Přepíšeme prehistorii ?

autor: Jiří Wojnar

Složité vzory vyryté do kousku kamene naznačují, že pradávní obyvatelé Afriky vyvinuli komplexní moderní chování a schopnost abstraktního myšlení o tisíce let dříve, než se na scéně objevili známí evropští jeskynní malíři. Je zřejmé, že na dosavadním nazírání na prehistorii homo sapiens je třeba hodně změnit. Minimálně od doby, kdy byly z vrstev na dně jeskyně, umístěné vysoko ve vápencovém útesu na divokém pobřeží jižního mysu Jižní Afriky, vyneseny na světlo světa kousky plaveného okru zdobeného rytinami a geometrickými vzorci.

„Nálezy z jeskyně Blombos byly bezpečně datovány do doby před 77 000 lety, což posouvá vývojový předěl představující nejrannější období, v němž biologicky moderní člověk rozvinul moderní chování, o celých 35 000 let zpět do minulosti,“ řekl Christopher S. Henshilwood, autor studie, která se objevila v pátek 11. ledna 2002 na internetové stránce Sciencexpress, která je online verzí renomovaného časopisu Science.

„Až do nynějška panoval názor, že první známky ´moderního chování´ začal člověk projevovat před zhruba 40 000 lety,“ dodává Henshilwood, badatel ze Státní univerzity v New Yorku, Stony Brook a muzea Iziko v Cape Town. Henshilwood vysvětluje, že archeologové před 30 lety vypracovali seznam podmínek, udávající měřítka k posouzení stavu vývoje pradávných lidí. Zahrnuje doklady o schopnosti vytvořit výtvarná díla, jako jeskynní malby a skulptury, schopnost vyrábět kostěné nástroje a rozvoj úplného souboru technologických a organizačních schopností potřebných k lovu potravy, například ryb. Jsou-li splněny tyto předpoklady, lze usoudit, že pradávní lidé žijící v místě archeologického nálezu měli moderní schopnosti myslet, tvořit, organizovat a plánovat.

Dosud se věřilo, že se takovéto znaky chování poprvé objevily v Evropě, kde byly v mnoha jeskyních nalezeny malby a další artefakty, jejichž zhotovení vyžadovalo rozvinutý proces myšlení.

Objevy v jeskyni Blombos, ležící východně od Kapského Města u Indického oceánu, ukázaly, že se jmenované moderní lidské vlastnosti rozvinuly v Africe už mnohem dřív. V jeskyni umístěné vysoko ve strmém pobřežním útesu bylo vykopáno tisíce kousků opracovaného okru, včetně leštěných kostěných nástrojů a spousta kostí ryb; jinými slovy všechny znaky organizované činnosti moderního člověka. „Celou Jižní Afriku obývali biologicky moderní lidé, kteří se zde vyvinuli asi 150 000 let předtím,“ říká Henshilwood. „Nelze už pochybovat o tom, že obyvatelé Jižní Afriky dosáhli vysokého kulturního stupně už před více než 70 000 let.“

Když počátkem roku 2000 prosákly na veřejnost první zmínky o překvapivých jihoafrických nálezech, bylo stáří nálezů z jeskyně Blombos odhadováno na 80 až 100 000 let. Mezitím dva naprosto odděleně pracující vědecké týmy provedly chemické datování nalezených rybích kostí (metodou carbon/nitrogen), které potvrdilo, že kosti spočívaly v jeskynních sedimentech přibližně 77 000 let. V tomtéž období zde žili i dávní lidé.

Prvním náznakem čehosi výjimečného byl nález kamenných artefaktů, známých jako bifaciální (oboustranné) hroty v roce 1993. Jde pravděpodobně o hroty oštěpů, z nichž některé jsou symetricky zformované do tvaru listu. Nejpozoruhodnější na tom ovšem je, že až do té doby byly nástroje tohoto typu nacházeny výhradně v Evropě, kde jim je přisuzováno stáří 19 000 let.

Další vykopávky přinesly mimo jiné i propracované nářadí z kamene a leštěných zvířecích kostí a už jen zvýraznily důmysl lidí z Blombos. Svým stářím se řadí nejen mezi nejstarší kostěné nástroje nalezené v Africe, ale jsou i mnohem starší, než všechny takto formované artefakty objevené kdekoli jinde na světě. Ačkoli naši předchůdci opracovávali kámen už před 2,5 milióny let, pochopili zřejmě až relativně pozdě, že i z kostí lze vyrobit ledasco užitečného. Ale také zde se opakuje stejná historie, jako u technologie opracování kamene: všechno nasvědčuje tomu, že základní idea vyšla ze subsaharské Afriky.

Další činností, kterou lidé vynalezli až v pozdním pravěku, je rybolov. Blombos poskytuje patrně nejrannější svědectví využití tohoto způsobu opatřování potravy. Dr. Judy Sealy z univerzity v Kapském Městě studuje půdní vrstvy jeskyně ze střední doby kamenné, obsahující rybí kosti. Rybolov je ovšem považován za mnohem pozdější inovaci, takže otázkou je zda ryby, jejichž kosti byly odkryty v Blombos, byly chyceny, nebo vyplaveny. Pokud by je lidé sbírali leklé na pobřeží, mělo by zde být zastoupeno mnoho různých druhů. Rybí kosti v jeskyni identifikoval biolog Cedric Poggenpoel jako pozůstatky několika málo druhů, takže je velmi pravděpodobné, že byly loveny.

V Blombos, jak se zdá, máme stopy afrického lovce, sběrače, který už před 77 000 lety dělal spoustu věcí, které by vlastně měl dělat až v období „kulturní exploze“ v pozdní době kamenné! Byl tak daleko zhruba o 40 000 až 30 000 let dříve, než první homo sapiens dorazili do Evropy…

Ve skutečnosti byla představa o nedávném počátku kulturně moderní doby už dlouho terčem útoků. Američtí výzkumníci nalezli kostěnou harpunu opatřenou ozubcem a pozůstatky sumce na jiném, i když dosud kontroverzním, konžském nalezišti, jehož stáří bylo určeno na 80 až 100 000 let. A v Africe jsou i jiná obdobně stará naleziště, vykazující některé elementy „kulturního balíčku“ z Blombos.

Také mimo tento okruh se zdá, že homo sapiens byl patrně dost chytrý a vyspělý, aby byl před 60 000 lety schopen plavit se po moři z Indonésie do Austrálie. Fosilní pozůstatky a rozbory genofondu dnešních lidí naznačují, že homo sapiens má kořeny kdesi v subsaharské Africe, kde vznikl před zhruba 150 000 lety, odkud se rozptýlil asi o 50 000 let později. Archeologický seznam ovšem ukazuje že nejranější přistěhovalci nebyli obdařeni mnohem větší představivostí než neanderthálci, žijící na Východě a v Evropě už před zhruba 200 000 let. V důsledku těchto zjevných nesrovnalostí se hodně diskutuje o tom, kdy a kde vlastně lidé s anatomicky moderním tělem a způsobem myšlení vstoupili do hry.

Pro archeology je významným charakteristickým znakem moderního jednání a myšlení symbolika, projevovaná v umění a zdobení těla. Někteří dokonce argumentují , že objevení symbolizmu má vztah ke vzniku syntaktického jazyka u našich prapředků. Nejočividnějším příkladem symbolizmu jsou vyřezávané figurky a jeskynní malby svrchně paleolithické Evropy (africké pozdní doby kamenné). Jenže teď, v Blombos, se z ničeho nic vynořilo svědectví o symbolickém chování ve značně ranější době.

V jeskyni byly nalezeny kamenné artefakty s řezbami, včetně úlomků červeného okru, jejichž jedna strana byla zbroušena, takže vznikl rovný hladký povrch. Do něj pak dávní řemeslníci vyryli složité geometrické vzory, šrafování, kosočtverce a nakonec dlouhé linky, které kříží a rámují celou řezbu.

