Archeoastronómia

Archeologické nálezy, staroveké technické a astronomické znalosti ktoré spochyboujú postupnú evolúciu civilizácie a nasvedeujú tomu, že našu planétu v dávnoveku navštívili astronauti alebo podporujú teóriu spoloenej materskej (atlantskej) civilizácie, z ktorej vzišli staroveké civilizácie.

Peru: Objev města na posvátné hoře

Lima – Pozůstatky dávného komplexu staveb našli peruánští archeologové na hoře Huanacaure, kterou staří Inkové považovali za posvátnou a jež je spojena s legendami o původu jejich civilizace. Podle agentury EFE byly v areálu nalezeny trosky obydlí, až 2,5 metru vysokých kamenných zdí, ale také pohřební komory (chullpy), sarkofágy či zbytky keramiky.

Expedici se podařilo prozkoumat zhruba desetinu plochy, která se nachází ve výšce přes 3000 metrů nad mořem nedaleko vesnice Pampa Alegre v provincii Huánuco. Vedoucí týmu Lázaro Torres připomněl, že hora Huanacaure „odkazuje přímo na mytologii Inků, konkrétně bratry Ayary v nedalekém Cuzco“. Jde o jednu z legend o založení Říše čtyř částí, na němž se podílela čtveřice bratrů.

„Věřím, že tato hora, pokrytá vegetací, s kamennými formacemi, petroglyfy a archeologickými nalezišti, měla pro největší říši, jaká byla v Jižní Americe založena, zvláštní význam,“ poznamenal Torres.

Badatelé našli na hoře také pravoúhlou obřadní plošinu, která je orientovaná do hlavních světových stran, stejně jako incké obřadní struktury nazývané ushnu. Tyto kamenné struktury byly určeny pouze pro incké panovníky ve chvíli, kdy se účastnili různých obřadů či rituálů.

„Italské Stonehenge“ nalezeno v horách Kalábrie

LONDÝN 22. října (ČTK) – Skupina prehistorických kamenných objektů připomínající britské Stonehenge, ale vyšší a patrně staršího data, byla objevena v horách ve výšce 1064 metrů nad mořem v jihoitalské Kalábrii. Napsal to britský list The Daily Telegraph. Objekty – nyní převážně v ruinách v důsledku zemětřesení – jsou většinou sestaveny ze dvou objemných žulových kvádrů s jedním nahoře, který je zastřešuje. Úlomky objektů až 10 metrů vysokých a 18 metrů širokých jsou rozptýlené v okolí na „mnoha čtverečních kilometrech“. Jsou to doposud jediné nalezené stavby tohoto druhu v Itálii. Jednotlivé kameny dosahují váhy až 200 tun. Profesor geologie na Kalábrijské univerzitě Alessandro Guerricchio prohlásil, že jej nález zcela „vyvedl z míry“. Objekty nedaleko Nardodipace mohly být podle něj postaveny k duchovním účelům. Kameny patrně pocházejí z období 4.000 až 2.400 let před naším letopočtem. Nejstarší část Stonehenge se datuje do období 2.150 let před naším letopočtem.

Osobně bych měl k výše uvedené zprávě jen několik poznámek. Jednou je to že výraz „vyveden z míry“ je ještě velice slabý. Představa přesunu skalních bloků 200 tun těžkých v horském terénu na úsvitu starověku je šílená představa. Dále si pak v žádném případě nedokážu představit takové zemětřesení které by tento megalitický artefakt mohlo rozmetat na plochu o „mnoha čtverečních kilometrech“.

Bosenské pyramidy

PŘEVRATNÝ OBJEV NEBO JEN VELKÁ BUBLINA?

Na území Bosny a Hercegoviny byl koncem roku 205 učiněn nový objev který může doslova přepsat naše dějiny, přinejmenším Evropské. Nedaleko Sarajeva, v obci Visoko byly objeveny pyramidy – mnohem větší než jsou ty, které doposud známe.

Objev učinil bosenský amatérský badatel a spisovatel Osmanagič, přezdívaný polovinou nedůvěřivých archeologů jako novodobý „Indiana Jones“ a velký nacionalista. Tito odborníci prohlašují že v době kdy vznikaly pyramidy žili obyvatelé dnešní Evropy ještě v jeskyních a lovili medvědy dřevěnými oštěpy…Ano, toto je doslovné oficiální prohlášení některých evropských archeologů. Smutné konstatování, že ano. Druhá půlka archeologů se přiklání k názoru, že by se mohlo skutečně jednat o pyramidy. Nic neříkající akademické řeči. Co víc k tomu dodat? Doporučuji takovým odborníkům vzít lopatu a krumpáč a jít kopat…

DANIKEN MLČÍ!

Víte co je ale ještě mimo jiné hodně zvláštní ? Nejenom že mlčí přední světoví egyptologové, evropské archeologické kapacity, ale mlčí i E.V. Daniken ! Takový hledač tajemna, záhad a stop mimozemských civilizací, kterého obdivují miliony lidí na celém světě MLČÍ a neprojevuje o pyramidy žádný zájem. Jen se usmívám, důvod je přece jasný. Objev učinil někdo jiný a ne ONI. Nikdo z toho nic nebude mít, natož slávu prvoobjevitele, tak mlčí. A to je ještě smutnější.

PYRAMIDY V ITÁLII

Osmanagič je skutečně velký nacionalista už tím, že nazval objev bosenských pyramid jako PRVNÍ EVROPSKÉ PYRAMIDY. Zprvu mě to lehce rozčilovalo, jakoby nevěděl nic o těch třech Italských pyramidách objevených v roce 2003 u Milána (zprávu z expedice WM magazínu do Italské Gízy najdete v číslech 18/18,19,20,21 z roku 2003). Nyní jeho počínání zcela chápu. V podstatě udělal zcela vědomě kolem objevu pořádný humbuk a poprask, jinak by se o jeho objev nikdo nezajímal. Tak jako tomu bylo a je u Italské Gízy – dodnes je kolem nich ticho a turínští archeo-pyramidologové nevzali do ruk ani na půl dne lopatu…

FAKTA O OBJEVU BOSENSKÝCH PYRAMID KE DNI 1.6.2006

Stručný popis událostí kolem objevu

Koncem roku 2005 oznámil badatel a cestovatel, rodák z Bosny, Semir Osmanagič objev tří pyramid v Bosně, ve vesnici Visoko (WM magazín č….). Pyramidy jsou zarostlé porostem, mají pravidelné a ke světovým stranám orientované stěny. Jejich rozměry jsou úctyhodné a patří tak k největším na světě. Pyramidy pojmenoval takto: pyramida Slunce, Měsíce a Draka (nejnovější zprávy hovoří o objevu další pyramidy..)

