Věk Vodnáře a 2012

Věk Vodnáře a 2012

Věk Vodnáře a 2012, aneb cykly času

 

Shrnul jsem v tomto textu, k čemu jsem došel v poslední době, co se týče Věku Vodnáře (jaký je cyklus věků, kdy působí duchové času, v čem je specifický Věk Vodnáře) a 2012 (konec a začátek velkého cyklu Slunce, konec jednoho mayského kalendáře).

 

Víra, rozum a vědomí

 

Rád bych teď popsal můj vztah k Věku Vodnáře a podobným hnutím očekávající zásadní změnu v kvalitě života na Zemi. Myšlenka Věku Vodnáře mi přišla jako přirozená, přijal jsem ji a vyjadřovala mé hlubší pocity. Nacházel jsem se ve sladkém období od duchovního procitnutí, čímž jsem se otevřel jiným pohledům na život, přes sladké „dětské“ období víry až po dobu snahy rozumem pochopit zmíněnou myšlenku stejně tak ony jiné pohledy. Ptal jsem se, zda to, co cítím za „Věkem Vodnáře“ se týká mě individuálně, skupiny lidí, a nebo je to skutečně globální záležitostí a „objektivní“ skutečností na planetě Zemi.

 

Jako obvykle u těchto otázek, na místo „a nebo“ se více hodí „a zároveň“. Jsme multidimenziolní bytosti: skutečnost se skládá z mnoha vrstev, u různých skupin bytostí převládá různá kvalita a kvantita vědomí, a tak i co se týče našeho tématu, mnoho různých lidí popisuje mnoho různých věcí, přičemž se často snaží dojít ke své vlastní věci a výlučné pravdě. Vidíte tu úsměvnou povahu lidského života? Nám připadá smrtelně vážná a denní dohadování a nedorozumění ztěžují život.

 

Ale prosím, pochopte, nikoliv že „už“ je čas to pochopit, ale spíše že teď je ta správná doba, teď jsou duchové doby nakloněni k tomu, aby jme pochopili a změnili kvalitu života: jako výsledek existence zákona svobody a existence různých bytostí zde máme jedinečný pohled na život každé bytosti. Tuhle skutečnost je důležité si uvědomit. Nepochopení této skutečnosti lze obrazně i doslova chápat jako babylónské zmatení jazyků: nerozumíme si, nechápeme, mluvíme o jedné jednoduché věci a neshodneme se, v důsledku čehož se oddělujeme. Tak u tématu Věku Vodnáře najdeme řadu vylučujících se tvrzení: příchod věku býka nebo věku vodnáře, anebo se začátek nového věku udává různě od 18. století až po 4. tisíciletí.

 

Naše pohledy jsou odlišné, ale nikoliv v tom smyslu, že by nás oddělovali, naopak nás spojují. Doplňují naši zkušenost, doplňují nás samotné, a podíváte-li se na nás z nadhledu, pak jsou naší součástí. Neboli cesta poznání je pro každou bytost různá, ale jsme jedna rodina bytostí a poznání každé bytosti je pro nás všechny cenné.

 

Všimněme si ještě jedné věci: napsal jsem, že dochází k nedorozumění, když se bavíme o podobných tématech s odlišně smýšlejícím člověkem. Doslova nedo-rozum-ění. Rozum má důležitou úlohu v současné době, nejen v tomto věku a epoše. Má skutečně úlohu: rozum je jedním z mnoha nástrojů poznání, není však jediný. V minulosti jsme jej třeba mohli obejít, dneska je ale pochopení i rozumem součástí našeho úkolu.

 

Na začátku jsem napsal, že jsem prošel obdobím víry, kdy jsem se nadchnul pro věc a prostě ji přijal, pak obdobím rozumu, kdy jsem se snažil pochopit, oč jde. Následuje uvědomění dané věci: cítění a chápání zároveň celou svou bytostí, bytostné přesvědčení, ona nerozumná moudrost. Zjistil jsem, že tuhle posloupnost můžu najít ve svém životě u řady věcí. Jan Zezulka píše o posloupnosti víry, rozumu a vědomí. Rudolf Steiner a antrohoposofové o duši pocitové, duši rozumové a duši vědomé. Anastasia Vladimíra Megreho vždycky prosila, aby pochopil, aby se vlastním rozumem přesvědčil, o tom, co mu říká, neboť to je cesta k bytostnému poznání.

 

Nyní ale k naší otázce: co to „Věk Vodnáře“ pro nás znamená? Začněme u hnutí Nového věku (New Age). Podobně jako v našich individuálních životech, toto hnutí ztělesňuje novou náladu, pocity, energii. Energie je velice koncentrovaný soubor informací. V mnoha směrech už následovníci Nového věku tuto energii rozkódovali, ale co samotné jejich pojmenování a ztotožnění se s nadcházejícím Věkem Vodnáře?

 

Když se jsem u Emila Páleše, který mě svým dílem skutečně nadchnul a zároveň se mi stal oporou při diskusi na vědecké úrovni, setkal s myšlenkou, že Věk Vodnáře nezačíná nyní kolem roku 2 000, nýbrž právě v roce 3 573, pocity se ve mně smísily a jako bych cosi ztratil. Tvrdohlavost bolí, když po čase „ledy povolí“ a vy narazíte. Ale přeci jen jsem cítil, že hnutí Nového věku mělo hlubšího opodstatnění, že mé pocity se týkaly jednoho jevu, zatímco Věk Vodnáře je jevem jiným. Energie se usměrňují a řád se rodí z chaosu.

 

Rok 3 573 jako konec jednoho a začátek dalšího Věku vychází ze starověkého babylónského kalendáře, z něhož vycházel středověký opat Johann Trithemius, jenž popsal vliv sedmi duchů časů, sedmi základních kvalit časů, jako sedm archandělů, jež se v různých cyklech prolínají a v různé míře se stávají duchy času. Jejich vliv doložil i tehdejší historií a na jeho práci navázal Emil Páleš, který v Angelologii dějin obsáhle doložil, jak se duchové času projevovaly v naší historii.

 

Jeden Věk tak zvaný platónský měsíc trvá 2 160 let a je součástí platónského roku o délce 25 920 let. Zemská osa vykoná za toto období polohy precese, obkrouží jednou celý plášť kužele. Ve starověkém Řecku, kdy byla souhvězdí opět pojmenována byla tato jména totožná s názvy znamení. Rozdíl mezi souhvězdími a znameními je jedna z příčin, proč si astronomové a astrologové nerozuměli. A tento rozdíl vnáší zmatek i do tématu Věku Vodnáře. Zároveň je to příklad, jak je potřeba rozumově chápat, nejen a ne jednostranně s důvěrou přijímat.

