Cayce o sexuální energii
Na zemi se rodíme vždy do takového prostředí, které potřebujeme pro svůj další vývoj. Pokud se týká problémů, máme vždy možnost postavit se jim tváří v tvář, nebo je ignorovat.
Co zasejeme, to také sklidíme. O okolnostech našeho zrození rozhodujeme ve většině případů sami, včetně našeho pohlaví či partnerství. Naše životní výzvy jsou obvykle karmickými dluhy z minulých životů. Podle Cayceho výkladů bychom se jim měli postavit čelem.
Sexuální energie je ode dávna popisována jako tvořivá jiskra, která je ve spojení s touhou sloužit schopná mnoha způsoby povznést celé lidstvo. Není pouhým zdrojem příjemných zážitků, ale též tvůrčím zdrojem, bez kterého bychom neměli inspirovaná umělecká díla, hudbu, obrazy i sochy. Podle esoterních nauk se sídlo této energie nachází v místě nejnižší čakry, v oblasti pánevního dna. Pokud je tato energie aktivovaná, začně stoupat páteří vzhůru a když vystoupí nad hlavu, dochází k osvícení.
Symbolika sedmi čaker se vyskytuje i v Bibli, například v Janově Apokalypse se opakovaně setkáváme s číslem sedm – sedm církví, svícnů, andělů, ale také sedm pečetí, které podle Cayceho symbolizují sedm energetických center. Kniha se sedmi pečetěmi tak představuje naše tělo s jeho energetickými centry i žlázami s vnitřní sekrecí. Čtyři nižší čakry jsou v Apokalypse symbolizované šelmami, tři vyšší potom symbolizují Otce, Syna a Ducha svatého. Nejnižších pět také představuje pět smyslů.
Podle mystiků během meditace energie postupně stoupá z nejnižší čakry vzhůru a když dosáhne nejvyšší čakry, člověk se naladí na takzvané kosmické vědomí. Tady ale stojí za to připomenout, co o snaze dosáhnout nirvány píše Jeho svatost XIV. dalailama: Základem je vypěstovat si lásku a soucit a já zpravidla říkám, že právě to je hlavním posláním náboženství. Sám cítím a říkám jiným buddhistům, že otázka nirvány přijde později. Není třeba příliš spěchat. Jestliže však den za dnem vedete dobrý život, jednáte čestně, s láskou, se soucitem, s menší mírou sobectví, automaticky vás to dovede k nirváně.
Sexuální energii můžeme použít buďto tvořivým způsobem, nebo k uspokojení svých pudů a materiálních potřeb. Ve druhém případě se tato energie pohybuje pouze mezi první až čtvrtou čakrou. Podobně to platí i v případě sexuálního styku. Snažíme-li se během něho uspokojovat pouze vlastní potřebu bez ohledu na pocity partnera, následuje smrt. Pokud ale bude našim dominantním cílem potěšit druhého, může se v takovém případě sexuální akt stát aktem tvořivosti a energie potom stoupá k výše položeným čakrám. Podmínkou ale je, abychom více mysleli na dobro partnera než na své vlastní.
„Smysl života nespočívá v uspokojování sobeckých tužeb, ale v tom, abychom místo kde žijeme, učinili pro druhé lepším. Snaž se dělat něco pro jiné, jedině tak budeš jednat v souladu s božími zákony.“ (Cayce 407-2)
Podle Cayceho se mohou všechna centra i žlázy „povznést k vyššímu vědomí“, nebo být naopak využívány k pouhému uspokojování egoistických cílů. Ke stavu, o nějž usilují mystici, tedy k osvícení, dochází při výstupu životní energie do nejvyššího centra. Zlepší se tím také zdravotní stav a zvýší se vitalita. Také z tohoto důvodu je Eskulapova hůl známá jako symbol léčení. Z důvodů „pokušení“ je ale také symbolem rajského hada. Na druhé straně egyptská kobra i indický symbol hadí síly představují symbol probuzené tvořivé energie a moudrosti. Volba mezi těmito dvěma aspekty ovšem zcela závisí na našem rozhodnutí:
„Rozhodnutí závisí na tobě, neboť před tebou se nachází dobro a zlo, život a smrt. Postavíš-li se na stranu Pána, pak tě nikdo nebo nic nebude moci ohrozit.“ (Cayce 5056 – 1)
„K sexuálním stykům mezi dvěma lidmi by mělo docházet pouze tehdy, existuje-li mezi nimi v této věci shoda. Neboť nedostatek takové shody vytváří napětí a potíže. Tyto neshody mohou být někdy jen mírné, ale rostou. Každý z nás by měl uvnitř sebe kultivovat věci, jež jsou plody ducha.
Člověk nežije pouze díky chlebu. Člověk nemůže uspokojovat jen své tělesné touhy, neboť nebyl stvořen výlučně pro tento svět. Každý z nás touží po zážitcích, jež poznal v jiných oblastech bytí. A bez spirituality se Země stává peklem. Naše podvědomé touhy nelze oddělit od našeho vyššího Já, neboť naše tělo je skutečně chrámem žijícího Boha. Chovej se se podle toho! Nezapomínej, že je místem, kde se můžeš setkat se svým Stvořitelem. Když tak budeš činit, nalezneš radost, harmonii a klid.“ (Cayce 4082 – 1)
„… tvé tělo je chrámem žijícího Boha. Používej ho proto odpovídajícím způsobem a nikoliv jako místo pro nízké myšlenky. Spíše ho používej tak, jako by bylo oltářem Boha. Potlačuj své tělesné touhy…“ (Cayce 3492 – 1)
„… služba druhým je největší službou našemu Stvořiteli.“
„Skrze sexuální orgány proudí tvořivá energie. Jak již bylo řečeno, když dojde k aktivaci těchto energií, pak mohou nalézt svůj výraz ve snaze potěšit druhého, nebo pouze uspokojovat vlastní tělesné touhy.“ (Cayce 911 – 2)
Převzato: http://www.jitrnizeme.cz/