Satelitní fotografie potvrdily pravidelnost a sklon stěn cca 45 stupňů. Na termofotografiích se potvrdila také přítomnost starých staveb na jejich vrcholcích (satelit LINANAL).

První zmínky o tajemných podzemních tunelech v hoře se objevují již od 60 let. Několik nadšenců si najímalo místní děti a posílali je do podzemí. Z úpatí hory (dnes pyramida Slunce) se malí průzkumníci podzemím dostali až na vrchol do ruin starého města.

Místní legenda tvrdí: „Nikdo nemá dovoleno žít ve starověkém městě umístěném na vrcholu kopce, ledaže jsou připraveni chránit jeho tajemství, které je ukryto pod městem, svým životem “ Staré město bylo kdysi hlavní město Bosenského krále – Tvrtko Kotromaniče (1338-1391). Staré město skrývá své tajemství pod dvěma vrstvami. “ Jedna tam byla přivezena a dnes je erodovaná deštěm (vrstva zeminy).

Druhou vrstvu tvoří „vaječná skořápka“, která je tenká a křehká. Jestliže bude tenká skořápka poškozena bude její obsah odnesen vodu (záplava) a to způsobí velké neštěstí lidem v údolí.

Legenda říká, že Turci byli tak vystrašeni tímto příběhem, že nikdy nenapadli staré město na pyramidě Slunce, ikdyž to bylo toho času hlavní město bosenského království. Místo toho dobyli města Travnik a Jajce. Bosna se pak stala nejzápadnější evropskou částí turecké říše.

V době nedávné války se ukázal podivný úkaz: Při výbuchu leteckých pum se horou ozývali podivné ozvěny (echa), jakoby byla hora (dnes pyramida Slunce) dutá. To podnítilo místní lidi k dalšímu průzkumu podzemí. Dnes se tvrdí, že tunely jsou jen na severní straně – ale osadníci znají vstupy do středu celé hory…

Archeologický rok 2006

V dubnu 2006 byly oficiálně zahájeny průzkumné práce bosenských pyramid. Průzkumné práce sponzorované Osmanagičem mají být ukončeny v roce 2007 a celá oblast prohlášena za archeologický park.

Současné výzkumy prokázali:

Pyramidy Slunce, Měsíce a Země jsou k sobě stejně natočeny pod úhlem 60 stupňů. Vytváří tak rovnostranný trojúhelník se stranami dlouhými 365 metrů.

Na severovýchodní části pyramidy SLunce, v hloubce přibližně 1m, byly nalezeny stavební kameny v dobrém stavu. Je zřejmé, že tyto kameny nevznikly přirodními procesy. Bloky byly navrstvené na sebe a tvořily tak sklon pyramidy. Experti tvrdí, že kamenné bloky sem byly vyrobeny a dovezeny z bosenských lomů.

Vedoucích egyptských pyramidových expertů, Ali Abdallah Berekat, geolog egyptského nerostného bohatství navštívil v květnu 2006 Visoko. Potvrdil, že kamenné bloky vykopané na kopci Visocica – bosenská pyramida Slunce – nejsou přírodní produkt, ale jsou umělého původu. Ze stejné hmoty jsou postaveny i chrámy v egyptě.

Byly vykopány nakloněné desky tvořící šikmé stěny pyramidy, plošiny vydlážděné kameny.

V tunelech pod bosenskou pyramidou Slunce byli poprvé důlní experti z nedalekého dolu v Tuzle. Hladina kyslíku ve všech tunelech se pohybuje kolem 20%, což je optimální hodnota pro pokračování průzkumných prací. To dokazuje pečlivé naplánování sítě podzemních tunelů a inženýrskou dovednost dávných stavitelů. V tunelech byly objeveny pískovcové bloky, které mohou být hledanými artefakty.

V těchto dnech (1.6.2006) byly zahájeny vykopávky na úpatí pyramidy Měsíce. V hloubce cca 0,4 – 0,8 m byly objeveny opracované kameny.

Bosna – objev kamenných koulí

KAMENNÉ KOULE V BOSNĚ

Jiří Matějka

Kamenné koule, jejich nálezy a teorie jak mohly vzniknout, jsou tématem, o kterém můžete na stránkách WM magazínu číst již od roku 2001. Dřív než si popíšeme nový objev kamenných koulí v Bosně, připomeňme si největší nálezy těchto zajímavých kamenných objektů ve světě.

Kostarika – První nálezy a zprávy o velkém množství žulových kamenných koulí se objevily již ve čtyřicátých letech. Mnohé byly seskupeny do pravidelných obrazců a všechny mají téměř dokonalý tvar koule s různými průměry. Odborníci po mnoha letech výzkumu prohlásili: „Kostarické kamenné koule musí být připsány k nerozluštěným megalitickým záhadám našeho světa.“

Mexiko – Mexické kamenné koule objevil báňský inženýr Ernest Gordon v roce 1968. Dokonalé a hladce opracované koule se nacházejí vysoko v horách oblasti Sierra de Ameca v provincii Jalisco. „Kamenné míče“ (piedru bola), jak je nazývají místní obyvatelé, byly seřazeny v řadách nebo tvořily různé formace. Velmi se podobají kostarickým.

Austrálie – Přibližně 400 kilometrů severně od Alice Springs se na ploše osmnácti čtverečních kilometrů nalézají gigantické žulové valouny. Tyto téměř dokonalé koule jsou známé jako „Ďáblovy kuličky“ (Devil´s Marbles). Některé leží osamoceně, jiné v rozptýlených haldách, ale často jsou nakupeny na sebe.

