Rok 2012: Apokalypsa nebo zbytečná panika?

Při pohledu na televizní zprávy se leckomu zatají dech. Války, přírodní pohromy, zločiny, teror. Média samozřejmě raději chňapnou spíše po negativních zprávách, ale i tak se člověku může zdát, že katastrof je stále nějak více. Je to skutečně předzvěst blížícího se zániku světa, nebo si jen někteří lidé vymýšlením podobných vizí krátí čas?

Na rok 2012 předpovídají nejrůznější katastrofické scénáře zánik světa. Proč právě na tento rok? Podle odborníků je totiž naše planeta v jistém ohrožení neustále a je nesmyslem spojovat tato nebezpečí právě s rokem 2012. 21. STOLETÍ vám nyní přináší nejen ony leckdy neuvěřitelné teorie, patřící spíše do říše fantazie, ale i reálný pohled předních vědců na tento údajně osudový rok.

1. Co nás čeká v roce 2012?

 Rok 2012 má zvláštní přídech. V souvislosti se starou mayskou legendou někteří mystikové s oblibou hovoří o tom, že má přijít konec světa. Zánik světa je součástí i mnoha jiných proroctví, apokalyptické vize jsou zřejmě staré jako lidstvo samo.

Starověcí Mayové ve Střední Americe vytvořili kalendář tak přesný, že předpovídá zatmění Měsíce na stovky let dopředu. Datum 21. 12. 2012 leckomu nahání hrůzu. Mayové byli přesvědčeni, že právě v ten den se čas nachýlí. Toto zajímavé datum označuje konec 5126 let dlouhého cyklu v mayském kalendáři, který už poté nepokračuje. Ovšem pozor, to podle této legendy a´priori neznamená, že by měl nastat i konec světa.

Jak je to s těmi Mayi?

Astrologové tvrdí, že až 21. prosince roku 2012 vyjde Slunce, po 26 000 letech se opět ocitne v konjunkci průsečnice Mléčné dráhy a roviny ekliptiky. Pozorovatel tak na obloze bude moci shlédnout gigantický kříž z hvězd a planet.

Co to podle Mayů bude znamenat v praxi? Toto postavení vůči srdci galaxie otevře v roce 2012 kanál kosmické energii, která proteče Zemí, očistí ji a společně s ní i všechno, co na ní žije, a vše pozvedne na vyšší úroveň vibrace. Tento proces již měl začít, a změny se údajně neustále urychlují. Nadvláda racionální levé mozkové hemisféry poleví a obě části mozku začnou spolupracovat. Poté začne zcela nová civilizační epocha. Aspoň tak bývá mayské proroctví vykládáno.

Ovšem zdaleka ne každý s tímto výkladem souhlasí. „Žádný seriózní vědec vám nepotvrdí, že by měl být rok 2012 pro Maye něčím výjimečným,“ prohlásil vedoucí Středoamerického centra na University of Texas v Austinu a jeden z předních odborníků na mayskou kulturu David Stuart.

Co skrývá bible?

Někteří nadšenci říkají, že o konci světa v roce 2012 údajně hovoří i čínská prorocká kniha I Ching (Kniha změn), sinologové však o tom pochybují. Apokalyptické vize lze nalézt i v bibli. Starý zákon hovoří o soudu nadcházejícího konce světa ve chvíli, kdy lidé přestanou dodržovat jeho pravidla. Jedna z částí bible, Kniha zjevení, hovoří o katastrofické válce, která lidstvo postihne ve vzdálené budoucnosti. „Létající stvoření s proudícími vlasy, dělající hluk tisíců koní, samojízdné vozy chrlící oheň…,“ tak vypadá jazyk této knihy. Píše se v ní o pandemiích, kterým podlehne čtvrtina všech obyvatel planety, o válce, která vznikne v oblasti Středního východu. Rovněž zmiňuje i nástup vůdce, jehož pojmenovává Antikrist. Role Antikrista byla v historii spojena s několika lidmi, nejčastěji pak s dvěma masovými vrahy Josifem Stalinem a Adolfem Hitlerem.

Vědci, kteří se biblí seriózně zabývají, však mají významné pochybnosti. „Je jasné, že autor knihy Odhalení očekával nevyhnutelný konec světa ve své době. Rozhodně tím nemyslel naši současnost. Je možné, že vůbec neočekával, že svět vydrží tak dlouho,“ nechal se slyšet americký historik Timothy Callahan.

Války, oheň, kouř

Podobnou vizi lze najít i u Sibyly, která žila v Římském impériu v 6. století před naším letopočtem. Té se podařilo předpovědět Hannibalův vpád do Říma a někteří křesťané jsou přesvědčeni, že odhadla i Ježíšův příchod.

Předpověděla mimo jiné i to, že na svět přijde devět generací a každá má vymezený čas osmi set let.  Desátá, poslední generace, měla začít někdy v době okolo roku 2000. „Tyto věci postihnou desátou generaci: Země se bude třást mocným zemětřesením, které stáhne mnoho měst do hlubin moře. Bude válka. Oheň bude létat z nebes a mnoho měst zanikne v plamenech. Černý kouř zastíní veliké nebe. Pak pozná se hněv bohů,“ píše Sibyla ve své čtvrté knize.

Nostradamovy předpovědi

Asi nejznámějším středověkým „prognostikem“ byl Michel de Nostre-Dame, známý jako Nostradamus. Žil ve Francii v 16. století a už během svého života si získal značnou popularitu, a to i ve vládních kruzích. Nostradamus ale nebyl nějaký hlupák, byl to vystudovaný lékař a věnoval se i filozofii.

Své předpovědi sepsal do deseti knih, které nazval Centurie. Předpovídá zde vývoj lidské civilizace od roku 1555 až do roku 3797, kdy má přijít definitivní zánik světa, a celkem obratně v nich mlží. Zatímco vědci se Nostradamovým proroctvím smějí, hodně lidí je jeho knihami okouzleno.

Vykládat Nostradamova proroctví je navíc nesmírně obtížné, jsou psána těžkým jazykem, který je plný jinotajů a metafor. Autor v něm střídá hned několik jazyků – francouzštinu, latinu, italštinu a řečtinu. Jeho vykladači tvrdí, že rok 2012 je v Nostradamově podání rokem začátku třetí světové války. Vykladači středověkého mystika Merlina zas tvrdí, že katastrofa začne ve Velké Británii, kde vybuchne jaderná elektrárna. Údajně také hovoří o klimatických změnách. Nakonec planeta opustí svou oběžnou dráhu vlivem změny rotace. Ovšem podobná stará proroctví se dají vykládat různě – kdo chce, své si v nich najde vždy.

I Isaac Newton…

Problematikou konce světa se zabýval i leckterý učenec. Těžko dnes říci, zda spíše z dlouhé chvíle, nebo z opravdového zájmu se Isaac Newton v roce 1704 pustil do podobných výpočtů. Každopádně mu jako vodítko mu posloužil fragment bible z Danielovy knihy: „…že po uložení času, a uložených časech, i půl času, a když docela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.“  Newton vycházel z předpokladu, že prorocký rok trvá 360 let. (Některé teorie ovšem tvrdí, že trvá jen 360 dní a téměř se tedy svou délkou kryje s rokem „normálním“.) Zmíněný citát z bible podle něj zahrnuje tři a půl prorockého roku, tedy 1260 let.

Pomyslné odbíjení lidstvu mělo podle Newtona začít v roce 800 našeho letopočtu. V tomto roce totiž obnovuje Karel Veliký Svatou říši římskou. Konec světa by tedy podle Newtona měl nastat v roce 2060….

Varování z kyberprostoru

Nejnovější verze o konci světa přichází od proroka, který ani není z masa a kostí. Řeč je o projektu, který nese název WEB-BOT. Ten odstartoval koncem minulé dekády a jeho úkolem bylo předpovídat změny cen akcií a pohyby na burzách. Pokaždé, když kdokoliv investuje, dělá také v danou chvíli určitou prognózu budoucnosti. Americký obchodník George Ure vytvořil společně s počítačovými experty program, který používá nezávislé miniprogramy, kterým se říká pavouk nebo agent. Ty prohledávají internet a jejich cílem jsou informace o budoucích finančních událostech.