 

Precese totiž způsobuje pohyb jarního bodu, podle něhož se astronomicky určují polohy hvězd a dalších nebeských objektů. Zatímco ve starém Řecku byl jarní bod v souhvězdí berana a shodoval se s ročním obdobím, které je přiřazeno znamení berana, tak v současnosti se již jarní bod nachází v souhvězdí Ryb a v budoucnosti se přesune do souhvězdí Vodnáře. Ovšem znamení není podmíněno souhvězdím. Vždyť v současnosti jsou lidé ve znamení berana narození v souhvězdí ryb.

 

Shodně s datací babylónského kalendáře se řídí historie, kterou předkládala theosofická a v současnosti nejen anthroposofická bádání, která jsou buď výkladem starých esoterických děl (H. P. Blavatská), nebo doložena metodou jasnovidného zření (Walter Scott-Elliot), anebo jsou vědecky doložena (Shirley Andrews) jako například působení duchů času (Emil Páleš). Podle této datace můžeme sledovat sedm epoch. V každé se nachází sedm kultur. Období jedné kultury je totožné s jedním Věkem, tedy 2 160 lety. V současnosti se nacházíme v páté poatlantské epoše, jíž předcházela epocha Atlantská, Lemurská a první dvě epochy; a v páté kultuře, anglo-sasko-germánská, následující kultura by měla být ve znamení slovanské kultury a předcházející čtyři kultury byly řecko-latinská, egyptsko-babylonsko-chaldejská, perská a první indická.

 

Podle této datace se tedy nacházíme ve Věku Ryb (1 430 až 3 573). Zůstaneme-li ještě u teorie věků, pak jedno objasnění nálady a pocitu „Věku Vodnáře“ vychází z toho, že Věk Vodnáře už nyní existuje, ovšem na astrální a éterické úrovni. Každá bytost, jev a věc, kterou vidíme na materiální úrovni, musí projít vyššími úrovněmi. Tedy stejně jako člověk, který se narodí v daném znamení, tak i věk v daném znamení začíná v určitém období, kdy působení duchů času se „narodí“ i na materiální úrovni.

 

Dneska astrologicky pozorujeme okamžik narození, ovšem podobně lze sledovat okamžik početí a okamžik stvoření, tedy okamžik, kdy se rodiče společně rozhodnout mít dítě, kdy stvoří myšlenku. Nacházíme se ve Věku Ryb, avšak jednou z charakteristik Věku Vodnáře je vědomá činnost. Myslím, že do Věku Vodnáře bychom měli vstoupit vědomě, a tak už nyní na mentální, astrální a postupně na éterické úrovni se nacházíme ve Věku Vodnáře. Chápete, vidíte ten úkol, který se před námi najednou otevírá, tu krásnou pestrost a možnost radosti ze společného tvoření, tvoření Věku Vodnáře? Skutečně se nacházíme před branou do nového světa, světa plného Světla a Lásky, před branami nové civilizace a ráje na Zemi.

 

 

 

Vědomý život

 

Uvědomit si, co dělám, své emoce, jak myslím, na co se soustředím, čemu věnuji svoji energii. Uvědomit si přirozenou povahu bytí, své Já Jsem, duševní rodinu, pozemskou historii, novou civilizaci. Je toho tolik, tolik krásné práce. Jak už to u vývoje bývá: dochází ke kvalitativní změně. Proto duchy času, archanděly nazývám také kvalitami. Nová úroveň kvality je ta síla, kterou pozveme a ona vstoupí do našeho vývoje. Výsledkem jsou vlny radosti a změna. Když s někým mluvím o změnách, ať už co se týče stravování, způsobu života, myšlení a chování, ve školství, v etice v politice i společnosti (dosaďte si své příklady prosím), tak často se dostávám do pozice nereálného člověka, snílka. Ovšem ona Změna je možná jen a pouze s novou kvalitou. Představit si současnou hašteřivou společnost jako vegeteriánskou je absurdní, ovšem společnost, která změnila způsob myšlení k pozitivnímu a tvůrčímu je nejen vegetariánská, ale máme tady i vitariánství (syrová strava), plodovou stravu či stravování se ze světla.

 

Stačí si to představit. Důvěřovat a přesvědčit se o tom. Tím začíná Věk Vodnáře. Respektive abychom byli tentokrát přesní: tímto společně stvoříme Věk Vodnáře. Zanedlouho jej „počneme“, přeneseme na éterickou úroveň a nová civilizace už bude žít v našich srdcích. V roce 3 573 by se tak už „jen“ narodilo dítě. Vždyť i narození dítěte je „začátek“ jen z určitého pohledu. Tomuto začátku předcházel začátek života na Zemi (9 měsíců v těle matky a mysli otce). Narození je začátek života ve vlastním těle, ale bude ho následovat začátek života ve vlastním emocionálním, když skončí závislost na rodičích, a myšlenkovém tělem, když si uvědomí svoji duchovní podstatu. Vidíte to množství začátků a konců? Dneska se mluví o konci mayského kalendáře, ale Mayové měli celou soustavu kalendářů a čas chápali zejména cyklicky, takže lze mluvit spíše o konci jednoho a začátku jiného cyklu.

 

Konečně se dostávám k dalšímu a hlubšímu objasnění nálady a pocitů „Věku Vodnáře“. V současnosti lze tyto nálady a pocity spojit se vzestupem, transformací, příchodem nové civilizace, začínající existenci společnosti uvnitř společnosti, totiž lidí, kteří žijí ve starém světě a tvoří již nový svět: jinak myslí, jinak se chovají, mají jiný způsob života. Dneska je ale i evidentní proměna Země. Globální oteplování, změna klimatu, přírodní katastrofy, změna frekvence a vibrace Země. Geomantik Marko Pogačnik pozoruje „starou Zemi“ a „novou Zemi“ na éterné úrovni od roku 1998.

 

Od harmonické konvergence (sbližování) v srpnu 1987 do konce jednoho z mayských kalendářů v zimním Slunovratu 2012 se nachází podle Galaktického výzkumného institutu (Galactic Research Institude) dva menší cykly (od 1987 do 1997, od 1997 do 2012). Konec prvního je označen jako posun mysli, změna myšlení, v roce 1997. V roce 2005 byl vrchol druhého cyklu, v jeho průběhu dochází ke změně ve stavu biosféry a noosféry.

 

O noosféře začali ve 20. století mluvit francouzský náboženský myslitel a vědec P. T. de Chardin a ruský vědec V. I. Vernadskij. Dneska víme, že myšlenka je materiální. Myšlenka a emoce jsou svébytné na úrovni, kterou jsme dosud jen tušili. Od některých myšlenek se potřebujeme „očistit“, jiné emoce považujeme za „nízké“. Myšlenka a emoce mají svoji vibraci a frekvenci, projevují se na našem těle, v našem životě, avšak i z pohledu lidstva mají svůj dopad. Noosféra je tak prostor, myšlenkový obal naší Země, jíž jsme součástí, a jejž nabíjíme pozitivní a tvůrčí energií či v různé míře negativní a ničivou energií.

