Obři a dinosauři

Obři a dinosauři

Obři a dinosauři

Zkamenělý prst nalezený v křídovém vápenci patřil „pravěkému“ člověku. Úlomek počínající středním kloubem měří 7,6 cm. Celková délka by byla kolem 15 cm. Na snímku je porovnán s normálním celým prstem . Vykopávky ve stejném kameni odhalily také dětské zuby a lidský vlas.

Řez odhaluje typickou pórovitou strukturu kosti, běžnou u lidského prstu. Metody Cat-scan a MRI identifikovaly klouby a šlachy po celé délce zkameněliny. Objevují se tmavší oblasti, interpretované jako vnitřek kostí a kostní dřeň. Jsou řidší , než okolní kámen, a lehce propouštějí rentgenové paprsky, což způsobuje jejich tmavší odstín. Černá místa označují řezy.

Tato dinosauří stopa v křídovém vápenci na břehu řeky Paluxy je asi 30 cm široká, poblíž jsou obdobné otisky. Dřívější vykopávky zde odhalily lidské stopy uvnitř dinosauřích, což vedlo ke zkazkám, že lidské otisky měly drápy. Pozdější výzkum objevil lidské stopy až 64 cm dlouhé vedle dinosauřích otisků – to odzbrojilo pochybovače. Také se našel otisk lidské ruky.

To znamená, že dinosauři, z pohledu geologické historie, obývali nevyjasněné období křídy. Lidské stopy vedle dinosauřích odporují současné teorii evoluce, protože lidstvo se mělo vyvinout až za dalších 75 až 100 milionů let.

 

Zobrazena jedna lidská stopa nalezená spolu s dinosauřím otiskem na břehu řeky Poluxy v Dinosauřím parku u Glen Rose v Texasu- vedle moje noha. Stopa je delší než 45 cm. Příčné řezy a vyhodnocená síla stlačení ukazují, že jde o stopu ženy. Odhady říkají, že musela měřit alespoň 305 cm a vážit 454 kg. Na této lokalitě bylo odkryto několik vrstev s lidskými stopami vedle dinosauřích. Podle dr. Carla Baugha, archeologa, vznikly tyto vrstvy během prvních dnů Noemovy potopy, kdy byla linie vodní hladiny dost nízká na to, aby mohly opakované denní přílivy formovat vrstvy bahna, a prchající živočichové se mohli dostat do bezpečí – vyšší vrstvy již nevykazují žádné otisky. Je jasné, že lidé, žijící zároveň s dinosaury, byli inteligentní, a otisky naznačují, že byli již zcela „lidští“. Palec primátů je totiž posazen blíže k patě, aby umožnil šplhání ve větvích. Dr. Hilton Hinderliter z Apollo Campus, Pennsylvania State University tyto nálezy studoval a prohlásil, že víra v evoluci je ve stádiu konečné choroby, avšak její konec bude umožněn až novou generací vědců, jejichž myšlení netrpí předsudky toho typu vzdělání, které nyní převažuje na školách. Toto vzdělání prostě odmítá veškeré důkazy, které se nehodí do evoluční teorie.

 

Tato zajímává fotofrafie zobrazuje kladivo, nalezené v obdobné vrstvě, Jeho železná hlava a dřevěná rukojeť jsou zatuhlé v pískovci. Metalurgická studie ukazuje, že bylo konstruováno z takového typu železa, které nemohlo být vyrobeno za současných atmosferických podmínek. Je pravděpodobné, že před potopou byla naše atmosféra více stlačena, a vykazovala asi dvojnásobnou hustotu než dnes, a to bez ultrafialového záření.

V červnu 1934 rodina Hahnova objevila za Londonem v Texasu skálu, stojící volně na skalnatém podloží za vodopádem. K lokalitě patří také tzv. Křídová skála, 75-100 mil. let stará. Všimli si, že ze zvětralé skály trčí nějaké dřevo. Rozlomili tedy kámen, a objevili hlavici kladiva. Vyzkoušeli materiál pilníkem. Zářez je dodnes stále vidět, bez viditelné koroze. Neobvyklou slitinu výjimečné kvality tvoří ze 6% železo, z 2.6% chlor a a ze 74% síra (žádný uhlík). Hustota železa ve střední části naznačuje, že čistota vnitřního kovu je neobvykle vysoká, bez jakýchkoli vzduchových bublin. Jak ukazují testy, moderní průmylslová výroba neumí produkovat železné výkovky této kvality. V místě otvoru pro násadu obsahuje kov i jiné příměsi . Otvor je oválný o rozměru 1×1,5 palce.