Prognózy programu jsou celkem působivé. Předpověděl zemětřesení i tsunami, které postihlo jihovýchodní Asii. Rovněž odhadl i antraxové útoky v New Yorku v roce 2001, masivní výpadek proudu na východním americkém pobřeží o dva roky později i řádění hurikánu Katrina v roce 2005.

Nyní WEB-BOT předpovídá stupňující se války, a to dokonce s použitím jaderných zbraní. K něčemu takovému mělo dojít buď loni, nebo letos. Série katastrof pak dosáhne svého vrcholu kdy jindy než v roce 2012.

Jak to vidí 21. STOLETÍ?

Mystici tvrdí, že varování už přicházejí. Klimatické změny, nové nemoci, války. Pravdou je, že člověk si své životní prostředí už rozvrtal slušně a někteří vědci jsou přesvědčeni, že bod zlomu je za námi a že změny v ekosystémech jsou nenapravitelné. Což ovšem neznamená, že musí ihned nutně přijít konec světa, spíš by se některým lidem konečně mohlo rozsvítit. Ani války nejsou předznamenáním apokalypsy, válčilo se bohužel vždy. Nejstarší útočná zbraň je stará 200 000 let a podle odhadu Švýcara Jeana Jacquesa Babela uplynulo od roku 3500 přen naším letopočtem pouhých 292 dní, kdy se vůbec nikde neválčilo. Ani stará mayská legenda nehovoří o konci světa, pouze o možnosti, že by se lidem mohlo změnit myšlení. Při pohledu na stav současného světa by to bylo jen dobře… Vzpomene si dnes někdo na problém y2k, který souvisel s rokem 2000 a měly při něm zkolabovat všechny počítače? Téměř nikdo. Že by se historie znovu opakovala?

Tajemství Mayů

Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky. Počátkem 21. století zde žije okolo 6 milionů Mayů. Mayská civilizace se rozvíjela v srdci tropického pralesa na jihu dnešního Mexika a v Guatemale. Vznikla ve 3. století n. l. a svého vrcholu dosáhla mezi sedmým a devátým stoletím. Území Mayů bylo rozděleno do malých nezávislých městských celků, pro Maye se i proto vžil termín Řekové Ameriky. Každý městský stát měl pod svojí kontrolou několik vesnic, jejichž obyvatelé se věnovali zemědělství, hlavní hospodářské činnosti. Město Tikal (v dnešní Guatemale) se svými 3000 budovami a 20 000–40 000 obyvateli představovalo dokonalý vzor mayského městského státu. Bylo skutečným kulturním a náboženským střediskem, které udržovalo úzké obchodní a politické vztahy se svými sousedy.

Kdy nastane konec světa? Vyberte si…

2009 (a když to nevyjde, tak hned ten další rok) – tvrdí různé náboženské sekty a hollywoodští filmaři

2012 – stará mayská legenda

2036 – možná srážka s asteroidem

2060 – předpověď Isaaca Newtona

3737 – Nostradamovo proroctví

Mír až po roce 2025?

Zajímavou postavou mezi vykladači Nostradama je Francouz Jean-Charles de Fontbrune. Ten již koncem 70. let minulého století, na základě Nostradamovy knihy, předpověděl zvolení Francoise Mitterranda francouzským prezidentem (1981) nebo atentát na papeže Jana Pavla II., který pak byl v roce 1981 skutečně spáchán.

A co nás podle de Fontbruneho čeká v nejbližších dvaceti letech? Nic moc – extrémní sucha i záplavy, nárůst počtu náboženských sekt, rozšíření války z Izraele do Evropy, útok ruských a arabských armád na Evropu (mimochodem, právě v roce 2012), okupaci Francie i Británie a druhý den „D“, tedy vylodění anglo-amerických vojsk, tentokrát v Portugalsku. Papež prý později prchne z Říma do Lyonu, kde bude zavražděn. Až po roce 2025 se lidstvo vrátí k mírovému soužití.

Nostradamovy předpovědi

Předpověď: Nostradamus předpověděl Hitlerovo narození. Na svět prý přijde velikán, který bude bránit zem mezi Vislou a Dunajem.

Skutečnost: Odmysleme si slovo velikán – pro nacisty jím Hitler byl, ale pro většinu rozumně smýšlejících lidí je to zločinec. Hitler rozhodně nikoho vyjma sebe nebránil, naopak trpěl až chorobnou touhou dobývat a ničit (ne nadarmo se v jedné nacistické písni zpívalo „všechno roztřískáme“).  A podíváme-li se na mapu, mezi Vislou a Dunajem leží nynější Česká republika. Pokud použijeme ironii, tak Hitler zřejmě chtěl tuto zem natolik ochraňovat, že zde preventivně zřídil protektorát.

Předpověď: Nostradamus předpověděl II. světovou válku. V knize Centurie III. píše, že anglický lid se pokryje krví a během následujících 290 let dojde v království Albionu k sedmi zásadním změnám. Poté vypukne zásadní konflikt.

Skutečnost: Vyznavači Nostradama tvrdí, že oním pokrytím krví nelze rozumět nic jiného než popravu vladaře. Jediným popraveným anglickým vladařem byl v roce 1649 král Karel I.. Rok 1939 (1649 + 290 = 1939) byl skutečně začátkem druhé světové války. Přesnost předpovědi je překvapující.

Předpověď: Nostradamus předpověděl i III. světovou válku. Měla se odehrát mezi roky 1980 až 1995. Na jedné straně měla stát Evropa, USA a Rusko, na straně druhé arabský svět podporovaný Čínou.

Skutečnost: Ve zmiňovaném období nebyla o válečné konflikty nouze, bojovalo se v Afghánistánu, na Středním východě i v Africe. Ale globální konflikt se nekonal, naopak skončila studená válka. Zmíněné rozložení sil však není nereálné. Vyznavači Nostradama jsou v současnosti přesvědčeni, že došlo k chybě ve výpočtech a onen globální konflikt nás teprve čeká.

Předpověď: Nostradamus předpověděl teroristické útoky na New York a Washington 11. září 2001.
Skutečnost: Po 11. září roku 2001 se zájem o Nostradamova proroctví podstatně zvýšil. Je to dáno zřejmě zvýšeným zájmem o mysticismus, který se v západní společnosti projevuje. Každopádně citace oné prognózy o zhroucení dvou věží v centru pevniny, které se objevily i na internetu, byly většinou podvrhem, v lepším případě pak kompilací několika Nostradamových veršů, které spolu v originálním textu nijak nesouvisejí. (více viz 21. STOLETÍ 4/2007)

2. Sluneční bouře: Hrozba na obzoru?

Naše současná civilizace si ráda zakládá na své vyspělé technické úrovni. Skutečně, pokroky ve vědě a v technice jsou téměř neuvěřitelné. Ale i zde se může skrývat nebezpečí.
Nikoliv, nyní nemáme na mysli možnost jaderné apokalypsy nebo třeba to, že by se roboti vzbouřili proti lidem. Nebezpečí může přijít z vesmíru. A nemusí mít podobu těžkého asteroidu ze železa, ale malých neviditelných částic.

Skvrny na Slunci

 Bez Slunce by na Zemi život vznikal asi těžko. Ne nadarmo má tato nejbližší hvězda přízvisko „životodárná“. Jenže Slunce nám může způsobit i docela nepříjemné problémy. Slunce zhruba jednou za jedenáct let mění svou aktivitu. V posledních letech spíše odpočívalo, nyní však ohlásilo, že je opět čilé. Poblíž slunečního pólu se objevila skvrna, která je toho neklamným důkazem.