 

Immanuel Velikovsky dokázal, že v polovině 3. tisíciletí před Kristem a v polovině 8. století se Země dostala do kontaktu s jinou planetou. Důsledkem byly celosvětové katastrofy, zaznamenané v legendách a mýtech různých národů na celém světě (pro evropskou je asi nejznámější příběh Noemovy archy, příběh o Potopě; a pak popisy starozákonních proroků). Ovšem jádrem těchto mýtů byla reálná fakta popisující historii. V minulosti proběhla těchto katastrof celá řada a lidstvo má nejspíš hluboko v podvědomí tyto události uložené.

 

To může mít za důsledek chápání konce mayského kalendáře jako konce světa v negativním a ničivém důsledku. „Konec světa“ zažíváme dennodenně, vždyť každý cyklus je určitým světem. Chápu tedy proroctví různých národů z celého světa, která se vztahují na rok 2012, jako na vzpomínku z minulosti, kdy k podobným těmto katastrofám došlo. Dneska tomu tak být nemusí, (ale může!) neboť už se probouzí stále více duší, kteří si začínají uvědomovat sílu své mysli, emocí a začínají žít vědomě. A tito lidé rozhodují, zda kvalitativní posun, Změna, proběhne.

 

 

 

2012

 

2012 označuje rok, jev i nové paradigma. Slunovrat 2012 představuje konec mayského kalendáře, konec jednoho a začátek jiného cyklu. Někdy je toto období spojené s platónským cyklem 26 000 let, ale myslím, že se tím spojují dva odlišné cykly či dvě odlišné úrovně vnímání času. Mayský kalendář představuje velký sluneční cyklus.

 

Cyklus Věků v rámci platónského roku, tedy cyklus působení duchů času jsme již popsali. Současný mayský kalendář začal 3113 před Kristem a končí roku 2012. Tento Velký cyklus trvá 5125 let. Maurice Cotterell zjistil souvislost mezi mayským číslem 1 366 560, představující počet dní, souvisejících s celou řadu cyklů, a číslem 1 366 040, počtem dní časové periody Slunce odpovídající „změnám polarity magnetického pole Slunce a posunům deformované neutrální vrstvy“ (s. 53). Mayský kalendář tedy představuje velký sluneční cyklus.

 

Tímto jsem dostal tolik touženou odpověď na moji otázku. Kromě Věku Vodnáře, který na materiální úrovni začne roku 3 573, tak v současnosti probíhá konec a začátek dalšího cyklu, spojeného se s Slunovratem roku 2012.

 

Co teď s tím? Jak s takovou informací naložit? Přirovnal bych to k zimním Slunovratům. O zimním Slunovratu k Zemi opět (další cyklus) směřují životodárné energie. Na vyšších úrovních jsou patrné okamžitě, na materiální úrovni o několik měsíců později, kdy lidé spojení s přírodou s radostí sází semínka do půdy. O Slunovratu lze sázet duchovní semínka.

 

Je zde ale řada dalších aspektů, proč je dobré, uvědomit si pozadí 2012. Každý den, každý okamžik našeho života každý člověk na celé Zemi je zdrojem myšlenek, prochází jím emoce a projevuje se určitým způsobem života. Je to množství energie, která ve výsledku spolu-určuje vývoj Země. Respektive pomocí této energie my lidé spolu-určujeme. Vědomě či podvědomě? Jestliže podvědomě, tak směřuje energie tvůrčím a pozitivním směrem? Jestliže ne, tak proč? Jaký to má smysl? A co tím a kdo tím co zamýšlí?

 

Je na čase – duchové času jsou nakloněni – abychom si začali uvědomovat tyto souvislosti a začali žít vědomě. Změny klimatu: lidstvo zásadním způsobem poškodilo životní prostředí Země a je potřeba je obnovit, zároveň ale dochází k proměně Země, Země vzestupuje a vyvíjí se, což se projevuje přírodními katastrofy a též změnami klimatu. Společenské a politické problémy: starý svět je nahrazován novým světem – systém, způsob života a myšlení jsou nahrazovány, a kdo na starém ulpí, má pocit, že „umírá“, že „končí“, že se něco „hroutí“, natož kdo je se starým ztotožněný. Je potřeba vzestoupit, vzkřísit se, přijmout Kristovo vědomí.

 

Kristovo vědomí je začátek. Je na čase přijmout život Původních Pramenů. Začínáme si opět hrát, začínáme se vyvíjet. Po dlouhých cyklech a období tmy, přichází období Světla a Lásky, přichází nový cyklus. Víte o tom, že existuje přirozenost, pravidelná, rozumná a naplňující – a že tahle přirozenost může být námi ztělesněna například novým kalendářem 13ti měsíčním a 28 denním? Víte o tom, že Příroda je schopna vším potřebným člověka zaopatřit? Víte o tom, že jídlo bylo zamýšleno jako občasná radost? O tom, že přirozeným stavem člověka byla bytostná blaženost? Uvědomme si, že staré se nevrátí a nové přichází. Klíčem k nové civilizaci je vědomí.

 

Například mozek využíváme z 5 až 10 %, zatímco Albert Einstein jej využíval z 5 až 20 %. Můžeme využít 100 %. Na kolik využíváme své srdce? Své další orgány – nástroje? A to mluvíme jen o našem hmotném těle. Máme dalších sedm jemnohmotných (v souladu se sedmi čakrami). Nyní se otvírá dalších pět „duchovních“ těl, čaker, další šroubovice DNA a další úrovně jsou před námi. Ano, je to docela absurdní představa a můj starý způsob myšlení se tomu směje, ale je naplněný radostí, protože přicházející způsob myšlení už to chápe a raduje se z nového tvoření, z nové hry, z nového tance života, z nové hudby, co zní z dálky.

 

Začínám brát věci stále více „doslova“, totiž plně vědomě. Co říká doslova věta „je na čase – duchové času nám jsou nakloněni“? Není to přirovnání, je to doslovné. Bytosti podobné nám, na jiných úrovních plných Světla, tedy archandělé – duchové času, tvoří stále silněji a silněji energie své kvality. Anděl, řecké angelos, znamená posel, a poslové světla jsou nejen nad námi, ale i mezi námi.

 

Patří k přirozenosti, že v zimě se více oblékáme nebo že na jaře sázíme. řídíme se cykly, jichž je ale celá řada. Cykly individuální bytosti, rodinné, rodové, společenské, místní, regionální, národní, zemské, Zemské, denní, měsíční, Sluneční, Sluneční soustavy, Galaktické, Vesmírné, Stvoření. Vědomí se rozšiřuje i co se týče vnímání cyklů. Chápu 2012 jako začátek nového cyklu, jenž je uvnitř dalších cyklů, mezi nimiž je cyklus Věků, v němž se my lidé právě připravujeme vědomě spolu-stvořit Věk Vodnáře. Přijměme ale nejdříve Věk Ryb a jeho Vědomí Krista, díky němuž můžeme jít dál.

 

 

.

