Radon je když, …

Účinky radonu na lidský organismus

• Radon patří do skupiny tzv. vzácných plynů, jako neon, argon, krypton a xenon. Radon je inertní plyn, bez barvy a zápachu, který téměř nevytváří chemické sloučeniny. Ve vodě se rozpouští velmi špatně, lépe je rozpustný v organických látkách. Při vdechování se neakumuluje v tkáních a na jejich povrchu, v převážné míře je opět vydechován zpět do atmosféry. Jak tedy radon škodí lidskému zdraví?

• Radioaktivní přeměnou vznikají z radonu další radionuklidy tzv. dceřiné produkty radonu, např. 218Po (polonium), 214Pb (olovo), 214Bi (vizmut). Mají kratší poločasy přeměny než radon (řádově v minutách a méně) a jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy. To znamená, že se v atmosféře absorbují povrchu prachových částic a aerosolů, které se při vdechování usazují na plicních tkáních a dlouhodobě vnitřně ozařují organismus. Je obecně známo, radioaktivní záření může v organismu vyvolat karcinogenní změny. V případě dlouhodobého působení radonu se může projevit zvýšená četnost výskytu rakoviny plic. Je však velmi obtížné exaktně stanovit podíl radonu na vzniku rakoviny. Hygienicko-epidemiologické studie jsou prováděny na velkých vzorcích obyvatelstva vybraných tak, aby bylo možno postihnout vliv dalších faktorů, jako kouření či dlouhodobého pobytu v silně znečištěném prostředí. (I.Barnet 1992)

Z výsledků dosavadních hygienickoepidemiologických šetření vyplývá následující : – ročně v ČR zemře předčasně na rakovinu plic cca 6000 osob – podíl zemřelých na rakovinu plic z důvodu dlouhodobého pobytu v prostředí zatíženém nadměrně radonem činí cca 900 osob, ostatní byli převážně kuřáci – účinek radonu je bezprahový, tudíž zvýšená incidence má pravděpodobnostní charakter v závislosti na délce pobytu a objemové aktivitě radonu v prostoru pobytu, přesto : – za významný lze považovat dlouhodobý pobyt po dobu desítek let za aktivity převyšující směrné hodnoty 2x až 3x ( tj. 400-600 Bq/m³ )

Zdroje radonu

• Radon,představovaný třemi přirozenými radioizotopy t.j. radonem 222Rn, thoronem 220Rn a aktinonem 219Rn, je plynným členem – emanací – všech tří přirozených přeměnových řad – uranové, thoriové, aktiniové. Vzhledem ke koncentracím svých mateřských radionuklidů a svým poločasům přeměny je podstatné se zabývat pouze radonem 222Rn a thoronem 220Rn. Oba vznikají v horninovém prostředí v řádově podobném zastoupení. Ale pouze radon 222Rn díky svému delšímu poločasu přeměny může migrací ovlivňovat významně jiná, nežli horninová prostředí.

• Primárním zdrojem radonu 222Rn je uran 238U v horninách. Ten je počátečním radionuklidem v řadě radioaktivních přeměn nuklidů 234Th, 234Pa, 234U, 230Th a 226Ra. Z radia pak alfa přeměnou vzniká plynný radon 222Rn. Uran tvoří samostatné minerály (např. uraninit, uranové slídy ) nebo je přítomen v horninotvorných minerálech jako je biotit, zirkon a apatit. Obecně lze říci, že v průměru nejvyšší obsahy uranu jsou v horninách vyvřelých ( např. durbachitech a žulách ), střední jsou v metamorfovaných horninách (např. pararulách ) a nejnižší v sedimentárních horninách (např. pískovcích ). Není to ovšem pravidlem, jak dokládá významně zvýšený obsah radionuklidů v uhelných jílovcích permokarbonských pánví nebo v černých břidlicích silurského stáří. V uvedených horninách vznikající plynný radon vyplňuje vzdušné póry a je součástí horninového a půdního vzduchu.Odtud potom migruje difúzí ale především konvekcí do staveb skrze póry jejich konstrukce.
• Dalším médiem výskytu radonu je podzemní voda. Zde radon vzniká z radia rozpuštěného ve vodě, popř. pohlcením již vzniklého radonu v horninovém prostředí. Obsah radonu v průměrně zatížených zdrojích je sice nižší než v horninovém vzduchu, ale vzhledem k mobilitě nosného média (vody) může, zvláště není-li upravována, být významným příspěvkem radonu do obytného prostředí. Zvláštní pozornost je nutné věnovat vodám s hlubokým oběhem, úpravnám a akumulacím takovéto vody.
• Třetím zdrojem radonu ( odvozeným od zdroje prvého ) mohou být stavební materiály. Jejich základem jsou většinou horniny, zeminy nebo zbytky po technologické úpravě nebo spálení ( uhelný popel ) s často velmi rozdílným obsahem uranu, resp. následně vznikajícího radia 226Ra tj. mateřského nuklidu radonu.

Fyz.chem. vlastnosti radonu

• Radon 222Rn je členem uranové přeměnové řady, kde vzniká alfa přeměnou z 226Ra a dále přechází rovněž alfa přeměnou s poločasem přeměny 3,8229d na 218Po (RaA). Podobně se v aktiniové a thoriové přeměnové řadě tvoří z 223Ra (AcX) aktinon 219Rn s poločasem přeměny 4,0s a z 224Ra (ThX) thoron 220Rn s poločasem přeměny 55,3s. Uměle bylo připraveno dalších 20 izotopů radonu, jejichž hmotnostní čísla leží v intervalu od 201 do 224. Radon má kompletovanou elektronovou strukturu a řadí se do skupiny vzácných plynů jako jejich nejtěžší homolog.
• V poměru k atmosférickému vzduchu je 7,7 krát těžší ( b.t. -71 °C, b.v. -61,8 °C ). Ve vodě je poměrně málo rozpustný, podstatně lépe se rozpouští v některých organických kapalinách, např. v sirouhlíku, hexanu, benzenu, toluenu, etheru, ethanolu aj. Významná je sorpce radonu na aktivní uhlí a silikagel. Tohoto jevu se využívá k zahuštění a následné detekci. Jako všechny jednoatomové plyny je chemicky téměř inertní, přesto však, analogicky jako u xenonu, byl i u radonu prokázán vznik sloučenin s fluorem, k němuž dochází při teplotě asi 400 °C. Podobně, jako byla u některých jiných vzácných plynů zjištěna schopnost vytvářet sloučeniny klathrátového typu, v nichž je chemická vazba nahrazena soudržnými silami van der Waalsovými, byla u radonu zjištěna existence obdobných sloučenin s vodou, fenolem, toluenem aj.(Majer 1981, Hall 1994, HSDB 1993 )

GEOANOMÁLNÍ POLE

Kvalita pozemku a potažmo budoucího bydlení je dána jeho viditelným umístěním v terénu, sklonem, orintací ke slunci, dostupností sítí a komunikací ale i na první pohled skrytou strukturou podloží. Z nejvýznamějších kategorií lze uvést mechanická únosnost, zvodnění a smyková stabilita, úroveň radonového indexu a homogenita podložních hornin. Právě přítomnost významných nehomogenit, anomálií je v mnoha případech příčinou tzv.geopatogenních zón, což je méně správný název geoanomálních polí a zón. Tyto geoanomálie lze prokázat různými geofyzikálními metodami ale i metodami biosenzorickými. V kombinaci nejméně dvou metod lze dosáhnou již uspokojivé přesnosti při lokalizaci poruchy.

Na obrázku je plocha 100x100m, na které je emanometricky lokalizována geoanomální liniová zóna ze směru J-Z na S-V stáčející se na S.

Takováto geoanomálie může mít velmi různý původ:

• styk kvalitativně různých stratigrafických jednotek

• zlomová tektonika (i velmi malého rozsahu)

• puklinová tektonika (i velmi malého rozsahu) aj.

Na poruchách výše zmíněného typu je často výrazně pozmněněna úroveň zemského magnetismu, výrazně se mění gradient elektrických veličin, linie bývá často zvodnělá a vytváři přirozený pramen vody. Z tohoto vyplývá, že umísťovat stavbu nad tyto geoanomálie je nanejvýš nevhodné a pro mnohé zde po té bydlící nebezpečné. Rovněž pro kontaktní konstrukce stavby jsou takováto místa nebezpečná. Dochází zde vlivem změny vodivosti ke korozi kovů, betonu, izolačních materiálů a potrubí pro média.

Včasným terénném průzkumem se lze těmto plochám (dovoluje-li to rozsah pozemku) vyhnout nebo změnit kontaktní konstrukce a dispozice vnitřního uspořádání domu s ohledem na poruchu.

Průzkum pozemku můžete objednat zde.

Opatření proti pronikání radonu

Opatření na pozemku s nízkým radonovým indexem

• Dostatečnou ochranou objektu na pozemku s nízkým radonovým indexem vytváří celoplošná těsná hydroizolace objektu provedená po celé kontaktní ploše objektu a dle místích hydrogeologických poměrů.
• Pro eliminaci komínového efektu vytvářejícího podtlak v kontaktních podlažích se doporučuje oddělit dveřmi schodišťový prostor vedoucí do podzemních podlaží.

….. se středním radonovým indexem

• Za dostatečné protiradonové opatření se považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou v 1. kategorii těsnosti, tj. s protiradonovou izolací, která zároveň plní funkci hydroizolace. Za protiradonovou považujeme v souladu s ČSN 73 0601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difúze radonu, s jehož pomocí lze pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradové izolace. Ta musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj, i pod stěnami. Zvláštní pozornost je tře ba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací.
• V objektech, jejichž kontaktních podlažích nejsou pobytové prostory (např. podsklepené objekty se sklepy nevyužívanými k bydlení), může být protiradonová izolace v kontaktních konstrukcích nahrazena běžnou hydroizolací, pokud současně platí že:
  1. ve všech místech kontaktního podlaží je zajištěna spolehlivá výměna vzduchu během celého roku,
  2. stropní konstrukce nad kontaktním podlažím je alespoň 3. kategorie těsnosti s utěsněnými prostupy,
  3. vstupy do kontaktních podlaží z ostatních podlaží jsou opatřeny dveřmi v těsném provedení a s automatickým zavíráním.

• V objektech s nucenou ventilací vnitřního vzduchu se rovněž připouští provedení kontaktních konstrukcí pouze v 2. kategorii těsnosti, pokud jsou ventilačním zařízením větrány nejméně všechny pobytové místnosti v kontaktních podlažích.
• U objektů stavěných na tzv. izolačním podlaží, které odděluje jejich první nadzemní podlaží od terénu odvětranou mezerou o přinejmneším průlezné výšce, se za dostatečnou ochranu považuje provedení stropu nad vzduchuvou mezerou v 2. kategorii těsnosti. Od vkládání celoplošné hydroizolace do tohoto stropu lze upustit, jestliže se měřením prokáže, že objemová aktivita radonu v dokončeném podlaží nepřevyšuje trojnásobek směrné hodnoty platné pro pobytové prostory.

….. s vysokým radonovým indexem

• Protiradonovou izolaci neboli konstrukci v 1. kategorii těsnosti lze navrhnout jako jedinou ochranu proti radonu i na vysokém riziku, pokud objemová aktivita radonu v podloží, rozhodná pro přiřazení radonového indexu, nepřesahuje:
  1. 60 kBq/m³ pro vysoce propustné zeminy,
  2. 140  kBq/m³ pro středně propustné zeminy,
  3. 200 kBq/m³ pro zeminy s nízkou propustností,
• Překračuje-li objemová aktivita radonu v podloží rozhodná pro přiřazení radonového indexu výše uvedené limity, volí se některé z následujících opatření:
  1. instalace drenážního systému pod objektem v kombinaci s těsným provedením všech kontaktních konstrukcí v  1. kategorii těsnosti,
  2. provedení všech kontaktních konstrukcí s ventilační vrstvou s izolací v  1. kategorii těsnosti,

• Pokud je stavba vybavena nuceným větráním ve všech pobytových místnostech kontaktního podlaží nebo se v jejích kontaktních podlažích nenachází pobytové prostory a jsou odděleně od pobytových prostor nuceně větrány mohou být kontaktní konstrukce provedeny v 2. kategorii těsnosti.
• U objektů stavěných na izolačním podlaží musí být strop nad vzduchovou mezerou proveden v 1. kategorii těsnosti. Od vkládání celistvé protiradonové do tohoto stropu lze upustit, jestliže se měřením prokáže, že objemová aktivita radonu v dokončeném izolačním podlaží nepřevyšuje trojnásobek směrné hodnoty platné pro pobytové prostory

….. s „velmi“ vysokým radonovým indexem

• Pokud objemová aktivita radonu v podloží, rozhodná pro přiřazení radonového indexu, přesahuje:
  1. 60 kBq/m³ pro vysoce propustné zeminy,
  2. 140  kBq/m³ pro středně propustné zeminy,
  3. 200 kBq/m³ pro zeminy s níézkou propustností,

volí se některé z následujících opatření:

• 1. instalace drenážního systému pod objektem v kombinaci s těsným provedením všech kontaktních konstrukcí v  1. kategorii těsnosti,
  2. provedení všech kontaktních konstrukcí s ventilační vrstvou s izolací v  1. kategorii těsnosti,

• Současně jsou závazná opatření platná pro vysoký popř. střední radonový index

Opatření proti pronikání radonu v rekonstruovaných budovách

Správné, účinné a ekonomické řešení se musí opírat o detailní

radonové měření a šetření

• Ochrana stávajících staveb, v nichž objemová aktivita radonu nepřevyšuje 600 Bq/m³
  • utěsnění významných vstupních cest radonu z podloží do interiéru, zejména trhlin a prostupů v kontaktních konstrukcích, zakrytí revizních, vodoměrných a ostatních šachet, atd.;
  • zvýšení přirozené výměny vzduchu tam, kde se prokázalo, že vyšší hodnota objemové aktivity je způsobena násobností výměny vzduchu nižší 0,3 h^-1. Zvýšení přirozené výměny vzduchu se zajišťuje převážně vytvořením dodatečných větracích štěrbin, které musí být umístěny ve spodních partiích domu (sklep, přízemí), nebo účinějším šachtovým větráním, kdy ale musí zároveň zajištěn dostatečný přívod čerstvého vzduchu do větraného podlaží (snížení objemové aktivity radonu větráním musí být účinnější než zvýšení přísunu radonu v důsledku většího podtlaku);
  • utěsnění stropní konstrukce nad kontaktním podlažím bez pobytového prostoru nebo nad izolačním podlažím a zvýšení výměny vzduchu v těchto podlažích;
  • instalace jednoduchých větracích systémů podloží, jejichž realizace není podmíněna výměnou podlah;

• Ochrana stávajících staveb, v nichž objemová aktivita radonu spadá do intervalu 600 – 1000 Bq/m³. Základní je provést opatření  v bodě a) výše uvedená.

• • zvýšení výměny vzduchu prostřednictvím instalace nuceného větrání v kombinaci s provedením všech kontaktních konstrukcích alespoň v 3.kategorii těsnosti;
  • instalace větracího systému podloží pod objektem v kombinaci s provedením všech kontaktních konstrukcích alespoň v 3.kategorii těsnosti. Doporučuje se používat takové systémy, jejichž realizace není podmíněna výměnou podlah;
  • u těch objektů s pobytovým prostorem v kontaktních podlažích, kde je třeba řešit i vlhkostní problematiku nebo kde by účinnost větracích systémů podloží byla nízká, např. v důsledku nízké propustnosti podloží, se navrhuje přeměna kontaktních konstrukcí do 1.kategorie těsnosti v kombinaci s větracím systémem podloží nebo instalace ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce;
  • nepomůže-li utěsnění stropní konstrukce nad kontaktním podlažím bez pobytového prostoru nebo nad izolačním podlažím a zvýšení výměny vzduchu v těchto podlažích, lze navrhnout kombinaci s drenážními systémy navyžadujícími výměnu podlah (u objektů s kontaktními podlažími bez pobytového prostoru) nebo úpravu povrchu zeminy v itolačních podlažích zabraňující konvekci půdního vzduchu

• Ochrana stávajících staveb, v nichž objemová aktivita radonu převyšuje 1000 Bq/m³
  • V principu se volí stejná opatření jako v předcházejícím bodě stím, že větrací systémy podloží se doporučuje tvořit soustavou drenážních trub (namísto odsávacích bodů) a větrat nuceně. Při přeměně kontaktní konstrukce do 1.kategorie těsnosti se doporučuje protiradonovou izolaci provést v celé ploše, tj. i pod stěnami. V opačném případě musí být posouzeny důsledky necelistvosti izolace na účinnost protiradonových opatření a na vlhkostní stav objektu (zejména stěn) a proveden návrh řešení např s injektáží stěn, drenáží apod. Konstrukce 1.kategorie těsnosti se v těchto případech již vždy doplňuje o větrací systém podloží.

Použito textu z „Konstrukce pozemních staveb – Ochrana proti radonu“, Ing.Martin Jiránek, CSc., Vydavatelství ČVUT, 2000

Poradny techniky pro životní prostředí a bydlení s

radonovým měřícím střediskem a službou „chemické

nebezpečí“

Mgr.Stanislav Paleček Fojtíkova 2406, 269 01 Rakovník IČO: 61075922 RADiON info servis 604 834 531 non stop e-mail : radion@radion.cz

Profil firmy RADiON

Založena : 1996

Profesní sdružení : Člen Asociace Radonové Riziko, člen OS Ekodům

Obory činnosti : Radonová měření na pozemcích, v budovách, ve vodě. Stanovení radonového rizika, návrh technických řešení ochrany a ozdravných opatření. Vyhledávání radioaktivních materiálů.Poradenství v oboru radonu.

Geofyzikální průzkum geoanomálních polí (tzv.geopatogenních zón) metodami emanometrickými, bioenergetickými

Tvorba a ochrana ovzduší interiérů, poradenství a prodej čističek, ionizátorů, zvlhčovačů. Propagace ionizace ovzduší jako laické terapeutické metody.

Poradenství a prodej techniky pro zdravé životní prostředí – solární tepelná technika, fotovoltaika, čištění odpadních vod (technologickými ČOV, vegetačními tzv.kořenovými ČOV), nízkoenergetické bydlení.

Činnost fyzické osoby autorizované podle zákona č.157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Zajištění dle tohoto zákona, školení a konzultační činnost. .

Výše uvedené služby jsou provozovány v souladu se Zákonem ČR 13/2001 ze dne 18.12. (atomový zákon) a navazujících vyhlášek, norem a metodik ČGÚ, SÚJB aj. Činnost autorizované osoby je v souladu se zákonem č.157/1998 Sb. a prováděna na základě autorizace MŽP pro zacházení s látkami přípravky s nebezpečnými vlastnostmi uvedenými v § 2, odst. 8 zákona č. 157/1998 Sb. pod písmeny a) až o). Správnost těchto služeb je stvrzena Osvědčeními SÚJB , Ověřovacími listy přístrojů Státního metrologického střediska pro měřidla objemové aktivity radonu a EOAR a srovnávacími měřeními na referenčních pracovištích.

RADON před stavebním povolením

• „A“ stanovení kategorie radonového indexu základových půd před udělením stavebního povolení k novostavbě nebo přístavbě a tedy před rozhodnutím, zda stavba vyžaduje zaprojektovat preventivní opatření. Stanovení je provedeno statistickým výběrem ze souboru výsledků aktivity radonu v půdním vzduchu. Vzorky půdního vzduchu jsou odebrány v možné síti odběrových bodů o rozteči 4-6m z hloubky 80cm. Vedlejším výsledkem tohoto terénního průzkumu je pole hodnot aktivity radonu, které může být vodítkem k lokalizaci geoanomálních polí tzv. „geopatogenních zón“

RADON před přestavbou

• „B“ sestavení podkladů pro úřední rozhodnutí o tom, že pobytový objekt (bytový či provozní) překračuje zásahovou úroveň a tedy vyžaduje ozdravné opatření.Měření je provedeno ve stanoveném počtu místností (u standardního rodinného domu v počtu 2-5) metodou tzv.ventilačního experimentu, jež zahrnuje měření nárůstu aktivity radonu od vyvětrání do nasycení za přirozeného uzavření místnosti (u standardních místností v délce trvání 24-48 hod). Z výsledků měření je vypočtena dynamika transportu radonu v objektu, jeho pravděpodobný zdroj, podmínky ventilace tj.násobnost výměny vzduchu a nejvyšší možná maxima aktivity. Z těchto údajů lze vyvodit návrh opatření ke zlepšení stavu ovzduší v objektu.

RADON před kolaudací

• „D“ podklady pro stavební kolaudační rozhodnutí k posouzení, do jaké míry se podařilo projektovanými opatřeními snížit objemovou aktivitu radonu pod směrnou hodnotu. Měření je provedeno ve stanoveném počtu místností (u standardního rodinného domu v počtu 3-5) metodou tzv.ventilačního experimentu, jež zahrnuje měření nárůstu aktivity radonu od vyvětrání do nasycení za přirozeného uzavření místnosti (u standardních místností v délce trvání 24-48 hod). Z výsledků měření je vypočtena dynamika transportu radonu v objektu, jeho pravděpodobný zdroj, podmínky ventilace tj.násobnost výměny vzduchu a nejvyšší možná maxima aktivity. Z těchto údajů lze vyvodit návrh opatření ke zlepšení stavu ovzduší v objektu.

RADON jako problém

• „X“ ostatní měření radonové problematiky hygieny prostředí pracovišť a jiných uzavřených objektů, dlouhodobá měření nestandardními metodami geofyzikálních prospekce, monitorování časových změn radonové zátěže v závislosti na geofyzikálních, meteorologických a podobných jevech.

RADON ve vodě

• „X“ měření aktivity radonu ve vodě dodávané do budov, hodnocení příspěvku aktivity k celkové aktivitě radonu v ovzduší budov. Toto měření je určeno individuálním spotřebitelům pitné vody z vlastních zdrojů a je prováděno na místě odběrem a měřením nejméně dvou vzorků odčerpané vody.

Výše uvedené služby jsou provozovány v souladu se Zákonem ČR 13/2001 ze dne 18.12.2001 (atomový zákon) a navazujících vyhlášek, norem a metodik ČGÚ, SÚJB aj.

Správnost těchto služeb je stvrzena Osvědčeními SÚJB , Ověřovacími listy přístrojů Státního metrologického střediska pro měřidla objemové aktivity radonu a EOAR a srovnávacími měřeními na referenčních pracovištích.

Převzato:  http://www.radion.cz