Nový Zéland – Již odpradávna jsou vzpomínány kamenné útvary, známé jako „Moeraki Boulders“, na východním pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu. Jde o pravidelné, údiv vzbuzující koule různého průměru, z nichž největší má 2,2 metru a nejmenší 30 cm. Kdy a jak vznikly? Na tuto otázku dodnes nebyla nalezena uspokojivá odpověď. Zmíněná lokalita se nachází přibližně 40 kilometrů jižně od města Oamaru.

Česko – Slovenské pomezí – První tisková zpráva o nálezech kamenných koulích na našem území se objevila v roce 1995. Pracovníci kamenolomu v obci Megoňky na státní hranici České a Slovenské republiky popisovali podivuhodné sféroidy o mnohametrovém průměru. „Po každém odstřelu bylo vidět vysoko ve skalní stěně pravidelné polokoule. Mnoho jiných, s různými průměry, jsme pak nacházeli v kamenných haldách. Ty lehčí si často odváželi místní, jako suvenýry. Ale mnoho, včetně té největší s průměrem asi 5 metrů, bylo zničeno následnými odstřely?“ Nedaleko odtud byly objeveny další koule, a to v obci Klokočov a Mosty u Jablunkova. Všechny koule jsou složením z pískovce, tak jako okolní hornina.

Česká republika , Vidče – Kamenné kulovité objekty se nacházejí ve starém kamenolomu nad obcí Vidče. Během těžby pískovcového kamene zde byly obnaženy velké kulovité objekty o průměru až 3 metry, převážně eliptického či vejčitého tvaru. Ve skalní stěně jsou polokoule zapuštěných objektů. Zdejší kamenné koule zkoumali geologové z Brna a zjistili, že jsou složeny z pískovce jako okolní hornina.

Rousínov, Olšany – Na pravé straně silnice vedoucí do obce Olšany je velký kamenolom, v němž se v mnoha výškových úrovních těžil tvrdý kámen. Po odstřelu skalní stěny se v nejnižší části lomu (přibližně 30 metrů pod dnešním terénem) objevilo v suti velké množství pravidelných kamenných koulí. Vytěžený kámen byl dopravován pásovými dopravníky do drtičky. Zařízení se v několika dnech vážně porouchalo a nakonec se zjistilo, že problém způsobují kamenné „koule“, z nichž největší měly průměr okolo 80 centimetrů.

BOSNA – NOVÝ OBJEV KAMENNÝCH KOULÍ

Kamenné koule byly objeveny i na území Bosny. Velké množství se nachází v údolí řeky Bosna (u vesnice Ozimiči. První zprávy o koulích se začaly objevovat po zemětřesení před asi 13 lety, kdy došlo k sesuvům půdy. Jejich velikost je různá, největší má průměr 1,7 m s obvodem 5,3m.

Další lokalitou kde byly objeveny je vesnice Zavidoviči (Meceviči) s více jak 40 kusy od několika centimetrů až po 3 m v obvodu.

Dalším bosenským nalezištěm kamenných koulí s průměrem 30 – 40 centimetrů je vesnice Trn nedaleko města Banja Luka. Zdejší koule mají pravidelný tvar a jemně opracovaný povrch.

Na severu Bosny u vesnice Teočak bylo objeveno 8 koulí. Všechny mají dokonalý geometrický tvar, nejsou však tak jemně opracované jako ty z Trnu.

Největší kamenná koule, která byla nalezena poblíž vesnice Slatina (Banja Luka) je podle názoru historiků nedokončená.

Podle názoru bosenského geologa (Vujačič) vznikly kamenné koule přirozeným způsobem, dlouhodobým působením mořského příboje na skálu. (rozum sa mi zastavuje.. LOL, pozn. Zayko5) Tento názor se však zdá být nejistý, vzhledem k tomu, že bosenské kamenné koule se nacházejí v mnoha různých lokalitách. Všechny jsou z granitu (žuly).

Nálezy kamenných koulí v Bosně jsou dalším střípkem k objasnění jejich vzniku. Názory odborníků se značně liší. Koule podle některých vznikaly kutálením sopečné vyvřeliny po svahu dolů až vznikla dokonalá koule, jiný názor přisuzuje jejich vznik působením mořského příboje, další teorie popisuje krystalizaci jediného sklovitého vlákna v sopečném tufu do tvaru koule. Všeobecně se vznik koulí popisuje a odborně nazývá „přirozená kulovitá odlučnost hornin“. (páni akademci vymyslia odborný názov a záhada je vyriešená.. MegaLOL, pozn. Zayko5)

Pokusme se shrnout poznatky o sledovaných kamenných koulích do několika základních bodů. Co o nich víme?

. bývají z granitu, pískovce, ojediněle vápencové

. tvarem se od dokonalé koule často liší jen o několik centimetrů

. mají různé průměry

. nálezy jsou hlášeny pouze z několika míst světa

. nevyskytují se ojediněle, ale vždy ve skupinách

. nejedná se o běžnou geologickou formaci

. není jednoznačně objasněna doba ani způsob vzniku

Jak a kdy vlastně kamenné koule vznikly zůstává nadále nezodpovězeno. Názory odborníků se liší jak v datování, tak v mechanismu jejich vzniku. Již přes padesát let se vedou odborné spory a badatelé představují originální teorie. Jaká asi je pravda?

Číně objeveno další starověké město

Čínští archeologové objevili v provincii S“-čchuan na jihozápadě země pozůstatky města starého 4300 let. Jak informuje agentura EFE, Jen-tien je sedmé prehistorické městské sídliště objevené v oblasti Čcheng-tu. Trosky zabírají plochu přes 300 000 metrů čtverečních a táhnou se v délce 700 metrů od severu na jih a 300 metrů z východu na západ. V blízkosti protéká řeka, jejíž hladina je asi tři metry pod úrovní města. Vědci soudí, že starověcí obyvatelé se rovněž stávali oběťmi stejných problémů jako dnes – vodou přeplněných říčních koryt a záplav.

„Vykopali jsme všemožné druhy řemeslných výrobků – sekáče, sekyry, oštěpy a také úlomky z lidských lebek,“ poznamenal Čchen Ťien z odboru pro archeologické vykopávky v s“-čchuanské metropoli Čcheng-tu. Podle Čchena nález sídliště dokazuje, že tato oblast omývaná horním povodím největší asijské řeky Jang-c“-ťiang má zásadní význam pro výzkum původu čínské civilizace.