Nový sluneční cyklus se ohlašuje změnou polarity magnetického pole, která se navenek ukáže právě změnou poloh skvrn. Skvrny, patřící ke starému cyklu, se objevují v rovníkových oblastech, kdežto nové cykly na sebe upozorňují skvrnami poblíž pólu. V následujících letech se tedy sluneční soustava dočká zvýšené aktivity svého centrálního tělesa. Tato aktivita má vyvrcholit v letech 2011 až 2012.

Zapomenutá katastrofa

Psal se rok 1859. Kronikáři měli v tomto roce dostatek témat, aby zaplnili stránky svých letopisů. Sjednocuje se Rumunsko, Rakousko prohrává v bitvě u Solferina, Charles Darwin publikuje svou studii s názvem O vzniku druhů přirozeným výběrem. A ještě něco. V Americe a v Evropě dojde k nevídané věci. Zničehonic jsou zde vyzkratovány dráty telegrafního vedení a zároveň dochází k rozsáhlým požárům. Příčina? Rozsáhlá sluneční bouře.

V polovině 19. století nebyli lidé na technice ještě zdaleka tolik závislí jako dnes. Planetu nyní obíhají stovky satelitů, civilizace je existenčně závislá na elektřině. Zkušenosti, i když ne tak rozsáhlé, civilizace má. Například v roce 1989 se kvůli sluneční bouři ocitla bez proudu celá kanadská provincie Quebec. Před šesti lety pak podobná událost vyřadila z provozu několik satelitů. „Byť jen dočasné zopakování událostí z roku 1859 by mohlo způsobit podstatně rozsáhlejší a pravděpodobně katastrofičtější společenské a ekonomické výpadky,“ uvádí se ve studii, kterou vypracovali vědci z americké Národní akademie věd (NAS).

Co nám hrozí?

Studie upozorňuje na fakt, že moderní elektrické rozvaděče jsou natolik propojené, že vlastně vytvářejí jeden celistvý organismus. Jakmile přestane fungovat jeden, rozjede se dominový efekt. Během chvíle může být bez proudu polovina USA. Pacienti v nemocnicích, odkázaní na elektrické přístroje, by se ocitli v akutním ohrožení života, podobné riziko by podstoupili ti, kdo by v té chvíli zrovna cestovali letadlem. „Dopady by byly cítit na vzájemně závislé infrastruktuře, například distribuce pitné vody by byla zasažena v řádu několika hodin a rychle se kazící potraviny a léky by byly ztraceny během 12 až 24 hodin. Ihned by bylo postiženo topení či klimatizace, odpadní systémy, telefonní služby, doprava, doplňování paliv a tak dále,“  uvádí studie.

Člověk by tak musel sedět doma a čekat. Pokud by bouře udeřila v zimě, bylo by nutné si vlézt pod peřinu. Žádný internet, žádná televize, žádné mobily, informace by byly dostupné jen z přenosných rádií. Ulice by mohla ovládnout lůza a začalo by nekontrolovatelné rabování a plenění. Zákon by se v danou chvíli jen těžko vymáhal.

Moderní technologie v nebezpečí

Sluneční bouře mohou produkovat elektromagnetické pole, které do drátů přivede extrémní proud, vyřadí z provozu elektrické vedení, způsobí všeobecné výpadky proudu a zasáhne komunikační kabely podporující internet. „Nepříznivé vesmírné počasí také produkuje sluneční energetické částice a způsobuje posuny v zemských radiačních pásech, což může poškodit družice používané pro komerční komunikaci, pro GPS a pro předpovídání počasí,“ pokračuje ve svém varování americká studie.

Okamžitě by se zastavil obchod a ekonomika by se dostala do ještě větších problémů, než které prožívá nyní. Banky i burzy by nebyly schopné fungovat. Vědci, zejména v Americe, se nyní soustředí na to, aby pozdrav ze Slunce byli schopni lépe předpovědět. První odhady, kdy by velká bouře mohla zasáhnout Zemi, zmiňují právě rok 2012.

3. Přepóluje se naše planeta?

Magnetické pole kolem Země není pro ozdobu, je to celkem šikovná věc. Bez něj by totiž těžko mohl na této planetě existovat život. Pole totiž brání smrtonosnému kosmickému záření, aby pronikalo k zemskému povrchu.

Energetické záření Slunce a kosmické záření si společně se životem příliš nerozumí. Geomagnetické pole vychyluje kosmické záření z jeho normální dráhy a nutí je, aby Zemi obešlo. Ve vzdálenosti od 1000 do 50 000 kilometrů od naší planety tak vznikají radiační van Allenovy pásy. Magnetickým pólem se nemůže pochlubit každá planeta, třeba Mars může Zemi jen tiše závidět. Své pole má třeba Merkur, ale je mnohem slabší – o celých 99 % – než pole kolem Země.

Magnetičtí cestovatelé

Magnetické póly Země se s póly pozemskými nekryjí. Poloha severního magnetického pólu byla poprvé změřena v roce 1831 britským námořním důstojníkem Jamesem Clarkem Rossem. Tehdy se nacházel na sedmdesátém stupni severní šířky a ležel v severní Kanadě. Když pak v roce 1904 provedl podobné měření slavný norský polární badatel Roald Amundsen, nestačil se divit. Za necelých 100 let severní magnetický pól „ušel“ padesát kilometrů.

Systematické měření ve 20. století ukázalo, že pohyb magnetických pólů se zrychluje. Zpočátku cestovaly rychlostí 10 kilometrů za rok, leč v poslední době se jejich rychlost zvýšila na 40 kilometrů za rok.

Přepólování? Nic nového

Další měření ukázala nejen to, že magnetické póly jsou vandrovníky, ale i to, že intenzita geomagnetického pole se snižuje. Během posledních 150 let klesla o celých deset procent. Pokud bude tento trend pokračovat, magnetické pole kolem Země zmizí ještě v tomto tisíciletí.

Čas od času dojde k zajímavému jevu – Země se přepóluje. Výzkumy ukázaly, že v historii k tomuto procesu došlo již několikrát. Magnetometrické analýzy vzorků hornin, odebraných z hloubky až šesti kilometrů, dokázaly, že za posledních 76 milionů roků se naše Země přepólovala výměnou magnetických pólů celkem ve 171 případech. Nejstarší zaznamenané přepólování se odehrálo před šestnácti miliony let. Poslední přepólování se uskutečnilo před 780 000 lety.

Magnetické zpoždění

Pravidelný proces přepólování má v současnosti slušné zpoždění. V jedné pozici totiž magnetické póly obvykle vydrží mezi 420 000 až 480 000 let. Těžko věřit, že by magnetosféru její hra přestala bavit, v budoucnosti k přepólování opět dojde. S tím ale souvisí jedna nepříjemná věc – dočasné oslabení ba dokonce vymizení geomagnetické pole. Život by se mohl dostat do přímého ohrožení, největší riziko by podstoupily zárodečné buňky.
V minulosti už na Zemi došlo k hromadnému vymírání druhů několikrát. Příčiny těchto jevů jsou dosud nejasné. A právě jedna z teorií hovoří o tom, že vinu by mohlo nést právě ono přepólování.

Polární záře na rovníku

 Některá varování se již objevují. Jihoafrický vědec Pieter Kotze, šéf geomagnetické skupiny při Hermanus Geomagnetic Observatory, již upozornil na podezřelé problémy se satelity nad územím Jihoafrické republiky. Družice, které jsou na nižších oběžných drahách, zde poškozuje radiace. Ta se sem dostává právě kvůli zeslabení geomagnetického pole. Paradoxně jedním ze satelitů, který se stal obětí tohoto jevu, byl dánský stroj, který měl za úkol měnit právě magnetismus.

Dalším jevem, který má vliv na slábnutí geomagnetického pole, je polární záře. Ta bývá, jak její název napovídá, obvykle pozorována u zemských pólů. Nyní se však již několikrát stalo, že toto úchvatné nebeské divadlo mohli diváci shlédnout nedaleko rovníku. Koneckonců, koncem minulého roku byla v geomagnetickém poli objevena docela velká trhlina.

Každým okamžikem…

Existující stav tedy napovídá, že zvrat zemské magnetické soustavy je na spadnutí. Výskyt geomagnetické anomálie nad Jižní Afrikou se shoduje s počítačovou simulací ESA, podle níž jde o pravděpodobný počátek přepólování. Kotze se domnívá, že všechno nasvědčuje tomu, že se nacházíme v podobné situaci, jaká bezprostředně předcházela poslední inverzi před 780 tisíci lety. To znamená, že k dalšímu přepólování dojde brzy, může k němu dojít kdykoliv.
Co by to znamenalo v praxi? Zcela jistě by se zvýšil výskyt rakovinných onemocnění. Energetické částice přicházející z vesmíru by obzvlášť působily na plody. V důsledku toho by došlo k navýšení počtu defektních či dokonce mrtvě narozených dětí. Řada živočichů by ztratila orientaci, to se týká především tažných zvířat. Tím by se narušila i řada ekosystémů. Zničující zemětřesení by se odehrávala na každém kontinentu. Tsunami by pak zasáhly pobřežní města.

Anomálie je důsledkem poruch, k nimž došlo hluboko pod zemí, na rozhraní mezi zemským pláštěm a vnějším jádrem, tedy více než tři tisíce kilometrů pod Jižní Afrikou. Změna v proudění tekutého vnějšího jádra Země, které z velké části tvoří železo, nastartovala zpětný chod dynama, což se stále zřetelněji projevuje jako výkyv magnetického pole nad zemským povrchem.

Kde se bere kosmické záření?

V roce 1912 objevil rakouský fyzik Victor Franz Hess záření, jehož intenzita roste s nadmořskou výškou. Usoudil proto, že záření je kosmického původu. V roce 1938 objevil francouzský astronom Pierre Auger spršky atmosférického kosmického záření, které vzniká jako sekundární záření, vyvolané dopadem primárních částic z vesmíru a jejich interakcí s atomy vysoko v atmosféře. Energie těchto částic může dosáhnout až 1020 elektronvoltů.
Původ kosmického záření není dosud zcela objasněn. Proto byla v roce 2004 v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierre Augera, která má za cíl vystavět největší detektor kosmického záření na světě. Na projektu se podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Část kosmického záření pochází ze Slunce, částice s nejvyšší energií však vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru. Podle nepotvrzené hypotézy italského fyzika Enrica Fermiho vzniká záření při explozi supernov.

Jak pracuje magnetické pole Země?

Magnetické pole Země či geomagnetické pole je indukované magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, ve kterém působí magnetická síla, generovaná geodynamem uvnitř Země. Magnetické pole Země sahá až sto tisíc kilometrů daleko od planety. Na přivrácené straně ke Slunci je ale vlivem slunečního větru zmáčknuté a na odvrácené pro změnu protáhlé. Je důležité pro ochranu biosféry respektive pozemského života na povrchu.

Magnetické pole Země má dipólový charakter, to znamená, že rozložení siločar je podobné siločarám v okolí tyčového magnetu. Jeho osa neprochází středem Země, ale je přibližně o 520 kilometrů ukloněna. Vytváří se třením při rotaci vnějšího polotekutého zemského jádra a pevného vnitřního jádra planety. Tento proces funguje jako obrovské hydrodynamické dynamo. Geomagnetické pole je silně v čase proměnlivé, a to nejen v síle, ale i v polaritě, která se v minulosti často měnila. Podle výzkumu paleomagnetismu hornin se předpokládá existence magnetického pole už před 3,9 miliardy let. Fakt, že v určitých časových intervalech docházelo a bude docházet ke změnám polarity magnetického pole, umožnil vytvořit tzv. paleomagnetické časové škály, spolehlivě sahající až do období jury před 160 miliony let. Tyto metody byly jedním z důkazů pohybu kontinentů a umožnily vznik teorie deskové tektoniky.

Zdroj: www.21stoleti.cz