Osobní svědectví

Před několika lety jsem slyšel o lidských stopách nalezených vedle dinosauřích. O nálezech informoval tisk i televize. Moc jsem o tom tehdy nepřemýšlel, ale později, když jsem začal více číst o evoluci, vzpomněl jsem si na nález. V lednu 1995 jsem kvůli tomu schválně jel do Glen Rose, abych o otiscích zjistil co jsem mohl. Shledal jsem, že vykopávky se tam provádějí každé léto jen asi po dva týdny, protože jinak je řeka Palluxy moc vysoko. Také majitel pozemku povoluje kopání jen po omezenou dobu. Na břehu řeky jsem našel velké otisky jasně levé nohy dinosaura. Je jich mnoho, hlubokých 6-10 palců, 2-3 stopy širokých, jsou tříprsté. Ve zdejším muzeu jsem rozhovorem zjistil, že lidské stopy zde byly nacházeny již nejméně od roku 1910. Muzeum začalo s výzkumy až od r. 1982. Od té doby bylo nalezeno 57 lidských stop, a minimálně jedna o kus dál. Je zde vystaven kus skály, vyzdvižený ze dna řeky, ve kterém je jeden z nejlepších nálezů. Přesto, že několik důvěryhodných vědců potvrdilo pravost nálezů, evolucionisté vydávají lidské stopy za rytiny indiánů, stopy zraněného delfína, nebo přímo za podvrh. Jeden muž se je dokonce snažil kladivem znehodnotit. Bylo mi jasné, že se stopami lidí vedle stop dinosaurů se hroutí celá evoluční teorie. Proto jsem to chtěl vidět na vlastní oči. Se dvěma přáteli jsem jel do Glen Rose a zúčastnil se 19.června 1995 vykopávek. Pomáhali jsme odstranit výstupek skály na daném místě. Tento výstupek zakrýval vrstvu, na které byly dříve objeveny na jiných místech podél řeky stopy. Každý kus výstupku, který jsme odstraňovali, vážil aspoň tunu. Mořilo se s tím hodiny několik mužů s pomocí perlíků a páčidel. Žádný indián nemohl nikdy zvednout a přemístit tuto svrchní skálu, aby pak cokoliv tesal! Prvního dne jsme objevili dinosauří stopu, ale žádnou lidskou. Na jiném místě, asi o 50 m dolů po řece jsme se o něco později zúčastnili odstraňování jílu z prohlubně na cílové vápencové skále. Několik z nás zednickými lžícemi odstraňovalo několik centimetrů jílu, překrývajících zkamenělou vrstvu. Tento jíl byl odkryt po předchozím odsunutí svrchní skály. Bylo jisté, že vrstva jílu nebyla nikdy předtím narušena. Jakmile jsme zpozorovali, že jedna z prohlubní by mohla být lidskou stopou, všeho jsme nechali, a soustředili se na opatrné odstranění jílu z onoho místa. Pár lidí si akci natáčelo na kameru, stejně jako předcházející neporušený stav místa. Prohlubeň ve vápenci byla zřetelným otiskem velké lidské nohy. Pravé nohy. Palec a tři pravé prsty vytvořily jasné otisky a byly mezi nimi ostré vyýstupky skály. Druhý prst zleva nebyl tak zřetelný, což odpovídá lidské chůzi. Před prsty byly kopečky navršené skály, vytlačené při doteku s povrchem. Pata chodidla nebyla tak jasná, vypadala, jako by chodec sklouzl. Hloubka stopy odpovídala hloubce stopy někoho, kdo se pohybuje bahnem. Vše mělo přirozené proporce. Měl jsem z přítomných největší nohu, a tak byla bosá použita pro srovnání na všech video záznamech a fotografiích, které vykopávku dokumentovaly. Měl jsem tak možnost stopu zblízka prozkoumat. Byla to bez debaty lidská stopa. Potvrzuji, že vše, čeho jsem byl svědkem, jsem zde popsal věrně a bez přehánění.

 

 

Neuvěřitelné nálezy

Sádrové odlitky podobných stop jsou k vidění v Austrálii v Rex Gilroy“s Butterfly Museu poblíž Tamworthu v Novém Jižním Walesu. V této oblasti jsou i jiné zajímavé artefakty. Ve starém říčním štěrku u Bathurstu tam leží na velké ploše rozházeny velké kamenné předměty – palice, dláta, nože a sekery – vše ohromné váhy mezi 4 až 12 kilogramy. To napovídá, že je mohli vyrobit a používat pouze lidé velkých rozměrů. Odhaduje se, že mohli měřit 3,3 – 4 m, a vážit 250 – 300 kilo. Amatérský badatel našel v řece Winbumdale severně od Bathurstu zkaměnělou lidskou stoličku, příliš velkou na současného normálního člověka. Podobná byla nalezena také u Dubbo v Novém Jižním Walesu. Průzkumníci z okrsku Bathurst ve 30. letech min. století často hlásili nálezy mnoha zkaměnělých velkých lidských stop na jaspisových plošinách. Ještě podivnější byly zkameněliny, nalezené kolem Bathurstu přírodovědcem Rexem Gilroyem. Vykopal z hloubky 2m dolní stoličku o rozměrech horní plošky 50×42 mm. Pokud je tento údaj správný, majitel zubu musel být nejméně 8m vysoký, a vážil přes 500 kilo! Farmář v Gympie v Queenslandu zase objevil na poli fragment čelisti s chybějící dolní stoličkou. Daný jedinec by měřil přes 3m. Největší stopa, nalezená v Modrých horách, musela patřit osobě vysoké 7 metrů! 3 velké stopy byly nalezeny poblíž Mulgoa jižně od Penrithu v Novém Jižním Walesu. Tyto otisky, každý o délce 60cm, jsou 2 metry od sebe, což naznačuje výšku chodce 4 m. Jsou uchovány v proudu sopečné lávy, který se zde vytvořil „miliony let před tím“, než se člověk údajně na australské pevnině objevil (pokud budeme věřit evoluční teorii); Noel Reeves našel obrovské stopy poblíž Kemsey v Novém Jižním Walesu v pískovcovém dnu řeky Upper Macleay. Jeden otisk má palec dlouhý 10cm a celkové rozpětí prstů 25cm – to napovídá výšku postavy 6m… Je jisté, že Aboriginci nebyli prvními obyvateli Austrálie. Antropologové se domnívají, že Aboriginci jsou de facto nedávnými příchozímí, příbuznými domorodců z Nové Guineje. Aboriginci sami pak ve svém starobylém národopise připouštějí, že jejich země byla před nimi osídlena několika skupinami lidí a obry.

M. Coppedge

www.biblebelievers.org.au

Překlad: Agrimonrix,18.12.2003

 

 

Převzato:  http://eldar.cz/hade/

/ Historie / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz