v Kalifornii, Lampě, Missouri a Las Vegas v Nevadě.
(11)
VÝZNAMNÁ JMÉNA
Jeden z prvních prokázaných případů tajného agenta MO-NARCH byl případ smyslné modelky čtyřicátých let Candy Jonesové. Kniha The Control of Candy Jones (Řízení Candy Jonesové), Playboy Press, popisuje dvanáct let, během nichž s přestávkami spřádala intriky jako špionka CIA. Jonesová, jejíž rodné jméno znělo Jessica Wilcoxová, zcela zjevně zapadá do psychologického profilu prvních lidských pokusných králíků vládního vědeckého projektu MK ULTRA.
Případ monomanie MONARCH, který měl největší publicitu, vyplul na hladinu prostřednictvím knížky TRANCE Formatíon of America: The True Life Story ofa CIA Slavě (Formování Ameriky prostřednictvím transu – Skutečný životní příběh otroka CIA) od Cathy O’Brienové. Na zadní straně obalu této knihy se důrazně uvádí, že „Cathy O’Brienová je jediný svědek, který kdy absolvoval programování ovládání mysli MONARCH projektu CIA MK ULTRA, jenž se z něj později dokázal vymanit a podal o něm zprávu“.
Tato autobiografie obsahuje působivé zprávy o letech, kdy byla O’Brienová neúprosně nucena k incestu, a o tom, jak byla nakonec svým zvráceným otcem poskytnuta pro účely projektu MONARCH. Spolu se spoluautorem Markem Phillipsem, svým zachráncem a deprogramátorem, Cathy popisuje téměř neuvěřitelný seznam konspiračních zločinů, jako bylo donucení k prostituci (bílému otroctví) s významnými funkcionáři celosvětové politiky, tajná role prostředníka a kurýra při obchodu s drogami nebo propojení country-westernového hudebního průmyslu s ilegální činností CIA.
Paul Bonnaci, který údajně v projektu MONARCH statečně vystál téměř dvacet let ponižování, hovoří o zločinech a korupci, které ve velkém probíhaly na všech úrovních, od měst a jednotlivých států až po Bílý dům. (16) Vypovídal o sexuálně zneužívaných chlapcích, kteří byli vybíráni z Boys Town v Nebrasce a odváženi na nedalekou základnu leteckých sil Offut, kde byli podle něj podrobováni intenzivnímu programování MONARCH hlavně pod vedením velitele Billa Plemmonse a bývalého podplukovníka Michaela Aquina. (17)
Poté, co byli chlapci mučením dohnáni k bezmyšlenkovité poslušnosti, byli údajně využívám (spolu s dívkami) k pornografii a prostituci s různými zástupci politických a ekonomických mocností Ameriky. Bonnaci vzpomíná, že je z letecké základny přepravili nákladními letadly na leteckou základnu McClelland v Kalifornii, odkud byl spolu s ostatními nešťastnými adolescenty a nezletilými odvezen do elitního tábora v severní Kalifornii.
Jistá sexuálně nenasytná herečka bezvýznamného talentu (nyní již mrtvá), jistý morálně zkorumpovaný televizní evangelický řečník, jistý oslavovaný bývalý důstojník „zelených baretů“ ) přezdívka příslušníka britských a později i amerických zvláštních jednotek – pozn. prekl.) či jistý populární country-westernový zpěvák, to vše je několik dalších, kteří pravděpodobně šílenstvím MONARCH prošli. Lee Harvey Oswald, Sirhan-Sirhan, Charlie Manson, John Hinckley ml., Mark Chapman, David Koresh, Tim McVeigh a John Salvi, to jsou jen někteří nechvalně známí jedinci, u nichž existuje silné podezření, že byli figurkami, které vyprodukoval projekt MK ULTRA.
(12)
DEPROGRAMÁTOŘI A ODHALOVATELÉ PRAVDY
Dr. Corrydon Hammond, psycholog z Univerzity v Utahu, přednesl na Čtvrté každoroční regionální konferenci o zneužívání a vícenásobné osobnosti 25. června 1992 v Alexandrii ve Virginii skvělou přednášku s názvem „Hypnóza při MPD: Rituální zneužívání“. Naprosto potvrdil podezření vnímavého odborného publika skládajícího se z psychiatrů, podle kterých jisté procento jejich zákazníků prošlo intenzivním a systematickým programováním směřujícím k ovládání jejich mysli. Hammond nepřímo poukázal na spojitost s nacisty, s výzkumy armády a CIA, týkající se ovládání mysli, s programováním pomocí písmen řecké abecedy a barev a v souvislosti s danou formou operantního podmiňování zvláště zmínil „Projekt Monarch“.
Krátce po této průkopnické přednášce mu bylo vyhrožováno smrtí. Dr. Hammond, který nechtěl ohrozit bezpečí své rodiny, pak již žádné další informace nerozšiřoval.