Nedávný objev města starého 8 000 let v západní provincii Kan- su na březích Žluté řeky vedl některé badatele k tomu, aby stáří čínské civilizace posunuli na 10 000 let. To by ovšem znamenalo, že by věkově předstihla i Mezopotámii.

(krátené)

Další Stonehenge byla objevena v Itálii

V říjnu 2002 byla zveřejněna zpráva (britský list The Daily Telegraph), podle které objevili archeologové v jihoitalské Kalábrii skupinu prehistorických kamenných objektů připomínající britské Stonehenge. Objekty byly nalezeny v horách ve výšce 1064 metrů nad mořem a jsou ve srovnání s britskými protějšky vyšší a pravděpodobně starší. Objekty jsou nyní převážně v ruinách, a to v důsledku zemětřesení. Jsou většinou sestaveny ze dvou objemných žulových kvádrů s jedním nahoře, který je zastřešuje. Úlomky objektů až 10 metrů vysokých a 18 metrů širokých jsou rozptýlené v okolí na mnoha čtverečních kilometrech. Jednotlivé kameny dosahují váhy až 200 tun. Profesor geologie na Kalábrijské univerzitě Alessandro Guerricchio prohlásil, že nález je zcela jedinečný. Kameny patrně pocházejí z období 4000 až 2400 let před naším letopočtem.

Italská Gíza

Le Tre Piramidi …

„Velký zájem médií vzbudil nedávný archeologický nález: pomocí satelitní fotografie byly v severní Itálii poblíž města Montevecchia (40 km od Milána) objeveny tři pyramidy.“

„Jsou to první pyramidy objevené v Itálii a jejich rozměry jsou vskutku působivé; nejvyšší pyramida je 150 metrů vysoká. Jak ukázaly nedávné vykopávky, jedná se o kamenné stavby. Dnes jsou již zcela pokryty zeminou a vegetací a vypadají jako kopce.“

„Sklon stěn všech tří staveb je 42-43 stupňů a jsou situovány podle souhvězdí Orion, tak jako pyramidy v Gíze.“

„Doba jejich vzniku není doposud přesně stanovena, zcela určitě jsou však starší než 3000 let. Poblíž staveb nebylo nalezeno nic, co by pomohlo přesnějšímu datování. V oblasti není známa žádná starověká civilizace té doby, schopná vytvořit podobné stavby (lidé, kteří zde žili, byli hlavně sběrači a lovci).“

„Zpráva o objevu tří pyramid v Itálii byla otištěna v mnoha denících, přesto dodnes nebyl proveden žádný archeologický výzkum.“

Marco V. Varese, archeolog

NEZNÁMÉ PYRAMIDY V SEVERNÍ ITÁLII

Miniexpedice WM magazínu vyrazila do italské vesničky Montevecchia nad ránem, ve čtvrtek 8. května 2003. Jelikož jde o zcela nový objev, bližší popis místa není nikde uveden. K dispozici byla pouze nejasná fotografie celého území a satelitní snímek hledaných pyramid.

Výzkumníci plní očekávání se po čtrnáctihodinové jízdě (cca 1200 km) posléze dostali až do oblasti poblíž města Bergamo. Tato část italské Lombardie je velmi členitá, plná kuželovitých kopců, klikatých údolí a úzkých silnic. Navigace a cestování po přeplněných a chaoticky značených silnicích v zemi, kde plná čára a červená na semaforu nic neznamená, je záležitost pouze pro řidiče s pevnými nervy.

Každá větší terénní vyvýšenina s terasovitými políčky nám připomínala „pyramidu“ na fotografii. Několikrát jsme skutečně zastavili (a tím i kolonu troubících aut za námi) v domnění úspěšného nálezu, ale byl to jen další omyl. V místním marketu jsou k dostání pouze mapy bez vrstevnic s velkým měřítkem z nichž lze jen odhadnout, kde je nějaký kopec či údolí. Mít k dispozici poctivou českou turistickou mapu s vykreslenými vrstevnicemi a důkladným popisem, bylo by pátrání po pyramidách mnohem snazší. Několik hodin zbývajících do soumraku jsme věnovali hledání vesničky Montevecchia, což byl skutečný problém. Spousty neznačených odboček, nepřehledné území a dopravní zácpy, to vše dohromady kladlo vysoké nároky na hlavního navigátora výpravy. Na jeho příkazy „vpravo, vlevo, přibrzdi“ nebo „tady jsi měl odbočit“ musel řidič reagovat ihned, bez ohledu na dopravní situaci. Ke zvuku italských klaksonů jsme často přidávali i náš a s úspěchem si tak vynucovali potřebný směr jízdy. Navigátor expedice, Tomáš, si zaslouží veřejnou pochvalu.

Cestou jsme místním lidem často kladli otázku: „Dove e Montevecchia? nebo „Dove e tre piramidi?“ Nikdo nám ale nedokázal odpovědět a bylo zřejmé, že o pyramidách nikdo nic neví. Soumrak nás zastihl v hledané vesničce, pyramidy jsme však ten den již nenašli.

Snídaně v místním hotelu přešla v delší poradu – jak dále postupovat při hledání? S jedinou fotografií v jedné ruce a mapou v druhé jsme vyrazili na místní „polní“ cesty. Byla to nakonec spíš intuice, než nějaký přesný plán, která nás zavedla mezi zalesněné kopce. Zde jsme na silničce, jíž se stěží protáhne jedno auto, zastavili na jakési vyhlídce do krajiny. V dáli se tyčil „podezřelý“ terasovitý kopec, pod námi desítky dalších. Který z nich je pyramida?

Nutno připomenout, že italské pyramidy jsou zaneseny hlínou; nelze si je představit jako ty egyptské. Kdyby se nám podařilo lokalizovat alespoň jednu z nich, další dvě už bude snadné najít. Zdánlivě velmi jednoduché. Dlouho jsme znovu studovali fotografie. Jedna z pyramid má na vrcholku nepřehlédnutelné vysoké túje, podle snímku čtyři. Kopec se nazývá Cedera a před tisíciletími sloužil jako keltské obětiště! A takový kopec jsme skutečně spatřili. Přímo dole pod námi se zřejmě nacházela ona pyramida se vzrostlými stromy a více na jih se tyčil další dominantní kuželovitý kopec. Vsadili jsme na „kopec“ se stromy.

Po hraně pyramidy se k vrcholu táhne úzký, kameny vyložený chodník. Pomalu jsme stoupali na horní plošinu s tújemi a keltským obětním kamenem. Nebýt těch štíhlých stromů, snad bychom ji nikdy nenašli. Neexistuje žádné značení, nikde neuvidíte žádnou ceduli, která by upozorňovala na archeologické místo takového významu, jakým je tato nově objevená pyramida.

PRVNÍ PYRAMIDA – Cedera

Délka základny stupňovité pyramidy je cca 100 metrů, sklon stěn 43 stupňů a výška přibližně 50 metrů. Celá stavba je pokryta vrstvou naváté hlíny (spraše), silnou asi půl až tři čtvrtě metru. Od základny k vrcholu jsme napočítali celkem 9 stupňů – teras. Hrany pyramidy jsou dodnes stále jasně zřetelné, i když na mnoha místech došlo k deformacím, ať už sesuvem či lidskou činností. Je tato stavba skutečně z kamene, nebo je to jen „hliněný“ kopec? Na tuto i mnoho dalších otázek jsme se snažili najít odpověď. Až na vrcholu jsme zjistili, že pyramida je v podstatě „trojboká“, čtvrtá strana přechází plynule do terénu. A nejen to. Další skutečnost nám doslova „vyrazila dech“. Strany stavby jsou orientovány ke světovým stranám tak, jako pyramidy v Gíze!

Odchylka v orientaci

Orientaci stran pyramidy jsme pečlivě zaměřili buzolou a stanovili zeměpisnou polohu pomocí přístroje GPS. Přímo naproti, ve vzdálenosti přibližně dvou kilometrů, se na protějším hřebeni tyčí další pravidelný stupňovitý jehlan. Nabyli jsme přesvědčení, že jde o druhou, a tedy prostřední z trojice hledaných pyramid. Zejména proto, že jde o výrazný kopec ležící na ose sever – jih protínající pyramidu, na níž právě stojíme. Sever naproti tomu nevynikal ničím dominantním.

Je to skutečně zajímavé! Veškeré prvky stavby jsou orientovány ke světovým stranám. Orientace je takřka přesná, s malou odchylkou cca 7 – 12 stupňů na severovýchod – úplně stejně jako tomu je u „kamenných stolů“, taul, na MENORCE! Jde o megality ve tvaru písmene T, které zkoumala expedice WM magazínu v roce 2001 (více informací o tomto průzkumu je ve WM magazínu č.6 a 9.).

V době, kdy tyto stavby vznikaly, byla pozice severního magnetického pólu pravděpodobně jinde, než dnes. Jisté je, že tauly na Menorce i pyramida v Itálii vykazují totožnou odchylku od geomagnetického pólu. Kdo je vybudoval, a hlavně kdy vznikly tyto stavby, zůstává nadále tajemstvím.

Strany pyramidy?

Západní strana nekončí u paty pyramidy, ale v její horní třetině plynule přechází do prodloužené roviny s vyšlapanou pěšinou. To je důvod, proč se tato pyramida jeví jako trojboká. Nelze na pohled určit, zda jde o pozdější terénní úpravu či sesuvy půdy ze sousedních kopců. Archeologové zde ještě neprovedli žádné vykopávky, i když tento objev mimořádného významu je už rok starý. Podivuhodný nezájem.

Při pozorné prohlídce stupňovitých teras jsme zaregistrovali některé kamenné prvky vystupující na povrch. Částečně vyčnívající stěny kamenných stupňů spolehlivě dokazují umělý původ stavby. Na jižní straně jsme povrchovým odkopáním obnažili svisle uložené kamenné desky, vodorovně spojené tenkou spárou! Tyto desky tvoří část svislé stěny stupně pyramidy, který se však dlouhodobým působením tlaku na jihovýchodní hraně mírně naklonil a deformoval. Části spodních stupňů jsou ze strany od silnice viditelně rozebrány. Kámen zřejmě posloužil při stavbě domů nedaleké vesnice.

NEZNÁMÝ JIŽNÍ JEHLAN

Naše další cesta vedla k jihu, ke zmíněné terasami zbrázděné dominantě. Tento kopec by měl být prostřední pyramidou a dále na jih bychom měli spatřit i třetí. A zde se opět uplatnily schopnosti našeho navigátora. Nalézt správnou odbočku k vrcholu byl takřka neřešitelný úkol. Ale říkali jsme si, že když všechny cesty vedou do Říma, musí alespoň jedna z nich vést od našeho kopce.

Přímo pod čtyřbokým terasovitým kopcem je parkoviště sloužící návštěvníkům církevní stavby. Kostel Missaglia vyrostl na vrcholu hřebene těsně sousedícího s „naším kopcem“. Obě krajinné dominanty zároveň markují pomyslnou hranici mezi horami a Pádskou nížinou.

Na vrchol jehlanu vyšlapaná pěšinka se vine po terasách mezi soukromými vinicemi. Z jeho plochého vrcholu se nám naskytl pohled na celou oblast Montevecchia! Všechny strany této pyramidy jsou dlouhé cca 150 metrů, a jsou opět, stejně jako u předchozí stavby, orientovány podle světových stran! Tento umělý kopec se tyčí do výšky přesahující 70 metrů.

Nedočkavě jsme se přesunuli na jižní okraj vrcholu pyramidy a naše pohledy pátraly po té poslední. Nebylo však vidět vůbec nic, jen nížina táhnoucí se až za mlhavý obzor! Zavládlo očividné zklamání. Kde může být třetí pyramida, a na čem to tedy vlastně stojíme?

Nezbývalo nic jiného, než znovu a od počátku seřadit stará i nově zjištěná fakta, prostudovat fotografie a stanovit další postup. Vrcholek „našeho kopce“ byl ideální rozhlednou, poskytující výhled po okolním kraji. Na severním horizontu je dolomitská část Alp a na jihu se rozprostírá nekonečná rovina.

