PROČ NEMÁME VOLNOU ENERGII

autor:  Peter Lindemann, DSc

Kam se poděla, a proč tu stále ještě není volná energie?

Rozvoji funkční technologie pro zisk volné energie brání elita nejbohatších lidí světa, národní vlády, domnělí vynálezci a podvodníci, stejně tak jako nevědomá a nenáročná veřejnost

Zveřejněno v Nexus Magazine, ročník 8, číslo 4 – červen – červenec 2001
překlad GeWo, únor 2002

Nástup éry „volné elektřiny“ v blízké budoucnosti prognostikovaly dobové elektrotechnické odborné žurnály už koncem osmdesátých let osmnáctého století. Neuvěřitelná odhalení povahy elektřiny se stávala samozřejmostí. Nikola Tesla předvedl „systém bezdrátového osvětlení“ a další zázraky související s vysokofrekvenčními proudy. Okolo budoucnosti vládlo vzrušení, jako dosud nikdy předtím.

V průběhu 20 let se pak objevily automobily, letadla, kina, reprodukovaná hudba, telefony, rádio a praktické kamery. Viktoriánský věk ucouvl před něčím úplně novým. Obyčejní lidé byli poprvé v historii povzbuzováni představou utopické budoucnosti, naplněné kypící moderní dopravou a komunikacemi, stejně tak jako příslibem širokých možností zaměstnání, bydlení a dostatku potravy pro každého. Nemoci a chudoba měly být navždy poraženy. životní podmínky se zlepšovaly a každý přemýšlel, jak si obstarat vlastní „kus z koláče“.

Co se tedy stalo? Ve víru ohromné technologické exploze se jaksi vytratil zásadní objev „volné energie“. Kam například zmizely všechny slibné Teslovy vynálezy? Bylo všechno vzrušení, které okolo toho před nástupem předešlého století panovalo, vyvoláno jen zbožným přáním, které nakonec vyvrátila „skutečná věda“?

SOUČASNÝ STAV TECHNOLOGIE

Na poslední položenou otázku lze odpovědět jednoznačným „Ne!“. Opak je pravdou! Ve skutečnosti byly spolu s dalšími průkopnickými objevy vyvinuty i velmi atraktivní a perspektivní energetické technologie a stále přibývá dalších rozmanitých metod, umožňujících výrobu obrovského množství energie při extrémně nízkých nákladech. Nicméně žádná z nich nepronikla až na „otevřený“ spotřebitelský trh. Proč? K tomu se zakrátko dostaneme.

Předtím bych ale rád předestřel krátký seznam technologií „volné energie“, o nichž v současné době vím, že jsou mimo veškerou rozumnou pochybnost prokázané. Společným rysem, spojujícím všechny tyto objevy, je nasazení malého množství nějaké formy energie, použité k ovládání či uvolňování různých druhů energie ve velkém množství. Nejeden z nich jakýmsi způsobem „připojuje“ základní zdroj energie prostoru (vakua), bohorovně ignorovaného „moderní“ vědou.

Zářivá energie

Přenosový zesilovač Nikoly Tesly, zařízení T. Henry Moraye, EMA motor Edwina Graye a „testatika“ Paula Baumanna – všechna tato zařízení využívají „zářivou energii“. Tato přirozená forma energie (mylně nazvaná „statickou“ elektřinou) může být sbírána přímo z prostředí, anebo získávána z běžné elektřiny metodou „frakcionace“. Zářivá energie může vykonávat tytéž „zázraky“, jako běžná elektřina, jenže při méně než 1% nákladů. Protože se ale nechová přesně tak, jako „předepsaná“ elektřina (podle zákonů uznávaných klasickou elektrotechnikou), není vědecká obec schopna pochopit její podstatu a význam. Společenství švýcarských Methernitů v současné době má pět nebo šest plně funkčních modelů bezpalivových, samoběžných (automotivních) zařízení, pumpujících „zářivou energii“ z prostoru.

Motory s permanentními magnety

Dr. Robert Adams z Nového Zélandu vyvinul šokující design elektromotorů, generátorů a ohřívačů, fungujících na principu permanentních magnetů. Jedno z jeho zařízení odebírá 100 wattů elektřiny ze zdroje, generuje 100 wattů k doplnění zdroje a současně do dvou minut vyprodukuje přes 140 BTU tepla (2,46 kW)!

Americký výzkumník Dr. Tom Bearden má dva funkční modely transformátorů elektřiny, napájených permanentním magnetem. 6 wattů elektrického příkonu slouží pouze ke zřízení trasy v magnetickém poli vystupujícím z permanentního magnetu. Otevřením kanálu v magnetickém poli, nejprve k první a pak k druhé výstupní cívce, dokáže toto maličké zařízení opakovaným, rychlým „ping-pongovým“ přepínáním, vyprodukovat 96 wattů elektrického výkonu, a to bez jakýchkoliv pohyblivých dílů. Tom svému zařízení říká „bezpohybový elektromagnetický generátor“ (MEG). MEG mezitím úspěšně duplikoval Francouz Jean-Louis Naudin. Princip, na němž tento typ zařízení pracuje, odhalil Američan Frank Richardson roku 1978.

Jiný Američan, Troy Reed, vlastní funkční modely speciálního magnetického ventilátoru, který topí, zatím co se otáčí. Přitom odebírá přesně stejné množství energie, a» už vyvíjí teplo nebo ne.

Kromě tohoto vývoje identifikovalo několik vynálezců funkční mechanizmy, dodávající pozoruhodný motorový krouticí moment pouze z permanentních magnetů.

Mechanické ohřívače

Patří sem především dvě třídy strojů, transformujících malé množství mechanické energie na velké množství tepla.

Nejlepší z těchto výhradně mechanických aparátů jsou systémy s rotujícími válci, navržené Američany Frenettem a Perkinsem. V těchto aparátech se otáčí jeden válec uvnitř druhého. Prostor mezi válci (štěrbina má asi 0,3 cm) je naplněn pracovní kapalinou, například vodou nebo olejem, která se silně zahřívá, když vnitřní válec rotuje.

Druhá metoda používá magnetů namontovaných na disk k vytváření značných vířivých proudů v hliníkové desce. Ty způsobují, že se hliník rychle zahřívá. Magnetické ohřívače tohoto druhu demonstrovali Kanaďan Muller, Novozélanďan Adams a Američan Reed.
Všechny uvedené systémy dokáží vyprodukovat 10× více tepla, než standardní metody používající stejného příkonu.

Supervýkonná elektrolýza

Vodu lze rozložit na vodík a kyslík použitím elektřiny. Standardní chemické příručky ovšem tvrdí, že tento proces vyžaduje více energie, než lze získat zpět opětovnou syntézou obou plynů. To je ovšem pravdou jen za použití nejhoršího možného scénáře – elektrolýzou stejnosměrným proudem.

Pokud totiž vodu vystavíme její vlastní molekulární rezonanční frekvenci, třeba v systému vyvinutém Američanem Stanem Meyerem (nedávno ho zdokonalili u Xogen Power, Inc.), zkolabuje na plynný vodík a kyslík už při velmi nízkém elektrickém příkonu. Efektivitu procesu lze dramaticky zvýšit použitím rozmanitých přísad, zvyšujících elektrickou vodivost vody. Je také známo, že jisté geometrické struktury a povrchy zaručují vyšší účinnost, než ostatní. Takto lze vyrábět v podstatě neomezené množství vodíkového paliva, například k pohonu motorů, v podstatě za cenu vody.

Asi nejúžasnější je v tomto smyslu vynález Američana Freedmana. Ten totiž roku 1957 patentoval speciální kovovou slitinu, která spontánně separuje vodu na vodík a kyslík, a to bez jakéhokoli vnějšího elektrického příkonu. Přitom v ní nedochází k žádným chemickým změnám. Jinými slovy: Freedman objevil katalyzátor, který z vody nepřetržitě a zdarma vyrábí vodík. (Co to znamená pro odsolování mořské, za účelem získávání pitné vody, snad není třeba připomínat. Pozn. překl.)

Stroje využívající implozních vírů (vortexů)

Naprostá většina průmyslových motorů se musí zbavovat tepla, vyvolávajícího rozpínání materiálu a tím potíže za chodu; např. motor auta. Příroda užívá opačného způsobu procesu chlazení, při němž je vyvoláváno sání a podtlak, jako v případě tornáda.

Rakušan Viktor Schauberger jako první zkonstruoval funkční modely implozních motorů (ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století). Poté, když jeho dílo v knize živé energie (Living Energies) obšírně popsal Callum Coats, už řada výzkumníků postavila funkční modely implozních turbínových motorů. Jsou to bezpalivové motory, produkující mechanickou práci z energie vakua. Ve značně jednodušším provedení využívají vířivého pohybu k zachycení kombinace gravitace a odstředivé síly k dosažení nepřetržitého pohybu v kapalinách.

Technologie studené jaderné syntézy

Dva chemici, Martin Fleischmann a Stanley Pons z Brigham Young University v Utahu, ohlásili v březnu 1989 úspěšné spuštění studené nukleární fúze v prostinkém laboratorním zařízení. Jejich tvrzení pak během šesti měsíců bylo „postaveno do správného světla“ a veřejnost ztratila zájem.

Nicméně: Studená jaderná syntéza je reálná. Nejenže byl opětovně mnohokrát dokázán a potvrzen rozdíl ve výrobě tepla, ale i nízkoenergetická atomární transmutace prvků, zahrnující množství nezvyklých reakcí! Tato technologie jednou s konečnou platností může sloužit produkci levné energie a v mnoha jiných, důležitých výrobních procesech.

Sluncem podpořená tepelná čerpadla

Zařízením na výrobu „volné energie“, jediným které dnes smíte vlastnit, je kuchyňská chladnička. Ve skutečnosti jde o elektricky poháněné tepelné čerpadlo, využívající jednoho dílu energie (elektřiny) k přesunou tři dílů energie (tepla). Toto jí dává „koeficient výkonu“ 3 (COP=3). Lednička využije přijatý díl elektřiny k „vypumpování“ trojnásobného množství tepla z ochlazovaného prostoru. Toto je typické použití, ale současně i ten nejhorší možný způsob jak využívat tuto technologii. Proč?

