Tajné společnosti

konšpirácie a tajné organizácie v minulosti a dnes

Polovinu 19. století lze charakterizovat obrovským průmyslovým rozvojem. Postupně nastával konec feudalismu a do popředí se dostávala průmyslová výroba a obrovské množství vynálezů významně ovlivňujících lidský život. Člověk se dostával do pozadí a stával se výrobní jednotkou produkující peníze kapitalistům.

Pro lidi to muselo být velice obtížné období, protože ztráceli svoji identitu. Domnívám se tedy, že proto začalo vznikat mnoho různých řádů (jak dále uvidíme), které lidem ukazovaly životní cestu a jejich místo v době průmyslové revoluce. Je sice pravda, že někdo může namítnou, že v současné době je také obrovský rozvoj průmyslu a nových technologií, ale lidé si, dle mého názoru, na tento stav již za více než 100 let zvykli.

V 19. století byly značné sociální rozdíly, mnohem větší než dnes, a lidé se tehdy spíše zabývaly myšlenkou nejenom hledání jejich místa ve společnosti, ale hlavně přežitím – aby neumřeli hlady.

Dnes se mi zdá, že situace se posunula mnohem dále. Lidé již „tolik“ neřeší otázku vlastního přežití, ale všeobecnou prázdnotu. Ta je dána technickým rozvojem, který lidem usnadňuje život a relativním dostatkem (tedy alespoň v některých částech světa). Dnes mají lidé mnohem větší příležitost věnovat se vlastnímu rozvoji a pochopení světa než v 19. století. Bohužel tuto výhodu zastiňuje právě technický pokrok, který nás nechává „usnout na vavřínech“.

Myslím si také, že o co to máme dnes „snadnější“ o to méně je těch „opravdových“ řádů a organizací. Samozřejmě i v 19. století se stalo módní záležitostí být členem tajné organizace, jako v současné době zabývat se tajnými naukami.

Ty řády, které byly opravdu tajné, tak většinou i tajné zůstaly a o jejich učení se příliš do dnes neví.

Ve 20. století nastalo ještě výraznější zrychlení rozvoje a vědy. Došlo se však až k hranicím možnosti zničení lidstva a světa.

Rozvoj techniky rozšířil oblasti poznání lidstva. Díky komunikačním možnostem a rychlému přenosu informací již dnes s určitostí víme, že jakmile někdo na světě něco vymyslí, v ten samý okamžik na druhé straně světa, může vymyslet někdo to samé. V podstatě je tedy vše, co bylo a je vymýšleno přístupné každému na světě, kdo dosáhne potřebné úrovně znalostí a vyvine dostatek úsilí.

Lidé se snaží stále něco vynalézt, což je v pořádku, ale v knihovnách je k dispozici obrovské množství informací, které se nestudují, ale které by nám mohly mnoho přinést.

Stále se vše zjednodušuje a dostáváme se k elementárnějším postupům a částicím. To umožňuje snadnější zacházení a ovládání, na druhou stranu to ale vyžaduje větší zodpovědnost a nutnost větší ochrany před zneužitím.

V roce 1953 profesor práv Despotopoulos z Athén adresoval UNESCU manifest, kde žádal o vytvoření rady vědců. Ta by rozhodovala o tom, které objevy budou utajeny a které ne.

Za novodobé tajné organizace lze také považovat např. skupiny vědců. Každý vědec má odznak, který charakterizuje jejich úroveň znalostí a dosaženého stupně.

Aby bylo možné vládnout a řídit svět, musí to být relativně úzká skupina lidí, která rozhoduje o tom, co je možné rozšířit mezi „dav“ a co ne. Proto se zveřejňují jenom velice strohé informace k novým vynálezům a technologiím a v podstatě lze říci, že se jedná pouze o vynálezy „2. řádu“. Jejich cílem je většinou dosáhnout slávu a bohatství. U velkého díla („1. řádu“) nikdy nenajdeme chybu v principech. Tyto ale musí zůstat utajeny a chráněny před zneužitím.

Civilizace je v podstatě domluva vůdců, aby si udrželi svoji moc a svoje pozice. Lze říci, že se jedná o lidi „2. řádu“ – amatéři. Myslím, že to můžeme pozorovat dnes a denně všude kolem sebe.

Lidé 1. řádu jsou na vrcholu zasvěcení, ale stojí vždy v pozadí. Tito nemají většinou potřebu někoho zaučovat a zasvěcovat. Pouze pomáhají lidem v hledání cesty. Ne ovšem každému.

Z výše uvedených informací vyplývá, že účelem skutečně tajného řádu je ochrana informací, vynálezů. technologií atd. před ostatními, protože nesmí dojít k jejich zneužití.

Přiznám se, že doposud mě nikdy nenapadlo, jakým způsobem ovlivňují různé organizace a ideje tento svět. Opravdu je vidět, že to co je kolem nás je jenom „divadlo“, které má svůj duchovní podtext někde skrytý. Zdá se mi však, že v současné době je stále snadnější pochopit některá dění a mnoho souvislostí, i když se vše dělá pro to, aby nic „nevyplavalo na povrch“.

Takový úspěch nacistického Německa přikládám přicházejícímu věku vodnáře. Aby bylo možné jít po cestě bratrství ,o které ve svém díle píše Steiner, ale po které se stejně nakonec nejde, bylo třeba lidstvo posunout dále a proto dostala skupina kolem Hitlera „zelenou“. Po ukončení války nastaly obrovské změny ve všem a nastartoval se rychlý vědecký rozvoj. Aby lidstvo „neusnulo“, tak se proti sobě postavily dvě velmoci – východ x západ. To urychlovalo vojenský výzkum, který vždy přináší své poznatky do všeobecného života. Místo toho, aby se pokračovalo v nadšení a v bratrství, které bylo během války, a v budování válkou zničené země, objevila se opět politika a Ti opravdoví lidé opět ustoupili do pozadí a vše se opět rozdělilo. Německo pomohla zničit soudržnost a bratrství lidí v boji proti světovému zlu. Scénář tohoto je však vždy stejný. Nejdříve musí být velmi zle, aby se lidstvo probudilo a spojilo. Jakmile je vše v pořádku, nastává úpadek a znovu se to opakuje.

Za velice důležité považuji vyvinutí atomové zbraně. V tu chvíli se objevila relativně snadná možnost během okamžiku zničit celé lidstvo a o to větší zodpovědnost za jeho další vývoj. Domnívám se, že kdyby bylo dáno zvítězit Německu ve válce, dostali by atomovou zbraň oni a ne USA. V té době nastal zřejmě zlom, neboť síla se přesunula z Německa do USA.

A jak to tak bývá, proti čemu bojuješ, tím se stáváš. Současný režim a vliv USA bych si možná dovolil označit za podobný v nacistickém Německu. USA dnes ovlivňuje dění téměř na celé planetě. Kdo se jí postaví, či s nimi nesouhlasí, je „převálcován“. Nepřipomíná to něco? V USA se hovoří o demokracii, ale dnes jsou Američané jenom skupina „tupců“ bez vlastního názoru, která je snadno ovlivnitelná a které se nežije tak špatně. Zdá se mi, že je to analogie s předválečným Německem, kde vládli vůdcové s pomocí davu. Lidé dostali práci (i když vyráběli zbraně) a volili své vůdce. V USA je dnes policejní stát a myslím si, že se to postupně přesouvá i k nám.

Máme zde tedy pokračování nacistického režimu i když v trochu jiné podobě, ale s mocí atomových a vodíkových zbraní. Trochu se bojím pomyslet, co lidi vyburcuje, aby se opět spojili a „vzbudili se“. A „spáčů“ stále více přibývá. Bude to boj o nerostné suroviny, vodu, příchod nových nevyléčitelných nemocí či něco horšího? Každopádně nás to bude posouvat vpřed v duchovním vývoji a v uvědomění.

Po 2. sv. válce se již nevyskytují tak významné osobnosti v oblasti duchovna jako na začátku 20. st. Dovolil bych si říct, že po válce nastal rozvoj materiálních hodnot, nastaly větší změny v postavení žen ve společnosti, ale nastal duchovní úpadek.

Myslím si, že v současnosti již není ten správný čas na zakládání tajných spolků a řádů pod vedením veliké osobnosti, jako tomu bylo na začátku 20. st. Takové osobnosti se již dnes nebudou objevovat. Určitě se budou objevovat různé společnosti a skupiny, ale tam kde v nich bude „mocný guru“, tak to bude především o moci a penězích.

Jako cestu do budoucna vidím skupiny lidí ne v tajné organizaci (pokud to bude opět tajná organizace, tak nedojde k rozšíření nauk – lidé by si již měli uvědomovat zodpovědnost, která je jim s učením předávána), kteří si mezi sebou předávají zkušenosti a učí se od někoho, kdo vede skupinu, ale který pro ně není bohem. To by mělo umožnit každému najít sám sebe, pochopit fungování světa a najít svoji životní cestu a své místo na tomto světě.

Převzato: http://things.magick.cz/