Porovnáním satelitního snímku s tvarem první navštívené pyramidy, nyní ležící pod námi ve vzdálenosti asi dvou kilometrů, jsme mohli určit, o kterou vlastně jde. Byla to skutečně jedna z krajních.

Netrvalo to však dlouho a rozčarování se změnilo v nelíčený úžas. Přímo pod sebou jsme zcela jasně spatřili celou trojici hledaných pyramid, seřazených podle pásu souhvězdí Orion! Našli jsme „italskou Gízu“!

Italská Gíza – 2.část

OPOMÍJENÉ „TRE PIRAMIDI“

Pomocí satelitní fotografie byly v severní Itálii poblíž města Montevecchia objeveny tři pyramidy. Tyto první pyramidy objevené na italské půdě mají vskutku působivé rozměry. Jak ukázaly nedávné vykopávky, jde o kamenné stavby, které dnes již jsou zcela pokryté vegetací a vypadají jako obyčejné kopce. I přes zjištěná snadno ověřitelná fakta odborníci stále ještě váhají: „Italské pyramidy nelze spojovat s egyptskými“. WM magazín tvrdí opak a nabízí nejen svým čtenářům zcela originální, ohromující fakta z vlastního výzkumu.

Montevecchiu navštívila expedice WM magazínu v květnu tohoto roku (viz dvojčíslo 18/19). Pomocí satelitního přístroje jsme zaměřili zeměpisnou polohu všech tří staveb a provedli mnoho dalších měření. Sklon stěn všech tří pyramid je mezi 43 – 44°, jsou orientovány ke světovým stranám – a jsou stejně jako pyramidy v Gíze přesným obrazem souhvězdí Oriona na Zemi!

Profesor Gregorio z Itálie tvrdí, že „je nutné provést ještě mnoho studií a je třeba být opatrný?“ Sám před pár lety intuitivně vytušil, že má pyramidy poblíž svého domu. Poté přinesl první důkazy. „Takzvané pyramidy“, říká Di Gregorio, „jsou viditelné spíše shora, z letadla, než ze země.“

První dvě stavby mají zřetelnější obrysy než třetí, porostlá lesíkem. Povrch zřetelně kopíruje skryté terasy. Nemohly by to jednoduše od počátku být zemědělské terasy, jak jsou i nyní využívány? Pyramidy prostudoval a změřil astrofyzik z Milána a jejich polohu zaměřila i naše expedice. Výsledky jsou natolik přesné, že musí prokazovat záměr a umělý původ!

Všechny tři „kopce“ mají shodný sklon stran (43/44°) a taková přesnost je v přírodě nepravděpodobná. To znamená, že je někdo postavil a částečně upravil z rostlé skály. A nemohl to být jedinec ani hrstka lidí, ale nejspíš celý národ. Pokud to byl národ pravěký, v žádném případě nešlo o zemědělskou stavbu. Hlavně proto, že použitý materiál je velmi tvrdý vápenec. Pro zemědělskou potřeby by lidé těžko odstranili úrodnou půdu, aby ji nahradili tvrdým holým kamenem. Regionální park Montevecchia je nazýván „holé louky“, protože je to pustina, kde kromě trávy v podstatě nemůže nic růst.

V předchozím čísle WM magazínu jsem nastínil paralelu s pyramidami v Gíze. Zde se otevírá historická „nejasnost“. Oficiálně jsou v Egyptě čtyři pyramidy, které jsou pro své rozměry nazývány „velkými“: Chefrénova a Velká („Cheopsova“) vysoké přes 150 m, pak „červená“ a „romboidní“ v Daipuru. Předpokládá se, že stavba každé z nich zabrala 20 let! Výpočty říkají, že aby stavbu bylo možné v tomto čase zvládnout, bylo zapotřebí vytesat, přesunout, zvednout a každé 2,5 minuty (ve dne i v noci) instalovat jeden žulový blok. Jelikož některé váží 80 až 100 tun a neznáme technologie doby bronzové („oficiálně“ tehdy ještě nebylo vynalezeno kolo), jeví se tato teorie jako dosti pochybná. Je jasné, že dění v Gíze muselo mít zcela jiný, než dnes popisovaný průběh.

Podle jiného názoru musela stavba Cheopsovy pyramidy naopak trvat několik set let (porovnejme ji se stavbami gotických katedrál). Pak dojdeme k závěru, že stavbu nemohl provést Cheops okolo 2500 př. n. l., ale musela být kýmsi naplánována a zadána mnohem dříve. Navíc víme, že datování faraónů je nepřesné, a také že faraóni nestavěli tento typ pyramid. Úspěšně antidatovat čtyři velké pyramidy by současně znamenalo prokázat existenci technologicky vysoce vyspělé civilizace dávno před zrodem Egyptské říše. Příslušníci takového národa se mohli usadit v Evropě, stejně tak jako v Egyptě. Jenže to je z hlediska „oficiální historie“ zhola nemožné, ba nepřípustné.

Poloha Montevecchia má i jinou zvláštnost: ledovce putující směrem k Milánu od severu byly „rozštěpeny“ horami, a spojily se až níže na jihu. Montevecchia a její údolí (alespoň v posledních dvou předpokládaných ledových obdobích 250 000 př. n. l. a wurmském, které mělo skončit před 10 – 12000 lety) byla bez ledu. Současníci v této lokalitě našli ideální oblast se zelení, bohatstvím vody a zvířat, teplo bez studených ledovcových větrů. Jejich doslova odříznutá civilizace se zde mohla bez vyrušení rozvíjet po dlouhé období. A dodnes se tak mohly zachovat i některé její stavby, například tři takřka neporušené pyramidy u Montevecchia.

V této oblasti Lombardie byly také v sedmdesátých letech minulého století nalezeny nejstarší lidské pozůstatky. Jsou to zbytky dvou osad (stratigraficky jedné nad druhou) neandrtálské a Homo Sapiens, první z doby 60 000 př. n. l. a druhé z 32 000 př. n. l. Zdálo by se tedy, že v Gíze i v Motnevecchiu působila jiná civilizace. (Název Lombardie mimochodem pochází z pojmů „long“ – dlouhý a „bard“ – vous; čili jde o „Zemi dlouhovousých“. Muselo to být zvláštní znamení, jímž se lidé v této oblasti odlišovali od ostatních.)