 

BLAVATSKÁ, Helena Petrovna. Kniha Dzyan. Dobra: Praha 2006. ISBN 90-86459-53-5. (Online na grimoar.cz.)

 

COTTERELL, Maurice. GILBERT, Adrian. Mayská proroctví. Pragma: Praha 1997. ISBN 80-7205-365-5. (Recenze knihy od Milana Tůmy.)

 

PÁLEŠ, Emil. Angelológia dejín: paralelné a periodické javy v dejinách. Bratislava: Sophia 2001. ISBN 80-968045-4-5. (Viz na sophia.sk/ volné články a časopis.)

 

POGAČNIK, Marko. Proměny Země a osud lidstva. Alman: Brno 2003. ISBN 80-86766-00-4.

 

SCOTT-ELLIOT, Walter. Atlantida a Ztracená Lemurie. Aurora: Praha 1997. ISBN 80-85974-19-3.
SHIRLEY, Andrews. Atlantida. Pragma: Praha 2004. ISBN 80-7205-966-1.

 

VELIKOVSKY, Immanuel. Světy v kolizi. Práce: Praha 1993. ISBN 80-208-0284-3.

 

ZEZULKA, Jan. Bytí: životní filosofie. Dimenze 2 + 2: Praha 2000. ISBN 80-85238-33-0.

 

 

(c)2007 David Šeterle

 

Převzato: http://www.cestydusi.cz

 

 

 

 

 

 

Kráčení mezi dvěma světy, aneb kruh se uzavírá 21.prosince 2012

 

 

 

Stále přemýšlím, co se stane a co se bude dít za pár let. Dovedete si představit, že se náhle změní svět? Naše představy o nás samotných – co jsme vlastně zač – se v následujících letech změní a to obrovským způsobem. Všichni společně představujeme jednoho ducha, který se skládá z šesti miliard duší. Nadšení, které v sobě cítíme, nás může posunout směrem vpřed. Stále více si uvědomujeme jednu skutečnost – že jsme multidimenzionální bytosti. Pro nás je velmi důležité, abychom se postupně zbavovali pocitu, že jsme oběti. Také je dobré vědět, že se postupně budeme stěhovat – přemísťovat na místo síly. Před časem napsal Jose Arguelles, který je vzdálený příbuzný indiánského kmene Mayů, knihu „Kalendář Mayů. Tento kalendář byl funkční mnoho tisíc let, ale v tomto období končí.V něm se můžeme dočíst, že léta 1987 – 2012 se nacházejí v období nazývaným „mezi dvěma světy“, které „nikomu nepatří“. Způsob, jak se chováme a budeme chovat, má velký vliv na to, čím se v budoucnu staneme.

 

 

 

Vědci tvrdí, že lidstvo působí na této zemi 3,5 miliónů let. Otázka je, jak se dále můžeme vyvíjet. Nejsme stejná rasa, která se nacházela před mnoha miliony let před námi. Nemám na mysli rasu, jak ji chápeme dnes, černoši, běloši atd., ale prvopočáteční – kořenovou rasu. Snažíme se překonávat a překonáváme těžkosti a potýkáme se stejnými problémy, s jakými se potýkaly rasy (prvopočáteční). před námi.

 

Když se blíže podíváme na civilizaci Mayů, zjistíme, že tato civilizace byla v určitém období velkou říší, takovou jako měli Inkové. Do dnešní doby nebyli archeologové schopni objevit těla této civilizace, která představovala stovky tisíc lidí. Je to proto, že celá tato populace přešla do vyšších frekvencí (vibrací), protože se svými vibracemi už nemohla žít ve fyzickém světě. Dá se říci, že se současné lidstvo stále nachází v dětských letech, popřípadě v období puberty. Toto období se dá přirovnat navštěvování prvního stupně základní školy, kde šikanování je běžným jevem, kde silnější využívají slabších jedinců. Když se podíváme na současnou situaci ve světě, vidíme stále takové šikanování na politické scéně větších států vůči menším.

 

Tyto situace jsou příklady ze života v dualitě, nebo v polaritě. Nejde nevyhnutelně o špatnou věc, protože tato situace nám dává určité možnosti. Kdyby se hned nebo například zítra svět změnil na jedno úžasné místo, ztratili bychom možnost dále růst. Tak jsme tu nyní my, kteří se nacházíme na tomto velmi zvláštním místě – v období, které indiáni nazývají „kráčení mezi dvěma světy“.

 

Co to znamená? Znamená to, že končí období třetí dimenze a otevírá se nám dimenze vyšší. Právě v tomto období mezi dvěma světy máme možnost výběru. Chceme podporovat mír, nebo naopak válku? Chceme být žárliví nebo naštvaní, nebo naopak šťastní a mírumilovní? Podle několika národů (Hopi, Mayů, Tibeťanů) se právě nyní nacházíme v období, kdy dokončujeme kruh, který trval 200 000 let.

 

Všichni jsme byli nadšeni, že začínáme nové milénium a hle, najednou tady máme začátek nového dvěstětisíciletí. Máme nějaký důkaz toho, že se věci budou měnit a nebo už se mění?

 

První příznakem je měnící se počasí a klima na celém světě. Pomysleme na všechny teplotní rekordy, které „lámeme“ u nás v Evropě, je to přímo neuvěřitelné. Víme, že severní magnetické pole se přemísťuje. Když se zjistilo, že se toto magnetické pole na severním pólu posunulo přibližně o 8 stupňů, bylo třeba změnit číslování na každé odletové dráze. Čísla, které se nachází na odletových drahách jsou směrodatná při zaměřování kompasu – A7, B16 (přidávají se nějakým způsobem písmena v abecedě ).

 

Největší změna, která nastala, je v elektromagnetickém poli Země. Kdybych se vás chtěla zeptat, kdo jste a nemyslela tím vaše jméno, tak nejvhodnější odpovědí by bylo – jsem bytost elektromagnetického pole. Pokud naše elektromagnetické pole klesá směrem k nule, naše tělo zažívá velmi zajímavé zkušenosti. O tom ani nemusím mluvit. Každý z nás zažívá velmi podivné zážitky se svým tělem. Co to pro nás znamená, že elektromagnetické pole Země se přibližuje k nule?

 

Existuje vůbec nějaké místo na zemi, kde by se elektromagnetické pole rovnalo nule? Ano, takové místo se nachází v centru každé velké hory a také v Královské komnatě Cheopsovy pyramidy v Egyptě, která sloužila kdysi k zasvěcování. Jsme v období historie, kdy ne každý může vstoupit do této komnaty. Tato Královská komnata přichází k nám. Když jsem se v ní procházela s kompasem, střelka se neustále točila dokola a to z toho důvodu, že tam není žádné elektromagnetické pole. V takovém prostředí všechny vaše emoce vyplouvají na povrch.

 

Měli jsme k dispozici tisíce roků, po které jsme potlačovali své emoce co nejhlouběji do nitra, ale už víc to dělat nemůžeme. Z tohoto důvodu vidíme, že lidé okolo nás doslova blázní. Aby se nám podařil posun směrem dopředu, je pro nás nesmírně důležité, abychom se naučili projevovat svoje emoce. Znamená to pro nás přejít na druhou stranu v naší lekci.

 

Je tu jistý problém, jsme stále v minulosti. Existuje mnohem lehčí úkol, jak řešit své problémy. Myslím si, že na prvním místě je, že neustále obviňujeme své rodiče za to, čím jsme.

 

Mám jednoho přítele, který mě odvezl domů, když jsme předtím povečeřeli. Předtím než jsme se rozloučili, mi povídá: „Prosím tě, obejmi mě, moc to potřebuji, matka mě málo objímala, moc to potřebuji“. Říkám mu: „Prosím tě, je ti padesát let a utekla spousta času od doby, kdy jsi odešel od matky.“ Ano, my sami si musíme dávat lásku a objetí.

 

Podívejte se na tato čísla: 1 1 2 3 5 8 13 21

 

1 + 1 = 2, 2 + 3 = 5, 5 + 8 = 13, 8 + 13 = 21

 

Toto je vzorec, na kterém je závislý celý náš život!

 

Např. vzdálenost mezi listy na stromě nebo naše tělo je založeno také na tomto poměru. Když se podíváte na vzdálenost od zápěstí k lokti, naše chodidlo je přesně tak dlouhé jako tato délka. Vše v našem těle, vše co se nachází v přírodě, je založené na tomto vzorci.

 

Také to má určité propojení se srdcem planety Země. Víme, že tep srdce Země se zvyšuje. Po dlouhé období byl tento tep menší než 8 Hz za vteřinu. Dříve jsme si mysleli, že když číslo dosáhne hodnoty 13, přejdeme do čtvrté dimenze, ale už jsme toto číslo překonali. Nová představa je, že další číslo bude 21. Vědci kteří se zabývají touto problematikou, mají dokladovanou skutečnost, že se neustále tento tep srdce Země zvyšuje. Zároveň tu je mnoho vědců, kteří si přejí, abychom o této informaci nic nevěděli, a to z jednoho důvodu – abychom se nezačali bát.

 

Ve třicátých letech byli v USA velice aktivní dva vědci, kteří byli zároveň známí tím, že brali drogy a byli to géniové. Jeden z nich se jmenoval Terence McKenna a tento vědec přišel s teorií, která se nazývá časová vlna nula. Po mnoho let měl možnost pozorovat zvyšování elektrického pole země a snižování magnetického pole a naopak. Tento graf nám ukazuje situaci na zemi až o 530 miliónů let nazpět.

 

Díky objevům, které uskutečnil tento vědec, lze velmi lehce zjistit, kdy přichází jaké období, kdy přichází ukřižování Krista nebo zavraždění Anwara Sadata. Kdybychom se podívali na tuto situaci podrobněji a blíže, asi tak v rozpětí 50 tisíc let, byli bychom schopni zjistit to, co se stalo v naší historii. Je velmi snadné zjistit například objevení Ameriky. Velice šokující bylo pro McKennu, když si uvědomil, že tento graf končí 21.12. 2012.

 

V minulosti existovala období, kdy magnetické pole země stoupalo a klesalo a totéž se dělo s elektrickým polem, ale nikdy nenastala situace jako nyní. Magnetické pole země se blíží a doslova padá k nule a elektrické pole naopak stále stoupá a stoupá k hodnotám, které nedokážeme odhadnout.

 

Máme k dispozici starobylé knihy, které popisují určitou historii, příběh.

 

První z nich je Bible – ta vypráví v jednom příběhu, jak Slunce vyšlo na východě a zastavilo se nahoře po tři dni.

 

Druhá kniha vypráví, že Slunce zapadlo na západě a zůstalo zapadlé po dobu třech dní a opět vyšlo ve stejném bodě. Co se v tomto období asi muselo udát ve světě, když došlo k těmto událostem… Stalo se vlastně toto: rotace Země se zastavila, a když se začala opět pohybovat, rotovala opačným směrem, což je velice zajímavé. (???)

 

Co by se stalo s našimi elektrickými zařízeními, kdyby Země opět začala rotovat opačným směrem? Nic by nefungovalo. Museli bychom najít nové způsoby, jak vyrábět elektrickou energii. Všechny zdroje energie, které máme, by musely být nějakým způsobem přeprogramovány. Zkuste si představit, kolik přístrojů má v sobě zabudovány elektrické nebo magnetické komponenty. Přístroje jako satelity, zbraně, všechny tyto a podobné systémy by přestaly fungovat. Znamená to, že bychom se museli znovu dostat do harmonie s přírodou.

 

Stále mi např. „leží v hlavě“ to, že staré národy minulosti přišly na Zem plně vyvinuté a každým rokem neustále směřovaly k většímu a většímu úpadku.

 

Velmi brzy se dozvíme, že stavitelé pyramid nevyužívali otroků jako pracovní sílu. Velmi brzy se dozvíme, že v hloubce pod pyramidami se nacházejí v jisté místnosti přístroje, které se používaly k výstavbě těchto pyramid, které nevyžadují žádnou elektrickou energii. Lidé, kteří původně budovali tyto pyramidy, nepotřebovali uvnitř žádné elektrické světlo. Jednoho dne si sami uvědomíme, že nepotřebujeme žádná světla, lampy proto, abychom viděli.

 

Mám jednoho přítele, který každoročně odjíždí do Norska na zvláštní duchovní cvičení. Toto centrum je vybudované bez oken, má jen jedny vstupní dveře, které jsou však zaplombované po celou dobu třech týdnů konání tohoto cvičení. Přibližně po čtyřech až pěti dnech strávených na tomto místě jsme schopni vidět jeden druhého a to tak dobře, jako vás vidím právě teď. Musím trochu upřesnit to, co jsem řekla – nevidíme svoje fyzično ale světlo, které každý z nás vyzařuje.

 

Stavitelé pyramid používali takové malé přístroje na harmonizaci těla: pokud se někdo necítil dobře, dokázali tímto přístrojem zharmonizovat každou část jeho těla.  (Co to má ovšem společného se stavbou pyramid? Chce autor říci, že stavitelé si svítili vlastními těly? Abych řekl pravdu poprvé čtu takový nesmysl, ovšem vše je jednou poprvé. To, že při stavbě používali světelnou energii technického rázu, to je známo a mnoho z takových věcí bude ještě odhaleno. To první ovšem neberu!)

 

Kolik z vás slyšelo o předpovědích Edgara Cayceho? Edgar Cayce nám řekl, že někdy v budoucnu, a nebude to dlouho trvat, bude objevena jistá místnost plná záznamů. Tato místnost bude objevena pod Sfingou. Mám přítele, který pracuje jako průvodce a provází několikrát do roka turisty po Egyptě. V současné době byl otevřen vchod do zadní části Sfingy, a tak je umožněno návštěvníkům, aby vstoupili do komnaty Sfingy.  Cayse napsal ve své vizi, že tato komora záznamů, kterou tam zanechali Atlanťané těsně před potopou a zničením Posejdonie, leží směrem od levé tlapy Sfingy, ne že je pod ní.)

 

Ukazoval mi fotografie, kde je vidět vybudovaná velmi vysoká stěna z důvodu, aby lidé nemohli vidět další prostory, které se zde nacházejí. Egypťané a také vlády jiných států nechtějí, abychom se dozvěděli pravdu, která je v pozadí naší historie. Toto se týká každého takového objevu, ať už hovoříme o UFO, nebo o obrazech v obilí. Neustále se snaží, abychom se nic nedozvěděli. Mám tuto zkušenost ze svého života – žiji většinu svého dospělého života mimo USA, a tak se v novinách a časopisech dozvím více pravdy, než když bych byla v USA.

 

Kdyby bylo možné přepsat historii, která je vlastně za námi, co by nám tato historie řekla? Chtěla bych vás poprosit, abyste trošku rozšířili obzory své mysli a trochu zapřemýšleli nad tím, že už v minulosti jsme si vytvořili to, co nás čeká v budoucnosti. Většina z nás souhlasí s tím, že máme svoji minulost, přítomnost, budoucnost a to je způsob, jakou hrajeme svoji hru. Skutečností však je, že budoucnost na nás nečeká s tím, abychom ji vytvořili, ona již existuje. (Nesouhlasím. Budoucnost je vyznačena v rysech kam má směřovat. Stále ji vytváříme a přetváříme. Je to jako z lidskou karmou.) Jediné, co musíme udělat, je vejít do ní. Co si myslíte, jak dalece nazpět si dokážeme vzpomenout?

 

V našem vědomí uchováváme historii každého člověka, který byl na zemi. Už jsme zasadili semínka ohledně míru nebo války na Středním Východě. Vy sami jste zasadili semínka ohledně vaší nové kariéry nebo jiných událostí vašeho života. Je to jako bychom zároveň dostávali určité myšlenky a nápady. To je vysvětlení, proč máme různé vynálezy vynalezené během několika dní v různých koutech tohoto světa. Pokud vy jste ti tvůrci, která část s vás je tvůrce? Vždy v různých obdobích necháváme projevovat různé části sebe samého. Zdá se vám, že vidíte sami sebe jen v tom zúženém obraze? Nebo patříte mezi ty, kteří denně prosí své průvodce o průvodcovství a pomoc. Když se ptáte svého vyššího já, váš život se stává mnohem lehčím.

 

 

Volný překlad přednášky Američanky Nancy

 

Převzato: www.demiurg.cz

 

 

 

 

Moje představa o roku 2012 a znovuobjevení Atlantidy

 

 

 

 

Dopis čtenáře Matrixu-2001.cz

 

K roku 2012 se vztahuje mnoho proroctví pocházejících ze všech míst naší planety. Nebudu se zde o nich teď rozepisovat, protože článků o na toto téma jsou dnes všude desítky. Nepochybuji o tom, že je rok 2012 klíčový, a že se „něco“ stane. Všichni se více méně shodneme na tom, k čemu dojde, ale každý má jinou představu o tom jak k tomu dojde. Jsem sice názoru, že je to vlastně jedno „jak“, protože tak jako tak to bude změna k lepšímu a na způsobu nezáleží, přesto jsem se rozhodl podělit i o tu svoji představu, související s mým vlastním zážitkem před několika lety. Často jsem ochoten věřit i těm nejneuvěřitelnějším věcem, které se sem tam povídají, když je na nich alespoň trochu něčeho co zavání pravdou. O roku 2012 koluje mnoho teorií a každý z nás si z nich vždy vezme nějakou tu část, se kterou souhlasí a jiná se mu už tolik nezdá, případně vyvrací tu předchozí. Já jsem se vždy snažil dávat tyto informace dohromady tak, aby „seděli“ na většinu proroctví, zvláště to mayské. Zároveň se je také snažím ochuzovat o všechny sci-fi prvky, kterých je vždy dostatek.

 

 

 

Předpokládejme tedy následující jednoduchý scénář: V současné době planeta Země prochází očistnou fází, která vyvrcholí někdy v roce 2012 (nejčastěji se uvádí 21.prosinec). Vědomí planety se pozvedne na vyšší úroveň (vyšší vibrace) a společně s ním se transformuje i vědomí lidstva. První část lidí to nepřekvapí a budou spokojeni, druhou část to překvapí, ale budou mít možnost se rozhodnout mezi materialismem nebo láskou a třetí část to překvapí, ale jejich vědomí je na tak nízké duchovní úrovni, že nebudou schopni ho v krátké době pozvednout (resp. nebudou chtít). Která z těchto skupin je početnější a která méně, je jistě zřejmé. Nakonec se lidstvo rozdělí na dvě nesmiřitelné skupiny, ti co dále uctívají hmotu nebudou moci pokračovat dále, „nespecifikovaným“ způsobem zmizí a nastane zlatý věk. (Může mě někdo vysvětlit, jak tito lidé „nespecifikovaným“ způsobem zmizí, co to je za filozofii a čím je podložená? Je to v rozporu nejen z kosmickými, ale i Božími zákony. Mě to hlava nebere! Zavání to tak nějak Církevními dogmaty.)

 

Mnohokrát jsem uvažoval nad tím, proč je na světě „to zlo“ a proč je svět takový jaký je? Proč si lidé prostě neřeknou, kašlem na to, přestaneme zabíjet jeden druhého a budeme žít v míru? Bude někdy možné aby byla planeta Země jako jeden národ, kde se bude mít každý dobře a nikdo se nebude muset bát? Prostředky tady na to jistě jsou. Tak kde je ten problém? Odpověď je jednoduchá. Jsou to lidé. Došel jsem k názoru, že svět nebude nikdy perfektní a funkční, do té doby dokud zde bude byť jen jeden člověk, ve kterém sídlí jedna jediná špatná myšlenka. Ptám se sám sebe, je možné dojít k onomu absolutnímu dobru postupným vývojem, za tisíc, deset tisíc nebo milion let?

 

Domnívám se, že ne. V tom případě existuje jen jediná možnost, jak něčeho podobného dosáhnout a tou je něco opravdu velkého, ohromujícího, šokujícího a hlavně okamžitého. I kdyby se odhalilo to největší tajemství trojrozměrného světa (a že jich máme mnoho), nevěřím, že by to stačilo k nastolení dobra a míru, spíše se obávám opaku. Potom je tedy potřeba změnit to nejdůležitější a to jediné, kde sídlí zlo, a tím je lidská mysl, resp. stav mysli. (Proto polovinu lidí „nespecifikovaným“ způsobem vymažeme z vesmíru? Myslím si, že je třeba změnit právě tu lidskou mysl. Malé dítě po narození není zlé nebo dobré, nezná toto rozlišení, myslím si, že zná pouze lásku. To co se z něho stane, zapříčiní výchova a lidé kolem deformovaní opět výchovou a tak vytvoří postupně deformaci i v malém dítěti.) Pouze pokud uvidí lidé svět jiným způsobem a budou ho i jiným způsobem vnímat a chápat, pak je možné žít ve svobodném světě, v takovém světě, který je v dnešní době nazýván utopií.

 

Když mi bylo zhruba patnáct let, zažil jsem asi dosud nejdůležitější okamžik svého života. Vracím se ze školy, jdu po parkovišti našeho malebného pražského sídliště a najednou bum! Všechno se změnilo. Nastal několikavtěřinový stav, ve kterém jsem překvapeně pozoroval okolní věci, jako kdybych je viděl poprvé v životě a nedokázal jsem žádnou z nich pojmenovat ani nijak vzájemně odlišit. Pamatuji si, jak jsem koukal na lístky křoví a marně jsem se snažil pochopit, že všechno je Jedno. Ve chvíli kdy všechno přestalo, jsem pár vteřin hledal ve slovníku puberťáka z deváté třídy slova, kterými bych ten pocit (stav mysli) dokázal popsat. Nakonec ze mě vypadlo: „Uvědomění si sebe sama“.

 

Do dnešní doby (dnes je mi 21), se mi to stalo ještě dvakrát, z toho jednou na tom samém místě. Zhruba dva roky po tom prvním jsem objevil, že v zenovém buddhismu se to nazývá kenšó-gódó. Cituji: „Kenšó, neboli záblesk nahlédnutí do naší pravé podstaty, do základů mysli, do základních aspektů sebe sama. Pak vidíme všechny dharmy (jevy) jako jednu, všechny věci jako jedno tělo; uvědomíme si, jak je vše navzájem provázané.“

 

V praxi se nejedná o nic zvláštního, je to ale ono nahlédnutí do stavu, které se nazývá osvícením, což je podle mého názoru právě ten stav, který dokáže z lidí vymítit vše negativní, změnit jejich mysl natolik, že je ani nenapadne jakákoliv negativní myšlenka, natož aby něco negativního činili, protože každý bude znát pravdu a prostě nebude mít důvod. Je to asi jako kdybych vám řekl, abyste teď vzali monitor na kterém tohle čtete a prohodili ho nejbližším oknem. Neuděláte to, protože víte, že je to hloupost a hlavně, že to nemá smysl. Stejně tak nebudete na vyšší úrovni vědomí činit zlo, protože budete vědět, že je to hloupost a hlavně, že to nemá smysl a tak vás to ani nenapadne.

 

A teď tedy k samotnému průběhu klíčových událostí v roce 2012. Povídá se, že se posune lidské vědomí na vyšší vibrace. Dále se povídá, že jedna část lidstva bude schopna onu změnu přijmout a ta druhá nikoliv. „Jeden den půjde člověk spát a ráno se probudí do nového světa.“  Ona druhá skupina prý bude nadávat a nenávidět tu první a mnoho z nich ukončí svůj život sebevraždou. Teď tedy proč.

 

  1. možnost – část lidí, jejichž vědomí je na dostatečně vysoké úrovni dosáhne výše zmíněného stavu vědomí a poznají pravdu, zatímco ta druhá nikoliv. Ta část lidí, jejichž vědomí se nepovzneslo a nepřešlo na vyšší vibrace nebude dále schopna (dlouhodobě) koexistovat s vyššími vibracemi planety, což by se mohlo projevit výskytem zdravotních problémů (psychických a následně fyzických) končících smrtí, přičemž mnoho těchto lidí by skončilo sebevraždou. Mezi nimi by byla i značná část těch, kteří by ještě měli šanci v krátké době dostat svoje vědomí dostatečně vysoko, tak aby se zharmonizovali s planetou.

 

  1. možnost – výše zmíněného stavu vědomí dosáhnou všichni lidé, bez ohledu na jejich výši vědomí, přičemž následky zde budou probíhat vzhledem k tomu, pro koho to bude jak velký „skok“. Onen skok bude náhlý a svým způsobem násilný, planeta poskočí o značný kus výš a nám nezbude než se s ní „srovnat“. Tedy pro všechny nastane ten stav chápání věcí, kdy bude všechno Jedno. První skupina lidí, která tento stav očekává, bude spokojena a plná štěstí. Druhá skupina bude překvapena a patrně vystrašena a bude se muset rozhodnout jestli to nebo ono.

 

Nezáleží na tom, jestli jim řeknete, že z logiky věci vyplývá co je lepší nebo horší, záleží pouze na nich samých, jak moc tíhnou k materiálnímu světu. A třetí skupina je jasná. Jejich silná víra ve hmotu, majetek, statky, peníze, kterou v sobě s nadšením celý život pěstují bude velmi silně a velmi tvrdě kolidovat s novým pohledem na svět. Bude to krajně nepříjemný pocit, kdy nebudou ochotni přijmout realitu, ve které není možné uplatňovat všechno to, na čem stojí jejich dosavadní existence a chápání světa. Takovýto permanentní pocit „utrpení“ velmi brzy vyústí v masové sebevraždy, tito lidé budou nenávidět ty, kteří budou šťastní a spokojení a kteří se budou naopak radovat. Nebudou to schopni pochopit, protože jim to výše jejich vědomí neumožní. Nastanou opět psychické nemoci, které se projeví i ve fyzické formě. (Psychické poruchy snad určitě, ale proč by ti druzí měly páchat sebevraždy, má to logiku? Nemohlo by to být taky tak, že ti co závidí a nenávidí a nejsou ochotni pro své IQ se transformovat, se vrhnou na ty  druhé a budou se snažit je zničit? Vezměte si příklad z Francouzské revoluce, nebo jiných revolucí. Chudí, kteří záviděli bohatým se na ně vrhli a napíchli je na vidle a pak šoupali pod gilotinu. Není to snad pravděpodobnější obraz reality?)

 

Osobně se přikláním k možnosti č.2.

 

Také bych rád upozornil na to, že opravdu nerad používám pojmy jako vyšší a nižší vědomí ve vztahu k lidem. Nechci nijak tvrdit, že někdo je víc nebo míň, lepší či horší. Beru lidi jako celek, kolektivní vědomí. Bohužel budoucnost nebude patrně pro všechny stejná. Pravdou je, že každý má stále šanci a každý se může rozhodnout.

 

Nyní bych rád napsal pár slov o Atlantidě a jejím vztahu k roku 2012.

 

Patřím k lidem, pro které je Atlantida stejně skutečná jako Evropa. Jsem si jistý, že zde tato civilizace a mnohé další existovali, jednoduše proto, že nejsem slepý a mám rozum. Zatajování lidské historie je patrně to nejhorší co nás mohlo potkat. Naštěstí věřím, že se i tento problém velmi brzy vyřeší a proto se už snažím nelamentovat nad každým článkem a filmem o všemožných utajovaných nálezech a „pravdách“ egyptologů. O co tedy jde? Mnohokrát jsem narazil na následující informace:

 

  1. Atlantida se znovu vynoří (objeví) z hlubin (času nebo moře) s příchodem nového věku

 

  1. Pod Sphinx nebo Velkou pyramidou je ukryta „Hala Záznamů“, která bude objevena až    v době, kdy toho budou lidé schopni (až budou na dostatečné úrovni)

 

 

 

Tyto dvě informace mají podle mne přímou souvislost s rokem 2012. Vím, není to nic nového, ale rád bych se opět zaměřil na samotný průběh těchto budoucích objevení. Vycházím z toho, že atlantský kontinent se nacházel v atlantském oceánu, nyní pod hladinou a Antarktida na jižním pólu. Na Antarktidě bylo nalezeno už několik, možná mnoho pozůstatků zvířat, včetně „mumie“ slona (říká se že v Atlantidě žili sloni).

 

Dnes zde máme globální oteplování planety, které je skutečné, ať už opravdu souvisí s činností člověka nebo je čistě přírodní událostí související s očistnými procesy planety (nebo obojí). Tání ledovců a zvyšující se hladina oceánů a moří, to nezní zrovna jako nejlepší vyhlídka pro Atlantidu a její vynoření z hlubin oceánu. Ptám se tedy co způsobí znovuobjevení Atlantidy s příchodem nového věku? Zde uvádím 3 možnosti, které by mohli „objevení“ Atlantidy zapříčinit.

 

  1. Dojde k menšímu kataklyzmatu, kdy opravdu něco zásadního (pohyb tektonických desek) způsobí vynoření atlantského kontinentu ze dna oceánu. (V tomto případě pohyb tektonických desek způsobující vynoření Atlantského kontinentu by nezpůsobil menší kataklyzma, ale globální katastrofu nevídaných rozměrů.)

 

  1. Dojde k opaku toho, co se stalo (možná) při zániku Atlantidy. Pohne se zemská osa, dnešní Antarktida se dostane znovu do oblasti blízko rovníku, led rychle roztaje a světu, který tou dobou bude povznesen na vyšší úroveň vědomí (možná právě kvůli opětovnému navrácení do stavu v dobách Atlantidy) se odkryje tajemství, které bylo bezpečně zakonzervováno po mnoho tisíciletí. Následkem toho všeho by mohlo dojít i k opětovnému vynoření zbytku atlantského kontinentu ze dna oceánu.

 

  1. Objevení Atlantidy je myšleno pouze abstraktně. S nově nabytým stavem vědomí lidé začnou chápat mnohá tajemství a energie vesmíru, díky čemuž budou schopni pochopit tajemství pyramid a proniknou do „Haly záznamů“. Ta bude buď ve fyzické formě, ale spíše ve formě astrální (akashické záznamy), konec konců má obsahovat veškeré vědomosti Atlantidy. Možná se pod Sphinx nebo Velkou pyramidou skrývá návod jak toho dosáhnout, nebo cosi na bázi atlantské technologie (krystaly, jakožto paměti). Tedy objevením „Haly záznamů“ bude znovu „objevena“ Atlantida. (To je pravděpodobnější a lze nalézt mnoho památek a ukrytých informací)

 

Možná je i vzájemná kombinace těchto bodů.

 

Všechno co jsem zde popisoval jsou moje osobní názory poskládané z pročítání různých pramenů a vlastních zkušeností. Samozřejmě netvrdím, že zrovna můj názor je ten správný, měl jsem jenom touhu ho sdělit více lidem. Mnoho lidí dnes hledá a začíná hledat odpovědi na otázky, tak třeba i v tomto článku naleznou na něco odpověď. (Děkujeme! I další by mohli vyjádřit svůj názor.)

 

Nakonec bych ještě rád zmínil co jsem myslel těmi sci-fi prvky okolo roku 2012. V první řadě je to známá teorie o planetě Nibiru. Je zde sice mnoho věcí, souvisejících s odkazy v sumerské historii, které jsou velmi uvěřitelné, nicméně my nejdou dohromady proroctví o povznesení vědomí a zlatém věku společně s invazí „obrů“ Annunaki a devastací planety Země magnetickým polem Nibiru. Také nevím jak by zde dříve mohla existovat desetitisíce let Atlantida, když by každých 3,600 let zničil povrch planety průlet Nibiru. (Nibiru nemusí vždy způsobit velkou katastrofu. Záleží v jaké pozici se právě nachází Země na orbitu v době průletu této planety. Tato skutečnost se nijak neuvádí, což je škoda, protože tak dochází k mnoha nedorozuměním. Nemá to z astronomického pohledu logiku, aby pokaždé děje byly stejné. Je mnoho vlivů, které mohou mnohé změnit. Je to jen otázka znalostí.)

 

Druhá věc se týká problematiky, které moc nerozumím, resp. jsem se jí nikdy moc nezabýval. Jde zde o určitý „konflikt“ mezi Greys a Reptiles (myslím), o planetu Zemi. Zaprvé je to na mě opravdu moc sci-fi (nic proti mimozemšťanům, nevěřím, že jsme ve vesmíru sami) a za druhé jednoduše nechápu, jak se můžou dvě supervyspělé civilizace, o jejichž technologii nemáme ani zdání, handrkovat statisíce nebo i miliony let o jednu jedinou planetku. (Doporučuji více studovat. Přiznávám, že to je dost složité se v tom všem vyznat a taky čemu věřit a nevěřit, ale přesto studiem do hloubky lze mnohé pochopit a odhalit.)

 

Když už by jí tak moc chtěli, jistě mají účinnější prostředky na získávání planet než tisícileté bojůvky, kdy jedna strana podporuje tohle tajné společenství a druhá zas to druhé a nám se tady prakticky denně před očima odehrává v tajnosti bitva dvou galaktických supercivilizací (pochopil bych to pouze v případě, že tyto civilizace existují na jiné úrovni bytí, v jiném rozměru a nemohou tak fyzicky zasahovat). A nakonec to nejdůležitější. Je pro ně naše planeta opravdu tak důležitá, když bez ní v pohodě existují miliony let?

 

Tento článek jsem uvedl záměrně, abyste viděli k jakým nedorozuměním, nebo nepochopením může dojít pokud člověk nestuduje a nebo má málo informací. Na druhou stranu je chvályhodné, že někdo aspoň o těchto věcech přemýšlí a zajímá se o ně a je dokonce ochoten je zveřejnit. To je nesmírně důležité pro nás všechny. I když do má jisté nesrovnalosti a nedomyšlené úvahy, více takových. To je dialog, který nesmírně potřebujeme abychom se probouzeli, vysvětlovali a chápali. A nezajímali se jen o to, co budu mít dnes na žřádlo, co spáchat, jak vydělat prachy, kdo co komu udělal, co se kde stalo apod. Je potřeba se zamyslet, proč ten svět kolem nás je takový, jaký je!

/ Galaktický rok / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz