KENNEDY A UFO

(ukázka z knihy Jo Conrada: „Rozuzlení“)

K porozumění tomu, že o mnohém co se děje, nejsme správně informováni, se hodí příběh zavraždění Johna F. Kennedyho, jelikož neleží v temné minulosti, nýbrž díky existujícímu obrazovému materiálu můžeme dodnes získat dobrou představu o otřesné události, když Amerika ztratila svoji nevinnost. Na první pohled to nemá nic společného s tím, že lidstvo má už dávno kontakt s mimozemšťany a že tato spojení jsou utajována, že teroristé a pašeráci drog jsou mnohdy příslušníky vlád a že John F. Kennedy musel zemřít, jelikož se chystal říct nahlas pár z těchto věcí.

Poté co 22. listopadu 1963 v Dallasu padly smrtící výstřely na amerického prezidenta, vyšla najevo spolupráce nejrůznějších úřadů USA, ne snad při objasnění, nýbrž při ututlání přesných okolností činu. Světové veřejnosti byl sice velmi rychle prezentován údajný vrah Lee Harvey Oswald, ale už při povrchním pohledu na některá z fakt je zřejmé, že se pravda musí skrývat jinde. Že jsou tajemství, která musí zůstat utajena za jakýchkoli okolností, protože zodpovědní sedí tam, kde se řídí osudy národa: ve vládě.

Neboť pokud byl vrah samotným pachatelem, jak to, že pak soudy rozhodly, aby akta o atentátu zůstala na 75 let pod zámkem -tedy do doby, až všichni, kteří se na činu podíleli, budou s největší pravděpodobností mrtví?

Ve zdánlivě svobodné, demokratické zemi, v níž patří spravedlnost a odhalování „svinstev“ k životním základům, to může znamenat jen to, že osoby, které toto rozhodnutí učinily – a dodnes je přijímají – by si samy uvolněním akt přitížily. Může něco ještě zřetelněji poukazovat na to, že osnovatele tohoto zločinu je třeba hledat tam, kde se rozhoduje o zájmech amerického národa? Do podkladů nelze dodnes nahlédnout navzdory ,,Freedom of Information Act“ (zákon ze 4. 7. 1974 o právu veřejnosti na informace).

Pokud by – jak zněla oficiální verze – šílenec Lee Harvey Oswald vypálil smrtící výstřely z dallaského skladu s učebnicemi, který se nacházel příčně za prezidentovou limuzínou, musely by výstřely strhnout Kennedyho hlavu dopředu.

Na amatérském filmu,který svědek Zapruder natočil při prezidentské přehlídce, je však jednoznačně znát, že Kennedyho hlava byla vržena dozadu. I první vyšetření mrtvoly ukázalo, že smrtící výstřely přišly zepředu. Lékaři v Parkland Memoriál Hospital dostali od vojáků (!) pokyn, nekonat určitá vyšetření. Kennedyho mrtvola byla dvě hodiny po atentátu odtransportována z Dallasu prezidentským letadlem Air Force One – v němž byl pak spěšně vzat pod přísahu i Kennedyho následovník Lyndon B. Johnson. Totéž platí při státním převratu – a zavraždění prezidenta není nic jiného – že vyšetřování mají provádět civilní místa.

Existují výpovědi svědků, kteří tvrdí, že výstřely byly vypáleny z travnatého pahorku naproti skladu učebnic a že tam podezřelé osoby zacházely se zbraněmi. Svědkové, kteří takové výpovědi podávali, nebyli Warrenovou komisí bráni v úvahu, někteří zvláštním způsobem zahynuli.

Lee Harvey Oswald by ze svého údajného úkrytu neměl až do okamžiku atentátu volný výhled na prezidenta, jelikož palebná linie byla zakryta stromem. Jeho údajně použitá zbraň nebyla k tak přesným střelám vůbec konstruována, muška nebyla seřízena, nedaly se na ní najít žádné Oswaldovy otisky prstů, test na dusičnany se u něj prokázal jako negativní.

Brizantní je i otázka, proč prezidentův vůz sjel na chvíli z hlavní silnice na vedlejší, kde byly výstřely teprve možné. Ačkoli už předtím došlo k varováním před atentátem, jel vůz otevřený, bez krytu ochranného skla. Kniha státního návladního Jima Garrisona, na níž se zakládá i film, JFK“ Olivera Stonea, vykazuje tolik nesrovnalostí, že by výčet jen těch nejdůležitějších zaplnil celé stránky.

Už minulost Lee Harvey Oswalda vykazuje značné zvláštnosti. Oswald, který se jako bývalý americký voják vystěhoval do Ruska, zůstal tam 15 měsíců a pak se bez problémů vrátil do USA – nepředstavitelné v době studené války a honu na komunisty – dostal hned po návratu zaměstnání u firem, které normálně předpokládají nejpřísnější bezpečnostní prověření, mimo jiné u firmy Jagger-Stoval-Chiles, která pro Pentagon produkovala vojenské mapy.

Teze osamělého pachatele je zcela nevěrohodná, bereme-li v potaz, kolik míst se podílelo na spiknutí proti Kennedymu: kolik lidí muselo být zmanipulováno, aby se nebral ohled na varování pět dní před atentátem, aby policisté přehlédli podezřelé osoby s puškami, aby nebyly zadrženy vozy použité k útěku, aby mohly zmizet nábojnice a náhle se mohly vynořit jiné, aby mohly být zfalšovány nebo zabaveny fotografie atd. atd. Dallaská policie, komise vyšetřující vraždu, FBI, CIA, soudní lékaři, Warrenova vyšetřující komise, soudci, až po média jako „Life“, „Time“ a dokonce „Johnny Carson Show“, v níž vystoupil Jim Garrisson a nesměl ukázat důkazné fotografie, které s sebou přinesl – ti všichni potlačili pravdu o zavraždění amerického prezidenta J. F. Kennedyho – a činí tak dodnes.

Musíme si tedy klást otázku, co bylo důvodem činu. Neboť tolik poruch by ani nesmělo existovat. Chtělo by se namítnout, že v plánování to spočívat nemůže, protože žádné nebylo. Přesto ale bylo zapotřebí značného počtu osob, aby byl atentát vůbec možný.

Odvážné tvrzení – mimo jiné tvrzení bývalého agenta CIA Miltona Williama Coopera – zní, že John F. Kennedy věděl, že části vlády mají kontakty s mimozemšťany. Kontakty, které bohužel neslouží dalšímu vývoji lidstva, nýbrž jsou chamtivými příslušníky tajných služeb využívány pro vlastní účely.

Mnoho lidí se zabývá otázkou, zda je návštěva mimozemšťanů na Zemi možná či pravděpodobná. Nejrozšířenějším názorem je zřejmě, že ve vesmíru život sice existuje, ale vzdálenosti jsou příliš ohromné na to, aby mezi hvězdnými národy mohlo dojít ke kontaktům. To je stanovisko oficiálních míst k tématu, jelikož je do jisté míry přijatelné. Je však i do značné míry neuspokojivé, neboť existují milióny pozorování UFO na celém světě, a čím víc se tím člověk zabývá, tím víc zpráv nachází – dokonce z dávných dob lidských dějin.

Už v záznamech dávných lidských epoch, na skalních kresbách a církevních knihách se nacházejí odkazy na neznámé létající objekty. Erich von Dániken a další se domnívají, že bible je plná setkání s posádkami UFO, obzvlášť Ezechielovo zjevení se čte jako setkání třetího druhu.

Tak je třeba klást si otázku, jestli se nějací fantastové chtějí zprávami o UFO dělat důležitými nebo jestli na tom přece jen něco není.

Názoru, že si milióny lidí ze všech společenských vrstev vymýšlejí příběhy o UFO, aby tím upoutaly pozornost, které by se jim jinak nedostalo, nelze příliš přitakat. Ve skutečnosti se lidé, kteří tvrdí, že viděli UFO, vystavují spíš nebezpečí zesměšnění. A svědkům, jejichž výpověď by jinak byla uznána jakýmkoli soudem světa, se při hlášení o UFO prostě vysmějí. Proč je tak těžké jim uvěřit? Tolik bláznů a notorických lhářů snad ani nemůže existovat, navíc když je zapotřebí určité „kriminální energie“ na to, zůstat u vylhaného příběhu a nezaplést se přitom do rozporů. Vysvětlení, že všichni tihle lidé považují za UFO lehkověrně letadlo nebo meteorologický balón, je také nevěrohodné, zejména když často dochází k pozorování u vojáků a pilotů, kteří se v létajících objektech díky svému povolání obzvlášť dobře vyznají.

V moderní době se pozorování UFO hromadněji vyskytovala od roku 1947 v Novém Mexiku, kde Američané v přísně tajných laboratořích v Los Alamos kutili na atomové bombě. Pro mnohé známka toho, že si mimozemšťané dělají starosti o atomární zničení Země a proto se v příští době hojně objevovali zvláště nad vojenskými zařízeními. Skeptikové se ptají, proč s námi nenavážou „oficiální“ kontakt, ale možná mají, jako posádka z kosmické lodi Enterprise, pravidlo nevměšovat se do vývoje jiných civilizací.

Pozorování UFO jsou hlášena milióny lidí na celém světě, důvěryhodnými piloty, vědci a policisty stejně jako naivními venkovany. V roce 1947 vpouští Nového Mexika měla UFO dokonce havarovat, a mnoho lidí je přesvědčeno, že vlády USA a jiných zemí už vědí mnohem víc o mimozemšťanech, než chtějí přiznat. Co se zatajuje?

Fotografií a filmového materiálu jsou tuny, v hromadných sdělovacích prostředcích se s nimi ale zachází spíše macešsky. Na nařízení shora, protože znalost UFO by ohrožovala zájmy určitých vládních a ekonomických skupin? Některé fotografie byly odhaleny jako podvrhy, ale zdaleka ne všechno lze takhle odvysvětlit. Podvrhy by mohly patřit i k desinformační práci tajných služeb.

Nedá se vyloučit ani to, že život existuje dokonce v našem slunečním systému. Věda to sice odmítá, ale ne všechno, o čem se dozvídáme, je nesporné. Tak se nám říká, že na Marsu je jen velmiřídká atmosféra, která neumožňuje žádný život. Přesto přistávaly dosavadní martské sondy Viking na padácích. Kdyby byla atmosféra tak řídká, jak se tvrdí, musely by takové padáky mít velikost několika kilometrů, aby vyvinuly brzdný efekt. Na Venuši panují údajně teploty kolem 400 stupňů a je zahalená neproniknutelnými oblaky. Přitom lze na Venuši pozorovat údajné polární čepičky – a to při 400 stupních?

Inu, vesmír je plný života. Mrtvé planety, které se prostě jen tak koulejí vesmírem, neexistují. Mimozemský život také nelze vždy tak snadno rozpoznat. Každopádně kdyby nějaká mimozemská sonda podobná sondám Viking na Marsu přistála uprostřed Alp, předpokládala by také, že tam nemůže existovat vyšší život. A samozřejmě existuje život na vyšších rovinách, které nemůžeme ani vidět, ani zjistit měřícími přístroji. A existují bytosti, které žijí v nitru planet.

Ten, kdo se domnívá, že návštěva Země mimozemským životem je vyloučena kvůli velkým vzdálenostem, by měl uvážit, že rychlost světlaje nejvyšší dosažitelnou rychlostí jen na naší kmitočtové rovině. Že lze ale hmotu naprosto uvést do jiných kmitočtových stavů. Navíc by se na náš vědecký status quo nemělo pohlížet jako na absolutní pravdu. Ještě o něco více než před sto lety si byla věda jista, že rychlost přes 36 kilometrů za hodinu je sice teoreticky možná, ale pro živé bytosti bezpodmínečně smrtelná, a že něco, co je těžší než vzduch, nemůže nikdy létat. Od té doby už lidé přistáli na Měsíci. Civilizace, která je ve svém vývoji o stovky, tisíce nebo milióny let dále než my, se nemusí bezpodmínečně řídit omezeními, která uznáváme za vědecky podložená.

Letové vlastnosti UFO jsou očividně fenomenální, zdánlivě nevázány na fyzikální zákony, z neuvěřitelné rychlosti mohou zničehonic zastavit bez sebenepatrnější „brzdné dráhy“ nebo příznaků setrvačnosti, mohou svou letovou dráhu změnit o 90°, a to všechno při rychlostech, že by při takových manévrech vznikaly takové síly zrychlení, při nichž nejen že by se už při pouhém pohledu člověku dělalo nanic, nýbrž které by okamžitě usmrtily jakéhokoliv známého živočicha. Pohonný systém UFO však zřejmě generuje sféru, která není závislá na obvyklých fyzikálních fenoménech.

V Roswellu v Novém Mexiku se pak odehrál i mimořádný incident, jenž právě v dnešních dnech získává zase určitou aktuálnost, jelikož se údajně vynořily filmy z oné doby, které ukazují obdukci mimozemšťana americkými vojáky před téměř padesáti lety. Film byl doposud velice přesně zkoumán, zda to není rafinovaný podvrh. Doposud se pro to nenašel žádný pádný důkaz. Filmový materiál lze přesně analyzovat ohledně toho, z jaké doby pochází. Dnes by bylo nemožné produkovat podvrh na filmech, které jsou padesát let staré. A podle vyšetření filmovými odborníky pochází film z doby takzvaného roswellského incidentu. Jestli je film pravý nebo ne není ovšem rozhodující pro to, zda je fenomén UFO pravý či ne.

Mnoho tajných dokumentů o UFO se mezitím dostalo na veřejnost, a je třeba klást si otázku, proč existují tuny tajných akt o něčem, co má pocházet jen z přebujelé fantazie ufounských potřeštěnců.

Dne 6. července 1947 nalezl farmář W. W. Brazel na svém ranči v Coroně (u Roswellu) neznámé části vraku, a místní šerif informoval Air-Force-Base v Roswellu.

Druhý den ráno podal poručík Walter Haut, tiskový důstojník 8. Air Force Base, sdělovacím prostředkům zprávu o události. V místních novinách „Roswell Daily Record“ vyšel článek s nadpisem „RAAF Captures Flying Saucer On Ranch in Roswell Region“. Přes Associated Press se v celé zemi rozšířila zpráva, že Airforce vlastní létající talíř. O něco později byla však zpráva dementována. Tisk byl informován o tom, že se u nalezeného objektu jednalo o meteorologický balón. Až dodnes, o 45 let později, se svědkové a vojáci, kteří „zbytky balónu“ vyzdvihovali, zdráhají o události mluvit. Ony „zbytky“ také nejsou dodnes uvolněny k vyšetření. Celkem dost tajnůstkářství kolem spadlého meteorologického balónu. Kromě toho by se mělo brát v úvahu, že důstojník vojenského letectva nebude k tisku lehkovážně hovořit o UFO, pokud si nebude zatraceně jistý, že se nejedná o meteorologický balón. Farmář Brazel a mnoho dalších udávají, že na místě nálezu se našly podivné díly, které jednoznačně nebyly vytvořeny člověkem. Velice lehký, ale extrémně stabilní materiál, lehký jako balzové dřevo a přesto tak pevný, že se ani perlíkem nepodařilo jej zdeformovat.

Přesto bylo všem svědkům zakázáno pod pohrůžkou nejtěžších trestů až k „odstranění“ o nálezech hovořit. Od bývalého agenta CIA Coopera se dozvídáme, co se pak dělo: na letecké základně Wright Patterson se vytvořilo zvláštní oddělení amerických špičkových vědců, kteří se měli fenoménem zabývat: Majestic 12 nebo též Majic 12, sestávající z admirála R. Hillencoettera, Dr. Vannevara Bushe, tajemníka Forrestala, generála Twininga, generála Vandenberga, Dr. Bronka, Dr. J. Hunsakera a pár dalších vysoce postavených osob. V roce 1984 se objevilo několik tajných dokumentů, které tyto děje dokládají. Ve velmi obsažné dokumentaci Michaela Hesemanna „UFO: důkazy: dokumentace“ je otištěno několik uvolněných dokumentů (se začerněnými místy), které dokládají existenci MJ12.

CIA vychází ze „Central Intelligence Group“, která byla založena krátce po zážitcích s UFO. Stejně tak byla založena NSA, „National Security Agency“. Je pozoruhodné, že v poválečné době bylo zakládáno víc tajných služeb než před válkou nebo během ní. Špionáž vůči nepřátelským zřízením je ve skutečnosti jen záminka k zásobování tajných služeb penězi, které potřebují na zastírání mimozemských projektů. Existuje tajné vojenské oddělení, „Blue Berets“, příslušné k vyprošťování UFO. Mají černé vrtulníky bez označení, které jsou svědky stále znovu pozorovány v blízkosti dějišť UFO. Pro veřejnost byl založen „Project Blue Book“, který ji cílevědomě zásoboval falšovanými záběry UFO a svědky UFO zesměšňoval.

Wendell Stevens je podplukovník v. v. United States Air Force. Za druhé světové války byl bojovým letcem. V rozhovoru řekl: „Koncem války jsem byl kapitánem vojenského letectva, a zhruba od roku 1943 jsme dostávali podivné zprávy o Foo-Fighters, ohnivých koulích. Tyto přístroje byly jasně svítící ohnivé koule, někdy to bylo jasně zelené, jindy jasně oranžové světlo, někdy tak velké jako míč na košíkovou, někdy mnohem větší, které létaly ve formaci s našimi bombardéry a zůstávaly u nich. Nedaly se sestřelit, nedaly se setřást, bez ohledu na to, jaké manévry člověk zkoušel, zůstávaly přesně v téže pozici. Měl jsem přátele, kteří vyprávěli o těch věcech, které se objevily vedle jejich pilotního prostoru a byly vzdáleny jen 10 až 15 stop. A jakýkoli manévr, který si jen dokázali vymyslet, úniky dolů nebo do stran – zůstávaly přesně v téže pozici. To byla technologie, která přesahovala všechno, co jsme kdy na Zemi poznali. Mysleli jsme, že tyto objekty vyrábějí Němci, protože byli v té době naši protivníci.

Mysleli jsme, že objevili novou techniku, jelikož už jsme se setkali s jinými létajícími stroji, které létaly velmi vysokou rychlostí mezi našimi bombardéry, a které měly rovněž žhnoucí ,ocasy“. Měli jsme těsné kontakty s diskovitými přístroji, následujícími formace bombardérů, i když ne tak těsně, jak bychom si přáli. Věděli jsme, že německé rakety byly zdokonaleny a mysleli jsme si, že to všechno je jen další vývoj raketové technologie. Říkali jsme jim Foo-Fighters a dostávali jsme celou řadu zpráv o Foo-Fighters od ATIC (Air-Technical-Intelligence-Center), kam jsem se později dostal do oddělení pro cizí technologie, kde jsem měl kancelář a mohl jsem ty zprávy studovat. Z hlavního stanu přicházelo tolik zpráv, že vydali o Foo-Fighters příručku. Byla to sbírka zpráv pilotů o takových setkáních ve službě. V té době jsme nevěděli, odkud nebo od koho jsou, protože když válka v Evropě skončila, zažívali jsme stejné incidenty v tichomořské oblasti. A pak, po válce, jsme přišli na to, že i Němci měli taková setkání se zelenými a oranžovými ohnivými koulemi, a že si mysleli, že ty koule jsou od nás. A Japonci se s nimi setkávali v severním tichomoří a mysleli, že jsou od nás, a my mysleli, že jsou od nich.

Zpětně to vypadá tak, že zvláštní formace ohnivých koulí byly masivní energetické formy mimozemského původu, používané ke sbírání údajů o pilotech, jejich pozorování, studiu jejich psychologie nebo čehokoli.

Prostě tam byly a byly pozorovány neustále, a my se dnes domníváme, a domnívali jsme se koncem 50. let, že ty ohnivé koule jsou kontrolovány a řízeny jinými, většími létajícími přístroji, které dnes známe jako létající talíře a létající doutníky. A že to byly sondy, které byly vypouštěny a zase posbírány posádkou těchto letounů, aby sbíraly údaje.“

Všechny letecké základny dostaly příkaz hodnotit hlášení o UFO jako tajná a hlásit je ATIC. Zveřejnit se směla už jen falešná hlášení nebo nepravá pozorování UFO. Za zveřejnění „pravých“ UFO hrozil trest 10 let vězení a pokuta 10000 dolarů. O něco později byla tato pohrůžka rozšířena i na piloty civilní dopravy. Když chtěl { major Donald Keyhoe, vedoucí National Investigations Committee ) on Aerial Phenomena (NICAP), ve vysílání CBS 22. 1. 1958 vyrukovat s fakty, byl mu během vysílání stažen zvuk.

Ministr obrany James Forrestal, který hovořil na veřejnosti o kontaktech s mimozemšťany, byl hospitalizován v Bethesda Marině Hospital pro údajné nervové přetížení a o něco později zahynul poté, co vypadl z jednoho z oken. Prý to byla sebevražda. Oficiálně alespoň…

Při jedné z havárií UFO se v té době dostal Američanům do rukou i živý mimozemšťan. Malá bytost s velkou hlavou bez vlasů, tenkými pažemi a nohama, šikmýma očima a malým :i nosem. Nazvali ho EBE, zkratka od Extraterrestrial Biological Entity, a snažili se dozvědět se .gj od něj víc o motivacích jeho rasy. Podle jeho výpovědi pocházel on a jeho lidé ze čtvrté s planety slunce Zeta Reticuli. EBE koncem roku 1951 onemocněl, a jelikož nikdo nechápal a nedokázal zacházet s neznámým metabolismem, zakládajícím se na chlorofylu, v roce 1952 zemřel.

Navzdory studené válce informoval Truman průběžně spojence i Sovětský svaz o kontaktech s mimozemšťany. V roce 1953 došlo k přímému kontaktu mezi příslušníky tajných služeb a mimozemšťany. Film „Blízká setkání třetího druhu“, v němž je takové setkání prezentováno, byl financován NASA a ukazuje mimozemšťany mnohem spanilejší, než jací skutečně jsou. I „E. T. mimozemšťan“ byl film k vyvolání sympatií vůči mládencům ze Zeta-Reticuli.

V téže době navázala s US-vládou kontakt i další mimozemská rasa, eticky vysoce vyvinutí humanoidi, kteří se opravdu velmi podobali lidem. Varovali Američany před Šedými. Vyčítali lidem (právem), že své technické možnosti nenasazují pozitivně, nýbrž žesi navzájem hrozí zničením a systematicky vykořisťují a otravují planetu. Jako podmínku spolupráce žádali demontáž nukleárních zbraní. US-zřízení se ale tento požadavek vůbec nezamlouval, vždyť se nacházeli ve studené válce a ne na pikniku, a tak k dohodě nedošlo. Místo toho se Američané spustili s eticky ne tak vysoce vyvinutými šedými mimozemšťany, kteří nabízeli technologickou výměnu. Tajné služby uzavřely smlouvu o nevměšování se do vnitřních záležitostí obou stran a o utajení přítomnosti mimozemšťanů na Zemi. Na oplátku za technologickou vývojovou pomoc dostali Šedí svolení k únosům lidí v omezeném počtu za účelem lékařského vyšetření, s podmínkou, že tito neutrpí škody, budou vráceni na místo únosu a budou jim vymazány vzpomínky na únos.

Co se týče bídné etiky, tajné služby se Šedým zřejmě zcela vyrovnaly. Američané dostali k dispozici mimozemské letouny k testovacím letům a seznámili se tak s antigravitační technologií. V Groom Lake, Nevada, existuje „Area 51″ zvaná též Dreamland, neblaze pověstná u přívrženců UFO, zcela uzavřená vůči jakémukoli pozorování. Bylo postaveno několik podobně vypadajících letounů s konvenčním pohonem, které byly představeny tisku, aby se tím dala vysvětlit nechtěná pozorování UFO.

Mimozemšťané se však zřejmě nedrželi klauzulí smlouvy, v mnoha částech USA se v příští době našly zohavené mrtvoly a zvířecí zdechliny. Okolnosti jsou tak frapantní, že jako pachatelé nepřicházejí v úvahu ani dravá zvířata nebo sadističtí lidé. Často jsou s chirurgickou přesností odstraněny části těla – téměř vždy genitálie – aniž by se někde našla kapka krve nebo stopy vozidel potřebných k takovým operacím. Ke „cattle-mutilations“, jak označují farmáři zohavení zvířat, docházelo po tisících a často už nebyl; ani hlášena, jelikož ani policie ani vláda neměly pro incident řešení. Docházelo k nim, aniž by někdo něco pozoroval, dokonce když farmáři šli v noci na číhanou, aby se dostali na stopu SAdistickým pachatelům.