Tepelné čerpadlo odebírá teplo „zdroji“, tedy místu kde je absorbované teplo, za účelem jeho „snížení“. Aby proces fungoval co nejefektivněji, měl by „zdroj“ být co nejteplejší a na místo odebraného tepla by se měl „tlačit“ chlad. Ve ledničce je to přesně naopak. Tepelný „zdroj“ je uvnitř studené krabice a prostorem, který má zajistit „odběr“ (rozptyl) tepla je ovzduší kuchyně, které je teplejší než tento zdroj. Proto je COP tak nízký, ovšem pokud jde o kuchyňskou ledničku. Pro ostatní tepelná čerpadla to neplatí.

Solárně podporovaná tepelná čerpadla snadno dosahují COP=8 až 10. Takovéto tepelné čerpadlo „táhne“ teplo ze slunečního kolektoru a ukládá ho v rozsáhlém podzemním pohlcovači, jehož průměrná teplota se pohybuje okolo 12,8°C; v přenosu je získávána (uspořena) mechanická energie. Je to obdobné jako u parního stroje, extrahujícího mechanickou energii mezi parním kotlem a kondenzátorem, až na to, že se využívá tekutin, „vařících“ při mnohem nižší teplotě než voda.

Jeden takový systém testovaný v sedmdesátých letech produkoval 261 kW, naměřených dynamometrem u speciálně navrženého hnacího stroje, který využíval pouze 9 čtverečních metrů slunečního kolektoru. (Nejde ale o systém, jaký prosazuje Dennis Lee.) Energie k provozu kompresoru vstupního obvodu byla pod hranicí 15 kW, takže zařízení produkovalo více než sedmnáctinásobek energie, než samo spotřebovalo k provozu (COP>17)! Použitím navlas stejné technologie, kterou chladíte potraviny v kuchyni, se při využití tepla z plochy jediné střechy a „horkého sudu“ postaveného na balkóně dalo elektrifikovat malé sídliště.

Dnes je průmyslově nasazen pouze jeden systém s tepelným čerpadlem, zřízený na Havaji severně od Kona, kde generuje elektřinu z teplotních rozdílů vrstev oceánské vody.

Existují tucty dalších systémů, o nichž jsem se nezmínil. Mnohé z nich jsou stejně životaschopné a kvalitně otestovány jako ty, které jsem zde právě vypočítal.
Ale už i tento krátký seznam postačí, abychom mohli učinit závěr: Technologie umožňující zisk volné energie zde jsou už nyní. Nabízejí světu hojnost emisí prosté energie pro každého, a» už žije kde chce.

Ve skutečnosti to znamená, že už teď je teoreticky možné zastavit produkci „skleníkových plynů“ a začít odstavovat jaderné elektrárny. Můžeme odsolovat neomezená množství mořské vody za přijatelnou cenu a přivést hojnost pitné vody i do těch nejvzdálenějších suchých končin. Náklady na dopravu a výrobu téměř všech produktů mohou dramaticky klesnout. Potraviny lze pěstovat v zahřívaném skleníku kdekoli, i v zimě.

Všechny tyto úžasné výhody, které mohou pro každého učinit život na této planetě mnohem snadnějším a lepším, jsou už po desetiletí odkládány. Proč? Jakým a čím cílům slouží tyto odklady?

NEVIDITELNÍ ODPŮRCI VOLNÉ ENERGIE

Jsou zde čtyři velké síly, které se spojily, aby vytvořily tuto situaci. Nestačí stále jen poukazovat na to, že tady je a vždy bylo jakési „spiknutí“, kterému záleží na potlačování této technologie. To vede jen k povrchnímu vnímání světa a umožňuje svalit naši spoluvinu za současnou situaci mimo nás. Dvě z těchto sil totiž naši ochotu, setrvat v nevědomosti a pasivitě tváří v tvář každodenní situaci, interpretují jako „předpokládaný souhlas“.
A kde jsou ty další tři síly, které mimo „nenáročné veřejnosti“ brání nástupu této technologie?

1. Finanční monopol
2. Standardní ekonomická teorie dělí průmysl do tří skupin; kapitál, zboží a služby. Kapitál zahrnuje další tři podskupiny: přirozený kapitál, peníze a kredit. Přirozený kapitál představují suroviny (například zlatý důl) a zdroje energie (například ropné vrty nebo vodní elektrárny). Měna souvisí s tiskem papírového „oběživa“ a ražbou mincí; tyto funkce jsou obvykle záležitostí vlád. Kredit se týká půjčování peněz na úrok a navyšování jejich ekonomické hodnoty prostřednictvím depozitních úvěrových účtů. Z toho lze vypozorovat, že energie zastává v ekonomice tutéž pozici jako zlato, peníze tištěné vládami nebo bankovní kredity.

Takřka ve většině zemí světa existuje „peněžní monopol“. To znamená, že v nich můžete „svobodně“ vydělávat tolik „oběživa“ kolik chcete, ale budete za to placeni pouze bankovkami její ústřední banky. Nemůžete udělat nic pro to, abyste byli placeni zlatými certifikáty či nějakou jinou formou „peněz“. Finanční monopol je výhradně v rukou nevelkého počtu soukromých centrálních bank, vlastněných nejbohatšími rodinami světa. Jejich plánem je nakonec ovládnout 100% všech světových kapitálových zdrojů a ovládat život všech lidí na Zemi prostřednictvím zvýšení či omezení dostupnosti veškerého zboží, služeb a energie. Kdyby byl zdroj hojnosti, zařízení na volnou energii, dostupný bez rozdílu všem pozemšťanům, navždy by to zruinovalo jejich plány na světovou nadvládu. Jejich postoj tedy opravdu lze snadno pochopit.

Dennodenně jsme svědky toho, že národní hospodářství různých zemí mohou být uměle zpomalována nebo naopak urychlována zvyšováním a snižováním úrokových sazeb. Kdyby se však v ekonomice projevil mocný zdroj, úplně nezávislý na kapitálu (energie), mnohé by se rychle změnilo. Pokud by totiž podniky, velké množství osob nebo dokonce celý stát mohl těžit z takovéhoto volného kapitálu, aniž by si musel půjčovat od bank, pak by centralizované škrcení prostřednictvím úrokových sazeb bylo neefektivní. To znamená, že technologie umožňující získávání volné energie úplně mění hodnotu peněz.

Nejbohatší rodiny a poskytovatelé úvěrů si nepřejí žádnou konkurenci. Je to prosté. Chtějí si udržet stávající monopol kontroly finančních zásob! Volná, bezplatná energie pro ně není jen tím, co je třeba potlačovat a oddalovat, ale něčím, co je třeba navždy zakázat!

První sílou, která se stará o odkládání veřejné dostupnosti volné energie tedy jsou nejzámožnější rodiny světa, a jimi vlastněné centrální bankovní instituce. Jejich motivací je domnělé „božské právo vládnout“, hrabivost a neukojitelná potřeba ovládat vše, vyjma sama sebe. Prostředky, jimiž mají ve zvyku vynucovat toto odročení, zahrnují zastrašování, nevybíravé útoky školených pomlouvačných „expertů“ (vydávajících se za skeptiky), skupování a skladování technologických patentů, pokusy zlomit vynálezce útoky na jejich pověst, až po žhářství a vraždy. Využívají širokou paletu finančních stimulů nebo naopak možnosti zamezit přístup k finančním prostředkům možným podporovatelům. Stejným způsobem je prosazována „udržitelnost“ staleté svatořečené vědecké nauky, tvrdící, že volnou energii vylučují zákony termodynamiky.

III.  Národní vlády

IV. Druhou silou usilující o odročování veřejné dostupnosti volné energie jsou národní vlády. Z jejich hlediska problém ani tak moc nespočívá v konkurencí ve vydávání oběživa, ale se zachováním „bezpečnosti státu“.

Je smutnou pravdou, že svět venku je džungle, v níž mohou být lidé rozděleni na velmi kruté, nepoctivé a patolízaly. Úkolem každé národní vlády je „provádět opatření pro společnou obranu“. „Zákonnost“ vynucují zákonodárnými složkami a vládou zplnomocněné „policejní síly“. Většina lidí souhlasí se zákonnými normami, protože věří, že je to tak správné a pro jejich dobro. Vždy se ale najde nemnoho jedinců, kteří věří, že jim lépe vyhovují metody, které nemusí být právě konformní s obecně dohodnutým sociálním uspořádáním (viz třeba Charta 77. pp). Tito lidé začnou působit mimo „zákonná ustanovení“, a proto jsou považováni za zločince, kriminálníky, rozvratníky, vlastizrádce, revolucionáře či teroristy.

Většina národů způsobem pokus – omyl zjistila, že jedinou zahraniční politikou, která opravdu přetrvá čas, je politika známá jako „oko za oko, zub za zub“. Pro vás a pro mne to znamená, že si vládní systémy navzájem sjednávají způsoby, jak budou v čem postupovat. Přitom neustále probíhají „manévry“ za účelem získání co nejvýhodnější pozice a vlivu na světové záležitosti. Vítězí ta „nejsilnější“ strana! V ekonomice je obdobou „zlaté pravidlo“, uvádějící, že “ zákony diktuje ten, kdo má zlato“. Totéž platí i pro politiku, v níž se ovšem projevuje ještě více darwinizmu. Jde doslova o „přežití nejpřizpůsobivějších“.

V politice ovšem „přizpůsobivost“ těch, kteří mají v úmyslu být nejsilnější stranou, zahrnuje také ochotu bojovat tím nejšpinavějším způsobem. K prosazení převahy nad „soupeřem“ užívají absolutně všech dostupných prostředků a „soupeřem“ je každý, přítel i nepřítel. Pak jsme svědky odporného psychologického pózování, lhaní, podvodů, vyzvědačství, krádeží, atentátů na světové vůdce, obhajování a šíření válek, paktování a přesouvání aliancí, uzavírání „mezinárodních dohod“, „poskytování zahraniční pomoci“ a prosazování prezence vlastní armády všude, kde je to jen trochu možné.

A» už se vám to líbí nebo ne, takto vypadá současná psychologická aréna, v níž operují národní vlády. žádná národní vláda nikdy neudělá nic, co by soupeřům mohlo poskytnout jakoukoliv výhodu jen tak, zadarmo. Nikdy! Byl by to akt národní sebevraždy. Jakákoli aktivita libovolných jedinců, a» už uvnitř nebo vně země, interpretovatelná jako „odkrývání nechráněného boku“ nebo umožnění jakékoliv výhody soupeři, bude považována za ohrožení „bezpečnosti státu“. Vždy!

Technologie umožňující zisk bezplatné energie je nejhorší noční můrou všech národních vlád! Upřímně připouštím, že právě ona se stane příčinou ničím nelimitovaného horečného zbrojení, končícího finálním pokusem o dosažení absolutních výhod a celkové nadvlády. Přemýšlejte o tom.

Myslíte, že by se Japonsko necítilo ohroženo, kdyby Čína uvolnila užívání volné energie? Myslíte, že by Izraelité potichu a nečinně seděli, kdyby ji získali Iráčané? Myslíte si, že ji Indie dovolí vyvinout Pákistánu? Myslíte si, že se USA nepokusí zastavit Osamu ben Ladena, dříve než ji získá?

Přistup ke zdroji neomezené energie za daného stavu věcí povede k nevyhnutelnému přeskupení „rovnováhy sil“ na celé planetě. To by nevyhnutelně eskalovalo v totální válku, vedenou za účelem zabránit „těm ostatním“ získat výhodu neomezené hojnosti a energie. Každý ji bude chtít, ale současně bude také chtít zabránit, aby ji získali také ostatní.

Národní vlády jsou tedy druhou silou, která má zájem o odročování veřejné dostupnosti volné energie. Jejich motivací je „pud sebezáchovy“. Tato sebezáchova funguje na třech úrovních:

1. neposkytnout nepřiměřenou výhodu vnějšímu protivníkovi;
2. zamezit uvnitř země individualizovanému jednání (anarchii), schopnému efektivně vzdorovat oficiálním policejním silám;
3. chránit tok výnosů, plynoucích ze zdanění v současné době užívaných energetických zdrojů.
4. Obranné prostředky vlád zahrnují: Prevenci patentů, sporných pro národní bezpečnost země, legální i ilegální obtěžování vynálezců obviněními z trestných činů, daňovými revizemi, výhrůžkami, odposlechem telefonu, vězněním, žhářstvím, krádežemi majetku při dopravě a množstvím dalších hrozeb, což pod čarou vývoj, stavbu a odbyt strojů na volnou energii znemožní.

3. Podvody a nepoctivosti uvnitř hnutí za FE

Třetí síla sloužící odkládání veřejné dostupnosti volné energie pozůstává ze skupiny klamných vynálezců a jednoznačných šarlatánů a podvodníků. Na periférii výjimečných vědeckých průlomů, otevírajících reálné technologie pro volnou energii, spočívá stín světa nevysvětlených anomálií, okrajových vynálezů a bezohledných spekulantů. První dvě síly samozřejmě nepřetržitě využívají sdělovacích prostředků k propagaci nejhorších příkladů z této skupiny, sloužících k odvrácení veřejné pozornosti a diskreditaci opravdových vědeckých průlomů jejich spojováním s očividnými podvody.

V posledních 100 letech se vynořily tucty příběhů o mimořádných vynálezech. Některé myšlenky natolik uchvátily obecnou představivost, že mýty o těchto „zázračných strojích“ přetrvaly až dodnes. Zde okamžitě vytanou na mysl jména jako Keely, Hubbard, Coler a Hendershot. Dost možná, že se za těmito jmény mohou skrývat zcela reálné technologie, ale na veřejnost se jednoduše nedostal dostatek technických dat, abychom to mohli posoudit. Mnohá jména nicméně zůstávají spojena s mýty provázejícími vývoj volné energie a jejich případy jsou s oblibou citovány profesionálními zamlžovači skutečností (PZS – kteří rovněž nemají žádné konkrétní informace) jako „varovné příklady podvodů“. Jenže myšlenka a touha po volné energii už se zachytila hluboko v lidském podvědomí.

Několik vynálezců, kteří demonstrují pouze okrajovými technologiemi využitelné anomálie, nicméně nemístně zveličuje důležitost svých myšlenek. Někteří z nich, kvůli tomu, co vynalezli, mezitím propadli přehnanému pocitu důležitosti sebe sama. Ukazuje se, že kombinace „zlaté horečky“ s „mesiášským komplexem“ dokáže úplně zhatit jakýkoli možný přínos, s nímž snad v budoucnu mohli přijít. Zatímco se jejich výzkum vleče a probíhá do ztracena, začnou jejich přívrženci šířit původní velký příslib, takže i oni nakonec začnou těžit z nadšení a hodnota jejich vědecké práce od tohoto momentu velmi utrpí. V této věci je skryto mocné, nicméně choulostivé pokušení, které může deformovat osobnost každého, pokud sám uvěří tomu, že „svět spočívá na jeho bedrech“, nebo že je dokonce cosi jako „spasitel“.

Nedobré věci se stávají i lidem, kteří si myslí, že jsou na cestě k mimořádnému bohatství. Chce to obrovskou duševní disciplínu, aby člověk dokázal zůstat objektivním a pokorným v přítomnosti stroje na zpracování volné energie. Psychika nejednoho vynálezce se stala labilní, protože měl za to, že konečně našel správné řešení. Spolu s úpadkem vědecké sebedisciplíny se u některých vynálezců projevil „syndrom pronásledovaného“, který je udělal velmi defenzivními a nepřístupnými. Tento průběh jim mnohdy skutečně úplně znemožnil pokračovat v práci na vývoji vynálezu a navíc neuvěřitelně silně podporuje klamnou mytologii.

Poslední sortou jsou jednoznační podvodníci. V uplynulých 15 letech působil v USA člověk, který povýšil balamucení volnou energií na profesionální umění. Nahrabal si přitom více než 100 000 000 dolarů, než byl „stažen z oběhu“ ve státě Washington a uvězněn v Kalifornii, kde je dosud. Vždy hovořil o variantě jednoho z reálných systémů na volnou energii a prodával lidem představu, že brzy jeden z nich získají, jenže nakonec jim prodal jen propagační informaci, která o samotném energetickém systému neposkytovala žádná podstatná data. Často také plamenně přednášel pro různé křesťanské a patriotické spolky a je u nich dosud velmi oblíbený.

Tento podvodník uzavřel se stovkami tisíc lidí smlouvy o místech, kde bude instalovat stroj na bezplatnou energii. Výměnou za umístění jeho FE generátoru u nich doma měli doživotně zdarma odebírat elektřinu, zatím co jeho společnost údajně měla prodávat přebytečnou energii do místní sítě. Po patřičném utvrzení v tom, že budou mít zdarma a bez jakýchkoliv dalších nákladů elektřinu na celý život, si ochotně kupovali videokazetu – jejíž pomocí posléze vtáhli do podvodu i své přátele. Jenže – jakmile jednou porozumíte pramenům moci a motivaci prvních dvou sil, o nichž jsem hovořil, je zřejmé, že „obchodní plán“ tohoto člověka by nikdy nemohl být realizován. Tento jediný muž pravděpodobně přivodil hnutí za volnou energii v USA větší škody, než jakákoliv jiná síla, protože velmi pošramotil důvěru lidí v novou technologii.

Třetí sílu, kvůli níž je veřejná dostupnost volné energie neustále odročována, představují podvodníci a nepoctiví lidé uvnitř samotného hnutí. Příčiny tkví ve zveličování sama sebe, hrabivosti, touze získat moc nad ostatními a ve falešném sebevědomí. Používanými prostředky jsou lhaní, podvody, všemožné „návnady a pastičky“, balamutění, sebeklam a arogance v kombinaci s mizernými znalostmi.

4. Nenáročná a lhostejná veřejnost

Čtvrtou silou, které lze klást za vinu odkládání veřejné dosažitelnosti volné, bezplatné energie, jsme my všichni. Je snadné kritizovat nízké a opovrženíhodné motivace a popudy ostatních sil, ale – ruku na srdce – v podstatě tytéž stimuly dosud lomcují každým z nás.

Nepřechováváme snad i my, tak jako příslušníci nejbohatších rodin, kdesi v koutku mysli klamnou iluzi o nadřazenosti a potřebu ovládat jiné, místo sebe samotných? Kromě toho, nedokázali bychom se „zaprodat“, pokud by cena byla dost vysoká – povězme, když vám nabídnou milion dolarů v hotovosti, a to hned dnes? A co vlády, které přece chtějí jen zaručit naše přežití? Nepropadli bychom snad panice a nevytlačili z cesty všechny slabší v šílené rvačce o dveře, kdyby nás zastihl oheň uprostřed plného divadla? Anebo, jako ten podvodný vynálezce, neprodáváme snad jednou za čas uklidňující iluze, navzdory nepříjemným skutečnostem? A nemyslíme si o sobě pravděpodobně více, než jak nás oceňuje naše okolí? Nebojíme se snad neznámého, a neváháme, dokonce i když to slibuje velký prospěch?

Víte… ve skutečnosti se všechny čtyři síly projevují jako různé aspekty téhož procesu, probíhajícího na různých úrovních společnosti. Je to vlastně jen jedna síla, která brání všeobecné dostupnosti technologie pro volnou energii, a tou je ne právě duchovně motivované chování lidského monstra. Podle posledních analýz je volná energie čímsi jako manifestací božské hojnosti. Je to motor, určený pro hospodářství osvícené společnosti, v níž se k sobě lidé naprosto dobrovolně chovají zdvořile a civilizovaně; v níž má každý vše potřebné a neprahne po tom co má soused; v níž jsou válka a fyzické násilí považovány za sociálně nepřijatelné chování, a kde jsou národní odlišnosti přinejmenším tolerovány, pokud všem nečiní dokonce potěšení.

Skutečnost, že se myšlenka a první náznaky technologie pro čerpání volné energie stále častěji objevují na veřejnosti, znamená úsvit věku skutečné civilizace; je to epochální událost lidské historie. Ale nikdo si za to nemůže „připisovat zásluhy“. Nikdo na tom nemůže „zbohatnout“. Nikdo tím nemůže „ovládnout svět“. Je to prostě boží dar. Vyvíjí tlak na nás, na všechny, abychom konečně převzali odpovědnost za naše činy, a vyzývá k sebekázni a zdrženlivosti, když je to zapotřebí. Svět, tak jak je momentálně zařízen, nemůže dostat volnou energii, aniž by jí byl zcela přetvořen. Dosavadní „civilizace“ evidentně dosáhla vrcholu vývoje, protože v ní klíčí semena vlastní transformace. Neoduševnělé lidské zvěři nelze svěřit volnou energii. Udělala by s ní jen to, co udělala vždy, když získala nepřiměřenou výhodu vůči jiným, nebo by se pozabíjela navzájem v procesu přeměny.

Pokud se vrátíte o kousek zpět a přečtete si Ayn Randův Atlas Shrugged (1957) nebo i jen zprávu Římského klubu, The Limits To Growth (1972), poznáte, že ty nejbohatší mocné rodiny to pochopily už před desetiletími. Jejich záměrem a cílem je žít ve „světě volné energie“, ale neustále nechávat všechny ostatní stát venku, v mrazu. To samozřejmě není nic nového. Ti na trůnech obvykle vždy považovali obyčejný lid (nás) jen za předměty, které vlastní. Co je skutečně nové je to, že vy i já spolu nyní můžeme komunikovat mnohem lépe než kdykoliv v minulosti. Internet nabízí čtvrté síle příležitost překonat spojené úsilí těch ostatních, bránících rozšíření volné energie.

ŠANCE PRO SPRAVEDLIVOU SPOLEČNOST

Pozitivním krokem je, že vynálezci už pochopili situaci a zveřejňují své práce, namísto aby je patentovali nebo sami drželi pod pokličkou. Víc a více lidí „odhaluje“ detailní informace o donedávna skrývaných technologiích, a» už v knihách, na videokazetách či webových stránkách. Ačkoli je ještě velké množství informací o volné energii na internetu doslova „pro kočku“, dostupnost platných a kvalitních informací rychle roste. Projděte si seznam webových stránek a dalších zdrojů na konci tohoto článku.

Je nevyhnutelné, abyste začali shromažďovat veškeré informace, které můžete sehnat o reálných systémech na volnou energii. Důvod je prostý: První dvě síly nikdy žádnému vynálezci ani společnosti nedovolí vyrábět a prodávat stroje, produkující bezplatnou energii! Jedinou cestou, jak jeden z nich vůbec kdy získat, je dát ho dohromady sám (nebo s přítelem, který vám s tím pomůže). Přesně s tím už tisíce lidí v tichosti začalo. Možná se budete domnívat, že jste úplně nezpůsobilí pro takový úkol, ale přesto začněte ihned shromažďovat informace. Možná se stanete článkem v řetězu událostí, který prospěje ostatním. Soustřeďte se jen na to, co můžete udělat hned, a nemyslete na to, kolik je ještě třeba udělat.

Detaily, o nichž jsem vám zde vyprávěl, vypracovaly maličké soukromé výzkumné týmy. Mnohé z nich přistoupily k publikování svých výsledků na internetu.

My všichni představujeme mohutnou čtvrtou sílu. Když zdvihneme hlavy a odmítneme setrvat v neznalosti a pohodlné pasivitě, můžeme změnit běh historie. Jen sdružená síla spojeného postupu dokáže vyvolat změnu. Jen hromadná akce, představovaná naší solidaritou, může vytvořit svět, jaký si všichni přejeme. Zbývající tři síly nám zcela jistě nepomohou umístit bezpalivovou elektrárnu ve sklepě. Nepomohou nám ani vyprostit se ze sítě jejich manipulací.

Buď jak buď, bezplatná energie už je tady. Je reálná a pozvolna změní celý způsob našeho žití, práce i vzájemných vztahů. Podle poslední analýzy vytlačí použití volné energie hrabivost a obavy o přežití do oblasti přežitků. Ale – jako u každého úkolu, který vyžaduje pevnou víru – musíme především prokázat ušlechtilost a důvěru v sebe samotné, ve vlastní životy.

Zdroj volné energie je uvnitř nás. Je to rozechvění z vlastního svobodného vyjádření. Je to naše spirituální intuice, vyjadřující sama sebe, bez rozptylování, zastrašování a manipulace. Je to naše otevřenost a srdečnost. Volná energie se v zásadě může stát oporou jen pro společnost, v níž mají všichni dost jídla, oblečení, střechu nad hlavou, pocit vlastní hodnoty a čas k přemýšlení o vyšším duchovním významu života. Nedlužíme snad sami sobě a všem, kteří dnes sklánějí hlavu tísněni svými obavami, akci směřující k vytvoření nové budoucnosti pro děti našich dětí? Snad nejsem jediný, kdo to očekává.

Technologie pro bezplatnou energii jsou tady, a byly zde po celá dlouhá desetiletí. Komunikační terminologie a internet strhl závoj mlčení z této mimořádně důležité pravdy. Lidé začínají po celém světě budovat zařízení k získávání bezplatné energie pro vlastní použití. Bankéři a vlády to nechtějí, ale už to nemohou zastavit. V blízké budoucnosti budou podněcovat děsivou ekonomickou nestabilitu, aby odvrátili lidi od připojení k hnutí za volnou energii. žádné hlavní sdělovací prostředky zásadně nebudou věnovat pozornost tomuto aspektu a nikdy neřeknou, oč zde vlastně skutečně běží. Budou prostě jen předkládat zprávy o tom, že všude propukají války a občanské války, což povede k nasazení „mírových dozorčích sil „, které budou kontrolovat stále víc zemí.

Západní společnost je na sestupné spirále, směřující k sebevraždě v důsledku nahromadění efektů dlouhodobé hrabivosti a korupce. Tento trend ovšem nemůže zastavit touhu po všeobecné dostupnosti volné energie. Může ji jen posílit. Pokud budete mít zařízení na volnou energii, můžete být v lepší pozici při přečkávání politicko-sociálních a hospodářských změn, které jsou už na cestě. žádná národní vláda nepřečká tento proces. Otázkou je, kdo se nakonec ujme vlády nad světem – první, nebo čtvrtá síla?

Poslední velká válka už visí téměř nad námi. Semena byla zaseta. Po ní nastane počátek skutečné civilizace. Někteří z nás, kteří v této nesmyslné válce odmítnou bojovat, přežijí, aby spatřili úsvit světa volné energie.

Vyzývám vás, abyste byli mezi těmi, kteří se o to pokusí.

O autorovi

Peter Lindemann, DSc, se začal zabývat problematikou volné energie v roce 1973, když se s tímto tématem setkal v díle Edwina Graye. Od r. 1981 vyvíjel vlastní systém pro volnou energii, založený na variabilní reluktanci generátorů a konstrukci impulzních motorů. V osmdesátých letech s ním občas spolupracovali Bruce DePalma a Erik Dollard. Roku 1988 založil Borderland Sciences Research Foundation, v níž byl činný až do roku 1999. V tomto období napsal více než 20 článků pro „The Journal of Borderland Research“.
Dr. Lindemann je ředitelem Research Clear Tech, inc. v USA a předním odborníkem na praktické aplikace technologie éteru a chladné elektřiny. V současné době je v Research Associate u doktora Roberta Adamse na Novém Zélandě a úzce s ním spolupracuje Trevor J. Constable.
Lindemannova kniha, Free Energy Secrets of Cold Elektricity, podává přehled o této záležitosti; k poslednímu vydání (8/03) je přiloženo doprovodné video. Obojí je dostupné u Clear Tech, Inc., http://www.free-energy.cc/ a u Adventures Unlimited,

http://www.adventuresunlimitedpress.com.

Knihy

• Adams, Robert, DSc, Applied Modern 20th Century Aether Science, Aethmogen Technologies, Whakatane, New Zealand, special update 2001, 2nd edition.
• Aspden, Harold, Dr, Modern Aether Science, Sabberton, UK, 1972.
• Coats, Callum, Living Energies, Gateway Books, UK, 1996.
• Lindemann, Peter, DSc, The Free Energy Secrets of Cold Electricity, Clear Tech, Inc., USA, 2001.
• Manning, Jeane, The Coming Energy Revolution: The Search for Free Energy, Avery Publishing Group, USA, 1996.
• Rand, Ayn, Atlas Shrugged, Random House, 1957.
• Vassilatos, Gerry, Secrets of Cold War Technology: Project HAARP and Beyond, Adventures Unlimited Press, USA, 1999.

Webové stránky

• http://www.Fortunecity.com/greenfield/bp/16/ Developed by Geoff Egel in Australia. Best site on the Net!
• http://www.free-energy.cc/ Developed by Clear Tech, Inc. and Dr Peter Lindemann.
• http://http://jnaudin.free.fr/ Developed by JLN Labs in France.
• www.1dove.com/fe/index.html Jim’s Free Energy Page in the USA.
• http://www.keelynet.com/ Developed by Jerry Decker in the USA.
• http://www.xogen.com/ Site for super electrolysis technology.
• http://www.rumormillnews.com/ Excellent site for all kinds of alternative news, with many links.

Patenty

Většina těchto patentů je na stránce www.delphion.com/ . Toto je malá sbírka patentovaných vynálezů, které produkují bezplatnou, volnou energii:

• Tesla: USP #685,957 (1901)
• Freedman: USP #2,796,345 (1957)
• Richardson: USP #4,077,001 (1978)
• Frenette: USP #4,143,639 (1979)
• Perkins: USP #4,424,797 (1984)
• Gray: USP #4,595,975 (1986)
• Meyer: USP #4,936,961 (1990)
• Chambers (Xogen): USP #6,126,794 (1998).

Poznámka: Musím zde upozornit, že patentů na volnou energii je jen v USA přihlášeno a potentováno stovky patentů a může si to ověřit kdokoliv. Zde je jen uvedeno pár příkladů.

Originál článku je na http://www.eurosolve.com/charity/bava/story.htm

Převzato:  www.mwm.cz