Mark Phillips, bývalý subdodavatel elektroniky pro ministerstvo obrany, byl zasvěcen do některých přísně tajných aktivit souvisejících s ovládáním mysli, kterých se dopouštěla vláda USA. Jeho zvídavost, svědomí a upřímný zájem o Cathy O’Brienovou, „stěžejní model“ v Projektu MONARCH, ho přiměly k tomu, aby odhalil nitky v pozadí tohoto obrovského podvodu, jehož základy byly položeny kolem roku 1991. Jak uvádí v knize, pomohl Cathy O’Brienové k úniku od jejích věznitelů a během přibližně roku stráveného na Aljašce ji dokázal deprogramovat. Je však několik kritiků, kteří pochybují o pravdivosti Phillipsových kontroverzních tvrzení.
Terapeutka Valerie Wolfová z New Orleansu předvedla 15. března 1995 ve Washingtonu D. C. Prezidentskému výboru pro pokusy s ozařováním lidí dvě ze svých pacientek. Tyto dvě statečné ženy podaly překvapující svědectví o německých lékařích, kteří pokusy vedli, o mučení, drogách, elektrošocích, hypnóze a znásilňování, stejně jako o vystavování blíže neurčené míře záření. Wolfová i její pacientky uvedly, že vzpomínky na tento program CIA vyvolaly bez použití regrese či jakýchkoli hypnotických technik. (18) Wolfová v současné době věnuje velkou část svého času právě poradenství lidem, kteří podobným programováním prošli.
Bývalý právní specialista na pracovní právo společnosti Atlantic Richfield Co., David Rosenbaum, vedl devítileté vyšetřování (od roku 1983 do roku 1992) v souvislosti s obviněními z fyzického mučení a násilného podmiňování velkého množství zaměstnanců závodu ARCO v Monace v Pensylvánii. (19) Jeho klienti Jerry L. Dotey a Ann Whiteová byli očividně vystaveni záření, ovšem tím, jak pan Rosenbaum prostřednictvím následujících rozhovorů do případu pronikal hlouběji, podařilo se mu otevřít „Pandořinu skříňku“. Nejpřekvapivější závěr, ke kterému dospěl, byl ten, že Jerry Dotey a Ann Whiteová byli pravděpodobně potomky Adolfa Hitlera. Tento svůj názor zakládal částečně na podivuhodné podobě na fotografiích (do úvahy byly vzaty rysy obličeje, stavba a velikost kostí). Rosenbaum též uvádí: „Oba prokazují pocity a prožitky, jež naznačují, že jsou dvojčata.“ Dotey a Whiteová byli údajně v drogami navozeném hypnotickém stavu podrobeni mnoha druhům mučení, a závodní lékaři oba podrobili přinejmenším třem výcvikovým technikám.
Každá oběť byla cvičena k tomu, aby upadla do hypnotického stavu při zaznamenání specifického podnětu, jímž bylo obyčejně slovo či fráze jako „narážka“, a k tomu, aby si „pamatovali, že mají zapomenout“, co se během tohoto hypnotického stavu přihodilo. Byli opakovaně vystavováni identickým situacím, kdy byl daný podnět vázán na danou reakci, aby u nich byla reakce na příslušný podnět vytvářena téměř automaticky. Veteráni MK ULTRA dr. Bernard Diamond, dr. Martin Orné a dr. Josef Mengele podle Rosenbauma závod ARCO pravidelně navštěvovali. Účelem speciálního podmiňování Doteyho a Whiteové bylo umělé vytvoření „duálních německých osobností“. Rosenbaum, který je žid, s oběma přes tyto zdánlivě choulostivé okolnosti doposud udržuje hluboké přátelství.
Jinými uznávanými terapeuty, kteří se zabývají deprogramováním, jsou Cynthia Byrtusová, Pamela Mondayová, Steve Ogilvie, Bennett Braun, Jerry Mungadze a Colin Ross. S omezeným úspěchem byli schopni potlačit části programování někteří křesťanští poradci. K novinářům, kteří v poslední době toto téma ukázkovým způsobem komentovali, patří Walter Bowart (Ope-ration Mind Control / Operace Ovládání mysli), Jon Rappoport (U. S. Government Mind-Control Experiments on Children / Pokusy vlády USA s ovládáním mysli prováděné na dětech) a Alex Constantine (Psychic Dictatorship in the USA / Psychická diktatura v USA).
(13)
ZÁVĚR
Nejkonkrétnější prohlášení, které kdy ohledně možné existence Projektu MONARCH pronesl vládní funkcionář, zaznamenal Anton Chaitkin, novinář píšící pro politické periodikum The New Federalist. Když se bývalého ředitele CIA Williama Col-byho přímo zeptali, co by mohl říct o projektu MONARCH, vztekle a nejasně odpověděl: „Ten jsme zastavili mezi koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let.“
Je třeba říct, že společnost, jež se evidentně nachází ve stavu kognitivní disonance, zůstává tváří v tvář přemíře důkazů o tomto rozsáhlém spiknutí obyčejně nečinná. Mnoho těch, kteří prošli Projektem MONARCH, však zoufale potřebuje pomoc.
I když tu je určitý pokrok, co se týká deprogramovacích a reintegrovacích terapií, je třeba vyřešit daleko důležitější problém. Bible svatá tento problém vnímá jako rozštěpení duše (Ezechiel 13:20). To, čeho je skutečně zapotřebí, je duchovní obnova (Žalm 23:3), ovšem lze jí dosáhnout pouze skrze naprostou víru v Ježíše Krista jako v cestu ke spasení (Jan 3:16, Petr 3:18) a skrze oproštění se od ďábelských útrap či posedlosti (Marek 16:17).
Opravdová pokora Kristova a boží láska účinně čelí pýše a nenávisti Satanově. Statisticky vzato je cesta k uzdravení pro ty, kdo prošli těmito nepředstavitelnými hříchy, dlouhá a únavná, ale Bůh je nejvyšším léčitelem a pouze v Jeho čase, skrze Jeho sílu a z Jeho milosti mohou být vězňové vysvobozeni (Izaiáš 61:1).
Paranoia číslo 14, podzim 1996
- David L. Carrico, The Egyptian Masonic Satanic Connection (Spojitost mezi Egyptem, zednářstvím a satanismem), 1992
- Walter H. Bowart, Operatíon Mind Control (Operace Ovládání mysli),
Flatland Editions, 1994, str. 216 - Martin Cannon, Mind Control and the American Government (Ovládání
mysli a americká vláda), Prevailing Winds Research, 1994, str. 19
Linda Hunt, Secret Agenda (Tajný program), New York, St. Martin’s Press, 1991 - Final Report of the Select Committee to Study Governmental Operations (Závěrečná zpráva Zvláštního výboru pro zkoumání operací vlády), Senát USA, duben 1976, str. 387
- Finál Report ofthe Select Committee to Study Governmental Operations (Závěrečná zpráva Zvláštního výboru pro zkoumání vládních operací), Senát USA, duben 1976, str. 390
- John Marks, The Search for the Manchurian Candidate (Hledání mandžuského kandidáta), New York, Times Books, 1979, str. 60-61
- Final Report of the Select Committee to Study Governmental Operations (Závěrečná zpráva Zvláštního výboru pro zkoumání vládních operací), Senát USA, duben 1976, str. 391
- Barbara G. Walker, The Woman’s Dictionary of Symbols and Sacred Objects (Ženin slovník symbolů a svatých předmětů), New York, Harper Collins, 1988
- Marshall Cavendish, Man, Myth and Magie (Člověk, mýtus a magie), 1995
- Dr. Corydon Hammond, The Greenbaum Speech (Greenbaumova řeč), 1992; Mark Phillips, Cathy O’Brien, Project Monarch Programming Definitíons (Výklady projektu Programování Monarch), 1993
- Gerald L. Posner, Mengele: The Complete Story (Mengele – Celý
příběh), New York, McGraw-Hill, 1986 - Lucette Matalon Lagnado, Dr. Josef Mengele and the Untold Story of the Twins inAuschwitz (Dr. Josef Mengele a dosud nevyprávěny příběh dvojčat z Osvětimi), New York, William Morrow, 1991
- Gordon Thomas, Journey into Madness: The True Story ofSecret CIA Mind Confrol and Medical Abuse (Cesta do šílenství – Pravdivý příběh tajného ovládání mysli a lékařského zneužívání CIA), New York, Bantam Books, 1989
- Cathy O’Brien, Mark Phillips, Trance Formation of America (Formování Ameriky pomocí transu), 1995
- Moše ben Maimon neboli Maimonides, 1135-1204, středověký žid. filozof, působil ve Španělsku, Maroku, Palestině a Egyptě, kritizoval teologii, náboženství se snažil sloučit s Aristotelovým učením, biblické texty vykládal racionalisticky, ovlivnil židovské osvícenské hnutí v 18. století – pozn. překl.
- John DeCamp, The Franklin Cover-Up: Child Abuse, Satanism and Murder in Nebraska (Kamufláž případu společnosti Franklin Credit Union – Zneužívání dětí, satanismus a vraždy v Nebrasce), AWT Inc., 1992
- Anton Chaitkin, „Franklin Witnesses Implicate FBI and U. S. Elites in Torture and Murder of Children“ (Svědkové společnosti Franklin prokazují účast FBI a elitních jednotek USA na mučení a vraždění dětí), v: The New Federalist, 1993
- Jon Rappoport, „CIA Experiments with Mind Control on Children“
(Pokusy CIA s ovládáním mysli na dětech), v: Perceptions Magazíne, září-říjen 1995, str. 56 - David E. Rosenbaum, First Draft: Overview of Investigation of the
Group, 1983-1993 (První koncept – Přehled vyšetřování skupiny), 1983-1993
Autor : Ron Patron
Z časopisu Paranoia (The Conspiracy Reader), číslo 11, zima 1995
Z knihy : Al Hidell – Joan d´Arc: Konspirační čítanka. Maťa (Lublaňská 22, Praha 2) 2002