„Tato rytina sama o sobě obsahuje úplný soubor geometrických vzorů. V tom vzoru je patrně systém ,“ míní Henshilwood. „Nevím, co znamenají, ale domnívám se, že jde o symboly jejichž význam mohl být interpretován i jinými lidmi,“ dodává opatrně. Jinak řečeno – pokouší se velmi diplomaticky sdělit, že nalezené rytiny mohou představovat cosi jako písmo!

Steve Kuhn, vědec z Arizonské univerzity, který se specializuje na výzkum pradávných lidí sice míní, že jihoafrická studie „představuje velmi dobrou práci několika velmi seriózních výzkumníků,“ ale ihned dodává, že bude muset být nalezeno větší množství vyřezávaných kamenů, než vědecká obec „bude ochotna přijmout“ Henshilwoodovy závěry. „Budu této myšlence přístupnější, jestliže se tam najdou další rytinami zdobené kameny, a pokud těchto údajných symbolů bude nalezeno více a na různých místech,“ řekl Kuhn. „Jinak je možné, že to jsou jen čmáranice, jimiž ve skutečnosti nebylo myšleno vůbec nic.“

Henshilwood sdělil, že v jeskyni bylo nalezeno více než 8000 kousků okru, z nichž bylo mnoho hladce obroušeno, jakoby z nich někdo škrábáním získával práškový pigment. „Myslíme si, že pak okrový prášek mísili s nějakým živočišným tukem a pak si tím zdobili tělo nebo barvili nějaké výrobky, například kožené vaky. Obdobně užívaly okrové barvivo národy mnoha starých kultur. Okr byl těžen na místě vzdáleném téměř 20 mil odtud. V tom dole jsou i kameny jiné barvy, ale starověké národy z jakéhosi důvodu favorizovaly červený okrový pigment. Toto barvivo mohlo byl používáno při obřadech, nebo možná symbolizoval stavy, jako je například puberta či porod,“ uzavírá Henshilwood.

Okr je přírodní forma červeného kysličníku železa používaná jako barvivo, jímž si lovci a sběrači dodnes líčí svá těla. Doktor Henshilwood věří, že obyvatelé jeskyně Blombos ho vyráběli za stejným účelem.

Malá množství okru byla zjištěna na afrických nalezištích, starých 300 000 let, ale jeho výskyt je sporadický, až do doby před 120 000 lety. Pak se v Jižní Africe objevuje pravidelněji a zdá se, že hrál důležitou roli v životě lidí doby kamenné .
Archeologové v Blombos nalezli stovky okrových hrudek, stejně tak, jako jeho stopy na kamenných a kostěných nástrojích. V zemi leželo mnoho opracovaných kusů. „Nejpůsobivější jsou v podloží nalezené kousky ve tvaru tužky nebo pastelu,“ říká Ian Watts, britský archeolog studující zdejší nálezy okru.

Zatím co v Evropě bylo vykopáno tisíce pradávných naleziš», takže existuje bohatá kolekce artefaktů svědčících o přítomnosti člověka moderního typu před 40 000 lety, bylo na africkém území prozkoumáno jen velmi málo potenciálních míst, kde mohli žít dávní moderní lidé. Henshilwood a jeho kolegové věří, že nakonec bude nalezeno mnohem více důkazů, potvrzujících vysokou úroveň kulturních praktik na africkém kontinentě před 70 000 lety.
——————————————————
ZDROJE
http://www.cnn.com/2002/TECH/science/01/10/ancient.thinkers.ap/
http://cogweb.ucla.edu/EP/Blombos.html
http://www.latimes.com/news/science/la-000002766jan11.story?coll=la%2Dnews%2Dscience
http://www.mediaresource.org/news.htm
http://www.heise.de/bin/tp/issue/dl-artikel.cgi?artikelnr=11553&rub_ordner=inhalt&mode=html
http://naples.cc.sunysb.edu/CAS/cape.nsf/pages/press
http://www.sciencexpress.org/

——————————————————–
Přeložil a editoval gewo(2002)