Stejně tak mizely všude na světě beze stopy každoročně tisíce lidí. Přitom to vůbec není tak jednoduché zmizet beze stopy, aniž člověk vyvolal pozornost při pasové kontrole, placení úvěrovou kartou apod. Tato otřesná pravda se lidem, kteří se s malými Šedými spustili, záhy ujasnila, mimozemšťané používali očividně lidi a zvířata jako zdroj žlázních sekretů, enzymů, hormonů a krve, jakož i pro genetické experimenty.

Při vzdušných bojích mezi letouny Air-Force a mimozemskými letouny se ukázalo, že pozemské zbraně se jim zdaleka nevyrovnají, takže prohřešky Šedých proti smlouvě nelze stíhat ozbrojenou mocí. Teď tedy bylo samozřejmě ještě více zapotřebí postarat o to, aby se nepřišlo na neblahou dohodu tajných služeb s mimozemšťany.

Při nastoupení do prezidentského úřadu slíbil Kennedy Američanům, že ještě před koncem šedesátých let dostanou lidi na Měsíc. Došlo k vesmírnému soupeření se SSSR, takže obyvatelstvo podporovalo vynakládané úsilí ohromnými peněžními částkami. Tyto peníze se však jen zčásti investovaly do techniky Apolla; z velké části financovaly tajné projekty za účelem využitelnosti mimozemské techniky.

Existoval ještě další zdroj peněz: zasvěcenci hovoří o tom, že celosvětový obchod s drogami je řízen hlavně CIA. Jen sem a tam se dopadnou drogoví bossové, aby se před veřejností zachovalo zdání boje proti drogám. Přes vrtné ostrovy před floridským pobřežím se do země mohly dovážet ohromné spousty drog, jelikož dělníci nebyli celně kontrolováni. Bývalý prezident George Bush byl před svou kariérou u CIA a pozdější politickou kariérou šéfem ropné společnosti Zapata.

Když se Kennedy dozvěděl o mimozemských projektech, dal tajným službám v roce 1963 ultimátum a pohrozil, že přítomnost mimozemšťanů oznámí, pokud nepřestanou s drogovými obchody k financování tajných vesmírných projektů. O něco později byl zavražděn před zraky světové veřejnosti. Warrenova vyšetřovací komise, která navzdory všem protiřečícím důkazům obvinila z atentátu samostatného pachatele Oswalda, sestávala z velké části z členů CFR (Council on Foreign Relations), čili z lidí, kteří mají kontakt s mimozemšťany.

Lidé, kteří koncem 2. světové války navázali spojení s mimozemšťany, pocházeli převážně z vojenských kruhů, jelikož v té době vláda USA sestávala z velké části z vojáků. Ministr zahraničních věcí byl čtyřhvězdičkový generál. Měli hlavně zájem o využití mimozemských technologií pro vojenské účely a méně o mírové a duchovní možnosti. Tak tato spojení zůstala v rukou vojenských tajných služeb a jsou v nich dodnes. Díky „Freedom of Information Act“, uvedeným v platnost Jimmy Carterem, jenž sám jako guvernér ve státě Georgia pozoroval přes deset minut UFO, byly přesto uvolněny tisíce tajných dokumentů vojska a tajných služeb – se stejnou spoustou začerněných míst, která se týkají národní bezpečnosti a jsou z FIA vyňaty. Dokazují jednoznačně, že navzdory veřejnému zesměšňování pozorování UFO ve sdělovacích prostředcích přisuzovala vládní místa problému UFO největší význam. I v Rusku byly v důsledku perestrojky uvolněny spousty tajných dokumentů.

Každopádně neudivuje, že při vynoření UFO tito tajní mocipáni dokázali nad děním převzít kontrolu. Eisenhower přizval nakonec k radě samotného Nelsona Rockefellera – jednoho z nejbohatších mužů na světě a člena iluminátů – aby se staral o jednání s mimozemšťany.

Když celý svět bez příznaků únavy sledoval v televizi první přistání na Měsíci, všimli si jen nemnozí, že rádiový přenos z Měsíce byl stále znovu přerušován a často vznikly dlouhé přestávky. Údajně technické poruchy. Ale byla jen cenzurována místa, kdy astronauti podávali zprávy o něčem, co na Měsíci objevili; totiž že nejsou sami. Amatérští radiotelegrafisté na celém světě zachytili radiogramy, které ozřejmují, že návštěvníci Měsíce nenašli na povrchu Měsíce jen stopy jiných návštěvníků, nýbrž i obrovské objekty, proti nimž jejich přistávací modul působil jako japonský rýžovar.

Ačkoliv pro program Apollo byli zvoleni jen psychicky stabilní lidé, začalo mnoho astronautů po svých misích s konzumací alkoholu a dalšími dysfunkčními způsoby počínání. To ukazuje dosti zřetelně, že hrdinové americké astronautiky se vnitřně hroutili pod tíhou vědění, které nesměli předávat. Každopádně se rychle upustilo od plánů NASA vystavět na Měsíci stanice, jelikož tam zřejmě probíhají věci, o nichž něco vědí jen nejtajnější vládní kruhy.

K haváriím UFO v roce 1947 docházelo zřejmě z toho důvodu, jelikož tenkrát nové radarové vlny rušily citlivé počítačové řízení „létajících talířů“. Potom svoji techniku nebezpečným radarovým vlnám přizpůsobili, takže už k haváriím nedocházelo. Přinejmenším delší dobu; v roce 1989 se dostalo UFO pod palbu maserového děla (nová mikrovlnná zbraň) a zřítilo se. Ve vraku byly nalezeny známé šedé mrtvoly. Přivolaní američtí specialisté si při vyprošťování vraku a mrtvol podle očitých svědků počínali velmi zběhle. Znají zřejmě mimozemskou techniku opravdu dobře. Vrak a mrtvoly dopravili na Wright-Patterson Air-Force-Base do Ameriky, která se pro takové tajné akce používala už za dob EBEho.

V listopadu 1992 došlo k havárii UFO na Long Island, New York, při němž jeden požárník natočil video, které bylo zčásti zveřejněno. Veškerá služební místa požárníků a policie později vypovídala, že té noci k žádné takové akci nedošlo, ačkoliv to pozorovali svědkové, a park, v němž hořící UFO přistálo, byl po celé dny nepřístupný. Video neukazuje pouze části vraku, ale i těla humanoidních bytostí (z časopisu „Magazín 2000″).

UFO se obzvlášť zajímají o vojenská zařízení. A více než jednou změnila přísně tajné odpalovací kódy mezikontinentálních raket (ICBM’s) jak USA, tak i bývalého SSSR. Jelikož rakety by měly sloužit zastrašení, bylo pro vojsko dosti frustrující, že je lze zřejmě bez problémů zneškodnit.

Proč ale nevíme nic o kontaktech s mimozemšťany? Údajně se hlášení o UFO tají z obav ze zneklidnění obyvatelstva a vyvolání paniky. A po nelidských přehmatech Šedých by k tomu byly veškeré důvody. Ale důvody jsou mnohem rozmanitější.

Vědění mimozemšťanů by odňalo oprávnění k existenci třem velkým zájmovým skupinám na Zemi; UFO jednak nejsou poháněna spalovacími motory (nebo už někdo hlásil UFO s výfukem?). Musí tedy mít k dispozici neuvěřitelný zdroj energie, možná dokonce volnou vesmírnou energii, jak ji považují za využitelnou Nikola Tesla, Wilhelm Reich, Victor Schauberger a jiní. S tou technikou by mohl každý všude čerpat bezplatnou, neomezenou energii. Během krátké doby by zkrachovaly veškeré oblasti ropného průmyslu jakož i výroby elektřiny, sázející na nesmírně drahou a nebezpečnou produkci jaderné energie, protože ji kontrolují a politikové tyto technologie podporují.

O příznivých vlivech na životní prostředí -bez spalin, radioaktivity, nehod ropných lodí – ani nemluvě. Za druhé mají mimozemšťané zřejmě velmi účinné léčebné metody. Už pole vyvolávaná antigravitačním pohonem mají léčivé vlivy. Tím by byl postižen celý farmaceutický průmysl a lékařsky-průmyslový komplex. Nemluvě o kladných účincích na lidské zdraví.

A za třetí: někteří mimozemšťané jistě mají i náboženství, které je podstatně jasnější než všechno to, co nám předvádějí velké církve, aby si udržely moc. (Šedí však zřejmě ne.)

Tyto tri velké zájmové skupiny mají nepředstavitelnou moc, jelikož během staletí vybudovaly struktury, které jim dnes umožňují téměř zcela manipulovat informace, které lidé dostávají. A malí Šedí, kteří s těmito tajnými společenstvími spolupracují, nemají zájem o to, propustit nás z našeho světa strachu, jelikož se těmito negativními vibracemi živí.

Šedí poskytli podle výpovědí odborníků lidem i technologie ke genetické manipulaci. Tajné vládě je známa i energetická a pohonná technika UFO. Kdyby tajní mocipáni tuto technologii zpřístupnili, ušetřili bychom si ničení životního prostředí auty, atomovými elektrárnami atd. Kdyby si někteří superboháči neosobovali právo manipulovat lidstvo pro vlastní zájmy a předpisovat mu, co smí vědět a co ne, mohla by naše planeta být ve zcela jiném stavu, bez ničení životního prostředí, bez hladu, bez utrpení mnoha lidí v nemocnicích a bez válek.

Zdá se však, že uvnitř těchto struktur jsou skupiny, které chtějí vynést pravdu na světlo. Tak existují prohlášení bývalých příslušníků CIA, zveřejňovaná v malých publikacích a na přednáškách, hromadnými sdělovacími prostředky však zamlčovaná nebo zesměšňovaná.

Virgil Armstrong, bývalý spolupracovník CIA, koná přednášky o svém vědění po celém světě. Na semináři vyprávěl: „Podle mých informací dojde k veřejným vládním prohlášením, a i když vlády odmítají přijmout zodpovědnost, tvrdím, že mají co dělat s mimozemšťany, že mají vlastní letouny, že létáme na Měsíc a na Mars, už 50 let. Když nevyrukují s pravdivými a upřímnými veřejnými prohlášeními, ukáží se mimozemšťané veřejně v tak velkém počtu, že vláda už nebude mít na vybranou.

K masovým pozorováním došlo už v Belgii v roce 1991. Přes Belgii letělo mezi 60 a 100 loděmi, a jsem toho mínění, že to mělo co dělat s takzvaným ,Monstrem‘, čili obrovským počítačem, jenž souvisí s těmi, kterým říkáme ilumináti, s těmi, kteří kontrolují Zemi a její národy. Jinými slovy, tato masová pozorování nebyla sice ohrožením, ale potvrzením, že existují, a když nezareagujeme sami, přijdou zase houfně, aby dali lidem na celém světě vědět, že jsme -nemám rád slovo napadeni — ale že jsme ve spojení s mimozemšťany.

Mayský kalendář říká, že v době nového vědomí, která se vyznačuje příchodem kristovského vědomí, se všechno změní. Věda, zřízení a náboženství, nepřizpůsobí-li se duchovním danostem kristovského vědomí, buď zcela ztratí význam nebo prodělá drastické změny.

Vidíme, že se právě teď děje ve světě spousta změn. Měli jsme převrat v Sovětském svazu, který se nezdařil, padla berlínská zeď, procesy přeměny probíhají v zemích jako Rumunsko, Československo a Maďarsko.

Chtěl bych se taky zmínit o prognóze, která už existuje po tisíce a tisíce let a má co dělat s hvězdou jménem Pelyněk Černobýl. Je zmiňována v biblickém Zjevení.

Když si člověk dá tu námahu vyhledat staré sumerské texty, v nichž jsou zmínky o hvězdě jménem Pelyněk, narazí na chaldejské kroniky, na babylónské kroniky a i na texty ze židovské kultury. A nejmladší text je právě v bibli, Zjevení 8, 11.

Vlády USA a SSSR, respektive nyní Ruska, a další velké země vědí přesně, kde je. A o to vlastně šlo u Hubbleova teleskopu. Hubbleův teleskop byl nahoru umístěn, pokud chcete, aby vyslídil hvězdu zvanou Pelyněk, která se nachází v našem slunečním systému.

Ono je to vlastně velice jednoduché, velice zásadní, a mnoho lidí si vůbec nedokáže představit, že by to mohlo být tak jednoduché, ale největší obrana, kterou proti této planetě máme, je kráčet a žít v lásce, světle, harmonii a duchovním hojení. Pokud tak činíme, jsou to složky, nezbytně pro ty, které nazýváme strážci, aby vybudovali obranu proti hvězdě zvané Pelyněk a zajistili, že se zemská osa znovu neposune.

Všechna zřízení, včetně US-vlády, jsou v této době v podstatě bezmocná. Nemáme na to technologii. Nuže, existoval program, vyvinutý přesně k tomuto účelu, totiž program SDI, Strategická obranná iniciativa. SDI měla obsahovat nové zbrojní systémy, které by případně dokázaly potřít hvězdu zvanou Pelyněk. To je podle mě ovšem nesmysl, protože ti mají mnohem pokročilejší technologii, než jaké kdy vůbec dosáhneme. Nedomnívám se tedy, že to bude fungovat. To jediné, co bude jako obrana fungovat bude to, že vy a já, jakožto lidé těchto velkých národů, se přikloníme k lásce, přikloníme se ke světlu, přikloníme se k souladu a duchovní léčbě. Jsme bohově v amnézii. Zapomněli jsme, že jsme bohové, a dovolili jsme několika málo jiným vyvíjet nad námi moc a zabředli jsme do myšlení v polaritách, do zmatku, amnézie a iluze. To jsou takříkajíc i zbraně hvězdy zvané Pelyněk, která nás tak dlouho kontrolovala.

A když říkám , kontrolovala‘, musím připustit, že nás sem vlastně dostali. Stvořili nás. S oblibou jim říkám , menší bohové‘, jimiž vskutku jsou. Nejsou nejvyšším zdrojem, k němuž bychom se měli obrátit, Bohem, Alláhem nebo jakýmkoliv jiným jménem, jímž se tato velká Existence označuje. Jsou nižšími silami, které nás po tisíciletí držely v zajetí a kontrolovaly nás. Nuže, tato kontrola se nyní musí zhroutit a to také učiní, když se lidé na celém světě navrátí k lásce, světlu a harmonii.

Budete se asi plát: proč říká, že jsme bohové? Chtěl bych tu znovu odkázat na bibli a na něco, co řekl Ježíš, když se střetl s farizeji. Farizeové mu řekli, jak se můžeš odvažovat tvrdit, že ty a Otec jste jedno? Poté, co je vyslechl, odvětil:, Ve vašem zákoně je přece psáno: ,Řekl jsem: jste bohové. “ Toto prohlášení bylo samozřejmě myšleno pro nás. Tím víc je to dnes pravda. A my jakožto tito bohové musíme přijmout zodpovědnost. Rasa, víra, barva kůže, etnické pozadí, národ nebo cokoli s tím nemají co do činění. To všechno se musí opominout.

Tyto věci tu jsou, aby nás upomínaly na to, že jsou jiné věci, které nás daleko přesahují, a to je samozřejmě nutné, až toto dědictví v nadcházející době převezmeme, totiž až přejdeme do čtvrté a páté dimenze.

Pokud chceme obstát jako lidstvo ve zkoušce dospělosti, musíme se přiklonit k božskému principu, který jsme kdysi použili, když jsme sem poprvé přišli, respektive když jsme sem přišli ze čtvrté dimenze do třetí. Musíme se zase navrátit k tomuto božství. Musíme se přiklonit k moci, jež nám právem náleží. Musíme říct naší vládě a jiným, že už je po všem. Nemyslím tím povstání, v žádném případě. Nemluvím o vzpouře. A pokud to přece bude vzpoura a povstání, pak se musejí odehrát prostě v lásce, světle a harmonii. Pokojná vzpoura proti světové rakovině a dilematu, v němž se dnes nacházíme. Jediný důvod, proč tyto věci dnes existují je ten, že jsme je stvořili. Dovolili jsme jim získat nadměrnou moc, dovolili jsme jim nás kontrolovat. Musíme tedy začít tyto věci měnit. Odpovídajícími opatřeními, odpovídajícím jednáním a řečí.

Víte, Bůh je prostý. A vše, co Bůh koná, je vlastně prosté. My jsme ti, kteří to tak strašně komplikují. My jsme ti, kteří negativním silám dovolují tropit to, co se dnes děje. Když začneme myslet, zeje na světě dostatek zdrojů a peněz, které by se jen musely spravedlivě rozdělit, mohli by být všichni muži, ženy a děti na světě přiměřeně zaopatřeni. Kdyby nemnozí odevzdali něco z moci a prostředků, které mají. K tomu samozřejmě dojde, ať už s vámi a mnou nebo bez. Neboť nové vědomí, nový duch přichází a vše promění.

Vloni jsem byl v Berlíně, na turné po Německu, a zavolal mi berlínský agent, který říkal, je tady nějaký člověk od NASA, který by vás rád poznal, až budete v Berlíně. Chcete s ním mluvit? A já řekl: samozřejmě! A povečeřeli jsme spolu. A on říkal, chtěl bych, abyste věděl, že máme vaši knihu, Armstrong Report‘, a myslíme si, že to je dobrá kniha. A ptal se mě, co bude tématem mých přednášek. A já řekl, že budu mluvit o hvězdě zvané Pelyněk.

A on se zeptal, co říkáte o té planetě? A já jsem řekl, no jo, bia, bia, bia, to všechno, o čem jsem tu mluvil, a on velice zklidněl a přemýšlel a díval se k zemi. A pak se mi podíval přímo do očí a řekl, Virgile, naprosto jste to trefil. Řekl, že světové vlády vědí o hvězdě zvané Pelyněk a že jsou k smrti vyděšené. A já se ho zeptal, proč to neřeknou lidem? A on řekl, že se obávají, že by z toho byla masová panika a že by lidi nedokázali kontrolovat. Proto považují za nejlepší nechat si to pro sebe. Nuže, tento postoj už znám, od té doby, kdy jsem nastoupil do průzkumu UFO, což bylo v roce 1948. A zabýval jsem se nálezem druhého UFO v USA na zkušebním území White Sands (Bílé písky) v New Mexico.

A tehdy jsem svému velícímu důstojníkovi řekl – byl jsem v té době důstojník-řekl jsem mu, proč neřekneme lidem, co se stalo? A jeho odpověď na to zněla, že se obávají, že kdyby to udělali, došlo by zase k masové panice jako u rozhlasové hry Orsona Wellse, Válka světů‘. Inu, to bylo přijatelné, ale nemohl jsem tomu věřit docela. A trvalo to, než jsem šel do penze, v roce 1962, že jsem se těmi věcmi začal zabývat, a dnes mám docela dobrý odhad ohledně toho, k čemu došlo ve spojení s mimozemšťany a samozřejmě i ohledně spojení našich vlád a mimozemšťanů. Nemáme se z jejich strany skutečně čeho obávat, pokud, řeknu to ještě jednou, budeme žít a jednat v lásce, světle a harmonii. Když to uděláme, promění se věci velice k našemu dobru. Začíná to skutečně u vás. Nejprve začnete milovat sebe sama. A pak se naučíte sami sobě odpustit. A když jste se naučili milovat se a odpustit si, pak můžete milovat druhé a odpouštět druhým.

„Virgil Armstrong není jediné jméno, které nalezneme, když se porozhlédneme v obchodech s časopisy a v knihkupectvích. Jsou spisy, pojednávající o věcech, které se zdají být neuvěřitelné. Je ovšem třeba být opatrný a nevěřit všemu, co se člověk dočte. Neboť samozřejmě jsou i tyto sdělovací prostředky, když už se jim nedá zamezit, zásobovány cílevědomě chybnými informacemi, tak aby bylo kdykoliv možno je zesměšnit, že naletí na ty nejnemožnější slabomyslnosti.

Zdá se, že i nacisté měli kontakty s mimozemšťany. Byla spatřena UFO s runami SS, a dokonce se tvrdí, že vedoucí nacistické veličiny koncem války letěly s UFO do jižní Ameriky a k jižnímu pólu. Virgil Armstrong dokonce tvrdí, že už i Hitler měl kontakt s Šedými a že neměli jako v Americe smluvní dohodu s vládou o libovolných únosech, nýbrž že jim pro pokusy dával k dispozici politické vězně z koncentračních táborů.

I bývalý letec Air-Force Wendell Stevens koná přednášky k těmto tématům: „Během svých cest v jižní Americe, kde jsem dodával letadla zemím, které je nakupovaly jako zbytkově zboží a chtěly je nasadit ve svých ozbrojených silách, jsem měl příležitost, konat vlastní bádání ohledně fenoménu UFO. Několik zásadních zpráv pocházelo z jižní Ameriky, a když jsem tam přijel, navštívil jsem lidi, kteří měli informace. Nejprve je třeba říct, že UFO nejsou pro jihoamerické domorodce nic neobvyklého. Andští Indiáni např. znají UFO jakožto bratry z nebe, kteří tu byli odjakživa, a není to pro ně neobvyklejší než letadlo, které nad nimi přeletí. Bratři z nebe k nim přicházejí do nejodlehlejších oblastí And a ošetřují lidi, kteří jinak nemají možnost jít k lékaři. Léčí je, dávají jim léky, interagují s Indiány, jak ve vysokých horách, tak v džunglích.

Přitom jsme se dozvěděli o jednom Indiánovi z horního povodí Amazonky, myslím, že se jmenoval Akunte. Nabídl nám, že nás zavede k jedné civilizaci, k níž patří, zakládající se na evropské kultuře, která přišla koncem druhé světové války do jižní Ameriky. V podzemních stanicích tam byli vědci a badatelé, kteří dokázali stavět diskovitě letouny, s nimiž mohli obletět celý svět. Nazýval toto společenství Akakor.

Tento indiánský kmen z oné oblasti má mnoho světlovlasých, modrookých Indiánů. Jsou to očividně potomci lidí germánského původu, kteří tam byli dovezeni v polovině čtyřicátých let. A plodili tam děti, malé Adolfy, a je to plodné společenství, které vyniká nad společenstvími, která je obklopují. Je to uzavřené společenství. Neopouštějí je směrem po proudu řeky, aby hledali západní civilizaci. Opouštějí je v kosmických lodích a sbírají věci, které potřebují, a dovážejí je zpátky. Žijí v uzavřeném životním prostředí, které je velmi dobře chráněno divočinou okolní džungle.

Jsem osobně přesvědčený, že mají okrouhlé, diskovité lodi, které umějí obsluhovat a létat s nimi, a možná patří některé z oněch létajících objektů, které jsou často pozorovány andskými Indiány, k letounům z Akakoru.

Samozřejmě odtud nepocházejí všechna pozorovaná UFO, mnohá přicházejí odjinud, některá jsou mimozemská…“

Jak vidíme, na naší planetě se hemží mnoho různých mimozemšťanů. Tak existují duchovně pokročilí mimozemšťané, jejichž etika jim nedovoluje zasahovat do vývoje lidstva, kteří však naši civilizaci velmi starostlivě pozorují a sem tam navážou kontakt s jednotlivými osobami, aby jim umožnili náhled do svého vědění. Očividně existuje rasa krásných, světlovlasých bytostí, které vypadají jako lidé a – na rozdíl od Šedých – respektují lidskou svobodnou vůli. Existují zprávy, že mají takové vyzařování lásky, že dokonce i otrlí vojáci propukají v pláč. Jiní mimozemšťané, kteří vypadají jako my, žijí možná mezi námi nepoznáni.

Bohužel se tajní mocipáni Země nespolčili s těmito pozitivními bytostmi, nýbrž s malými Šedými. Zamýšlejí podmanit si lidstvo a přitom narazili zrovna na ty pravé. Hovoří se o podzemních a podmořských základnách Šedých, jakož i o podzemních bázích, provozovaných společně lidmi i mimozemšťany.

Ve filmech v televizi a kinech, v rádiu a reklamě je lidstvo na cizince připravováno. Téměř všechny aspekty mimozemšťanů, jak dobré, tak špatné, jsou filmově zpracovány. Filmy jako „E.T. mimozemšťan“, „Alien“, ,B1ízká setkání třetího druhu“ a televizní seriály jako „V“, „Alien Nation“, „Válka světů“, „Akty X“ atd. obsahují mnoho názorného materiálu a nebyly natočeny náhodou. Ve „Star Trek“ nalezneme mnohé, co už má existovat i ve skutečnosti: beamování a cesty časem, „hlavní směrnici“ nevměšování se do vývoje civilizace a dokonce podobnosti jmen organizací. Tak mají existovat organizace jako „Starfleet International“ a „United Federated Planets“.

Americký kongres schvaluje každoročně rozpočet, v němž je zahrnuto 300 000 000 000 dolarů (300 miliard) na projekty top secret. Tzn. peníze na projekty, které jsou tak tajné, že se schválí, aniž by někdo přesně věděl, co za projekty to je. Peníze, které jsou americkému daňovému poplatníkovi tahány z kapes, o nichž ale ani lidem zvolení zástupci nevědí, kam jdou.

Film „Filadelfský experiment“ ukazuje ostatně velmi mnoho z toho, co se v roce 1943 skutečně stalo, když se Američané na základě Einsteinovy jednotné teorie polí a sTeslovou pomocí pokusili učinit křižníky neviditelnými. Podařilo se jim to lépe, než čekali: dokázali dokonce „beamovat“ U.S.S. Eldridge z přístavu ve Filadelfii do přístavu v Norfolku, Virginia. Zároveň se zřejmě projevily časové efekty. Pro posádku byly účinky pouze nepříjemné; mnozí zešíleli a jsou dodnes léčeni ve vojenských nemocnicích, přičemž se objevily i účinky jako ty, že se občas rozplynou.

Jakkoliv strašné byly výsledky tehdejších výzkumů, prováděly se v rámci následujícího projektu Montauk další experimenty, přičemž se měl dokonce podařit přenos myšlenek a cesty časem.

Kniha s názvem „Alternativa 3″ podává zprávu o pořadu „Science Report“ vysílače ITV, který v roce 1977 vyšetřoval tzv. „Brain Drain“, označení pro vysídlení inteligentních osob z Anglie. V období 12 let opustily Velkou Británii téměř 4 milióny lidí. Více než třetina z nich byli specialisté nebo pocházeli z vedoucí třídy britské společnosti. V průběhu pátrání narazili filmaři na nesrovnalosti, které nakonec vedly k odhalení neuvěřitelných procesů.

Britský vědec Brian Pendlebury, který se údajně vystěhoval do Austrálie, odtamtud posílal pravidelně dopisy a fotografie rodičům. Když jedna z příbuzných plánovala návštěvu Austrálie, žádali ji rodiče, aby navštívila jejich syna. Na udané adrese však narazila na někoho zcela cizího. Firma, u níž údajně dostal špičkovou práci, ji ujišťovala, že ho nikdy nezaměstnávala. Fotografie před mostem Sydney-Harbour, které posílal rodině, byly filmaři zkoumány. Zjistilo se, že pohlednice dalších vystěhovalců vykazují stejné ptáky na tomtéž místě nebe a stejná uskupení oblak. Ani tyto osoby nebyly na adresách v Austrálii k nalezení. A navíc: mnozí vystěhovalci udali tutéž adresu. Vyšetřování ukázala, že na adrese bydlel nějakou dobu muž jménem Danton se spojeními se CIA. Všechny pohlednice byly očividně fotografovány před týmž studiovým pozadím.

Televizní pracovníci naráželi na netušené problémy, jelikož najednou mizely osoby, které projevily ochotu poskytnout pro program interview. Tak v únoru 1977 sjel cestou ke studiu z vozovky Sir William Ballantine – na cestě, kterou pravidelně jezdil a proto ji musel znát. Tiskovým fotografům a soudnímu lékaři bylo nařízeno, aby pomlčeli o Ballantinově zcela zuhelnatělé mrtvole – ačkoliv auto nehořelo. Tajný informátor s kódovým jménem Trojan podal zprávu o takzvaných „hotjobs“, při nichž jsou nemilí zasvěcenci odstraňováni neznámými paprskovými zbraněmi na nařízení jakéhosi řídícího výboru. Soudní lékař vypověděl, že pro takový způsob spálenin neexistuje přirozené vysvětlení. Ballantine naštěstí neměl u sebe onen přísně tajný záznam, který chtěl uvést na světlo veřejnosti, nýbrž poslal jej vysílači poštou.

Tento záznam se dal přehrát teprve ve spojení s dešifrovacím přístrojem, který jim chtěl obstarat jeden spolupracovník NASA, který však také náhle zmizel. Za dobrodružných okolností se přístroj nakonec přece jen dostal do rukou reportérů, takže získali jeden z nejneuvěřitelnějších důkazů tajných rusko-amerických vesmírných projektů. A sice přistání na Marsu 22. května 1962!

Pásek obsahuje videozáznamy natočené sondou na Marsu jakož i ruské a americké hlasy, které propukají v nadšení při přistání. Na obraze jsou vidět ukazatele teploty v angličtině a ruštině. 4 stupně Celsia! A odkazy na dýchatelnou atmosféru. Přitom NASA veřejnosti namlouvala, že Mars by pro osídlení nepřicházel v úvahu.

Britské vysílání dodalo pádné indicie pro to, že na Měsíci a Marsu jsou umístěny ruské a americké stanice s obsluhou, v nichž spolupracují s šedými mimozemšťany a pro které jsou zapotřebí vysoce postavení specialisté ze všech oblastí – jejichž zmizení očividně neprobíhá vždy tak nepozorovaně, jak by si strůjci přáli.

Existují spousty zpráv o pozorovaných UFO. Od Američana George Adamskiho, který byl mimozemšťany dokonce pozván k letům v jejich kosmické lodi, přes „Foo-Fighters“ ve druhé světové válce, tajné dokumenty, které byly uvolněny v důsledku , Jreedom of Information Act“ a ruské „perestrojky“ až ke zprávám pilotů a dalším haváriím UFO všude na světě. Podrobně dokumentovaná pozorování UFO pocházejí i z Austrálie, Číny, Brazílie atd. Přesně vzato bude obtížné najít na Zemi nějaký stát, který ještě neměl zážitky s UFO.

Santiner a komando Aštar údajně umístili ve slunečním systému gigantické vesmírné lodi, aby v případě potřeby, kdyby měla být Země zničena, evakuovaly celé lidstvo. V dobách studené války, v níž vzájemně na sebe namířené zbraně USA a SSSR mohly lidstvo mnohonásobně zničit, bylo nebezpečí sebezničení skutečně úděsné. Pak se však obraz pomalu měnil. Když Ronald Reagan zřizoval projekt SDI, byl ještě považován za záštitu proti ruským mezikontinentálním raketám. Reagan však již v té době navázal rozhovory s „ústředím zla“. Při různých příležitostech se zmiňoval, jak rychle by Rusové a Američané spolupracovali, kdyby došlo k ohrožení ze strany mimozemšťanů. Projekt „Star Wars“ se možná instaloval ne tak kvůli nepřátelským Rusům jako spíš k obraně proti útokům z vesmíru.

Je jisté, zeje mnoho bytostí z jiných planetárních systémů, které chtějí navštívit Zemi. Některé s negativními, ale mnohé také s nejlepšími úmysly pomoci lidstvu. Ano, a jsou i takové, které se stále zaměstnávají očišťováním naši atmosféry a oceánů od radioaktivity a dalších jedů.

UFO nejsou „zvláštností“ Američanů. Ze všech částí světa přicházejí zprávy o nevysvětlených setkáních. A jelikož existuje sotva místo bez událostí týkajících se UFO, najdou se často i v archivech místních novin odpovídající zprávy. Například: 14. 1. 1980 obdržela policejní stanice v Osterholz-Scharmbecku, asi 20 km vzdálená od Brém, telefonáty od různých občanů, kteří hlásili neznámý letící předmět, jenž se pohyboval směrem na Garlstedt. V Garlstedtu byla tehdy umístěna americká základna. Od půlnoci do pěti hodin hlídkovaly vozy, které se pokoušely jet za světélkujícím objektem. Vyděšený voják GI hlásil vojenským policistům na základně, že byl na silnici pronásledován světélkujícími objekty. Pak visely nad základnou.

Okamžitě byly zalarmovány veškeré základny NATO v severním Německu a Dánsku. Do Garlstedtu byly poslány dvě holandské tryskové stíhačky F-15, načež objekty zmizely. Když stíhačky odletěly, UFO se zase objevilo, bylo znovu pozorováno hlídkujícími policisty. Pak zmizelo nadobro. Fotografie objektu, kterou pořídil sedlák z Garlstedtu nad svou stájí, byla zabavena. Okresní noviny „Osterholzer Kreisblatt“ 15. 1. hlásily: „Policie po celé hodiny pronásledovala UFO.“ Zabezpečení leteckého provozu s v Brémách podalo vysvětlení, že se jednalo o zrcadlení na základě polární záře. Proč ovšem vícero hlídkových vozů celé hodiny pronásledovalo zrcadlení, dokud „nezmizelo východním směrem“, na i to „vysvětlení“ odpověď bohužel nepodává, podobně jako u všech | ostatních pokusů UFO-skeptiků o odvysvětlení. Pokud bychom i chtěli věřit oficiálnímu prohlášení, museli bychom policisty považovat za pěkně praštěné. To, že se dnes už nedá najít policejní de- ) nik z té doby, by mohlo poukazovat na zastírání pravdy.

Z Kanárských ostrovů chodí zprávy o tolika pozorováních UFO, : že lze předpokládat, že tam musí být tajná základna mimozemšťanů.

Objevují se stále jiné typy kosmických lodí, které však zase nejsou „ojedinělými exempláři“, nýbrž lze je podle typu dělit do různých tříd. V době, kdy v Belgii byly hlášeny tisíce pozorování trojhranných letounů, přistál takový objekt nad radarovou stanicí Kujbyšev. 13. září 1990 vypálil světelný paprsek na nákladní automobil s mobilním radarem, který tím byl zcela zničen.

Švýcar Edward Meier byl dobrodruh, na cestě za hledáním vnitřních pravd se vydal i na dálný Východ a žil v ášramech u buddhistů a islámských súfijů. Když při autonehodě v Turecku přišel o levou ruku, usadil se a vrátil se do Švýcarska. Tam ho potkávala UFO očividně tak často, že se na to mohl připravit a během let pořídil tisíce nejostřejších fotografií a filmových záběrů „paprskových lodí“, jak jim říkal.

Ačkoliv se u něj objevil i jednoznačně falšovaný materiál – ať už mu byl podsunut, aby ho připravil o věrohodnost, nebo ne – většina jeho úžasných záběrů obstála při všech přesných vyšetřeních odborníky z celého světa. Skutečně lze velmi přesně určit, zda je objekt blízko kamery, jak by tomu bylo při podvrhu s modelem nebo krytem kola, nebo dále vzdálený, jak je tomu v případě UFO. Na Meierovy fotografie je třeba z větší části nahlížet jako na pravé, zejména jelikož je neprodává za drahé peníze, ale mnohdy je poskytuje novinářům jen za úhradu výloh za kopie, takže by ani nic nevydělal, kdyby vydával velké náklady na zhotovení perfektních podvrhů.

Zajímavé jsou jeho zprávy ale obzvlášť tím, že se setkal i přímo s mimozemšťany, kteří údajně přicházejí z Plejád a ti mu předávali zprávy, které měly lidi duchovně dostat kupředu. Atraktivní Plejáďanka Semjase mu vysvětlila, že vesmír je řízen určitými zákony a že naše představy o Bohu se zakládají na mimozemšťanech, kteří se v biblických dobách povýšili na bohy, aby lidi zotročili. Jako mnoha dalším lidem, majícím kontakt, byla i jemu předána vážná varování před naší jadernou technologií a tím, že se lidstvo vydává v nebezpečí, že se při této hře s ohněm samo zničí. Kromě toho se atomová technologie projevuje negativně v celém vesmíru.

Zprávy o UFO z celého světa by zaplnily svazky. Zde jde jen o to, ukázat, že je to fenomén, který nelze tak snadno odvysvětlit záměnou s přirozenými ději, snahou uplatnit se nebo halucinacemi pozorovatelů. Přespříliš často dochází k nezávislým pozorováním z různých míst, mnohdy potvrzených ozvou radiolokačního cíle. Je nespočet více či méně kvalitních fotografií, filmových záběrů, nálezů, fyzických účinků na okolí, jako prokazatelná radioaktivita na místech přistání, kterou lze sotva vyprodukovat halucinacemi, stejně jako „neočekávaná“ těhotenství, která náhle zase „přejdou“.

Fenomén UFO zahrnuje velmi často únosy mimozemšťany. Malí Šedí, kteří jsou při nich většinou popisováni, neberou očividně přílišný ohled na lidská práva; všichni unesení popisují, že jim nějak byla vzata svobodná vůle, zatímco byli dopraveni na palubu kosmické lodi a tam lékařsky vyšetřováni. Také se jim pak zřejmě vymaže vzpomínka na událost, takže většině pouze „chybí čas“. Mnozí se však tímto ztraceným časem blíže zabývají a ke vzpomínce se zase dostanou, někdy hypnotickou zpětnou cestou v čase. To není vzácný ani pouze americký fenomén; oznamuje se často ze všech částí světa. A dalo by se na něj snadno pohlížet jako na smyšlenku, kdyby se u obětí únosů nenacházely dokonce fyzické fenomény: velmi často jsou to typické jizvy na těle a mnohdy se nacházejí i implantáty v hlavě – velmi malé předměty, které lze nosem zase vyoperovat a jejichž funkci ještě žádný lékař nedokázal vysvětlit.

Zdá se, že malí Šedí mají přitom strach ze svobodné vůle člověka, takže ji ovlivňují. Sami patrně mají spíše kolektivní vědomí a nejsou schopni spontánních reakcí. Zdá se, že je velmi zajímají rozmnožovací funkce člověka, a u unesených žen jsou často pozorována těhotenství. Krátce před očekávaným porodem však děťátka prostě zmizí. Někteří UFO-odborníci se domnívají, že mimozemšťané chtějí vypěstovat jakousi novou rasu – směs mezi nimi a lidmi.

Zčásti dochází i k přehmatům, které se odehrávají jen v duchovní oblasti, pro postižené však nejsou méně traumatické. Tak dochází sem tam k znásilněním. Jeden zajímavý aspekt však dodává při h všech těch úděsných děních zase odvahu; pokud se oběť během i dění soustředí zcela silně na lásku, světlo a Boha, nemají vetřelci f nad ní patrně už žádnou moc. To ukazuje, že bytosti, které se nazírají jako odtržené od Boha, nejsou silnější než někdo, kdo je spolu s Bohem, dokonce i když dokážou potlačit vůli.

Jedna mladá žena ze Stuttgartu byla zřejmě stále znovu unášena mimozemšťany, přičemž celá spousta přehmatů nebyla fyzického rázu, na jiné úrovni ale naprosto reálná.

Měla i vícekrát veškeré příznaky těhotenství, ačkoliv už dlouhou dobu neměla pohlavní styk; během normálně probíhajícího těhotenství chodila na kontroly, ale těhotenství pak najednou zničehonic skončilo. V jejím těle už nebylo ani stopy po embryu. Jedna z jejích zpráv zřetelně ukazuje, že lidé mají patrně již po dlouhá období co do činění s mimozemšťany. „10. února 1995: Během každovečerní meditace jsem vnímala toto: vznášela jsem se nad postelí rodičů. Hovořili právě o tom, zda to tentokrát vyšlo. Otec říkal, že by měl rád tentokrát děvčátko, a matka říkala, že ano, že by se to líbilo i jí.

Najednou byli oba dva divní, nereagovali, a matku si vzali Sedí, nějak se vznášela, úplně divné! Dali jí do nějaké místnosti, nic přesnějšího jsem nedokázala vnímat, a položili ji na stříbrné lehátko. Byla jako ochromená, jako by nic kolem sebe nevnímala. Předtím oplodněné vajíčko jí odebrali. Viděla jsem pak přímo do vajíčka, vystříhávali nějaké provazce DNS a nahrazovali je jinými. Cítila jsem, že se jedná o mozek pozdější bytosti. Má být jiný než mozek ostatních. Mluvili také o tom, že to bylo správné, že u posledního dítěte téhle ženy nic nepodnikli. Říkali, že tato žena by ještě jednu ztrátu neunesla a pak by už nepodnikla pokus mít děti. Čtyři pokusy se nezdařily.

Oplodněné vajíčko zase vsadili a matka byla dopravena zpět. Pak jsem se spojila s tímto vajíčkem. (…) Viděla jsem zase tu scénu, jak jsem byla vyňata jako dítě. (…) Dopravili mě k nějakému objektu, který vypadal jako běžné , talíře‘, jen plošší, a vyzařoval oranžově rudě světlo. Zdálky člověk vnímá zřejmě jen to světlo a nejasné obrysy objektu, které působily kovově. Vzali mě dovnitř, položili na stříbrné lehátko a vyšetřovali. Nic nebolelo. (…) Pak jsem byla dopravena zase do kočárku.

Od té doby jsem věděla, že mě každý rok jednou vzali, fyzicky, aby mě přesně vyšetřili. Pokaždé odebrali krev a zhotovovali klony, ti ale všichni nějak zemřeli. (…) Chtěli vytvořit zkřížení, která by vykazovala obě kvality; jednak fyzické tělo, přizpůsobené této planetě, a za druhé nádobu pro jejich dalece pokročilého ducha. To ale nešlo najednou, ta stvoření zmírala jako mouchy. Tak to dělali ve dvou stupních, nejprve další zdokonalení člověka, a pak vzali tyhle už ne opravdové lidi, a s těmi mohli vytvořit smíšenou rasu.

Ačkoliv i tam se mnohé nezdařilo a velmi mnoho dětí zemřelo. Především ale, protože děťátkům nedokázali dát lásku, kterou potřebují k tomu, aby mohla prospívat. Pak přešli k tomu, že brali lidi, kteří měli děti chovat, hladit, kojit a podobně. Teď už se to daří lépe. “ Únos jedné ženy Šedými pozoroval 30.11.1989 dokonce generální tajemník Spojených národů Perez deCuellar společně se dvěma bezpečnostními úředníky na cestě limuzínou ke stanovišti vrtulníku. Když motor limuzíny vynechal a nefungovala ani vysílačka a telefon, bezpečnostní úředníci vystoupili.

Nad jedním činžákem objevili rudo-oranžově svítící objekt. DeCuellar, který také vystoupil, pak pozoroval, jak se z jednoho okna vznášela malá, šedá bytost, následovaná ženou v noční košili, vznášející se v poloze plodu, a dalšími dvěma cizími bytostmi. Zmizeli v onom svítícím objektu, který se vzdálil. Kdo má za to, že generální tajemník UN si vymýšlí naprosto nevěrohodné vědeckofantastické příběhy, aby na sebe upoutal víc pozornosti, tomu není pomoci. Skutečně se našli další svědkové tohoto neuvěřitelného pozorování, a žena, která byla unesena, se později pokusila dostat se k tomuto „chybějícímu času“ pomocí hypnotických sezení jako tolik jiných lidí, kteří měli pocit, že je v jejich životě něco, na co si nedokážou vzpomenout. Budd Hopkins, který zkoumal stovky takových případů únosu, o tom napsal knihy, načež se stále hlásily tisíce lidí, kteří sami tvrdili, že byli uneseni. Kupodivu vyprávěli mnozí nezávisle na sobě souhlasně o detailech, které ještě vůbec nebyly zveřejněny.

Televizní film „Vetřelci“ líčí takové únosy a hypnotická sezení na základě stovek autentických případů, spisovatel Whitley Strieber zveřejnil knihy „Communion“ a „Transformation“, a jsou spousty dalších knih, které podávají zprávy o nejrůznějších zkušenostech s UFO.

Malí šedí se skutečně pokusili o velmi masivní zásahy do vývoje lidstva, které však ztroskotaly. Pokusů vypěstovat rasu hybridů se vzdali, jelikož jim patrně z jejich dilematu taky nepomohly. Jejich problémem je, že nemají emocionální tělo. To je ale v blízké budoucnosti při přechodu Země do vyšší dimenze absolutně nezbytné. Museli poznat, že veškerá jejich technická převaha nemůže nahradit kvalitu pocitů. Vědí, že jen láska jim umožní přežití. A jejich pokusy se zkřížením s lidmi byly marnými pokusy dostat se k těmtoemocím.

I zásahům pozitivně nakloněných mimozemšťanů patří vděk za to, že veškeré pokusy získat moc nad lidstvem nevedly k úspěchu. Potenciál, který v lidstvu tkví, je zřejmě velmi drahocenný.

I když se to nezdá, u lidí se přece jen projevilo tolik pozitivního vědomí, že náš vývoj je s napětím pozorován v celém vesmíru. Jelikož jsme nakonec i potomci vesmírem putujících ras, mají k nám zvláštní vztah a podporují náš vývoj ze všech sil. Nejdramatičtější a nejkritičtější situace už lidstvo přestálo.

V knize „Vorbereitung auf den Kontakt“ („Příprava na kontakt“) z nakladatelství 2001 jsou mediální poselství Plejáďanů, která objasňují, že kontakt s mimozemšťany bude pravděpodobně sotva probíhat tak, jak si myslíme, tzn. že přistane UFO, vystoupí z něj mimozemšťan a podá nám ruku. Neboť to, co vnímáme jako realitu, je jen malý výsek spektra, na němž k takovým kontaktům může docházet.

Naši vědci rozlišují různé frekvence mozkových vln, které představují stavy našeho vědomí. Stav beta je stav běžného bdělého vědomí.

Pak je stav alfa, když sníme v bdělém stavu, řídíme auto nebo meditujeme, zkrátka tehdy, když se nesoustředíme na své vjemy, nýbrž prostě se „uvolníme“. Ve stavu spánku je v mozku nejsilnější podíl vln delta. A obvykle krátce před usnutím je stav vln theta. Jsme ještě bdělí, ale někdy už máme prchavé vize „odněkud“. Většinou přitom usneme nebo zase procitneme, načež samozřejmě tento stav s velkou pravděpodobností zmizí.

Tato frekvence theta se dnes používá moderními metodami „Soft-Learning“, kde nás jeden přístroj pomocí optických nebo akustických signálů uvede do uvolněného stavu, kde se pak učíme např. cizí řeči ne pomocí mentálního úsilí, nýbrž takříkajíc norimberským trychtýřem“.

Zatímco jsme v tomto stavu, látka skutečně vstupuje za obejití rozumu přímo do našeho ducha a jazyk se pak učíme intuitivně jako děti.

Tyto stavy vědomí jsou pro nás všeobecně navzájem oddělené. Tzn. že když spíme, můžeme prožívat opravdu intenzivní sny, ale jakmile procitneme, většinou rychle zmizí. Frekvenci theta zažíváme jen krátké okamžiky před „odposloucháváním matrace“.

Pro většinu výše vyvinutých mimozemšťanů, kteří už nejsou doma ve třetí dimenzi, nýbrž ve čtvrté a páté, toto oddělení stavů vědomí neexistuje. Pro nás nejběžnější frekvence beta v bdělém stavuje velmi úzká a pro ně spíše neobvyklá. Proto mají problémy s tím, kontaktovat nás v tomto stavu, jelikož ho dokážou jen stěží dosáhnout. Na frekvenci delta se jim to daří mnohem snadněji, a Plejáďané oznámili prostřednictvím médií, která na ně umí nastavit svůj stav vědomí, že asi 90 procent všech lidí už bylo mimozemšťany kontaktováno. Ale právě ve stavu, v němž nejsme při vědomí. Když se probudíme, už jsme na intergalaktickou schůzku zapomněli nebo ji odbudeme jako podivný sen.

Další důvod, proč si na kontakty nevzpomínáme, je podle všeho ten, že věci, které nedokážeme zařadit, někde v mozku uložíme, abychom se jimi zabývali později, až je dokážeme lépe chápat. Jak velice se lidské vědomí zdráhá vnímat nové skutečnosti, zažil Magellan, když se svou lodí zakotvil před ostrovem Nové Guiney a pádloval s čluny na pevninu. Domorodci sice dokázali vnímat čluny, jelikož se podobaly jejich kánoím, ale když jim běloši chtěli vysvětlit, že se přes velkou louži přepravili velkou plachetnicí, zjistili s překvapením, že domorodci ji nedokážou vnímat. Ne proto, že by nutně potřebovali vyšetření očního lékaře, nýbrž proto, jelikož v jejich mysli nebylo nic, co by plachetnici odpovídalo. Trvalo dlouho, než chrabří plavci nejprve indiánským šamanům dokázali vysvětlit, co plachetnice je a jak funguje. Stejně tak dlouho trvalo, než šamani zprostředkovali nové vědění svým krajanům.

Když ve 40. letech docházelo houfně k haváriím UFO, především v New Mexiku, ale i jinde, bylo to armádou sice vehementně ututláno, ale utajení bylo možné jen proto, jelikož lidstvo na to nebylo vůbec připraveno. Teprve o roky později se možnost mimo-zemského života v masovém vědomí lidstva rapidně rozšířila. Všude se objevují knihy, videa a filmy, které se snaží vrhnout světlo na realitu UFO. K tomu, že se představa setkání s mimozemským životem pro nás dostala do oblasti vnímatelných možností, možná přispěly i televizní seriály jako „Raumpatrouille“, „Star Trek“ atd. Vědomí většiny lidí dokáže tuto možnost stále víc akceptovat, a tím se blížíme dni, kdy ke kontaktům bude moci docházet otevřeně. Jinými slovy, to, že ilumináti mohli kontakty držet v utajení, bylo možné jen proto, jelikož vědomí lidí na tuto možnost ještě nebylo připraveno.

Od Plejáďanů pocházejí ale i další zarážející výpovědi; malí Šedí, s nimiž americké tajné služby mají patrně smlouvu o technologické výměně za povolení k vyšetřování lidí, měli také problémy s tím, jak zacházet s našimi oddělenými stavy vědomí. Individualizaci jako u nás lidí neznají. Jelikož s námi navazovali kontakt ve svých stavech vědomí, které nejsou tak pěkně rozdělené na vlny alfa, beta a delta, my jsme přitom ale byli buď bdělí nebo jsme spali, docházelo k problémům v dorozumění.

Zprávy o nesčetných únosech Šedými tedy také přispěly k tomu, aby se naše vědomí stalo pružnějším. Namísto abychom viděli jen Magellanovy čluny, dokážeme si teď představit i větší, větrem poháněná zdokonalení našich kánoí. Strach z experimentů Šedých by nám tedy neměl kazit chuť ke kontaktu. Možná, že jsme teprve minulý týden klábosili s Plejáďanem nebo s někým ze Síria a jednou si na to dokážeme vědomě vzpomenout.

Plejáďané a další E. T. si velice přejí mít s námi vědomý kontakt, ale dokud lidstvo nebude skutečně připraveno, nedojde k otevřené výměně. A když už máme potíže domluvit se s Dánem nebo Kurdem, jak snadný bude asi kontakt s bytostí z jiného světa?

Stav theta našich mozkových vln je trik, s nímž můžeme vědomý kontakt učinit pravděpodobnější. Neboť snít a být zároveň při vědomí je značně obtížné. V krátké fázi usínání jsme však otevřeni vnímání jiných rovin, na nichž s námi E. T. mohou rozmlouvat. Jak už jsme řekli, existují přístroje, které tento stav theta dokážou úmyslně navodit. Mohou napomoci odstranit odtržení našich stavů vědomí. Můžeme se stát pružnějšími ohledně přechodu z bdělého stavu do mezidimenzionálního stavu theta. Mohou nám pomoci meditace a samozřejmě i naše denní sny a vize, jak potřásáme rukou mimozemšťanovi.

Aboriginové a mnoho indiánských kmenů mají kontakty s mimozemšťany, protože pro ně je „stav vědomého snění“ samozřejmější než pro nás pozemšťany západního ražení.

Plejáďané tvrdí, že jsou zde, aby konali „karmickou práci“. Před dávnými, dávnými časy tu už byli a hráli si na bohy. Dnes musejí jejich potomci zase napravit, co staří zkazili. Ale i my jim musíme vyjít vstříc. Dokud ještě věříme na tyto bohy, kteří před námi vysílají ohnivý sloup, zbytečně kontakt pro obě strany ztěžujeme. Pokud na ně ještě nahlížíme jako na cosi vyššího, co o nás může rozhodovat, co nás má odsud dostat, zůstane to problematické. Pokud tato představa o „bozích z vesmíru“ ještě dřímá v nevědomí a při komunikaci na vlnách delta „do toho skáče“, nemůžeme se vydat na jejich rovinu.

Nechtějí před nás už předstupovat jako „nadlidé“. Pokud chceme zaujmout své místo v intergalaktické federaci, musíme se s nimi setkávat sebevědomě. Říkají také, že stále více chápeme souvislosti samozvaných bohů a proto budeme brzy zralí pro otevřený kontakt.

Kdo se handrkuje s osudem, protože u něj ještě nezaklepal na dveře mimozemšťan, by možná mohl využít možností, daných v běžné sféře vnímání. Delfíni a velryby mají vysoce vyvinuté vědomí, které není za naším a mimozemským v ničem pozadu. Existují zprávy o lidech, kteří v delfínáriu najednou začali zpívat, načež delfíni přišli, zbožně naslouchali a lidé propukli v pláč kvůli krátkému vjemu opravdového spojení s těmito láskyplnými a citlivými zvířaty. Ten, kdo takový zážitek považuje za citlivůstkářství, není jistě ještě zralý pro vědomý kontakt s bytostmi od jiných hvězd.

Dokud analyzujeme snímky UFO, zhotovujeme statistiky o četnosti pozorování a pozorovatelům UFO předhazujeme, že lžou z touhy po zisku a chtějí se vytahovat, nebudeme schopni poznat realitu UFO. Neboť to není záležitost intelektuálního dokazování, nýbrž vnímání.

Doporučeníhodná kniha s názvem „E. T. 101″ vyšla v nakladatelství 2001. Osvěžujícím veselým a humorným způsobem se prezentuje jako návod k použití pro Zemi. Podle ní mnozí z lidí, kteří se narodili po válce, sem přišli z jiných světů, aby na Zemi naplnili zvláštní poslání. Když s vynálezem atomové bomby nastalo nebezpečí jaderného zničení země, chtěli mimozemšťané odevšad lidstvo před touto hrozbou ochránit. Přímý zásah zvenčí však podle vesmírných zákonů není dovolen. Pokud by však o pomoc zvenčí lidé ze Země požádali, bylo by to možné. Bytosti, které by se inkarnovaly na Zemi a samy by poznaly tamější život, aby pak pracovaly jako jakýsi podzemní odboj, by měly právo zasáhnout do nebezpečného vývoje a žádat o podporu. Po válce se tedy „ročníky silné porodnosti“ zčásti odůvodňují tím, že dobrovolníci ze všech částí vesmíru projevili ochotu podpořit Zemi ve zvlášť nebezpečné době. Inkarnace je však spojena se ztrátou vědomé vzpomínky na to, odkud člověk přichází. Proto byla pro bojovníky světla v třírozměrné formě dodána tato příručka.

V ní se dočteme zhruba toto: dosud jste se možná dovedli smířit ctím, že se nacházíte v krajně dysfunkčním světě, kde se vaše schopnosti potlačují a vůbec všechno je pořádně zmatené. Vaší úlohou je během prvních desetiletí na této planetě perfektně se maskovat, aby pozemšťané věřili, že jste jedni z nich. To může vést k tomu, že sami uvěříte, že jste pozemšťané. To je dobré pro vaše maskování, ale nebezpečné pro vaše poslání.

Neboť úlohu pomoci Zemi jste dostali v jiné inkarnaci a proto při novém vtělení nejprve zapomenete většinu toho, co jste věděli. A to, na co jste si možná jako děti ještě dokázali vzpomenout, to vám vaši pozemští rodiče pak výchovou odňali. Přesto jste zřejmě měli velmi často pocit, že ve vašem životě něco probíhá špatně, že takový potrhlý svět může být jen špatný vtip. Bohužel není. Ale žádné strachy, jste vycvičeni k tomu, abyste tento svět změnili. To, že tenhle svět je potrhlý, může rozpoznat jen někdo, kdo zná jiné světy a proto může srovnávat. Ale přesto tento život zřejmě milujete. Milujete život a vážíte si ho, bez ohledu na to, jak praštěný vám připadá.

Země podala žádost o přijetí do galaktické federace. Jelikož vlády planety však stále ještě odmítají uznat jinak samozřejmé mravní zásady, jako např. říkat obyvatelstvu bezpodmínečně pravdu, je zapotřebí místního nasazení agentů, připravujících přijetí do galaktické federace.

Je však nejvyšší čas, abyste se na své poslání znovu upamatovali, jelikož vbrzku dojde ke .kontaktům. Vlády této planety se pokusí nahnat lidem strach z mimozemské invaze. Jako jedni z nás však víte, že většina mimozemských inteligencí může být pouze mírumilovnější než většina vlád na Zemi. Část vašeho poslání tedy bude spočívat vtom, uklidnit lidi ve vašem okolí, že nehrozí nebezpečí invaze mimozemšťanů. Neboť ta už dávno začala. Jste tady, a s vámi tisíce dalších bytostí ze všech možných částí vesmíru.

1. T. 101 je kniha, která odzbrojujícím způsobem věci přesně vystihuje, aniž by však naháněla strach nebo někomu přisuzovala vinu.

Může být, že lidstvo se má pomalu připravovat na Amiens, neboť dokonce v Bild-Zeitung stálo 23. srpna 1996 ve zprávě o „UFO na Měsíci“, že astronauti byli při svých letech často doprovázeni UFO a že při přistání na Měsíci nalezli mimozemské stavby, pročež jim pozemní stanicí v Houstonu bylo nařízeno mlčet. (Respektive hovory o pozorováních se zřejmě vedly dále na tajném kanálu.) Pro neznámé objekty se smluvil kód „Santa Claus“. Kdo věří na vánoční stromeček? Nuže, jelikož o něm astronauti pěkně pravidelně vysílají éterem, bude asi existovat.

V knize „Wir entdeckten auBerirdische Basen auf dem Mond“ („Objevili jsme na Měsíci mimozemské základny“) se najde spousta fotografií s podivnými objekty na Měsíci. Dokonce astronomové na Zemi pozorovali svými dalekohledy často na Měsíci záblesky, oblaka a objekty, které tam jednou jsou a pak zase ne.

Je zajímavé, že několik vysokých spolupracovníků NASA odstoupilo přímo po přistání na Měsíci z funkce. Proč dělat něco takového v hodině největšího triumfu? Je možné, že nedokázali srovnat se svým svědomím ututlání neuvěřitelných pozorování skupiny, která přistála na Měsíci.

Nuže, v těchto dnech se zdá, že se v hromadných sdělovacích prostředcích objevuje stále víc materiálu, který byl dříve potlačován. NASA sice pořád ještě tvrdí, že nedávno zveřejněné záběry světelných jevů na Měsíci souvisejí jen s ledovými krystaly. Pak si ale musíme klást otázku, proč se záběry držely celá léta v tajnosti.

Jelikož na Bild-Zeitung lze pohlížet jako na jeden z hlavních německých sdělovacích prostředků spiklenců, lze vycházet z toho, že o tom máme vědět. V každém případě je myslitelné, že musí věci pomalu odhalovat, jelikož to jinak udělají mimozemšťané. I téměř současně zveřejněný objev NASA zkamenělých biologických forem na horninách z Marsu má asi lidi připravit na existenci života mimo Zemi. Vysvětlení, jak se hornina měla dostat na Zemi, je víc než pochybné.

Drama na Zemi je jen částí velké galaktické hry. Různá vesmírná uskupení se pokoušejí získat na Zemi vliv. Konflikt Sirius/Orion zuří už po tisíciletí. Mars a Merkur měly zažít velké nukleární katastrofy, a planeta Meldek údajně explodovala a tvoří dnes řetězec asteroidů. Z planet v Plejádách, v souhvězdí Orionu a jiných systémech se staly radioaktivní pouštní planety. I na Zemi už mělo v posledních 13 000 letech dojít ke dvěma nukleárním válkám, jimž zřejmě vděčíme za pár velkých pouštních oblastí. Skupina Orionu, která má z velké části negativní úmysly, pracuje údajně spolu s tajnými vládními skupinami Země na získání moci nad lidmi. Přitom používají ultratajné projekty k myšlenkové kontrole, přes elektromagnetické metody, drogy a jiné možnosti, dokonce cesty v čase a manipulace času. (Projekty MK-Ultra, HAARP, Phenix, Rainbow, Styx atd. atd.) Nedochází jen k únosům mimozemšťany, nýbrž i pozemskými tajnými skupinami, které se rovněž snaží získat kontrolu nad unesenými prostřednictvím implantátů.

Zřejmě není jednoduché zotročit skutečně pozitivní vědomí. Jinak by to už dávno udělali. Negativní mimozemšťané jsou též potíráni bytostmi s pozitivním postojem, které respektují svobodný vývoj civilizací.

Podle informací AI Bialeka, který se zúčastnil projektu Montauk, byl na Marsu obranný systém, zřízený Marťany, kteří vymřeli již před více než 10000 lety, a který velmi účinně zaštiťoval sluneční systém proti vetřelcům zvenčí. Bohužel bylo prý toto zařízení v průběhu projektu Montauk vypojeno, takže v příští době se u nás začaly hromadně objevovat různé skupiny mimozemšťanů. Kromě Šedých, orionské skupiny a Plejáďanů se udávají Leveroni, Antares skupina K (Kondraskin), plazovití Draco, humanoidní Nordics a mnoho jiných.

V UFO-scéně koluje mnoho zcela neuvěřitelných informací. Přesto stojí za úvahu, že právě nejneuvěřitelnější informace mohou člověka dostat do nebezpečí, pokusí-li se je předávat. Je důležité naučit se rozlišovat, zda je něco pravdivé, přičemž rozum lze vždy oklamat. Intuitivní možnost rozlišování cítěním jsme během vývoje ztratili, neboť naše výchova je zaměřena jen na podporu racionálního myšlení, a tak ji musíme zase pomalu trénovat, pokud nechceme být dál manipulováni lžemi..

Dobrým příkladem naprosto odmítavé reakce, když se narazí na věci, které zcela odporují všemu, co se člověk naučil a o čem se domnívá, že to ví, je tvrzení některých přesvědčených, že Země nemá žhavé jádro, nýbrž že je dutá a že na severním a jižním pólu existují otvory. Velmi mnoho materiálu se k tomu najde v časopise ZeitenSchrift č. 1, k tématu byla ale napsána i řada knih.

Doklady pro teorii „dutého světa“ jsou četné zprávy lidí z celého světa, kteří už byli v nitru Země.

Spousta jeskyň na celém světě má vést do nitra Země, a dokonce jeden vysoký US-důstojník, totiž admirál Byrd, měl při přeletu přes severní pól neuvěřitelný zážitek, že najednou vletěl do Země otvory, které se údajně na pólech nacházejí, a byl tam přivítán létajícími disky, které ho doprovodily k přistávací ploše v nitru Země. Tam poznal vysoce vyvinuté a mírumilovné lidi, kteří byli znepokojeni jaderným vývojem lidstva. Jelikož zemský obal je jen asi 600 kilometrů silný, byly by podzemní atomové testy pro Zemi velkým nebezpečím. Vnitru Země je ústřední Slunce, které osvětluje zevnitř konkávní povrch. Admirál Byrd podal po návratu US-vládě zprávu o obavách „vnitrozemšťanů“, o čemž se samozřejmě na veřejnosti nikdo nic nedozvěděl.

Později se pod jeho vedením konala expedice k jižnímu pólu. Měl k dispozici letadlovou loď, spoustu válečných lodí a letadel a 5000 mužů. Bez úspěchu se musela US-jednotka se silnými ztrátami stáhnout. Co se na chladném jižním pólu stalo, je ultratajné.

To všechno je zcela neuvěřitelné, jelikož se přece ví, jak naše Země vypadá. Známe obrázky z vesmíru a na nich nejsou vidět žádné obrovské otvory na severním a jižním pólu. Nechci teorii dutého světa propagovat, přesto existuje pár pozoruhodností, které naším normálním obrazem o světě nelze vysvětlit. Tak hlásí polární badatelé stále znovu, že je tepleji, když se člověk blíží pólu. Existují i druhy ptáků, kteří v zimě táhnou na sever místo na teplejší jih.

Polární záře by se dala vysvětlit září vnitřního Slunce. Objevy severního pólu Scottem a Pearym nebyly později vědou uznány. Kdyby souhlasilo Scottovo tvrzení, že dosáhl severního pólu, musel by si razit denně cestu 25 mil neschůdným ledem. Nemožné, tvrdí odborníci. Také se vtírá otázka, proč existují mořská proudění, která plynou k severnímu pólu, ale nikudy nazpět, a která přicházejí od jižního pólu, aniž by bylo známo, odkud přicházejí. Zvláštní je i toto: ve „Space Night“ bavorského televizního vysílače Bayerischer Rundfunk, kde se v noci ukazují celé hodiny záběry Země, se nikdy neukazují záběry pólů.

To, že magnetický severní pól je několik set mil vzdálen od zeměpisného a že není tam, kde by být měl, by mělo stát za zamyšlení. Při analýze fotografií polárních expedicí je zajímavé i toto: fotograf si všimne, že stíny na takových snímcích jsou mnohdy příliš krátké. Na pólech by ale stíny musely být neustále velmi dlouhé, jelikož Slunce tam je vždycky extrémně nízko, jedno v jakou denní dobu. Na póly nemůže Slunce nikdy svítit „seshora“. Přesto existují snímky severního pólu, na nichž lze vidět stíny, které jsou tak krátké jako u tenisového zápasu ve Wimbledonu.

I všechny ostatní planety mají být ostatně duté a mít na pólech otvory. Na obrázcích Marsu a Venuše lze někdy na pólech rozeznat kruhovité světlé plochy. Údajně jsou to zledovatělé polární čepičky. Jenže – Venuše má mít teploty kolem 400 stupňů. Jak by tam měly existovat zledovatělé polární čepičky?

Jak vidno, v tom, co uznáváme jako známé pravdy, jsou často rozpory. Věřit, že celé lidstvo je podváděno o zásadní poznatky podniky pro vesmírné lety, polárními badateli a astronauty, je v tom rozsahu sotva možné. Pokud ale v nitru Země existují výše vyvinuté civilizace, které mají k dispozici UFO a volnou energii (Vril-energii), pak platí pro důvody utajování totéž jako pro ututlání kontaktů s UFO. Třeba se při své příští mezikontinentální cestě zeptáte pilota, jestli už viděl otvory na pólech. Možná obdržíte opravdu zajímavé reakce.

Jelikož tato kapitola byla pro mnohé určitě zneklidňující a strach je pro náš vývoj velmi škodlivý, trochu teď kmitočet zase pozdvihneme. Nedal by se okultní satanský rituál nejlépe rozehnat tím, že by se člověk prostě z plného hrdla rozesmál? A už by bylo kouzlo zlomeno a rituál „v kýblu“.

Následující kapitola je parodií na téma UFO, a má nás zase rozveselit. Neboť když se smějeme, nemůže mít zlo nad námi moc.

Setkání s mimozemšťany je očividně mnoho, ale většina zpráv je příliš nevěrohodná nebo příliš obsažná na to, aby se hodila jako příspěvek do večerních zpráv. Následující setkání však vyniká svou jasností a skutečností, že kontaktovaná osoba, Švýcar „Johnny“ Mittermullerli je velice věrohodný, jelikož je povoláním obchodník s ojetými vozy.

V červenci 1992 si během dálkové jízdy všiml létajícího objektu, který se nejspíš podobal UFO – nenapadlo ho žádné jiné přirovnání – a který se šílenou rychlostí řítil z jihojihozápadního směru, náhle zpomalil a pak dovedně přistál v mezeře na parkování. Zářil všemi barvami, od růžově oranžové k svinibrodské zelené, měl malou báň s okny, za nimiž Mittermullerli rozpoznal postavu s velkýma, tmavýma, šikmýma očima.

V panice se pokusil nastartovat, ale ani startér ani elektrický zapalovač cigaret nereagovaly. Tiché bzučení, které UFO šířilo, utichlo. Otevřel se poklop a vystoupila humanoidní postava. Byla velká, štíhlá, měla dlouhé světlé vlasy a Mittermůllerlimu připadala nadpozemsky krásná. Sundala sluneční brýle, krátce se rozhlédla a pak se pružným krokem blížila k němu.

„Nazdárek!“ řekl cizinec. „No, jak se ti to líbí?“

Mittermullerli, který přesně nevěděl, čeho se otázka týká, se chtěl zeptat, čeho se otázka týká, byl však ihned přerušen. „Pěkný stroj, že? Udělá snadno svých 350 x 1023,“ přičemž nebylo jasné, k čemu se číslo vztahuje. „Zesílené prahy, tónované stěrače, níž umístěný výfuk, bezpečnostní vak pro stopaře. Fakt nádhera!“

Mittermullerli byl příliš zmaten na to, aby mohl klást rozumné otázky. „Jste, hm, přicházíte? Hm kde…?“ „Můžeš mi klidně tykat. Jmenuji se Atan Mitsubashi Bez Omnec. Ale přátelé mi říkají prostě Mtprxyludsw.“ Mittermullerli jen polkl.

„Tedy teď zrovna přicházím z Titanová měsíce Jupiteru, ale vyrůstal jsem na Klwpsxsotl,“ řekl. „To je hned za Ftsnlotl.“

Mittermullerli se mezitím zase vzchopil a poznal, že to je jedinečná šance navázat kontakt s vyšší inteligencí. „Můžete… hm, můžeš mi říct pár spirituálních věcí, tím myslím o Bohu, smyslu života nebo číslech ve sportce na příští tah?“

„Vypadám snad jako filozof nebo co?“ opáčil Mtprxyludsw. „No, vždyť je přece tolik knížek o mimozemšťanech.“ „Ach, ty myslíš ,Stopařův průvodce galaxii“? Člověče, ten chlápek byl naprosto zhulenej. A ostatně tam nestojí o moc víc duchovního, než zeje všechno chaos a že by člověk s sebou měl mít pokud možno ručník.“

„Já ale myslel spíš Plejáďany nebo tak…“ „Pch! Ti opravdu nemají žádný plán. Myslí si, že váš největší problém je přelidnění. Přitom je vaše planeta jenom trošku malá.“ Srdečně se zasmál. „Ne, ne! Dělají jako by věděli jak vyřešit problémy na Zemi; přestat s ničením životního prostředí a s válkami, rozvinout vyšší vědomí, kontrolu porodnosti a tak. Něco takového si opravdu dokáže vymyslet každý.“

„Jak to, že s námi vlastně nenavážete kontakt oficiálně?“ „No, někteří to fakt zkusili. Ale pak je celé měsíce vyslýchala CIA a museli vést pitomé hovory s lidmi, kteří si myslí, že modré kravaty s pečetí prezidenta nějaké banánové velmoci jsou elegantní. Většina z nich by byla dodnes ještě v zajetí, kdyby se nedokázali teleportovat nebo procházet zdmi. Koho by to bavilo? Kromě toho, co tady? Vždyť tady nedostaneš ani sklenici čisté vody.“ , Ale proč jste, hm proč jsi potom tady?“ „Just for fun! Je to vždycky sranda, jak se lidi k smrti vyděsí, když vidí takovouhle mísu, snaží se fotografovat, ale samým vzrušením se jim všechno rozmaže. No jo, sem tam si dopřeju to potěšení sbalit pár pěkných životních proudů. Je vlastně ještě tahle mediální skupina v Moosbachu?“ „Nemám ponětí.“

„Člověče, ti měli ve skupině opravdu pár pěknejch koček. Ale to už je nějaká chvilka o té doby, co jsem tu byl naposled. Běží ještě vlastně ten televizní seriál s tím šedovlasým chlápkem v invalidním vozíku?“ „Šéf?“

Cizinec se polekaně rozhlížel. ,kde?“ Ale kromě pár řidičů kamionů na blízkém parkovišti byli sami.

„Člověče, já musím vyrazit. Musím to fáro ještě nechat umýt. Všechen ten hmyz na kupoli je opravdu k zoufání. No jo, bylo to pěkné si s tebou popovídat. Až budeš jednou na naší planetě, tak se zastav.“

Šel k svému UFO, nastoupil, trochu protúroval motory a pak rychle odletěl severozápadním směrem.

Mittermůllerli se v příští době pokusil přesvědčit lidi o skutečnosti svého setkání, ale nikdo, kromě pár týpků z časopisů o UFO, mu nevěnoval pozornost ani důvěru ani nic jiného. Ten, kdo se s ním setká osobně, se však rychle přesvědčí o tom, že tento muž mluví pravdu, nemluvě o tom, že umí vařit opravdu vynikající knedlíky.

Matrix-2001