Další paralelou je sklon pyramid. Některé egyptské pyramidy, konkrétně ty, které 20 km od Gízy údajně postavil Cheopsův otec, mají stejně jako italské sklon 43/44°? Navrch jsou i shodně orientovány.

Pokud jde o systém zemědělských teras, oficiálně se předpokládá, že byly budovány okolo roku 1000, tedy v době nám velmi blízké, a navíc na předem existujících kopcích. A Keltové? Všechny národy procházející zdejšími dějinami využívaly těchto struktur pro vlastní účely. Také Keltové zanechali výraznou stopu na druhé pyramidě. Probíhající výzkum se snaží prokázat, že někdy okolo 500 př. n. l. jakýsi zde usídlený národ „usekl“ špičku druhé pyramidě (nazývané „Vyhlídka Cereda“) a vztyčil zde jakousi stavbu plnící astronomicko-náboženské účely. Pod uťatou špičkou byl nalezen přes 7 metrů dlouhý žulový blok, vysoký 1,5 metru, situovaný ve sklonu 90° vůči okolnímu terénu a kamenné zdi, orientované podle severo-jižní astronomické osy s odchylkou menší než půl stupně. V této oblasti byly nalezeny i další žulové bloky nepochybně předřímského původu, což potvrzuje mou domněnku. Římané pak na troskách keltské stavby postavili strážní věž, což dokládají nálezy keramiky a dalších římských předmětů na vrcholu. Takže, co nerozdrtil ledovec, tak jako jinde ve světě úspěšně zpustošili lidé.

Další paralelou, kterou mohu nabídnout, je spojitost s pásem Oriona: Egypťané uctívali toto souhvězdí, a proto uspořádali pyramidy podle proporcí tří jasných hvězd pásu myšlené figury. Pyramidy v Motevecchiu vykazují naprostou shodu, a nejen to. Pokud na mapu oblasti promítneme celé souhvězdí Oriona, leží 11 z 15 hvězd na historických sídlištích v okolí Montevecchia (podle slov milánského astronoma jsou zde patrné malé odchylky způsobené precesním pohybem Země). Tento posun opět podporuje tvrzení WM magazínu: „Italské pyramidy jsou zobrazením tří hvězd pásu Oriona na zemi, avšak tato hvězdná projekce je s ohledem na egyptskou obrácená“. (Zmíněná precese může být prakticky jediným vodítkem k určení stáří těchto sídlišť i pyramidových staveb.)

Co se tu mohlo odehrát, v době, již zatím nejsme schopni ani odhadnout? A kdo už dávno před Kelty mohl mít potřebu stavět pyramidy? A dále: jaké vazby ve skutečnosti existují mezi touto oblastí a Gízou, resp. Původní egyptskou kulturou? K odpovědím je ještě daleko. Ale kouzlo „tajemství“ je hodně blízko, jen pár kilometrů od alpského jezera…

Ohromující souvislosti

Objev tří stupňovitých kamenných staveb v severní Itálii považuji za mimořádný a odborníky nedoceněný. Nerozpakuji se použít přívlastku „historický objev desetiletí“ a tvrdím, že „Tre Piramidi“ u Montevecchia mají přímou souvislost s pyramidami v egyptské Gíze. V tomto čísle poprvé zveřejníme důkazy tohoto tvrzení, vyplývající z údajů získaných výzkumnou expedicí WM magazínu.

Muž, který objevil „Ley-lines“

Když tehdy pětašedesátiletý Alfréd Watkins jel na koni přes kopce Bredwardine v britském Herefordshire, najednou si uvědomil, že v anglické krajině existuje systém spojovacích čar, které nazval „leys“. Amatérskému archeologovi Watkinsovi, vynálezci a fotografovi, později bleskla hlavou představa linií spojujících kostely, staré kameny a jiná posvátná místa rozložená po kraji. V roce 1925 publikoval své objevy v knize „Dávné linie“, která okamžitě vyvolala nevoli a útoky z tábora ortodoxních archeologů.

Britský badatel J. Michell zaměřil jen v cornwallské oblasti kolem Land´s End 22 spojnic mezi 53 místy. Tento počet „ley“ statisticky viděno značně přesahuje možnost náhody a lze je tedy považovat za důkaz reality starověkých linií. Snad nejznámější je „Stará sarumská ley-line“ v jižní Anglii, táhnoucí se 30 kilometrů od severozápadu k jihu. Začíná u jednoho z pahorků a spojuje Stonehenge, pevnost z doby železné v Old Sarum, Salisburskou katedrálu, jiný tábor z doby železné u Clearbury Ring s opevněním na kopci Frankenburg. Mezitím byla potvrzena existence těchto spojnic nejen na anglické půdě; podobná spojení byla objevena i mezi mnoha dalšími prastarými stavbami a lokalitami na pevnině (viz. články „Podivuhodně uspořádaný prehistorický svět I – III“, WM magazín č. 5, 6, 7/8 ).

WM-linie probíhá přes pyramidy v Africe a Evropě

„WM – LINIE“

Historické souvislosti spojující pyramidy v severní Itálii a egyptskou Gízu je možné doplnit o pozoruhodnou „ley-line“ globálních rozměrů, již jsem pracovně nazval „WM-linie“. Domnívám se, že nejde o pouhou shodu dvou nebo tří bodů na mapě, ale o konkrétní záměr v projektu „prehistorických architektů“. Celý plán a jeho účel nám dodnes zůstává skryt, proto nechme hovořit jen holá fakta.

Mesolongion – významný bod na mapě

Italské pyramidy jsou bodem na přímce vybíhající pod úhlem cca 43-44° na severozápad od trojice pyramid v egyptské Gíze. Tato globální spojovací linie má délku 2570,2 kilometrů.

WM-linie má délku 2570 km, spojuje pyramidy v Gíze a v Itálii

Jednoduchým výpočtem zjistíme, že polovina této vzdálenosti činí 1285,1 km. Nic zvláštního, jde o opravdu banální početní úkon. Jenže tato poloviční hodnota, můžeme ji také nazvat „mezidélkou“, okamžitě získá naprosto jiný, mimořádný význam jakmile pozorněji pohlédneme na mapu. Ve vzdálenosti 1285,1 km od egyptské Gízy, a tudíž i exaktně stejně daleko od severoitalských „Tre Piramidi“, leží přesně uprostřed WM-linie starobylé přístavní město MESOLONGION.

V překladu znamená slovo „meso“ – pauza; mezi (viz meso-Amerika), longion – délka. Překlad názvu místa na západním řeckém pobřeží tedy znamená „mezidélka“, nebo něco, co je „v půli cesty“. V dávných dobách sloužila pobřežní laguna u tohoto města jako přístav využívaný obchodníky a poté zde vstoupili osmánští bojovníci na řeckou pevninu. O historii tohoto města mám zatím jen sporé historické informace; starý přístav nahradil díky výhodnější poloze port v Patrasu.

Tři historická místa: Tre Piramidi (Itálie) – Mesolongion (Řecko) – Velké Pyramidy (Egypt) mají nepopiratelně společný vztah, daný podivuhodně přesnými zeměpisnými vzdálenostmi.

Mesolongion – přístav v půli cesty

Poloha starobylého města „Mezi-délka“ či „v půli cesty“, jehož počátky se ztrácejí v dávných historických dobách, nabízí ještě několik dalších zeměpisných podivností.

Měřeno vzdušnou čarou leží toto město přesně v polovině vzdálenosti mezi egyptskou Alexandrií a italskými Benátkami, (2x 1100 km).

Ještě podivnější je to, že Mesolongion (město na půl cesty) je umístěno přesně v půlce jedné ze starodávných lodních cest. Vyplujeme-li lodí z Alexandrie, uděláme zastávku ve starém přístavu Falassárna na Krétě, poplujeme dále přímo do Mesolongion a odtud do starého přístavu Kassiopi na ostrově Korfu a budeme pokračovat k cíli cesty, do Benátek, urazíme přibližně 2400 kilometrů. Přesně v polovině této pomyslné plavby leží prastarý přístav Mesolongion.

Plavba z Alexandrie do Benátek se zastávkou v Mesolongionu

Zdá se, že lodní cesta se zmíněnými zastávkami nemusí být jen fikcí. Obchodní loď s orientálním kořením a obilím vyplouvá za úsvitu z Alexandrie do Benátek. S blížícím se soumrakem koráb vpluje do krétského přístavu Falassárna. Dnes zde jsou už jen ruiny kdysi velkolepého „mínojského paláce“ s významným obchodním přístavem. Pokles mořské hladiny způsobil, že zbytky plavebních kanálů směřujících k paláci se dnes nacházejí na souši.

Obchodní lodě pak mohly pokračovat kolem řecké pevniny, se zastávkou v „přístavní pevnosti“ na ostrově Korfu. Z průvodce se dozvíme, že pod starým „byzantským hradem“ v Kassiopi kdysi byl nejvýznamnější přístav ostrova, mnohem důležitější než Kerkira, dnes hlavní město a přístav. Kamennou pevnost okolo rozlehlého pahorku už připomínají jen zbytky mohutných obvodových hradeb. Vnitřní půdorys se nezachoval a najdeme zde pouze háje olivovníků a malá políčka mezi navršenými hromadami kamení – zbytky starých zdí. Kamenné kvádry byly později evidentně použity i při stavbě vnějšího „moderního“ města. Velká „kruhová pevnost“ má ovšem zvláštnost, o níž se průvodce nezmiňuje. Na samém vrcholku kopce jsem nalezl soustavu do země pevně zapuštěných opracovaných kamenů – megalitů sestavených podle světových stran. Tato kamenná struktura byla zřejmě jako jediná ponechána na původním místě po celou dobu historie osídlení pahorku. Tento fakt může naznačovat, že stará „byzantská pevnost“ mohla vzniknout na základech něčeho mnohem staršího.

Obchodníci pak pokračovali v plavbě do Benátek, s mezipřistáním v některém z italských přístavů. Z Mesolongionu lodě urazily trasu dlouhou cca 1200 kilometrů.

Je nade vší pochybnost, že tato zeměpisná poloha i název přístavu Mesolongion nebyla zvolena náhodně. Význam tohoto starobylého, dnes zapomenutého města naznačuje historické propojení minimálně dvou světově ojedinělých lokalit: pyramid v Gíze a nově objevených pyramid v severní Itálii!

Z Mekky do Montevecchia

WM-linie protažená gízskou Velkou pyramidou protne ve vzdálenosti 1285 kilometrů další významný bod, Jiddah s nedalekou Mekkou v Saudské Arábii, nejposvátnějším muslimským místem na světě (mapa na zadní obálce). Zde je Kaaba, ke světovým stranám orientovaná čtvercová stavba, ukrývající už po staletí uctívaný Černý kámen. Původ tohoto kamene, který byl do rodiště proroka Muhammada odkudsi přenesen, obestírá mlha legend a tajemství. Geologové soudí, že je pravděpodobně meteorického původu, a také tradice praví, že „spadl z nebe do rajské zahrady“.

Paříž na WM-linii

WM-linie protažená „italskou Gízou“ v Montevecchiu, protne Paříž ve vzdálenosti 642,50 kilometrů, což je opět polovina z 1285 (mapa na zadní obálce). Domnívám se, že ani v tomto případě nejde jen o náhodu, ale že i tento bod má svoji pevně stanovenou a plánovanou pozici.

Architekti WM-linie

Domnívám se, že pozice a mimořádné vztahy mezi uvedenými body na WM-linii nejsou dílem náhody. Nejenom popsaná místa, ale i další zajímavé historické stavby a lokality mají přesný vztah k naší linii. Jejich popis však přesahuje možnosti tohoto článku, seznámíme vás s nimi v dalších pokračování.

Jsem přesvědčen, že WM-linie je součástí grandiózního plánu dávných architektů, jehož smysl nám zatím zůstává utajen. Civilizace disponující potřebnými geodetickými a stavebními znalostmi musela být mnohem starší, než samotné pyramidy, ztělesňující řadu nutných a mimořádných znalostí.

? mate 2003

Převzato:  http://ee.dunres.sk/